Planeta.OpenAlt.org

Zlomená noha, následná rehabilitace a pobyt v lázních

prosinec
13
Josef Jebavý
Jak probíhala moje rehabilitace po zlomení nohy. A jak jsem naložil s nenadálou změnou možností. ........

5. ročník soutěže Společně otevíráme data má své vítěze!

Fond Otakara Motejla vyhlásil vítěze 5. ročníku soutěže, která oceňuje nejlepší aplikace postavené na otevřených datech. Vítězná aplikace Hlídač státu se díky otevřeným datům zabývá kontrolou financování politických stran, vazbami politických stran na osobní a firemní sponzory, příjmy sponzorů ze státních zakázek a analýzou dat z registru smluv.

Pozvánka na 147. brněnský sraz - vánoční!

prosinec
05
Openalt.org

Vánoční atmosféru 147. srazu příznivců otevřeného přístupu podpoří snad nejen názvem podnik Severka na rohu Tučkové a Zahradníkové. Zbytek je na přítomných. Bude to i trošu retro, naposledy jsme tady byli.. (že by kvízová otázka? ;)) Klíč setrvalý - 3. pátek v měsíci = 2017-12-15 od 18:00. V první půlhodině prebereme 2-3 témátka, tak s příchodem neotálejte.

SPIR: potvrzuje se, že online inzerce na platformách s uživatelským obsahem má stále svá rizika

SPIR: potvrzuje se, že online inzerce na platformách s uživatelským obsahem má stále svá rizika tereza.tumova@… Út, 12/05/2017 - 08:09
Tisková zpráva

Praha, 5. prosince 2017Stejně jako v červnu letošního roku došlo i v posledních týdnech k situaci, kdy reklamy velkých značek byly zobrazeny na platformě s uživatelským obsahem v kontextu, který mohl poškodit jejich prestiž a dobré jméno. SPIR v této souvislosti zaznamenal od svých členů opakované dotazy na vhodný postup, a proto opět upozorňuje zadavatele reklamy, aby při umísťování inzerce distribuované prostřednictvím reklamních sítí na platformách s uživatelským obsahem požadovali záruky, že se jejich reklama nezobrazí vedle urážlivého, násilného nebo jinak nevhodného obsahu.

V druhé polovině listopadu se opakovala situace[1], kdy se globální značky jako například Adidas, Deutsche Bank, eBay, Amazon nebo Mars rozhodly stáhnout svoji inzerci z YouTube, protože se jejich reklamy zobrazovaly před uživatelskými videy, ve kterých se mladé dívky pohybovaly ve spodním prádle, dělaly rozštěp, převalovaly se v posteli nebo si čistily zuby. Většina videí byla nahrána samotnými dětmi. Pedofilové, jak bylo patrné z komentářů pod videy, se k takovému obsahu dostali vyhledáním klíčových slov například v azbuce a algoritmus YouTube pak navrhoval podobné klipy včetně například nahých batolat při koupání. Z pohledu inzerenta se jedná o opakované selhání platformy s uživatelským obsahem, kdy není dostatečná kontrola nad kontextem, v jakém se inzerce zobrazí.

Inzerenti by si měli být vědomi rizika a zvážit, zda garance jsou dostatečné, případně posoudit, jestli efekt reklamy vyváží případný dopad toho, kdy se jejich značka objeví vedle problematického obsahu. Řešením může být rozdělit peníze do reklamy do takových médií, kde má inzerent jistotu, že se zobrazí v – pro značku bezpečném – kontextu. V českém prostředí není platforma s uživatelským obsahem a obchodním modelem srovnatelná s YouTube. Každopádně inzerenti mají na serverech etablovaných domácích vydavatelů jistotu, že k takovým situacím téměř nedochází, protože vydavatelé mají nad svým obsahem kontrolu.

SPIR opět vyzývá zadavatele online inzerce, aby pečlivě zvažovali, zda záruky, které jim platformy s uživatelským obsahem poskytují, jsou dostačující. Situace, kdy se reklama zobrazí vedle nevhodného obsahu, může nastat i u programatického nákupu, za předpokladu, že uživatelem nahraný obsah není správně popsán. Reklamní systém pak nedokáže obsah spolehlivě určit a reklamu zobrazí v takovém kontextu, ve kterém se značka rozhodně nechce prezentovat. Naproti tomu u inzerce zadané v médiích, jejichž obsah je tvořen redakcí, je taková situace minimalizována tím, že vydavatel je za obsah zodpovědný a má ho pod kontrolou.

 

Sharing your IDEA settings within a team

prosinec
03
Filip Procházka

When working in a team, it is essential everyone has the same local setup. You do need to enforce the agreed-upon rules on CI level, but it is ideal when you discover the problems even before you commit your code. That is where IDEA inspections and Code Style steps in.

IDEA Inspections

IDEA Code Inspections discover code smells and bugs in real time, while you are writing your code. By the way, this is one of the reasons, why you should be using an IDE, not a text editor (like Sublime Text or Vim) for writing code. There are many checks you can reconfigure, and you can also create profiles with different settings and therefore even have different profiles for different projects.

It is frustrating when you checkout branch of your colleague to do a code review, and the code in IDEA starts glowing with red and yellow. How did they miss this? Easily - you do not have the same settings!

Luckily, Code Inspections can be easily exported and imported. You just have to know where to find the actions.

git-add-p

Code Style

Code Style is also something you can easily export and share. Moreover, when you happen to be using Java, like me, you can even import CheckStyle configuration! This way, you get code reformating to match coding style of your team and your CI basically for free.

git-add-p

Share the settings

When you have the settings exported, the last step is to commit them to your project. If you do not know where to put the inspections, just create a docs/ directory and put them there.

Now every time your team decides to change project guidelines, you can just change it, export it, commit it and tell your colleagues to import the latest settings. Furthermore, when you hire someone new, just tell them to import the settings from the project repository, and they are good to go! It is a living documentation :)

Tell me in the comments, if you are already sharing the settings in your team or if you will start, as the first thing tomorrow :) Also, do you know any other useful settings that can be exported and imported others might not know about?

Přepisování parametrů příkazové řádky

prosinec
03
Franta Kučera

Obecně se nedoporučuje předávat citlivá data (např. hesla) programům jako parametry na příkazové řádce. Důvodem je jednak to, že se spuštěné příkazy ukládají do historie, a jednak to, že by se k parametrům mohli dostat jiní uživatelé resp. procesy na témže počítači. Bezpečnější je proto citlivé údaje předávat buď ve formě souborů (kterým lze nastavit práva) nebo přes standardní vstup (rouru).

htop – výpis procesu s heslem jako parametrem

Řada programů možnost zadat heslo na příkazové řádce zrušila nebo nikdy nenabízela – podporují pouze interaktivní režim nebo předání souborem či rourou. Některé programy zadání hesla parametrem stále umožňují a některé v sobě mají jakousi ochranu, která zabrání tomu, aby takto zadané heslo šlo snadno zjistit z výpisu procesů. V následujícím článku se podíváme, jak si takový program skrývající hesla můžeme napsat sami.

Kupující i prodávající strany programatikého obchodování uznávají, že jeho přínosy přesahují pouhou vyšší účinnost reklamního zásahu

Kupující i prodávající strany programatikého obchodování uznávají, že jeho přínosy přesahují pouhou vyšší účinnost reklamního zásahu tereza.tumova@… Út, 11/28/2017 - 12:51
TZ  IAB Europe

Kupující i prodávající strany programatikého obchodování uznávají, že jeho přínosy přesahují pouhou vyšší účinnost reklamního zásahu

Nejnovější výzkum představený na IAB Europe Virtuálním programatickém dni 9. listopadu 2017 přinesl zjištění, že respondenti spatřují přínosy programatického obchodování zejména v lepším reportování kampaní a jejich kontrole na straně nákupu a ve vylepšené kontrole reklamního prostoru na straně prodeje. Tyto důvody tak předčily v loňské vlně výzkumu častěji uváděnou nižší cenu médií a vyšší efektivitu obchodování. Výzkum je založen na odpovědích více než 700 inzerentů, agentur a vydavatelů z 29 evropských trhů. Cílem bylo poskytnout přehled současného stavu programatického obchodování a výhled budoucího potenciálu programatiku jako strategické konkurenční výhody.

Výzkum vstoupil do svého třetího ročníku a přináší tyto klíčové poznatky:

- hlavními předpoklady pro investice jsou kvalita reklamy a transparentnost poplatků

- obchodní dopady programatického obchodování jsou širší než pouhá efektivita

- převažují in-house strategie

- investice do programatiku se budou nadále zvyšovat.

Význam vnímání brand safety a podvodných zobrazení jako překážek pro investování do programatiku vzrostl. Naopak význam viditelnosti reklamy jako bariery poklesl.

V inzerentech vyvolávají obavy netransparentní poplatky v dodavatelském řetězci, proto IAB Europe vytvořila pracovní skupinu pro transparentnost (Transparency Working Group), která zveřejnila Průvodce transparentností (Transparency Guide). Ten obsahuje otázky, které mohou položit inzerenti svým partnerům v dodavatelském řetězci. Průvodce rovněž zahrnuje zdroje dat a reklamního prostoru a pokrývá tak všechny klíčové prvky programatického obchodování.

Studie přináší zjištění, že programatické strategie se vyvíjejí a in-house řešení jsou stále častější. Například čtvrtina inzerentů používá nyní vlastní in-house vytvořený model v porovnání s 16 % v r. 2016. Stejně tak se zvýšil počet agentur a vydavatelů, které využívají interní programatické operace.

Na výhled do roku 2018 většina respondentů odpověděla, že hodlá zvýšit programatickou obchodní činnost.

ofo – naskenuj a jeď

Nová platforma pro sdílení jízdních kol ovládla Prahu 7. Během října se znenadání objevila záplava žlutých kol, kterých si pro

Příspěvek ofo – naskenuj a jeď pochází z Spajk.cz

Firefox 57 – nový začátek

listopad
17
Tomáš Crhonek

Příchod Firefox 57 jsem využil k tomu, abych si udělal pořádek v pluginech a nastavení. Nakonec se ukázalo, že až tak velká revoluce to není a v podstatě všechna funkcionalita je dostupná. Na něco si ještě budu muset počkat a něco si musíme nastavit.

Normální adresní řádek a normální vyhledávací políčko

Univerzální adresní řádek, ve kterém lze zadávat URL i vyhledávat, je občas dost k zlosti. Občas URL vyhodnotí jako hledaný výraz a občas hledaný výraz vyhodnotí jako URL. Navíc typicky odesílá data během psaní, takže mohou unikat informace.

Naštěstí lze obé snadno nastavit na jednom místě:

Na stejném místě lze nastavit i prefixy pro vyhledávání pomocí různých engine. Tohle byla skvělá fce v Opeře (budiž jí země lehká), kdy adresní řádek umožňoval dělat různé věci a stačilo jen napsat gg něco a už se vám to něco vyhledalo googlem. Něco podobného dnes sice nějak podporují všechny prohlížeče, ale je to nějaké divné. Z Chrome unikají data při každém přiblížení se k adresnímu řádku, tam bych to moc nedoporučoval a ve FF to sice nastavil lze, ale to už lze rovnou hledat ve vyhledávacím políčku.

Nastavení tlačítek

Nevím proč je na panelu tlačítko pro home page (to fakt někdo používá?). Naštěstí se dá snadno odstranit, stejné jako ty nesmyslné pružné mezery, které mají centrovat adresní řádek (k čemu to?).

Stačí aktivovat editaci vzhledu v Menu / Customize a vyházet (pomocí drag & drop) nepotřebná tlačítka a přidat si tam jiná.

Bohužel z nějakých nepochopitelných důvodů nelze dát na panel tlačítko pro screenshot stránky. (Ono to tam je, ale v rámci adresního řádku, viz následující kapitola.)

Na stejném místě (tedy v editaci vzhledu Menu / Customize) si lze nastavit skin (já mám bílý), kompaktní velikost a taky zapínám Title Bar (což bude důležité u pluginu TreeStyleTab).

Tlačítko pro screenshot

Tlačítko pro pořízení screenshotu lze umístit nikoliv na panel prohlížeče (ani tuto funkci nenajdete v možnostech editace vzhledu), ale lze jej umístit do adresního řádku.

A potom už je dostupné na konci adresního řádku:

Což je takové dost matoucí. Proč jsou některé funkce dostupné jen prostřednictvím adresního řádku a některé jen ze zbytku prohlížeče?

Odstranění křížků z tabů

Pokud nepoužíváte žádný plugin pro taby a vyhovuje vám standardní lineární lišta s taby, tak pro vás může být užitečné odstranění zavíracích tlačítek na tabech. Tohle už se nedělá v nastavení prohlížeče, ale v uživatelském css souboru.

Uživatelé Windows jej naleznou v cestě ~/AppData/ Roaming/.../profile/... /chrome/userChrome.css (adresář chrome a soubor userChrome.css bude nejspíš potřeba vytvořit).

Pozor, je potřeba jej vytvořit v AppData/Roaming a nikoliv v AppData/Local.

A do souboru userChrome.css přidáme:

/* only needed once. */
@namespace url("http://www.mozilla.org/keymaster/gatekeeper/there.is.only.xul");

/* Hide close buttons. */
#tabbrowser-tabs .tabbrowser-tab .tab-close-button { display:none!important; }

A po dalším zapnutí FF by měly zavírací křížky z tabů zmizet.

TreeStyleTab

Uspořádání tabů do stromu je pro mě naprosto nepostradatelná funkce. První krůčky začaly někdy v Opeře (ještě v době, kdy nebyla Chromá jako dneska). Pokud neznáte, doporučuju alespoň vyzkoušet.

Ke každému vyhledávanému tématu se vám tvoří strom, tak jak projíždíte jednotlivé odkazy. Libovolný podstrom lze sbalit, zavřít, přesunout jinam a v nové verzi TST i dát do bookmarků.

TST potřebuje další nastavení. Ano, opět budeme odstraňovat zavírací tlačítka z tabů (tolik k univerzálnímu návrhu nového FF).

Do nastavení TreeStyleTab lze vložit vlastní css:

.closebox {
 display: none!important;
}

A mělo by se to hned projevit. V políčku pro vkládání dalších stylů jsou již některé ukázky zakomentované, lze to použít.

Bohužel jsem nepřišel na to, jak odstranit to nesmyslné tlačítko pro nový tab. To opravdu někdo, kdo používá tree tab manager na to kliká myší? Klávesové zkratky jsou na vymření?

Autor zveřejnil užitečnou stránku s několika ukázkami CSS pro úpravu vzhledu, lze z toho vyčíst i zneviditelnění tlačítka pro nový tab:

Takže do nastavení TST vložíme další kus css kódu:

.newtab-button-box {
 display:none!important;
}

A tlačítko pro nový tab je pryč:

Nastavení FF pro správné zobrazení TST

Jenže tím nekončíme. Pokud máme nainstalovaný plugin TST, tak se nám stále zobrazuje standardní řádek s taby nahoře okna FF a zároveň se zobrazuje záhlaví bočního panelu se zobrazeným stromem s taby. Grrrrrr.

No nic, tak opět najdeme správný soubor userChrome.css a doplníme:

/* to hide the native tabs */
#TabsToolbar {
 visibility: collapse;
}

/* to hide the sidebar header */
#sidebar-header {
 visibility: collapse;
}

No a už to vypadá skoro jako ve staré verzi FF. Chápu, že celý nový FF je postaven úplně jinak a že CSS je docela dobrý způsob, jak dělat UI, ale opravdu nelze mít alespoň v about:config (když už není možné dát někam do rozšířeného nastavení pár zaškrtávátek) několik položek?

Tohle je asi vše, co se týče nastavení TST a vzhledu FF.

Další rozšíření

  • Privacy Badger od EFF – mělo by to chránit před šmíráky.
  • μBlockOrigin – stejně nám poslední dobou nějak adBlocky přestávají fungovat a časem budeme potřebovat i blokace miner skriptů (což je prasárna nejvyššího kalibru, ale někteří, stejně jako kdejakou jinou prasárnu, tohle obhajují a mnozí již tohle houfně nasazují).
  • UTMRemover – tohle tu mám spíš do počtu, existuje to pro FF57, tak jsem to tu nechal. Jak již název napovídá, odstraňuje to z URL takový ten utm nesmysl, který je tam zcela k ničemu a URL vede na stejný dokument i bez něj.

Co zatím chybí

  • DownThemAll – dokonalý nástroj pro stahování mnoha souborů ze stránky. Stačí vybrat typy souborů a určit kam s tím a ono se to uloží. Takže netřeba klikat na ty stovky souborů na jedné stránce ke stažení. Plus funkce dTAOneClick, kdy to na další stránce stejného typu provede stejnou akci jako poprvé a soubory uloží do dalšího adresáře dle číselného pořadí.
  • TabMixPlus – tohle sice není úplně esenciální, na druhou stranu v kombinaci s TreeStyleTab to umožňovalo detailně nastavit chování v případě vzniku nového tabu, zavření tabu (který tab se má otevřít, pokud nějaký stávající zavřete? – ten otevírací? napravo? nalevo? náhodný? – TMP tohle všechno uměl nastavit. A spoustu dalších věcí.).

DownThemAll by měl vyjít snad během několika týdnů a tím by to z mých pluginů pro FF mohlo být vše.

Co se mi na novém FF líbí

Rychlost. Fakt je to rychlé. Asi je tam hromada změn pod kapotou, asi to konečně umí používat i více než jedno vlákno apod. Odstranění podpory XUL chápu. A chápu, že existují i omezení pro nové WebExtension (vždy je něco za něco, XUL mohl s prohlížečem dělat všechno – ale zkuste taky u toho všeho zajistit bezpečnost). Proto mi nová verze FF nijak nevadí.

Dále se mi líbí vestavěná fce pro screenshot stránky. Ještě by to tlačítko mohlo jít umístit na panel. Screenshoty používám jako poslední možnost uložení stránky. Některé stránky nelze uložit ani jako PDF (tiskový styl je nejspíš schválně rozbitý) o možnosti uložit jako stránku ani nemluvě. Takže proto alespoň screenshot. V Chrome používám FireShot.

Takže celkově dobrý dojem, nechá se to nastavit, pluginy jsou nebo časem přibudou.

Panelizace plošných spojů v KiCadu

listopad
17
Petr Stehlík
Už je to déle než tři roky, co jsem psal o výrobě plošných spojů v zahraničí. Za tu dobu borci  v Seeed Studiu v Číně zvětšili nejmenší rozměry desky z 5x5 cm na 10x10 cm, a navíc srazili cenu z $10 na $5 (za deset kusů) - tedy vlastně osmkrát zlevnili výrobu plošných spojů! No, spíše jen teoreticky, protože když si u nich dělám destičky o rozměrech 4 x 4 cm, tak za ně platím $5, stejně jako bych si nechal dělat desky 10 x 10 cm.

Není to škoda? Nešlo by nějak využít toho, že mi vyrobí 5x větší desku za stejné peníze? Třeba nějak naskládat víc mých malých destiček do jedné větší? Ano, přesně to by šlo - a říká se tomu panelizace.

Výrobci umějí panelizovat na požádání, ale za peníze. Proto je lepší udělat si to sám. Používám KiCad, tak ukážu, jak to ručně udělat v něm. Prosím vězte, že pro KiCad existuje krásný skript, který celou panelizaci provede za vás - je na http://projects.borg.ch/electronics/kicad/panelize.html. Ovšem já jsem jaksi líný naučit se psát pro něj ty konfigurační soubory, takže panelizuju ručně, takto:


Vím, je to ostuda dělat ručně práci, která patří strojům, no ale třeba se to i tak bude někomu hodit vidět.

Zkoušel jsem svou úplně první panelizaci teprve v září 2017 a musím s radostí oznámit, že ji v Seeed Studiu zvládli na jedničku s hvězdičkou:


Výsledná deska se dá podél naříznutí rozlomit v ruce a případně zabrousit ta zlomená hrana, ale není to asi ani nutné. Parádní úspora výrobních nákladů!

Ještě pozor: z nějakého důvodu Seeed Studio udělá panelizované plošné spoje za cenu jednoduchých jen v případě, že je výsledek složen z jednoho typu plošného spoje - tedy stejně jak to mám já na fotce výše, 4x ten samý kus. Kdybych nakombinoval různé desky, tak si za to naúčtují tak tučný příplatek, že panelizovat to okamžitě ztratí smysl.

Další zajímavost (alespoň pro mě) je, že právě v tuto chvíli zkouším nechat vyrobit desku jinde než obvykle, a sice na ALLPCB.com. Nemám nejmenší tušení, jak to dopadne, protože jsem jim tam poslal poměrně komplikovaný tvar, navíc rovnou napanelizovaný a ještě ke všemu jsou horní dvě desky otočené hlavou dolů, takže netuším, jestli to budou považovat za jednotný design. Uvidíme.


Proč to sem vkládám? No protože v ALLPCB se museli nějak zbláznit nebo co, když nabízejí poštovné skrz DHL zdarma! Příplatek za DHL je jinde minimálně 30 USD, takže vůbec nechápu, co to mají za chybu ve formuláři nebo jak to dokázali, že poštovné je Free.


Díky DHL bych nemusel na výsledek čekat obvyklý měsíc až dva měsíce (kdy balíček trčí někde v poště či na celnici), ale měl bych znát pravdu už za 9 dní! To se tedy budu těšit a pak sem hned dopíšu, jak to dopadlo.

EDIT: po 8 hodinách už mám odezvu z ALLPCB: cenu za původních $5 zvedli na $20 s tím, že prý jsem špatně vyplnil v objednávce, že se jedná o single board. Hmmm, takže asi mají panelizované boardy za extra peníze, ne jako Seeed Studio, které je udělá v ceně normálních desek. Tak to prrr, objednávku jsem zrušil, za $20 se to vůbec nevyplatí.

Pozvánka na 146. brněnský sraz

listopad
16
Openalt.org

Zveme všechny příznivce svobodného přístupu na 146. sraz OpenAlt, který se uskuteční 17. listopadu 2017 v restauraci Bogota na Nových Sadech.

Pořádáme Flatpak Workshop

listopad
15
Jiří Eischmann

Před několika lety jsme pořádali dva workshopy zaměřené na balíčkování softwaru pro Fedoru. Měly úspěch. Vždycky byly plné a z několika účastníků se stali správci balíčků přímo ve Fedoře. V poslední době se rozmáhá balíčkování pro Flatpak, tak jsme se rozhodli, že na to zareagujeme a nabídneme workshop pro ty, kteří by se to chtěli naučit.

flatpak-logo

Tentokráte to není zaměřené pouze na komunitu kolem Fedory, protože flatpaky můžete vytvářet a používat prakticky na jakékoliv distribuci. Opět pro vás budou připravení odborníci na danou problematiku (Carlos Soriano, Felipe Borges, Jan Grulich,…). V dopolední přednáškové části se seznámíte s Flatpakem, se specifiky pro aplikace napsané v Qt a GTK+, portály, které integrují aplikace do systému, a na závěr, jak dostat aplikaci do Flathubu, což je momentálně největší centralizovaný repozitář Flatpaků. V odpolední části si pak můžete za pomoci lektorů zkusit nějakou aplikaci zabalit pro Flatpak. Proto bychom taky byli rádi, když byste vybranou aplikaci uvedli ve formuláři, abychom se na ni mohli případně připravit. Nicméně podmínkou to není.

Datum: Středa, 29. listopadu 2017
Čas: 10:00-17:00
Místo: Místnosti Neptunium and Plutonium v Red Hat Czech, Purkyňova 111, 612 00 Brno
Kapacita: 20 účastníků
Registrace: prosím vyplňte formulář
Jazyk: přednášky budou v angličtině, nicméně na konzultace budou k dispozici i lektoři, kteří umí česky
Vstupné: zdarma
Předpokládá se: znalost Linuxu na úrovni pokročilého uživatele a vlastní notebook s nainstalovanými nástroji flatpak a flatpak-builder (alespoň ve verzi 0.8), ideálně také GNOME Builder.


Pozvánka na 146. sraz OpenAlt – Praha

listopad
14
Openalt.org

Máš rád svobodný software a hardware nebo se o nich chceš něco dozvědět? Zajímá tě DIY, CNC, SDR nebo morseovka? Přijď na sraz spolku OpenAlt – tradičně první čtvrtek před třetím pátkem v měsíci: 16. listopadu od 18:00 v Radegastovně Perón (Stroupežnického 20, Praha 5).

Amazon Key – rozhovor pro Český rozhlas Plus

Amazon přináší novinku s názvem Amazon Key. Pokud by se jednalo pouze o hardware, asi by to nic zajímavého nebylo –

Příspěvek Amazon Key – rozhovor pro Český rozhlas Plus pochází z Spajk.cz

Proč používám Linux

listopad
11
Tomáš Crhonek

Nedávno se mě jeden známý zcela vážně zeptal, proč stále mám na desktopu nainstalovaný Linux (toho času stále Debian), když ve widlích už je vše dostupné (asi myslel takovej ten subsystém pro běh Linuxu ve Windows – neznám, nemám důvod to používat). V tomto článku bych chtěl diskutovat několik důvodů, proč používám Linux (a nejen ten) a jaké důvody k tomu vedly.

Špatně položená otázka

Mnoho lidí dělá tu chybu (a ani si to neuvědomují), že nějakou konkrétní volbu systému (nemusíme se bavit jen o OS, toto se vztahuje na libovolnou věc), považují za výchozí a navíc neměnnou v čase. S tím se setkávám opakovaně.

Někdo zjistí, že používáte něco jiného (než je podle něj výchozí volba) a hned se vás ptají na důvody. A někteří mají ještě tolik drzosti (;-)), že ty důvody posuzují podle svých kritérií a pokud nevyhovují, máte prostě používat jejich výchozí volbu, jinak to děláte blbě.

Tento postup není (podle mě ;-)) správný. Netvrdím, že je nutné to dělat u každého jednotlivého případu použití, ale sem tam je dobré se zamyslet, zda systém nebo postup, který používám, je pro danou věc stále nejvhodnější. A pokud není, tak jej prostě změnit.

Změna neznamená, že jste kdysi udělali chybu v úvaze. To, že něco používáte 6 let a potom to změníte, neznamená, že jste před 6 lety udělali chybu. Nikoliv, těch šest let to skvěle sloužilo. Jenže situace se mění, mezitím se objevily jiné postupy a jiné nástroje, takže by naopak bylo chybou to používat i nadále.

Tedy pokud řeším nějaký problém, správný postup je najít vícero možných řešení a vybrat si to pro daný případ nejvhodnější.

Krásnou ukázkou tohoto problému jsou dotazy v různých poradnách typu:

“Jak zprovoznit WinAMP na Linuxu.”

Tohle je špatně položená otázka. Správná otázka je:

“Jak přehrát hudbu (na linuxu).”

Zatímco v prvním případě se řešení zvrhne na instalaci a řešení problémů s wine (což je další věc, která by se měla používat až jako poslední možnost a nikoliv první) a diskuse o tom, jak je linux nahovno, když tam ani winamp neběží, tak druhá varianta otázky vede na celou škálu možností.

Existují programy pro gui, jednoduché s playlistem, s více playlisty, s knihovnou (náhled na FS), s důkladnější knihovnou i se statistikami a možnosti generování playlistů na základě statistik. Existují programy pro cli, opět od jednoduchých přehrávačů až po komplexní programy a v neposlední řadě existují také klient / server programy, takže hudební přehrávač se nechá ovládat z mnoha různých míst a na mnoho různých míst může hrát.

A to se vůbec nemusíme omezovat na Linux a PC, pochopitelně existují i HW krabičky, které tohle všechno zvládnou out of box.

Ve výsledku tedy máme na stole mnoho možností pro dosažení stanoveného cíle. A nikde není řečeno, že jedno řešení je lepší než jiné. Sám používám mnoho různých způsobů přehrávání hudby, a každý z nich se hodí pro jiný případ. Omezovat se na jedno řešení nedává smysl a přináší jen problémy navíc.

No ale zpět k mým důvodům proč Linux.

Potkalo se to ve správnou dobu

V životě jsem vystřídal mnoho systémů, vlastně žádný z nich není pro mě nějak domácím. Od osmibitů s BASICem, přes 486 s DOSem, přes Windows 95, NT. V té době pokusy s BeOS a první začátky s Linuxem, přes testy FreeBSD až k nasazení FreeBSD na ostrý provoz.

Takže pro mě žádný jeden výchozí OS vlastně nikdy neexistoval. A až na několik výjimečných období, hlavně na počátku, jsem vždy měl Windows a Linux (a teď i FreeBSD) paralelně vedle sebe. (A samozřejmně mnoho dalších, asi nemá smysl uvádět věci jako RouterOS, iOS apod.)

Dalším důležitým faktorem v mém životě a výběru nástrojů hraje afinita k vědě. Už na základní škole jsem četl knihy jako Okna vesmíru dokořán (a seriál jsem dodnes neviděl, i když to mám k disposici – jednou si to dám jako historický exkurs), potom i První tři minuty a tak dále.

Podstatné je to, že ve vědě se publikuje. Kdo chce mít akademický titul vyšší než Mgr., musí chtě nechtě něco napsat. Většinou teda chtě. Pokud někdo pomýšlí vědecké ceny, Nobelovku pochopitelně nevyjímaje, musí publikovat. Všechny vědecké objevy jsou dostupné komukoliv.

Tohle pro mě bylo vždy naprosto automatické.

Když jsem přišel na univerzitu, potkalo se to s Linuxem (se kterým jsem začínal už na střední škole, ale tady už se to bralo vážněji).

Vše veřejné, všechny algoritmy známé, všechny zdrojáky dostupné. Prostě tak, jak to má být. Ve vědě zcela běžné, tak proč by to nemohlo být i v software? Kdokoliv se chce inspirovat může, kdokoliv chce něco vylepšit tak může. Stejně jako věda by se nikdy nedostala tam kde je, kdyby si všichni všechno nechávali pro sebe a kdyby se vzájemně jednotliví teoretici nekritizovali, tak totéž platí o software.

Takže u mě se dva světy propojili kdysi na počátku pokusů s Linuxem. Věda a OSS, resp. FOSS. Mezi OSS a FOSS je taky dost podstatný rozdíl.

S tím souvisí další věc, která byla na počátku velmi podstatná.

Dělat věci správně

Aniž bych chtěl do článku vpašovat další kontroverzní téma, tak na počátku byla jasná snaha dělat věci správně. Co tím myslím. V manuálových stránkách se zcela běžně vyskytovaly odhady asymptotické složitosti. Jak výpočetní, tak paměťové.

Když jsem psal první web v ANSI C (jako CGI skript pod Apache), zkoušel jsem různé knihovny pro souborové databáze (TDB, CDB, DBM, GDBM). A v man stránkách byl běžně k vidění vzorec pro výpočet velikosti souboru (s přesností na B!), který vznikne zapsáním určitého počtu záznamů různých velikostí a typů. (Zkuste si projít man nebo celou webovou dokumentaci k dnešnímu software. Ti lidi často ani neví, že něco jako asymptotická složitost existuje.)

Bohužel, tohle se mění. Dřív byla u vývoje hromada lidí, kteří věděli, jak se to dělá správně a taky to tak dělali. Dneska se tam čím dál tím víc dostávají lidé s přístupem “sice vůbec nevím, jak to funguje a ani mě to nezajímá, ale to staré je prostě celé špatně a já to udělám líp”.

Což sice na počátku vede k rychlým výsledkům a je vidět spousta práce, ale její kvalita je tristní. A pokud u toho ti lidé vydrží (což není příliš časté), tak po letech zjistí, že naráží na stejné problémy, které jiné vývojáře potkaly někdy před 40 lety a že je to už 30 let vyřešeno.

Tohle bude pravděpodobně asi důvod, proč jednou Linux opustím. Místo snahy dělat věci dobře je snaha je dělat rychle, prodat to a zmizet.

A taky je to důvod, proč jsem částečně přesel na FreeBSD. Jednak jsem narazil na man stránku bsdiff (který má krom manu též i doktorskou práci), ale taky mě přestalo bavit číst v diskusích a bugreportech nářky o tom, jak něco nejde a jak se to bude muset celé přepsat.

Jen pro ilustraci, doporučuju vaší pozornosti třeba to, jak jsou na FreeBSD vyřešené jaily. FreeBSD má rc systém napsaný v shellu, a pro funkční běh OS v jailech bylo potřeba sem tam do těch skriptů doplnit nějaké podmínky (tj že v jailu se něco nedělá – věci jako nastavení HW apod.). Toť vše. Tomu se říká dobrý návrh rc systému. Navržen na fyzickém stroji, ale změna pro běh v kontejneru je velmi jednoduchá a přímočará. A výsledkem není bastl.

Zatímco ve světě Linuxu mnozí obhajují systemd, protože předchozí rc skripty služeb měly tisíce řádků, zatímco unita má jen 5 (což už teda taky neplatí, protože „se zjistilo“, že něco nejde dělat tak jednoduše, jak si to někdo na počátku představoval). Ale proč tomu tak je už nikdo neřeší. A ne, shellem to fakt není. Shell fakt nemůže za to, že někdo napsal do rc skriptu tisíc řádků čehosi. (Bez ohledu na možnou diskusi o tom, zda je to opravdu nejvhodnější prostředek pro psaní systémových skriptů.)

Je správné používat OSS jen jako software zdarma?

Takové okrajové téma, které se ale sem tam objevuje, je otázka, zda je správné používat Linux jen proto, že je zdarma bez dalších náhledů na filozofii FOSS, ze které to všechno vzniklo apod.

Moje odpověď je ano. Sice to není ideální, ale podle mě je pořád lepší používat Linux jen proto, že je zdarma, než používat komerční software. Připadá mi to asi jako kdyby měl člověk platit za oheň. (Někdo by měl licenci za vynález ohně a každý by musel platit za jeho použití.) Zkrátka ty znalosti jsou všeobecně dostupné. Naopak mi přijde velmi hloupé za ně platit.

Můj postoj ke komerčnímu software se dá shrnout následujícím příběhem.

Je to už pár let, co jsme hledali zálohovací systém pro servery. Měli jsme na něj několik podmínek. Nakonec se našel jeden software, který cosi sliboval. A ještě než se pustím do dalšího vyprávění, tak bych si rád stanovil jakousi základní laťku, kterou vše budu posuzovat.

V systému mám dostupné k okamžitému použití:

  • atomické snapshoty (lvm, btrfs, zfs)
  • archivátor více souborů do jednoho (tar)
  • komprimátory (gzip, bz2, xz)
  • delta přenos jen změn po síti (rsync)
  • volitelně i ochranu proti chybám na médiu (Reed Solomon)
  • volitelně i šifrování (gpg)

Tedy, pokud mám za software platit, nemůže přinést jen toto (protože to už mám k disposici), ale musí tam být přidaná hodnota.

Zpět k příběhu. Hledali jsme zálohovací software pro servery, který umí zálohovat na pásky. Našli jsme jakýsi software, který se v demu tvářil, že vše splňuje. Takže se koupila nějaká základní licence. A nastalo nemilé překvapení. Ten software vlastně neuměl nic jiného, než zip. Tedy uložit více souborů do jednoho a zkomprimovat to. A mít k tomu jakési GUI. Toť vše. Práce s páskou veškerá žádná.

Pečlivějším zkoumání text napsaného 5px fontem se zjistilo, že tam zcela chybí licence pro podporu pásek. Takže se zaplatila další licence (to je ukázkový případ vendor lock in) za to, aby se ze zipu stal tar.

Pro vysvětlení, tar je zkratka z Tape ARchiver. Tar umí sám zálohovat na pásku. Pokud k tomu přidáme i program mt pro ovládáni knihovny, tak máme funkční zálohovací program.

Takže, vyhozené peníze (a ne zrovna málo) za něco, co je již součástí systému. Nic navíc, jen hromada starostí. Bohužel, poučení nepřišlo. Ale to je na jiný článek.

Musí tam být něco navíc

Já nemám nic proti komerčnímu software, ale pokud mám za něco zaplatit, musí tam být jasná přidaná hodnota. Něco, co v systému nemám (což už se těžko hledá) nebo to mít alespoň složené způsobem šetřícím práci. Proto ostatně používám Adobe LightRoom. Vše, co umí, lze udělat pomocí OSS nástrojů. Ale má workflow, které mi naprosto vyhovuje, jde mi to pod ruku a ušetřím tím spoustu času. Za tuhle přidanou hodnotu nemám problém zaplatit.

V říjnu nejvíce poskočily společenské rubriky, freemaily a zpravodajství

V říjnu nejvíce poskočily společenské rubriky, freemaily a zpravodajství tereza.tumova@… Čt, 11/09/2017 - 17:08
Tisková zpráva

Praha, 9. listopadu 2017 – Říjnová měsíční data o návštěvnosti českých webů pohledem na obsahové kategorie ukazují, že nejvíce zhlédnutí provedli uživatelé na webových stránkách, odkud přistupují ke svému e-mailu, v pořadí druhou nejnavštěvovanější kategorií v počtu zhlédnutých stránek byly e-shopy a nejvyšší meziměsíční skok se odehrál v rubrice společenských magazínů. Zpravodajské weby, pravděpodobně v souvislosti s volbami, zaznamenaly 20% nárůst počtu zhlédnutých stránek.

V kategorii společenských magazínů bylo v říjnu zhlédnuto  66 miliónů stránek (page view, PV) od uživatelů z ČR a zahraničí. Došlo zde k 54% nárůstu oproti předchozímu měsíci, kdy PV bylo 43 miliónů. Jde o zdaleka největší meziměsíční skok v PV napříč všemi obsahovými kategoriemi, používanými v NetMonitoru.

Další kategorií, která v říjnu zaznamenala meziměsíční nárůst v PV o 23 %, jsou komunikační služby, kam patří e-mailové domény na seznam.cz, centrum.cz, či volny.cz. Tato kategorie se tradičně drží mezi nejnavštěvovanějšími. Jedním z  důvodů vysoké návštěvnosti webového rozhraní freemailů je fakt, že v zaměstnání nemají možnost se lidé přistoupit ke svému freemailovému účtu jinak než přes online rozhraní, protože jim poštovní klient na pracovním počítači neumožňuje přidat soukromý účet.

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR jsou pravděpodobnou příčinou skokového nárůstu ve výši 20 % v počtu zhlédnutých stránek zpravodajských webů. V říjnu navštívilo zpravodajské weby téměř 6 miliónů uživatelů z ČR. Rostla rovněž kategorie webů poskytujících zábavu a hry, která zaznamenala o 13 % více zobrazení než v září.

Start vánoční sezóny lze pozorovat u nárůstu zobrazení weby sdružených v kategorii e-commerce prodej. Jejich obsah si lidé zobrazili o 12 % častěji než v září. V říjnu vygenerovaly stránky e-shopů téměř 700 miliónů zobrazení a navštívilo je celkem 5,3 miliónů uživatelů z ČR. S blížícími se Vánoci tato kategorii bude ještě více stoupat.

Přehled kategorií NetMonitor, řazeno dle počtu zhlédnutých stránek  v říjnu 2017

 

počet zhlédnutých stránek z ČR a zahraničí

reální uživatelé z ČR

Kategorie

09.2017

10.2017

M2M

09.2017

10.2017

M2M

Komunikační služby

1 527 823 999

1 874 572 046

22,7%

4 952 202

5 119 593

3,4%

HP rozcestníků

1 037 189 748

1 121 758 880

8,2%

6 121 345

6 410 037

4,7%

E-commerce - prodej

618 805 250

694 095 404

12,2%

5 062 763

5 320 737

5,1%

Zpravodajství

559 042 297

670 535 952

19,9%

5 590 214

5 917 582

5,9%

Komunitní a teens servery, fotogalerie

572 648 460

586 096 925

2,3%

2 460 805

2 573 868

4,6%

Bulvární magazíny

435 170 107

423 469 788

-2,7%

4 902 565

4 989 077

1,8%

Databáze a katalogy

385 144 080

400 209 321

3,9%

5 736 244

5 986 844

4,4%

Sport

246 904 100

250 732 402

1,6%

3 351 474

3 544 751

5,8%

Magazíny zaměřené na ženy a módu

165 302 446

177 101 302

7,1%

4 476 451

4 612 395

3,0%

Tv, rádia

144 693 409

157 812 353

9,1%

4 858 639

5 127 251

5,5%

Auto-Moto - obsah

145 266 696

148 276 430

2,1%

2 662 951

2 830 030

6,3%

Bydlení a reality - prodej

138 292 659

144 248 775

4,3%

1 608 917

1 664 807

3,5%

Těhotenství a rodičovství

106 642 187

116 133 298

8,9%

2 252 399

2 513 634

11,6%

Auto-Moto - prodej

103 089 960

109 649 476

6,4%

1 290 524

1 395 855

8,2%

Zábava a hry

95 236 146

107 124 904

12,5%

3 259 433

3 490 815

7,1%

Ekonomika, finance, právo

102 977 439

101 561 713

-1,4%

4 152 462

4 427 201

6,6%

Zájmové servery, hobby

74 851 341

82 560 244

10,3%

3 588 363

3 747 623

4,4%

IT servery, mobilní a digitální technologie

73 961 700

70 026 174

-5,3%

3 191 376

3 616 634

13,3%

Společenské magazíny

42 597 373

65 570 778

53,9%

3 536 761

3 926 851

11,0%

Bydlení a reality - obsah

54 234 666

48 082 380

-11,3%

2 093 833

2 142 102

2,3%

Mužské magazíny o životním stylu

25 520 734

25 869 323

1,4%

1 027 724

1 083 165

5,4%

Zdraví

28 043 114

24 965 441

-11,0%

2 338 857

2 331 582

-0,3%

Cestování - obsah

27 136 678

22 794 289

-16,0%

2 442 907

2 312 444

-5,3%

E-commerce - obsah

21 860 845

19 967 913

-8,7%

1 434 368

1 308 247

-8,8%

Cestování - prodej

1 285 080

1 188 364

-7,5%

97 033

82 429

-15,1%

Zdroj: SPIR – NetMonitor, září, říjen 2017

Arduino elektroměr, plynoměr a vodoměr

listopad
08
Petr Stehlík
V sobotu 4. listopadu jsem měl na konferenci OpenAlt přednášku na téma odečítání elektroměru a vodoměru. Dlouho jsem se na tuto přednášku těšil, protože jsem ty odečty energií doma řešil déle než čtyři roky, nasbíral jsem při tom hromadu zkušeností a měl jsem velkou chuť se o ně podělit, abych dalším lidem ušetřil procházení slepých uliček a ještě přitom všechny pobavil mými pracovními postupy.

Bohužel jsem na to dostal jen 25 minut, což na tak velké téma nestačilo. Snažil jsem se říct všechno, ale po přednášce jsem měl pocit, že jsem řadu věcí jen nakousl a nedokončil, a některé důležité jsem dokonce zapomněl říct úplně.

Proto teď přistupuji k novému experimentu, kdy zkouším tutéž přednášku udělat znovu, doma, v klidu, bez časového omezení. Samotná prezentace ve formátu PDF je jako všechny moje předchozí dostupná na webu zde: pstehlik.cz/prezent/

Čerstvě natočené domácí video je tady: https://youtu.be/d-WzQa8GsAU


Ještě pár linků k věcem, které zmiňuju v přednášce:

Náhodně vygooglovaný 1fázový elektroměr.

Můj 3D model násadky odečítače vodoměru v OnShape.

Ebay odkaz na elektricky ovládaný ventil (až link přestane časem fungovat, použijte ta klíčová slova pro vyhledání nového prodejce stejné věci):
"DC 12V DN20 CR01 2 Way Brass Motorized Valve Electrical Ball Valve".

Plynoměr 3D tisk: Elster BK-G4 Gas Meter Sensor Clip

Budu rád, když vás tato moje domácí a OpenAlt přednáška povzbudí k vlastnímu bastlení :-) Určitě se pochlubte v komentářích buď tady na blogu nebo na G+ či na příští konferenci, kde se jistě potkáme :-)

P.S. ve videu nejspíš několikrát spletu kW a kWh (okamžitý odběr a celkovou spotřebu za určitý čas), ale nic si z toho nedělám. Hádám, že si to většina lidí dokáže v hlavě opravit. Komu to nějak víc vadí, ať se na to video raději nedívá.

Jak odstranit metadata fotografií

K napsání tohoto článku mě dovedlo krátké video z facebookové stránky seriálu Mr. Robot, které upozorňuje na problematiku metadat – informací,

Příspěvek Jak odstranit metadata fotografií pochází z Spajk.cz

Čím nahradit Skype? Hledám nástroj pro komunikaci

listopad
06
Vlastimil Ott
Skype rád nemám, ale používám ho. Má to několik důvodů, které jsou „externí“, tedy úplně je neovlivním. No a teď stojí Skype za nic, tak ho zkusím nahradit. Možná. Jsem samozřejmě nadále fanouškem, uživatelem a ještě trochu i propagátorem open source, i když už to tak neprožívám, jako před lety. Takže v ideálním případě hledám...

Doba postfaktická

Člověk nikdy neměl tak rychlý přístup k tak obrovskému množství dat jako nyní. Jak je tedy možné, že žijeme v době, kdy má lež dlouhé nohy a fenoménem, který přepisuje politickou a společenskou mapu, jsou fake news?

hoax-2097365_640

Když se v 90. letech začal dostávat Internet mezi běžné lidi, pamatuji se, že jsme měl velmi optimistické představy. Internet umožní lidem okamžitý přístup k potřebným informacím a lež, manipulace a propaganda budou mít výrazně zmenšené pole působnosti. O 20 let později se ukazuje, jak naivní jsem tenkrát byl. Lež se totiž na Internetu etablovala výborně. Denně se produkují vymyšlené informace, kterým věří tisíce lidí, řadě konspiračních teorií se vede lépe než kdy dřív. Daří se i naprostým nesmyslům. Např. údajně narůstá počet lidí, kteří věří, že Země je plochá. Téměř 500 let po smrti Koperníka, v době, kdy máme na oběžné dráze stovky satelitů, dokáže někdo věřit tomu, že Země plochá.

Jak je možné, že se nesmyslům a lžím na Internetu tak daří?

Lidi nemají filtry

Stejně jako se po Internetu mohou šířit pravda a fakta, můžou se po něm snadno a rychle šířit také lži a nesmysly. Donedávna bylo šíření informací v rukou omezené skupiny lidí. Abyste dostali informace k většímu počtu lidí, museli jste být etablované noviny, rádio nebo televizní stanice. Jejich redakce se většinou skládají z profesionálních novinářů, mají nějaký novinářský kodex. I když můžou zastupovat rozdílné skupiny lidí a nabízet hodně rozdílný pohled na věc, takové etablované médium ve svobodné společnosti nefungovalo tak, že by explicitně vymýšleno a šířilo nepravdy.

Dnes už ale nemusíte mít profesionální redakci. Médiem se na Internetu můžete stát doslova během pár minut tak, že si založíte web, blog, kanál na Youtube. Bariéry pro vstup se snížily na nulu a lidi jsou zahlcení informacemi, které mají různou kvalitu a různou volnost k faktům. Na to ale lidi jaksi nejsou připravení. Jak pozoruji kolem sebe, tak hodně lidí bere informace napsané na Internetu nekriticky. Píšou to na XY.cz, tak to musí být pravda.

Lidi si chtějí potvrzovat svůj názor

Jednou z věcí vlastní lidem je přirozená snaha být nekritický ke zprávám, které potvrzují jejich názor. Týká se to naprosto všech, včetně mě. Důležité je být si toho vědom a nepodléhat tomu. V opačném případě totiž začnete nekriticky přijímat zprávy, které potvrzují váš pohled na věc bez ohledu, jestli se zakládají na pravdě nebo ne, a snadno se stanete obětí manipulace. Tento efekt se ještě znásobuje ve skupině stejně smýšlejících lidí, proto se fake news tak dobře daří ve skupinách na Facebooku.

Manipulátoři toho začali zneužívat

Různé hoaxy tady byly vždy, ale teprve v posledních letech se začaly zneužívat v politickém bojia vytvářet příkopy ve společnosti. Takovým typickým příkladem je imigrace. Vést diskusi o tom, jaká je ještě zdravá míra imigrace, je naprosto v pořádku a hlasy varující před přílišnou imigrací jsou zcela validním hlasem v této diskusi. Problém je v tom, že u nás se tato diskuse vyhrotila do naprosto iracionální míry, kdy už lidi nerozlišují mezi uprchlíky a ekonomickými migranty a kdy šílí, když tu charita ubytuje za svoje peníze pár křesťanských rodin z Iráku. Přitom v 90. letech jsme tu poskytli azyl tisícům muslimských uprchlíků z Kosova a vůbec se to nedostalo mezi hlavní společenská témata. V čem je rozdíl?

V tom, že na lidi působily fake news. Pamatuji se, jak jsem před dvěma lety slyšel od lidí, které bych nepodezíral z hlouposti nebo nedostatku rozhledu, nejrůznější hoaxy o tom, jak v Itálii imigranti obsazují Italům domy a policie proti tomu nic nedělá, jak průvodčímu, který chtěl po imigrantech jízdenky, usekli mačetou ruku apod. Když to zkombinujete se skutečnými zprávami o tisících uprchlíců valících se Evropou, nemůžeme se míře iracionality divit.

Fake news jako nástroj manipulace dnes ve velké míře používá Rusko. Údajně na to ročně utratí až miliardu dolarů. A právě takové státní uchopení fake news je tím rozdílem mezi „nevinnými“ hoaxy dřívějška a proudem fake news, které koupou příkopy ve společnosti dneska.

Kvalitní žurnalistika se začala uzavírat

Dalším fenoménem, který má vliv na současnou situaci, je dle mého názoru také uzavírání kvalitní žurnalistiky do placeného obsahu. S příchodem Internetu se postupně rozpadají tradiční obchodní modely médií a internetová reklama dnes těžko zaplatí nákladnou kvalitní novinařinu, proto čím dál více dobrých médií přechází na model placení za obsah. Tím se ale uzavírají jen pro malou skupinu lidí, kteří jsou ochotní za kvalitní informace platit. To ale není případ těch, kteří se stávají obětí fake news nejčastěji. Většina lidí za kvalitní informace ochotná platit není a kvalitní žurnalistika tak vyklízí pole pro média, která zveřejní, co jim přijde pod ruku, nebo za co jim ostatní zaplatí. To je totiž výrazně levnější než placení investigativních novinářů, ověřování informací atd. a vejde se to tak i do obchodního modelu založeného na internetové reklamě.

Jak z toho ven

Snažím se zachovávat optimismus. Internet s sebou přinesl celou řadu výhod a také stinné stránky, na které lidi nebyly připravení jako snadné šíření dezinformací. Ale ač se vždycky zdá, že se lidstvo řítí do záhuby, v historii jsme mnohokrát dokázali, že jsme hodně adaptabilní druh, a vyrovnáme se i s tímto fenoménem.

Lidé se časem naučí pracovat s tím, že na Internetu naleznou informace bez jakékoliv záruky kvality a pravdivosti, že k nim mají přistupovat skepticky a informace si ověřovat. A není to ani tak časově náročné. Dnes jsem někde narazil na tento citát:

„Mohutnost Ruska může být podkopána jenom jeho oddělením od Ukrajiny. Je třeba Ukrajinu nejenom oddělit, ale především postavit proti Rusku, národ rozdělit na dvě části a pak se jenom dívat, jak bude bratr vraždit bratra. Proto musíme najít a vychovat zrádce z prostředí ukrajinské nacionalistické elity a s jejich pomocí změnit uvažování jedné části velikého národa až do toho stadia, kdy bude nenávidět vše ruské. Vše ostatní je jenom otázka času“

Otto von Bismark

Na první pohled to zní věrohodně a má to ukázat, že vývoj na Ukrajině je vlastně snaha Západu oslabit Rusko a že tuto snahu měl Západ už od Bismarka. Až na to, že se jedná o hoax a neexistuje žádný věrohodný záznam, že by něco takového Bismark kdy řekl. Stačilo mi do vyhledávače zadat „Bismark on Ukraine“ a hned první výsledek hledání byl článek od StopFake.org onen hoax vyvracející. Samozřejmě ani takovým článkům není dobré bezmezně věřit, ale je kvalitně ozdrojovaný, takže můžete pátrat dál, pokud vám to nestačí. Je to ukázka toho, že kvalitně zpracovaný článek o nějakém hoaxu můžete najít během chvilky a není to nic těžkého.

Společnost sice byla na fake news do značné míry nepřipravená, ale i to se postupně mění. Webů jako StopFake.org, které se snaží dezinformace ověřovat a uvádět na pravou míru, je čím dál více a jejich záběr je větší. Nicméně tyto weby by byly k ničemu, pokud by si lidi informace neověřovali a tak na ně ani nenarazili. Tady je potřeba nějaká osvěta a už žáci na základní škole by se měli učit, jak zacházet s informacemi ve světě, kde se jich na ně valí neomezené množství. Informační gramotnost je dnes stejně důležitá jako finanční.

V neposlední řadě se s fake news začalo bojovat také přes peníze. Někteří inzerenti vyžadují, aby se jejich reklama nezobrazovala na webech, které falešné zprávy šíří, a v poslední době to řeší i přímo poskytovatelé reklamních systémů (Google, Facebook,…). Někteří to kritizují jako stavění se do pozice arbitra, co je pravda a co ne, ale fakt je ten, že komerční společnosti mají právo rozhodovat o tom, s čím bude jejich značka spojená. A inzerce je dost efektivní nástroj, protože řada dezinformačních webů nešíří nepravdivé zprávy kvůli ideologickému nebo politickému boji, ale prostě proto, že vytváření falešných zpráv je levné a generuje to peníze za reklamu.

Nebude to jednoduché, ale dobu postfaktickou překonáme.


Evropský parlament odmítl internet založený na příjmech z cílené reklamy

Evropský parlament odmítl internet založený na příjmech z cílené reklamy tereza.tumova@… Pá, 10/27/2017 - 09:14
Tisková zpráva

Praha, 27. října 2017 Evropský parlament (EP) včera přijal kontroverzní stanovisko k návrhu nařízení ePrivacy. Těsnou většinou[1] EP rozhodl, že de facto zakáže obchodní model založený na příjmech z cílené reklamy, díky kterým má uživatel přístup k bezplatnému obsahu a službám za předpokladu, že souhlasí s užitím svých dat v rámci reklamního procesu.

Projednávaný návrh nařízení o soukromí a elektronických komunikacích neboli nařízení ePrivacy reviduje stávající tzv. směrnici o cookies. Ze stanoviska, které včera EP přijal, vyplývá, že uživatel by měl pokaždé, když si instaluje či prvně použije software umožňující přístup k internetu, nastavit závaznou a vymahatelnou míru ochrany svého soukromí, tedy de facto dát či nedat souhlas s použitím souborů cookies. A to na každém zařízení. Poskytovatelé obsahu a služeb zároveň nesmí přístup ke službám či obsahu podmínit právě souhlasem s užitím údajů o uživateli.

"Data jsou základním stavebním prvkem celého digitálního ekosystému. Jsou nutná pro měření návštěvnosti a uživatelského chování, které je nutné pro získání inzerce, která je nutná pro získání prostředků na výrobu obsahu. Inzerenti i uživatelé navíc dávají přednost reklamě, která vychází vstříc uživatelským preferencím a méně tak obtěžuje. ePrivacy v přijaté podobě tak znamená drastický zásah do financování produkce obsahu pomocí příjmů z reklamy. Lze očekávat, že dramaticky ovlivní už tak složitou ekonomickou situaci řady médií a omezí pestrost obsahu na internetu," komentuje aktuální vývoj předseda Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) Ján Simkanič.

V rámci vyjednávacího procesu musí nejprve zaujmout EP i Rada svou vlastní pozici a následně začnou jednat o konečném kompromisním znění nového předpisu. EP včera své stanovisko přijal a zaujmul přitom velmi restriktivní a pro byznys jen těžko akceptovatelný postoj: zákaz tracking walls, privacy by default, souhlas jako prakticky jediný právní titul pro zpracování údajů o chování uživatele v prohlížeči atd. Ohrožena je jak cílená reklama, tak nezávislé měření návštěvnosti.

Stanovisko EP ignoruje principy, na nichž je digitální ekosystém založen, a evropský internet tak místo dynamického rozvoje může čekat velký skok zpět. Vydavatelé nebudou schopni zacílit na své publikum efektivně, nebude možné prokázat, že adresáti reklamu viděli, a taková inzerce ztratí svůj smysl, a tím i hodnotu pro inzerenty. Dojde ke snížení příjmů vydavatelů a dosud snadno dostupný bezplatný obsah, jak ho zná Evropa nyní, bude zásadně ohrožen.

Nařízení ePrivacy ovlivní téměř každý aspekt fungování internetu a digitální ekonomiky. Způsob, jakým vstupují data do obchodního modelu na internetu, není snadno pochopitelný, stejně jako role dat ve zlepšování uživatelské zkušenosti. Nová legislativa tak může v důsledku neznalosti zjednodušovat komplexní procesy do té míry, že ohrozí to, co si uživatelé na internetu cení nejvíce – bezplatný a rozličný obsah, který je jedním z pilířů demokratické společnosti. Stejně tak jsou ohroženy technologické inovace, v nichž by se EU tak ráda dostala na vrchol světového žebříčku.

SPIR bude usilovat o to, aby konstruktivní a podrobná kvalifikovaná debata proběhla alespoň na půdě Rady, kde jsou zastoupeny vlády jednotlivých členských států. SPIR s nadějí doufá, že pozice Rady bude realističtější a že Rada v následujících jednáních EP neustoupí.

 

 

 

[1] Z českých europoslanců hlasovali pro návrh Petr Ježek, Kateřina Konečná, Jiří Maštálka, Olga Sehnalová, Pavel Poc, Jan Keller, proti návrhu Dita Charanzová, Pavel Telička, Martina Dlabajová, Evžen Tošenovský, Jan Zahradil, Luděk Niedermayer, Stanislav Polčák, Michaela Šojdrová, Jaromír Štětina, Pavel Svoboda, Tomáš Zdechovský.

Konference OpenAlt otevře a propojí komunity vývojářů, učitelů i vědců

říjen
23
Openalt.org

Dvanáctý ročník konference OpenAlt spojí a otevře komunity z různých oborů. V Brně se sejdou vývojáři, lidé ze státní správy, učitelé, vědci, ale i domácí kutilové. Společným tématem bude otevřenost.

 

Tags: 

Čtvrtletní prezentace projektů SPIR

Čtvrtletní prezentace projektů SPIR petr.kolar@spir.cz Po, 10/23/2017 - 09:27

Ve pondělí 23. října 2017 od 10 hod. se uskutečnila samostatná prezentace projektů SPIR v art & event gallery ČERNÁ LABUŤ, Na Poříčí 25, Praha 1. Prezentace jsou ke stažení v příloze.

Češi online 2017

Češi online 2017 tereza.tumova@… Po, 10/23/2017 - 05:30

Češi online 2017

Pozvánka na 145. pražský sraz

říjen
19
Openalt.org

Za několik dnů vypukne největší svátek: Konference OpenAlt 2017. Pojďme si ještě jednou na přelomu časů nyní a poté společně posedět a promluvit o tom, co nás zajímá a co čeká. Čas je naplánovaný, posezení rezerované, poslední pražský sraz OpenAltu se odehraje v karlínském Pivovarském klubu. Najdete jej kousek od metra Florenc na adrese Křižíkova 17°, Praha 8. Začínáme ve čtvrtek 26. října v 18 hodin a jste všichni srdečně zváni.

Pozvánka na 145. brněnský sraz

říjen
18
Openalt.org

Poslední předkonferenční sraz OpenAlt se bude konat 20.října od 18 hodin v restauraci Timeout - Novoměstská 2 v Řečkovicích. Všichni jsou srdečně zváni.

Zkušenosti se Sony Xperia XZ1

Interval výměny mobilních telefonů mám dva roky. Mobily hodně používám, je to pro mě spotřební zboží, takže se k nim i podobných způsobem chovám a po dvou letech je automaticky nahrazuji novým modelem. Tentokrát jsem poprvé nesáhl po kompaktní verzi, ale pořídil „lopatu“ o 5,2″ Xperia XZ1. Jaké s ní mám zatím zkušenosti?

sony-xz1

Minule jsem zvolil telefon od Sony (Xperia Z5 Compact) kvůli tomu, že jako jedna z mála firem dělá high-end mobily v kompatním těle. Telefony od Sony jsem si na základě zkušenosti s tímto mobilem oblíbil. O důvodem jsem se taky před časem rozepsal.

Tentokrát jsem sáhl po standardní Xperii XZ1 s úhlopříčkou 5,2″, což už rozhodně kompaktní verze není a patří spíš k nadprůměru, co se týče velikosti. Hodně lidí mi říkalo, že si na větší mobil velmi rychle zvyklo a už by neměnilo, tak jsem si chtěl vyzkoušet, jestli to bude platit i u mě. Musím říct, že platí. Prvních několik dní bylo těžkých. Větší telefon už se neovládal jednou rukou tak snadno jako Compact. Chvíli jsem měl pocit, že si nezvyknu. Uběhly dva týdny a už mi to ani nepřijde.

A jak si XZ1 jinak vede?

Spotřeba – tu umí Sony z výrobců telefonů s Androidem snad nejlépe. Z5 Compact měla skvělou výdrž. XZ1 je na tom ještě líp. Hodně lidí hledí jenom na kapacitu baterky. Tu nemá oslnivou – 2700 mAh, ale Sony z toho dokáže vykouzlit hodně nadprůměrnou výdrž. Při průměrném používání končím někde na 50 % baterky na konci dni. I při tom intenzivním většinou celý den dá. A to mám k mobilu přes Bluetooth nonstop připojené hodinky.

XZ1 by si měla tyto parametry udržet až o rok déle, protože Sony má šetřící režim nabíjení. Několik dní sleduje, kdy mobil nabíjíte, a poté dokáže odhadnout, kdy jej potřebujete mít nabitý. Pokud jej nabíjíte přes noc, tak jej nenabije za 1-2 hodiny a pak jej nedrží na 100 % baterky, což jí moc nesvědčí, ale nabije jej na 80-90 % a do 100 % je dobije až v poslední hodině před předpokládaným probuzením.

Výkon – Z5 Compact mi nepřišel pomalý ani po dvou letech používání, ale je fakt, že výrazně lepší odezvu u XZ1 lze pozorovat. Snapdraggon 835 už se dneska prostě nezadýchá víceméně u ničeho. Na rozdíl od 810, která je v Z5 Compact, nemá ani problémy s přehříváním. 4 GB RAM je dnes taky adekvátních.

Disk – XZ1 má interní disk o velikosti 64 GB, což je na dnešní dobu dostačující. Méně bych u nového telefonu nechtěl. Z5 Compact měla 32 GB a i když jsem ukládal fotky a videa na SD kartu, i tak už mě ke konci velikost interního disku omezovala. K 64 GB jsem dokoupil ještě SD kartu o velikosti 128 GB a nejvyšší rychlostní třídě, takže mám ve výsledku 192 GB, což mi by mělo stačit až na půdu.

Obrazovka – předchozí telefon měl jemnost 320 PPI, což je víceméně hodnota Retina Displaye, o kterém Apple donedávna prohlašoval, že musí stačit všem a že víc lidské oko stejně nerozpozná. No a pak uvedli Super Retina Display 🙂 Je fakt, že 320 PPI lze ještě poznat, pokud má člověk trochu dobrý zrak. XZ1 má jemnost 424 PPI a to už mi přijde jako hodnota, kde to už je vážně jedno. Nižší rozlišení byl taky důvod, proč jsem si nekoupil XZ Premium, ale počkal si na XZ1. Mezi 424 a 806 PPI prakticky nepoznatelný rozdíl a vyšší rozlišení má dopad na výkon a spotřebu.

Obrazovka XZ1 také podporuje HDR a musím říct, že rozdíl je u videí a fotografií, které mají HDR, je opravdu znatelný.

Foťák – nemám přímé srovnání s ostatními špičkovými mobily. Podle DXOMark za úplnou špičkou o něco zaostává. Ale oproti Z5 Compact je rozdíl doslova propastný. Mobilem jsem nahradil kompaktní foťák a teprve nyní mám pocit, že mě jinak neomezuje. Rozdíl je daný také tím, že Z5 Compact mi z nějakého důvodu začal fotit ke konci méně ostře, což mohlo být poškrábaným sklíčkem nebo nějakým vychýlením čoček při jednom z mnoha pádů.

Sony má u foťáku také několik specialit: jako jediné zvládá videa o frekvenci až 960 fps, což je mnohonásobné zpomalení. Je to díky paměťovému chipu přímo na snímači. Videa, která s tím natočíte, vypadají fakt skvěle, ale je to spíše hračka. Stejně jako vytváření 3D skenů pomocí snímání kamery, které jsem zatím u žádného jiného výrobce neviděl. Zachovaná byla hardwarová spoušť, která je fakt návyková, protože má dvě polohy a chová se stejně jako ta na fotoaparátech.

ROM – Sony sice používá svoji nadstavbu, ale ta je docela minimalistická, takže se dost blíží vanilla Androidu. Bohužel stejně jako ROM jiných výrobců přichází s nějakým balastem navíc, který člověk musí odinstalovat nebo zakázat. Sony také patří k výrobcům, kteří se v aktualizacích systému docela snaží. Z5 Compact byla aktualizovaná celé dva roky, většinou tak 1-3 měsíce za upstreamem, což není ideál, ale stále hodně nadprůměr. U nových telefonů se snaží přinášet aktualizace rychleji (většinou do 10-14 dní po upstreamu). XZ1 už má říjnovou bezpečnostní aktualizaci. A mimochodem to byl taky první mobil, který se prodával s předinstalovaným Androidem 8.

Tělo – XZ1 je na rozdíl od Compactu téměř kovová. A jak u Sony bývá zvykem, zpracování působí bytelně a solidně. Jen horní a dolní hrany jsou plastové, což kvituju, protože na ty bude mobil dopadat nejčastěji a plast si s pády poradí lépe než kov. Už mi jednou spadl z metru na dlažbu a skončilo to jen téměř neznatelnou oděrkou.

Sony ještě nenaskočilo na vlnu bezrámečkových displejů a musím říct, že to spíše kvituju. Bezrámečkovým mobilům se nebráním, ale chci aby výsledkem byl mobil s displejem o 5,2″ v kompaktním těle. Současné bezrámečkové mobily jdou ale přesně opačnou cestou. Do stejně velkého těla se snaží nacpat co největší displej. A navíc jej roztahují jen do délky. Nudli o >5,5″ nechci už kvůli ovládání jednou rukou, které je u 5,2″ na hraně.

Z5 Compact měla taky první čtečku otisků prstů od Sony, která ještě nebyla 100% odladěná a občas se stávalo, že prostě na první pokus nepřečetla. S XZ1 jsem za prvních 14 dní neměl ještě ani jeden neúspěšný pokus.

Zvuk – XZ1 i nadále nabízí stereo reproduktory. Sony taky i nadále nabízí technologii, která dokáže rekonstruovat zvuk v komprimovaných formátech, a výsledkem je lepší kvalita. Funguje to ale jenom u lokálních souborů a já už téměř výhradně poslouchám jen Spotify. Pro Bluetooth je podporovaný LDAC, ale tím nedávno Sony přispělo přímo do Androidu, takže to bude brzo standard ve všech mobilech.

LDAC se mi hodí, protože Sony pro ty, kteří si mobil předobjednali, opět připravilo dárek. Tentokráte bluetooth headset Sony h.ear on 2, který normálně stojí 6 tisíc, což je pěkný dárek u mobilu na 17 tisíc.

Ještě bych doplnil, že XZ1 má velmi výkonný LTE modul, který údajně zvládne rychlost až 1 Gbps. Nemám to ale nijak ověřené, protože při takové rychlosti bych vyčerpal měsíční datový limit asi za půl minuty 🙂

Při přechodu na nový mobil mi hodně pomohl Xperia Transfer Mobile, což je nástroj na migraci dat. Migrovat data včetně aplikací lze i na přímo, aniž by je člověk musel zálohovat do cloudu Googlu, což je hodí, protože to nedělám.

Z5 Compact mezitím míří k dalšímu rodinnému příslušníkovi. Do důchodu má daleko, protože i navzdory mému bezohlednému používání je pořád v hodně solidním stavu. Mnohem lepším, než byl po dvou letech předchozí mobil – Samsung Galaxy S4.


Přednáška o novinkách u Espressif Systems na LinuxDays 2017

říjen
17
Petr Stehlík
Na letošních LinuxDays jsem měl i přednášku věnovanou výrobci známých a nesmírně populárních WiFi čipů ESP8266 a ESP32 (a jejich dalších variant). Přednášky věnované ESP8266 a ESP32 jsem měl už dříve (jak na LinuxDays a InstallFestu v Praze, tak i na OpenAltu v Brně), takže tentokrát jsem se mohl zaměřit jen na některé konkrétní věci, a samozřejmě zmínit všechno nové, co se u ESP událo od poslední přednášky.

Seznam mých přednášek s prezentacemi v PDF a videi na Youtube najdete zde: pstehlik.cz/prezent


Pozor, ironický sarkasmus!

Po mé minulé naprosto nadšené přednášce o ESP32, kde jsem nešetřil superlativy při popisu všech těch fantastických novinek a hardwarových vychytávek, které Espressif Systems dokázali nacpat do jádra ESP32, jsem dostal krom řady pozitivních i jednu negativní reakci. Spočívala v tom, že když jen takto nekriticky chválím, tak působím nedůvěryhodně, protože skutečný odborník by prý zmínil i negativa. Vzal jsem si to k srdci a rozhodl se tuto přednášku, nebo alespoň její větší část, vést sarkasticky v rádoby velmi kritickém duchu, abych uklidnil skutečné odborníky a spravil si u nich svou "pošramocenou pověst" :-)

Cítil jsem, že je to poměrně riskantní krok, protože mě málokdo zná dost dobře na to, aby věděl, kdy si dělám legraci. Proto jsem rovnou na první slajd celé přednášky v PDF napsal 

Nemilosrdná kritika skutečného odborníka

a jelikož jsem si pořád ještě nebyl jist, jestli to diváci pochopí jako nadsázku, tak jsem ještě výslovně v přednášce vysvětloval, že tento text měl být v uvozovkách - nejdřív ten skutečný odborník, protože jím zdaleka nejsem, no a pak i ta nemilosrdná kritika, neboť to bylo celé míněno velmi ironicky.

Dlužno dodat, že i když jsem se snažil rádoby drsně kritizovat, tak všechno, co jsem říkal, byla neustále fakticky pravda - tj. v ESP32 jsou skutečně hardwarové chyby, v nové revizi se podařilo opravit jen část z nich, jedna chyba se dokonce objevila při opravě předchozí chyby a navíc je tam ten nelineární a poněkud nepřesný ADC převodník, takže měřit analogové veličiny není s ESP32 moc dobrý nápad. 

Při tom jsem se mimochodem spletl - ESP32 má přepínatelnou přesnost ADC, takže není jen 10bitová (jak jsem uváděl), ale i 9, 11 a 12bitová. Navíc umí přepínat "zesílení", takže jakoby mění referenční napětí. A z této komplexnosti asi plyne i nějaká ta chybička v hardware, kterou se inženýři v Espressif Systems snaží prozatím obejít softwarově.

Zároveň je ale i pravda, a to jsem na přednášce také zdůrazňoval, že v reálu se s většinou těchto chyb nepotkáte. Velkou většinu z nich se podařilo obejít v SDK (v knihovnách, které použijete při programování ESP32) a pokud nepřipojíte externí SRAM a nebo nebudete v assembleru šachovat ve vícevláknovém procesu na určitých specifických adresách v paměti, nemělo by vás při programování nic trápit.

A to nepřesné ADC? To by bylo nejjednodušší vyřešit připojením externího ADC komunikujícího přes I2C. Takových broučků za pár korun budou na trhu mraky.

Brno je zlatá loď, za děvčaty z Brna choď...

Na přednášce jsem též s chutí zmínil novinky, kterých je u Espressif Systems hodně. Nejzajímavější je otevření prvního zahraničního vývojářského centra, pro které si Číňani nějakým zázrakem vybrali z celého světa právě Brno. Je neuvěřitelné, že naši čeští (a slovenští) inženýři můžou být přímo u zdroje ESP čipů a svou každodenní pečlivou prací vylepšovat softwarovou podporu pro tento celosvětově úspěšný čínský čip. Přiznejme si, že i když na ESP-IDF (SDK pro ESP32) odvedli v Číně obrovský kus práce, tak pořád je nejméně stejný díl před nimi. Bude naprosto super, jestli k tomu přispějí i kluci a holky v Brně.

ESP32-PICO-D4

Díky Johnu Lee z Espressif Systems jsem i letos mohl přímo na přednášce něco unboxovat, tedy rozbalit a v přímém přenosu předvést celému sálu a světu. Bohužel jsme to technicky nezvládli - i když jsem si původně plánoval připravit pětikorunu jako měřítko, tak jsem zapomněl položit na tu promítací zvětšovací věc, tím pádem jsem neměl vychytané zaostření na tak maličký čip, jakým je ESP32-PICO-D4, a na tom to celé selhalo. Omlouvám se a doufám, že to alespoň pobavilo. Zde je zaostřená fotka, která ukazuje, jak miniaturní ESP32-PICO-D4 doopravdy je:



Je zřejmé, že ESP32-PICO-D4 je opravdu fantasticky integrovaný systém. Stačí fakt jen anténa a zdroj a máme funkční WiFi počítač s několika procesory, na 240 MHz, s velkou pamětí a se spoustou vnitřních senzorů. Jsem tím doslova uchvácen a je mi fuk, že to nekritizuju, takže odborníci z toho budou zase mimo. Doufám, že budu mít chvíli času k tomuto doslova mikročipu připojit miniaturní anténu a pak ho zprovoznit třeba jen na CR2032 :-)

Programovací jazyky a typy

říjen
16
Milan Lempera
Článek je volným přepisem mé přednášky na jOpenSpace 2017, vychází z mých zkušeností ze školení JavaScriptu a Angularu a z níže uvedených zdrojů.

Zdá se mi, že programátoři mají často sklon vnímat některé aspekty programovacích jazyků černobíle. Jedním z typických příkladů jsou typové systémy programovacích jazyků.

Často je to dáno předchozí zkušeností, stručně jde o to, že:


„Mnoho programátorů používalo velmi špatné staticky typované jazyky.“

„Mnoho programátorů používalo dynamicky typované jazyky velmi špatně.“


Pojďme se na problematicku podívat více věcně a ukázat si pár vlastností, podle kterých můžeme typovost jazyků snadno kategorizovat.

Je v kódu více než jeden typ?

První pohled, který se nabízí je, jestli je jazyk typovaný, či nikoli. Jinými slovy, jestli hodnoty jazyka jsou různých typů. Většina dnešních jazyků typy rozlišuje, poznají čísla, řetězce... S netypovým jazykem se setkáte jen když posunete až na úroveň assembleru.

Kdo nese typ?

Už víme, že náš jazyk je typovaný, důležité ale je, kdo je nositelem typu. Podlé této metriky rozlišujeme jazyky statické a dynamické. 

Dynamický jazyk poznáte tak, že typ nese hodnota. Reference (proměnná, konstanta) typ nenese. Důsledkem toho je, že do jedné proměnné můžete přiřadit hodnoty různých typů, nicméně to, že to jde ještě neznamená, že to chcete dělat. 

U staticky typovaných jazyků nese typ jak hodnota, tak reference a jazyk vám nedovolí přiřadit referenci hodnotu, která neodpovídá jejímu typu.

Co když typy nesedí?

Další důležitou otázkou je, co se stane, když použijete hodnotu určitého typu tam, kde je očekáván typ jiný. Poradí si s tím jazyk sám, nebo bude vyžadovat, aby situaci vyřešil programátor?

Podle toho rozlišujeme slabě a silně typované jazyky. 
Silně typovaný jazyk vám nedovolí např. násobit číslo se stringem, i kdyby hodnota ve stringu odpovídala číslu. 

Naproti tomu slabě typovaný jazyk zkusí hodnotu převést na správný typ a operaci provést.


Jde o název, nebo o strukturu?

Jak vlastně jazyk pozná, zda něco odpovídá určitému typu? Představme si třeba interface a metodu:
Jak vytvořit objekt, který můžeme předat uvedené funkci? To záleží, jestli má váš jazyk nominální, nebo strukturální typy.

Většina obecně známých jazyků vyžaduje jmenovité uvedení typu, který splňujete - např. jaký implementujete intefrace - jde o nominální typový systém (name-based type system).

S příchodem typů do světa JavaScriptu (TypeScript, FlowJS) se do popředí dostává opačný přístup, který staví na struktuře dat. Kontroluje jestli má objekt všechny vlastnosti které daný typ vyžaduje a jestli jsou datové typy těchto vlastností stejné. Označuje se jako strukturální typový systém, často se můžete setkat také s pojmem duck-typing.

A musím psát typy všude?

Když definujeme typy funkcím a metodám, když víme jaká instance vznikne voláním konstruktoru, může nás napadnout, že některé typy si může compiler odvodit sám, protože v kódu už typová informace je.
Záleží na jazyku, jestli si dokáže typ odvodit (podporuje type inference), nebo bude požadovat explicitní uvedení typu.


A co když někdy typy nechci řešit?

Některé jazyky vám dávají na výběr, jestli chcete psát typy, nebo ne. Jde o vlastnosti, kterou oceníte hlavně ve chvíli, kdy ve vašem ekosystému není statické typování zvykem - proto asi nepřekvapí, že volitelné typování nabízí TypeScript. 

Není to černobílé

Když se na typový systém programovacího jazyka podíváte z pohledu popsaných vlastností, uvidíte, že věci nejsou černobílé. Je třeba vědět víc, než jen jestli je jazyk staticky nebo dynamicky typovaný.
Potom vás nepřekvapí že i když TypeScript přináší typy do světa JavaScriptu, nebude se chovat tak, jak jste zvyklý třeba s Javy. 




Závěr

Ať už píšete v jakémkoli jazyku, je dobré znát jeho možnosti. A k tomu znát možnosti a přístupy ostatních jazyků. Pomůže vám to zamyslet se nad problémem z jiné perspektivy. Mě experimenty s novým jazykem rozšiřují obzory a vedou mě k přístupům, které můžu aplikovat všude, ale dříve by mě nenapadly.



„The structures of your language shape the way you think and perceive the world.“

[Sapir-Whorf hypothesis]

Zdroje:




Z letenky na Facebooku až k unesenému účtu

říjen
16
Michal Spacek

Aktualizace článku

  • 16.10. Článek odstraněn
  • 25.8. Přidána poznámka o dalším kroku při resetu hesla United Airlines

Článek tu již z právních důvodů nenajdete, omlouvám se.