Planeta.OpenAlt.org

Příručka o evropském právu na ochranu osobních údajů

Příručka o evropském právu na ochranu osobních údajů tereza.tumova@… Čt, 06/21/2018 - 11:07

Cílem Příručky o evropském právu na ochranu osobních údajů (Handbook on European data protection law), vydání aktuální k r. 2018, je zlepšit znalosti a zvýšit povědomí o pravidlech ochrany údajů, zejména mezi pracovníky, kteří nejsou specializovanými právníky a kteří řeší otázky ochrany osobních údajů.

Příručku připravila Agentura pro základní práva (FRA) při EU společně s Radou Evropy  a Rejstříkem Evropského soudu pro lidská práva (Registry of the European Court of Human Rights) a evropským pověřencem pro ochranu osobních údajů (European Data Protection Supervisor). Stávající vydání představuje aktualizaci vydání z r. 2014 a je součástí řady právních příruček, které vydává FRA a Rada Evropy.

WiFi Teploměr - novinky od září 2017 do června 2018

červen
19
Petr Stehlík
Cítil jsem potřebu referovat o pokračujícím vývoji WiFi Teploměrů - jak po hardwarové, tak i softwarové stránce. Rozhodl jsem se pro video, protože jsem chtěl ukázat několik věcí interaktivně.



Níže je popis jednotlivých probíraných bodů a přesný čas ve videu, takže si můžete najít jen to, co vás zajímá.


Novinky v hardware - 00:30


  3D tištěná krabička - 00:35
  lepší konektor k relé - 00:58
  silnější relé - 01:35
  přesnější čidlo vlhkosti a teploty - 01:55
  nové čidlo CO2, vlhkosti a teploty - 02:25
  pohled zblízka - 04:55

Novinky v software - 05:50


  widget pro Android - 05:55
  přesun čidel a jejich mazání - 07:10
  vývoj firmware a upgrade na dálku - 08:25
  dokumentace upgrade firmware - 09:10

Novinky ve firmware - 10:45


  všechna pravidla musí platit současně - 10:58
  možnost ignorovat chybu 85 ℃ - 13:25
  možnost jemně doladit měřené hodnoty - 14:35
  možnost seřadit dle jména - 16:48
  nastavení počtu desetinných míst - 18:20
  lepší hledání čidel - 19:10
  regulace před připojením k WiFi - 19:50
  lepší WiFi konfigurace, captive portál - 20:44

Průvodce popisem novinek na webu - 21:44


Způsoby zapojení čidel do WiFi Teploměru - 25:25


Rozloučení a teaser na příště - 27:40


Update 19.  června:

Včera v noci jsem natočil ještě další dvě krátká videa, která jsem chtěl už půl roku udělat. První ukazuje, jak jednoduché a rychlé je nastavit jméno a heslo k WiFi síti pomocí zařízení s Androidem, které pěkně reaguje na nový Captive portál v posledních verzích WiFi Teploměru:



No a poslední video je vlastně průvodcem nového Widgetu pro Android - jeho instalace, přidání na plochu, konfigurace a používání:


Tak snad se vám tato videa budou hodit, nebo dokonce líbit :-)

Diskusní fóra: mají budoucnost?

Před vznikem sociálních sítí byly diskusní fóra jedním z mála míst, kde se dalo v online prostoru sdružovat a diskutovat. Ti, kteří začali s Internetem na přelomu tisíciletí, jsou odkojení systémy jako phpBB a podobnými. Nicméně svůj vrchol fóra zažila zhruba před 10 lety. V poslední dekádě jim uživatele odsávají sociální sítě. Přečkají popularitu sociálních sítí, nebo jsou definitivně na ústupu.

Diskusní fóra byla de facto sociálními sítěmi počátku tisíciletí. Dřív jsem se věnoval silovým sportům a pamatuji, jak obrovská byla komunita kolem forum.ronnie.cz. Řešila se tam výživa, tréninky, závody… Fórum stále existuje a má docela slušnou aktivitu, ale už na první pohled výrazně menší než před 10-15 lety. Já osobně už tam nejsem aktivní řadu let.

Svého času jsme provozovali fórum Luhačovický hydepark, které poskytovalo prostor pro diskusi kolem lázeňského města Luhačovice. Byl to prostor prakticky pro všechny, bez zaměření na úzkou cílovku. A svého času byl hodně populární. Dokonce natolik, že se tam rozhodli s občany komunikovat i místní politici. Ale právě tato fóra „pro všechny“ byla zasažena nástupem sociálních sítí nejvíce. Aktivita časem poklesla na nulu a už v roce 2011 jsme fórum zrušili.

Další typickou úlohou fóra bylo poskytování podpory uživatelům. Svého času bylo fórum nezbytností každé open-source komunity. Mezi největší patřilo forum.ubuntu.cz. V době svého největšího rozkvětu v roce 2008 v něm za rok vzniklo 13209 nových témat se 104843 příspěvky. Registrovalo se 4495 nových uživatelů. Pro srovnání první půlka tohoto roku: 857 nových témat, 3072 příspěvků a jen 195 nových uživatelů. To je propad na jednotky procent aktivity z před 10 lety. České fórum Ubuntu je v tomto asi trochu křiklavý případ, protože celá česká komunita kolem Ubuntu je dost v rozkladu, ale platí, že obecně fóra zaměřená převážně na poskytování podpory zaznamenala také prudký pokles v popularitě.

Nad budoucností diskusních fór jsem se nedávno zamýšlel kvůli tomu, že jsme řešili, co uděláme s tím naším na forum.mojefedora.cz. Pokles aktivity nebyl tak prudký jako u Ubuntu, ale i tak aktivita poklesla na několik příspěvků týdně. Používali jsme Phorum, které působilo opravdu zastarale a omezeně a už několik let se prakticky nevyvíjelo. Fórum jsme nechávali běžet hlavně kvůli databázi stovek řešených problémů. Popravdě nebýt toho, tak fórum zařízneme asi definitivně.

Nakonec jsme se rozhodli dát fóru druhou šanci s tím, že musíme mít něco, co bude pro uživatele dostatečně atraktivní a pohodlné. Vybrali jsme Discourse, přemigrovali uživatele, přemigrovali data. Je to po všech stránkách lepší. Jak pro administrátory, tak pro uživatele. Discourse se odlišuje od ostatních fór jako phpBB tím, že nezamrzlo v roce 2003, ale nabízí responzivní, lehké a přehledné rozhraní.

Aktivita se po přechodu mírně zvýšila. Zajímavá je statistika návštěvnosti. Fórum, které má aktivitu maximálně desítky příspěvků týdně, dokáže vygenerovat přes 20 tisíc zhlédnutí měsíčně. To je asi ta síla databáze řešených problémů.

I tak si říkám, jestli to není věc, která běží jenom ze setrvačnosti. Velká část diskuse a také řešení problémů v české komunitě Fedory se přesunulo do veřejné skupiny na Telegramu, který nabízí rychlou a pohodlnou komunikaci a skvělé nástroje pro moderování diskuse, ale historie není tak prohledávatelná a indexovaná vyhledávači jako u fór.

Část aktivity se nám přesunula na Facebook. V komunitě Fedory se to většinou omezuje jen na komentování článků nebo organizování akcí, ale existují i dost aktivní skupiny jako Linux pro začátečníky. Já jakožto člověk, který je odkojený pokročilými diskusními fóry, u rozhraní Facebooku brečím, protože mi to prostě na diskusi o více jak 10 příspěvcích přijde hrozně nepřehledné, ale lidé tam jsou a asi to používají, protože zapojit se do nové skupiny a diskuse je tak jednoduché.

Co se týče internetových diskusí, tak jednoznačně kraluje Facebook. Sice jsem v článku mluvil obecně o sociálních sítích, ale realita je taková, že je to převážně Facebook. Twitter není už ze své povahy příliš dobrá platforma na delší diskuse. Google+, který je v tomto nejlepší, zase prakticky nemá uživatele.

Já z toho, že se velká část diskusí přesunula na Facebook, z mnoha důvodů příliš nadšený nejsem, ale je to realita. Na našem fóru budu sledovat, jestli moderní a uživatelsky přívětivé fórum dokáže udržet uživatele, nebo je to platforma minulosti, která časem zcela ustoupí Facebooku.

Jak jste na tom vy? Chodíte ještě na nějaká fóra nebo už jedete jenom na sociálních sítích? Mají podle vás fóra ještě budoucnost?

Pozvánka na 153. sraz OpenAlt – Praha

červen
17
Openalt.org

Červnový pražský sraz spolku OpenAlt se koná již tento čtvrtek – 21. 6. 2018 od 18:00 v Kavárně Ideál (Sázavská 30, Praha), kde máme rezervovaný salonek. Tentokrát na téma: F-Droid, aneb svobodný software do vašeho mobilu. Kromě toho budou k vidění i vývojové desky HiFive1 se svobodným/otevřeným čipem RISC-V.

Pozvánka na 153. sraz - Brno

červen
13
Openalt.org

Sarkofág

Konečně jižní Moravu navštívily mraky a déšť, tak se v pátek 15. června 2018 od 18 hodin na srazu OpenAlt schováme na pivo a pokec v restauraci U Oslů na ulici Sokolská 10. Pro zájemce proběhne krátké promítání z výletu do Černobylu.
Těšíme se na vás.

Tepelné čerpadlo k bazénu

červen
13
Petr Stehlík

Zima i v létě

Před delší dobou jsem na zahradě postavil bazén, který se docela osvědčil. Bohužel poslední dobou léta jaksi nejsou, co bývala, a tak se voda slunečním svitem málokdy ohřeje na koupatelnou teplotu pro zhýčkané jedince (tj. nad 25 ℃). Nějakou dobu jsem vymýšlel různé systémy černých hadic na střeše (a podobné solární vynálezy), až jsem nakonec usoudil, že na Slunce není spolehnutí a koupil si tepelné čerpadlo.

Tepelné čerpadlo?

Tepelné čerpadlo je zařízení pro domácí boj proti globálnímu oteplování. Obsahuje velký ventilátor, který prohání vzduch z okolního prostředí přes výměník tepla, ve kterém se rozpíná nějaké chladivo, takže je studený. Cílem je ochladit vzduch na zahradě zhruba o 5 - 10 ℃ a tak drobně přispět k ochlazení atmosféry planety Země, která se dramaticky ohřívá kvůli dobytku na pastvě vypouštějícímu metan

Prakticky tedy člověk zaplatí jen čerpadlo (10-50 tisíc Kč) a pak elektřinu (2-5 Kč/hod) a už může bojovat proti změnám klimatu. Drobnou výhodou tohoto marného boje s větrnými mlýny je, že při takovém domácím ochlazování atmosféry vzniká odpadní teplo, kterým je možné ohřívat vodu v bazénu. Dalším odpadním produktem je voda, zkondenzovaná přímo ze vzduchu. To se může hodit například na poušti - nebo u nás se s ní dá doplňovat voda v bazénu, kde stejně pořád chybí.

Mountfield

Tepelná čerpadla k bazénům se prodávají všude možně a za různé ceny. Moje čerpadlo jsem koupil v Mountfieldu, což je čínský řetězec prodejen předražené zahradní techniky, kterému z původní české minulosti zůstala (kromě Kola štěstí) ještě jedna zajímavá věc: cena zboží zde v průběhu roku divoce kolísá. Pokud má člověk nervy pokerového hráče světového formátu, může si vyhlédnout zboží a pak čekat, čekat a čekat, až se jeho cena změní na přijatelnou, což je obvykle půl roku poté, kdy bylo potřeba to zboží koupit. Tj. lyže v létě (ty se tam ale neprodávají), a čerpadla k bazénu v zimě.


Konkrétně můj 5kW typ stál loni v létě 32 990 Kč. Na svatého Štěpána jsem ho ale pořídil za 10 993 Kč.

Příkon, výkon a doba ohřevu

Tepelné čerpadlo je samozřejmě dobré koupit co nejvýkonnější, ale to zase nepříjemně leze do peněženky. Proto jsem zvolil kompromis a vybral čerpadlo s jmenovitým elektrickým příkonem 1,03 kW a slibovaným tepelným výkonem 5 kW (to není perpetuum mobile, jen se přečerpává teplo ze vzduchu do vody). Takové čerpadlo prý stačí na bazény s objemem až 35 kubíků vody. Ovšem jak dlouho by se takový objem vody ohříval? V internetových diskusích (i přímo na stránkách prodejce) najdete mnoho protichůdných nepodložených názorů typu "ohřálo nám to bazén o 5 stupňů za odpoledne", anebo "vůbec nám to neohřívá, je to krám". Přitom se to dá jednoduše a přesně kalorimetricky spočítat, takže člověk nemusí kupovat zajíce v pytli. Pojďme si to propočítat pro modelový příklad 30kubíkového bazénu:

Měrná tepelná kapacita vody je 4180 J ∙ K−1 ∙ kg−1, vody v bazénu je 30 tun, takže na zvýšení teploty o 1 Kelvin potřebujeme 125.400.000 J, což je téměř 35 kWh. Čerpadlo v dobrých podmínkách (vzduch má alespoň 15 ℃) dodává 5 kWh tepla, takže (za předpokladu ideálního předání tepelné energie) 30 kubíků vody v bazénu ohřeje o 1 ℃ za 7 hodin (tedy o 2 stupně za 14 hodin, o 3 stupně za 21 hodin atd.). Jednoduché, že? Akorát to platí pouze za ideálních podmínek, tj. hladina vody i boky a dno bazénu musí být neprodyšně pokryty 20cm vrstvou pěnového polystyrenu. V opačném případě nám především odpar vody a ochlazování při teplotě okolí nižší než požadovaná teplota vody (tj. typicky v noci) výpočtem pěkně zamíchá - čerpadlo sice za celou noc dokáže ohřát vodu o 1 stupeň, ovšem voda mezitím o 2 stupně zchládne, protože je v noci zima. Takže je sice ráno voda chladnější než večer, ale pořád je v ní napumpována hromada energie, takže za několik dní voda přecejen dosáhne kýžené teploty.

Instalace svépomocí

Prodejce nabízí instalaci ve své režii, ale na Silvestra byli rádi, že přes hromady sněhu čerpadlo vůbec dovezli k domu, a o instalaci jsme se tak vůbec nebavili. Stejně jsem si ho chtěl nainstalovat sám, protože trpím žiji pocitem, že sám si to udělám vždycky nejlépe. Nejdříve jsem se rozhodl svařit velmi komplikovaný rám, který umožní umístit čerpadlo na zcela nerovný terén:



V další fázi jsem si usmyslel, že 3D vytisknu speciální antivibrační podložky pod ten ocelový rám. Měl jsem totiž podezření, že čerpadlo bude za chodu vibrovat a nechtěl jsem, aby mi poskakovalo po terase, nebo aby mi drnčely hrníčky doma v kuchyni, kdybych čerpadlo přišrouboval napevno k dlažbě a vibrace se tak šířily celým domem. Takže jsem si sedl k Onshape a dlouze navrhoval něco, o čem jsem věřil, že pohltí vibrace:


Takové antivibrační podložky samozřejmě nedává smysl vytisknout z tvrdého plastu, tak jsem to pojal jako záminku seznámit se s plastem pružným a objednal si špulku "TPU" od Devil Design. 3D tisk z TPU se liší od tisku například z PETG jen v tom, že je 3x pomalejší, jinak je všechno stejné. Takže jsem si sice počkal, ale nakonec z tiskárny vypadly krásné podložky, které byly skutečně pružné! Nasadil jsem je na ocelový rám a umístil do finální pozice:


V dalším kroku bylo potřeba provrtat zeď do místnosti, kde je schovaná filtrace bazénové vody. Totiž to tepelné čerpadlo je nutno zapojit do okruhu filtrace vody. Dlouho jsem to chtěl udělat jinak (s pomocí druhého čerpadla vody a druhých hadic vedoucích do bazénu), ale nakonec jsem dostal rozum a raději provrtal zeď. Na to byl potřeba vrták o průměru alespoň 50 mm, protože všechno u bazénu se dělá z trubek o vnějším průměru 50 mm. V půjčovně nářadí mi půjčili obří stroj, a do něj největší vrták, jaký se dělá - 51mm. Vyvrtal jsem dva otvory podle vývodů z čerpadla a pak zjistil, že se do děr nevejde tvrdá bazénová trubka - setina milimetru někde chyběla! Pak jsem ale vzal pružnou trubku (taky o průměru 50 mm) a ta se mi tam po větším úsilí nasoukat/našroubovat/zarazit povedla:


V okruhu filtrace je potom potřeba najít místo někde mezi výstupem z filtru a vstupem do bazénu, kde je nutno vřadit odbočku pro přesměrování toku vody přes tepelné čerpadlo. Ovšem nestačí to udělat jednoduše, ale odborníci tvrdí, že je nutno vytvořit takovou konstrukci složenou ze tří ventilů, kterými je možné následně řídit, kam kolik vody poteče:


Mimochodem, práce s těmito bazénovými věcmi je poměrně jednoduchá. Nejdřív jsem z toho měl docela restekp, ale pak jsem si prohlédl instruktážní videa na Bazenonline.cz a šel jsem do toho. Je to vlastně taková pěkná skládanka, lepší jak nějaké lego:


Akorát mě trošku zarazilo, že ta pružná trubka, kterou jsem nakonec používal na všechna delší vedení, nejde nasucho (při nácviku rozměrů) zarazit do žádné spojky ani kolena, a to ani s použitím brutálního násilí. Naštěstí ale stačí namazat lepidlem a jde to zasunout na doraz jako po másle. Mimochodem, kvůli tomu lepidlu je také všechno jen na jeden pokus - takže dvakrát měř a jednou lep, za 5 sekund po spojení už to nejde nijak rozdělat a spravit.

První spuštění

Po rozšíření filtračního okruhu o projížďku vody tepelným čerpadlem už stačilo celý systém jen spustit. Při prvním spuštění jsem měl za úkol nějak manipulovat s těmi třemi kulovými ventily a jejich kombinací nastavit správnou rychlost a objem vody protékající čerpadlem a ještě přiškrtit na výstupu, aby v čerpadle byl tlak v rozmezí 2,1 - 4,5 baru. Ovšem v mém případě stačilo oba ventily na okruhu tepelného čerpadla otevřít naplno (a samozřejmě naplno zavřít ventil zkratující rozšířený okruh) - tlak v tepelném čerpadle se ustálil na 2,3 baru, což je v doporučeném rozsahu. Tudíž ty tři kulové ventily jsou u mě na dvě věci. Nevadí...

Běžící tepelné čerpadlo skutečně ochlazuje vzduch, takže vlastně klimatizuji celou planetu. U ventilátoru je v parném dni docela příjemné posezení. Skočil jsem nadšeně do bazénu a čekal u trysek, kdy z nich začne stříkat horká voda, ale nedočkal jsem se. Zřejmě se voda při průletu čerpadlem ohřeje jen o malý zlomek, takže na ruce to cítit není. Stačilo ale vydržet pár hodin, kdy Slunce svítilo nejvyšším výkonem (20 kW jen pro můj bazén!) a čerpadlo hučelo na max, a dočkal jsem se teploty, při které do vody vstupují i ženy!


Další tuning

Elektroinstalaci ještě nemám zcela vyřešenou, protože jsem musel přednostně začít řešit kryt čerpadla před nepřízní počasí. Výrobce totiž žádá, ať čerpadlo ukryjeme před Sluncem a deštěm, takže jsem opět povolal do práce mou 3D tiskárnu a vytiskl si na míru krásnou střešní konstrukci:


Výplň (infill) jsem nastavil jen 5%, ale přesto je výsledný výrobek z PETG velmi pevný!


Promakaný model dávám k dispozici všem - dá se krásně nacvaknout na čerpadlo a dobře tam drží.


Na tyto "krovy" nyní stačí přilepit nějaké vhodné plotny a stříška bude hotová. K elektroinstalaci se vrátím posléze - musím si ještě ujasnit, jestli se spolehnu na digitální ovládání tepelného čerpadla, které si umí dokonce samo zapnout i externí vodní čerpadlo, když potřebuje, anebo jestli zůstanu u stávajícího ovládání spínacími hodinami, kdy čerpadlo své chytré řízení dle času a teploty vody vůbec nevyužije.

SPIR se připojil ke společnému dopisu 50 evropských asociací k ePrivacy

SPIR se připojil ke společnému dopisu 50 evropských asociací k ePrivacy tereza.tumova@… Po, 06/11/2018 - 10:37

Před zasedáním Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku 8. 6. 2018 více než 50 různých evropských profesních asociací podepsalo  společný dopis týkající se projednávání návrhu evropského nařízení o ePrivacy.

SPIR se k dopisu připojil a varoval vládu před urychleným projednáváním návrhu ePrivacy.

Dopisy jsou ke stažení níže pod článkem.

Serializace libovolně dlouhých přirozených čísel

červen
09
Franta Kučera

Dnes volně navážu na svůj předchozí zápisek Ideální datový formát. Řeším způsob zápisu (serializace) přirozených čísel. Většinou se používají datové typy s pevnou šířkou, které zabírají konstantní počet bajtů/bitů bez ohledu na obsaženou hodnotu. Z výpočetního hlediska to dává smysl, ale má to i svoje nevýhody:

  • maximální hodnota je omezená
  • malé hodnoty zabírají stejně místa jako ty maximální

Krokové motory s Arduinem - mikrokroky

červen
06
Petr Stehlík
Rád bych se ještě krátce vrátil k minulému článku a videu o krokových motorech řízených softwarově pomocí Arduina: arduino-openscad-krokove-motory

Tady je vysvětlen princip krokových motorů hezky česky: robotika.cz/articles/steppers/cs

Řídit celé kroky Arduinem jde v pohodě, na to není ani potřeba knihovna Stepper, protože je to vlastně velmi jednoduché. Ovšem vzhledem k tomu, že kroků je na celou 360° otáčku třeba jen 50 (jako v případě mého motoru ve videu), tak je to otáčení takové nepříjemně skokové a trhané. Proto byly vymyšleny půlkroky, které jsou krásně zobrazené v této animaci:
www.8051projects.net/wiki/Stepper_Motor_Tutorial#Half_Step_Sequence

Od půlkroků se dá jít na čtvrtkroky a ještě menší - tzv. mikrokroky. Normálně to umí samy od sebe hardwarové ovladače pro krokové motory, ale když je nemáme, jde si chytrým programováním pomoci i softwarově. Jistý Honza z Belgie to celé popsal včetně fotek z osciloskopu, podle kterého ladil časování:
www.jangeox.be/2013/12/microstepping-with-arduino.html
Pokud jste si nevšimli, tak na konci jeho článku najdete odkazy na zdrojový kód.

Tady jsem natočil video, jak Janův algoritmus krásně zjemní otáčení mého krokového motoru pomocí zvýšení kroků z 50 na 50 * 16 = 800 kroků na jednu otáčku:


P.S. právě jsem vygoogloval ještě jeden pěkný český článek na téma mikrokroků, tak ho sem linkuji, třeba se bude hodit: robodoupe.cz/2016/mikrokrokovani-sny-a-skutecnost/

Evropský trh s digitální reklamou se za posledních 5 let zdvojnásobil z 28,8 miliard v roce 2012 na 48 miliard EUR v roce 2017

Evropský trh s digitální reklamou se za posledních 5 let zdvojnásobil z 28,8 miliard v roce 2012 na 48 miliard EUR v roce 2017 tereza.tumova@… Čt, 05/31/2018 - 10:13

IAB Europe na své výroční konferenci Interact oznámila, že digitální reklama vzrostla v roce 2017 o 13,2 % na 48 mld. EUR díky vysokému nárůstu investic do reklamy na sociálních sítích, mobilech a do video reklamy.

IAB Europe AdEx Benchmark 2017Studie AdEx Benchmark již 12 let přináší zprávu o stavu evropského trhu s digitální reklamou. Dvacet evropských trhů rostlo dvojciferným číslem, přičemž investice do mobilní reklamy rostly dvojciferně na všech 27 trzích, které studie mapovala. Displejová reklamy na mobilech se zvýšila o více než 40 % a nyní představuje 42% podíl na celkové displejové reklamě, zatímco na video připadá více než čtvrtina z celkové displej reklamy. Reklama na sociálních sítích rostla stejným 38% tempem a zvýšil se její podíl na displeji, zatímco video rostlo 35% tempem, což je čtyřikrát rychleji než displejová reklama, která nebyla tvořena videem. Nárůst ve video reklamě táhla out-stream reklama, která zaznamenala 73,4% růst oproti in-streamu, který byl vzrostl o 6,9 %.

Studie IAB Europe AdEx Benchmark pracuje s rozdělením digitálního reklamního trhu do tří kategorií: displej, vyhledávání a Katalogy a řádková inzerce. Růst v těchto reklamních formátech byl způsoben přesunem uživatelů mezi zařízeními a měnícím se vzorcem konzumace digitálního obsahu.

Displejová reklama překonala v tempu růstu reklamu  ve vyhledávání a katalogy a  řádkovou inzerci s meziročním růstem 14,9 % na hodnotu 19,3 mld. EUR. Vyhledávání je stále největší kategorií online reklamy z hlediska příjmů s nárůstem o 14,4 % a tržní hodnotou 21,9 miliardy EUR. 

První 3 místa potvrzují silný růst investic do online reklamy v regionu střední a východní Evropy:

1. Bělorusko - 33,9 %

2. Srbsko - 23,7 %

3. Rusko - 21,9 %

Silný nárůst zaznamenaly i vyspělé trhy (na stejné nebo vyšší úrovni, než byl evropský průměr): Spojené království (14,3 %), Norsko (16,6 %), Švédsko (18,4 %), Švýcarsko (12,5 %), což dokazuje, že zralost nebrání příležitostem pro další inovace a růst.

Top 10 (pořadí podle velikosti trhu) zemí s nejvyššími investicemi do digitální reklamy

1. Spojené království - 15,6 miliardy EUR

2. Německo - 6,6 miliardy EUR

3. Francie - 5,1 miliardy EUR

4. Rusko - 3,3 miliardy EUR

5. Itálie - 2,6 miliardy EUR

6. Švédsko - 1,8 miliardy EUR

7. Nizozemsko - 1,8 miliardy EUR

8. Švýcarsko - 1,8 miliardy EUR

9. Španělsko - 1,8 miliardy EUR

10. Belgie - 1 mld. EUR

O studii AdEx Benchmark

Údaje byly sestaveny společností IAB Europe na základě informací poskytnutých národními zastoupeními IAB v Evropě. Zpracování a analýzu zajistil IHS Markit. Zpráva zahrnuje objem trhu a informace o hodnotě inzerce pro rok 2017 za následující trhy: Rakousko, Bělorusko, Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Nizozemsko, Slovinsko, Rumunsko, Rusko, Španělsko, Slovensko, Srbsko, Turecko, Švédsko, Švýcarsko a Spojené království. Údaje jsou za kalendářní rok 2017, za období leden až prosinec. Studie Studie Benchmark AdEx 2017 je jedenáctou v pořadí, začala v kalendářním roce 2006. Displej zahrnuje bannery zobrazené na PC a mobilech, rich media a video formáty.

Viz další vysvětlující poznámku k níže uvedeným údajům.

Vysvětlivky k výzkumu AdEx Benchmark  realizovanému IAB Europe / IHS Markit

Údaje IAB Europe AdEx Benchmark vycházejí z národních ročních průzkumů výdajů na reklamu na interenetu, které realizují členové IAB Europe.  Vzhledem k tomu, že metodika studií se v jednotlivých zemích liší, stanovily IAB Europe a IHS Markit metodická pravidla pro přepočet údajů tak, aby byly porovnatelné. To zahrnuje:

  • Přepočet lokálních výsledků tak, aby byly sladěny s ostatními daty. Míra přepočtu je poskytována skupinami odborníků z lokálních trhů
  • Odhad / sladění údajů o výdajích na reklamu pro určité formáty nebo segmenty v některých zemích, kde místní studie IAB nezahrnují data, nebo se definice a rozsah formátu podstatně liší od standardizovaných segmentů IAB Europe
  • Pokud se lokální údaje počítají v jiné měně než v eurech, byl použit průměrný směnný kurz v roce 2017 k přepočtu na euro. Aby bylo možné poskytnout údaje o tempu růstu v předchozím roce, byly údaje z předchozího roku rovněž přepočítány pomocí konstantního směnného kurzu, aby se vyloučily dopady měnícího se měnového kurzu.
  • AdEx Benchmark se zaměřuje na čtyři standardizované segmenty: "Displej" (včetně mobilního zobrazení, rich media a videa), "katalogy a řádková inzerce", "vyhledávání" a "ostatní" (včetně e-mailu, ale bez emailového marketingu).
  • Uvedené údaje jsou v media net cenách (tj. čistá fakturovaná hodnota média, plus případná provize agentury, pokud existuje).

Novým předsedou Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) je Michal Hanák z MAFRA

Novým předsedou Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) je Michal Hanák z MAFRA tereza.tumova@… Po, 05/28/2018 - 13:56
Tisková zpráva

Novým předsedou Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) se stal Michal Hanák, člen představenstva MAFRA. Zvolila ho dnes výkonná rada SPIR. Vystřídal tak ve funkci Jána Simkaniče z firmy Internet Info. Místopředsedy SPIR jsou nově Ivan Mikula (Seznam.cz) a Martin Šebesta (OMD Czech) a spolu s Michalem Hanákem tvoří předsednictvo výkonné rady.

Nový předseda profesního sdružení, které zastupuje internetové vydavatele, obchodníky i agentury, se chce zaměřit především na posílení jednotného výzkumu měření návštěvnosti a sociodemografického profilu návštěvníků internetu NetMonitor. Netmonitor je pro všechny české hráče na trhu jednotnou měnou, proto chceme zviditelňovat jeho přednosti jako jediného auditovaného průzkumu návštěvnosti internetu," řekl Michal Hanák. Spolupráce s ostatními profesními organizacemi je další oblastí, které se chce nový předseda věnovat a hledat tak řešení přijatelné pro všechny. SPIR je organizace, která by nám všem měla pomoci podnikat na internetu," uvedl. 

SPIR chce i nadále spolupracovat se státní správou a zákonodárci v šíření moderních digitálních nástrojů a zlepšování online prostředí. Rádi bychom brzy dosáhli toho, aby všechny zákony, které se budou tvořit nebo upravovat, maximálně ulehčovaly a zjednodušovaly život občanům a práci byznysu a reflektovaly, že se píše 21. století," dodal Michal Hanák. 

Ve výkonné radě působí kromě předsednictva také Roman Latuske (Economia), Libuše Šmuclerová (Czech News Center), Petr Bednář (AdActive), Ján Simkanič (Internet Info), Daniel Blažek (Heureka Shopping), Daniel Grunt (FTV Prima), Martin Picek (Mindshare), Karel Brýna (Tiscali Media), Monika Jančová (TV Nova), Michael Štádler (Adform), Tomáš Búřil (Dentsu Aegis Network Czech Republic) a Jaroslav Kábele (ČTK).

Výkonná rada byla zvolena na valné hromadě SPIR v polovině května. Valná hromada schválila zprávu o činnosti a hospodaření sdružení za uplynulý rok a plán na rok 2019. Kromě zavedení nové metodiky projektu NetMonitor a úprav projektu AdMonitoring se v uplynulém roce věnoval SPIR především přípravě GDPR, připravil online průvodce, uspořádal několik klubových akcí a pokračoval v řešení technický otázek specifických pro digitální oblast v rámci speciální pracovní supiny. Svým působením do velké míry pomohl tomu, že je česká digitální branže na GDPR prakticky připravena. S tím souvisí i projednávané nařízení ePrivacy, které může ohrozit stávající obchodní modely. SPIR proto bude i nadále na evropské i národní úrovni aktivně prosazovat takovou podobu nového předpisu, která nenaruší stávající digitální ekosystém. Online platformy (ilegální obsah, copyright, vztah P2B, dezinformace) a novely zákona o regulaci reklamy byla další témata, u kterých se SPIR zasazuje o to, aby nedošlo k nepřiměřenému zásahu do tržního prostředí v online byznysu. Proběhla také každoroční konference Internet Advertising Conference a výsledky celoročních inzertních výkonů potvrdily rostoucí význam internetové reklamy, která meziročně vzrostla o 18 % na 23 miliard korun. V oblasti samoregulace připravila komise Doporučená pravidla spolupráce zadavatele a influencera.

Fotogalerie

Huawei P10 Lite - zkušenosti

květen
25
Petr Stehlík
Rád bych navázal na blogpost o kupování telefonu a popsal zkušenosti s Huawei P10 Lite po téměř pěti měsících střídmého používání..

První a nejdůležitější věc - bezpečnost systému: jeden z dvou hlavních důvodů pro koupi nového telefonu byl, že na můj předchozí telefon, skvěle fungující Nexus 5, výrobce přestal poskytovat bezpečnostní záplaty. Proto jsem koupil co možná nejnovější telefon (v podstatě v prvních týdnech distribuce v Česku), abych měl po co nejdelší dobu plnou podporu od výrobce. Od syna s Huawei P8 Lite jsem věděl, že Huawei se o Lite telefony celkem stará a záplaty pravidelně posílá.

U P10 Lite tomu tak však není a mám-li být upřímný, tak na tento model výrobce doslova sere (promiňte expresivní, leč naprosto přesný termín). Ještě začátkem července jsem měl "úroveň záplat 5. února", tedy pětiměsíční skluz! Pak se Huawei "pochlapil" a poslal první update systému, který posunul "úroveň záplat" o pouhé dva měsíce, tedy na začátek dubna. Je 21. září a já mám v telefonu pořád 5. duben!! Přes pět měsíců už je telefon děravý jak řešeto - aktuální útok přes Bluetooth mi dokáže hacknout přístroj do 10 sekund. Za tohle jsem platil 9 tisíc korun? Dopr!!

Nejhorší je, že jsem se nějak po fórech dopídil k tomu, že Huawei ve skutečnosti potichu nějaké updaty systému ubastlil, dokonce nejnovější má snad datum 24. srpna, ale jaksi je zapomíná pouštět mezi lidi přes OTA update. Navíc začátkem září nepochopitelně zrušil stránky, ze kterých si lidé mohli stahovat firmware a aplikovat nové verze svépomocí. Nyní jsou všichni odkázaní na OTA update, které, jak jsem výše uvedl, má nejméně 3-5 měsíční zpoždění, což je u této "vlajkové lodi nižší střední třídy" trestuhodná nedbalost!

Další věc - rychlost: telefon má sice neuvěřitelných 8 jader (4x víc než můj stolní počítač!), ale občas se očividně zamyslí, než dokreslí nějakou pitomou animaci třeba při spouštění či zavírání aplikace. Musím najít, kde se všechny vypínají. Když mi jednou docházela baterka, tak se mi systém sám nabídl, že animace dočasně vypne, a jak to byl potom svižný telefon!

Periferie: foťák celkem fotí, video natáčí (ale ne ve více FPS, pokud se člověk nespokojí se sedmkrát horším rozlišením nahrávky), displej je rozumný, čtečka otisků prstů spolehlivá a rychlá - celkem to jde.

Senzory: ty jsou docela peklo. Kdo by byl býval čekal nepřesnou GPS v roce 2017? Přitom tato čínská sleduje satelity americké, ruské a navíc i čínské. A stejně dokáže určit pozici s NEpřesností +- 13 metrů, zatímco Nexus 5 na stejném místě pracuje s +- 3 metry. Dost zlé! Asi jsem se měl držet Snapdragonu za každou cenu..

Dále elektronický kompas - ukazuje mírně šejdrem a ještě se u toho celou dobu třese jak ratlík. Kompas u Nexu je mnohem klidnější.

Baterie: to je snad jediný klad na celém přístroji. Při mém mírném používání vydrží telefon běžně 4 dny v provozu bez dobití. Pokud za 4-5 dní poklesne pod 20 % kapacity baterie, nabídne se automatické vypnutí animací a podobných nesmyslů, čímž se zbývající životnost protáhne z necelého dne na další třeba tři dny. A to ještě není ta nejagresivnější optimalizace, kterou systém nabízí - to by pak běžel ještě mnohem déle. Nevím, jestli tu tleskat Androidu 7, anebo Huawei/EMUI. Nevím, kdo z nich k tomuto přispěl více.

Navíc pokud už baterie potřebuje dobít, tak se s originální nabíječkou dobije z nuly na 100 % za necelou hodinu (protože nabíječka valí 9 V a 2 A). To je tak dobré, že jsem mu skoro odpustil chybějící indukční dobíjení.

Jinak mě velmi mrzí, že tento čínský telefon nemá probuzení poklepem na obrazovku. To, co má každý drek z Číny i za blbých 1000 korun, tento telefon postrádá. Nejhorší na tom je, že je to zase jen nějaká "vlastnost" konkrétního modelu dováženého do Česka. Modely pro jiné země tuto vlastnost mají dostupnou (sice někde "v tajném menu", ale mají). Přitom má kreslení gesty na obrazovku pro spuštění aplikací, ale probuzení poklepem či zvednutím ze stolu nejde. Ach jo.

To je tak asi vše, co si aktuálně vybavuju, že mě pálí. Podruhé bych si tento telefon nekoupil ani za 4000 Kč, větší cenu opravdu nemá (pro někoho, komu záleží na výše uvedených věcech). Sáhl bych nejspíš po Xiaomi či nějakém jiném Číňanovi (Lenovo / Motorola).

EDIT: zapomněl jsem na nové Nokie, taky výborné čínské telefony s čistým Androidem. A samozřejmě pak další telefony v edici Android One...

EDIT 25.5.2018 - záplaty systému a bezpečnostní aktualizace:
Ještě někdy v březnu 2018 jsem měl pořád poslední záplaty k 1.září předchozího roku, ale pak se to začalo trochu zlepšovat, aktualizace chodily častěji a zpoždění oproti opravám od Google byly už jen dva-tři měsíce. Ovšem dnes Huawei pěkně překvapil: přijela mi záplata systému, která obsahuje opravy od Google až do 1.května 2018. To je vůbec poprvé, kdy mám zcela aktualizovaný systém! Hurá!! Tedy doufám, že Huawei nedělá to, co prý dělají jiní výrobci - že jen zvyšují číslo verze, ale opravy chyb do záplaty nezahrnou...

Přecházíme z OpenVZ na vpsAdminOS, spouštíme testovací prostředí

květen
21
vpsFree.cz

Námi používaná technologie OpenVZ už dosluhuje a vývoj skončil. Přecházíme proto na novější řešení v podobě vpsAdminOS.

Aktuálně na všech nodech k provozu VPS používáme kontejnerovou virtualizaci OpenVZ Legacy. Protože už dosluhuje, vývoj skončil a nové distribuce jej přestávají podporovat, řešíme přechod na novější řešení v podobě vpsAdminOS (GitHub). Jedná se o distribuci založenou na NixOS a not-os, která bude na nodech sloužit jako hypervizor pro provoz VPS.

Pro správu VPS (kontejnerů) jsme vytvořili vlastní utilitu osctl, která se funkcemi vyrovná vzctl z OpenVZ, popř. LXD. Řeší hlavně nastavení user namespaces pro správnou izolaci VPS a cgroups pro limity paměti, CPU, atd. Ke spouštění kontejnerů se používá LXC.

vpsAdminOS není omezen jen na infrastrukturu vpsFree.cz. Pokud někde provozujete OpenVZ Legacy a nevíte co dál, můžete zvážit vpsAdminOS, který je na migraci kontejnerů z OpenVZ připraven.

Na vpsAdminOS pracujeme zhruba od podzimu 2017 a nyní si všichni členové mohou vyzkoušet, jak VPS nad novým systémem fungují. Naším cílem je, aby migrace VPS z OpenVZ na vpsAdminOS proběhly bez povšimnutí, nicméně záleží na tom, co ve VPS provozujete. Doporučujeme všem, aby si novou VPS vyzkoušeli a hlásili nám případné problémy a nedostatky. Než přistoupíme k migraci produkčních VPS, je potřeba ten OS a integraci s vpsAdminem vyladit.

V podstatě máte k dispozici další playground VPS, podmínky jsou podobné. Jen to může být trochu divočejší – nehlášené výpadky, restarty když budeme potřebovat něco aktualizovat, atd. Ve vpsAdminu ve formuláři na vytvoření VPS vyberte lokaci Staging. K dispozici jsou zatím tyto distribuce: Alpine, Arch, CentOS, Debian, Fedora, Gentoo, NixOS a Ubuntu. Časem budou přibývat další.

Na testování a hlášení chyb máte cca několik týdnů až měsíců, podle toho jak nám to půjde. Více informací o změnách v OS, vpsAdminu a plánu přechodu na knowledge base.

Jak pomocí Google Chrome najít nechtěný software

Nechtěný či nežádoucí software obsahuje mnoho různých podskupin, jako je adware, falešné optimalizéry výkonu, podvodné či nefunkční doplňky, které odesílají

Příspěvek Jak pomocí Google Chrome najít nechtěný software pochází z Spajk.cz

První zkušenosti s 3D tiskárnou i3 MK3

květen
20
Petr Stehlík

i3 MK2 → i3 MK3

Nedávno jsem si koupil českou 3D tiskárnu i3 MK2 (vyrobenou firmou Prusa Research s hrdostí v Praze) a byl jsem z ní úplně nadšený. Ovšem mé nadšení po necelém roce radostného tisknutí notně zchladilo oznámení výrobce, že na podzim 2017 vydá novou, revoluční verzi i3 MK3. Okamžitě jsem po ní zatoužil - tedy přesněji jsem zatoužil po nové tiskové podložce (pružném ocelovém plátu), která by mi umožnila oddělovat mé výtisky z PETG materiálu jednoduše prohnutím plechu, místo ničením celé tiskárny, jak se snažím ty výtisky utrhnout nebo dokonce odseknout z podložky (PETG drží na PEI opravdu fest).

Nejdřív jsem zvažoval, že koupím jen částečný upgrade z MK2 na MK2.5, ale chybělo mi tam to nové 24V napájení, které prý umožňuje běhat motorům mnohem rychleji, takže tisk na MK3 je hotový mnohem dříve než na MK2 (a asi i na MK2.5). Navíc jsem si říkal, že 24V vyhřívání tiskové podložky MK52 dodá čtyřnásobný výkon než 12V u MK42, takže nebudu čekat minutu na nahřátí před tiskem, ale jen 15 sekund. Proto jsem nakonec týden před Vánoci 2017 objednal celou novou i3 MK3.

Postav si sám

Po mnoha týdnech čekání mi začátkem března dorazila krabice s pravými medvídky Haribo (to mě potěšilo - u předchozí MK2 jsem měl nějaké nedobré kostky) a novou tiskárnou. Sestavit ji bylo velmi jednoduché a příjemné, neboť se tam už neopakoval ten zavilý souboj se šesti závitovými tyčemi a 24 matičkami, kdy z nich člověk zkouší sestavit rám. U i3 MK3 je rám z profilů, které stačí sešroubovat a je to. Teda není to, je nutné to i tady zkontrolovat, protože i teď to jde při utahování zkřížit, ale když je člověk pečlivý, tak to rychle dá. Mě to dokonce tak bavilo, že jsem si ten rám po sestavení celý rozdělal a složil znovu, jen abych si to užil. Zbytek stavby tiskárny je opět pohodový, pokud člověk přesně následuje návod a dává pozor i na délku šroubků (jinak musí rozdělat půl extruderu, jako já :).

Jedno podivné zaškobrtnutí v mém případě přece jen bylo - koncem ledna 2018 Josef Průša vyhlásil na blogu, že od teď mají nové plastové díly, tak jsem je chtěl dostat - to se mi povedlo, akorát balení šroubků odpovídalo ještě předchozím plastovým dílům. Takže při kompletaci mé krabice asi řádil nějaký šotek. Naštěstí je v balení sáček s náhradními šroubky, takže se mi vše povedlo sestavit bez dokupování čehokoliv. Akorát jsem se spojil s podporou, že mám v balení ještě to pevné plastové opletení kabelu k topení podložky, které v lednu také opustili, protože to prý některým zákazníkům vytrhávalo termistory - tak mi do týdne přišlo to děrované opletení a bylo vše v cajku.

První tisk

Před prvním tiskem jsem nasadil už dříve objednanou silikonovou ponožku přímo od E3D (výrobce hotendu). Ta chrání okolí trysky, vlastně celý hotend, od zalepení z roztopeného plastu (zvlášť můj oblíbený PETG materiál se rád nalepí na hotend). Nejdřív jsem musel tisknout z PLA, jak vyžaduje firmware tiskárny (před prvním tiskem jsem též nasadil nejnovější stabilní firmware, který se už dva měsíce drží na verzi 3.1.3).

Poté jsem už přešel na PETG, ze kterého tisknu všechno, neboť velmi dobře kombinuje kladné vlastnosti z PLA i ABS a nemá prakticky žádné zápory. Měl jsem doma nějaké zbytky Prusa PETG z předchozí tiskárny, a s novou tiskárnou jsem si rovnou koupil i novou cívku černého Prusa PETG. V tu chvíli také začaly problémy, ale o těch až kousek níže. Nejdřív to pozitivní...

Pozitivní zážitky

Určitě dobře znáte všechny výhody i3 MK3, jsouce dobře zmasírování reklamou, podobně jako já. Proto tu potvrdím jen některé drobnosti: tiskárna je skutečně velmi tichá, pokud se hlava pohybuje v malém rozsahu, tak do 3-5 cm (třeba infill malého objektu). Dále senzor filamentu zjednodušuje zakládání nové struny (stačí zastrčit strunu do otvoru a tiskárna si ji sama natáhne). A nakonec to hlavní - pružná tisková podložka je skutečně super, té blahořečím kdykoliv sundávám jakýkoliv větší objekt. Prostě jen prohnu plech a výtisk se odloupne sám. Super!

Nečekaná překvapení (ne pozitivní)

Tiskárna umí velmi překvapit, pokud potřebuje přejet hlavou větší kus podložky (řekněme nad 10 cm). V tu chvíli hrnčí/řinčí úplně stejně jako MK2, možná ještě víc. Po pasáži tichého tisku to trošku zaskočí. Zřejmě rezonanční frekvence rámu nebo něčeho podobného. Nejsem sám, komu to dělá - je o tom řada videí na YT, některá dost výmluvná.

Senzor filamentu umí pěkně potrápit. Ne nadarmo jde v nastavení vypnout. Zdá se, že u průhledných plastů nevidí, že se struna posunuje. Mě to ještě nepotkalo, neboť pořád tisknu z černé, ale už jsem psychicky připraven tu laserovou detekci vypnout, protože novou strunu zakládám jednou za měsíc, zatímco nečekaný výpadek tisku (když senzor falešně zahlásí, že struna došla) mě může potkat kdykoliv.

Nová tisková podložka MK52 se nenahřívá čtyřikrát rychleji, jak jsem si z dvojnásobného napětí myslel. Má totiž jinou konstrukci - místo plošného spoje (desky kuprextitu), kterým protéká proud, jsou tu keramická topná tělíska. Čas potřebný pro počáteční zahřátí je tak prakticky stejný jako u MK2. Nechci ani domýšlet, o kolik se prodlouží čekání u MK2.5, kde je taky nová podložka, ale zůstalo jen 12V nahřívací napětí.

Nová tisková podložka zase není ideálně rovná. Má sice devítibodové uchycení (oproti tuším čtyřem bodům u MK42), takže by se měla méně kroutit, ale stejně je to po nahřátí nějaké zvlněné, což je vidět u větších tisků, kdy je první vrstva místy "rozpláclá" moc a kus vedle už zase málo. Anebo je možná podložka v pořádku, ale je to špatně zkalibrováno novou PINDOU, takže se během tisku nepatrně posunuje hlava v ose Z, aby mylně vykalibrovala podložku, a rozhodí to tisk? Nevím.

Nová teplotně kompenzovaná P.I.N.D.A.2 je kapitola sama pro sebe - měla to být chlouba MK3, a zatím je to noční můra. Věnuji jí asi samostatný odstavec níže.

Mimochodem, když už jsem u té podložky s pružným tiskovým plátem: zdá se, že pro PLA a PETG (a mnoho dalších materiálů) je to naprostý ideál, ale umí to pěkně potrápit lidi, kteří ještě tisknou z ABS. Smršťovací síla při chládnutí ABS je totiž tak obrovská, že umí nadzvednout tiskový plát navzdory silným magnetům, které jej normálně drží na podložce! Mně se to tedy neděje, neboť ABS po letech trápení s nejstarší 3D tiskárnou ignoruju, ale jiní tiskaři si už svůj moment překvapení prožili. Možná pomůže přichytit pružný plát po okrajích těmi kancelářskými sponkami, co s nimi běžní 3D tiskaři přichytávají sklo k vytápěné podložce.

Teď třeba o rychlosti tisku: i když mám nové motory na 24 V, i když mám revoluční Trinamic drivery pro krokové motory, i když mám novou elektroniku Einsy (chytrou jako Einstein), tak tisk je ve výsledku pomalejší než na MK2! Důvodem je, že na MK2 funguje linear advance, zatímco na MK3 zatím pořád ne (nový firmware to snad bude umět, ale firmware si zaslouží vlastní hustý odstavec). Takže tady mě koupě nové tiskárny se slibem rychlejšího tisku za 20 tisíc zatím nepotěšila - stará dobrá MK2 je prostě výhodnější (vytiskne více za stejnou dobu).

Je důležité též zmínit, že linear advance umí též zvýšit kvalitu tisku, takže se dá říct, že MK3 tiskne hůře než MK2 (v tuto chvíli - časem snad nový firmware přidá linear advance i pro MK3). Skutečně - na výtiscích z MK3 je na horní straně (v poslední vrstvě) vidět takové jakoby plcance plastu v místech, kde hlava opouštěla tisk a přesouvala se jinam. Na začátku mě firmware při kalibraci donutil vytisknout logo PRUSA, které v dodaném stříbrném PLA vypadá dost odpudivě, jako nějaký nepovedený výtisk. Naprosto nesnese porovnání se stejným logem vytištěným před rokem a půl na MK2. Byl jsem z toho tak zaskočený, že jsem pro kontrolu poprvé v životě vytiskl 3DBenchy (testovací lodičku), ale ta dopadla dobře (chci říct perfektně). Asi je to tím, že nemá víc míst v jedné rovině v poslední vrstvě, takže se hlava nepřesouvala a nenechala za sebou ty plcance.

Zajímavé též je, jak strašně je rozžhavený motor extruderu. Má minimálně 60 ℃ - nedá se na něm udržet ruka, dokonce bych řekl, že se o něj dá spálit. Zkoušel jsem o hodně povolit šrouby regulující tlak na kolečko posouvající plastovou strunu, ale ničeho jsem tím nedosáhl. Mnoho lidí se v konferencích i jinde ptalo, jestli je takto rozžhavený motor OK - Josef Průša celou dobu odpovídal, že ano, že je na to stavěný, ale začátkem května se v git repozitáři firmware objevily úpravy, které významně snižují proud jdoucí do motoru extruderu, právě proto, aby trochu zchládl. Ihned to způsobilo problémy jinde. Ale víc o tom v odstavci o vývoji firmware.

Negativní zážitky

Z vyloženě negativních zážitků si aktuálně vybavuju jen kruté problémy při tisku z dodaného černého Prusa PETG. Trápil jsem se s tím skoro šest týdnů. Ve zkratce šlo o to, že roztavený plast z trysky se při tisku začal velmi záhy nabalovat na trysku, až na ní postupně udělal takový velký knedlík, který pak někde upadl, přilepil se a zchládl, pak do něj narazila tisková hlava a byl konec tisku. Zkoušel jsem kde-co, ladil tiskové profily (což nesnáším, neboť je to úmorná činnost vyhazující akorát plast, elektřinu a hlavně čas tiskaře, kdy postupně člověk mění vždy jeden z deseti různých parametrů, co mohou tisk ovlivnit, pak tiskne pokusný nesmysl a pozoruje změnu, a pak znovu jinak a tak pořád dokola), psal do konferencí, psal na podporu výrobce, psal na můj Google+ profil a celkově s tím otravoval sebe i ostatní. Nakonec se ukázalo, že na vině je zřejmě jen tento konkrétní kus dodaného PETG, protože s jiným Prusa PETG (např. loňským, nebo od jiného výrobce - třeba Devil Design) tiskárna tiskne dobře a bez nervů.

K negativním zážitkům se vlastně řadí i moje komunikace s dodavatelem tiskárny. Připomeňme si, že tiskárna stojí dvacet tisíc korun českých i proto, že Prusa Research platí tým lidí jak na ladění tiskových profilů, tak i na podpoře, kde mají reagovat na problémy zákazníků. Přitom na moje dva e-maily (v rozmezí tří týdnů) nikdy neodpověděli, na můj 6 týdnů starý podnět v Githubu dosud nereagovali, na moje dotazy v jejich oficiálním fóru nikdy ani nemrkli. Před týdnem jsem u nich dodaný plast reklamoval - zatím také bez reakce. To je docela studená sprcha.

P.I.N.D.A.2

Tiskárna i3 MK2 přišla s převratnou automatickou kalibrací výšky hlavy nad podložkou díky sondě, které výrobce tiskárny přezdívá P.I.N.D.A. Fungovalo to úplně famózně - tedy pokud člověk pokaždé začínal tisknout ze studené tiskárny. Když ale tiskl další tisk a tiskárna nestihla vychladnout, tak zahřátá P.I.N.D.A. udávala jinou vzdálenost od podložky. Proto v reklamách na MK3 vystupuje P.I.N.D.A. druhé generace, která je teplotně kalibrovaná! Zní to super, člověk očekává, že MK3 má vždycky přesnou vzdálenost od podložky bez ohledu na to, jakou teplotu má zrovna sonda, podložka, hlava či okolní prostředí.

Bohužel, při výrobě tiskárny se podařilo něco nečekaného - použily se dvě různé verze sondy (kterým se pracovně přezdívá šedá a černá) a tyto dvě sondy mají zcela rozdílné teplotní profily - dokonce úplně obrácené. Jedna má ten profil (závislost naměřené vzdálenosti na teplotě) přibližně lineární (např. čím tepleji tím blíž), ale druhá ho má obrácený (opačné znaménko - čím tepleji tím dál!) a řekněme parabolický. Tudíž kdykoliv se některá verze firmware pokusí využít teplotní kalibraci PINDY2, okamžitě to půlce majitelů MK3 totálně rozhodí tisk. Aspoň tolik jsem pochopil ze čtení anglického fóra na stránkách výrobce tiskárny. Proto i v těchto dnech - tedy 8 měsíců od zahájení dodávek MK3 na trh, se pořád ještě ve firmware řeší, jak tu teplotní kalibraci PINDY2 použít tak, aby výsledky byly aspoň trochu přijatelné pro obě verze, které jsou rozšířené mezi desetitisíce zákazníků.

Firmware

Stručná rekapitulace: zatímco MK2 má už mnoho měsíců stabilní verzi firmware (v podstatě od září 2017), která obsahuje linear advance, takže tiskne rychle a kvalitně, tak pro MK3 se během podzimu a zimy vydávala úplná smršť nových verzí firmware. Bylo to zjevně nutné pro uhašení úplně děsivých hlášení od čerstvých majitelů nových tiskáren, kterým tisková hlava různě narážela do podložky, do krajů, odjížděla při tisku bezdůvodně někam pryč, případně se vrátila a začala tisknout o několik centimetrů vedle. Do toho velké problémy s laserovou detekcí pohybu struny (spousta falešných hlášení), výše zmíněné problémy s PINDA2 atd. V lednu pokusně zapnutý linear advace pro MK3 musel být znovu vypnut, protože způsoboval problémy při tisku. Stejně tak byly i problémy s tiskem přes OctoPrint. Mně naštěstí přišla tiskárna zrovna v době, kdy 8.března vyšla už zmíněná verze firmware 3.1.3, která je na mé tiskárně a pro mé tisky bezproblémová. Chybí mi samozřejmě linear advance, ale alespoň mě nezlobí žádné extra senzory, které má MK3 navíc oproti MK2. Zkazky lidí ve fóru naznačují, že mám v podstatě štěstí, které jiní nemají.

Už dva měsíce se tým programátorů u Průšů snaží vydat novou verzi. Jenže mezitím konečně vyšel upgrade z MK2 na MK2.5, který vyžaduje zase další samostatnou verzi firmware, takže by v tu chvíli už tým musel udržovat čtyři různé větvě (MK1, MK2, MK2.5 a MK3). To naštěstí pochopili, že není možné zvládat, a tak se jali slučovat alespoň MK2, MK2.5 a MK3 dohromady. To přináší mnoho nových problémů, které zažívají lidé, co zkouší instalovat RC verze (kandidáty na vydání). Opět jim tisková hlava jezdí kam nemá a naráží do různých věcí. Na takové pokusy nemám náladu, takže čekám na snad stabilní vydání nového firmware.

Při čtení commit logů v githubu jsem taky konečně pochopil, jak velká alchymie celá ta 3D tiskárna je. Programátoři tam ladí desítky analogových parametrů, které je tudíž možné nastavovat v obrovské škále. Neustále k nim proudí mnoho hlášení o chybách a problémech, které se snaží vyřešit. Často je to úplně zavádějící, protože každý z hlásičů si vlastně doma tiskárnu nějak postavil sám, nejspíš ji nemá ideálně vyladěnou, a teď hlásí  třeba že "tiskárna sama detekuje náraz do překážky, přestože tam žádná není". Tak se programátoři rozhodnou, že uberou trošku z citlivosti na náraz do překážky (což se u MK3 detekuje z odběru proudu motoru, kdy po nárazu se odběr zvýší). Pak si jiný člověk začne stěžovat, že tiskárna si u něj nevšimla, že hlava narazila do zvedlého okraje tisku, a všechno tím zničila. Tak zase parametr citlivosti vrátí zpět. A tak pořád dokola, u všech senzorů, co tiskárna má. Je to zřejmě nikdy nekončící práce, až to skoro vypadá, že jeden firmware se nemůže zavděčit všem. Novinkou je ubrání proudu do motoru extruderu, aby rozžhavený motor nenatavoval plast v místě, kde ho má posunovat ozubené kolečko. Ovšem teď má motor zase tak málo proudu, že nepřetlačí málo roztavený plast v extruderu - ovšem jen u některých plastů, v některých tiskových profilech, u některých cívek atd. Co teď? Ladit tiskové profily, zvedat teploty hotendu?

Závěr

Musím napsat nějaký závěr, abych nepokračoval v té trudnomyslnosti. Můj pocit po dvou měsících je, že MK3 je oproti osvědčené MK2 plná nových senzorů, se kterými je ale těžký boj. Pokud už máte MK3 doma a tiskne vám dobře, doporučil bych asi raději na nic nesahat, nic neměnit, nepřepínat a jen si to užívat. Pokud vám MK3 doma zlobí, tak snad vás potěší, že nejste sami, a možná vám výše uvedené skutečnosti osvětlí, že je to lítý boj, který se snaží tým lidí u výrobce vyhrát. Jestli se jim to povede a kdy, to je otázka.

Pokud doma máte MK2 nebo spíš už MK2S, tak si gratulujte, poplácejte se po rameni a tiskněte co to dá, protože tak vyladěnou a bezchybnou tiskárnu aby jeden pohledal! Jestli pošilháváte po upgrade na MK2.5, tak bych asi doporučil opatrnost, protože budete mít nejmíň odzkoušenou kombinaci hardware a firmware. Raději bych s tím asi chvíli počkal, protože určitě nikdo nechce ze dne na den přejít z bezchybné tiskárny na výše popsaný "živý organismus", kde není jisté, jestli bude tisknout a jak.

A pokud doma ještě žádnou tiskárnu nemáte a jste připraveni si na prusa3d.cz nějakou koupit? Nu tu je dobrá rada drahá. Jestli vysolit 20 tisíc za MK3 s jejím nehotovým firmware, neznámou PINDOU a bez linear advance, ale s pružnou podložkou? Anebo zaplatit 16 tisíc za osvědčenou MK2S, počkat, až si firmware pro MK2.5 "sedne" a pak jít do upgrade za 4,5 tisíce, tedy oželet 24V napájení?

Mimochodem, blíží se léto, kdy Průša rád oznamuje novinky. Nerad bych se dočkal oznámení MK4 v době, kdy MK3 je ještě takto nezralá. Doufám, že se výrobce soustředí a doladí tuto verzi (včetně MK2.5) do stavu, kdy jasně předčí současnou špičku MK2S.


EDIT 18.5.2018:
Dnes vyšel firmware 3.2.1, první stabilní verze bez známých chyb a s navráceným Linear Advance módem. Funguje zdá se dobře i s OctoPrintem v1.3.8 běžícím na Orange Pi One. Tisk má odpovídající kvalitu, ale bohužel rychlost pořád zaostává za MK2. Konkrétně jedna z mých krabiček se na MK3 tiskne 01:54:52, zatímco na MK2 se tiskne 01:42:07, tedy o 13 minut rychleji. Přitom jedním z hlavních výhod MK3 měly být rychlejší a přesnější pohyby díky těm Trinamic driverům. Snad se to ještě bude dát vytunit časem v Slic3rPE, i když jsem slyšel, že extruder na MK3 nezvládne protlačit tolik plastu jako na MK2, takže by mohlo být úzké hrdlo (doslova) tam.

Školíme Linux učitele středních škol

Nedávno jsem se nachomýtl k dobrovolnickému projektu, který zní opravdu zajímavě: školení Linuxu pro učitele středních škol Jihomoravského kraje. Ukazuje se, že už i na středních školách cítí tlak, který vyvolává poptávka po lidech, kteří Linuxu rozumí.

Já jsem chodil na střední školu v období totální dominance Windows na desktopu. Měly tenkrát tržní podíl přes 97 % a cokoliv jiného byla naprostá minorita. Nebylo divu, že jsem se u nás na gymplu s Linuxem vůbec nepotkal. Na vysoké škole už to bylo jiné, ale i tak tam povědomí o Linuxu bylo menší než nyní.

Každý rok chodím na FIT VUT představovat prvákům Fedoru. Už v Základech programování je studentům řečeno, že by měli svoje projekty dělat v Linuxu, a setkávají se s ním v průběhu školy pořád. Já jsem do jedné z prvních hodin pozvaný, abych studentům představil Fedoru jako jednu z variant Linuxu, kterou můžou při studiu používat. V plné přednáškové místnosti pro 300 studentů jsem se čerstvých maturantů ptal, kdo už někdy používal Linux na desktopu nebo na serveru. Když jsem to před cca 4 lety začal dělat, zvedlo se ani ne 50 rukou. Když jsem se ptal naposledy, bylo to už 3/4. Většinou ale ne zrovna díky výuce na střední.

Jestliže na technických vysokých školách už se studenti s Linuxem setkávají běžně, na střední to zdaleka tak běžnou součástí výuky není. Přitom právě střední školy by měly vychovávat systémové administrátory, mezi kterými jsou ti se znalostmi Linuxu čím dál žádanější, protože počet služeb a projektů běžících na Linuxu raketově roste.

Projekt školení učitelů středních škol vzešel právě z tlaku vysokých škol a firem, které si stěžovaly, že absolventi IT středních škol nemají dostatečné znalosti Linuxu. Organizuje jej Střední průmyslová škola na Purkyňově v Brně, která sídlí pár desítek metrů od kanceláří Red Hatu. Díky této kolokaci jsme už dříve navázali spolupráci a právě proto jsme byli oslovení právě pro tato školení.

Zatím se to celé teprve rozjíždí. Udělali jsme jedno úvodní školení pro cca 25 učitelů v prostorách SPŠ. Byl to takový přehled nutný pro další školení (jak Linux vznikl, licence, distribuce, balíčkovací systém, instalace, základy používání…). Na školení se nám totiž sešli učitelé různých věkových kategorií a různých úrovní znalostí Linuxu. Od těch, co Linux aktivně používali, a školení pro ně bylo spíš opakováním, až po ty, pro které to bylo něco zcela nového. Bylo tedy potřeba nastavit nějaké minimální vstupní znalosti.

Další školení proběhne za 3 týdny a bude se věnovat základům příkazové řádky, aby se pak mohli učitelé efektivně zapojit do dalších školení, které se budou věnovat převážně administraci Linuxu a kde je příkazová řádka nezastupitelná.

Jako distribuci, na které budou školení postavená, jsme vybrali Fedoru. Chtěli bychom mít všechna školení v textové podobě a zveřejněná na wiki.mojefedora.cz. Na forum.mojefedora.cz bychom chtěli rozjet sekci „Fedora ve škole“, která by měla být věnovaná diskusi o používání Fedory ve škole. Náš dosah je pouze na Jižní Moravě, ale pokud budou k dispozici zpracované materiály v textové podobě, může se jich chytit kdokoliv v dalších částech republiky.

Největší výzva je samozřejmě to na dobrovolnické fázi dlouhodobě udržet. Firma nás v tom podporuje, ale každý z nás to dělá navíc ke své hlavní pracovní náplni. Proto jsme se rozhodli, že bude nejlepší zátěž rozložit mezi co největší počet lidí a místo toho, abychom všechna školení dělali v několika lidech, raději vybírat na dané témat odborníka z Red Hatu, který zpracuje pouze jedno školení.

Po základech příkazové řádky bychom rádi navázali školením o správě uživatelů a jejich práv a potom v měsíčních intervalech pokrývali další témata (síť, firewall, různé typy serverů: webový, DHCP, DNS,…) s tím, že to nebude uzavřený okruh, ale spíše pravidelná měsíční školení na další a další témata, aby se učitelé mohli průběžně vzdělávat.

Kromě školení domlouváme také pilotní počítačové stanice s Fedorou, kde bychom si mohli vyzkoušet, jak Fedora funguje v typické infrastruktuře české střední školy a vyladili návody a „best practises“ pro provoz počítačové učebny založené na Linuxu. To je zase docela zajímavé pro nás.

Sám jsem zvědavý, jak se bude celý projekt dařit. Samozřejmě kritický bude přechod z úvodního nadšení do rutiny, ale pokud se podaří školení rozjet a pravidelně organizovat a pokud se rozšíří i mimo náš projekt na Jižní Moravě, může se nám podařit dostat Linux na střední školy v míře daleko větší, než tomu bylo doposud.

P.S. když jsme hledali materiály pro inspiraci, narazili jsme na stránku Linux Journey a musím říct, že je to fakt skvěle zpracovaný učební materiál o Linuxu.

Valná hromada SPIR zvolila novou výkonnou radu

Valná hromada SPIR zvolila novou výkonnou radu tereza.tumova@… St, 05/16/2018 - 13:12

Valná hromada Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) zvolila na svém dnešním zasedání nové členy výkonné rady, která ze svého středu zvolí předsednictvo na svém prvním zasedání za dva týdny.

Valná hromada SPIR se dnes sešla, aby schválila činnost sdružení za uplynulý rok, plány pro rok následující a zvolila novou výkonnou radu. Jejími členy jsou: Ivan Mikula (Seznam.cz), Roman Latuske (Economia), Libuše Šmuclerová (Czech News Center), Petr Bednář (AdActive), Michal Hanák (MAFRA), Ján Simkanič (Internet Info), Daniel Blažek (Heureka Shopping), Daniel Grunt (FTV Prima), Martin Šebesta (OMD Czech), Martin Picek (Mindshare), Karel Brýna (Tiscali Media), Monika Jančová (TV Nova), Michael Štádler (Adform), Jaroslav Kábele (ČTK), Tomáš Búřil (Dentsu Aegis Network Czech Republic). Za dva týdny proběhne první zasedání výkonné rady, která zvolí se svého středu nového předsedu a dva místopředsedy.

Pozvánka na 152. sraz - Brno

květen
14
Openalt.org

Vzhledem k prakticky letnímu počasí jsme na květnový sraz zvolili posezení na zahrádce. Přijďte s námi posedět a pokecat v pátek 18. května 2018 od 18 hodin do Duck baru v Kamenné kolonii.

Pozvánka na 152. sraz OpenAlt – Praha

květen
14
Openalt.org

Květnový pražský sraz spolku OpenAlt se koná již tento čtvrtek – 17. 5. 2018 od 18:00 v Kavárně Ideál (Sázavská 30, Praha), kde máme rezervovaný salonek. Tentokrát na téma: Audio – zvuk v GNU/Linuxu.

Nokia 3: verdikt (takřka) po roceJak se to celé povedlo, nebo nepovedlo... :-)

květen
09
Lukáš Kotek
Nebudu to prodlužovat a hned se vrhnu na hodnocení. Protože jsem už krátce po nákupu napsal blogový příspěvek, kde se tématu věnuji, bude i s čím porovnávat. Pojďme tedy na to Čistý Android. Zde se očekávání naplnila, myšleno ve smyslu čistoty, dostupných upgradů a pravidelných aktualizací. Vše bylo dodrženo. V průběhu prvních dvou měsíců používání […]

Star Trek: DiscoveryPřes velká očekávání spíše zbytečný počin

květen
08
Lukáš Kotek
Máloco u mě vyvolávalo tak velká očekávání jako nejnovější přírůstek do rodiny Star Trek seriálů jako právě Star Trek: Discovery (dále ST:D). Od ukončení seriálu Star Trek: Enterprise (dále ENT) v roce 2005, který měl své výrazně dobré, ale i obdobně intenzivně strašné momenty, to bylo 12 let čekání na další oficiální Star Trek seriál. […]

Pražské srazy 2017

květen
07
Openalt.org

Po roce vám opět přinášíme souhrnnou fotoreportáž z pražských srazů OpenAltu (a jednoho krkonošského). A jako bonus fotky z pár letošních srazů.

Květnový pražský sraz se bude konat 17. 5. 2018 (oficiální pozvánka teprve vyjde).

Leden 2017: Brmlab

OpenAlt

Duben patřil mužům: rostla návštěvnost mužských magazínů a auto-moto webů

Duben patřil mužům: rostla návštěvnost mužských magazínů a auto-moto webů tereza.tumova@… Pá, 05/04/2018 - 13:37

V dubnu se zvýšila návštěvnost webových stránek zaměřených především na muže. Mužské magazíny o životním stylu zaznamenaly nárůst počtu reálných uživatelů o pětinu z klasických PC a o 14 % z mobilních telefonů. Celkový počet uživatelů ze všech zařízení u této kategorie přesáhl 1,1 milionu RU. Kategorie Auto-moto obsah, která zahrnuje především weby s články o automobilech, recenze či testy jednotlivých značek, rostla o 12 % z mobilních telefonů a 4 % z počítačů. Její nárůst mohlo ovlivnit zahájení nové automobilové sezóny a s tím spojená snaha o obměnu vozového parku.

V dubnu pokračoval také růst návštěvnosti kategorie Cestování obsah, jež obsahuje informace o cestovních destinacích či tipy na cesty a další praktické informace pro cestovatele. Nárůst počtu uživatelů byl zde, stejně, jako v předchozím měsíci, zaznamenán u mobilních zařízení (přibližně 12 % z mobilních telefonů a 15 % z tabletů). Celkem tuto kategorií navštívilo minulý měsíc 2,45 milionu RU ze všech zařízení, vliv na nárůst počtu uživatelů mohla mít blížící se sezóna letních dovolených, hledání zajímavých destinací či atrakcí a památek v okolí místa pobytu. Kategorie Cestování obsah zaznamenala také výrazný nárůst počtu zobrazení stránek a to o více než 2 miliony. Druhá kategorie spojená s cestováním, Cestování – prodej, nabízející zájezdy k prodeji, zaznamenala nárůst pouze na tabletech (25 %). Jelikož tablet je zařízením, které často sdílí celá rodina, je možné předpokládat, že takto vysoký nárůst u této kategorie může znamenat, že nabídku zájezdů si uživatelé prohlíželi společně se svými blízkými.

Nejnavštěvovanějšími kategoriemi z klasických počítačů byly v dubnu Domovské stránky portálů (5,7 milionu RU), Databáze a katalogy (téměř 5 milionů), Zpravodajství (4,7 milionu), Komunikační služby (4,5 milionu) a E-commerce prodej (4 miliony). Výše uvedené Zpravodajství bylo také nejnavštěvovanější kategorií v případě mobilních zařízení. Ze smartphonů ji navštívilo více než 3 miliony RU a z tabletů více než 900 tisíc. Mezi pět kategorií s nejvyšším počtem uživatelů z mobilních zařízení se dále zařadily mimo jiné TV a rádia a Bulvární magazíny. 

 

Tab. 1. Výsledky měření návštěvnosti internetu na jednotlivých zařízeních – březen a duben 2018.

Počítače

Březen

 

Duben

Absolutní 
změna

Relativní změna

Reální uživatelé (RU)

6 947 422

6 881 784

-65 638

-0,94%

Zhlédnuté stránky (PV)

15 205 821 002

14 872 348 276

-333 472 726

-2,19%

Reální uživatelé (RU) – PC doma

6 816 468

6 754 638

-61 830

-0,91%

Zhlédnuté stránky (PV) – PC doma

11 762 220 339

10 941 057 155

-821 163 184

-6,98%

Reální uživatelé (RU) – PC v práci

1 930 801

1 914 187

-16 614

-0,86%

Zhlédnuté stránky (PV) – PC v práci

3 443 600 663

3 931 291 121

487 690 458

14,16%

Mobilní telefony

Březen

 

Duben

Absolutní 
změna

Relativní změna

Reální uživatelé (RU)

3 932 024

3 932 620

596

0,02%

Zhlédnuté stránky (PV)

2 219 162 364

2 059 851 989

-159 310 375

-7,18%

Tablety

Březen

 

Duben

Absolutní 
změna

Relativní změna

Reální uživatelé (RU)

1 733 973

1 711 374

-22 599

-1,30%

Zhlédnuté stránky (PV)

353 184 770

295 095 385

-58 089 385

-16,45%

Zdroj: NetMonitor, březen a duben 2018.

Garmin inReach Expolorer+ a porovnání s GPSMAP 62

květen
04
Zdenek Burda
Garmin inReach jsou zařízení sloužící primárně jako satelitní messenger v síti Iridium s možností obousměrné komunikace. Po koupi firmy DeLorme, která původně inReach vyráběla, v Garminu předělali zařízení do krabice podobné turistickým navigacím GPSMAP60-64. inReach ve verzi Explorer+ obsahuje dokonce mapy a základní možnosti navigace. Mám možnost porovnat inReach Explorer+ a GPSMAP 62stc Základní funkce …

Knihovnička

květen
03
Josef Jebavý
S vydáním mého nového ebooku "Poznámky správce linuxových serverů" jsem si vzpomněl, že bych měl doplnit seznam mé knihovničky o nové zajímavé přírůstky. Jedná se o knihy: Linux - Kompletní příručka administrátora, Na volné noze, Lídři jedí poslední, Prodávat je lidské, Antifragilita, Bůh chodí po světě vždycky inkognito, Promrhané dny, Jedna

Anemometr I

květen
02
Petr Stehlík
Dneska u nás hrozně moc fučí vítr, tak jsem si říkal, že by to chtělo měřit, jak moc silný je. Od nápadu k výsledku je jen krůček, pokud má doma člověk 3D tiskárnu. Stačí skočit třeba na Thingiverse.com, najít hotový návrh větrné turbíny, vytisknout a kochat se.

Vertical Wind Turbine je opravdu moc pěkná, ale na dnešní vichr příliš velká:


Našel jsem podobný, ale mnohem menší design - Wind Mill, tak jsem ho hned vytiskl:




Pak už jen vrazil zespodu malý motorek, který jsem měl po ruce, a šel zkusit ven:





Bohužel se motor jaksi nechce roztočit, a to ani při hodně silném větru. Pokud se ale už uráčí roztočit, jako třeba v čase 0:44 když do něj fouknu, tak pak už se točí pěkně, skoro k nezastavení :-)

EDIT: tentýž den večer

Aby vítr nemusel hledat správný úhel fouknutí do lopatek, vytiskl jsem a nalepil nahoru další stejný segment, jen pootočený o 90 °. To pak i slabší večerní větřík turbínu roztočil a motor vygeneroval i nějaké to napětí (řádově stovky milivoltů).



To už půjde měřit Arduinem nebo podobným mikrokontrolérem a tak získám digitální informaci o síle větru.

Wii Motion ovladač jako joystick v Linuxu

květen
02
Petr Stehlík

Dnes jsem zkoušel použít Wii Motion ovladač od zaprášeného Nintendo Wii jako joystick v Linuxu. Postup není triviální a zatím ani nevede k úplnému úspěchu, takže následující řádky jsou jen mým povzdechnutím dokumentujícím, kudy jsem šel a kam jsem se to (zatím) dostal:

1) Wii Motion ovladač komunikuje s Wii přes bluetooth, takže jde spárovat i s PC (pokud má BT, což třeba většina notebooků má). Chvilku mi trvalo to naklikat, ale nakonec se to povedlo. Od té chvíle začne zlobit kurzor myši, protože Xorg použije nově vytvořené HID zařízení a tak Wii Motion začne nějak divně ovládat i myš (stejně jako tlačítka na ovladači fungují jako klávesy či tlačítka myši).

2) po instalaci debian balíčku xwiimote a následném odhlášení a přihlášení zpět se uklidní pracovní prostředí, protože do /usr/share/X11/xorg.conf.d/ přibyde 50-xorg-fix-xwiimote.conf, který říká, aby byl Nintendo ovladač jako vstupní zařízení ignorován. V tu chvíli už také existuje /dev/input/js0 - tedy zařízení reprezentující v systému joystick, ale má pouze 7 tlačítek, žádné páky. Ani nefungují tlačítka na směrovém kříži, takže je toto joystickové zařízení k ničemu.

3) pak si z githubu může člověk stáhnout projekt wiimote-pad, který po kompilaci a spuštění pod rootem vytvoří nové joystickové zařízení /dev/input/js1, které už má 11 tlačítek a dva analogové směry. Jako směry se používá akcelerometr (takže nakláněním ovladače), a 4 nová tlačítka už zahrnují směrový kříž. Stačí si nainstalovat aplikaci jstest (jstest-gtk) a vyzkoušet si to.

V tuto chvíli už se dá Wii Motion ovladač použít jako analogový joystick se spoustou tlačítek. To mi ale nestačilo, chyběly mi hned tři věci:

1) chtěl bych směrový kříž mít jako pákový ovladač, abych mohl hrát hry, které čekají pákový ovladač, normálně těmi tlačítky, bez přemapovávání na klávesy.

2) chtěl bych mít podporovaný i nunchuck - ten tam teď vůbec není vidět, ačkoliv je připojen.

3) toto nové zařízení není rozpoznáno SDL knihovnou. Prostě ten joystick nevidí, takže je všechno stejně v háji. Netuším, čím je to virtuální zařízení js1 divné, že ho SDL nevidí.

Když se člověk pořádně rozhlédne po Githubu, zjistí, že wiimote-pad má hned tři forky, z nichž jeden implementuje směrový kříž jako ovladač, a druhý fork pak podporuje Wii nunchuck. Takže první dva body z mého seznamu by se daly vyřešit!

To by bylo super, kdyby to ovšem šlo zkompilovat. Chybí ale deklarace některých konstant. Při bližším zkoumání člověk zjistí, že Debianní /usr/include/xwiimote.h není úplně aktuální, přestože se projekt nevyvíjí už od roku 2013. Do Debianu se dostala verze 2.3 (z léta 2013), ovšem těsně poté (v srpnu) původní autor ještě komitnul na Githubu pár drobných, ale klíčových změn.

Takže by to chtělo nejdřív aktualizovat knihovnu/balíček libxwiimote-dev. Ovšem odkud? Projekt xwiimote má na Githubu 22 forků, z nichž některé obsahují mnoho užitečných změn přidávaných po další 4 roky. Nikdo z těchto autorů se už ale nesnažil to nějak spojit s ostatními...

Tudíž by to chtělo zjistit, kdo co přidal do xwiimote ve svých forcích, poslepovat z toho nějakou nejlepší verzi, tu dostat do Debianu nebo nějak polo-oficiálně vydat, na základě toho pak nějak dát dohromady wiimote-pad slepením vylepšení z těch tří forků, to ještě nejspíš upravit tak, aby mi to vyhovovalo, a pak i toto slepeniště nějak vydat pro další lidi, kterým by se to mohlo hodit.

Jo a samozřejmě je nutné nějak opravit to virtuální zařízení js1, aby fungovalo v SDL. A pak nějak vymyslet, jak zamaskovat zařízení js0, které v tu chvíli už není potřeba a jen tam zavazí (bude se vnucovat do všech programů jako první joystick ze dvou).

Docela dost práce, na kterou teď nemám čas, tak jsem si aspoň zapsal postup cesty sem a třeba se někdy vydám dál tím správným směrem...

P.S. teď mě napadá, že správně by se měl opravit ovladač přímo v Xorg, aby už to prvotní zařízení js0 fungovalo rovnou správně a nemuselo se nic dalšími programy napravovat. Hmmm, no to je ještě větší oříšek - to než bych zvládl, tak by Xorg zmizel v propadlišti dějin (kam má už teď díky Waylandu slušně nakročeno - ve Fedoře už ani není, a v novém Ubuntu 18.04 měl štěstí jen o vlásek).

Konec Deníku neziskovky

Na počátku to byla snaha podělit se s dalšími lidmi v nezisku u zkušenosti, trochu šmrnclá zájmem prodávat jim postupně školení. A jako mnoho jiných svých projektů jsem to neměl moc promyšlené. Byl jsem tou dobou aktivní ředitel obecně prospěšné společnosti (to jsem formálně pořád, jen ne aktivní) a četl jsem zákony, vyhlášky, učil se...

Pracovní dokument IAB Europe k právům subjektů údajů

Pracovní dokument IAB Europe k právům subjektů údajů tereza.tumova@… Pá, 04/27/2018 - 20:31

AB Europe, jejímž je SPIR členem, vydala pracovní dokument týkající se práv subjektů údajů (Pět praktických kroků, které pomohou společnostem splnit požadavky GDPR).

Účelem tohoto dokumentu je poskytnout sektoru digitálního marketingu, včetně společností zabývajících se reklamními technologiemi, analýzu práv subjektu údajů a doporučení, jak v souladu s GDPR tato práva naplnit.

Dokument v anglickém jazyce naleznete pod článkem.

Návrh nařízení k online platformám a sdělení k fake news

Návrh nařízení k online platformám a sdělení k fake news tereza.tumova@… Čt, 04/26/2018 - 11:03

Evropská komise dnes publikovala dva dokumenty: (1) návrh nařízení k online platformám – P2B vztahy a (2) sdělení k fake news.

Návrh nařízení P2Bhttps://ec.europa.eu/digital-single-market/en/platforms-to-business-trading-practices#useful-links

Tisková zpráva k navrhovaným pravidlům pro online platformy.

Sdělení EK k fake newshttps://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/communication-tackling-online-disinformation-european-approach

Tisková zpráva o návrhu opatření v boji proti šíření dezinformací na internetu včetně celounijního kodexu zásad tohoto boje, podpory nezávislé sítě subjektů ověřujících faktickou správnost údajů a řady akcí na podporu kvalitní žurnalistiky a mediální gramotnosti.

Výsledky veřejné konzultace, kterou Evropská komise otevřela v období listopad 2017-únor 2013 a získala téměř 3.000 vstupů naleznete zde.