Planeta.OpenAlt.org

Češi o prázdninách surfují hlavně na mobilech a tabletech

Češi o prázdninách surfují hlavně na mobilech a tabletech tereza.tumova@… Pá, 08/17/2018 - 07:51
Tisková zpráva

Praha, 17. srpna 2018 – Počet reálných uživatelů (RU) měřených TOP 30 webových stránek meziročně vzrostl v průměru o 9 % díky přístupům z mobilních zařízení. Jedná se o dlouhodobý trend, kdy nárůst RU i počtu zhlédnutých stránek z mobilů je vyvážen poklesem přístupů z platformy PC. Internetová populace v ČR dosáhla v červenci 2018 počtu 7,47 mil. uživatelů. Data vyplývají z kvartálních výsledků projektu NetMonitor, které připravuje Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR).

„Výsledky měření návštěvnosti webových stránek NetMonitor potvrzují dlouhodobý trend, který je na meziročním srovnání dobře patrný, a to, že se návštěvnost přesouvá do mobilní platformy, která stále ještě mírně roste. Ukazuje se tak, že tzv. mobile first přístup k internetu je již pevně ukotven ve způsobu konzumace online obsahu,“ komentovala výsledky Kateřina Hrubešová, výkonná ředitelka Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR). Přístupy z mobilních zařízení v porovnání s přístupy z počítačů nejvíce dominují právě v období letních prázdnin, kdy uživatelé přistupují k internetu z počítačů méně častěji než v ostatních měsících. 

Největší meziroční změnu v počtu reálných uživatelů v top 30 serverech zaznamenal web recepty.cz (+39 %), denik.cz (+34 %) a zive.cz (+31 %). Z pohledu zhlédnutých stránek (PV) došlo k největším meziročním změnám u webových stránek sbazar.cz (+107 %), recepty.cz (+80 %) a zive.cz (+44 %).

Výsledky projektu AdMonitoring budou prezentovány za další čtvrtletí z důvodu neúplných dat způsobených přechodem deklarujících médií, která mají majoritní podíl na výkonech, na novou technologii.

Kompletní výsledky kvartální prezentace naleznete pod článkem.

mezirocni_zmeny_RU_CR+zahr_Y2Y_VII2018/VII2017

mezirocni_zmeny_PV_CR+zahr_Y2Y_VII2018/VII2017

 

Přešel jsem na Silverblue

Na soukromém notebooku už nějaký čas experimentuji. Zhruba rok jsem na něm provozoval rolling release verzi Fedory – Rawhide, nyní jsem se rozhodl, že zkusím neměnný systém a nainstaloval Silverblue.

Život s Rawhidem byl docela bezproblémový , nenarážel jsem na zásadní problémy a zároveň jsem měl vždycky to nejnovější. Nicméně aktualizace byly takové divočejší. Protože soukromý notebook tak často nepoužívám, aktualizoval jsem s většími časovými odstupy a pro jistotu to dělal v jiném tty, aby mi to případný pád terminálu či celého desktopu nepřekazil. Jednou jsem se ale zapomněl, aktualizoval v GNOME Terminalu, desktop zatuhl a vyřešil to až tvrdý restart. A systém se kvůli tomu ocitl v nebootovatelném stavu. Místo oprav jsem se rozhodl udělat to, po čem už jsem nějakou dobu pošilhával: přejít na neměnný systém s atomickými aktualizacemi.

Neměnný systém je dnes v módě. Umožňuje vám mít základní systém, který testujete a distribuujete jako celek. Problém systémů distribuovaných jako balíčky, což je drtivá většina dnešních linuxových distribucí, je v tom, že doinstalováváním balíčků do systému lze vytvořit prakticky neomezené množství kombinací. To je něco, co prostě neotestujete. Distribuce dnes mají řadu mechanismů a pravidel, jak tu integritu držet, ale má to své limity. QA týmy třeba upgrady většinou testují jen se setem základních balíčků a když si uživatel doinstaluje další, tak to ve většině případů funguje, ale prostě ne vždy. Neměnný systém tuto neurčitost řeší. Navíc většinou umožňuje snadný rollback, pokud se něco nepovede. Proto ho dnes najdeme čím dál častěji. Pravděpodobně jej máte i ve svém chytrém telefonu.

Myšlenka neměnného systému se začala rozvíjet ve Fedoře v projektu Atomic. Z něj se časem vyvinul na desktop zaměřený Atomic Workstation a nově projekt s vlastním brandingem Team Silverblue. Základním stavebním kamenem je OSTree, což je velmi zjednodušeně takový git pro souborový systém. V repozitáři na serveru se skládají jednotlivé stromy operačního systému z RPM, každý commit je aktualizace, každá větev jiná verze/vydání systému. S novou aktualizací jen stáhnete nový strom systému, do kterého následně nabootujete. Když je po aktualizaci/upgradu něco špatně, prostě jen v GRUBu vyberete předchozí strom a máte původní systém. OSTree řeší samozřejmě deduplikaci jak při stahování, tak při uložení na disku, takže nároky na přenesená data a místo na disku nejsou tak velké.

Jenže neměnný systém není jenom o tom. Doteď linuxové distribuce fungovaly na principu doinstalovávání softwaru skrze balíčky přímo do systému. Pokud chcete mít neměnný systém, musíte změnit i to, jak instalujete a spouštíte dodatečný software. A právě toto je největší výzva projektu Team Silverblue.

rpm-ostree, což je nástroj na správu OSTree stromů na disku, umožňuje tzv. RPM overlay, neboli vrstvu, do které můžete doinstalovávat dodatečné balíčky. I když lze v případě problémů tuto vrstvu jednoduše odstranit a člověk má pořád k dispozici jednoduché rollbacky, jde to proti myšlence neměnného systému, protože ho mění. Pokud chceme neměnný systém, musíme dodatečný software provozovat v izolovaném prostředí nad ním, typicky kontejnerech.

Silverblue sází na Flatpak, jehož největší repozitář je Flathub, který má momentálně něco přes 350 desktopových aplikací. Jelikož jsem se rozhodl vyzkoušet fungovat se zcela neměnným systémem, RPM overlay vůbec nepoužívám a tudíž mi musí stačit to, co je ve výchozím systému (což je jenom Firefox a základní aplikace GNOME) a aplikace z Flathubu. Po několika týdnech používání musím konstatovat, že mi ta nabídka zatím stačí. Na filmy mám VLC a GNOME MPV, na hudbu Spotify, na chat Telegram Desktop, na grafiku Inkscape a GIMP, na dokumenty LibreOffice a Evince. To všechno jsem ve Flathubu našel.

Další výzvou je, když potřebujete nějaké prostředí pro nedesktopové nástroje. Můžete použít Docker, ale ten není úplně optimální třeba pro vývojové prostředí. Momentálně experimentujeme s podmanem, který dokáže pomocí jednoduchého příkazu vytvořit kontejner s aktuální Fedorou. V budoucnu by to měla být v Silverblue výchozí volba pro terminál. Otevřete aplikaci Terminál a ta automaticky pracuje nad kontejnerem, kde můžete věci rozbíjet, aniž byste ohrozili systém, na kterém běžíte. K tomu se pak dostanete přes něco jako „Terminál – administrace“. Vychází to z myšlenky, že produkční systém, což váš desktopový systém, na kterém závisíte, bezesporu je, by neměl být vaším vývojovým/testovacím prostředím.

Vyladit všechno tak, aby uživatel prakticky nenarážel na žádná omezení neměnného systému a užíval si jeho výhod, je běh na delší trať a je možné, že zcela neměnný systém pro obecnou množinu zařízení ani nebude možný (dodatečné ovladače atd.), ale myslím si, že je to budoucnost i na desktopu (např. momentálně nejpopulárnější linuxový desktopový systém – ChromeOS – přesně na tomto principu pracuje).

Samotné Silverblue už ušlo docela dlouhou cestu. I aktualizace přes rpm-ostree jsou dnes integrované do GNOME Software, takže ani nemusíte do příkazové řádky. Přecházení mezi jednotlivými vydáními je taky elegantně jednoduché. Chtěl jsem zkusit Rawhide, tak jsem jedním příkazem udělat rebase na novou větev. Pak jsem se zase jedním příkazem vrátil na Fedoru 28. Zkuste si toto udělat pomocí balíčkovacího systému. Aktualizace/upgrade je rychlý (pouze stáhnete rozdíly, nemusí se počítat transakce, rozbalovat balíčky…) a bezpečný (dokud nerebootujete, jedete na původním systému, takže se vám to nemůže rozsypat během aktualizace pod rukama).

Skvěle se to také hodí na hledání regresí v aktualizacích. Např. několik dní po vydání Fedory 28 nám začali reportovat uživatelé, že mají na přihlašovací obrazovce anglickou místo české klávesnice. Výchozí instalace F28 tu chybu neměla, takže to musela způsobit nějaká aktualizace. Jenže v prvním týdnu jich tam byly stovky. Vývojář GDM tak šel v OSTree jeden denní commit po druhém, až zjistil, že se to rozbilo se středečními aktualizacemi. rpm-ostree mu vypsal ten den aktualizované balíčky a v nich už bylo možné najít viníka docela jednoduše.

Co vy, už jste systém na podobném principu zkoušeli nebo se dál držíte čistě tradičního balíčkovacího systému? Pokud ne, zkuste se na Silverblue podívat. Instalace je prakticky stejná jako u tradiční Fedory (Anaconda) a rpm-ostree není těžké používat.

Pozvánka na 155.sraz - Brno

srpen
15
Openalt.org

Takže to bude opět v Tanganice (jako minule). Myslím že se osvědčila. Je zamluven stůl v zahrádce – při dešti v salónku – na heslo: Linux v Brně.

Pozvánka na 155. sraz OpenAlt – Praha

srpen
12
Openalt.org

Srpnový pražský sraz spolku OpenAlt se koná ve čtvrtek – 16. 8. 2018 od 19:00 v Kavárně Ideál (Sázavská 30, Praha), kde máme rezervovaný salonek. Tentokrát jsou tématem srazu databáze prezentaci svého projektu si pro nás připravil Standa Dzik. Dále bude prostor, abychom probrali nápady na využití IoT a sítě The Things Network, případně další témata.

Pozvánka na 155. sraz OpenAlt – Praha

srpen
12
Openalt.org
Text: 

Srpnový pražský sraz spolku OpenAlt se koná ve čtvrtek – 16. 8. 2018 od 19:00 v Kavárně Ideál (Sázavská 30, Praha), kde máme rezervovaný salonek. Tentokrát jsou tématem srazu databáze prezentaci svého projektu si pro nás připravil Standa Dzik. Dále bude prostor, abychom probrali nápady na využití IoT a sítě The Things Network, případně další témata.

HiFive1 – deska s otevřeným čipem RISC-V

Zatímco v oblasti softwaru jsme se dostali do stavu, kdy všechny běžné potřeby uživatele lze uspokojit svobodným softwarem (operační systém, nástroje, aplikace…), a uživatel má tak plnou kontrolu nad svým systémem, v oblasti hardwaru jsou stále uživatelé většinou závislí na tom proprietárním-uzavřeném. Uzavřenost – jak softwaru, tak hardwaru – má řadu negativních dopadů. Jde buď o těžko odhalitelné a často neopravitelné chyby nebo o záměrně škodlivé vlastnosti. Poslední roky jsou v tomto ohledu zvlášť bohaté: Intel AMT/ME (trojský kůň přímo v procesoru, před kterým nás FSF varovala už někdy v roce 2014) nebo SpectreMeltdown. Ať už jde o chybu, záměrně škodlivou vlastnost nebo kombinaci obojího, důsledky jsou stejné – počítač přestává poslouchat svého uživatele/vlastníka a řídí se pokyny někoho jiného, komu buď předává naše data (šifrovací klíče, citlivé soubory…) nebo nám zabrání v používání počítače (např. DRM), pozmění či smaže data. Tohle je jednoznačně nežádoucí stav – a to bez ohledu na to, zda jste běžný uživatel, banka, výrobní firma, vládní organizace nebo armáda. Současná situace v oboru je hodně špatná.

SiFive - HiFive1 - RISC-V

Nicméně i v případě hardwaru se situace zlepšuje. Cestou, jak z toho ven, je otevřenost a veřejná kontrola – nad zdrojovým kódem i nad hardwarovými návrhy. Máme poměrně silné hnutí tvůrců otevřeného hardwaru, vzniká spousta desek a zařízení, ke kterým jejich autoři zveřejňují schémata a seznamy součástek, zdrojové kódy firmwarů, návrhy pro FPGA a návody na výrobu. Ale i v těchto případech zůstává většinou zásadní část systému – procesor počítače nebo MCU (microcontroller) menšího zařízení – uzavřená. Není to vinou autorů těchto návrhů, ale tím, že otevřené součástky na trhu chybí – nebo alespoň donedávna chyběly. Ovšem i tady jsme na dobré cestě: máme architekturu OpenPOWER pro výkonné servery a pracovní stanice a máme RISC-V a lowRISC pro menší zařízení.

Lokalizace aplikací v jazyce Python

Výsledkem realizace programu není jen samotný kód a vizuální část programu, ale i textový obsah, který je potřeba lokalizovat. Právě jedna aplikace v jazyce Python vyžadovala lokalizaci a tak jsem zjišťoval jak aplikaci napsanou v jazyce Python lokalizovat. .....

Četné sportovní události zvýšily v červenci zájem o weby v kategorii Sport

Četné sportovní události zvýšily v červenci zájem o weby v kategorii Sport tereza.tumova@… Pá, 08/03/2018 - 10:25

Velké množství sportovních akcí, probíhajících v prvním prázdninovém měsíci, ovlivnilo růst zájmů o sportovní weby. Finále mistrovství světa ve fotbale, Tour de France, tenisový turnaj ve Wimbledonu a další sportovní akce způsobily nárůst návštěvnost webů v kategorii Sport o cirka 10 % na všech zařízeních. Díky tomu získala tato kategorie více než 245 tisíc uživatelů na klasických počítačích, více než 161 tisíc na mobilních telefonech a 43 tisíc na tabletech.

Již několik měsíců roste také kategorie Cestování – prodej, čemuž nahrává prázdninová sezona a dobré počasí. V červenci rostla tato kategorie pouze na klasických PC a tabletech, oproti předchozímu měsíci, zaznamenala pokles na mobilních telefonech. Větší množství volného času během prázdnin či dovolených mohlo ovlivnit také mírný nárůst návštěvnosti u kategorie Zájmové servery, která rostla především na tabletech (10 %). Další kategorií, obsahující weby nezbytné pro plánování prázdnin, jsou Databáze a katalogy, zahrnující mimo jiné online mapy a jízdní řády. Ta rostla na mobilních zařízeních, a je tedy možné předpokládat, že uživatelé navštěvovali tyto weby již přímo na cestách. 

Zajímavá změna nastala u kategorie Těhotenství a rodičovství, která zaznamenala již druhý měsíc více uživatelů na mobilních telefonech než na klasických počítačích. Nárůst počtu reálných uživatelů byl u těchto webů zaznamenán právě pouze u mobilních telefonů, což může naznačovat, že mladí rodiče sledují informace, které je zajímají spíše v rychlosti na telefonech a nemají čas zapnout počítač.

Tab. 1. Výsledky měření návštěvnosti internetu na jednotlivých zařízeních –  červen a červenec 2018.

 

Počítače

Červen

 

Červenec

Absolutní 
změna

Relativní změna

Reální uživatelé (RU)

6 668 190

6 670 096

1 906

0,03%

Zhlédnuté stránky (PV)

13 746 942 792

13 199 367 561

-547 575 231

-3,98%

Reální uživatelé (RU) – PC doma

6 551 363

6 552 145

782

0,01%

Zhlédnuté stránky (PV) – PC doma

10 435 212 343

10 294 350 221

-140 862 122

-1,35%

Reální uživatelé (RU) – PC v práci

1 855 884

1 858 858

2 974

0,16%

Zhlédnuté stránky (PV) – PC v práci

3 311 730 450

2 905 017 340

-406 713 110

-12,28%

Mobilní telefony

Červen

 

Červenec

Absolutní 
změna

Relativní změna

Reální uživatelé (RU)

3 875 849

3 916 337

40 488

1,04%

Zhlédnuté stránky (PV)

2 118 103 303

2 234 345 086

116 241 783

5,49%

Tablety

Červen

 

Červenec

Absolutní 
změna

Relativní změna

Reální uživatelé (RU)

1 641 967

1 638 116

-3 851

-0,23%

Zhlédnuté stránky (PV)

295 120 317

311 267 206

16 146 889

5,47%

 

Zdroj: NetMonitor, červen a červenec 2018.

Ford Focus II - automatické denní svícení

Heslo dne: Arduina už mi nestačí, tak začínám hackovat i auta :-D

Teoretický úvod

U nás platí už nějaký pátek (konkrétně od 1. července 2006) povinnost svítit světly automobilu i ve dne. Výrobci aut na to zareagovali a během pár let doplnili do vozidel kromě potkávacích, obrysových, parkovacích a mlhových světel i světla pro denní svícení - obvykle ve formě elegantního LEDového pásku.

U starších aut speciální světla pro denní svícení nejsou, a tak má řidič jen dvě možnosti:

A) koupí si sadu přídavných světel pro denní svícení a zabuduje si je do auta. O takovém řešení tento článek není, to je totiž příliš jednoduché :-)

B) pro povinné celodenní svícení použije běžná potkávací světla. Ty může zapnout buďto ručně po nastartování, anebo na to použije nějaký automatický systém, který potkávací světla rozsvítí po otočení klíčku do polohy II, případně až po nastartování.

Někdy je tento automatický systém v autě zabudován už od výrobce a stačí ho nějak aktivovat, například přepnutím otočného přepínače světel do speciální polohy. Pokud tam není, je možné ubastlit různě složitý bazmek, který zareaguje na určitou situaci (třeba nastartování) a sám zapne potkávací světla, i když je otočný přepínač světel v poloze 0 (světla vypnuta).

příklad dodělávané chytré krabičky, fotku stránky časopisu jsem našel ve fóru

Ford Focus II

Mám auto Ford Focus vyrobené v březnu 2007, tedy těsně před faceliftem, po kterém Ford do Focusů začal přidávat systém pro denní svícení potkávacími světly. Tudíž jsem si myslel, že mám smůlu, denní svícení v autě není a musel bych ubastlit nějaký ďábelský bazmek, který světla rozsvítí za mě. Proto jsem to celá léta házel za hlavu a víceméně pravidelně zapomínal v autě rozsvítit světla, speciálně když mi do obličeje svítilo Slunce na plné koule, jako je tomu například v tento krásný letní týden.

Už mě to ale dožralo, přecejen příslušníci "Pomáhat a chránit" nevidí zhasnutá světla rádi a protijedoucí řidiči na mě pořád přátelsky blikali, nebo ukazovali různé posunky - třeba jako když chcete ve stínohře ukázat tlamu zvířete, která něco kouše. E?

Proto jsem se začetl do fóra na www.ford-focus.cz a hledal jsem, jak dodělat to rozsvícení potkávacích světel. Našel jsem mnoho a mnoho úžasných informací a řadu různých návodů.  Úplný souhrn a takový rozcestník denního svícení je tady: http://www.ford-focus.cz/forum/viewtopic.php?p=12346.

Ukázalo se, že kromě složitých krabiček s časovači, relé a další automatikou existují i jiné cesty, z nichž ta nejjednodušší je obyčejná dioda vložená na vhodné místo do pojistkové skříně v motoru, která prostě přivede napětí po nastartování (které se tam někde dá najít) do cívky relé pro přední světla. Tím pádem se rozsvítí aspoň ta přední potkávací světla, což by prý zákonu mohlo vyhovět.
Jedna vhodně připojená dioda rozsvítí světla po nastartování. Nevím ale, kde v autě je R6 a R13...

Originální denní svícení

Nejvíc mě ale zaujala jiná věc: ukázalo se, že Ford o povinnosti denního svícení zřejmě tušil už dříve, a tak i Focusy vyrobené před jarem 2007 obsahují téměř kompletní přípravu pro automatické rozsvícení potkávacích světel! Chybí tam jen pár naprostých drobností: jedno relé, tři pojistky a možná doplnit jeden drátek do konektoru.

Celý návod z fóra (autorem je ZaQik) je tady, cituji:

original ford denni sviceni pro FoFo II (Cmax) pred faceliftem:
- pojistka 10A do pozice F71
- pojistka 20A do pozice F48
- pojistka 10A do pozice F45
- rele R15 (patice nahore uprostred kabinove pojistkovky)
- propojit pin 1 a 26 konektoru C96 (velky zeleny na GEMu), neni-li

original ford denni sviceni = rozsviceni celeho auta (jako potkavacky) pri ovladaci svetel v poloze 0 s tim, ze predni svetla maji cca 85% vykon
poloha "0" - potkavaci svetla stale sviti na snizeny vykon pri klicich v poloze II
poloha "AUTO" - potkavaci svetla sviti na snizeny vykon a pokud svetelny senzor vyhodnoti, ze je tma, tak je prepne na 100% (vse pri klicich v poloze II)

Jak vidíte, přišlo mi to velmi jednoduché a elegantní řešení. Proto jsem vyrazil (dle rad dobrodruhů z fóra) na autovrakoviště zakoupit potřebné relé R15. Pro ilustraci fotka na patici úplně jiného relé než R15, ale se stejnými nožičkami, takže člověk věděl, co shánět:



Relé jsem na vrakovišti skutečně sehnal, zaplatil za něj 70 Kč (dle internetu je běžná cena 50 Kč) a uháněl domů. Pak jsem zase uháněl do obchodu, protože jsem doma neměl správné pojistky (takové maličké, asi jen centimetr dlouhé). Všechno je to potřeba zapojit do tzv. GEMu, o kterém nic nevím, ale který vypadá takto:


Našel jsem ho nad nohama spolujezdce, pod takovým jednoduchým krytem - stačilo sundat dvě plastové úchytky, oddělat kryt (snad z papíru, s cenovkou 591 Kč :-O) a pak povolit rukou dva šroubky. Tím se celý ten GEM vyklopí a stane se trochu přístupným.

Vsuvka mimo téma: právě jsem se dočetl, že tato deska řídí celé auto a proto oblíbenou kratochvílí tunerů je sehnat si lepší verzi z jiného auta a nasadit do vlastního - auto pak získá nečekané vlastnosti z nejvyšší příplatkové výbavy.

Do této desky jsem tedy doplnil relé z vrakoviště (na fotce níže ta černá kostička s vodorovným proužkem) a tři zmíněné pojistky - za minutu bylo hotovo.



Pak zbývala poslední "drobnost". Do konektoru C96, který je na fotce výše už vypojený, jsem měl doplnit drátek, který by propojil piny č. 1 s č. 26. Prý ho tam některé auta už mají, asi hlavně ta po faceliftu, ale já jsem takové štěstí neměl:



Když tam piny chybí, těžko je propojit drátkem. Mimochodem, piny jsou na plastovém okraji očíslované 1-15 a pak až 27-41, takže můžete váhat, kde je vlastně pin 26. Na to se mi povedlo najít následující obrázek konektoru C96:

Zbývalo tedy "jen" sehnat piny do tohoto konektoru. Věnoval jsem tomu asi tři dny, objel jsem všechny možné i nemožné servisy včetně specializovaných na autoelektriku, ale nikde jsem nepochodil. Už jsem zvažoval úplně partyzánské akce typu rozšroubovat celou tu GEM desku a zkusit to propojit nějak uvnitř, ale pak mě napadla ještě jedna zoufalá možnost: znovu navštívit vrakoviště a zkusit sehnat celý konektor C96, ideálně s osazenými piny.

Postupně jsem objel dvě vzdálená vrakoviště, než se mi povedlo najít v jednom Focusu daný konektor. Sice taky neměl piny 1 a 26 osazené, ale použil jsem místo nich piny 27 a 16:



Pak už stačilo ustřižené konce spájet, zaizolovat smršťovací trubičkou a zapojit do konektoru:


Po zapojení konektoru C96 zpět do GEMu a zamontování celé parády nad nohy spolujezdce jsem s velkým očekáváním otočil klíčkem do polohy II - a fakt, světla se automaticky rozsvítila. Uff, týdenní mise skončena úspěchem, mám radost a ode dneška už bude moje auto svítit i za plného slunečního svitu :-)

Konec?

Myslíte, že to opravdu bylo tak jednoduché a optimistické? Kdepak! Odpojením konektoru C96 se mi totiž zablokovalo originální autorádio! Teď chce po zapnutí vložit kód, jinak nehraje a ani nic neukazuje (nejvíc naštve nesmyslný čas od nastartování, který nejde přenastavit). Ale jaký kód a kde ho vzít? Takže zpět do fóra a číst a hledat...

OK, takže existují kalkulačky - programy v ruštině pro Windows XP, které po zadání sériového čísla vyplivnou kód pro zadání do autorádia. Super. Takže je potřeba zjistit sériové číslo autorádia. To je na něm napsáno ZEZADU. Takže vymontovat rádio a vytáhnout ho z palubky ven. Na to jsou potřeba čtyři speciální packy. Ty samozřejmě nemám. Co teď? Raději znovu do fóra a hledat hlouběji.

Podařilo se mi najít úžasný návod na zjištění sériového čísla i bez vymontování rádia, cituji (už nevím koho, ale je to ve fóru):

1) zapnout rádio, (většinou výzva k zadání pinu)
2) podržet tlačitko číslo 6 a zmáčknout číslici 1 (právě u 6000CD) případně u jiného typu pokud se vám nic nezobrazí zkusit zmáčknout dvojku - obojí po dobu dvou vteřin
3) zobrazí se vám dlouhé číslo tuším série, rok výroby a typ rádia a posledních 7 znaků (např. M034872 ) je právě chtěné Serial Number 
4) takže bez vyndávání rádia máme SN a pak ho už stačí zadat do "key generator" a vypadne na vás PIN Vašeho rádia :-D
5) pozor na rádiu je pouze šest číslic a může na Vás vypadnout pin třeba 4780 další postup je že na první pozici zmáčkneme 4x číslici 1, na druhé 7x číslici 2, třetí 8x číslici 3, a na čtvrté (nula je buďto na prvním místě, nebo na posledním) 10x číslici 4, a číslicí 5 potvrdíme zadání pin, šipkami se pohybujeme na jednotlivých pozicích(pro případ že se potřebujeme vrátit) No a PAK UŽ NÁM TO HRAJE

Zkusil jsem to a fakt, moje rádio začalo něco ukazovat:


Sériové číslo je až ta nejposlednější změť: V076003. Dobře. Zpět do fóra pro kalkulačku kódu.

Aha, takže kalkulačka funguje pouze pro série začínající "M", zatímco mně začíná sériové číslo rádia "V". Na to kalkulačka neexistuje. D'oh!

Kód tak umí zjistit jen ve Fordu. Tam jsem byl kvůli pinům č.1 a č. 26 v konektoru C96 a jejich odpověď "musíte se objednat, je to potřeba diagnostikovat, ale máme do půlky srpna plno" mě utvrdila v tom, že do značkového servisu už nikdy nepáchnu.

Co teď? Ve fóru se mi podařilo najít parádní databázi sériových čísel a kódů k nim. Soubor se jmenuje FORD Ser.V DATABASE Ver.9.7.7.rar, obsahuje celkem 4437 sériových čísel a moje mezi nimi - co myslíte, je? Správně, není! D'oh2!

Znovu do fóra, opravdová studnice moudrosti. Podařilo se mi tam najít odkaz na podivný web, kde prý za peníze zjistí kód a pošlou jej na mail. Web vypadá fakt úžasně, posuďte sami: http://ukbookshelf.co.uk/



Nicméně tonoucí se stébla chytá, tak jsem tam zaplatil těch 55 Kč přes Paypal a čekal jen pár minut, než mi na mail přistál kód pro mé autorádio. Fungující kód!

Tak a to je už skutečný konec anabáze s oživením originálního denního svícení ve Fordu Focus. Docela mě to povzbudilo k dalším úpravám v autě, tak možná brzy napíšu zas nějaký blog post na toto téma :-)

Pozor na podvodné poukazy

V okurkové sezóně se opět rozjely podvodné kampaně, jen tentokrát místo brýlí Ray-Ban lákají útočníci na poukazy do obchodních řetězců. Jak

Příspěvek Pozor na podvodné poukazy pochází z Spajk.cz

Jak stahovat filmy do iPhonu z Webshare a dalších úložišť

Připravoval jsem se na dlouhou cestu vlakem a chtělo se mi stáhnout si do iPhonu nějaký obsah na cestu, ale

Příspěvek Jak stahovat filmy do iPhonu z Webshare a dalších úložišť pochází z Spajk.cz

Not secure: Chrome a weby na HTTP

červenec
25
Michal Spacek
Not secure | www.ceskatelevize.cz/moje-ct/

Web České televize v Chrome 68

Zatímco Chrome již označuje weby na HTTP vcelku viditelně, tak ostatní prohlížeče to mají stále na kliknutí, jako např. Firefox. Ten bude v agresivnějším označování stránek načtených nezabezpečeným protokolem HTTP pravděpodobně brzy Chrome následovat (o konkrétním datumu ale nevím), podobně jako Safari.

www.ceskatelevize.cz Connection Is Not Secure

Web České televize ve Firefoxu 61

Mezi „velkými“ českými weby, které neumí HTTPS nebo na něj uživatele nepřesměrují, najdete např.:

Seznam dalších padesáti českých webů, kterým je nějaké Not secure šumák (a jejich návštěvníci je taky moc nezajímají) sestavil Troy Hunt a Scott Helme a najdete ho na webu Why No HTTPS?. Najdete tam samozřejmě i jiné země, třeba Slovensko. Předpokládám, že ty weby na HTTPS nakonec dřív nebo později přejdou, ale je k tomu potřeba nemalého úsilí celého odvětví.

Jaká byla cesta?

Popravdě řečeno, měli na to docela dost času, když se podíváme na to, jak přechod na „HTTPS všude“ vypadal z pohledu Google:

Srpen 2014: Google oznamuje, že HTTPS přidává nějaké (v podstatě zanedbatelné) bodíky pro jejich vyhledávač – dobrej tah, šli na to od lesa. Trochu víc se tomu věnuje Pavel Ungr ve svém aktualizovaném článku.

Září 2016: Google píše, že od ledna 2017 bude Chrome zobrazovat Not secure na stránkách načtených přes HTTP s políčkem pro zadání hesla nebo platební karty.

Přihlašovací stránky v Chrome 53: login.example.com; v Chrome 56: (i) Not secure | login.example.com

Chrome zobrazuje Not secure na HTTP stránkách s políčkem pro zadání hesla nebo platební karty od ledna 2017 (zdroj)

Duben 2017: vychází zpráva, že od října 2017 bude Chrome označovat jako Not secure všechny stránky načtené po HTTP, pokud na nich uživatel začne cokoliv vyplňovat. Stránky načtené přes HTTP v Incognito režimu budou jako Not secure označené všechny.

HTTP stránky v Chrome 58: example.com; v Chrome 62 při zadávání dat nebo v Incognito režimu: (i) Not secure | example.com

Od října 2017 jste mohli vidět Not secure na HTTP stránkách při zadávání dat nebo v Incognito režimu (zdroj)

Únor 2018: dozvídáme se, že od července bude Chrome označovat všechny stránky načtené přes HTTP jako Not secure, zatím jen s šedým (i).

HTTP stránky v Chrome 64: example.com; v Chrome 68: (i) Not secure | example.com

Od včerejška zobrazuje Chrome text Not secure na všech HTTP stránkách (zdroj)

No a tak jsme tu, v červenci roku 2018. Dobrá práce a díky všem, kteří nás až sem dostali! Před pár lety jsem si to nedokázal představit a myslel jsem, že se toho nedožiju. Když o tom mluvím na školení HTTPS (13. září 2018 Praha), tak normálně dostávám husí kůži.

Mimochodem, Google si ty datumy necucá z prstu, ale sledují počty načtených stránek na HTTPS a podle toho změny dělají. V USA je 84 % všech stránek v Chrome načtených přes HTTPS, v Japonsku 66 %. Kdyby ta procenta byla nižší, tak by takové změny nedělali, protože by to znamenalo, že uživatel uvidí Not secure příliš často a začne to ignorovat. Ve Firefoxu jsou procenta načtených stránek po HTTPS podobná.

Je důležité si uvědomit, že stránka není web, takže když někdo používá celej den jeden web, např. Facebook nebo Gmail, tak všechny načtené stránky budou po HTTPS, ale pořád je to jen pár webů. Nedávno jsem zkusil odhadnout kolik českých webů je na HTTPS a vyšlo mi 20–30 %.

Co nás čeká dál?

září tohoto roku uvidíte na HTTPS stránkách v Chrome šedý rámeček místo zeleného a zmizí nápis Secure. No a nakonec zmizí i ten šedý zámek.

HTTPS stránky v Chrome 69: 🔒 example.com; finální stav: example.com

Od září zmizí Secure a zámeček zešedne a nakonec zmizí taky (zdroj)

říjnu se v Chrome změní šedé (i) v kroužku před Not secure na červený trojúhelník s vykřičníkem, když uživatel začne na stránce načtené přes nezabezpečený protokol HTTP něco vyplňovat.

HTTP stránky finální stav: ⚠ Not secure | example.com

Ve finále budou všechny stránky na HTTP označené červeným ⚠ Not secure (zdroj)

Finální stav, zatím bez konkrétního datumu, bude takový, že stránky načtené přes HTTPS nebudou mít žádné extra označení, zatímco ty načtené po HTTP budou mít Not secure s červeným trojúhelníkem. A tak to má být, HTTPS je normální a je potřeba všude, i na obyčejném statickém webu. A co vy, už máte web na HTTPS?

Budoucnost je tu

Některé změny uvedené výše si můžete vyzkoušet již dnes.

Chcete vidět finální červené ⚠ Not secure? Změňte nastavení chrome://flags/#enable-mark-http-as na „actively dangerous“.

Nelíbí se vám text Secure a chtěli byste jen zámeček? Nebo si chcete vyzkoušet, jak se (ne)změní vaše chování, když neuvidíte vedle zámečku i název firmy, tedy když tzv. EV certifikáty nebudou mít žádné zvláštní označení? Zkuste různé volby v chrome://flags/#simplify-https-indicator.

Přijde vám https:// v adresním řádku zbytečné? A co to www? Zapnutím chrome://flags/#omnibox-ui-hide-steady-state-url-scheme-and-subdomains to můžete skrýt. Tohle nastavení na Macu vyžaduje mít zapnuté MacViews, to prý uděláte pomocí chrome://flags/#secondary-ui-md.

Podobná nastavení najdete i ve Firefoxu v about:config: přeškrtnutý zámeček pro všechny stránky na HTTP nastavíte pomocí security.insecure_connection_icon.enabled (a pomocí security.insecure_connection_icon.pbmode.enabled jen pro privátní okno), nápis Not Secure pro takové stránky pak povolíte zapnutím security.insecure_connection_text.enabled (Not Secure jen v privátním okně zapnete pomocí security.insecure_connection_text.pbmode.enabled).

Pamatujte, že tato nastavení se mohou změnit nebo mohou být zcela odstraněna bez předchozího varování.

Morče Kubík

červenec
24
Petr Stehlík
Na jaře 2012 jsme Ráďovi dali k narozeninám morče. Pojmenovali jsme ho Kuba, Kubík. Byl moc krásně barevný a mazlivý.

Od jara do podzimu bydlel "na letním bytě" venku, aby byl na čerstvém vzduchu, dostával čerstvou trávu a další zeleninu. Celý den poslouchal ptáčky, v noci si sám spal v boudě, ráno už stával na verandě a čekal na nás. Když měl na něco hlad nebo chuť, přivolal nás svým typickým pískáním. Na zrní, které mu v granulích nechutnalo, za ním chodila myška.

Moc rád jedl seno, ale jen a pouze "z Železných hor". V prodejně věcí pro zvířátka už mě znali, vždycky jsem trval na tom, že chci z Železných hor, že to Kuba pozná a jiné jíst nechce. Mlsoň! :)

Jen v zimě jsme si ho brávali domů, aby nám nezmrzl. To pak bydlel s námi v kuchyni v kleci, spával v převrácené krabici od mlék, kam si vždycky zaběhl schovat se před námi, když dostal nějaký mls - nejraději měl mrkev. Věděl moc dobře, že mrkev bydlí v ledničce a tak vždycky moc kvíkal, jen když slyšel otevření jejích dveří. Za dobroty uměl taky moc pěkně poděkovat, takovým zvláštním zavrkotáním. Naopak pokud ho něco zlobilo, třeba pronikavé cinkavé zvuky, dával nám to vědět cvakáním zubama. Myslím, že jsme mu docela dobře rozuměli.


Jak se brzy ukázalo, rozuměl i on nám. Slyšel na své jméno, na zavolání přišel, věděl taky, co znamená "mrkvička" nebo "celer". Aby na nás nebyl v létě tak závislý, postavil jsem mu venkovní výběh a propojil ho potrubím s jeho verandou. Poprvé se dlouho bál do trubky vejít. Ale nakonec sebral odvahu a s typickým škrabkáním drápků v trubce proběhl až na konec, kde na něj čekala šťavnatá travička. Pak už si to pamatoval a chodil si sem-tam jak se mu zachtělo.


Tak to nějakou dobu šlo, ale nakonec jedno sušší léto už v dosahu trubky nebyla žádná čerstvá tráva a tak nemohl sám chodit na pastvu. Tehdy jsme se odhodlali k revolučnímu kroku a pustili jsme Kubíka na volno z domečku na zahradu. Věřili jsme, že jestli se má u nás dobře, neuteče, ale navečer se sám vrátí do svého příbytku. A Kubík to (na rozdíl od svých předchůdců) skutečně dokázal!


Celý den si hopkal šťastný po zahradě, tam si zobl ostřice, tam si ohryzal nějakou větvičku, tu ukousl list pampelišky, a pak si zaběhl pod boudu, kde měl v létě vždycky chládek, takže mohl odpočívat vleže na bříšku. Byl svobodný a bydlel s námi dobrovolně, snad i rád. Měli jsme z něj obrovkou radost.

Potrubí měl celý den otevřené, takže napít nebo na něco dobrého na zub si chodil na verandu, někdy jen tak ležel na zápraží, v horku většinou vycházel ven až s večerem. S chutí taky lehával na verandě a hlavu měl přitom vraženou v trubce, jako by tam měl průvan nebo nějaký klid, nevím.


Roky ubíhaly, Kubík nemládl. Byl i dvakrát u paní doktorky, dostal nějakou injekci proti parazitům, ale jinak to byl zdravý pašák. Až před rokem se mu naráz zakalily oči takovým mléčným zákalem. Paní doktorka vyřkla obávaný ortel - Kuba přestal vidět. Navrhla zkrátit mu život injekcí, ale my jsme si ho odvezli domů. S obavou jsme čekali na konec zimy - jak si sám na jaře poradí v boudě?


Ukázalo se, že náš Kubík nějakým zázračným způsobem dokázal fungoval i se zakaleným zrakem. Chodil si z boudy na zahradu a zpět, jako by se nechumelilo. Nechápu, jak to dělal, musel vidět jen nějaké stíny nebo možná ani to ne, ale přesto se dokázal orientovat a žít dál. Byl to opravdový bojovník.

Když jsem mu dnes v poledne nesl oběd, našel jsem ho, jak netypicky leží a spí na sluníčku. To přece nemá rád? Pohladil jsem ho a domlouval jsem mu, že má na verandě na misce celer, ať si na něj zajde. Tak vstal a zaběhl do trubky. Odpoledne jsem ho ale uviděl zase ležet venku, tentokrát ve stínu velkého keře. Přišel jsem za ním a uviděl, že už nedýchá...


Dožil se šesti a půl roku. Na morče asi slušný výkon. Poslední dobou to musel mít bez zraku moc těžké, ale nevzdal to a žil, dokud to jen šlo. Byl členem naší rodiny a bude nám chybět. Místo svého posledního odpočinku si pod velkým rozkvetlým keřem vybral sám, tak jsem jeho volbu respektoval. Teď tam leží pod zemí a nad sebou má křížek se jménem a datumy, kdy k nám přišel a kdy od nás odešel.

Chtěl jsem o něm napsat, protože bych nerad zapomněl, jak byl výjimečný. O morčatech se říká, že mají paměť jen 3 týdny. Náš Kubík si pamatoval trubku k výběhu od podzimu do jara. Taky se o nich říká, že nesmějí navlhnout. Náš Kubík si rád chodil v dešti ven, sekal si travičku a voda mu vůbec nevadila. To, že rozuměl, co mu říkám, už jsem psal. Chápal celé věty typu "Kubíku, přinesl jsem ti mrkvičku, je na verandě v misce, vlastně ne, dal jsem ji za misku".

Na podzim, když jsme ho stěhovali do domu, tak jsme s úžasem zjistili, že dokázal natrhat krabici od mlék na malé kousíčky a pečlivě ucpat všechny škvíry ve svém dřevěném domečku, aby mu tam netáhlo. A když jsme mu dali nějaké staré hadry do domečku a v legraci řekli, aby se jimi přikryl, tak jsme pak překvapeně zjistili, že si z nich udělal krásné hnízdečko a navrch se přikryl pečlivě okousanou krabicí od mlék, aby byl jako v nějakém úzkém zatepleném tunelu. Byl to opravdový šikula!

Zahrál si taky v mém zatím nejsledovanějším filmu na Youtube, kdy jsem testoval NoIR kameru k Raspberry Pi a automatické nahrávání po detekci pohybu:


Byl naše tuším druhé nebo třetí morče, ale byl naprosto výjimečný svou samostatností, inteligencí a dlouhověkostí. Budeme na něj s láskou vzpomínat...

Problémy s PPL – nedoručují balíky

červenec
23
Franta Kučera

Sice to moc nesouvisí s tématem portálu, ale předpokládám, že hodně z vás nakupuje na internetu, takže vám snad tahle informace bude k užitku.

Huawei P10 Lite - zkušenosti

červenec
23
Petr Stehlík
Rád bych navázal na blogpost o kupování telefonu a popsal zkušenosti s Huawei P10 Lite po téměř pěti měsících střídmého používání..

První a nejdůležitější věc - bezpečnost systému: jeden z dvou hlavních důvodů pro koupi nového telefonu byl, že na můj předchozí telefon, skvěle fungující Nexus 5, výrobce přestal poskytovat bezpečnostní záplaty. Proto jsem koupil co možná nejnovější telefon (v podstatě v prvních týdnech distribuce v Česku), abych měl po co nejdelší dobu plnou podporu od výrobce. Od syna s Huawei P8 Lite jsem věděl, že Huawei se o Lite telefony celkem stará a záplaty pravidelně posílá.

U P10 Lite tomu tak však není a mám-li být upřímný, tak na tento model výrobce doslova sere (promiňte expresivní, leč naprosto přesný termín). Ještě začátkem července jsem měl "úroveň záplat 5. února", tedy pětiměsíční skluz! Pak se Huawei "pochlapil" a poslal první update systému, který posunul "úroveň záplat" o pouhé dva měsíce, tedy na začátek dubna. Je 21. září a já mám v telefonu pořád 5. duben!! Přes pět měsíců už je telefon děravý jak řešeto - aktuální útok přes Bluetooth mi dokáže hacknout přístroj do 10 sekund. Za tohle jsem platil 9 tisíc korun? Dopr!!

Nejhorší je, že jsem se nějak po fórech dopídil k tomu, že Huawei ve skutečnosti potichu nějaké updaty systému ubastlil, dokonce nejnovější má snad datum 24. srpna, ale jaksi je zapomíná pouštět mezi lidi přes OTA update. Navíc začátkem září nepochopitelně zrušil stránky, ze kterých si lidé mohli stahovat firmware a aplikovat nové verze svépomocí. Nyní jsou všichni odkázaní na OTA update, které, jak jsem výše uvedl, má nejméně 3-5 měsíční zpoždění, což je u této "vlajkové lodi nižší střední třídy" trestuhodná nedbalost!

Další věc - rychlost: telefon má sice neuvěřitelných 8 jader (4x víc než můj stolní počítač!), ale občas se očividně zamyslí, než dokreslí nějakou pitomou animaci třeba při spouštění či zavírání aplikace. Musím najít, kde se všechny vypínají. Když mi jednou docházela baterka, tak se mi systém sám nabídl, že animace dočasně vypne, a jak to byl potom svižný telefon!

Periferie: foťák celkem fotí, video natáčí (ale ne ve více FPS, pokud se člověk nespokojí se sedmkrát horším rozlišením nahrávky), displej je rozumný, čtečka otisků prstů spolehlivá a rychlá - celkem to jde.

Senzory: ty jsou docela peklo. Kdo by byl býval čekal nepřesnou GPS v roce 2017? Přitom tato čínská sleduje satelity americké, ruské a navíc i čínské. A stejně dokáže určit pozici s NEpřesností +- 13 metrů, zatímco Nexus 5 na stejném místě pracuje s +- 3 metry. Dost zlé! Asi jsem se měl držet Snapdragonu za každou cenu..

Dále elektronický kompas - ukazuje mírně šejdrem a ještě se u toho celou dobu třese jak ratlík. Kompas u Nexu je mnohem klidnější.

Baterie: to je snad jediný klad na celém přístroji. Při mém mírném používání vydrží telefon běžně 4 dny v provozu bez dobití. Pokud za 4-5 dní poklesne pod 20 % kapacity baterie, nabídne se automatické vypnutí animací a podobných nesmyslů, čímž se zbývající životnost protáhne z necelého dne na další třeba tři dny. A to ještě není ta nejagresivnější optimalizace, kterou systém nabízí - to by pak běžel ještě mnohem déle. Nevím, jestli tu tleskat Androidu 7, anebo Huawei/EMUI. Nevím, kdo z nich k tomuto přispěl více.

Navíc pokud už baterie potřebuje dobít, tak se s originální nabíječkou dobije z nuly na 100 % za necelou hodinu (protože nabíječka valí 9 V a 2 A). To je tak dobré, že jsem mu skoro odpustil chybějící indukční dobíjení.

Jinak mě velmi mrzí, že tento čínský telefon nemá probuzení poklepem na obrazovku. To, co má každý drek z Číny i za blbých 1000 korun, tento telefon postrádá. Nejhorší na tom je, že je to zase jen nějaká "vlastnost" konkrétního modelu dováženého do Česka. Modely pro jiné země tuto vlastnost mají dostupnou (sice někde "v tajném menu", ale mají). Přitom má kreslení gesty na obrazovku pro spuštění aplikací, ale probuzení poklepem či zvednutím ze stolu nejde. Ach jo.

To je tak asi vše, co si aktuálně vybavuju, že mě pálí. Podruhé bych si tento telefon nekoupil ani za 4000 Kč, větší cenu opravdu nemá (pro někoho, komu záleží na výše uvedených věcech). Sáhl bych nejspíš po Xiaomi či nějakém jiném Číňanovi (Lenovo / Motorola).

EDIT: zapomněl jsem na nové Nokie, taky výborné čínské telefony s čistým Androidem. A samozřejmě pak další telefony v edici Android One...

EDIT 25.5.2018 - záplaty systému a bezpečnostní aktualizace:
Ještě někdy v březnu 2018 jsem měl pořád poslední záplaty k 1.září předchozího roku, ale pak se to začalo trochu zlepšovat, aktualizace chodily častěji a zpoždění oproti opravám od Google byly už jen dva-tři měsíce. Ovšem dnes Huawei pěkně překvapil: přijela mi záplata systému, která obsahuje opravy od Google až do 1.května 2018. To je vůbec poprvé, kdy mám zcela aktualizovaný systém! Hurá!! Tedy doufám, že Huawei nedělá to, co prý dělají jiní výrobci - že jen zvyšují číslo verze, ale opravy chyb do záplaty nezahrnou...

EDIT 23.7.2018 - Android Oreo!
Huawei se pochlapil až překonal a dnes mi přijel Android 8.0.0. Mám radost - prodloužilo to morální životnost tomuto ďábelskému přístroji nejméně o rok, možná ještě víc.

Pozvánka na 154. sraz - Brno

červenec
17
Openalt.org

První z prázdninových srazů příznivců open přístupu z Brna, okolí i kolemjdoucích se koná v pátek 20. července 2018 od 18 hodin na zahrádce restaurace Tanganika (Horova 35). V případě nepřízně počasí (radar) budeme uvnitř.

Pozvánka na 154. sraz OpenAlt – Praha

červenec
15
Openalt.org

Červencový pražský sraz spolku OpenAlt se koná již tento čtvrtek – 19. 7. 2018 od 18:00 v Kavárně Ideál (Sázavská 30, Praha), kde máme rezervovaný salonek. Tentokrát bude přednáška na téma: automatizační nástroj Ansible, kterou si připravil Martin Vicián.

Ebook: Poznámky správce linuxových serverů

červenec
15
Josef Jebavý
Jako zodpovědný linux admin si vedu dokumentaci. Tuto dokumentaci mám sepsanou v LaTexu. Rozhodl jsem se tento text učesat a doplnit a nyní ho zveřejňuji v podobě ebooku, aby mohl pomoci i ostatním méně zdatným linuxovým adminům. .....

Elektronická zátěž - seznámení a plán na upgrade

červenec
14
Petr Stehlík
Elektronickou zátěž jsem vždycky potřeboval na testování step-up a step-down měničů, USB nabíječek do auta, jakož i laboratorních zdrojů, ovšem nikdy jsem ji neměl. Nakonec mě napadlo postavit si ji nějak jednoduše zadarmo podomácku - jak to dopadlo píšu tady na Google+.

Po tomto "úspěchu" jsem si spočítal, že nejlevnější bude koupit nějakou hotovou. Jakmile mi dorazila (loni v červnu), hned jsem o ní natočil krátké video:


Ve videu ukazuju tři věci: za prvé, neumím to pořádně ovládat a pořád to na mě pípá. Za druhé, neumím to přepnout do módu měření vybíjení baterie (což ale nepotřebuju). Za třetí - vestavěný ampérmetr měří špatně: ukazuje asi o 10 až 30 % méně, než by měl. To je špatné.

Přemýšlel jsem, že ho nějak zkalibruji, ale než jsem se do něčeho pustil, napadlo mě podívat se, co na to ostatní lidé na internetu. A hle, co všechno jsem našel!

Nejdůležitější pro začátek je schéma, to je tady:
http://www.voltlog.com/pub/dummy-load-sch.pdf
(prý je v něm jedna chybka - PB3 je připojen k +12V přes 20k rezistor).

Potom je skvělé, že všechno řídí procesor, takže by měl jít přeprogramovat, že? Neexistuje k němu už i alternativní firmware, když k mému chorošnému zdroji existuje?

No, minuta hledání a našel jsem hned dva různé:

První je tady: https://github.com/ArduinoHannover/ZPB30A1_Firmware

Druhý je tady: https://github.com/dev26th/electronic_load

Zdá se, že procesor na desce je chráněný proti čtení, takže nelze zálohovat původní firmware. Proto autoři alternativního firmware doporučují koupit nový procesor (a to rovnou lepší, STM8S105K6T6C) a tento původní si uschovat, kdyby to alt. firmware neuspokojilo.

Ještě je moc zajímavý tento článek: https://whatever.sdfa3.org/zpb30a1-electronic-load.html
Krom jiného ukazuje, že procesor i s původním firmware vypisuje na sériovou linku měřené napětí.

Ovšem alternativní firmware slibuje mnohem lepší využití sériové linky, především pro kalibraci a vzdálené nastavování zátěže přes PC. Kalibrací bych seřídil ty displeje, aby proudový ukazoval správně, to je lepší jak se vrtat v analogové části a měnit nějaké rezistory. Na to se moc těším, procesory jsem už na Ali objednal :-) Napíšu, až v přestavbě/upgrade elektronické zátěže někam pokročím.

Premiér Babiš ale pracoval v hodné STB!

červenec
13
Vlastimil Ott
Tohle prostě nejde nevydat. „Ta STB, kde já jsem dělal, to nebyla ta hnusná STB, to byla normální STB, vždycky když jsem potkal cizince, tak jsem musel dělat zápis, hlásit a to bylo normální prostě. Já jsem nebyl žádný hrdina“, říkal @AndrejBabis v roce 2011. "Ta STB, kde já jsem dělal, to nebyla ta hnusná ...

Přečíst celý článek > Premiér Babiš ale pracoval v hodné STB!

V červnu rostl zájem uživatelů o cestování; mistrovství světa ve fotbale zvýšilo zájem o sportovní weby

V červnu rostl zájem uživatelů o cestování; mistrovství světa ve fotbale zvýšilo zájem o sportovní weby tereza.tumova@… Po, 07/09/2018 - 11:28

S nástupem letní sezóny se zvýšil zájem uživatelů o webové stránky s nabídkou zájezdů a o cestovatelské weby. Kategorie Cestování – obsah, která obsahuje weby s popisem zajímavých destinací či tipy na cestu, rostla nejvíce na tabletech (téměř 14 %) a klasických počítačích (8 %). Oproti tomu weby s nabídkou zájezdů navštěvovali uživatelé především na mobilních telefonech (rekordní nárůst o 85 %) a dále na počítačích (14 %). 

Další kategorií, kterou mohly ovlivnit blížící se prázdniny, byly Databáze a katalogy, obsahující mimo jiné online mapy a jízdní řády, důležité pro plánování dovolených. Zájem o tuto kategorii se zvýšil pouze na mobilních zařízeních – meziměsíční nárůst počtu uživatelů z tabletů činil téměř 8 % a z mobilních telefonů téměř 12 %. Větší množství volného času mohlo mít vliv i na nárůst počtu uživatelů u kategorií Komunikační služby, Komunitní weby a Zájmové servery, které opět rostly na mobilních zařízeních. 

Jelikož jsou jaro a léto také obdobím, kdy lidé rekonstruují nebo zkrášlují své byty či domy, rostl zájem o obě kategorie spojené s bydlením. Návštěvnost těchto webů rostla na mobilních zařízeních, především na tabletech: počet uživatelů navštěvujících kategorii  Bydlení – obsah,  zahrnující například lifestylové weby, se meziměsíčně zvýšil o 6 % a nárůst u kategorie Bydlení – prodej, do které patří weby s nabídkou nemovitostí, činil 11 %. 

Letošní mistrovství světa ve fotbale zvýšilo zájem o sportovní weby. V průběhu trvání mistrovství (od 14. 6.) navštěvovalo webové stránky v Kategorii Sport v průměru téměř 960 tisíc uživatelů denně, tedy asi o 50 tisíc uživatelů víc než ve zbývající červnové dny. Nejvíce uživatelů (přes 1,1 milionu RU) přilákaly sportovní weby koncem měsíce, zejména 25. a 27. 6., kdy o postup hrály populární týmy např. Španělsko, Německo, Portugalsko či Brazílie.

Tab. 1. Výsledky měření návštěvnosti internetu na jednotlivých zařízeních –  květen a červen 2018.

 

Počítače

Květen

 

Červen

Absolutní 
změna

Relativní změna

Reální uživatelé (RU)

6833705

6 668 190

-165 515

-2,42%

Zhlédnuté stránky (PV)

14887575906

13 746 942 792

-1 140 633 114

-7,66%

Reální uživatelé (RU) – PC doma

6710083

6 551 363

-158 720

-2,37%

Zhlédnuté stránky (PV) – PC doma

11362335224

10 435 212 343

-927 122 881

-8,16%

Reální uživatelé (RU) – PC v práci

1901053

1 855 884

-45 169

-2,38%

Zhlédnuté stránky (PV) – PC v práci

3525240681

3 311 730 450

-213 510 231

-6,06%

Mobilní telefony

Květen

 

Červen

Absolutní 
změna

Relativní změna

Reální uživatelé (RU)

3938391

3 875 849

-62 542

-1,59%

Zhlédnuté stránky (PV)

2282071806

2 118 103 303

-163 968 503

-7,19%

Tablety

Květen

 

Červen

Absolutní 
změna

Relativní změna

Reální uživatelé (RU)

1693096

1 641 967

-51 129

-3,02%

Zhlédnuté stránky (PV)

317214886

295 120 317

-22 094 569

-6,97%

Zdroj: NetMonitor, květen a červen 2018.

 

vpsAdminOS status report: na čem pracujeme

červenec
09
vpsFree.cz

Po pár týdnech přináším zase nějaké nové informace o vpsAdminOS, na čem pracujeme a s čím zápasíme.

Na node1.stg stále ladíme LXCFS, protože upstream verze a kernel neumí to co bychom potřebovali. Chybí nám možnost nastavit počet dostupných CPU, aniž bychom museli přiřadit nějaké CPU na pevno přes cpuset, tak jako to umí OpenVZ. Tzn. aby každý VPS mohl využít 8 libovolných CPU, podle toho které CPU mají aktuálně volno. No a ve VPS by jich nemělo být vidět víc, i když jich má node více, např. node1.stg má 32. Ono je to matoucí hlavně pro uživatele. Když člověk vidí 32 dostupných CPU, ale může z nich využít na plno jen 8, tak si řekne, že to nefunguje.

Na vpsAdminOS k nastavení CPU limitu používáme CPU kvóty (cfs_quota/period_us), ale na omezení počtu viditelných CPU už žádné prostředky k dispozici nejsou. Takže aktuálně pracuju na úpravě LXCFS, aby se v /proc/stat a /proc/cpuinfo zobrazoval správný počet CPU podle nastavené kvóty. Z těchto souborů pak čte informace top, htop a další monitorovací nástroje.

LXCFS ovšem řeší jen část problému, protože pokud se zeptáte kernelu kolik máte CPU přes nějaký syscall, stále dostanete „špatnou“ informaci. Kernel nějaké úpravy hodnot v LXCFS nezajímají. Např. nproc na node1.stg stále vracel 32 místo 8. Podle nproc se mohou řídit různé build systémy, takže jsem se to snažil vyřešit. Výsledkem je kratičký patch do kernelu, který upravuje návratovou hodnotu syscallu sched_getaffinity() tak, že obsahuje jen omezený počet CPU. S touto úpravou už nproc vrací správné číslo, nicméně tohle řešení není ideální a možná to bude rozbíjet nějaké aplikace, uvidíme.

Výše popsané změny jsou na node1.stg nasazeny od minulého týdne. Pokud jste si všimli něčeho podivného, nebo něco nefunguje jak má, hlaste to prosím.

Dále jsme aktualizovali kernel na 4.17. Dlouho nás brzdil bug v NixOS, kvůli kterému kernel nebyl kompatibilní se ZFS. Teď netrpělivě čekáme na 4.18, který bude podporovat FUSE v user namespace, tzn. mělo by začít fungovat sshfs, apod.

node1.stg bude fungovat minimálně ještě několik měsiců a místa je tam dost, přidejte se. Zpětné vazby zatím moc nebylo. Můžete tam provozovat cokoliv, čemu nevadí časté výpadky. Vytvořené VPS nemažeme, dokud je tam místo.

The Things Network – LoRaWAN – IoT

červenec
07
Franta Kučera

Většina lidí resp. jejich pracovních stanic, mobilů, dalších osobních zařízení a větších počítačů už je připojena k internetu. Současným trendem (už pár let) je připojování „věcí“ k internetu tzv. IoT. Věcmi jsou buď různá čidla, která posílají naměřené hodnoty do sítě, nebo akční členy, které na základě přijatých zpráv něco dělají, případně kombinovaná zařízení, která přijímají i odesílají zprávy zároveň.

The Things Network - IoT brána

Časem bude možná nějakou formou konektivity vybavené každé zařízení. Může se vám to nelíbit, můžete s tím nesouhlasit, ale… znáte to. Úspěšnou strategií je zajistit, aby použité technologie byly otevřené nikoli proprietární, aby síť patřila nám, abychom to byli my, kdo má vliv na její fungování, abychom dostupnou konektivitu používali tam, kde to má smysl, a v ostatních případech ji mohli vypnout nebo odstranit. V současné době se rozšiřuje IoT síť, která stojí na otevřených principech a na které se může podílet každý z nás.

Software pro fotografy v Linuxu

červenec
05
Vlastimil Ott

Pokud fotíte a používáte nějaký linuxový systém, máte k dispozici docela dost programů pro různé činnosti spjaté s fotkami. Jsem přesvědčený, že i když pro Linux neexistuje třeba Zoner Photo Studio nebo Adobe Lightroom, nemusíme si vůbec zoufat, protože nabídka podobných programů je dostatečně široká. Na této stránce je seznam programů, které můžete využít.

(Toto je starý a zřejmě ne zcela aktuální zápisek z jiného mého blogu, kam se nehodil.)

Stažení fotek z fotoaparátu do počítače

Rapid Photo Downloader

Po připojení datové karty stáhne všechny fotky a videa do určeného adresáře, přičemž je přejmenuje a roztřídí podle data, EXIF informací nebo jiných parametrů. Z karty je smaže a zařízení odpojí. http://www.damonlynch.net/rapid/

GPhoto2

Obslužný program pro více než 1400 fotoaparátů – umožňuje stahování fotek a videí a další funkce, které jsou využívány dalšími programy. Tento software není primárně určen koncovému uživateli (běží pouze v textovém režimu).  http://gphoto.org/

Zpracování RAW

Darktable

Aplikace pro zpracování RAW snímků a jejich „vyvolání“. Obsahuje množství modulů pro úpravu geometrie, barevnosti, ostrosti, vytváření efektů, korekci vad. Program dokáže také fotit přímo z foťáku (viz dále tethering). Můj favorit. Občas o něm něco napíšu, články vycházejí také na LinuxEXPRESu. http://darktable.org

RawTherapee

Patří mezi etablovaný software pro zpracování RAW snímků, jak si můžete přečíst v těchto článcích. Snímky lze vyvolávat, upravovat jejich barevnost, tonalitu, ostrost a další charakteristiky. http://rawtherapee.com

Photivo

 

http://photivo.org

Bitmapové editory

GIMP

Známý bitmapový editor, s nímž dokážete udělat množství práce. Fotograf ho využije například na úpravu barev pomocí křivek nebo úrovní, k ořezu a úpravám perspektivy, ale dokáže toho mnohem víc, jen se to uživatel musí naučit. Doporučuji gimptoriály na LinuxEXPRESu a knihu Digitální fotografie v programu GIMP. http://www.gimp.org

Pinta

Bitmapový editor, který má překvapivě mnoho funkcí, a ovládá se snadněji než GIMP. Není to žádné ořezávátko, obsahuje množství efektů, umí pracovat s vrstvami a přijde mi velmi přehledný. Má jiné klávesové zkratky, což mi práci komplikuje – jsem zvyklý na GIMP. Celkově program považuji za velmi schopný nástroj. http://pinta-project.com

Krita

Editor pro kreativce a umělce, což nutně nemusí být každý fotograf. Tento editor se profiluje jako nástroj pro vytváření kreseb v klasickém slova smyslu a fotograf jej v běžné práci nevyužije. Ale pokud hodláte vytvářet umělecká díla, budete asi rádi, že o něm víte. http://krita.org

Pixel

Poloprofesionální editor pro mnoho platforem je stále k dispozici, nicméně jeho vývoj vedený (pokud je mi známo) jedním mužem ustrnul v roce 2009. Nikdy jsem ho nepoužil, také proto, že to není svobodný software a protože jsem měl vždy co dělat, abych zvládl GIMP. 😉 Pixel je ale stále program, se kterým lze počítat, vlastnosti a funkce měl impozantní. http://www.kanzelsberger.com/pixel/

Tethering (focení z programu)

Entangle

Program pro ovládání fotoaparátu pomocí programu. Můžete nastavit parametry výsledných snímků, ISO, délku expozice a další hodnoty. Fotka se ihned natáhne do programu, takže ihned vidíte výsledek. http://entangle-photo.org

GPhoto2

Obslužný program pro více než 1400 fotoaparátů – umožňuje stahování fotek a videí a další funkce, které jsou využívány dalšími programy. Tento software není primárně určen koncovému uživateli (běží pouze v textovém režimu).  http://gphoto.org/

Konference OpenAlt 2018 hledá přednášející

červenec
04
Openalt.org
Text: 

Vážení přednášející a návštěvníci,
3. a 4. listopadu nás čeká již třináctý ročník konference OpenAlt konané v Brně. Chceme, aby i tento ročník překonal předchozí. Zveme vás jako přednášející, organizátory a návštěvníky, abyste nám s tím pomohli. Proti minulému ročníku rozšíříme prostor pro kladení otázek a diskuzi i mimo přednáškové bloky a můžete se těšit na téma o Open Culture.

Témata OpenAlt 2018:

  • Tradičně můžete představit veřejnosti svůj projekt pro rozšíření povědomí a získat pro něj nový impuls ještě k lepším výsledkům. Nemusí jít o software, ale i hardware spadající do tzv. domácí tvorby alias DIY, které je v nás stále zakořeněno po našich rodičích.
  • Kolem nás vznikají nové informační zdroje (open data), které čekají na využití a proto uvítáme přednášející, kteří se podělí o znalosti jak s daty pracovat. Ať už se jedná o jejich agregaci a analýzu nebo publikování v srozumitelné podobě.
  • Digitální svět nás obklopuje při každodenní činnosti. Proto připravujeme cyklus přednášek Život a svět pro bližší seznámení s tímto světem a poskytnout návod jak s ním pracovat. Jde tak o bezpečné chování doma i v práci, příležitosti a rizika, možnosti vzdělávání již od útlého věku.
  • Nejrychleji se zkušenosti získávají z praxe, a tak chceme poskytnout velký prostor pro dílny/workshopy či přednášky „Jak to funguje“. Ať se jedná o stavbu 3D tiskárny, tvorbu her, zabezpečení počítače nebo jak správně prezentovat a kreslit.
  • Nově bychom zabrousili do Open Culture, možnosti využití svobodných děl ve své tvorbě a případně tuto oblast dále rozšířit. Nejde jen o využití open source pro umění, ale i o publikaci a propagaci.


Nezapomínáme ani na nejmenší a po předchozí premiéře se opět chystáme připravit dětský koutek, kde si ratolesti budou moci odpočinout.

Vaše návrhy uvítáme skrze tento formulář a to do 9. září 2018. Neváhejte nás kontaktovat s tipem na přednášku nebo sponzora pomocí formulářů připravených na webu konference nebo přímo emailem na adresu openalt2018@lists.openalt.org

V souladu se směrnicí o ochraně osobních údajů informujeme, že všechny poskytované údaje jsou využity pro kontaktování přednášejícího ze strany organizátora za účelem pořádání konference.

O přidávání a mazání kódu aneb Moje práce na Report URI

červen
29
Michal Spacek
Logo Report URI

Službu Report URI založil Scott Helme někdy v roce 2015. Ten rok jsme se potkali na konferenci DEF CON v Las Vegas a krátce pokecali o počasí a XSS. Od té doby Report URI často zmiňuji ve svých přednáškách, přičemž lehce zapamatovatelný a úderný název jedné z nich, XSS PHP CSP ETC OMG WTF BBQ, se Scottovi zalíbil natolik, že začal podobný název používat také. A to už něco znamená, že!

CSP STS PKP SRI ETC OMG WTF BBQ… parádní název Scottovo přednášky

Foto: Scott Helme

Poté, co jsem ve Skype dělal na různých platebních systémech, měnil a vylepšoval ve Slevomatu nejen hashování hesel a pracoval jako „security engineer“ v Apiary (teď už Oracle), jsem se víc věnoval školení a přednášení a začalo mi tak trochu zase chybět programování aplikací. Často něco bořím (ehm, zkoumám) a hledal jsem něco dalšího, co bych mohl naopak stavět.

Jednoho pozdního letního večera léta Páně 2017 mi Scott zavolal a zeptal se Hej, chceš na Report URI dělat se mnou? Bez váhání jsem odpověděl Si piš. A tak jsme na tom začali makat spolu. Konec příběhu. Teda vlastně ne, tenkrát veškerá ta sranda teprve začala.

Report URI je nástroj sbírající reporty z prohlížeče. V praxi to znamená, že když na váš web přijde návštěvník a jeho prohlížeč na něm zjistí nějaký bezpečnostní prohřešek, tak ten samý prohlížeč vám o tom pošle detailní report. Paráda, co?

Aktuálně je v prohlížečích asi 5 fíčur (a přibývají), které takový report umí někam poslat. Prohlížeče vás mohou upozornit, pokud jim to přikážete, že se něco stalo, například:

  • Tato stránka chtěla nahrát skript, který bych nahrávat neměl
  • Tuhle stránku jsem nahrál přes HTTPS, ale obsahuje obrázek vložený přes HTTP (tomu se říká mixed content a dá se detekovat posíláním HTTP hlavičky Content-Security-Policy-Report-Only: default-src https:; report-uri https://….report-uri.com/ poté, co jste váš web přesunuli na HTTPS)
  • Nebo dokonce i na této stránce jsem detekoval útok Cross-Site Scripting
  • A mnohem víc…

Agregátor takových reportů si celkem pracně můžete postavit i sami, nebo můžete použít službu jako např. Report URI. Nástroj na sběr reportů jsem si začal nejdřív samozřejmě vytvářet sám, ale i z mého webu s pár návštěvníky přicházelo strašně moc reportů, které jsem nakonec úplně ignoroval. A to se bavíme jen o 10 reportech za den. Report URI má grafy a filtry a vůbec nabízí lepší přehled toho co se na vašem webu stalo. Takže jsem nakonec svůj rozpracovaný nástroj zahodil a začal používat a doporučovat Scottovo službu. Tohle bylo nějaké 2 roky předtím, než mi Scott dal nabídku, kterou jsem nemohl odmítnout.

Grafy CSP na Report URI

Grafy z reportů Content Security Policy

„Nové“ Report URI jsme spustili 1. listopadu 2017 a při té příležitosti zároveň prasklo, že v tom s námi jede i Troy Hunt! Troy již několik let za sebou získává ocenění Microsoft MVP (Most Valuable Professional), je zároveň i Regional Director pro cloud a bezpečnost (to je skupina na Microsoftu nezávislých profíků, ne pozice ředitele, přesně to znamená tohle) a autor kurzů na Pluralsightu. Má na svědomí i Have I Been Pwned? – službu, kterou můžete (a měli byste) používat pro sledování, jestli vaše e-mailová adresa, doména nebo nějaké heslo nebylo součástí známého úniku dat. Ten web (i téma) můžete důvěrně znát také z mých přednášek a článků.

Za tu dobu, co na Report URI pracuju, přibylo už docela dost nových vlastností:

  • Předplatné – pokud vám nestačí 10 tisíc reportů zdarma, můžete si jich přikoupit víc (oznámení)
  • Podpora pro týmy a 2FA
  • CSP Wizard, pomůže vám s konfigurací Content Security Policy, stačí klikáním povolovat nebo blokovat domény (víc o wizardu)
  • Drobnosti jako lepší grafy, ve kterých můžete skrývat věci, které zrovna nechcete vidět
  • Filtrování s hvězdičkovou syntaxí
  • Report URI JS pro posílání reportů ze stránek, které jsou hostované na platformách jako např. GitHub Pages a Ghost Pro

Předělali jsme i infrastrukturu, abychom zvládali narůstající počet reportů, které zpracováváme. Začali jsme používat Cloudflare Workery, aby to bylo všechno trochu rychlejší. Aktuálně máme něco přes 40 serverů pro veřejnou část a pak i nějaké privátní instance pro firemní zákazníky. Ve špičkách zpracováváme přes 15 tisíc požadavků za vteřinu. Celkově nám prohlížeče návštěvníků poslali přes 60 miliard reportů. Další čísla v článku Report URI: A week in numbers.

Celkový počet požadavků za posledních 24 hodin: 437 699 578; 41,21 milionu za hodinu ve špičce

Celkový počet požadavků za posledních 24 hodin: 437,67M; 41,21M za hodinu ve špičce

Naši službu (a posílání Content Security Policy reportů) už používá docela dost webů, např. jedna holandská banka („Marketingovému týmu fungují kampaně a bezpečáci dostávají další info“ – Jesse Houwing), a další ji plánují brzo nasadit, jako např. vývojáři EVE Online, hry z kategorie „massively multiplayer online role-playing game“ („A to všechno bylo díky @reporturi o dost jednoduší!“ – Stefán Jökull Sigurðarson).

A aby se nezapomnělo, Report URI vyhrálo cenu „Best Emerging Technology“ v anketě SC Awards Europe 2018, která oceňuje to nejlepší z oblasti bezpečnosti. Pořád tomu nemůžu nějak uvěřit, ale přímo z místa činu to potvrdili ScottTroy, krátce se o Report URI zmínil i SC Magazine UK, takže to asi bude pravda. Tak teda na zdraví! 🥂

Pokud byste se chtěli dozvídat o dalších novinkách, tak sledujte blog Scotta Helmeho. Já jen mažu kód, he he. Jo a ty 2 miliony smazaných řádků? Většina z nich byla odstraněna v této změně:

+5,005 −1,422,024 ■■■■□

Smazat 1,4 milionu řádků kódu 3 týdny po nástupu? Co se může stát…

To byla knihovna Microsoft Azure SDK, kterou jsme celou nepotřebovali, resp. potřebovali jsme jen Azure Storage SDK.

Jop, pracovat na Report URI je sranda.

První zkušenosti s 3D tiskárnou i3 MK3

červen
26
Petr Stehlík

i3 MK2 → i3 MK3

Nedávno jsem si koupil českou 3D tiskárnu i3 MK2 (vyrobenou firmou Prusa Research s hrdostí v Praze) a byl jsem z ní úplně nadšený. Ovšem mé nadšení po necelém roce radostného tisknutí notně zchladilo oznámení výrobce, že na podzim 2017 vydá novou, revoluční verzi i3 MK3. Okamžitě jsem po ní zatoužil - tedy přesněji jsem zatoužil po nové tiskové podložce (pružném ocelovém plátu), která by mi umožnila oddělovat mé výtisky z PETG materiálu jednoduše prohnutím plechu, místo ničením celé tiskárny, jak se snažím ty výtisky utrhnout nebo dokonce odseknout z podložky (PETG drží na PEI opravdu fest).

Nejdřív jsem zvažoval, že koupím jen částečný upgrade z MK2 na MK2.5, ale chybělo mi tam to nové 24V napájení, které prý umožňuje běhat motorům mnohem rychleji, takže tisk na MK3 je hotový mnohem dříve než na MK2 (a asi i na MK2.5). Navíc jsem si říkal, že 24V vyhřívání tiskové podložky MK52 dodá čtyřnásobný výkon než 12V u MK42, takže nebudu čekat minutu na nahřátí před tiskem, ale jen 15 sekund. Proto jsem nakonec týden před Vánoci 2017 objednal celou novou i3 MK3.

Postav si sám

Po mnoha týdnech čekání mi začátkem března dorazila krabice s pravými medvídky Haribo (to mě potěšilo - u předchozí MK2 jsem měl nějaké nedobré kostky) a novou tiskárnou. Sestavit ji bylo velmi jednoduché a příjemné, neboť se tam už neopakoval ten zavilý souboj se šesti závitovými tyčemi a 24 matičkami, kdy z nich člověk zkouší sestavit rám. U i3 MK3 je rám z profilů, které stačí sešroubovat a je to. Teda není to, je nutné to i tady zkontrolovat, protože i teď to jde při utahování zkřížit, ale když je člověk pečlivý, tak to rychle dá. Mě to dokonce tak bavilo, že jsem si ten rám po sestavení celý rozdělal a složil znovu, jen abych si to užil. Zbytek stavby tiskárny je opět pohodový, pokud člověk přesně následuje návod a dává pozor i na délku šroubků (jinak musí rozdělat půl extruderu, jako já :).

Jedno podivné zaškobrtnutí v mém případě přece jen bylo - koncem ledna 2018 Josef Průša vyhlásil na blogu, že od teď mají nové plastové díly, tak jsem je chtěl dostat - to se mi povedlo, akorát balení šroubků odpovídalo ještě předchozím plastovým dílům. Takže při kompletaci mé krabice asi řádil nějaký šotek. Naštěstí je v balení sáček s náhradními šroubky, takže se mi vše povedlo sestavit bez dokupování čehokoliv. Akorát jsem se spojil s podporou, že mám v balení ještě to pevné plastové opletení kabelu k topení podložky, které v lednu také opustili, protože to prý některým zákazníkům vytrhávalo termistory - tak mi do týdne přišlo to děrované opletení a bylo vše v cajku.

První tisk

Před prvním tiskem jsem nasadil už dříve objednanou silikonovou ponožku přímo od E3D (výrobce hotendu). Ta chrání okolí trysky, vlastně celý hotend, od zalepení z roztopeného plastu (zvlášť můj oblíbený PETG materiál se rád nalepí na hotend). Nejdřív jsem musel tisknout z PLA, jak vyžaduje firmware tiskárny (před prvním tiskem jsem též nasadil nejnovější stabilní firmware, který se už dva měsíce drží na verzi 3.1.3).

Poté jsem už přešel na PETG, ze kterého tisknu všechno, neboť velmi dobře kombinuje kladné vlastnosti z PLA i ABS a nemá prakticky žádné zápory. Měl jsem doma nějaké zbytky Prusa PETG z předchozí tiskárny, a s novou tiskárnou jsem si rovnou koupil i novou cívku černého Prusa PETG. V tu chvíli také začaly problémy, ale o těch až kousek níže. Nejdřív to pozitivní...

Pozitivní zážitky

Určitě dobře znáte všechny výhody i3 MK3, jsouce dobře zmasírování reklamou, podobně jako já. Proto tu potvrdím jen některé drobnosti: tiskárna je skutečně velmi tichá, pokud se hlava pohybuje v malém rozsahu, tak do 3-5 cm (třeba infill malého objektu). Dále senzor filamentu zjednodušuje zakládání nové struny (stačí zastrčit strunu do otvoru a tiskárna si ji sama natáhne). A nakonec to hlavní - pružná tisková podložka je skutečně super, té blahořečím kdykoliv sundávám jakýkoliv větší objekt. Prostě jen prohnu plech a výtisk se odloupne sám. Super!

Nečekaná překvapení (ne pozitivní)

Tiskárna umí velmi překvapit, pokud potřebuje přejet hlavou větší kus podložky (řekněme nad 10 cm). V tu chvíli hrnčí/řinčí úplně stejně jako MK2, možná ještě víc. Po pasáži tichého tisku to trošku zaskočí. Zřejmě rezonanční frekvence rámu nebo něčeho podobného. Nejsem sám, komu to dělá - je o tom řada videí na YT, některá dost výmluvná.

Senzor filamentu umí pěkně potrápit. Ne nadarmo jde v nastavení vypnout. Zdá se, že u průhledných plastů nevidí, že se struna posunuje. Mě to ještě nepotkalo, neboť pořád tisknu z černé, ale už jsem psychicky připraven tu laserovou detekci vypnout, protože novou strunu zakládám jednou za měsíc, zatímco nečekaný výpadek tisku (když senzor falešně zahlásí, že struna došla) mě může potkat kdykoliv.

Nová tisková podložka MK52 se nenahřívá čtyřikrát rychleji, jak jsem si z dvojnásobného napětí myslel. Má totiž jinou konstrukci - místo plošného spoje (desky kuprextitu), kterým protéká proud, jsou tu keramická topná tělíska. Čas potřebný pro počáteční zahřátí je tak prakticky stejný jako u MK2. Nechci ani domýšlet, o kolik se prodlouží čekání u MK2.5, kde je taky nová podložka, ale zůstalo jen 12V nahřívací napětí.

Nová tisková podložka zase není ideálně rovná. Má sice devítibodové uchycení (oproti tuším čtyřem bodům u MK42), takže by se měla méně kroutit, ale stejně je to po nahřátí nějaké zvlněné, což je vidět u větších tisků, kdy je první vrstva místy "rozpláclá" moc a kus vedle už zase málo. Anebo je možná podložka v pořádku, ale je to špatně zkalibrováno novou PINDOU, takže se během tisku nepatrně posunuje hlava v ose Z, aby mylně vykalibrovala podložku, a rozhodí to tisk? Nevím.

Nová teplotně kompenzovaná P.I.N.D.A.2 je kapitola sama pro sebe - měla to být chlouba MK3, a zatím je to noční můra. Věnuji jí asi samostatný odstavec níže.

Mimochodem, když už jsem u té podložky s pružným tiskovým plátem: zdá se, že pro PLA a PETG (a mnoho dalších materiálů) je to naprostý ideál, ale umí to pěkně potrápit lidi, kteří ještě tisknou z ABS. Smršťovací síla při chládnutí ABS je totiž tak obrovská, že umí nadzvednout tiskový plát navzdory silným magnetům, které jej normálně drží na podložce! Mně se to tedy neděje, neboť ABS po letech trápení s nejstarší 3D tiskárnou ignoruju, ale jiní tiskaři si už svůj moment překvapení prožili. Možná pomůže přichytit pružný plát po okrajích těmi kancelářskými sponkami, co s nimi běžní 3D tiskaři přichytávají sklo k vytápěné podložce.

Teď třeba o rychlosti tisku: i když mám nové motory na 24 V, i když mám revoluční Trinamic drivery pro krokové motory, i když mám novou elektroniku Einsy (chytrou jako Einstein), tak tisk je ve výsledku pomalejší než na MK2! Důvodem je, že na MK2 funguje linear advance, zatímco na MK3 zatím pořád ne (nový firmware to snad bude umět, ale firmware si zaslouží vlastní hustý odstavec). Takže tady mě koupě nové tiskárny se slibem rychlejšího tisku za 20 tisíc zatím nepotěšila - stará dobrá MK2 je prostě výhodnější (vytiskne více za stejnou dobu).

Je důležité též zmínit, že linear advance umí též zvýšit kvalitu tisku, takže se dá říct, že MK3 tiskne hůře než MK2 (v tuto chvíli - časem snad nový firmware přidá linear advance i pro MK3). Skutečně - na výtiscích z MK3 je na horní straně (v poslední vrstvě) vidět takové jakoby plcance plastu v místech, kde hlava opouštěla tisk a přesouvala se jinam. Na začátku mě firmware při kalibraci donutil vytisknout logo PRUSA, které v dodaném stříbrném PLA vypadá dost odpudivě, jako nějaký nepovedený výtisk. Naprosto nesnese porovnání se stejným logem vytištěným před rokem a půl na MK2. Byl jsem z toho tak zaskočený, že jsem pro kontrolu poprvé v životě vytiskl 3DBenchy (testovací lodičku), ale ta dopadla dobře (chci říct perfektně). Asi je to tím, že nemá víc míst v jedné rovině v poslední vrstvě, takže se hlava nepřesouvala a nenechala za sebou ty plcance.

Zajímavé též je, jak strašně je rozžhavený motor extruderu. Má minimálně 60 ℃ - nedá se na něm udržet ruka, dokonce bych řekl, že se o něj dá spálit. Zkoušel jsem o hodně povolit šrouby regulující tlak na kolečko posouvající plastovou strunu, ale ničeho jsem tím nedosáhl. Mnoho lidí se v konferencích i jinde ptalo, jestli je takto rozžhavený motor OK - Josef Průša celou dobu odpovídal, že ano, že je na to stavěný, ale začátkem května se v git repozitáři firmware objevily úpravy, které významně snižují proud jdoucí do motoru extruderu, právě proto, aby trochu zchládl. Ihned to způsobilo problémy jinde. Ale víc o tom v odstavci o vývoji firmware.

Negativní zážitky

Z vyloženě negativních zážitků si aktuálně vybavuju jen kruté problémy při tisku z dodaného černého Prusa PETG. Trápil jsem se s tím skoro šest týdnů. Ve zkratce šlo o to, že roztavený plast z trysky se při tisku začal velmi záhy nabalovat na trysku, až na ní postupně udělal takový velký knedlík, který pak někde upadl, přilepil se a zchládl, pak do něj narazila tisková hlava a byl konec tisku. Zkoušel jsem kde-co, ladil tiskové profily (což nesnáším, neboť je to úmorná činnost vyhazující akorát plast, elektřinu a hlavně čas tiskaře, kdy postupně člověk mění vždy jeden z deseti různých parametrů, co mohou tisk ovlivnit, pak tiskne pokusný nesmysl a pozoruje změnu, a pak znovu jinak a tak pořád dokola), psal do konferencí, psal na podporu výrobce, psal na můj Google+ profil a celkově s tím otravoval sebe i ostatní. Nakonec se ukázalo, že na vině je zřejmě jen tento konkrétní kus dodaného PETG, protože s jiným Prusa PETG (např. loňským, nebo od jiného výrobce - třeba Devil Design) tiskárna tiskne dobře a bez nervů.

K negativním zážitkům se vlastně řadí i moje komunikace s dodavatelem tiskárny. Připomeňme si, že tiskárna stojí dvacet tisíc korun českých i proto, že Prusa Research platí tým lidí jak na ladění tiskových profilů, tak i na podpoře, kde mají reagovat na problémy zákazníků. Přitom na moje dva e-maily (v rozmezí tří týdnů) nikdy neodpověděli, na můj 6 týdnů starý podnět v Githubu dosud nereagovali, na moje dotazy v jejich oficiálním fóru nikdy ani nemrkli. Před týdnem jsem u nich dodaný plast reklamoval - zatím také bez reakce. To je docela studená sprcha.

P.I.N.D.A.2

Tiskárna i3 MK2 přišla s převratnou automatickou kalibrací výšky hlavy nad podložkou díky sondě, které výrobce tiskárny přezdívá P.I.N.D.A. Fungovalo to úplně famózně - tedy pokud člověk pokaždé začínal tisknout ze studené tiskárny. Když ale tiskl další tisk a tiskárna nestihla vychladnout, tak zahřátá P.I.N.D.A. udávala jinou vzdálenost od podložky. Proto v reklamách na MK3 vystupuje P.I.N.D.A. druhé generace, která je teplotně kalibrovaná! Zní to super, člověk očekává, že MK3 má vždycky přesnou vzdálenost od podložky bez ohledu na to, jakou teplotu má zrovna sonda, podložka, hlava či okolní prostředí.

Bohužel, při výrobě tiskárny se podařilo něco nečekaného - použily se dvě různé verze sondy (kterým se pracovně přezdívá šedá a černá) a tyto dvě sondy mají zcela rozdílné teplotní profily - dokonce úplně obrácené. Jedna má ten profil (závislost naměřené vzdálenosti na teplotě) přibližně lineární (např. čím tepleji tím blíž), ale druhá ho má obrácený (opačné znaménko - čím tepleji tím dál!) a řekněme parabolický. Tudíž kdykoliv se některá verze firmware pokusí využít teplotní kalibraci PINDY2, okamžitě to půlce majitelů MK3 totálně rozhodí tisk. Aspoň tolik jsem pochopil ze čtení anglického fóra na stránkách výrobce tiskárny. Proto i v těchto dnech - tedy 8 měsíců od zahájení dodávek MK3 na trh, se pořád ještě ve firmware řeší, jak tu teplotní kalibraci PINDY2 použít tak, aby výsledky byly aspoň trochu přijatelné pro obě verze, které jsou rozšířené mezi desetitisíce zákazníků.

Firmware

Stručná rekapitulace: zatímco MK2 má už mnoho měsíců stabilní verzi firmware (v podstatě od září 2017), která obsahuje linear advance, takže tiskne rychle a kvalitně, tak pro MK3 se během podzimu a zimy vydávala úplná smršť nových verzí firmware. Bylo to zjevně nutné pro uhašení úplně děsivých hlášení od čerstvých majitelů nových tiskáren, kterým tisková hlava různě narážela do podložky, do krajů, odjížděla při tisku bezdůvodně někam pryč, případně se vrátila a začala tisknout o několik centimetrů vedle. Do toho velké problémy s laserovou detekcí pohybu struny (spousta falešných hlášení), výše zmíněné problémy s PINDA2 atd. V lednu pokusně zapnutý linear advace pro MK3 musel být znovu vypnut, protože způsoboval problémy při tisku. Stejně tak byly i problémy s tiskem přes OctoPrint. Mně naštěstí přišla tiskárna zrovna v době, kdy 8.března vyšla už zmíněná verze firmware 3.1.3, která je na mé tiskárně a pro mé tisky bezproblémová. Chybí mi samozřejmě linear advance, ale alespoň mě nezlobí žádné extra senzory, které má MK3 navíc oproti MK2. Zkazky lidí ve fóru naznačují, že mám v podstatě štěstí, které jiní nemají.

Už dva měsíce se tým programátorů u Průšů snaží vydat novou verzi. Jenže mezitím konečně vyšel upgrade z MK2 na MK2.5, který vyžaduje zase další samostatnou verzi firmware, takže by v tu chvíli už tým musel udržovat čtyři různé větvě (MK1, MK2, MK2.5 a MK3). To naštěstí pochopili, že není možné zvládat, a tak se jali slučovat alespoň MK2, MK2.5 a MK3 dohromady. To přináší mnoho nových problémů, které zažívají lidé, co zkouší instalovat RC verze (kandidáty na vydání). Opět jim tisková hlava jezdí kam nemá a naráží do různých věcí. Na takové pokusy nemám náladu, takže čekám na snad stabilní vydání nového firmware.

Při čtení commit logů v githubu jsem taky konečně pochopil, jak velká alchymie celá ta 3D tiskárna je. Programátoři tam ladí desítky analogových parametrů, které je tudíž možné nastavovat v obrovské škále. Neustále k nim proudí mnoho hlášení o chybách a problémech, které se snaží vyřešit. Často je to úplně zavádějící, protože každý z hlásičů si vlastně doma tiskárnu nějak postavil sám, nejspíš ji nemá ideálně vyladěnou, a teď hlásí  třeba že "tiskárna sama detekuje náraz do překážky, přestože tam žádná není". Tak se programátoři rozhodnou, že uberou trošku z citlivosti na náraz do překážky (což se u MK3 detekuje z odběru proudu motoru, kdy po nárazu se odběr zvýší). Pak si jiný člověk začne stěžovat, že tiskárna si u něj nevšimla, že hlava narazila do zvedlého okraje tisku, a všechno tím zničila. Tak zase parametr citlivosti vrátí zpět. A tak pořád dokola, u všech senzorů, co tiskárna má. Je to zřejmě nikdy nekončící práce, až to skoro vypadá, že jeden firmware se nemůže zavděčit všem. Novinkou je ubrání proudu do motoru extruderu, aby rozžhavený motor nenatavoval plast v místě, kde ho má posunovat ozubené kolečko. Ovšem teď má motor zase tak málo proudu, že nepřetlačí málo roztavený plast v extruderu - ovšem jen u některých plastů, v některých tiskových profilech, u některých cívek atd. Co teď? Ladit tiskové profily, zvedat teploty hotendu?

Závěr

Musím napsat nějaký závěr, abych nepokračoval v té trudnomyslnosti. Můj pocit po dvou měsících je, že MK3 je oproti osvědčené MK2 plná nových senzorů, se kterými je ale těžký boj. Pokud už máte MK3 doma a tiskne vám dobře, doporučil bych asi raději na nic nesahat, nic neměnit, nepřepínat a jen si to užívat. Pokud vám MK3 doma zlobí, tak snad vás potěší, že nejste sami, a možná vám výše uvedené skutečnosti osvětlí, že je to lítý boj, který se snaží tým lidí u výrobce vyhrát. Jestli se jim to povede a kdy, to je otázka.

Pokud doma máte MK2 nebo spíš už MK2S, tak si gratulujte, poplácejte se po rameni a tiskněte co to dá, protože tak vyladěnou a bezchybnou tiskárnu aby jeden pohledal! Jestli pošilháváte po upgrade na MK2.5, tak bych asi doporučil opatrnost, protože budete mít nejmíň odzkoušenou kombinaci hardware a firmware. Raději bych s tím asi chvíli počkal, protože určitě nikdo nechce ze dne na den přejít z bezchybné tiskárny na výše popsaný "živý organismus", kde není jisté, jestli bude tisknout a jak.

A pokud doma ještě žádnou tiskárnu nemáte a jste připraveni si na prusa3d.cz nějakou koupit? Nu tu je dobrá rada drahá. Jestli vysolit 20 tisíc za MK3 s jejím nehotovým firmware, neznámou PINDOU a bez linear advance, ale s pružnou podložkou? Anebo zaplatit 16 tisíc za osvědčenou MK2S, počkat, až si firmware pro MK2.5 "sedne" a pak jít do upgrade za 4,5 tisíce, tedy oželet 24V napájení?

Mimochodem, blíží se léto, kdy Průša rád oznamuje novinky. Nerad bych se dočkal oznámení MK4 v době, kdy MK3 je ještě takto nezralá. Doufám, že se výrobce soustředí a doladí tuto verzi (včetně MK2.5) do stavu, kdy jasně předčí současnou špičku MK2S.


EDIT 18.5.2018:
Dnes vyšel firmware 3.2.1, první stabilní verze bez známých chyb a s navráceným Linear Advance módem. Funguje zdá se dobře i s OctoPrintem v1.3.8 běžícím na Orange Pi One. Tisk má odpovídající kvalitu, ale bohužel rychlost pořád zaostává za MK2. Konkrétně jedna z mých krabiček se na MK3 tiskne 01:54:52, zatímco na MK2 se tiskne 01:42:07, tedy o 13 minut rychleji. Přitom jedním z hlavních výhod MK3 měly být rychlejší a přesnější pohyby díky těm Trinamic driverům. Snad se to ještě bude dát vytunit časem v Slic3rPE, i když jsem slyšel, že extruder na MK3 nezvládne protlačit tolik plastu jako na MK2, takže by mohlo být úzké hrdlo (doslova) tam.

EDIT 26.6.2018:
Dnes vyšla betaverze nového Slic3rPE v1.40. Vypadá velmi dobře. Tiskové profily se nyní stahují z netu, takže jsou vždy aktuální. Čas tisku mé kontrolní krabičky se na MK3 zkrátil z 1:54:52 na 1:45:36, takže se už téměř blíží rychlosti MK2. Dobré...

Překvapivě pomalé LVM

Nečekal bych, že se budu ještě po 9 letech věnovat LVM, ale tohle si zápisek a varování zaslouží.

Dobré použití LVM

LVM používám už jen jako blokovou vrstvu pro KVM plnou virtualizaci. Hodí se mít disk VMka jako LV, je to nejrychlejší řešení (krom přímého použití fyzického zařízení).

Tohle řešení se hodí pro konzistentní zálohu celého blokového zařízení:

lvcreate -s -n vm_backup -L 40G VGData/vm

Tímto vznikne snapshot, který může růst až do velikosti 40GB (a při překročení této velikosti je automaticky smazán).

Potom můžeme udělat zálohu:

cat /dev/mapper/VGData/vm_backup > /mnt/backup/zaloha

a snapshot dropnout:

lvremove VGData/mx_backup

Všechny tyto operace jsou rychlé, všechno je hned (pochopitelně až na kopírování blokového zařízení, ale to jde sekvenční rychlostí disků).

Potíž s merge

Problém ovšem nastane v situaci, kdy potřebujeme snapshot vrátit zpět. (Revert, ve slovníku LVM se tomu říká merge). K tomu slouží příkaz:

 lvconvert --merge /dev/VGData/vm_backup

Až tento příkaz proběhne, tak je původní LV ve stavu pořízení snapshotu. Problém je v tom, že to trvá překvapivě dlouho. Neúměrně dlouho.

Na tomto vmku jsem měl 40GB snapshot a cca 5% změn, což dělá nějaké 2GB změn. Merge těchto 2GB trval (na LVM nad běžným 7200rpm diskem) přes hodinu!!! Rychlost merge odpovídá 500kB/s (modří už vědí).

Disky v daném LVM mají rychlost kolem 150MB/s (sekvenční), takže kdybych udělal kopii LVčka, tak by to bylo hotové za necelých 5 minut.

Rychlost merge 500kB/s ve skutečnosti odpovídá rychlosti náhodného přístupu k disku (7200rpm / 60 = 120 sektorů za sekundu * 4kB = 480kB/s).

LVM při merge tedy jede sektor po sektoru a provádí změny v původním LVčku.

Nepředpokládám, že změny v LV byly (po nevydařeném update z Debian 8 na Debian 9) zcela náhodně rozesety po celém blokovém zařízení, ve skutečnosti se mění celé souvislé soubory s daty, takže lze očekávat spíše souvislé změny bloků dat).

Závěr

Otázkou je, co jiného použít pro bloková zařízení. LVM má tu nespornou výhodu, že do něj z jedné strany bloková zařízení vstupují (PV) a z druhé strany vystupují (LV). Ano, na linuxu můžeme jako blokové zařízení použít jakýkoliv soubor na libovolném FS, ale je tam vždy jedna vrstva navíc. Moderní BTRFS bohužel exportovat bloková zařízení neumí, tam si musíme vystačit se soubory. ZFS umí exportovat ZVOL, ale tam je to zase morální otázka ohledně licencování ZFS na linuxu.

Příručka o evropském právu na ochranu osobních údajů

Příručka o evropském právu na ochranu osobních údajů tereza.tumova@… Čt, 06/21/2018 - 11:07

Cílem Příručky o evropském právu na ochranu osobních údajů (Handbook on European data protection law), vydání aktuální k r. 2018, je zlepšit znalosti a zvýšit povědomí o pravidlech ochrany údajů, zejména mezi pracovníky, kteří nejsou specializovanými právníky a kteří řeší otázky ochrany osobních údajů.

Příručku připravila Agentura pro základní práva (FRA) při EU společně s Radou Evropy  a Rejstříkem Evropského soudu pro lidská práva (Registry of the European Court of Human Rights) a evropským pověřencem pro ochranu osobních údajů (European Data Protection Supervisor). Stávající vydání představuje aktualizaci vydání z r. 2014 a je součástí řady právních příruček, které vydává FRA a Rada Evropy.

WiFi Teploměr - novinky od září 2017 do června 2018

červen
19
Petr Stehlík
Cítil jsem potřebu referovat o pokračujícím vývoji WiFi Teploměrů - jak po hardwarové, tak i softwarové stránce. Rozhodl jsem se pro video, protože jsem chtěl ukázat několik věcí interaktivně.



Níže je popis jednotlivých probíraných bodů a přesný čas ve videu, takže si můžete najít jen to, co vás zajímá.


Novinky v hardware - 00:30


  3D tištěná krabička - 00:35
  lepší konektor k relé - 00:58
  silnější relé - 01:35
  přesnější čidlo vlhkosti a teploty - 01:55
  nové čidlo CO2, vlhkosti a teploty - 02:25
  pohled zblízka - 04:55

Novinky v software - 05:50


  widget pro Android - 05:55
  přesun čidel a jejich mazání - 07:10
  vývoj firmware a upgrade na dálku - 08:25
  dokumentace upgrade firmware - 09:10

Novinky ve firmware - 10:45


  všechna pravidla musí platit současně - 10:58
  možnost ignorovat chybu 85 ℃ - 13:25
  možnost jemně doladit měřené hodnoty - 14:35
  možnost seřadit dle jména - 16:48
  nastavení počtu desetinných míst - 18:20
  lepší hledání čidel - 19:10
  regulace před připojením k WiFi - 19:50
  lepší WiFi konfigurace, captive portál - 20:44

Průvodce popisem novinek na webu - 21:44


Způsoby zapojení čidel do WiFi Teploměru - 25:25


Rozloučení a teaser na příště - 27:40


Update 19.  června:

Včera v noci jsem natočil ještě další dvě krátká videa, která jsem chtěl už půl roku udělat. První ukazuje, jak jednoduché a rychlé je nastavit jméno a heslo k WiFi síti pomocí zařízení s Androidem, které pěkně reaguje na nový Captive portál v posledních verzích WiFi Teploměru:



No a poslední video je vlastně průvodcem nového Widgetu pro Android - jeho instalace, přidání na plochu, konfigurace a používání:


Tak snad se vám tato videa budou hodit, nebo dokonce líbit :-)