Planeta.OpenAlt.org

Pozvánka na 154. sraz - Brno

červenec
17
Openalt.org

První z prázdninových srazů příznivců open přístupu z Brna, okolí i kolemjdoucích se koná v pátek 20. července 2018 od 18 hodin na zahrádce restaurace Tanganika (Horova 35). V případě nepřízně počasí (radar) budeme uvnitř.

Pozvánka na 154. sraz OpenAlt – Praha

červenec
15
Openalt.org

Červencový pražský sraz spolku OpenAlt se koná již tento čtvrtek – 19. 7. 2018 od 18:00 v Kavárně Ideál (Sázavská 30, Praha), kde máme rezervovaný salonek. Tentokrát bude přednáška na téma: automatizační nástroj Ansible, kterou si připravil Martin Vicián.

Ebook: Poznámky správce linuxových serverů

červenec
15
Josef Jebavý
Jako zodpovědný linux admin si vedu dokumentaci. Tuto dokumentaci mám sepsanou v LaTexu. Rozhodl jsem se tento text učesat a doplnit a nyní ho zveřejňuji v podobě ebooku, aby mohl pomoci i ostatním méně zdatným linuxovým adminům. .....

Elektronická zátěž - seznámení a plán na upgrade

červenec
14
Petr Stehlík
Elektronickou zátěž jsem vždycky potřeboval na testování step-up a step-down měničů, USB nabíječek do auta, jakož i laboratorních zdrojů, ovšem nikdy jsem ji neměl. Nakonec mě napadlo postavit si ji nějak jednoduše zadarmo podomácku - jak to dopadlo píšu tady na Google+.

Po tomto "úspěchu" jsem si spočítal, že nejlevnější bude koupit nějakou hotovou. Jakmile mi dorazila (loni v červnu), hned jsem o ní natočil krátké video:


Ve videu ukazuju tři věci: za prvé, neumím to pořádně ovládat a pořád to na mě pípá. Za druhé, neumím to přepnout do módu měření vybíjení baterie (což ale nepotřebuju). Za třetí - vestavěný ampérmetr měří špatně: ukazuje asi o 10 až 30 % méně, než by měl. To je špatné.

Přemýšlel jsem, že ho nějak zkalibruji, ale než jsem se do něčeho pustil, napadlo mě podívat se, co na to ostatní lidé na internetu. A hle, co všechno jsem našel!

Nejdůležitější pro začátek je schéma, to je tady:
http://www.voltlog.com/pub/dummy-load-sch.pdf
(prý je v něm jedna chybka - PB3 je připojen k +12V přes 20k rezistor).

Potom je skvělé, že všechno řídí procesor, takže by měl jít přeprogramovat, že? Neexistuje k němu už i alternativní firmware, když k mému chorošnému zdroji existuje?

No, minuta hledání a našel jsem hned dva různé:

První je tady: https://github.com/ArduinoHannover/ZPB30A1_Firmware

Druhý je tady: https://github.com/dev26th/electronic_load

Zdá se, že procesor na desce je chráněný proti čtení, takže nelze zálohovat původní firmware. Proto autoři alternativního firmware doporučují koupit nový procesor (a to rovnou lepší, STM8S105K6T6C) a tento původní si uschovat, kdyby to alt. firmware neuspokojilo.

Ještě je moc zajímavý tento článek: https://whatever.sdfa3.org/zpb30a1-electronic-load.html
Krom jiného ukazuje, že procesor i s původním firmware vypisuje na sériovou linku měřené napětí.

Ovšem alternativní firmware slibuje mnohem lepší využití sériové linky, především pro kalibraci a vzdálené nastavování zátěže přes PC. Kalibrací bych seřídil ty displeje, aby proudový ukazoval správně, to je lepší jak se vrtat v analogové části a měnit nějaké rezistory. Na to se moc těším, procesory jsem už na Ali objednal :-) Napíšu, až v přestavbě/upgrade elektronické zátěže někam pokročím.

Premiér Babiš ale pracoval v hodné STB!

červenec
13
Vlastimil Ott
Tohle prostě nejde nevydat. „Ta STB, kde já jsem dělal, to nebyla ta hnusná STB, to byla normální STB, vždycky když jsem potkal cizince, tak jsem musel dělat zápis, hlásit a to bylo normální prostě. Já jsem nebyl žádný hrdina“, říkal @AndrejBabis v roce 2011. "Ta STB, kde já jsem dělal, to nebyla ta hnusná ...

Přečíst celý článek > Premiér Babiš ale pracoval v hodné STB!

V červnu rostl zájem uživatelů o cestování; mistrovství světa ve fotbale zvýšilo zájem o sportovní weby

V červnu rostl zájem uživatelů o cestování; mistrovství světa ve fotbale zvýšilo zájem o sportovní weby tereza.tumova@… Po, 07/09/2018 - 11:28

S nástupem letní sezóny se zvýšil zájem uživatelů o webové stránky s nabídkou zájezdů a o cestovatelské weby. Kategorie Cestování – obsah, která obsahuje weby s popisem zajímavých destinací či tipy na cestu, rostla nejvíce na tabletech (téměř 14 %) a klasických počítačích (8 %). Oproti tomu weby s nabídkou zájezdů navštěvovali uživatelé především na mobilních telefonech (rekordní nárůst o 85 %) a dále na počítačích (14 %). 

Další kategorií, kterou mohly ovlivnit blížící se prázdniny, byly Databáze a katalogy, obsahující mimo jiné online mapy a jízdní řády, důležité pro plánování dovolených. Zájem o tuto kategorii se zvýšil pouze na mobilních zařízeních – meziměsíční nárůst počtu uživatelů z tabletů činil téměř 8 % a z mobilních telefonů téměř 12 %. Větší množství volného času mohlo mít vliv i na nárůst počtu uživatelů u kategorií Komunikační služby, Komunitní weby a Zájmové servery, které opět rostly na mobilních zařízeních. 

Jelikož jsou jaro a léto také obdobím, kdy lidé rekonstruují nebo zkrášlují své byty či domy, rostl zájem o obě kategorie spojené s bydlením. Návštěvnost těchto webů rostla na mobilních zařízeních, především na tabletech: počet uživatelů navštěvujících kategorii  Bydlení – obsah,  zahrnující například lifestylové weby, se meziměsíčně zvýšil o 6 % a nárůst u kategorie Bydlení – prodej, do které patří weby s nabídkou nemovitostí, činil 11 %. 

Letošní mistrovství světa ve fotbale zvýšilo zájem o sportovní weby. V průběhu trvání mistrovství (od 14. 6.) navštěvovalo webové stránky v Kategorii Sport v průměru téměř 960 tisíc uživatelů denně, tedy asi o 50 tisíc uživatelů víc než ve zbývající červnové dny. Nejvíce uživatelů (přes 1,1 milionu RU) přilákaly sportovní weby koncem měsíce, zejména 25. a 27. 6., kdy o postup hrály populární týmy např. Španělsko, Německo, Portugalsko či Brazílie.

Tab. 1. Výsledky měření návštěvnosti internetu na jednotlivých zařízeních –  květen a červen 2018.

 

Počítače

Květen

 

Červen

Absolutní 
změna

Relativní změna

Reální uživatelé (RU)

6833705

6 668 190

-165 515

-2,42%

Zhlédnuté stránky (PV)

14887575906

13 746 942 792

-1 140 633 114

-7,66%

Reální uživatelé (RU) – PC doma

6710083

6 551 363

-158 720

-2,37%

Zhlédnuté stránky (PV) – PC doma

11362335224

10 435 212 343

-927 122 881

-8,16%

Reální uživatelé (RU) – PC v práci

1901053

1 855 884

-45 169

-2,38%

Zhlédnuté stránky (PV) – PC v práci

3525240681

3 311 730 450

-213 510 231

-6,06%

Mobilní telefony

Květen

 

Červen

Absolutní 
změna

Relativní změna

Reální uživatelé (RU)

3938391

3 875 849

-62 542

-1,59%

Zhlédnuté stránky (PV)

2282071806

2 118 103 303

-163 968 503

-7,19%

Tablety

Květen

 

Červen

Absolutní 
změna

Relativní změna

Reální uživatelé (RU)

1693096

1 641 967

-51 129

-3,02%

Zhlédnuté stránky (PV)

317214886

295 120 317

-22 094 569

-6,97%

Zdroj: NetMonitor, květen a červen 2018.

 

vpsAdminOS status report: na čem pracujeme

červenec
09
vpsFree.cz

Po pár týdnech přináším zase nějaké nové informace o vpsAdminOS, na čem pracujeme a s čím zápasíme.

Na node1.stg stále ladíme LXCFS, protože upstream verze a kernel neumí to co bychom potřebovali. Chybí nám možnost nastavit počet dostupných CPU, aniž bychom museli přiřadit nějaké CPU na pevno přes cpuset, tak jako to umí OpenVZ. Tzn. aby každý VPS mohl využít 8 libovolných CPU, podle toho které CPU mají aktuálně volno. No a ve VPS by jich nemělo být vidět víc, i když jich má node více, např. node1.stg má 32. Ono je to matoucí hlavně pro uživatele. Když člověk vidí 32 dostupných CPU, ale může z nich využít na plno jen 8, tak si řekne, že to nefunguje.

Na vpsAdminOS k nastavení CPU limitu používáme CPU kvóty (cfs_quota/period_us), ale na omezení počtu viditelných CPU už žádné prostředky k dispozici nejsou. Takže aktuálně pracuju na úpravě LXCFS, aby se v /proc/stat a /proc/cpuinfo zobrazoval správný počet CPU podle nastavené kvóty. Z těchto souborů pak čte informace top, htop a další monitorovací nástroje.

LXCFS ovšem řeší jen část problému, protože pokud se zeptáte kernelu kolik máte CPU přes nějaký syscall, stále dostanete „špatnou“ informaci. Kernel nějaké úpravy hodnot v LXCFS nezajímají. Např. nproc na node1.stg stále vracel 32 místo 8. Podle nproc se mohou řídit různé build systémy, takže jsem se to snažil vyřešit. Výsledkem je kratičký patch do kernelu, který upravuje návratovou hodnotu syscallu sched_getaffinity() tak, že obsahuje jen omezený počet CPU. S touto úpravou už nproc vrací správné číslo, nicméně tohle řešení není ideální a možná to bude rozbíjet nějaké aplikace, uvidíme.

Výše popsané změny jsou na node1.stg nasazeny od minulého týdne. Pokud jste si všimli něčeho podivného, nebo něco nefunguje jak má, hlaste to prosím.

Dále jsme aktualizovali kernel na 4.17. Dlouho nás brzdil bug v NixOS, kvůli kterému kernel nebyl kompatibilní se ZFS. Teď netrpělivě čekáme na 4.18, který bude podporovat FUSE v user namespace, tzn. mělo by začít fungovat sshfs, apod.

node1.stg bude fungovat minimálně ještě několik měsiců a místa je tam dost, přidejte se. Zpětné vazby zatím moc nebylo. Můžete tam provozovat cokoliv, čemu nevadí časté výpadky. Vytvořené VPS nemažeme, dokud je tam místo.

The Things Network – LoRaWAN – IoT

červenec
07
Franta Kučera

Většina lidí resp. jejich pracovních stanic, mobilů, dalších osobních zařízení a větších počítačů už je připojena k internetu. Současným trendem (už pár let) je připojování „věcí“ k internetu tzv. IoT. Věcmi jsou buď různá čidla, která posílají naměřené hodnoty do sítě, nebo akční členy, které na základě přijatých zpráv něco dělají, případně kombinovaná zařízení, která přijímají i odesílají zprávy zároveň.

The Things Network - IoT brána

Časem bude možná nějakou formou konektivity vybavené každé zařízení. Může se vám to nelíbit, můžete s tím nesouhlasit, ale… znáte to. Úspěšnou strategií je zajistit, aby použité technologie byly otevřené nikoli proprietární, aby síť patřila nám, abychom to byli my, kdo má vliv na její fungování, abychom dostupnou konektivitu používali tam, kde to má smysl, a v ostatních případech ji mohli vypnout nebo odstranit. V současné době se rozšiřuje IoT síť, která stojí na otevřených principech a na které se může podílet každý z nás.

Software pro fotografy v Linuxu

červenec
05
Vlastimil Ott

Pokud fotíte a používáte nějaký linuxový systém, máte k dispozici docela dost programů pro různé činnosti spjaté s fotkami. Jsem přesvědčený, že i když pro Linux neexistuje třeba Zoner Photo Studio nebo Adobe Lightroom, nemusíme si vůbec zoufat, protože nabídka podobných programů je dostatečně široká. Na této stránce je seznam programů, které můžete využít.

(Toto je starý a zřejmě ne zcela aktuální zápisek z jiného mého blogu, kam se nehodil.)

Stažení fotek z fotoaparátu do počítače

Rapid Photo Downloader

Po připojení datové karty stáhne všechny fotky a videa do určeného adresáře, přičemž je přejmenuje a roztřídí podle data, EXIF informací nebo jiných parametrů. Z karty je smaže a zařízení odpojí. http://www.damonlynch.net/rapid/

GPhoto2

Obslužný program pro více než 1400 fotoaparátů – umožňuje stahování fotek a videí a další funkce, které jsou využívány dalšími programy. Tento software není primárně určen koncovému uživateli (běží pouze v textovém režimu).  http://gphoto.org/

Zpracování RAW

Darktable

Aplikace pro zpracování RAW snímků a jejich „vyvolání“. Obsahuje množství modulů pro úpravu geometrie, barevnosti, ostrosti, vytváření efektů, korekci vad. Program dokáže také fotit přímo z foťáku (viz dále tethering). Můj favorit. Občas o něm něco napíšu, články vycházejí také na LinuxEXPRESu. http://darktable.org

RawTherapee

Patří mezi etablovaný software pro zpracování RAW snímků, jak si můžete přečíst v těchto článcích. Snímky lze vyvolávat, upravovat jejich barevnost, tonalitu, ostrost a další charakteristiky. http://rawtherapee.com

Photivo

 

http://photivo.org

Bitmapové editory

GIMP

Známý bitmapový editor, s nímž dokážete udělat množství práce. Fotograf ho využije například na úpravu barev pomocí křivek nebo úrovní, k ořezu a úpravám perspektivy, ale dokáže toho mnohem víc, jen se to uživatel musí naučit. Doporučuji gimptoriály na LinuxEXPRESu a knihu Digitální fotografie v programu GIMP. http://www.gimp.org

Pinta

Bitmapový editor, který má překvapivě mnoho funkcí, a ovládá se snadněji než GIMP. Není to žádné ořezávátko, obsahuje množství efektů, umí pracovat s vrstvami a přijde mi velmi přehledný. Má jiné klávesové zkratky, což mi práci komplikuje – jsem zvyklý na GIMP. Celkově program považuji za velmi schopný nástroj. http://pinta-project.com

Krita

Editor pro kreativce a umělce, což nutně nemusí být každý fotograf. Tento editor se profiluje jako nástroj pro vytváření kreseb v klasickém slova smyslu a fotograf jej v běžné práci nevyužije. Ale pokud hodláte vytvářet umělecká díla, budete asi rádi, že o něm víte. http://krita.org

Pixel

Poloprofesionální editor pro mnoho platforem je stále k dispozici, nicméně jeho vývoj vedený (pokud je mi známo) jedním mužem ustrnul v roce 2009. Nikdy jsem ho nepoužil, také proto, že to není svobodný software a protože jsem měl vždy co dělat, abych zvládl GIMP. 😉 Pixel je ale stále program, se kterým lze počítat, vlastnosti a funkce měl impozantní. http://www.kanzelsberger.com/pixel/

Tethering (focení z programu)

Entangle

Program pro ovládání fotoaparátu pomocí programu. Můžete nastavit parametry výsledných snímků, ISO, délku expozice a další hodnoty. Fotka se ihned natáhne do programu, takže ihned vidíte výsledek. http://entangle-photo.org

GPhoto2

Obslužný program pro více než 1400 fotoaparátů – umožňuje stahování fotek a videí a další funkce, které jsou využívány dalšími programy. Tento software není primárně určen koncovému uživateli (běží pouze v textovém režimu).  http://gphoto.org/

Konference OpenAlt 2018 hledá přednášející

červenec
04
Openalt.org
Text: 

Vážení přednášející a návštěvníci,
3. a 4. listopadu nás čeká již třináctý ročník konference OpenAlt konané v Brně. Chceme, aby i tento ročník překonal předchozí. Zveme vás jako přednášející, organizátory a návštěvníky, abyste nám s tím pomohli. Proti minulému ročníku rozšíříme prostor pro kladení otázek a diskuzi i mimo přednáškové bloky a můžete se těšit na téma o Open Culture.

Témata OpenAlt 2018:

  • Tradičně můžete představit veřejnosti svůj projekt pro rozšíření povědomí a získat pro něj nový impuls ještě k lepším výsledkům. Nemusí jít o software, ale i hardware spadající do tzv. domácí tvorby alias DIY, které je v nás stále zakořeněno po našich rodičích.
  • Kolem nás vznikají nové informační zdroje (open data), které čekají na využití a proto uvítáme přednášející, kteří se podělí o znalosti jak s daty pracovat. Ať už se jedná o jejich agregaci a analýzu nebo publikování v srozumitelné podobě.
  • Digitální svět nás obklopuje při každodenní činnosti. Proto připravujeme cyklus přednášek Život a svět pro bližší seznámení s tímto světem a poskytnout návod jak s ním pracovat. Jde tak o bezpečné chování doma i v práci, příležitosti a rizika, možnosti vzdělávání již od útlého věku.
  • Nejrychleji se zkušenosti získávají z praxe, a tak chceme poskytnout velký prostor pro dílny/workshopy či přednášky „Jak to funguje“. Ať se jedná o stavbu 3D tiskárny, tvorbu her, zabezpečení počítače nebo jak správně prezentovat a kreslit.
  • Nově bychom zabrousili do Open Culture, možnosti využití svobodných děl ve své tvorbě a případně tuto oblast dále rozšířit. Nejde jen o využití open source pro umění, ale i o publikaci a propagaci.


Nezapomínáme ani na nejmenší a po předchozí premiéře se opět chystáme připravit dětský koutek, kde si ratolesti budou moci odpočinout.

Vaše návrhy uvítáme skrze tento formulář a to do 9. září 2018. Neváhejte nás kontaktovat s tipem na přednášku nebo sponzora pomocí formulářů připravených na webu konference nebo přímo emailem na adresu openalt2018@lists.openalt.org

V souladu se směrnicí o ochraně osobních údajů informujeme, že všechny poskytované údaje jsou využity pro kontaktování přednášejícího ze strany organizátora za účelem pořádání konference.

O přidávání a mazání kódu aneb Moje práce na Report URI

červen
29
Michal Spacek
Logo Report URI

Službu Report URI založil Scott Helme někdy v roce 2015. Ten rok jsme se potkali na konferenci DEF CON v Las Vegas a krátce pokecali o počasí a XSS. Od té doby Report URI často zmiňuji ve svých přednáškách, přičemž lehce zapamatovatelný a úderný název jedné z nich, XSS PHP CSP ETC OMG WTF BBQ, se Scottovi zalíbil natolik, že začal podobný název používat také. A to už něco znamená, že!

CSP STS PKP SRI ETC OMG WTF BBQ… parádní název Scottovo přednášky

Foto: Scott Helme

Poté, co jsem ve Skype dělal na různých platebních systémech, měnil a vylepšoval ve Slevomatu nejen hashování hesel a pracoval jako „security engineer“ v Apiary (teď už Oracle), jsem se víc věnoval školení a přednášení a začalo mi tak trochu zase chybět programování aplikací. Často něco bořím (ehm, zkoumám) a hledal jsem něco dalšího, co bych mohl naopak stavět.

Jednoho pozdního letního večera léta Páně 2017 mi Scott zavolal a zeptal se Hej, chceš na Report URI dělat se mnou? Bez váhání jsem odpověděl Si piš. A tak jsme na tom začali makat spolu. Konec příběhu. Teda vlastně ne, tenkrát veškerá ta sranda teprve začala.

Report URI je nástroj sbírající reporty z prohlížeče. V praxi to znamená, že když na váš web přijde návštěvník a jeho prohlížeč na něm zjistí nějaký bezpečnostní prohřešek, tak ten samý prohlížeč vám o tom pošle detailní report. Paráda, co?

Aktuálně je v prohlížečích asi 5 fíčur (a přibývají), které takový report umí někam poslat. Prohlížeče vás mohou upozornit, pokud jim to přikážete, že se něco stalo, například:

  • Tato stránka chtěla nahrát skript, který bych nahrávat neměl
  • Tuhle stránku jsem nahrál přes HTTPS, ale obsahuje obrázek vložený přes HTTP (tomu se říká mixed content a dá se detekovat posíláním HTTP hlavičky Content-Security-Policy-Report-Only: default-src https:; report-uri https://….report-uri.com/ poté, co jste váš web přesunuli na HTTPS)
  • Nebo dokonce i na této stránce jsem detekoval útok Cross-Site Scripting
  • A mnohem víc…

Agregátor takových reportů si celkem pracně můžete postavit i sami, nebo můžete použít službu jako např. Report URI. Nástroj na sběr reportů jsem si začal nejdřív samozřejmě vytvářet sám, ale i z mého webu s pár návštěvníky přicházelo strašně moc reportů, které jsem nakonec úplně ignoroval. A to se bavíme jen o 10 reportech za den. Report URI má grafy a filtry a vůbec nabízí lepší přehled toho co se na vašem webu stalo. Takže jsem nakonec svůj rozpracovaný nástroj zahodil a začal používat a doporučovat Scottovo službu. Tohle bylo nějaké 2 roky předtím, než mi Scott dal nabídku, kterou jsem nemohl odmítnout.

Grafy CSP na Report URI

Grafy z reportů Content Security Policy

„Nové“ Report URI jsme spustili 1. listopadu 2017 a při té příležitosti zároveň prasklo, že v tom s námi jede i Troy Hunt! Troy již několik let za sebou získává ocenění Microsoft MVP (Most Valuable Professional), je zároveň i Regional Director pro cloud a bezpečnost (to je skupina na Microsoftu nezávislých profíků, ne pozice ředitele, přesně to znamená tohle) a autor kurzů na Pluralsightu. Má na svědomí i Have I Been Pwned? – službu, kterou můžete (a měli byste) používat pro sledování, jestli vaše e-mailová adresa, doména nebo nějaké heslo nebylo součástí známého úniku dat. Ten web (i téma) můžete důvěrně znát také z mých přednášek a článků.

Za tu dobu, co na Report URI pracuju, přibylo už docela dost nových vlastností:

  • Předplatné – pokud vám nestačí 10 tisíc reportů zdarma, můžete si jich přikoupit víc (oznámení)
  • Podpora pro týmy a 2FA
  • CSP Wizard, pomůže vám s konfigurací Content Security Policy, stačí klikáním povolovat nebo blokovat domény (víc o wizardu)
  • Drobnosti jako lepší grafy, ve kterých můžete skrývat věci, které zrovna nechcete vidět
  • Filtrování s hvězdičkovou syntaxí
  • Report URI JS pro posílání reportů ze stránek, které jsou hostované na platformách jako např. GitHub Pages a Ghost Pro

Předělali jsme i infrastrukturu, abychom zvládali narůstající počet reportů, které zpracováváme. Začali jsme používat Cloudflare Workery, aby to bylo všechno trochu rychlejší. Aktuálně máme něco přes 40 serverů pro veřejnou část a pak i nějaké privátní instance pro firemní zákazníky. Ve špičkách zpracováváme přes 15 tisíc požadavků za vteřinu. Celkově nám prohlížeče návštěvníků poslali přes 60 miliard reportů. Další čísla v článku Report URI: A week in numbers.

Celkový počet požadavků za posledních 24 hodin: 437 699 578; 41,21 milionu za hodinu ve špičce

Celkový počet požadavků za posledních 24 hodin: 437,67M; 41,21M za hodinu ve špičce

Naši službu (a posílání Content Security Policy reportů) už používá docela dost webů, např. jedna holandská banka („Marketingovému týmu fungují kampaně a bezpečáci dostávají další info“ – Jesse Houwing), a další ji plánují brzo nasadit, jako např. vývojáři EVE Online, hry z kategorie „massively multiplayer online role-playing game“ („A to všechno bylo díky @reporturi o dost jednoduší!“ – Stefán Jökull Sigurðarson).

A aby se nezapomnělo, Report URI vyhrálo cenu „Best Emerging Technology“ v anketě SC Awards Europe 2018, která oceňuje to nejlepší z oblasti bezpečnosti. Pořád tomu nemůžu nějak uvěřit, ale přímo z místa činu to potvrdili ScottTroy, krátce se o Report URI zmínil i SC Magazine UK, takže to asi bude pravda. Tak teda na zdraví! 🥂

Pokud byste se chtěli dozvídat o dalších novinkách, tak sledujte blog Scotta Helmeho. Já jen mažu kód, he he. Jo a ty 2 miliony smazaných řádků? Většina z nich byla odstraněna v této změně:

+5,005 −1,422,024 ■■■■□

Smazat 1,4 milionu řádků kódu 3 týdny po nástupu? Co se může stát…

To byla knihovna Microsoft Azure SDK, kterou jsme celou nepotřebovali, resp. potřebovali jsme jen Azure Storage SDK.

Jop, pracovat na Report URI je sranda.

První zkušenosti s 3D tiskárnou i3 MK3

červen
26
Petr Stehlík

i3 MK2 → i3 MK3

Nedávno jsem si koupil českou 3D tiskárnu i3 MK2 (vyrobenou firmou Prusa Research s hrdostí v Praze) a byl jsem z ní úplně nadšený. Ovšem mé nadšení po necelém roce radostného tisknutí notně zchladilo oznámení výrobce, že na podzim 2017 vydá novou, revoluční verzi i3 MK3. Okamžitě jsem po ní zatoužil - tedy přesněji jsem zatoužil po nové tiskové podložce (pružném ocelovém plátu), která by mi umožnila oddělovat mé výtisky z PETG materiálu jednoduše prohnutím plechu, místo ničením celé tiskárny, jak se snažím ty výtisky utrhnout nebo dokonce odseknout z podložky (PETG drží na PEI opravdu fest).

Nejdřív jsem zvažoval, že koupím jen částečný upgrade z MK2 na MK2.5, ale chybělo mi tam to nové 24V napájení, které prý umožňuje běhat motorům mnohem rychleji, takže tisk na MK3 je hotový mnohem dříve než na MK2 (a asi i na MK2.5). Navíc jsem si říkal, že 24V vyhřívání tiskové podložky MK52 dodá čtyřnásobný výkon než 12V u MK42, takže nebudu čekat minutu na nahřátí před tiskem, ale jen 15 sekund. Proto jsem nakonec týden před Vánoci 2017 objednal celou novou i3 MK3.

Postav si sám

Po mnoha týdnech čekání mi začátkem března dorazila krabice s pravými medvídky Haribo (to mě potěšilo - u předchozí MK2 jsem měl nějaké nedobré kostky) a novou tiskárnou. Sestavit ji bylo velmi jednoduché a příjemné, neboť se tam už neopakoval ten zavilý souboj se šesti závitovými tyčemi a 24 matičkami, kdy z nich člověk zkouší sestavit rám. U i3 MK3 je rám z profilů, které stačí sešroubovat a je to. Teda není to, je nutné to i tady zkontrolovat, protože i teď to jde při utahování zkřížit, ale když je člověk pečlivý, tak to rychle dá. Mě to dokonce tak bavilo, že jsem si ten rám po sestavení celý rozdělal a složil znovu, jen abych si to užil. Zbytek stavby tiskárny je opět pohodový, pokud člověk přesně následuje návod a dává pozor i na délku šroubků (jinak musí rozdělat půl extruderu, jako já :).

Jedno podivné zaškobrtnutí v mém případě přece jen bylo - koncem ledna 2018 Josef Průša vyhlásil na blogu, že od teď mají nové plastové díly, tak jsem je chtěl dostat - to se mi povedlo, akorát balení šroubků odpovídalo ještě předchozím plastovým dílům. Takže při kompletaci mé krabice asi řádil nějaký šotek. Naštěstí je v balení sáček s náhradními šroubky, takže se mi vše povedlo sestavit bez dokupování čehokoliv. Akorát jsem se spojil s podporou, že mám v balení ještě to pevné plastové opletení kabelu k topení podložky, které v lednu také opustili, protože to prý některým zákazníkům vytrhávalo termistory - tak mi do týdne přišlo to děrované opletení a bylo vše v cajku.

První tisk

Před prvním tiskem jsem nasadil už dříve objednanou silikonovou ponožku přímo od E3D (výrobce hotendu). Ta chrání okolí trysky, vlastně celý hotend, od zalepení z roztopeného plastu (zvlášť můj oblíbený PETG materiál se rád nalepí na hotend). Nejdřív jsem musel tisknout z PLA, jak vyžaduje firmware tiskárny (před prvním tiskem jsem též nasadil nejnovější stabilní firmware, který se už dva měsíce drží na verzi 3.1.3).

Poté jsem už přešel na PETG, ze kterého tisknu všechno, neboť velmi dobře kombinuje kladné vlastnosti z PLA i ABS a nemá prakticky žádné zápory. Měl jsem doma nějaké zbytky Prusa PETG z předchozí tiskárny, a s novou tiskárnou jsem si rovnou koupil i novou cívku černého Prusa PETG. V tu chvíli také začaly problémy, ale o těch až kousek níže. Nejdřív to pozitivní...

Pozitivní zážitky

Určitě dobře znáte všechny výhody i3 MK3, jsouce dobře zmasírování reklamou, podobně jako já. Proto tu potvrdím jen některé drobnosti: tiskárna je skutečně velmi tichá, pokud se hlava pohybuje v malém rozsahu, tak do 3-5 cm (třeba infill malého objektu). Dále senzor filamentu zjednodušuje zakládání nové struny (stačí zastrčit strunu do otvoru a tiskárna si ji sama natáhne). A nakonec to hlavní - pružná tisková podložka je skutečně super, té blahořečím kdykoliv sundávám jakýkoliv větší objekt. Prostě jen prohnu plech a výtisk se odloupne sám. Super!

Nečekaná překvapení (ne pozitivní)

Tiskárna umí velmi překvapit, pokud potřebuje přejet hlavou větší kus podložky (řekněme nad 10 cm). V tu chvíli hrnčí/řinčí úplně stejně jako MK2, možná ještě víc. Po pasáži tichého tisku to trošku zaskočí. Zřejmě rezonanční frekvence rámu nebo něčeho podobného. Nejsem sám, komu to dělá - je o tom řada videí na YT, některá dost výmluvná.

Senzor filamentu umí pěkně potrápit. Ne nadarmo jde v nastavení vypnout. Zdá se, že u průhledných plastů nevidí, že se struna posunuje. Mě to ještě nepotkalo, neboť pořád tisknu z černé, ale už jsem psychicky připraven tu laserovou detekci vypnout, protože novou strunu zakládám jednou za měsíc, zatímco nečekaný výpadek tisku (když senzor falešně zahlásí, že struna došla) mě může potkat kdykoliv.

Nová tisková podložka MK52 se nenahřívá čtyřikrát rychleji, jak jsem si z dvojnásobného napětí myslel. Má totiž jinou konstrukci - místo plošného spoje (desky kuprextitu), kterým protéká proud, jsou tu keramická topná tělíska. Čas potřebný pro počáteční zahřátí je tak prakticky stejný jako u MK2. Nechci ani domýšlet, o kolik se prodlouží čekání u MK2.5, kde je taky nová podložka, ale zůstalo jen 12V nahřívací napětí.

Nová tisková podložka zase není ideálně rovná. Má sice devítibodové uchycení (oproti tuším čtyřem bodům u MK42), takže by se měla méně kroutit, ale stejně je to po nahřátí nějaké zvlněné, což je vidět u větších tisků, kdy je první vrstva místy "rozpláclá" moc a kus vedle už zase málo. Anebo je možná podložka v pořádku, ale je to špatně zkalibrováno novou PINDOU, takže se během tisku nepatrně posunuje hlava v ose Z, aby mylně vykalibrovala podložku, a rozhodí to tisk? Nevím.

Nová teplotně kompenzovaná P.I.N.D.A.2 je kapitola sama pro sebe - měla to být chlouba MK3, a zatím je to noční můra. Věnuji jí asi samostatný odstavec níže.

Mimochodem, když už jsem u té podložky s pružným tiskovým plátem: zdá se, že pro PLA a PETG (a mnoho dalších materiálů) je to naprostý ideál, ale umí to pěkně potrápit lidi, kteří ještě tisknou z ABS. Smršťovací síla při chládnutí ABS je totiž tak obrovská, že umí nadzvednout tiskový plát navzdory silným magnetům, které jej normálně drží na podložce! Mně se to tedy neděje, neboť ABS po letech trápení s nejstarší 3D tiskárnou ignoruju, ale jiní tiskaři si už svůj moment překvapení prožili. Možná pomůže přichytit pružný plát po okrajích těmi kancelářskými sponkami, co s nimi běžní 3D tiskaři přichytávají sklo k vytápěné podložce.

Teď třeba o rychlosti tisku: i když mám nové motory na 24 V, i když mám revoluční Trinamic drivery pro krokové motory, i když mám novou elektroniku Einsy (chytrou jako Einstein), tak tisk je ve výsledku pomalejší než na MK2! Důvodem je, že na MK2 funguje linear advance, zatímco na MK3 zatím pořád ne (nový firmware to snad bude umět, ale firmware si zaslouží vlastní hustý odstavec). Takže tady mě koupě nové tiskárny se slibem rychlejšího tisku za 20 tisíc zatím nepotěšila - stará dobrá MK2 je prostě výhodnější (vytiskne více za stejnou dobu).

Je důležité též zmínit, že linear advance umí též zvýšit kvalitu tisku, takže se dá říct, že MK3 tiskne hůře než MK2 (v tuto chvíli - časem snad nový firmware přidá linear advance i pro MK3). Skutečně - na výtiscích z MK3 je na horní straně (v poslední vrstvě) vidět takové jakoby plcance plastu v místech, kde hlava opouštěla tisk a přesouvala se jinam. Na začátku mě firmware při kalibraci donutil vytisknout logo PRUSA, které v dodaném stříbrném PLA vypadá dost odpudivě, jako nějaký nepovedený výtisk. Naprosto nesnese porovnání se stejným logem vytištěným před rokem a půl na MK2. Byl jsem z toho tak zaskočený, že jsem pro kontrolu poprvé v životě vytiskl 3DBenchy (testovací lodičku), ale ta dopadla dobře (chci říct perfektně). Asi je to tím, že nemá víc míst v jedné rovině v poslední vrstvě, takže se hlava nepřesouvala a nenechala za sebou ty plcance.

Zajímavé též je, jak strašně je rozžhavený motor extruderu. Má minimálně 60 ℃ - nedá se na něm udržet ruka, dokonce bych řekl, že se o něj dá spálit. Zkoušel jsem o hodně povolit šrouby regulující tlak na kolečko posouvající plastovou strunu, ale ničeho jsem tím nedosáhl. Mnoho lidí se v konferencích i jinde ptalo, jestli je takto rozžhavený motor OK - Josef Průša celou dobu odpovídal, že ano, že je na to stavěný, ale začátkem května se v git repozitáři firmware objevily úpravy, které významně snižují proud jdoucí do motoru extruderu, právě proto, aby trochu zchládl. Ihned to způsobilo problémy jinde. Ale víc o tom v odstavci o vývoji firmware.

Negativní zážitky

Z vyloženě negativních zážitků si aktuálně vybavuju jen kruté problémy při tisku z dodaného černého Prusa PETG. Trápil jsem se s tím skoro šest týdnů. Ve zkratce šlo o to, že roztavený plast z trysky se při tisku začal velmi záhy nabalovat na trysku, až na ní postupně udělal takový velký knedlík, který pak někde upadl, přilepil se a zchládl, pak do něj narazila tisková hlava a byl konec tisku. Zkoušel jsem kde-co, ladil tiskové profily (což nesnáším, neboť je to úmorná činnost vyhazující akorát plast, elektřinu a hlavně čas tiskaře, kdy postupně člověk mění vždy jeden z deseti různých parametrů, co mohou tisk ovlivnit, pak tiskne pokusný nesmysl a pozoruje změnu, a pak znovu jinak a tak pořád dokola), psal do konferencí, psal na podporu výrobce, psal na můj Google+ profil a celkově s tím otravoval sebe i ostatní. Nakonec se ukázalo, že na vině je zřejmě jen tento konkrétní kus dodaného PETG, protože s jiným Prusa PETG (např. loňským, nebo od jiného výrobce - třeba Devil Design) tiskárna tiskne dobře a bez nervů.

K negativním zážitkům se vlastně řadí i moje komunikace s dodavatelem tiskárny. Připomeňme si, že tiskárna stojí dvacet tisíc korun českých i proto, že Prusa Research platí tým lidí jak na ladění tiskových profilů, tak i na podpoře, kde mají reagovat na problémy zákazníků. Přitom na moje dva e-maily (v rozmezí tří týdnů) nikdy neodpověděli, na můj 6 týdnů starý podnět v Githubu dosud nereagovali, na moje dotazy v jejich oficiálním fóru nikdy ani nemrkli. Před týdnem jsem u nich dodaný plast reklamoval - zatím také bez reakce. To je docela studená sprcha.

P.I.N.D.A.2

Tiskárna i3 MK2 přišla s převratnou automatickou kalibrací výšky hlavy nad podložkou díky sondě, které výrobce tiskárny přezdívá P.I.N.D.A. Fungovalo to úplně famózně - tedy pokud člověk pokaždé začínal tisknout ze studené tiskárny. Když ale tiskl další tisk a tiskárna nestihla vychladnout, tak zahřátá P.I.N.D.A. udávala jinou vzdálenost od podložky. Proto v reklamách na MK3 vystupuje P.I.N.D.A. druhé generace, která je teplotně kalibrovaná! Zní to super, člověk očekává, že MK3 má vždycky přesnou vzdálenost od podložky bez ohledu na to, jakou teplotu má zrovna sonda, podložka, hlava či okolní prostředí.

Bohužel, při výrobě tiskárny se podařilo něco nečekaného - použily se dvě různé verze sondy (kterým se pracovně přezdívá šedá a černá) a tyto dvě sondy mají zcela rozdílné teplotní profily - dokonce úplně obrácené. Jedna má ten profil (závislost naměřené vzdálenosti na teplotě) přibližně lineární (např. čím tepleji tím blíž), ale druhá ho má obrácený (opačné znaménko - čím tepleji tím dál!) a řekněme parabolický. Tudíž kdykoliv se některá verze firmware pokusí využít teplotní kalibraci PINDY2, okamžitě to půlce majitelů MK3 totálně rozhodí tisk. Aspoň tolik jsem pochopil ze čtení anglického fóra na stránkách výrobce tiskárny. Proto i v těchto dnech - tedy 8 měsíců od zahájení dodávek MK3 na trh, se pořád ještě ve firmware řeší, jak tu teplotní kalibraci PINDY2 použít tak, aby výsledky byly aspoň trochu přijatelné pro obě verze, které jsou rozšířené mezi desetitisíce zákazníků.

Firmware

Stručná rekapitulace: zatímco MK2 má už mnoho měsíců stabilní verzi firmware (v podstatě od září 2017), která obsahuje linear advance, takže tiskne rychle a kvalitně, tak pro MK3 se během podzimu a zimy vydávala úplná smršť nových verzí firmware. Bylo to zjevně nutné pro uhašení úplně děsivých hlášení od čerstvých majitelů nových tiskáren, kterým tisková hlava různě narážela do podložky, do krajů, odjížděla při tisku bezdůvodně někam pryč, případně se vrátila a začala tisknout o několik centimetrů vedle. Do toho velké problémy s laserovou detekcí pohybu struny (spousta falešných hlášení), výše zmíněné problémy s PINDA2 atd. V lednu pokusně zapnutý linear advace pro MK3 musel být znovu vypnut, protože způsoboval problémy při tisku. Stejně tak byly i problémy s tiskem přes OctoPrint. Mně naštěstí přišla tiskárna zrovna v době, kdy 8.března vyšla už zmíněná verze firmware 3.1.3, která je na mé tiskárně a pro mé tisky bezproblémová. Chybí mi samozřejmě linear advance, ale alespoň mě nezlobí žádné extra senzory, které má MK3 navíc oproti MK2. Zkazky lidí ve fóru naznačují, že mám v podstatě štěstí, které jiní nemají.

Už dva měsíce se tým programátorů u Průšů snaží vydat novou verzi. Jenže mezitím konečně vyšel upgrade z MK2 na MK2.5, který vyžaduje zase další samostatnou verzi firmware, takže by v tu chvíli už tým musel udržovat čtyři různé větvě (MK1, MK2, MK2.5 a MK3). To naštěstí pochopili, že není možné zvládat, a tak se jali slučovat alespoň MK2, MK2.5 a MK3 dohromady. To přináší mnoho nových problémů, které zažívají lidé, co zkouší instalovat RC verze (kandidáty na vydání). Opět jim tisková hlava jezdí kam nemá a naráží do různých věcí. Na takové pokusy nemám náladu, takže čekám na snad stabilní vydání nového firmware.

Při čtení commit logů v githubu jsem taky konečně pochopil, jak velká alchymie celá ta 3D tiskárna je. Programátoři tam ladí desítky analogových parametrů, které je tudíž možné nastavovat v obrovské škále. Neustále k nim proudí mnoho hlášení o chybách a problémech, které se snaží vyřešit. Často je to úplně zavádějící, protože každý z hlásičů si vlastně doma tiskárnu nějak postavil sám, nejspíš ji nemá ideálně vyladěnou, a teď hlásí  třeba že "tiskárna sama detekuje náraz do překážky, přestože tam žádná není". Tak se programátoři rozhodnou, že uberou trošku z citlivosti na náraz do překážky (což se u MK3 detekuje z odběru proudu motoru, kdy po nárazu se odběr zvýší). Pak si jiný člověk začne stěžovat, že tiskárna si u něj nevšimla, že hlava narazila do zvedlého okraje tisku, a všechno tím zničila. Tak zase parametr citlivosti vrátí zpět. A tak pořád dokola, u všech senzorů, co tiskárna má. Je to zřejmě nikdy nekončící práce, až to skoro vypadá, že jeden firmware se nemůže zavděčit všem. Novinkou je ubrání proudu do motoru extruderu, aby rozžhavený motor nenatavoval plast v místě, kde ho má posunovat ozubené kolečko. Ovšem teď má motor zase tak málo proudu, že nepřetlačí málo roztavený plast v extruderu - ovšem jen u některých plastů, v některých tiskových profilech, u některých cívek atd. Co teď? Ladit tiskové profily, zvedat teploty hotendu?

Závěr

Musím napsat nějaký závěr, abych nepokračoval v té trudnomyslnosti. Můj pocit po dvou měsících je, že MK3 je oproti osvědčené MK2 plná nových senzorů, se kterými je ale těžký boj. Pokud už máte MK3 doma a tiskne vám dobře, doporučil bych asi raději na nic nesahat, nic neměnit, nepřepínat a jen si to užívat. Pokud vám MK3 doma zlobí, tak snad vás potěší, že nejste sami, a možná vám výše uvedené skutečnosti osvětlí, že je to lítý boj, který se snaží tým lidí u výrobce vyhrát. Jestli se jim to povede a kdy, to je otázka.

Pokud doma máte MK2 nebo spíš už MK2S, tak si gratulujte, poplácejte se po rameni a tiskněte co to dá, protože tak vyladěnou a bezchybnou tiskárnu aby jeden pohledal! Jestli pošilháváte po upgrade na MK2.5, tak bych asi doporučil opatrnost, protože budete mít nejmíň odzkoušenou kombinaci hardware a firmware. Raději bych s tím asi chvíli počkal, protože určitě nikdo nechce ze dne na den přejít z bezchybné tiskárny na výše popsaný "živý organismus", kde není jisté, jestli bude tisknout a jak.

A pokud doma ještě žádnou tiskárnu nemáte a jste připraveni si na prusa3d.cz nějakou koupit? Nu tu je dobrá rada drahá. Jestli vysolit 20 tisíc za MK3 s jejím nehotovým firmware, neznámou PINDOU a bez linear advance, ale s pružnou podložkou? Anebo zaplatit 16 tisíc za osvědčenou MK2S, počkat, až si firmware pro MK2.5 "sedne" a pak jít do upgrade za 4,5 tisíce, tedy oželet 24V napájení?

Mimochodem, blíží se léto, kdy Průša rád oznamuje novinky. Nerad bych se dočkal oznámení MK4 v době, kdy MK3 je ještě takto nezralá. Doufám, že se výrobce soustředí a doladí tuto verzi (včetně MK2.5) do stavu, kdy jasně předčí současnou špičku MK2S.


EDIT 18.5.2018:
Dnes vyšel firmware 3.2.1, první stabilní verze bez známých chyb a s navráceným Linear Advance módem. Funguje zdá se dobře i s OctoPrintem v1.3.8 běžícím na Orange Pi One. Tisk má odpovídající kvalitu, ale bohužel rychlost pořád zaostává za MK2. Konkrétně jedna z mých krabiček se na MK3 tiskne 01:54:52, zatímco na MK2 se tiskne 01:42:07, tedy o 13 minut rychleji. Přitom jedním z hlavních výhod MK3 měly být rychlejší a přesnější pohyby díky těm Trinamic driverům. Snad se to ještě bude dát vytunit časem v Slic3rPE, i když jsem slyšel, že extruder na MK3 nezvládne protlačit tolik plastu jako na MK2, takže by mohlo být úzké hrdlo (doslova) tam.

EDIT 26.6.2018:
Dnes vyšla betaverze nového Slic3rPE v1.40. Vypadá velmi dobře. Tiskové profily se nyní stahují z netu, takže jsou vždy aktuální. Čas tisku mé kontrolní krabičky se na MK3 zkrátil z 1:54:52 na 1:45:36, takže se už téměř blíží rychlosti MK2. Dobré...

Překvapivě pomalé LVM

Nečekal bych, že se budu ještě po 9 letech věnovat LVM, ale tohle si zápisek a varování zaslouží.

Dobré použití LVM

LVM používám už jen jako blokovou vrstvu pro KVM plnou virtualizaci. Hodí se mít disk VMka jako LV, je to nejrychlejší řešení (krom přímého použití fyzického zařízení).

Tohle řešení se hodí pro konzistentní zálohu celého blokového zařízení:

lvcreate -s -n vm_backup -L 40G VGData/vm

Tímto vznikne snapshot, který může růst až do velikosti 40GB (a při překročení této velikosti je automaticky smazán).

Potom můžeme udělat zálohu:

cat /dev/mapper/VGData/vm_backup > /mnt/backup/zaloha

a snapshot dropnout:

lvremove VGData/mx_backup

Všechny tyto operace jsou rychlé, všechno je hned (pochopitelně až na kopírování blokového zařízení, ale to jde sekvenční rychlostí disků).

Potíž s merge

Problém ovšem nastane v situaci, kdy potřebujeme snapshot vrátit zpět. (Revert, ve slovníku LVM se tomu říká merge). K tomu slouží příkaz:

 lvconvert --merge /dev/VGData/vm_backup

Až tento příkaz proběhne, tak je původní LV ve stavu pořízení snapshotu. Problém je v tom, že to trvá překvapivě dlouho. Neúměrně dlouho.

Na tomto vmku jsem měl 40GB snapshot a cca 5% změn, což dělá nějaké 2GB změn. Merge těchto 2GB trval (na LVM nad běžným 7200rpm diskem) přes hodinu!!! Rychlost merge odpovídá 500kB/s (modří už vědí).

Disky v daném LVM mají rychlost kolem 150MB/s (sekvenční), takže kdybych udělal kopii LVčka, tak by to bylo hotové za necelých 5 minut.

Rychlost merge 500kB/s ve skutečnosti odpovídá rychlosti náhodného přístupu k disku (7200rpm / 60 = 120 sektorů za sekundu * 4kB = 480kB/s).

LVM při merge tedy jede sektor po sektoru a provádí změny v původním LVčku.

Nepředpokládám, že změny v LV byly (po nevydařeném update z Debian 8 na Debian 9) zcela náhodně rozesety po celém blokovém zařízení, ve skutečnosti se mění celé souvislé soubory s daty, takže lze očekávat spíše souvislé změny bloků dat).

Závěr

Otázkou je, co jiného použít pro bloková zařízení. LVM má tu nespornou výhodu, že do něj z jedné strany bloková zařízení vstupují (PV) a z druhé strany vystupují (LV). Ano, na linuxu můžeme jako blokové zařízení použít jakýkoliv soubor na libovolném FS, ale je tam vždy jedna vrstva navíc. Moderní BTRFS bohužel exportovat bloková zařízení neumí, tam si musíme vystačit se soubory. ZFS umí exportovat ZVOL, ale tam je to zase morální otázka ohledně licencování ZFS na linuxu.

Příručka o evropském právu na ochranu osobních údajů

Příručka o evropském právu na ochranu osobních údajů tereza.tumova@… Čt, 06/21/2018 - 11:07

Cílem Příručky o evropském právu na ochranu osobních údajů (Handbook on European data protection law), vydání aktuální k r. 2018, je zlepšit znalosti a zvýšit povědomí o pravidlech ochrany údajů, zejména mezi pracovníky, kteří nejsou specializovanými právníky a kteří řeší otázky ochrany osobních údajů.

Příručku připravila Agentura pro základní práva (FRA) při EU společně s Radou Evropy  a Rejstříkem Evropského soudu pro lidská práva (Registry of the European Court of Human Rights) a evropským pověřencem pro ochranu osobních údajů (European Data Protection Supervisor). Stávající vydání představuje aktualizaci vydání z r. 2014 a je součástí řady právních příruček, které vydává FRA a Rada Evropy.

WiFi Teploměr - novinky od září 2017 do června 2018

červen
19
Petr Stehlík
Cítil jsem potřebu referovat o pokračujícím vývoji WiFi Teploměrů - jak po hardwarové, tak i softwarové stránce. Rozhodl jsem se pro video, protože jsem chtěl ukázat několik věcí interaktivně.



Níže je popis jednotlivých probíraných bodů a přesný čas ve videu, takže si můžete najít jen to, co vás zajímá.


Novinky v hardware - 00:30


  3D tištěná krabička - 00:35
  lepší konektor k relé - 00:58
  silnější relé - 01:35
  přesnější čidlo vlhkosti a teploty - 01:55
  nové čidlo CO2, vlhkosti a teploty - 02:25
  pohled zblízka - 04:55

Novinky v software - 05:50


  widget pro Android - 05:55
  přesun čidel a jejich mazání - 07:10
  vývoj firmware a upgrade na dálku - 08:25
  dokumentace upgrade firmware - 09:10

Novinky ve firmware - 10:45


  všechna pravidla musí platit současně - 10:58
  možnost ignorovat chybu 85 ℃ - 13:25
  možnost jemně doladit měřené hodnoty - 14:35
  možnost seřadit dle jména - 16:48
  nastavení počtu desetinných míst - 18:20
  lepší hledání čidel - 19:10
  regulace před připojením k WiFi - 19:50
  lepší WiFi konfigurace, captive portál - 20:44

Průvodce popisem novinek na webu - 21:44


Způsoby zapojení čidel do WiFi Teploměru - 25:25


Rozloučení a teaser na příště - 27:40


Update 19.  června:

Včera v noci jsem natočil ještě další dvě krátká videa, která jsem chtěl už půl roku udělat. První ukazuje, jak jednoduché a rychlé je nastavit jméno a heslo k WiFi síti pomocí zařízení s Androidem, které pěkně reaguje na nový Captive portál v posledních verzích WiFi Teploměru:



No a poslední video je vlastně průvodcem nového Widgetu pro Android - jeho instalace, přidání na plochu, konfigurace a používání:


Tak snad se vám tato videa budou hodit, nebo dokonce líbit :-)

Diskusní fóra: mají budoucnost?

Před vznikem sociálních sítí byly diskusní fóra jedním z mála míst, kde se dalo v online prostoru sdružovat a diskutovat. Ti, kteří začali s Internetem na přelomu tisíciletí, jsou odkojení systémy jako phpBB a podobnými. Nicméně svůj vrchol fóra zažila zhruba před 10 lety. V poslední dekádě jim uživatele odsávají sociální sítě. Přečkají popularitu sociálních sítí, nebo jsou definitivně na ústupu.

Diskusní fóra byla de facto sociálními sítěmi počátku tisíciletí. Dřív jsem se věnoval silovým sportům a pamatuji, jak obrovská byla komunita kolem forum.ronnie.cz. Řešila se tam výživa, tréninky, závody… Fórum stále existuje a má docela slušnou aktivitu, ale už na první pohled výrazně menší než před 10-15 lety. Já osobně už tam nejsem aktivní řadu let.

Svého času jsme provozovali fórum Luhačovický hydepark, které poskytovalo prostor pro diskusi kolem lázeňského města Luhačovice. Byl to prostor prakticky pro všechny, bez zaměření na úzkou cílovku. A svého času byl hodně populární. Dokonce natolik, že se tam rozhodli s občany komunikovat i místní politici. Ale právě tato fóra „pro všechny“ byla zasažena nástupem sociálních sítí nejvíce. Aktivita časem poklesla na nulu a už v roce 2011 jsme fórum zrušili.

Další typickou úlohou fóra bylo poskytování podpory uživatelům. Svého času bylo fórum nezbytností každé open-source komunity. Mezi největší patřilo forum.ubuntu.cz. V době svého největšího rozkvětu v roce 2008 v něm za rok vzniklo 13209 nových témat se 104843 příspěvky. Registrovalo se 4495 nových uživatelů. Pro srovnání první půlka tohoto roku: 857 nových témat, 3072 příspěvků a jen 195 nových uživatelů. To je propad na jednotky procent aktivity z před 10 lety. České fórum Ubuntu je v tomto asi trochu křiklavý případ, protože celá česká komunita kolem Ubuntu je dost v rozkladu, ale platí, že obecně fóra zaměřená převážně na poskytování podpory zaznamenala také prudký pokles v popularitě.

Nad budoucností diskusních fór jsem se nedávno zamýšlel kvůli tomu, že jsme řešili, co uděláme s tím naším na forum.mojefedora.cz. Pokles aktivity nebyl tak prudký jako u Ubuntu, ale i tak aktivita poklesla na několik příspěvků týdně. Používali jsme Phorum, které působilo opravdu zastarale a omezeně a už několik let se prakticky nevyvíjelo. Fórum jsme nechávali běžet hlavně kvůli databázi stovek řešených problémů. Popravdě nebýt toho, tak fórum zařízneme asi definitivně.

Nakonec jsme se rozhodli dát fóru druhou šanci s tím, že musíme mít něco, co bude pro uživatele dostatečně atraktivní a pohodlné. Vybrali jsme Discourse, přemigrovali uživatele, přemigrovali data. Je to po všech stránkách lepší. Jak pro administrátory, tak pro uživatele. Discourse se odlišuje od ostatních fór jako phpBB tím, že nezamrzlo v roce 2003, ale nabízí responzivní, lehké a přehledné rozhraní.

Aktivita se po přechodu mírně zvýšila. Zajímavá je statistika návštěvnosti. Fórum, které má aktivitu maximálně desítky příspěvků týdně, dokáže vygenerovat přes 20 tisíc zhlédnutí měsíčně. To je asi ta síla databáze řešených problémů.

I tak si říkám, jestli to není věc, která běží jenom ze setrvačnosti. Velká část diskuse a také řešení problémů v české komunitě Fedory se přesunulo do veřejné skupiny na Telegramu, který nabízí rychlou a pohodlnou komunikaci a skvělé nástroje pro moderování diskuse, ale historie není tak prohledávatelná a indexovaná vyhledávači jako u fór.

Část aktivity se nám přesunula na Facebook. V komunitě Fedory se to většinou omezuje jen na komentování článků nebo organizování akcí, ale existují i dost aktivní skupiny jako Linux pro začátečníky. Já jakožto člověk, který je odkojený pokročilými diskusními fóry, u rozhraní Facebooku brečím, protože mi to prostě na diskusi o více jak 10 příspěvcích přijde hrozně nepřehledné, ale lidé tam jsou a asi to používají, protože zapojit se do nové skupiny a diskuse je tak jednoduché.

Co se týče internetových diskusí, tak jednoznačně kraluje Facebook. Sice jsem v článku mluvil obecně o sociálních sítích, ale realita je taková, že je to převážně Facebook. Twitter není už ze své povahy příliš dobrá platforma na delší diskuse. Google+, který je v tomto nejlepší, zase prakticky nemá uživatele.

Já z toho, že se velká část diskusí přesunula na Facebook, z mnoha důvodů příliš nadšený nejsem, ale je to realita. Na našem fóru budu sledovat, jestli moderní a uživatelsky přívětivé fórum dokáže udržet uživatele, nebo je to platforma minulosti, která časem zcela ustoupí Facebooku.

Jak jste na tom vy? Chodíte ještě na nějaká fóra nebo už jedete jenom na sociálních sítích? Mají podle vás fóra ještě budoucnost?

Pozvánka na 153. sraz OpenAlt – Praha

červen
17
Openalt.org

Červnový pražský sraz spolku OpenAlt se koná již tento čtvrtek – 21. 6. 2018 od 18:00 v Kavárně Ideál (Sázavská 30, Praha), kde máme rezervovaný salonek. Tentokrát na téma: F-Droid, aneb svobodný software do vašeho mobilu. Kromě toho budou k vidění i vývojové desky HiFive1 se svobodným/otevřeným čipem RISC-V.

Pozvánka na 153. sraz - Brno

červen
13
Openalt.org

Sarkofág

Konečně jižní Moravu navštívily mraky a déšť, tak se v pátek 15. června 2018 od 18 hodin na srazu OpenAlt schováme na pivo a pokec v restauraci U Oslů na ulici Sokolská 10. Pro zájemce proběhne krátké promítání z výletu do Černobylu.
Těšíme se na vás.

Tepelné čerpadlo k bazénu

červen
13
Petr Stehlík

Zima i v létě

Před delší dobou jsem na zahradě postavil bazén, který se docela osvědčil. Bohužel poslední dobou léta jaksi nejsou, co bývala, a tak se voda slunečním svitem málokdy ohřeje na koupatelnou teplotu pro zhýčkané jedince (tj. nad 25 ℃). Nějakou dobu jsem vymýšlel různé systémy černých hadic na střeše (a podobné solární vynálezy), až jsem nakonec usoudil, že na Slunce není spolehnutí a koupil si tepelné čerpadlo.

Tepelné čerpadlo?

Tepelné čerpadlo je zařízení pro domácí boj proti globálnímu oteplování. Obsahuje velký ventilátor, který prohání vzduch z okolního prostředí přes výměník tepla, ve kterém se rozpíná nějaké chladivo, takže je studený. Cílem je ochladit vzduch na zahradě zhruba o 5 - 10 ℃ a tak drobně přispět k ochlazení atmosféry planety Země, která se dramaticky ohřívá kvůli dobytku na pastvě vypouštějícímu metan

Prakticky tedy člověk zaplatí jen čerpadlo (10-50 tisíc Kč) a pak elektřinu (2-5 Kč/hod) a už může bojovat proti změnám klimatu. Drobnou výhodou tohoto marného boje s větrnými mlýny je, že při takovém domácím ochlazování atmosféry vzniká odpadní teplo, kterým je možné ohřívat vodu v bazénu. Dalším odpadním produktem je voda, zkondenzovaná přímo ze vzduchu. To se může hodit například na poušti - nebo u nás se s ní dá doplňovat voda v bazénu, kde stejně pořád chybí.

Mountfield

Tepelná čerpadla k bazénům se prodávají všude možně a za různé ceny. Moje čerpadlo jsem koupil v Mountfieldu, což je čínský řetězec prodejen předražené zahradní techniky, kterému z původní české minulosti zůstala (kromě Kola štěstí) ještě jedna zajímavá věc: cena zboží zde v průběhu roku divoce kolísá. Pokud má člověk nervy pokerového hráče světového formátu, může si vyhlédnout zboží a pak čekat, čekat a čekat, až se jeho cena změní na přijatelnou, což je obvykle půl roku poté, kdy bylo potřeba to zboží koupit. Tj. lyže v létě (ty se tam ale neprodávají), a čerpadla k bazénu v zimě.


Konkrétně můj 5kW typ stál loni v létě 32 990 Kč. Na svatého Štěpána jsem ho ale pořídil za 10 993 Kč.

Příkon, výkon a doba ohřevu

Tepelné čerpadlo je samozřejmě dobré koupit co nejvýkonnější, ale to zase nepříjemně leze do peněženky. Proto jsem zvolil kompromis a vybral čerpadlo s jmenovitým elektrickým příkonem 1,03 kW a slibovaným tepelným výkonem 5 kW (to není perpetuum mobile, jen se přečerpává teplo ze vzduchu do vody). Takové čerpadlo prý stačí na bazény s objemem až 35 kubíků vody. Ovšem jak dlouho by se takový objem vody ohříval? V internetových diskusích (i přímo na stránkách prodejce) najdete mnoho protichůdných nepodložených názorů typu "ohřálo nám to bazén o 5 stupňů za odpoledne", anebo "vůbec nám to neohřívá, je to krám". Přitom se to dá jednoduše a přesně kalorimetricky spočítat, takže člověk nemusí kupovat zajíce v pytli. Pojďme si to propočítat pro modelový příklad 30kubíkového bazénu:

Měrná tepelná kapacita vody je 4180 J ∙ K−1 ∙ kg−1, vody v bazénu je 30 tun, takže na zvýšení teploty o 1 Kelvin potřebujeme 125.400.000 J, což je téměř 35 kWh. Čerpadlo v dobrých podmínkách (vzduch má alespoň 15 ℃) dodává 5 kWh tepla, takže (za předpokladu ideálního předání tepelné energie) 30 kubíků vody v bazénu ohřeje o 1 ℃ za 7 hodin (tedy o 2 stupně za 14 hodin, o 3 stupně za 21 hodin atd.). Jednoduché, že? Akorát to platí pouze za ideálních podmínek, tj. hladina vody i boky a dno bazénu musí být neprodyšně pokryty 20cm vrstvou pěnového polystyrenu. V opačném případě nám především odpar vody a ochlazování při teplotě okolí nižší než požadovaná teplota vody (tj. typicky v noci) výpočtem pěkně zamíchá - čerpadlo sice za celou noc dokáže ohřát vodu o 1 stupeň, ovšem voda mezitím o 2 stupně zchládne, protože je v noci zima. Takže je sice ráno voda chladnější než večer, ale pořád je v ní napumpována hromada energie, takže za několik dní voda přecejen dosáhne kýžené teploty.

Instalace svépomocí

Prodejce nabízí instalaci ve své režii, ale na Silvestra byli rádi, že přes hromady sněhu čerpadlo vůbec dovezli k domu, a o instalaci jsme se tak vůbec nebavili. Stejně jsem si ho chtěl nainstalovat sám, protože trpím žiji pocitem, že sám si to udělám vždycky nejlépe. Nejdříve jsem se rozhodl svařit velmi komplikovaný rám, který umožní umístit čerpadlo na zcela nerovný terén:



V další fázi jsem si usmyslel, že 3D vytisknu speciální antivibrační podložky pod ten ocelový rám. Měl jsem totiž podezření, že čerpadlo bude za chodu vibrovat a nechtěl jsem, aby mi poskakovalo po terase, nebo aby mi drnčely hrníčky doma v kuchyni, kdybych čerpadlo přišrouboval napevno k dlažbě a vibrace se tak šířily celým domem. Takže jsem si sedl k Onshape a dlouze navrhoval něco, o čem jsem věřil, že pohltí vibrace:


Takové antivibrační podložky samozřejmě nedává smysl vytisknout z tvrdého plastu, tak jsem to pojal jako záminku seznámit se s plastem pružným a objednal si špulku "TPU" od Devil Design. 3D tisk z TPU se liší od tisku například z PETG jen v tom, že je 3x pomalejší, jinak je všechno stejné. Takže jsem si sice počkal, ale nakonec z tiskárny vypadly krásné podložky, které byly skutečně pružné! Nasadil jsem je na ocelový rám a umístil do finální pozice:


V dalším kroku bylo potřeba provrtat zeď do místnosti, kde je schovaná filtrace bazénové vody. Totiž to tepelné čerpadlo je nutno zapojit do okruhu filtrace vody. Dlouho jsem to chtěl udělat jinak (s pomocí druhého čerpadla vody a druhých hadic vedoucích do bazénu), ale nakonec jsem dostal rozum a raději provrtal zeď. Na to byl potřeba vrták o průměru alespoň 50 mm, protože všechno u bazénu se dělá z trubek o vnějším průměru 50 mm. V půjčovně nářadí mi půjčili obří stroj, a do něj největší vrták, jaký se dělá - 51mm. Vyvrtal jsem dva otvory podle vývodů z čerpadla a pak zjistil, že se do děr nevejde tvrdá bazénová trubka - setina milimetru někde chyběla! Pak jsem ale vzal pružnou trubku (taky o průměru 50 mm) a ta se mi tam po větším úsilí nasoukat/našroubovat/zarazit povedla:


V okruhu filtrace je potom potřeba najít místo někde mezi výstupem z filtru a vstupem do bazénu, kde je nutno vřadit odbočku pro přesměrování toku vody přes tepelné čerpadlo. Ovšem nestačí to udělat jednoduše, ale odborníci tvrdí, že je nutno vytvořit takovou konstrukci složenou ze tří ventilů, kterými je možné následně řídit, kam kolik vody poteče:


Mimochodem, práce s těmito bazénovými věcmi je poměrně jednoduchá. Nejdřív jsem z toho měl docela restekp, ale pak jsem si prohlédl instruktážní videa na Bazenonline.cz a šel jsem do toho. Je to vlastně taková pěkná skládanka, lepší jak nějaké lego:


Akorát mě trošku zarazilo, že ta pružná trubka, kterou jsem nakonec používal na všechna delší vedení, nejde nasucho (při nácviku rozměrů) zarazit do žádné spojky ani kolena, a to ani s použitím brutálního násilí. Naštěstí ale stačí namazat lepidlem a jde to zasunout na doraz jako po másle. Mimochodem, kvůli tomu lepidlu je také všechno jen na jeden pokus - takže dvakrát měř a jednou lep, za 5 sekund po spojení už to nejde nijak rozdělat a spravit.

První spuštění

Po rozšíření filtračního okruhu o projížďku vody tepelným čerpadlem už stačilo celý systém jen spustit. Při prvním spuštění jsem měl za úkol nějak manipulovat s těmi třemi kulovými ventily a jejich kombinací nastavit správnou rychlost a objem vody protékající čerpadlem a ještě přiškrtit na výstupu, aby v čerpadle byl tlak v rozmezí 2,1 - 4,5 baru. Ovšem v mém případě stačilo oba ventily na okruhu tepelného čerpadla otevřít naplno (a samozřejmě naplno zavřít ventil zkratující rozšířený okruh) - tlak v tepelném čerpadle se ustálil na 2,3 baru, což je v doporučeném rozsahu. Tudíž ty tři kulové ventily jsou u mě na dvě věci. Nevadí...

Běžící tepelné čerpadlo skutečně ochlazuje vzduch, takže vlastně klimatizuji celou planetu. U ventilátoru je v parném dni docela příjemné posezení. Skočil jsem nadšeně do bazénu a čekal u trysek, kdy z nich začne stříkat horká voda, ale nedočkal jsem se. Zřejmě se voda při průletu čerpadlem ohřeje jen o malý zlomek, takže na ruce to cítit není. Stačilo ale vydržet pár hodin, kdy Slunce svítilo nejvyšším výkonem (20 kW jen pro můj bazén!) a čerpadlo hučelo na max, a dočkal jsem se teploty, při které do vody vstupují i ženy!


Další tuning

Elektroinstalaci ještě nemám zcela vyřešenou, protože jsem musel přednostně začít řešit kryt čerpadla před nepřízní počasí. Výrobce totiž žádá, ať čerpadlo ukryjeme před Sluncem a deštěm, takže jsem opět povolal do práce mou 3D tiskárnu a vytiskl si na míru krásnou střešní konstrukci:


Výplň (infill) jsem nastavil jen 5%, ale přesto je výsledný výrobek z PETG velmi pevný!


Promakaný model dávám k dispozici všem - dá se krásně nacvaknout na čerpadlo a dobře tam drží.


Na tyto "krovy" nyní stačí přilepit nějaké vhodné plotny a stříška bude hotová. K elektroinstalaci se vrátím posléze - musím si ještě ujasnit, jestli se spolehnu na digitální ovládání tepelného čerpadla, které si umí dokonce samo zapnout i externí vodní čerpadlo, když potřebuje, anebo jestli zůstanu u stávajícího ovládání spínacími hodinami, kdy čerpadlo své chytré řízení dle času a teploty vody vůbec nevyužije.

SPIR se připojil ke společnému dopisu 50 evropských asociací k ePrivacy

SPIR se připojil ke společnému dopisu 50 evropských asociací k ePrivacy tereza.tumova@… Po, 06/11/2018 - 10:37

Před zasedáním Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku 8. 6. 2018 více než 50 různých evropských profesních asociací podepsalo  společný dopis týkající se projednávání návrhu evropského nařízení o ePrivacy.

SPIR se k dopisu připojil a varoval vládu před urychleným projednáváním návrhu ePrivacy.

Dopisy jsou ke stažení níže pod článkem.

Serializace libovolně dlouhých přirozených čísel

červen
09
Franta Kučera

Dnes volně navážu na svůj předchozí zápisek Ideální datový formát. Řeším způsob zápisu (serializace) přirozených čísel. Většinou se používají datové typy s pevnou šířkou, které zabírají konstantní počet bajtů/bitů bez ohledu na obsaženou hodnotu. Z výpočetního hlediska to dává smysl, ale má to i svoje nevýhody:

  • maximální hodnota je omezená
  • malé hodnoty zabírají stejně místa jako ty maximální

Krokové motory s Arduinem - mikrokroky

červen
06
Petr Stehlík
Rád bych se ještě krátce vrátil k minulému článku a videu o krokových motorech řízených softwarově pomocí Arduina: arduino-openscad-krokove-motory

Tady je vysvětlen princip krokových motorů hezky česky: robotika.cz/articles/steppers/cs

Řídit celé kroky Arduinem jde v pohodě, na to není ani potřeba knihovna Stepper, protože je to vlastně velmi jednoduché. Ovšem vzhledem k tomu, že kroků je na celou 360° otáčku třeba jen 50 (jako v případě mého motoru ve videu), tak je to otáčení takové nepříjemně skokové a trhané. Proto byly vymyšleny půlkroky, které jsou krásně zobrazené v této animaci:
www.8051projects.net/wiki/Stepper_Motor_Tutorial#Half_Step_Sequence

Od půlkroků se dá jít na čtvrtkroky a ještě menší - tzv. mikrokroky. Normálně to umí samy od sebe hardwarové ovladače pro krokové motory, ale když je nemáme, jde si chytrým programováním pomoci i softwarově. Jistý Honza z Belgie to celé popsal včetně fotek z osciloskopu, podle kterého ladil časování:
www.jangeox.be/2013/12/microstepping-with-arduino.html
Pokud jste si nevšimli, tak na konci jeho článku najdete odkazy na zdrojový kód.

Tady jsem natočil video, jak Janův algoritmus krásně zjemní otáčení mého krokového motoru pomocí zvýšení kroků z 50 na 50 * 16 = 800 kroků na jednu otáčku:


P.S. právě jsem vygoogloval ještě jeden pěkný český článek na téma mikrokroků, tak ho sem linkuji, třeba se bude hodit: robodoupe.cz/2016/mikrokrokovani-sny-a-skutecnost/

Evropský trh s digitální reklamou se za posledních 5 let zdvojnásobil z 28,8 miliard v roce 2012 na 48 miliard EUR v roce 2017

Evropský trh s digitální reklamou se za posledních 5 let zdvojnásobil z 28,8 miliard v roce 2012 na 48 miliard EUR v roce 2017 tereza.tumova@… Čt, 05/31/2018 - 10:13

IAB Europe na své výroční konferenci Interact oznámila, že digitální reklama vzrostla v roce 2017 o 13,2 % na 48 mld. EUR díky vysokému nárůstu investic do reklamy na sociálních sítích, mobilech a do video reklamy.

IAB Europe AdEx Benchmark 2017Studie AdEx Benchmark již 12 let přináší zprávu o stavu evropského trhu s digitální reklamou. Dvacet evropských trhů rostlo dvojciferným číslem, přičemž investice do mobilní reklamy rostly dvojciferně na všech 27 trzích, které studie mapovala. Displejová reklamy na mobilech se zvýšila o více než 40 % a nyní představuje 42% podíl na celkové displejové reklamě, zatímco na video připadá více než čtvrtina z celkové displej reklamy. Reklama na sociálních sítích rostla stejným 38% tempem a zvýšil se její podíl na displeji, zatímco video rostlo 35% tempem, což je čtyřikrát rychleji než displejová reklama, která nebyla tvořena videem. Nárůst ve video reklamě táhla out-stream reklama, která zaznamenala 73,4% růst oproti in-streamu, který byl vzrostl o 6,9 %.

Studie IAB Europe AdEx Benchmark pracuje s rozdělením digitálního reklamního trhu do tří kategorií: displej, vyhledávání a Katalogy a řádková inzerce. Růst v těchto reklamních formátech byl způsoben přesunem uživatelů mezi zařízeními a měnícím se vzorcem konzumace digitálního obsahu.

Displejová reklama překonala v tempu růstu reklamu  ve vyhledávání a katalogy a  řádkovou inzerci s meziročním růstem 14,9 % na hodnotu 19,3 mld. EUR. Vyhledávání je stále největší kategorií online reklamy z hlediska příjmů s nárůstem o 14,4 % a tržní hodnotou 21,9 miliardy EUR. 

První 3 místa potvrzují silný růst investic do online reklamy v regionu střední a východní Evropy:

1. Bělorusko - 33,9 %

2. Srbsko - 23,7 %

3. Rusko - 21,9 %

Silný nárůst zaznamenaly i vyspělé trhy (na stejné nebo vyšší úrovni, než byl evropský průměr): Spojené království (14,3 %), Norsko (16,6 %), Švédsko (18,4 %), Švýcarsko (12,5 %), což dokazuje, že zralost nebrání příležitostem pro další inovace a růst.

Top 10 (pořadí podle velikosti trhu) zemí s nejvyššími investicemi do digitální reklamy

1. Spojené království - 15,6 miliardy EUR

2. Německo - 6,6 miliardy EUR

3. Francie - 5,1 miliardy EUR

4. Rusko - 3,3 miliardy EUR

5. Itálie - 2,6 miliardy EUR

6. Švédsko - 1,8 miliardy EUR

7. Nizozemsko - 1,8 miliardy EUR

8. Švýcarsko - 1,8 miliardy EUR

9. Španělsko - 1,8 miliardy EUR

10. Belgie - 1 mld. EUR

O studii AdEx Benchmark

Údaje byly sestaveny společností IAB Europe na základě informací poskytnutých národními zastoupeními IAB v Evropě. Zpracování a analýzu zajistil IHS Markit. Zpráva zahrnuje objem trhu a informace o hodnotě inzerce pro rok 2017 za následující trhy: Rakousko, Bělorusko, Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Nizozemsko, Slovinsko, Rumunsko, Rusko, Španělsko, Slovensko, Srbsko, Turecko, Švédsko, Švýcarsko a Spojené království. Údaje jsou za kalendářní rok 2017, za období leden až prosinec. Studie Studie Benchmark AdEx 2017 je jedenáctou v pořadí, začala v kalendářním roce 2006. Displej zahrnuje bannery zobrazené na PC a mobilech, rich media a video formáty.

Viz další vysvětlující poznámku k níže uvedeným údajům.

Vysvětlivky k výzkumu AdEx Benchmark  realizovanému IAB Europe / IHS Markit

Údaje IAB Europe AdEx Benchmark vycházejí z národních ročních průzkumů výdajů na reklamu na interenetu, které realizují členové IAB Europe.  Vzhledem k tomu, že metodika studií se v jednotlivých zemích liší, stanovily IAB Europe a IHS Markit metodická pravidla pro přepočet údajů tak, aby byly porovnatelné. To zahrnuje:

  • Přepočet lokálních výsledků tak, aby byly sladěny s ostatními daty. Míra přepočtu je poskytována skupinami odborníků z lokálních trhů
  • Odhad / sladění údajů o výdajích na reklamu pro určité formáty nebo segmenty v některých zemích, kde místní studie IAB nezahrnují data, nebo se definice a rozsah formátu podstatně liší od standardizovaných segmentů IAB Europe
  • Pokud se lokální údaje počítají v jiné měně než v eurech, byl použit průměrný směnný kurz v roce 2017 k přepočtu na euro. Aby bylo možné poskytnout údaje o tempu růstu v předchozím roce, byly údaje z předchozího roku rovněž přepočítány pomocí konstantního směnného kurzu, aby se vyloučily dopady měnícího se měnového kurzu.
  • AdEx Benchmark se zaměřuje na čtyři standardizované segmenty: "Displej" (včetně mobilního zobrazení, rich media a videa), "katalogy a řádková inzerce", "vyhledávání" a "ostatní" (včetně e-mailu, ale bez emailového marketingu).
  • Uvedené údaje jsou v media net cenách (tj. čistá fakturovaná hodnota média, plus případná provize agentury, pokud existuje).

Novým předsedou Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) je Michal Hanák z MAFRA

Novým předsedou Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) je Michal Hanák z MAFRA tereza.tumova@… Po, 05/28/2018 - 13:56
Tisková zpráva

Novým předsedou Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) se stal Michal Hanák, člen představenstva MAFRA. Zvolila ho dnes výkonná rada SPIR. Vystřídal tak ve funkci Jána Simkaniče z firmy Internet Info. Místopředsedy SPIR jsou nově Ivan Mikula (Seznam.cz) a Martin Šebesta (OMD Czech) a spolu s Michalem Hanákem tvoří předsednictvo výkonné rady.

Nový předseda profesního sdružení, které zastupuje internetové vydavatele, obchodníky i agentury, se chce zaměřit především na posílení jednotného výzkumu měření návštěvnosti a sociodemografického profilu návštěvníků internetu NetMonitor. Netmonitor je pro všechny české hráče na trhu jednotnou měnou, proto chceme zviditelňovat jeho přednosti jako jediného auditovaného průzkumu návštěvnosti internetu," řekl Michal Hanák. Spolupráce s ostatními profesními organizacemi je další oblastí, které se chce nový předseda věnovat a hledat tak řešení přijatelné pro všechny. SPIR je organizace, která by nám všem měla pomoci podnikat na internetu," uvedl. 

SPIR chce i nadále spolupracovat se státní správou a zákonodárci v šíření moderních digitálních nástrojů a zlepšování online prostředí. Rádi bychom brzy dosáhli toho, aby všechny zákony, které se budou tvořit nebo upravovat, maximálně ulehčovaly a zjednodušovaly život občanům a práci byznysu a reflektovaly, že se píše 21. století," dodal Michal Hanák. 

Ve výkonné radě působí kromě předsednictva také Roman Latuske (Economia), Libuše Šmuclerová (Czech News Center), Petr Bednář (AdActive), Ján Simkanič (Internet Info), Daniel Blažek (Heureka Shopping), Daniel Grunt (FTV Prima), Martin Picek (Mindshare), Karel Brýna (Tiscali Media), Monika Jančová (TV Nova), Michael Štádler (Adform), Tomáš Búřil (Dentsu Aegis Network Czech Republic) a Jaroslav Kábele (ČTK).

Výkonná rada byla zvolena na valné hromadě SPIR v polovině května. Valná hromada schválila zprávu o činnosti a hospodaření sdružení za uplynulý rok a plán na rok 2019. Kromě zavedení nové metodiky projektu NetMonitor a úprav projektu AdMonitoring se v uplynulém roce věnoval SPIR především přípravě GDPR, připravil online průvodce, uspořádal několik klubových akcí a pokračoval v řešení technický otázek specifických pro digitální oblast v rámci speciální pracovní supiny. Svým působením do velké míry pomohl tomu, že je česká digitální branže na GDPR prakticky připravena. S tím souvisí i projednávané nařízení ePrivacy, které může ohrozit stávající obchodní modely. SPIR proto bude i nadále na evropské i národní úrovni aktivně prosazovat takovou podobu nového předpisu, která nenaruší stávající digitální ekosystém. Online platformy (ilegální obsah, copyright, vztah P2B, dezinformace) a novely zákona o regulaci reklamy byla další témata, u kterých se SPIR zasazuje o to, aby nedošlo k nepřiměřenému zásahu do tržního prostředí v online byznysu. Proběhla také každoroční konference Internet Advertising Conference a výsledky celoročních inzertních výkonů potvrdily rostoucí význam internetové reklamy, která meziročně vzrostla o 18 % na 23 miliard korun. V oblasti samoregulace připravila komise Doporučená pravidla spolupráce zadavatele a influencera.

Fotogalerie

Huawei P10 Lite - zkušenosti

květen
25
Petr Stehlík
Rád bych navázal na blogpost o kupování telefonu a popsal zkušenosti s Huawei P10 Lite po téměř pěti měsících střídmého používání..

První a nejdůležitější věc - bezpečnost systému: jeden z dvou hlavních důvodů pro koupi nového telefonu byl, že na můj předchozí telefon, skvěle fungující Nexus 5, výrobce přestal poskytovat bezpečnostní záplaty. Proto jsem koupil co možná nejnovější telefon (v podstatě v prvních týdnech distribuce v Česku), abych měl po co nejdelší dobu plnou podporu od výrobce. Od syna s Huawei P8 Lite jsem věděl, že Huawei se o Lite telefony celkem stará a záplaty pravidelně posílá.

U P10 Lite tomu tak však není a mám-li být upřímný, tak na tento model výrobce doslova sere (promiňte expresivní, leč naprosto přesný termín). Ještě začátkem července jsem měl "úroveň záplat 5. února", tedy pětiměsíční skluz! Pak se Huawei "pochlapil" a poslal první update systému, který posunul "úroveň záplat" o pouhé dva měsíce, tedy na začátek dubna. Je 21. září a já mám v telefonu pořád 5. duben!! Přes pět měsíců už je telefon děravý jak řešeto - aktuální útok přes Bluetooth mi dokáže hacknout přístroj do 10 sekund. Za tohle jsem platil 9 tisíc korun? Dopr!!

Nejhorší je, že jsem se nějak po fórech dopídil k tomu, že Huawei ve skutečnosti potichu nějaké updaty systému ubastlil, dokonce nejnovější má snad datum 24. srpna, ale jaksi je zapomíná pouštět mezi lidi přes OTA update. Navíc začátkem září nepochopitelně zrušil stránky, ze kterých si lidé mohli stahovat firmware a aplikovat nové verze svépomocí. Nyní jsou všichni odkázaní na OTA update, které, jak jsem výše uvedl, má nejméně 3-5 měsíční zpoždění, což je u této "vlajkové lodi nižší střední třídy" trestuhodná nedbalost!

Další věc - rychlost: telefon má sice neuvěřitelných 8 jader (4x víc než můj stolní počítač!), ale občas se očividně zamyslí, než dokreslí nějakou pitomou animaci třeba při spouštění či zavírání aplikace. Musím najít, kde se všechny vypínají. Když mi jednou docházela baterka, tak se mi systém sám nabídl, že animace dočasně vypne, a jak to byl potom svižný telefon!

Periferie: foťák celkem fotí, video natáčí (ale ne ve více FPS, pokud se člověk nespokojí se sedmkrát horším rozlišením nahrávky), displej je rozumný, čtečka otisků prstů spolehlivá a rychlá - celkem to jde.

Senzory: ty jsou docela peklo. Kdo by byl býval čekal nepřesnou GPS v roce 2017? Přitom tato čínská sleduje satelity americké, ruské a navíc i čínské. A stejně dokáže určit pozici s NEpřesností +- 13 metrů, zatímco Nexus 5 na stejném místě pracuje s +- 3 metry. Dost zlé! Asi jsem se měl držet Snapdragonu za každou cenu..

Dále elektronický kompas - ukazuje mírně šejdrem a ještě se u toho celou dobu třese jak ratlík. Kompas u Nexu je mnohem klidnější.

Baterie: to je snad jediný klad na celém přístroji. Při mém mírném používání vydrží telefon běžně 4 dny v provozu bez dobití. Pokud za 4-5 dní poklesne pod 20 % kapacity baterie, nabídne se automatické vypnutí animací a podobných nesmyslů, čímž se zbývající životnost protáhne z necelého dne na další třeba tři dny. A to ještě není ta nejagresivnější optimalizace, kterou systém nabízí - to by pak běžel ještě mnohem déle. Nevím, jestli tu tleskat Androidu 7, anebo Huawei/EMUI. Nevím, kdo z nich k tomuto přispěl více.

Navíc pokud už baterie potřebuje dobít, tak se s originální nabíječkou dobije z nuly na 100 % za necelou hodinu (protože nabíječka valí 9 V a 2 A). To je tak dobré, že jsem mu skoro odpustil chybějící indukční dobíjení.

Jinak mě velmi mrzí, že tento čínský telefon nemá probuzení poklepem na obrazovku. To, co má každý drek z Číny i za blbých 1000 korun, tento telefon postrádá. Nejhorší na tom je, že je to zase jen nějaká "vlastnost" konkrétního modelu dováženého do Česka. Modely pro jiné země tuto vlastnost mají dostupnou (sice někde "v tajném menu", ale mají). Přitom má kreslení gesty na obrazovku pro spuštění aplikací, ale probuzení poklepem či zvednutím ze stolu nejde. Ach jo.

To je tak asi vše, co si aktuálně vybavuju, že mě pálí. Podruhé bych si tento telefon nekoupil ani za 4000 Kč, větší cenu opravdu nemá (pro někoho, komu záleží na výše uvedených věcech). Sáhl bych nejspíš po Xiaomi či nějakém jiném Číňanovi (Lenovo / Motorola).

EDIT: zapomněl jsem na nové Nokie, taky výborné čínské telefony s čistým Androidem. A samozřejmě pak další telefony v edici Android One...

EDIT 25.5.2018 - záplaty systému a bezpečnostní aktualizace:
Ještě někdy v březnu 2018 jsem měl pořád poslední záplaty k 1.září předchozího roku, ale pak se to začalo trochu zlepšovat, aktualizace chodily častěji a zpoždění oproti opravám od Google byly už jen dva-tři měsíce. Ovšem dnes Huawei pěkně překvapil: přijela mi záplata systému, která obsahuje opravy od Google až do 1.května 2018. To je vůbec poprvé, kdy mám zcela aktualizovaný systém! Hurá!! Tedy doufám, že Huawei nedělá to, co prý dělají jiní výrobci - že jen zvyšují číslo verze, ale opravy chyb do záplaty nezahrnou...

Přecházíme z OpenVZ na vpsAdminOS, spouštíme testovací prostředí

květen
21
vpsFree.cz

Námi používaná technologie OpenVZ už dosluhuje a vývoj skončil. Přecházíme proto na novější řešení v podobě vpsAdminOS.

Aktuálně na všech nodech k provozu VPS používáme kontejnerovou virtualizaci OpenVZ Legacy. Protože už dosluhuje, vývoj skončil a nové distribuce jej přestávají podporovat, řešíme přechod na novější řešení v podobě vpsAdminOS (GitHub). Jedná se o distribuci založenou na NixOS a not-os, která bude na nodech sloužit jako hypervizor pro provoz VPS.

Pro správu VPS (kontejnerů) jsme vytvořili vlastní utilitu osctl, která se funkcemi vyrovná vzctl z OpenVZ, popř. LXD. Řeší hlavně nastavení user namespaces pro správnou izolaci VPS a cgroups pro limity paměti, CPU, atd. Ke spouštění kontejnerů se používá LXC.

vpsAdminOS není omezen jen na infrastrukturu vpsFree.cz. Pokud někde provozujete OpenVZ Legacy a nevíte co dál, můžete zvážit vpsAdminOS, který je na migraci kontejnerů z OpenVZ připraven.

Na vpsAdminOS pracujeme zhruba od podzimu 2017 a nyní si všichni členové mohou vyzkoušet, jak VPS nad novým systémem fungují. Naším cílem je, aby migrace VPS z OpenVZ na vpsAdminOS proběhly bez povšimnutí, nicméně záleží na tom, co ve VPS provozujete. Doporučujeme všem, aby si novou VPS vyzkoušeli a hlásili nám případné problémy a nedostatky. Než přistoupíme k migraci produkčních VPS, je potřeba ten OS a integraci s vpsAdminem vyladit.

V podstatě máte k dispozici další playground VPS, podmínky jsou podobné. Jen to může být trochu divočejší – nehlášené výpadky, restarty když budeme potřebovat něco aktualizovat, atd. Ve vpsAdminu ve formuláři na vytvoření VPS vyberte lokaci Staging. K dispozici jsou zatím tyto distribuce: Alpine, Arch, CentOS, Debian, Fedora, Gentoo, NixOS a Ubuntu. Časem budou přibývat další.

Na testování a hlášení chyb máte cca několik týdnů až měsíců, podle toho jak nám to půjde. Více informací o změnách v OS, vpsAdminu a plánu přechodu na knowledge base.

Jak pomocí Google Chrome najít nechtěný software

Nechtěný či nežádoucí software obsahuje mnoho různých podskupin, jako je adware, falešné optimalizéry výkonu, podvodné či nefunkční doplňky, které odesílají

Příspěvek Jak pomocí Google Chrome najít nechtěný software pochází z Spajk.cz

Školíme Linux učitele středních škol

Nedávno jsem se nachomýtl k dobrovolnickému projektu, který zní opravdu zajímavě: školení Linuxu pro učitele středních škol Jihomoravského kraje. Ukazuje se, že už i na středních školách cítí tlak, který vyvolává poptávka po lidech, kteří Linuxu rozumí.

Já jsem chodil na střední školu v období totální dominance Windows na desktopu. Měly tenkrát tržní podíl přes 97 % a cokoliv jiného byla naprostá minorita. Nebylo divu, že jsem se u nás na gymplu s Linuxem vůbec nepotkal. Na vysoké škole už to bylo jiné, ale i tak tam povědomí o Linuxu bylo menší než nyní.

Každý rok chodím na FIT VUT představovat prvákům Fedoru. Už v Základech programování je studentům řečeno, že by měli svoje projekty dělat v Linuxu, a setkávají se s ním v průběhu školy pořád. Já jsem do jedné z prvních hodin pozvaný, abych studentům představil Fedoru jako jednu z variant Linuxu, kterou můžou při studiu používat. V plné přednáškové místnosti pro 300 studentů jsem se čerstvých maturantů ptal, kdo už někdy používal Linux na desktopu nebo na serveru. Když jsem to před cca 4 lety začal dělat, zvedlo se ani ne 50 rukou. Když jsem se ptal naposledy, bylo to už 3/4. Většinou ale ne zrovna díky výuce na střední.

Jestliže na technických vysokých školách už se studenti s Linuxem setkávají běžně, na střední to zdaleka tak běžnou součástí výuky není. Přitom právě střední školy by měly vychovávat systémové administrátory, mezi kterými jsou ti se znalostmi Linuxu čím dál žádanější, protože počet služeb a projektů běžících na Linuxu raketově roste.

Projekt školení učitelů středních škol vzešel právě z tlaku vysokých škol a firem, které si stěžovaly, že absolventi IT středních škol nemají dostatečné znalosti Linuxu. Organizuje jej Střední průmyslová škola na Purkyňově v Brně, která sídlí pár desítek metrů od kanceláří Red Hatu. Díky této kolokaci jsme už dříve navázali spolupráci a právě proto jsme byli oslovení právě pro tato školení.

Zatím se to celé teprve rozjíždí. Udělali jsme jedno úvodní školení pro cca 25 učitelů v prostorách SPŠ. Byl to takový přehled nutný pro další školení (jak Linux vznikl, licence, distribuce, balíčkovací systém, instalace, základy používání…). Na školení se nám totiž sešli učitelé různých věkových kategorií a různých úrovní znalostí Linuxu. Od těch, co Linux aktivně používali, a školení pro ně bylo spíš opakováním, až po ty, pro které to bylo něco zcela nového. Bylo tedy potřeba nastavit nějaké minimální vstupní znalosti.

Další školení proběhne za 3 týdny a bude se věnovat základům příkazové řádky, aby se pak mohli učitelé efektivně zapojit do dalších školení, které se budou věnovat převážně administraci Linuxu a kde je příkazová řádka nezastupitelná.

Jako distribuci, na které budou školení postavená, jsme vybrali Fedoru. Chtěli bychom mít všechna školení v textové podobě a zveřejněná na wiki.mojefedora.cz. Na forum.mojefedora.cz bychom chtěli rozjet sekci „Fedora ve škole“, která by měla být věnovaná diskusi o používání Fedory ve škole. Náš dosah je pouze na Jižní Moravě, ale pokud budou k dispozici zpracované materiály v textové podobě, může se jich chytit kdokoliv v dalších částech republiky.

Největší výzva je samozřejmě to na dobrovolnické fázi dlouhodobě udržet. Firma nás v tom podporuje, ale každý z nás to dělá navíc ke své hlavní pracovní náplni. Proto jsme se rozhodli, že bude nejlepší zátěž rozložit mezi co největší počet lidí a místo toho, abychom všechna školení dělali v několika lidech, raději vybírat na dané témat odborníka z Red Hatu, který zpracuje pouze jedno školení.

Po základech příkazové řádky bychom rádi navázali školením o správě uživatelů a jejich práv a potom v měsíčních intervalech pokrývali další témata (síť, firewall, různé typy serverů: webový, DHCP, DNS,…) s tím, že to nebude uzavřený okruh, ale spíše pravidelná měsíční školení na další a další témata, aby se učitelé mohli průběžně vzdělávat.

Kromě školení domlouváme také pilotní počítačové stanice s Fedorou, kde bychom si mohli vyzkoušet, jak Fedora funguje v typické infrastruktuře české střední školy a vyladili návody a „best practises“ pro provoz počítačové učebny založené na Linuxu. To je zase docela zajímavé pro nás.

Sám jsem zvědavý, jak se bude celý projekt dařit. Samozřejmě kritický bude přechod z úvodního nadšení do rutiny, ale pokud se podaří školení rozjet a pravidelně organizovat a pokud se rozšíří i mimo náš projekt na Jižní Moravě, může se nám podařit dostat Linux na střední školy v míře daleko větší, než tomu bylo doposud.

P.S. když jsme hledali materiály pro inspiraci, narazili jsme na stránku Linux Journey a musím říct, že je to fakt skvěle zpracovaný učební materiál o Linuxu.

Valná hromada SPIR zvolila novou výkonnou radu

Valná hromada SPIR zvolila novou výkonnou radu tereza.tumova@… St, 05/16/2018 - 13:12

Valná hromada Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) zvolila na svém dnešním zasedání nové členy výkonné rady, která ze svého středu zvolí předsednictvo na svém prvním zasedání za dva týdny.

Valná hromada SPIR se dnes sešla, aby schválila činnost sdružení za uplynulý rok, plány pro rok následující a zvolila novou výkonnou radu. Jejími členy jsou: Ivan Mikula (Seznam.cz), Roman Latuske (Economia), Libuše Šmuclerová (Czech News Center), Petr Bednář (AdActive), Michal Hanák (MAFRA), Ján Simkanič (Internet Info), Daniel Blažek (Heureka Shopping), Daniel Grunt (FTV Prima), Martin Šebesta (OMD Czech), Martin Picek (Mindshare), Karel Brýna (Tiscali Media), Monika Jančová (TV Nova), Michael Štádler (Adform), Jaroslav Kábele (ČTK), Tomáš Búřil (Dentsu Aegis Network Czech Republic). Za dva týdny proběhne první zasedání výkonné rady, která zvolí se svého středu nového předsedu a dva místopředsedy.

Pozvánka na 152. sraz - Brno

květen
14
Openalt.org

Vzhledem k prakticky letnímu počasí jsme na květnový sraz zvolili posezení na zahrádce. Přijďte s námi posedět a pokecat v pátek 18. května 2018 od 18 hodin do Duck baru v Kamenné kolonii.