Wikipedie letos slaví 25 let od svého vzniku. Největší encyklopedie světa funguje neziskově, bez reklam a bez paywallů a každý měsíc ji využívají miliardy lidí. Její obsah vzniká díky dobrovolné spolupráci statisíců editorů a editorek po celém světě. V Česku oslavy připomene 16. ledna spolek Wikimedia Česká republika Večerem svobodné kultury.
15. ledna 2026 oslaví Wikipedie 25. výročí svého založení. Již čtvrt století je tvořena komunitně různorodými lidmi ze všech koutů světa – je důkazem lidské spolupráce, otevřeného sdílení a neutuchající touhy po poznání.
Čtvrtstoletí komunitně, pro všechny, bez reklam a bez paywallů
Celosvětově dnes Wikipedie obsahuje více než 65 milionů článků ve více než 300 jazykových verzích a každý měsíc je zobrazena přes 15 miliardkrát.
Na tvorbě a kontrole obsahu se měsíčně podílí téměř 250 000 dobrovolnic a dobrovolníků z celého světa. Wikipedie je editována průměrně 342krát za minutu a u nejnavštěvovanějších jazykových verzí – včetně té české – je většina vandalismu odhalena a opravena během několika minut.
“Wikipedie již 25 let funguje neziskově, bez reklam, bez předplatného, nesbírá ani neprodává uživatelská data. Naopak stojí na otevřeném modelu, který tvoří dobrovolná komunita. Díky tomu patří k největším a nejdůvěryhodnějším zdrojům informací na světě,” říká výkonná ředitelka spolku Wikimedia ČR Klára Joklová.
Oslavy 25 let v Česku: Večer svobodné kultury
Výročí 25 let Wikipedie připomene v Česku spolek Wikimedia Česká republika, který podporuje tvorbu a šíření svobodně dostupných informací a posiluje komunitu lidí zapojených do české Wikipedie a dalších Wikimedia projektů. Oslavy vyvrcholí v podobě Večera svobodné kultury, který se uskuteční v pátek 16. ledna 2026 od 16:00 hodin v novém prostoru A3 (HYB4 City, 3. patro) v Kampusu Hybernská v Praze.
Česká jazyková verze Wikipedie patří dlouhodobě k největším a nejaktivnějším v regionu.
“Aktuálně česká Wikipedie obsahuje přes 583 500 článků. Do její tvorby jsou zapojeny tisíce editorů a editorek, z nichž téměř 5 000 bylo aktivních během posledních 30 dnů. Právě tato aktivní komunita zajišťuje, že informace na české Wikipedii jsou průběžně aktualizovány, doplňovány a kontrolovány,” poznamenává předseda spolku Wikimedia ČR Martin Urbanec.
Graf vývoje počtu článků na české Wikipedii. Wikimedia Statistics, Public domain, via Wikimedia Commons
Lidská spolupráce jako základ důvěryhodných informací
I po 25 letech zůstává Wikipedie jedinečným příkladem toho, že otevřené a důvěryhodné informace mohou vznikat díky spolupráci lidí bez ohledu na hranice, jazyk či profesi. Každý nový článek, každá úprava či doplněný zdroj přispívají k tomu, aby byly informace na internetu dostupnější, kvalitnější a lépe ověřitelné.
Motivem letošních oslav je dílek puzzle – symbol toho, že Wikipedie vzniká z jednotlivých příspěvků konkrétních dobrovolných editorek a editorů, fotografek a fotografů, správkyň a správců i mnoha dalších. Každý příspěvek představuje jeden dílek do společné skládačky. Teprve dohromady z nich vzniká obraz největší encyklopedie světa.
“V době nepřeberného množství dezinformací, rychlých technologických změn a nástupu umělé inteligence má lidsky vytvářený a kontrolovaný obsah zásadní význam. Wikipedie ukazuje, že dlouhodobá spolupráce lidí je klíčem ke kvalitě a udržitelnosti informací i do budoucna. Wikipedie dnes představuje jeden z posledních nezávislých majáků v moři dezinformací,” uzavírá Klára Joklová.
Návod na výrobu automatického zařízení pro focení ptáků u krmítka a zveřejňování snímků na Mastodonu. Pokud si chcete udělat svou ptákoboudu, jako je @ptakobouda@mastodon.social, tady je kompletní návod.
Co je to ptákobouda?
Nejdřív si řekněme, co je ptákobouda a co umí. Ptákobouda je v podstatě telefon s Androidem, ve kterém běží několik volně dostupných aplikací. Jejím účelem je zachytit pohyb ve chvíli, kdy pták přiletí do krmítka, vyfotit ho a snímek pak odeslat na Mastodon.
Samozřejmě je možné s obrázkem naložit i jinak — nechat si ho poslat e-mailem, zveřejnit na jiné sociální síti (např. X) a podobně. O některých z těchto možností se zmíním později v návodu.
Co budete potřebovat
Telefon s operačním systémem Android. Stačí klidně něco staršího – funkčnost jsem zkoušel na Androidu verze 9.
Připojení k internetu. Tady je to jednoduché: telefon musí být připojený k internetu.
Ptačí krmítko. Ideálně takové, kam lze telefon bezpečně upevnit a nasměrovat na místo, kde ptáci přistávají.
Aplikace. Budete potřebovat dvě, obě jsou zdarma ke stažení na Google Play. Instalaci i nastavení popisuju v dalších krocích návodu.
IP Webcam
IFTTT
Mastodoní účet pro ptákoboudu (na instanci Mastodon.social). V téhle verzi návodu počítám s Mastodon.social — jinam to zatím nejde. V chystané verzi pro iOS už by mělo být možné publikovat kamkoli.
A to je v zásadě všechno. Jen nezapomeňte, že telefon musí být trvale napájený, připojený k Wi‑Fi a pevně přidělaný ke krmítku (nebo k držáku u krmítka), aby se nehýbal a kamera mířila pořád stejně.
Příprava
Protože aplikace IP Webcam ukládá pořízené snímky do Google Fotek, je rozumné v telefonu vypnout synchronizaci fotek. Platí to hlavně ve chvíli, kdy je zařízení přihlášené k vašemu běžnému Google účtu — jinak by se vám fotky z ptákoboudy mohly míchat mezi osobními snímky a zbytečně plnit úložiště.
Nainstalujte aplikaci IP Webcam. Nainstalujte aplikaci IFTTT. Obě aplikace jsou zdarma a pro náš účel není potřeba kupovat placenou verzi. Pokud vás při instalaci překvapí požadovaná oprávnění, mrkněte rovnou na konec článku.
Nastavení aplikace IP Webcam
Všechna následující nastavení dělejte přímo v aplikaci na telefonu. Přes webové rozhraní IP Webcam se sice k některým volbám dostanete taky, ale změny se často neuloží trvale a po restartu aplikace se mohou vrátit zpět.
Při prvním spuštění aplikaci povolte potřebná oprávnění — hlavně přístup k fotoaparátu a úložišti / knihovně fotek (případně i k mikrofonu, pokud ho budete chtít využít, viz dále).
Po spuštění uvidíte následující obrazovku.
Plug-ins a skripty
Rozklepněte první volbu „Plug-ins“ a potom „Install and manage scripts“.
Nainstalujte plugin „Save photo on modet“. Pokud chcete, aby vám ptákobouda posílala fotky i do e-mailu, nainstalujte a nastavte také „Email on modet“.
Vraťte se o obrazovku zpět a otevřete nastavení pluginu Save photo on modet:
„Minimum time…“ Minimální doba mezi detekcí pohybu a uložením fotek. Já jsem zvolil 120 s – při nižších hodnotách to postovalo příliš často.
„Use autofocus“ Zapíná autofocus, který obchází nastavení v aplikaci. Po spoustě testování jsem ho nechal vypnutý: focení se zapnutím znatelně zpomalilo a často to vyfotilo spíš odlétajícího ptáka, nebo už prázdné krmítko.
Nezapomeňte nahoře zaškrtnout aktivaci pluginu (Enable / Activate podle verze).
Potom se vraťte do hlavního menu aplikace.
Video preferences
Další volba, kterou budeme měnit, je „Video preferences“.
Otevřete „Video recording“ → „Save videos to“ a povolte přístup do vybrané složky. Ukládání videí do telefonu pak můžete klidně zakázat v dalších volbách — tenhle přístup ke složkám je ale potřeba pro správnou funkčnost pluginu „Save photo on modet“. Neptejte se mě proč.
V menu je také podsložka „Camera settings“. Tady můžete nastavit parametry fotoaparátu (přední/zadní, rozlišení, orientaci snímku apod.). Já jsem nechal všechno výchozí. Pokud budete mít obrázky nebo video vzhůru nohama, použijte volbu „Flip“.
Důležité položky v této části:
„Focus mode“ nastavte na „Aggressive, for taking photos“.
„Flash mode“ nastavte na „Flash disabled“ (ať ptáci nemají „vypálené oči“).
„Exposure compensation“ vám dovolí snímky zesvětlit, pokud máte krmítko ve stínu nebo šeru. Já jsem nechal 0.
Vraťte se do hlavního menu.
Effects
V části „Effects“ není pro naše použití potřeba nic nastavovat. Pokud ale chcete i video stream v lokální síti (přes webové rozhraní nebo třeba RTSP do VLC), nastavte si efekty podle potřeby.
Power management
Pokračujte do „Power management“ a povolte tyto volby:
„Keep screen on alive“
„Shallow sleep“
„Stream on device boot“
Motion and sound detection
V hlavním menu otevřete „Motion and sound detection“ a nastavte:
„Enable motion detection“ – zapnout.
„Detection sensitivity“ nastavte na 470. Platí: čím vyšší číslo, tím nižší citlivost. Já jsem se k téhle hodnotě dopracoval testováním přes webové rozhraní aplikace — u vás se může lišit.
„Record video“ Pokud chcete ukládat video do telefonu, zapněte. Jinak nechte vypnuté.
„Motion timeout“ Podobné jako „Minimum time…“ u pluginu, jen s tím rozdílem, že ovlivňuje i četnost ukládání videa. Pro naše potřeby (s vypnutým ukládáním videa) můžete nechat třeba 5 s.
„Enable sound detection“ Pro ptákoboudu nechte vypnuté. Pokud byste telefon chtěli používat jako bezpečnostní kameru (třeba ke vchodu), pak se to hodit může.
Data logging
V hlavním menu je ještě položka „Data logging“. Tady povolte:
„Motion detection“
„Motion event sensor“
Jsou potřeba pro správnou funkci a hodí se i pro testování přes webové rozhraní.
Optional permissions
Nakonec v hlavním menu v části „Optional permissions“ povolte volbu:
„Allow streaming in background“
Start server
A je to. Aplikaci spustíte poslední volbou v hlavním menu: „Start server“. Může se zobrazit reklama — po jejím skončení aplikace začne streamovat a při pohybu i fotit.
V dolní části obrazovky uvidíte IP adresy vašeho streamu v lokální síti. Poznamenejte si je — přes tyto adresy se dostanete k webovému rozhraní aplikace (a tedy i k vestavěnému web serveru).
Pokud si chcete streamovat video z krmítka (nebo třeba při využití telefonu jako bezpečnostní kamery) do tabletu, PC a podobně, doporučuju na vašem AP/routeru přiřadit telefonu u krmítka stálou IP adresu v domácí síti (tj. aby se po každém připojení neměnila).
Nastavení aplikace IFTTT
Pro naše využití stačí bezplatná verze aplikace.
Po otevření vás IFTTT vyzve k přihlášení nebo registraci. Po dokončení:
povolte potřebná oprávnění pro aplikaci,
a zrušte nabídku předplatného (placená verze pro tenhle návod není potřeba).
Teď už můžete vytvořit applet — automatizovaný sled úloh, který bude fotografie z ptákoboudy posílat „do světa“. Ve free verzi lze vytvořit dva applety, nám bude stačit jeden.
Dole klepněte na „Create“.
Otevřete první část „If This“ a vyberte „Android Photos“. V nabídce pak zvolte možnost „Any new photo“ (jakákoli nová fotka).
Potom otevřete část „Then That“ a vyberte „Mastodon social“. V akci „Post a status“ připojte svůj ptákoboudí účet na instanci Mastodon.social a ve spodním poli si upravte text statusu (např. vlastní popisek, hashtagy apod.).
Stejným způsobem můžete přidat i jiné cíle — například odeslání do e-mailu, případně publikování na další služby (např. Twitter/X), podle toho, co v IFTTT zrovna nabízí.
Důležité je zachovat řádek {{PublicPhotoUrl}} — to je odkaz na právě vyfocený obrázek.
K tomu si můžete přidat vlastní text, který se zobrazí v tootu, případně i datum {{TakenDate}} a další proměnné podle toho, co IFTTT v editoru nabídne.
Applet uložte dvojitým klepnutím na „Save“.
Potom nahoře zkontrolujte, že je applet zapnutý — přepínač „Connect“ musí být aktivní.
Tím máte na mobilu hotovo. Další nastavení už bude probíhat ve webovém prohlížeči.
Nastavení aplikace ve webovém rozhraní
Nejdřív si ověřte, že je v IP Webcam opravdu zapnutý server — bez toho webové rozhraní nebude dostupné.
Webové nastavení i stream fungují pouze ve stejné síti, ve které je telefon s aplikací (ptákobouda). Jinými slovy: zařízení, ze kterého nastavujete, musí být připojené ke stejné Wi-Fi jako telefon u krmítka.
Do adresního řádku prohlížeče vložte adresu, kterou jste si poznamenali při spuštění serveru v IP Webcam.
Screenshot
V některých prohlížečích je po načtení stránky lepší přepnout zobrazení na volbu „JavaScript“ — celé rozhraní pak většinou běží plynuleji.
Teď už vidíte obraz ze svého krmítka. Pokud je obraz převrácený nebo otočený, změňte volbu „Flip“ v nastavení aplikace IP Webcam přímo v telefonu (viz výše). Když stejnou volbu změníte jen ve webovém rozhraní, neuloží se trvale a po restartu aplikace nebo telefonu se budete divit, proč je vše zase jinak.
Potom dole rozklikněte položku „Motion detection areas“. Uvidíte stejnou mřížku jako v horním okně se streamem. Klikáním na jednotlivé segmenty zapínáte nebo vypínáte detekci pohybu v dané zóně.
Doporučuju aktivovat jen zóny, které:
nevidí za okraj krmítka (a tedy neberou pozadí mimo krmítko),
jsou spíš blíž ke středu krmítka, kde ptáci reálně přistávají.
Chce to trochu zkoušet, aby telefon nefotil při každém průletu ptáka okolo nebo při pohybu větví v pozadí. Dobrá zpráva: nastavení aktivních zón se na rozdíl od většiny ostatních voleb dá uložit i z webového rozhraní a obvykle přežije restart.
Screenshot
Druhá volba, která nás tady zajímá, je nastavení citlivosti snímání pohybu pomocí posuvníku „More sensitivity“ – „Less sensitivity“. Citlivost je teď nastavená na hodnotu 470 z předchozích kroků v aplikaci IP Webcam. Tady si ji můžete posuvníkem průběžně měnit a rovnou zkoušet, jak se ptákobouda chová.
Pokud vám bude vyhovovat třeba o něco nižší citlivost, nezapomeňte to pak upravit přímo v aplikaci v telefonu (tedy snížit hodnotu z těch 470). Změna nastavená jen ve webovém rozhraní se neuloží trvale.
Streamování videa (volitelné)
Pokud si chcete ptáky i streamovat, můžete stream sledovat přímo v prohlížeči, nebo ho otevřít ve VLC a podobných přehrávačích. Adresa streamu má typicky tvar:
rtsp://ip_adresa:port/h264.sdp
Konkrétní adresu uvidíte v horní části webového rozhraní po rozkliknutí tlačítka „RTSP/h264/ONVIF urls“.
A to je všechno — ptákobouda teď běží a posílá obrázky na Mastodon.
Známé problémy a jejich řešení
Aplikace neběží spolehlivě na pozadí Zkoušel jsem několik telefonů a na všech (včetně cca 8 let starého) to fungovalo. U některých jsem ale musel nechat IP Webcam běžet na popředí s aktivním oknem a nepoužívat možnost typu „Run in background“ ve správě aplikací.
Telefon v zimě zamrzá / hlásí „Low temperature“ Může se stát, že telefon začne zlobit nebo se zasekne (např. se objeví hláška „Low temperature“ a zařízení přestane fungovat). Já jsem si vytiskl na 3D tiskárně uzavřenou krabičku pro mobil a dal do ní kousek topného odporového drátu. Někdy ale stačí i jednodušší izolace.
Reálná zkušenost v mrazu Moje ptákobouda teď běží na staré Nokii 7 bez vyhřívání a funguje i při −14 °C.
Uchycení telefonu Na upevnění mobilu jsem použil starý držák do auta.
Poznámka k soukromí a oprávněním aplikací
IP Webcam je „kamera-server“ – a to znamená, že některá oprávnění jsou pro ptákoboudu naprosto logická (kamera, síť, případně ukládání). Na Google Play ale v sekci Zabezpečení údajů zároveň uvidíte, že aplikace může shromažďovat a sdílet i další typy dat, než by člověk od „krmítkové kamery“ čekal: například ID zařízení, přibližnou polohu a e-mailovou adresu. U některých položek je uveden i účel Reklama nebo marketing (typicky právě u ID zařízení).
Tohle nemusí automaticky znamenat „průšvih“ – často je to důsledek toho, že free verze obsahuje reklamu/analytiku, a zároveň aplikace nabízí různé volitelné funkce (např. audio, cloudové možnosti apod.), kvůli kterým se v přehledu objevují širší kategorie dat. Z pohledu ptákoboudy je ale dobré vědět, že část těchto údajů pro samotné focení a postování na Mastodon nepotřebujete a můžete k tomu přistoupit opatrně.
Co s tím prakticky (a v klidu) udělat:
Pro ptákoboudu použijte ideálně samostatný „holý“ telefon bez osobních fotek a citlivých aplikací. Pokud to jde, i bez přihlášení k hlavnímu Google účtu (nebo aspoň s účtem vyhrazeným pro ptákoboudu).
V Androidu aplikaci povolte jen to, co reálně používáte: kamera je nutná, ale třeba mikrofon (zvuk) nebo poloha typicky nutná není – pokud je nepotřebujete, nechte je vypnuté.
Počítejte s tím, že se může používat reklamní identifikátor (Advertising ID); ten je na Androidu uživatelsky spravovatelný (dá se resetovat / omezit) a v zásadě slouží právě pro reklamu a měření. Google Podpora
A hlavně síťová část: IP Webcam je server běžící v síti. Držte ptákoboudu ideálně jen v lokální Wi-Fi a nedělejte zbytečně „internetově dostupnou kameru“ (např. přesměrováním portů z routeru ven). Pokud aplikace nabízí heslo/autentizaci, vyplatí se ji zapnout.
Shrnutí: na ptákoboudu to funguje dobře, ale je rozumné minimalizovat oprávnění a provozovat to na odděleném zařízení.
Co chystám dál
Do budoucna bych místo Androidu rád použil starší iPhone — návod pak klidně doplním. Zároveň testuju zapojení AI pro rozpoznání druhu ptáka a automatický popis v tootu.
Po novém roce tu máme druhou epizodu již ne bezejmenného podcastu, který jsme začali připravovat spolu s CZECH CYBER TV. Podcast nově nese název Digitální mlha a v jeho aktuální epizodě, kterou můžete najít na YouTube se podíváme mj. na změny v německé legislativě rozšiřující možnosti působení zpravodajské služby BND v kyberprostoru, závažnou zranitelnost v MongoDB, únik dat o uživatelích platformy Pornhub nebo nedávné policejní zásahy proti útočníkům v oblasti kyberprostoru…
Dnes vyšel můj nový příspěvek na stránkách SANS Internet Storm Center. Podíváme se v něm na phishingovou kampaň v níž byly QR kódy obsažené v e-mailových zprávách vytvořené s pomocí HTML tabulek namísto obrázků…
Detekce předmětů, zvířat nebo osob. To lze dnes jednoduše zvládnout díky AI. Michal Ševčík napsal tento článek pro svůj projekt OnlyBirds - detekce ptáků. Stejné znalosti ale jde využít na detekci jiných zvířat či předmětů. Tady se dozvíte, jak na to.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v průběhu prosince bezplatně uvolnilo první sadu modelů hrozeb určených českým organizacím, o jejichž přípravě informovalo již na konferenci ISSS v květnu 2025. Vzhledem k tomu, že poskytované modely mohou českým organizacím ze soukromého i veřejného sektoru významně pomoci mj. při volbě vhodných a efektivních bezpečnostních opatření, chtěl bych zde tuto aktivitu alespoň krátce zmínit… A také významně pochválit.
Všechny modely hrozeb poskytované ze strany MPO jsou založeny na rámci MITRE ATT&CK a obsahují výběr technik a sub-technik z tohoto rámce, které lze na základě provedených analýz považovat za aktuálně nejvýznamnější pro české organizace. Resp. modely obsahují „heat mapu“ z níž je patrné, které z technik rámce ATT&CK lze považovat za vysoce významné a které naopak za potenciálně méně problematické z pohledu organizací působících v České republice.
MPO se rozhodlo zpracovávat celkem 3 sady modelů. Vedle „obecné“ sady modelů hrozeb, které ukazují relevanci technik pro libovolnou organizaci působící v prostředí České republiky, poskytuje MPO vybraným organizacím (konkrétně ministerstvům a jim podřízeným a obdobným organizacím a organizacím působícím v oblasti energetiky a produktovodů) rovněž detailnější modely hrozeb reflektující jejich sektorová specifika. Současně se samotnými modely je pak vždy distribuován i metodický materiál popisující možnosti jejich praktického využití.
Ministerstvo bude modely hrozeb aktualizovat každých šest měsíců tak, aby vždy pokrývaly aktuální situaci na poli hrozeb a současně odpovídaly nejnovější verzi rámce ATT&CK, který je rovněž aktualizován s půlroční periodicitou.
Přestože modely ministerstvo poskytuje zcela zdarma, aktuálně nemá v plánu publikovat je volně, ale bude je distribuovat výhradně organizacím, které o ně explicitně požádají. V případě že tedy máte o tyto modely zájem bych doporučil přihlásit se k jejich odběru zasláním e-mailu na adresu kb@mpo.gov.cz.
A pokud by vás detailněji zajímalo, jak lze modely založené na rámci ATT&KCK smysluplně využít v různých oblastech řízení kybernetické bezpečnosti, nebo jak si může libovolná organizace vytvořit vlastní model hrozeb, reflektující specifika jejího interního prostředí, pak doporučím zvážit účast na školeních Taktiky, techniky a postupy škodlivých aktérů v praxi a Modelování hrozeb prakticky, neb v rámci obou kurzů výše uvedenou problematiku praktickou formou pokrýváme.
Dostal se mi do rukou klešťový multimetr - pomocí senzoru v kleštích měří AC/DC proud, skrze svorky pak napětí, měření odporu, diod a další. Překvapilo mě, že i čínská firma se bojí kopírování a měření proudu mě zaskočilo.
Projekt, jehož cílem je už takřka dvě dekády tvorba notebooku s procesorem kompatibilním s PowerPC, v loňském roce vyhlásil rychlou odbočku směrem k desktopu - než se vrátí k oživování a redesignu nefunkčních notebookových prototypů, chtěli si autoři vyrobit stroj, na němž budou moct vyvíjet a portovat již vyvinutý software, než bude hotový cílový produkt. Stalo se to zhuba v době, kdy byla vyrobena první várka prototypů desky Mirari, takže se to sice jevilo jako trochu zbytečné, ale za předpokladu dodržení původního harmonogramu by to byl vítaný příspěvek na trh počítačů této architektury.
Harmonogram začal sice brzy nabírat skluz, ale teď to vypadá, že se podařilo dokončit první návrh samotné desky. Proti původnímu deadline jde o zpoždění zhruba tři měsíce, což je u open-source hardware ještě v přijatelné toleranci.
Specifikace navržené desky jsou:
CPU: NXP T2080 (čtyři jádra e6500, dvě vlákna na jádro, 2MB L2 cache)
Jak vidno, proti Mirari byl zvolen významně výkonnější procesor - 4x e5500 (4C/4T) versus 4x e6500 (4C/8T) - a deska také bude mít desktopové paměťové sloty a pokud skutečně půjde do výroby, půjde pravděpodobně o nejvýkonnější stolní PowerPC hardware vyráběný v tomto století s výjimkou stanic od Raptor Computing.
Do konce ledna by návrh měl být finalizován a upraven harmonogram výroby prototypů. Dle harmonogramu původního měly být vyrobeny do měsíce od finalizace PCB, harmonogram aktuální zatím počítá s koncem prvního kvartálu 2026.
Poslední měsíc v roce 2025 je za námi a máme tu seznam novinek z českých e-shopů, které jsem vybral. Novinek je 14 a najdete mezi nimi odsavač výparů, knihu, opletený LED pásek, 1000W zdroj, multimetr & osciloskop a nechybí 5G HAT pro Raspberry Pi.
Jak na blokování reklamy a rodičovskou kontrolu ve vlastní režii? AdGuard Home je na to výborné řešení. Používám ho už půl roku a v článku jsem se podělil o praktické zkušenosti z instalace a provozu, popsal jeho nejdůležitější vlastnosti a taky se trochu věnoval srovnání se známějším Pi-hole.
V ranných hodinách 3. januára 2026 Spojené štáty americké podnikli rozsiahle vojenské údery na ciele vo Venezuele a americký prezident Donald Trump oznámil zajatie venezuelského prezidenta Nicolása Madura. Tento bezprecedentný krok vo vzťahoch USA a Venezuely vyvolal celosvetový rozruch a otázky, prečo k nemu došlo a ako mohli vzájomné napätia eskalovať až do tohto bodu.
Ak žijete v strednej alebo východnej Európe, je dosť možné, že Venezuela sa vám spája najmä s exotikou, ropou, hyperinfláciou a nekonečnými príbehmi o tom, ako socializmus „nejako nevyšiel“.
Otázka však znie: prečo práve USA a Venezuela? A prečo sa o eskalácii hovorí čoraz hlasnejšie? A prečo skončila až útokom?
Krátka odpoveď: nie je to o dnešku, ale o 25 rokoch nahromadeného konfliktu.
Dlhá odpoveď?
Historické vzťahy USA a Venezuely
Vztahy medzi USA a Venezuelou prešli výraznými zmenami. Po väčšinu 20. storočia bola Venezuela významným exportérom ropy do USA a udržiavala s Washingtonom prevažne priateľské styky. V roku 1999 sa však moci vo Venezuele ujal prezident Hugo Chávez, ktorý nastolil socialistickú politiku a otvorene sa postavil proti „imperializmu“ USA. Chávez znárodnil ropný priemysel (na úkor amerických ropných spoločností) a zblížil sa s rivalmi Washingtonu, ako je Kuba, Rusko či Irán. Počas Chávezovej vlády a nástupníctva jeho chránenca Nicolása Madura (od 2013) sa vzťahy prudko zhoršili. Washington opakovane kritizoval porušovanie ľudských práv a eróziu demokracie vo Venezuele, zatiaľ čo Caracas obviňoval USA z pokusov o zmenu režimu - napríklad z podpory neúspešného puču proti Chávezovi v roku 2002 (čo Washington poprel). Už v roku 2015 označila Obamova administratíva Venezuelu za hrozbu pre národnú bezpečnosť USA a uvalila sankcie, čo položilo základ tvrdšej konfrontácie.
Za vlády Donalda Trumpa (2017 - 2021) USA ešte pritvrdili sankčný tlak a otvorene podporili venezuelskú opozíciu. V roku 2019 Washington uznal opozičného lídra Juana Guaidóa za legitímneho dočasného prezidenta namiesto Madura. Už v auguste 2017 Trump prekvapil vyhlásením, že „nevylučuje vojenskú možnosť“voči Madurovmu režimu. Podľa neskorších svedectiev Trump v súkromí dokonca naznačoval, že invázia do Venezuely by mohla byť „cool“ („skvelá“), lebo krajina „má všetku tú ropu a je priamo pri našich dverách“. Poradcovia ho vtedy od priamej akcie odradili a USA sa sústredili na ekonomické sankcie a diplomatický tlak, no tieto opatrenia nepriniesli zmenu režimu. Maduro si napriek medzinárodnej izolácii a kolapsu ekonomiky udržal moc - vrátane sporných volieb v roku 2024, ktoré mnoho krajín považuje za zmanipulované v Madurov prospech.
Historické skúsenosti zároveň ovplyvňujú pohľad Latinskej Ameriky na akúkoľvek americkú intervenciu. Priamy ozbrojený zásah USA v regióne totiž u mnohých vyvoláva bolestné spomienky na minulé intervencie a politiku „zadného dvora“. Krok Trumpovej administratívy voči Venezuele pripomenul doktrínu Monroe z roku 1823 (ktorou si USA nárokovali vplyv v západnej časti) aj „diplomaciu delových člnov“ z éry Theodora Roosevelta na začiatku 20. storočia. Líder susednej Kolumbie Gustavo Petro varoval, že „Venezuela je bombardovaná, upozornite celý svet“ a vyzval na mimoriadne zasadnutie OSN. Aj vlády latinskoamerických krajín, ktoré inak Madurov autoritársky režim nepodporujú, sú principiálne proti ozbrojenej intervencii - obávajú sa porušenia suverenity a návratu éry, keď USA vojensky zasahovali do vnútorných pomerov krajín v regióne.
Geopolitické a ekonomické dôvody konfliktu
Motívy, prečo sa USA odhodlali k tak riskantnému kroku, sú viacvrstvové - zahŕňajú oficiálne deklarované bezpečnostné dôvody, ale aj strategické a ekonomické záujmy, ktoré nie sú vždy otvorene priznané:
Ropa a nerastné bohatstvo: Venezuela disponuje najväčšími overenými zásobami ropy na svete. Ovládnutie alebo sprístupnenie týchto zdrojov je pre USA geopoliticky lákavé, najmä keď Venezuela za Cháveza a Madura vyradila americké firmy z ťažby. Sám Trump v príspevku na sieti Truth Social naznačil, že cieľom nátlaku je prinútiť Venezuelu„vrátiť Spojeným štátom všetku ropu, pôdu a ďalšie aktíva, ktoré od nás predtým ukradli“. Venezuelská vláda v reakcii vyhlásila, že skutočným cieľom útoku je zmocniť sa venezuelskej ropy a nerastov. Trump už v minulosti otvorene uvažoval, že „keby sme prevzali Venezuelu, nechali by sme si všetku tú ropu“ , čo kritici označujú za neokoloniálne zmýšľanie.
Drogy a obvinenia z terorizmu: Oficiálnou zámienkou pre vojenskú akciu je „vojna proti narkoterorizmu“. Washington dlhodobo obviňuje Madura a jeho okolie z účasti na medzinárodnom obchodovaní s drogami. V roku 2020 americká prokuratúra vzniesla voči Madurovi obžalobu z narkoterorizmu a ponúkla za jeho dolapenie odmenu 15 miliónov dolárov (Trumpova vláda ju neskôr zvýšila na 50 miliónov ). Madurovi blízki generáli mali podľa USA tvoriť tzv. Kartel Slnka (Cártel de Los Soles) pašujúci kokaín s pomocou kolumbijskej gerily FARC. Trumpova administratíva tiež označila niektoré latinskoamerické zločinecké organizácie za teroristické skupiny - napríklad venezuelský gang Tren de Aragua. Tým si vytvorila právny základ na vojenské údery, akoby šlo o boj proti ISIS či al-Káide. Maduro všetky tieto obvinenia odmieta a tvrdí, že ide o zámienku na jeho násilné zvrhnutie. Napriek pochybnostiam expertov (ktorí upozorňujú, že Cartel de los Soles nie je jednoliata organizácia, ale skôr voľné označenie pre skorumpovaných predstaviteľov), Trump zdôvodňuje útoky nutnosťou zastaviť prílev kokaínu a fentanylu do USA. Oficiálne teda ide o ochranu amerického obyvateľstva pred drogami a výkon spravodlivosti, keďže Maduro bol v USA obžalovaný - podľa ministra zahraničia Marca Rubia americké sily konali na základe zatykača a „akcia mala chrániť tých, čo ho prišli zatknúť“.
Ideológia a mocenské aliancie: Konflikt má aj výrazný ideologický rozmer. Venezuela pod vedením socialistov predstavuje v očiach Washingtonu „trojského koňa“ rivalov, ako je Rusko, Čína či Irán, v západnej hemisfére. Madurova vláda úzko spolupracuje s Kubou a nadviazala vojenské či spravodajské kontakty s Moskvou a Teheránom. Venezuelská opozícia dokonca tvrdí, že krajinu už fakticky „invadovali“ cudzie sily - napríklad ruskí a iránski agenti, libanonský Hizballáh či palestínske milície, ktoré vraj v zhode s Madurovým režimom operujú na venezuelskom území. Trumpova doktrína voči Latinskej Amerike nadväzuje na tradíciu, že západná pologuľa má zostať sférou vplyvu USA bez „rušenia“ zvonka. V rámci tejto logiky sa socialistická antiamerická vláda v Caracase vníma ako hrozba pre stabilitu regiónu a záujmy USA - či už šírením vlny ľavicového populizmu, alebo umožnením prítomnosti Číny a Ruska v regióne. Zvrhnutie Madura by preto znamenalo eliminovať oporu antiamerickej aliancie v Latinskej Amerike a posilniť postavenie USA v geopolitickom súperení.
Domáca politika v USA: V neposlednom rade zohráva rolu aj politický kalkul vo vnútri Spojených štátov. Tvrdý postoj voči Madurovi je populárny u časti amerických voličov (najmä medzi početnou venezuelskou a kubánskou exilovou komunitou na Floride, ktorá pre Trumpa predstavuje dôležitú voličskú základňu). V minulosti sa objavili správy, že niektorí poradcovia (napríklad senátor Marco Rubio) už v roku 2020 navrhovali Trumpovi razantný postup voči Venezuele, aby si zabezpečil hlasy hispánskych voličov na Floride. Hoci Trumpov slogan „America First“ zvyčajne implikoval nezasahovanie do cudzích vojen, v tomto prípade stavil na rýchlu zahraničnú akciu, od ktorej si mohol sľubovať politické víťazstvo na domácej scéne. Zadržanie „diktátora“ Madura a jeho predvedenie pred súd v USA môže Trump prezentovať ako historický úspech v boji proti socializmu a zločinu. Na sociálnej sieti jeden z vysokých predstaviteľov vlády USA euforicky vyhlásil: „Nový úsvit pre Venezuelu! Tyran je preč.“ Na druhej strane, tento krok nesie riziká: môže vyvolať odpor aj medzi Trumpovými republikánmi s izolacionistickými sklonmi a určite nastolí otázky o právnom základe celej operácie.
Vývoj situácie v posledných mesiacoch a rokoch
Konflikt medzi Washingtonom a Caracasom gradoval postupne. Už počas prvého Trumpovho mandátu (2017-2021) rástlo napätie, no k priamemu zásahu nedošlo. V rokoch 2022-2024 za vlády Joea Bidena prebiehali neúspešné pokusy obnoviť dialóg (Biden čiastočne uvoľnil niektoré ropné sankcie výmenou za sľuby rokovaní o voľbách, no zásadný posun nenastal). Zlom prišiel po návrate Trumpa do Bieleho domu v januári 2025. Nová administratíva začala rýchlo realizovať tvrdú stratégiu, ktorá postupne prerástla do otvorenej vojenskej operácie. Nasleduje chronologický prehľad kľúčových udalostí vedúcich k útoku na začiatku roku 2026:
Január 2025: Trump vydal výkonné nariadenie umožňujúce označiť zločinecké kartely za „zahraničné teroristické organizácie“. Krátko na to americká vláda formálne pridala na zoznam teroristov osem latinskoamerických zločineckých skupín vrátane venezuelského ganguTren de Aragua. Americké tajné služby pritom spochybňovali Trumpovo tvrdenie, že Madurov režim riadi gangy pašujúce drogy a migrantov do USA. Toto právne zaradenie vytvorilo rámec, aby sa mohlo proti takýmto skupinám zasiahnuť aj vojensky, podobne ako proti al-Káide.
August 2025: V rámci operácie “Southern Spear” (Južný oštep) začali USA sústreďovať významné námorné sily v Karibiku pri venezuelských brehoch. Do regiónu bolo vyslaných viacero vojnových plavidiel - od augusta tri raketové torpédoborce a neskôr tri obojživelné útočné lode s asi 6 000 vojakmi a námorníkmi. V novembri dorazila aj najmodernejšia lietadlová loď USS Gerald R. Ford, čím stúpol počet nasadených amerických vojakov v oblasti na cca 12 000. Šlo o najväčšiu koncentráciu americkej sily v Latinskej Amerike za posledné generácie. Pentagón zároveň umiestnil stíhačky F-35 na základni v Portoriku a presunul do blízkosti Venezuely špeciálne lietadlá pre sily rýchleho nasadenia.
September 2025:Začiatok ostrej fázy - útoky na „narkokomanda“. Dňa 2. septembra USA prvýkrát zaútočili na podozrivú loď, ktorá údajne pašovala drogy z Venezuely (Trump tvrdil, že na mori po nej plávali „veľké vrecia kokaínu a fentanylu“). Všetkých 11 osôb na palube zahynulo. V nasledujúcich týždňoch americké sily postupne potopili desiatky plavidiel v Karibiku a východnom Pacifiku, ktoré označili za drogové kuriery spojené s venezuelskými kartelmi. Do začiatku januára 2026 bolo známych 35 takýchto útokov, pri ktorých zahynulo minimálne 115 osôb. Išlo o bezprecedentné použitie vojenskej sily proti údajnej organizovanej kriminalite - kritici to označili za mimosúdne popravy. Už po prvej akcii vyvolalo pobúrenie zistenie, že námorníctvo dorazilo aj dvoch preživších trosečníkov (tzv. follow-on strike) z potopeného člnu. Organizácie pre ľudské práva a viacerí americkí kongresmani (naprieč stranami) spochybnili zákonnosť týchto úderov a žiadali vyšetrenie, či nejde o vojnový zločin. Napriek tomu prezident Trump v októbri vyhlásil, že USA sú v „ozbrojenom konflikte“ s drogovými kartelmi a budú v úderoch pokračovať.
Jeseň 2025: Eskalácia napätia a spory v USA. V októbri minister obrany USA (bývalý televízny komentátor Pete Hegseth) postupne oznamoval ďalšie a ďalšie smrtiace zásahy proti plavidlám s drogami. Keď Trump naznačil, že zvažuje aj operácie na súši vo Venezuele, americký Kongres - kontrolovaný v tom čase opozičnými demokratmi v Senáte - sa pokúsil obmedziť jeho právomoci. Obidve komory rokovali o War Powers rezolúciách, ktoré by zakázali prezidentovi rozšíriť akcie na území Venezuely bez súhlasu Kongresu. Republikánska väčšina v Snemovni reprezentantov a menšina v Senáte však tieto návrhy zablokovali. Napätie rástlo aj vnútri administratívy - veliteľ Južného velenia USA (SOUTHCOM) admirál Alvin Holsey nečakane oznámil predčasný odchod do dôchodku už v októbri, po necelom roku vo funkcii. Špekulovalo sa, že dôvodom boli nesúhlasy s neštandardnými rozkazmi, keďže podľa medializovaných informácií mal minister Hegseth žiadať „nepripúšťať zajatcov“ pri prvom útoku (čo admirál poprel). Koncom októbra už situáciu komentoval aj vysoký predstaviteľ OSN pre ľudské práva Volker Türk, ktorý vyzval USA, aby okamžite zastavili útoky a upozornil, že zabíjanie podozrivých bez súdu je neprípustné.
November 2025: Vojenské manévre a blokáda ropy. Caracas na americkú námornú demonstráciu reagoval vyhláseniami o pripravenosti brániť sa. Minister obrany Vladimir Padrino López 11. novembra spustil „masovú mobilizáciu“ - dvojdňové cvičenia armády a milícií, pri ktorých podľa neho Venezuela ukázala, že jej morálka a výzbroj sú silnejšie než kedykoľvek predtým. O týždeň neskôr (16. novembra) dorazila do Karibiku lietadlová loď Ford a Trump prvýkrát pripustil, že „možno vedieme nejaké rozhovory“ s Madurovou vládou - no detaily neuviedol a zrejme šlo len o taktické vyhlásenie. Namiesto diplomacie USA pritvrdili ekonomický tlak: 10. decembra špeciálne jednotky z Fordu zadržali na mori tanker s 2 miliónmi barelov venezuelskej ropy, ktorý označili za súčasť „ilegálnej siete podporujúcej terorizmus“. Venezuela protestovala, že ide o „do očí bijúcu krádež a akt pirátstva“. O niekoľko dní Trump ohlásil „úplnú blokádu“ - nariadil námorníctvu zastaviť všetky sankcionované tankery smerujúce z alebo do Venezuely. Začalo sa hovoriť o námornej blokáde krajiny. Do 20. decembra Američania zhabali aj druhý tanker a prenasledovali tretí, ktorý odmietol zastaviť.
December 2025: Posledné varovania a tajné operácie. V polovici decembra Trump vyhlásil, že „Venezuela je úplne obkľúčená najväčšou armádou v dejinách Južnej Ameriky“ a že tlak ešte zosilnie, „ak kým Maduro nekapituluje“. Zároveň dodal, že ak Maduro „bude robiť ramena, bude to naposledy, čo to urobil“. Biely dom však stále verejne neuvádzal, či cieľom je priamo zmena režimu - hoci Trumpova šéfka kancelárie Susie Wilesová v novembri pre médiá otvorene priznala: „Prezident chce vyhadzovať do vzduchu lode dovtedy, kým Maduro nezakričí z milosti“. Koncom decembra došlo k významnej eskalácii v utajení: 29. decembra Trump oznámil, že USA „vyraďujú veľké zariadenie“ spojené s drogovým obchodom - podľa neho išlo o „prístavisko, kde nakladajú lode drogami“. Odmietol však upresniť miesto ani priznať, či šlo o úder na venezuelskom území. Dodatočne vyšlo najavo, že CIA uskutočnila tajný útok dronom na skladisko v dokoch pri pobreží Venezuely (údajne využívané kartelmi). Bol to prvý známy priamy zásah na pevnine od začiatku kampane. Madurova vláda útok verejne nekomentovala - pravdepodobne z obáv, aby nepriznala narušiteľnosť svojej obrany.
3. január 2026: Priamy útok a zajatie Madura. Krátko po 2:00 v noci otriaslo hlavným mestom Caracas a okolitými štátmi sedem silných výbuchov a obloha sa naplnila hukotom nízko letiacich lietadiel. Podľa očitých svedkov bolo vidieť svetlice a počuť následné explózie; časti mesta vrátane vojenských objektov Fuerte Tiuna a leteckej základne La Carlota sa ponorili do tmy v dôsledku výpadku prúdu. Ľudia v panike vybiehali do ulíc a na sociálnych sieťach zverejňovali zábery stúpajúceho dymu a ohnivých zábleskov na horizonte. Vláda okamžite vyhlásila národný stav núdze a mobilizáciu armády. Minister obrany Padrino označil americký útok za „najhoršiu agresiu v našich dejinách“ a vyhlásil: „Zasiahli nás, ale nepodrobia si nás. Spojme sa a odolajme!“. Prezident Trump medzitým krátko po 4:30 ráno vo svojom vyhlásení oznámil, že Maduro aj s manželkou Ciliou Floresovou boli zadržaní a odvezení z krajiny špeciálnymi jednotkami Delta Force. Útok podľa neho „prebehol úspešne“ a „bol uskutočnený v spolupráci s americkými orgánmi činnými v trestnom konaní“. Po necelých 30 minútach bolo bombardovanie ukončené a USA vyhlásili splnenie cieľa. Nie je zatiaľ jasné, koľko obetí si útok vyžiadal na oboch stranách. Podľa ústavy sa de facto úradujúcou prezidentkou mala stať viceprezidentka Delcy Rodríguezová, ktorá však oznámila, že nemá informácie o mieste pobytu Madura a žiadala od USA dôkaz, že je nažive. Venezuela obvinila Spojené štáty z „mimoriadne závažnej vojenskej agresie“ a vyzvala Bezpečnostnú radu OSN na okamžité zasadnutie.
Bezprostredné príčiny útoku: oficiálne verzus skutočné
Bezprostredne predchádzajúce týždne teda vytvorili predpoklady pre vojenský úder. Oficiálnym spúšťačom bola údajne nutnosť zakročiť proti Madurovi ako obžalovanému „narkoteroristovi“, keďže dobrovoľne odstúpiť nehodlal. Trumpova administratíva argumentuje, že Madurov režim dlhodobo ohrozoval USA: nielen pašovaním drog, ale aj podnecovaním migračných vĺn a spoluprácou s teroristami. Trump označil zásah za “policajnú akciu” vykonanú v súlade s americkým právom - prirovnal ju k operácii Just Cause z roku 1989, keď USA vtrhli do Panamy a zajali tamojšieho vodcu Manuela Noriegu kvôli obvineniam z obchodu s drogami. A skutočne, Madurovo zadržanie prišlo presne 35 rokov na deň po Noriegovom (3. januára 1990), čo Biely dom zrejme vnímal symbolicky. Washington tvrdí, že Maduro bude dopravený do USA, kde má stáť pred súdom pre obvinenia z narkoterorizmu - podobne ako Noriega kedysi. Trumpov spojenec, senátor Mike Lee, dokonca upokojoval, že po Madurovom zajatí „sa neočakávajú ďalšie akcie vo Venezuele“.
Napriek tejto oficiálnej verzii mnoho pozorovateľov vníma skutočné dôvody omnoho cynickejšie. Zjavná je snaha o zmenu režimu: odstrániť dlhoročného vodcu, ktorého administratíva označila za diktátora a ktorého nevedela zlomiť ekonomickými sankciami. Dokonca aj šéfka Trumpovej kancelárie priznala, že cieľom tlaku bolo dosiahnuť, aby Maduro „zakričal strýko“ - teda vzdal sa moci. Napokon k tomu nedošlo po dobrom, tak prišlo na vojenskú silu. Venezuelská vláda priamo obvinila USA, že ide o „imperialistický útok s cieľom nastoliť si bábkový režim a uchvátiť naše prírodné bohatstvo“. Táto interpretácia nachádza odozvu aj v zahraničí - napríklad ruské ministerstvo zahraničia vyhlásilo, že za útokom vidí „neopodstatnené zámienky“ a že v ňom „ideologická nevraživosť prevážila nad pragmatizmom“. Samotný Trump svojimi vyjadreniami (najmä o „ukradnutej rope“) naznačil, že surovinové záujmy hrali rolu. Navyše načasovanie - január 2026 - vyvoláva otázky, či prezident nemal aj vnútropolitické motivácie (napríklad prekryť iné témy alebo posilniť svoju pozíciu pred voľbami). Niektorí americkí zákonodarcovia okamžite označili vojnu za nezákonnú a nevyprovokovanú: kongresman Ruben Gallego napísal, že ide už o „druhú neopodstatnenú vojnu za môjho života“. V Spojených štátoch tak možno očakávať tvrdú diskusiu o tom, či prezident prekročil svoje právomoci - Kongres totiž vojnu nevyhlásil a neudelil ani súhlas s použitím sily, čo podľa kritikov znamená porušenie ústavy. Trumpova administratíva sa bráni argumentom, že ide o rozšírenie protidrogových operácií, ktoré už prebiehali, a že Kongres mal možnosť zakročiť legislatívne, ale neurobil tak (opakované rezolúcie War Powers v parlamente neprešli).
Reakcie vo svete a dopady na stabilitu
Svetové mocnosti zareagovali na americký útok rozlične, podľa svojich geopolitických táborov. Spojenci Madurovho režimu ho ostro odsúdili. Ruské ministerstvo zahraničia označilo akciu USA za „akt ozbrojenej agresie voči suverénnemu štátu“ a vyhlásilo, že Latinská Amerika musí zostať zónou mieru - Moskva podporila výzvy na mimoriadne zasadnutie Bezpečnostnej rady OSN a vyzvala na riešenie konfliktu dialógom. Podobne Čína apelovala na rešpektovanie suverenity a územnej integrity Venezuely (čínske vedenie už v decembri 2025 kritizovalo dokonca aj zhabanie venezuelských tankerov) a pravdepodobne v OSN zablokuje akékoľvek uznanie amerických krokov. Iránsky najvyšší vodca Alí Chameneí vyhlásil, že „arogantnému nepriateľovi treba vzdorovať pevne a s dôverou v Boha - nepriateľa nakoniec dostaneme na kolená“. Aj Kuba, dlhoročný spojenec Venezuely, ostro protestovala - prezident Miguel Díaz-Canel označil útok za „zločinný“ a vyzval medzinárodné spoločenstvo na odsúdenie štátneho terorizmu voči odvážnemu venezuelskému ľudu. Tieto krajiny zároveň varujú, že americká akcia môže destabilizovať celý región a vytvára nebezpečný precedens.
Reakcie západných štátov boli zdržanlivejšie. Mnohé vlády v Európe a Latinskej Amerike síce pokladajú Madura za nelegitímneho autokrata, no otvorenú ozbrojenú intervenciu USA nepodporili. Napríklad Španielsko vyhlásilo, že vyzýva na deeskaláciu a zdržanlivosť a zdôraznilo potrebu konať v súlade s medzinárodným právom a Chartou OSN. Madrid ponúkol svoje sprostredkovanie na dosiahnutie mierového, vyrokovaného riešenia krízy. Blízky sused Venezuely Trinidad a Tobago musel dokonca uisťovať, že nie je zapojený do amerických operácií a udržiava s Venezuelou mierové vzťahy. Brazília, Mexiko, Čile či ďalšie latinskoamerické demokracie vyjadrili znepokojenie a pravdepodobne sa pridajú k výzve, aby sa spor riešil diplomaticky - napriek svojim výhradám voči Madurovi. Výnimkou spomedzi regiónu bol nový pravicový prezident Argentíny Javier Milei, blízky ideologický spojenec Trumpa, ktorý zásah privítal nadšene. Na sociálnych sieťach reagoval sloganom „¡Que viva la libertad, carajo!“ („Nech žije sloboda, do čerta!“) , čím dal najavo radosť z pádu ľavicového režimu.
Dôsledky pre stabilitu: Kríza vo Venezuele predstavuje vážnu skúšku regionálnej aj globálnej stability. V Latinskej Amerike hrozí prehĺbenie polarizácie medzi proruskými socialistickými vládami a proamerickými konzervatívnymi silami. Priamo vo Venezuele môže konflikt prerásť do zdĺhavého chaosu - hoci Maduro bol zadržaný, nie je jasné, kto prevezme moc a ako zareagujú lojalistické časti armády či ozbrojené milície (colectivos). Madurov viceprezident Diosdado Cabello už občanov vyzval, aby nepomáhali „teroristickému nepriateľovi“ a kládli odpor okupantom. Možno očakávať prílev ďalších utečencov z Venezuely do susedných krajín v obave z ozbrojených zrážok. Z globálneho hľadiska môže americký zásah vytvoriť nebezpečný precedens: veľmoci si môžu čoraz viac uplatňovať svoje záujmy silou aj mimo tradičných sfér (napríklad Rusko poukáže, že podobne koná USA, keď kritizovalo ruské invázie). Napätie medzi USA a rivalmi (Ruskom, Čínou, Iránom) sa môže vyhrotiť - Venezuela sa môže stať ďalším ohniskom veľmocenského súperenia, podobne ako Sýria či Ukrajina v minulých rokoch. Bezpečnostná rada OSN je paralyzovaná (USA akciu nepochybne vetujú akúkoľvek rezolúciu proti sebe a Rusko s Čínou zasa zablokujú každú, čo by legitimizovala intervenciu).
Podpora prezidenta medzi obyvateľstvom Venezulely je nízka - asi na úrovni 15%, pri moci ho držala silná a spoľahlivá armáda.
No a v neposlednom rade má kríza aj ekonomický rozmer: okamžite po útoku vzrástli obavy o dodávky ropy a ceny ropy na svetových trhoch pravdepodobne vystrelia nahor. Paradoxne, ak by sa vo Venezuele ustanovila prozápadná vláda, v strednodobom horizonte by mohlo prísť k obnoveniu ťažby a investícií a uvoľneniu sankcií, čo by ceny ropy zas znížilo. To však závisí od toho, či sa podarí situáciu stabilizovať.
Ostáva otázne, či po prelomení doterajšieho tabu priamej intervencie budú ešte aktéri ochotní zasadnúť za rokovací stôl - alebo či svet čaká ďalšia vleklá konfrontácia s nejasným koncom.
Silvestrovské oslavy jsou každoročně spojeny s ohňostroji a pyrotechnikou. Ty sice na krátkou dobu zpestří noční oblohu, zároveň ale výrazně zatěžují ovzduší. Data z více než tří desítek měřicích stanic ukazují, že právě kolem půlnoci dochází k prudkému nárůstu koncentrací pevných částic (PM), které výrazně převyšují běžné denní hodnoty.
The progress is not as fast as all of us hope for, but development continues steadily. Recent work includes improvements to the device lock implementation, moving the platform towards openSUSE and OBS, various fixes and cleanups across Glacier components, Qt 6–related updates, and successful testing on new hardware. Device lock improvements There were several fixes […]
Seniorské WikiMěsto, tradiční akce pro zkušené účastníky kurzů Senioři píší Wikipedii, tentokrát zamířilo do lázeňského města na východní Moravě. Luhačovice nabídly pestrý program a výborné zázemí, zejména díky péči místních patriotů, manželů Petrákových.
Po posledních dvou výjezdech do Lysé nad Labem (2023) a Bečova nad Teplou (2024) se Seniorské WikiMěsto posunulo výrazně směrem na východ. Téměř u slovenských hranic, nedaleko Valašských kopců, poutá již desetiletí pozornost návštěvníků malebné lázeňské město Luhačovice. A právě tam jsme zavítali letos. Patnáct wikipedistů a wikipedistek seniorského věku se podívalo – a v mnoha případech poprvé – do míst, kde pramení Vincentka a své skladby zde skládal Leoš Janáček.
Blanka Petráková ve Vodoléčebném ústavu a nově otevřených Slunečních lázních. Autor: Pavel Bednařík (WMCZ) – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Od muzejní expozice ke kolonádě
Program celé akce, která proběhla během prodlouženého víkendu od 25. do 28. září, byl připravován společně s Blankou a Františkem Petrákovými – průvodci i duší celé akce. Blanka Petráková, kurátorka a etnografka Muzea luhačovického Zálesí, které mapuje celý etnografický region s bohatou tradicí lidové kultury i architektury, zajistila pro účastnice a účastníky inspirativní zázemí. Muzeum se stalo prostorem pro přednášky, diskuse i samotné editace. Jeho expozice byla navíc nafocena na Wikimedia Commons.
V pátek si účastníci prošli aktuální expozici muzea věnovanou automobilovým a motoristickým závodům, které zde s velkým ohlasem probíhaly za první republiky. Součástí expozice bylo i několik strojů, které vyrobil nebo opravil luhačovický nadšenec, pan Malaník.
Poté účastníci a účastnice vyrazili na procházku po lázeňské kolonádě a tzv. Bílé čtvrti, známe díky domům architekta Bohuslava Fuchse. Součástí procházky byla také komentovaná prohlídka ptačích budek českých výtvarníků, jejichž realizaci inicioval a instaloval malíř a pedagog František Petrák. Funkcionalistické či impresionistické budky výtvarníků z Čech, Moravy i Slezska zdobí nejen přilehlý park, ale také stromy na kolonádě.
Autor: Jana Sekyrová – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
V podvečer nás Blanka Petráková ve své přednášce vedle sbírek muzea seznámila také s tradicemi luhačovického Zálesí a historií existujících i zmizelých vil, o kterých napsala několik publikací.
Sobotní program nabídl pomyslný vrchol prohlídku obnoveného Vodoléčebného ústavu a slunečních lázní. Původní stavba architekta Dušana Jurkoviče prošla nákladnou rekonstrukcí a nabízí dnes návštěvníkům pestrý program, procedury, prohlídky i ubytování. Odpoledne někteří účastníci vyrazili na výlet na zříceninu hradu Starý Světlov, kterou místní nadšenci postupně kultivují a opravují. Večer byl v penzionu Vincent promítnut film Svetlé miesto Dušana Trančíka o historii Luhačovic.
Přes 30 článků a stovky snímků z Luhačovic
Účastníci a účastnice zpracovali přes 30 nových článků, které souvisí s historií, osobnostmi, tradicemi nebo architekturou Luhačovic. Celkem bylo nahráno 476 obrázků na Wikimedia Commons, mimo jiné vznikly fotografie z prostor Jurkovičovy Vodoléčebné budovy a slunečních lázní, které byly v roce 2024 nově otevřeny veřejnosti po nákladné rekonstrukci.
Vznikly například články o tradici tzv. luhačovické vzduchoplavby nebo samotném Muzeu Luhačovického Zálesí. Řadu nových článků mají také jednotlivé vily významných českých a moravských architektů, kteří doplnili styl lázní světového významu (Bohuslav Fuchs, Denis Jurkovič) – například Vila Radun. Hesla mají také nové stavby, jako Kostel svaté Rodiny, který tvoří novodobou dominantu kolem potoka Šťávnice v centru města, nebo Kino Elektra Luhačovice.
Nejaktivnější přispěvatelkou byla paní Milena Kantorová (NoisySolitude), která v Luhačovicích prožila část svého života. V průběhu a po skončení akce publikovala celkem 14 článků – mimo jiné Bílá čtvrť, Pošta Luhačovice, Bruselská fontána nebo heslo o Františku Šťastném, lékaři, který byl popraven nacisty v roce 1944 a po kterém je pojmenován jeden z pramenů.
Samostatných hesel se dočkala také kulturní a historická témata, jako je například fenomén Luhačovických porad, československých setkání oslavujících vzájemnost obou národů, nebo lékařská akce Diabetologické dny, která tradičně probíhá v tomto lázeňském městě již od roku 1965.
František Petrák ukazuje ptačí budky na kolonádě. Autor: Pavel Bednařík (WMCZ) – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Závěrem
Luhačovické Seniorské WikiMěsto se neslo v duchu vzdání pocty práci místních osobností, jakými jsou Blanka Petráková, František Petrák a mnozí další, kteří nám pomohli tuto akci uskutečnit a umožnili nám přístup do prostor, kam bychom se jinak nedostali.
Jednou z úvah nad budoucností akce je také myšlenka škrtnout v názvu slovo “seniorské” a spojit tak klasické wikiměsto (které již několik let není organizováno) se Seniorské WikiMěsto. Propojily by se tak zájmy wikipedistů, lektorů a dalších přispěvatelů Wikipedie bez ohledu na věk a zájmy. Co si o tomto nápadu myslíte? Napište nám na mail info@wikimedia.cz.
Logo MPSV a věta Aktivity projektu Senioři píší Wikipedii jsou podpořeny z dotačního programu Podpora veřejně účelných aktivit seniorských a proseniorských organizací s celostátní působností.
Jurkovičova budova lázníÚčastníci Seniorského WikiMěsta
Zvažuješ založení rodiny nebo už nějakého potomka čekáš, tak tohle je čtení přímo pro tebe. Maminky mají vše nastudované z webů typu eMimino nebo Modrý koník, ale my tátové si musíme pomoct sami. Jelikož se mi nedávno narodil čtvrtý potomek, rozhodl jsem se sepsat pár praktických poznatků do tohoto stručného průvodce pro táty, kteří chtějí vědět, co je opravdu čeká.
Narození potomka
Tak a je to tady, partnerka/manželka ti oznámila, že právě jedete do porodnice! Zachovej klidnou hlavu, nalož připravené věci, sedněte do auta a jeďte do porodnice. Dostatečně dopředu si nastuduj cestu a ověř si možnosti parkování. Když zrovna nejsi doma, dojeď do porodnice hned, jak to bude možné. Z práce tě jistě omluví.
V porodnici jde partnerka nejprve na příjem, takže máš dostatek času z auta vyložit všechny kufry, co jste si zabalili na tuto cestu. Následně se připoj k partnerce/manželce a buď ji oporou. Doktoři rozhodnou co dál. V případě přirozeného porodu vás přesunou na porodní sál. Nepředstavuj si operační sál, spíš jde o takový zvláštně vybavený pokoj. Tvojí klíčovou rolí je zůstat u porodu silnou oporou bez zbytečných keců a rad. Toho se drž. K úspěšnému porodu vás již nasměrují porodní asistentky a lékaři. Nicméně porod může trvat i pár hodin, je dobré se na to připravit a mít s sebou například energetický nápoj. Trocha nepohodlí, křik nebo trochu krve tě také nemusí děsit.
Pak nastane ten vzácný okamžik a narodí se ti kluk nebo holka. Následně všichni zůstáváte spolu na porodním sále ještě tak dvě hodiny. Na chvilku si tvého potomka odnesou sestřičky (typicky můžeš jít s ním) zvážit, změřit atd. Občas to tak idylické být nemusí. Narozené dítě může mít složitější start do života a bude potřebovat nějakou lékařskou péči. Lékaři ho odnesou a dál se o potomka postarají na novorozeneckém oddělení. V takovém případě poslouchej lékaře, řeknou ti, jestli můžeš potomka doprovodit nebo raději zůstat s partnerkou.
První dny
Když se vrátíš z porodnice, je zvykem nového potomka s rodinou a/nebo s přáteli oslavit. Osobně doporučuji to nepřehánět, čistá hlava se bude v dalších dnech hodit. Obzvlášť pokud již musíš nějakého staršího potomka hlídat.
Druhý den, zavolej partnerce/manželce a zjisti, jaká byla první noc a co potřebuje přivést. Pokaždé se na něco zapomene. Brzy se spustí lavina návštěv, všichni chtějí jet do porodnice a vidět tvého potomka co nejdřív. Proč ne, ale s rozumem a jen pokud jsou všichni zdraví.
Byrokracie je všude, nevyhneš se ji ani u narození potomka. Porodnice narození nahlásí na příslušný matriční úřad a tam budeš muset zajít pro rodný list tvého potomka. Informace o tom ti určitě řeknou v porodnici, ale vždy je dobré si na matriční úřad předem zavolat (přestože dnes volání není v módě), domluvit si termín a ověřit co ještě potřebují doložit (většinu dokumentů typicky předá již porodnice). Rodný list je nutné získat do 30 dnů od narození, ale doporučuji to udělat hned. Rodný list je totiž naprosto klíčový dokument pro další záležitosti.
Dále musíš registrovat narozené dítě u zdravotní pojišťovny. To lze udělat osobně na pobočce nebo online. V případě VZP trvá schválení online registrace (přes MojeVZP) do 5 pracovních dnů, následně získáš dočasnou kartičku zdravotní pojišťovny, plastová kartička dorazí poštou. Tohle taky neodkládej, dětský lékař bude na to spěchat obzvlášť, pokud se blíží konec měsíce.
Děti po narození musí chodit na pravidelné kontroly k dětskému lékaři. Už s tvým potomkem nějaký počítá? Jestli ne, je třeba ho co nejdříve sehnat. V dnešní době mají lékaři často plnou kapacitu, pokud to bude problém, nech si nějakého doporučit ve zdravotní pojišťovně.
První dny utečou jako voda a brzy si povezeš potomka z porodnice domů. Doufám, že máš připravenou autosedačku! Typicky se propouští z porodnice po třech dnech, trochu to může posunout například novorozenecká žloutenka nebo jiné drobné komplikace, ale není třeba se toho obávat.
Otcovská
Ze zákona máš nárok na 14 dnů otcovské “dovolené”. Standardně je možné toho využít jen do 6 týdnů od narození. Konkrétní termín si zvolíš sám, doporučuji nastoupit na otcovskou hned po návratu z porodnice. Pozor, stát ti neproplatí 100% platu, ale jen část, podobně jako při nemoci. Pokud nežiješ finančně na hraně, jdi do toho. Nástup na otcovskou nahlas včas zaměstnavateli spolu se jménem a rodným číslem potomka.
Otcovská neslouží k prodloužení dovolené, ale k tomu, abys měl maximální možnost pomoct s chodem domácnosti poté, co partnerka se stará o čerstvě narozené dítě a současně se zotavuje z porodu. Ano, o vše kolem chodu domácnosti se postarej ty a současně buď k ruce. Není vůbec na škodu vědět, co vše je doma potřeba řešit, když ty jsi běžně v práci. Současně budeš mít dostatek času se seznámit se svým potomkem. Je skvělé pozorovat, jak první dny roste.
Na nového člena si zvykneš poměrně rychle, nějaká ta změna chodu domácnosti se také dá zvládnout. Horší může být, pokud narozené dítě špatně spí a často pláče. Ono se to časem zlepší, ale není na škodu se na kritickou dobu noční přestěhovat do nerušené místnosti a ve dne alespoň na chvíli vystřídat partnerku při péči o dítě. S tím, jak se bude blížit konec otcovské, je potřeba se začít připravovat na to, že již nebudeš doma neustále k ruce. Ono se to nezdá, ale těch 14 dnů uteče strašně rychle. Také v dalších týdnech je potřeba počítat s tím, že dítě ještě čeká pár lékařských kontrol (např. kyčle), ale jejich počet bude postupně klesat.
Závěr
Snad jsem tě nevyděsil. Spoustu věcí se naučíš za pochodu a většinu z nich děláš správně už jen tím, že se snažíš být u toho a pomáhat. První týdny jsou náročné, ale utečou rychleji, než si teď dokážeš představit. Zachovej klid a všechno proběhne tak, jak má být.
Líbil se ti tento text a chceš mě podpořit? Kup mi Kofolu! Díky.
Švédská společnost IKEA přidává jeden zajímavý výrobek za druhým. A tím nemyslím skříně nebo poličky. Nedávno přidala senzor koncentrace CO2, množství pevných částic, teploty a vlhkosti s podporou protokolu Matter. Jakub Dušek tento senzor, Alpstuga, rozebral do posledního šroubku a tady je jeho rozbor.
Regulovatelný zdroj s napájením z USB-C sbalený na cesty. Zaujal mě takový zdroj z crowdsurfingové kampaně PocketPD a při prohledávání konkurence jsem narazil hned na několik dalších.
Příští major verze jedné z nejstarších distribucí Linuxu - Debian 14 Forky - bude oficiálně podporovat procesorovou architekturu Loong64. Stane se tak po více než dvou letech vývoje, během nějž byla tato architektura podporována v rámci Debian Ports, tedy za předpokladu, že sestavení verze proběhne bez problémů. Prozatím bylo z Debian Ports převzato a úspěšně přeloženo 112 základních systémových balíčků, které postačují k bootstrapu systému do chroot prostředí, v němž lze překládat přímo na dané architektuře balíčky další.
Loong64 je 64bitová varianta architektury LoongArch, která na přelomu století začala coby Loongson jako derivát tehdy stále ještě populární instrukční sady MIPS. Od roku 2007 byly procesory Loongson vyvýjeny stejnojmennou společností pod oficiální licencí MIPS a když o řadu let později sama společnost MIPS vlastní architekturu opustila ve prospěch RISC-V, stal se Loongson v podstatě jediným vývojářem a výrobcem těchto procesorů. V roce 2021 pak oficiálně založil vlastní architekturu LoongArch, která existuje ve dvou 32bitových a jedné 64bitové variantě a stále je více či méně kompatibilní s MIPS/MIPS64.
Procesory, které existují v konfiguracích od 4 po 64 jádra lze najít v nejrůznějších počítačích i superpočítačích čínské provenience a v Číně je také nejvíce využíván - například více než 80 % serverů čínské státní správy je postaveno na této architektuře.
O tyhle počítače v tuzemsku až tak moc nezavadíte, nicméně to, že někde žije kdysi slavný MIPS alespoň v nějaké podobě dál, je určitě dobře. A že to bude zas podporovat Debian také.
Na skautský tábor s námi jezdí jeden rodič, povoláním profesionální muzikant.
Už druhým rokem jsme tedy založili táborovou kapelu i z naprostých začátečníků, bylo to skvělé.
Dcera se vrátila s přáním, že chce začít hrát na kytaru.
Syn se přidal, že by taky rád něco zkusil, ale neví co.
Nakonec jsme vybrali bicí.
Máme už je doma od léta, tak sepisuji několik postřehů.
Proč zrovna bicí
Při výběru nástroje jsem bral v potaz, že syn na tom není nejlépe s motorikou.
Zároveň jsem si nebyl jistý, jak pečlivě a pravidelně bude cvičit.
První volbou bývá zobcová flétna a jelikož jsem na ni sám začínal, tak říkám, že to není volba ideální.
Vyloudit čistý tón dá práci.
Navrhoval jsem piano, tam máte tón vždy čistý.
Případně foukací harmoniku, kde máte jistotu, že cokoliv zahrajete, je v tónice.
Mám dojem, že bicí neprávem stojí trochu stranou.
Tak schválně.
Jak se jmenuje zpěvák a kytarista vaší oblíbené kapely?
A jak jejich bubeník?
Zlý jazykové o mě tvrdí, že dělím věci na dvě kategorie: co jsem dělal a co teprve budu dělat.
Jo, chtěl jsem si bicí taky zkusit.
I proto, aby mě to posunulo jako basáka.
Bavil jsem se s jedním bubeníkem, který mi opakoval mantru, že baskytarista klidně může zahrát špatnou notu, ale musí to být ve správný čas.
Jasně, ale kontroval jsem, že je to přece nástroj na pomezí rytmické a melodické sekce.
Načež se mi dostalo odpovědi: „Jsem byl na jednom jazzovém workshopu a pro ně je rytmické všechno od piana dál.“
Výběr nástroje
Předně jsem chtěl elektronické bicí.
Nezabírají tolik místa.
Nadělají méně hluku, ale nenechte se zmást, že vás nebudou rušit vůbec.
Už jsme kdysi jeden neúspěšný pokus učinili.
Jednak byly děti ještě příliš malé, jednak jsme měli „jen“ nástroj z Lidlu, u kterého jsem narazil na limit, že jsem nedokázal pro výukový program správně namapovat MIDI signály pro tom bubny.
Tentokrát jsem sáhl po serióznějším kousku, Yamaha DD-75.
Tahle firma dělá dobře všechno od motorek po kytary.
Pedály, které k tomu dostane, jsou spíš tlačítka.
Na pár první hodin to stačí, ale pak vám to začne lézt na nervy.
U hi-hat necítíte, zda vám nesjela noha a najednou hrajete open hi-hat.
U kopáku chybí pořádná odezva.
Když dospějeme, mluvíme svým jazykem (nebo jazyky) jako mistr kytarista hraje na svůj nástroj: plynule, automaticky a velmi krásně. Proces učení se novému jazyku je jako když se mistr kytarista učí hrát na nový nástroj. Pokud dáte kytaristovi mandolínu, mnoho z dovedností, které již má, mu pomůže: ladění nástroje, brnkání atd. Flétna však vyžaduje zcela nové dovednosti. A bicí? Náš kytarista prakticky začíná od nuly, když se učí hrát na bicí.
Jakmile se z prvního šoku vzpamatujete, tak jejich program oceníte.
Dnešní didaktický standard je gamifikace, oslavování několikadenních řad a gratulace k dosaženému pokroku.
Dostáváte zpětnou vazbu, zda jste udeřili brzy, pozdě čí víckrát, než bylo třeba.
Lekce jsem zábavné a už od začátku hrajete muziku.
Určitě doporučuji vyzkoušet si bicí.
Samo o sobě je to zábava a velká výzva pro motoriku.
I když hrajete na jiný nástroj, tak vás to hudebně posune.
Elektronické bicí jsou méně hlučné, ale ne úplně tiché.
Bez pořádných pedálů to není ono, ale nejsou úplně levné.
Umelá inteligencia je dnes väčšinou komunikovaná a prezentovaná ako zázračný produkt, ktorý všetko vyrieši. Žijeme v budúcnosti. Pravda je však jednoduchšia a celkom krutá - AI nie je produkt.
Piatky si nechávam na svoje projekty, vzdelávanie, oddych alebo doháňanie nejakých restov. Ako si ho ustrážim tak ho využijem. Ten posledný som strávil na pláži (Dunajskej) s backlogom microsites a aplikácii, ktoré som mal v pláne spraviť.
Počas predvianočnej návštevy Prahy, keď sme išli okolo Václavského náměstí sme sa zastavili v prevádzke Biooo.cz o ktorej problémoch som písal počas augusta.
Sú knihy a sú knihy. A vo svete marketingu, kde trendy sa menia doslova na počkanie nie je veľa stálic. Z pohľadu značky sa na výslní držia dve publikácie, ktorých autor a spoluautor je Byron Sharp. A to How Brands Grow, alebo Jak se budují značky.
Lens patrí medzi najlepšie a najobľúbenšie IDE pre Kubernetes. Pôvodným tvorcom bol fínsky startup Kontena, ale väčšinu kódu vlastnil a vytvoril Lakend Labs.
Ak vo svojich Kubernetes klastroch prevádzkujete Ingress NGINX mali by ste spozornieť. Komunita oznámila, že tento kedysi dominantný Ingress controller bude oficiálne ukončený v roku 2026. Pre mnoho organizácií to môže znamenť celkom zásadnú infraštruktúrnu zmenu.
Výpadok Cloudflare z 18. novembra 2025 spôsobil, že množstvo webov a služieb zostalo na niekoľko hodín nedostupných. V reakcii na to sa viacerí správcovia rozhodli pre rýchle riešenie – vypnúť proxy a publikovať origin servery priamo.
Máme tu leto, takže aj obdobie dovoleniek. Ak nenechávate všetko na cestovné kancelárie, ale kupujete letenky na seba je dobré poznať takzvanú „no-show“ politiku.
Páčia sa mi rôzne TODO listy, ktoré pripravuje Michelle Losekoot. Napríklad tento letný mi fantasticky zapadá do môjho programu. Presnejšie typu aktivít, ktoré sú mi blízke. Tak som si na jar pripravil svoj na leto a tu sú výsledky.
Inak je to mega dobré, lebo je to vlastne nádobka do ktorej sa stačí natiahnuť a vybrať z nej nejakú aktivitu. Nič nie je povinné a dobré nápady môžu len pribúdať. A fantasticky to podporuje kreativitu, lebo je to vždy len ciel – ako sa k nemu dostanem je už len a len na mne. Tak hurá na to.
Podarilo sa
turistika
pár dní na bike na Záhorí
zájsť na točenú Kofolu
dať si langoš
pracovať pár dní vonku
dať si domácu bublaninu
stráviť deň v lese
sledovať západ slnka
chodiť po piesku
sledovať nočnú obhlohu
čítať si vonku
zájsť do Prahy
Zahrady pod Pražským hradem
dať si varenú kukuricu
deň na Dunajskej pláži
Jonathan Livingston Racek, Rudolfínum
kúpať sa v mori
poležať v hamaku pod borovicami
zajsť na miesto, kde som ešte nebol
pozrieť obľubený film
gintonic u Emila
ísť po neznámej železničnej trati
refreshnúť letný playlist
Naviac
"Rodinné" oslavy: 60ka na Kopaniciach, 50ka v Maďarsku a svadba, Pastviny (Česká republika)
vybaviť si asi po desiatich rokoch pas
Nestihol som
piknik v Sade Janka Kráľa
ochutnať kvasené uhorky
zájsť na zmrzlinu do Jakubova
návšteva galérie alebo múzea
opekať špekáčky
vytriediť fotky do albumu
dať si melón
Takže toto je taká odpoveď, keď sa zima spýta… Inak už tretí týždeň som nevidel slnko.
Co můžeme vymyslet s výkonným ESP32-C6? Blikat LEDkou? Měřit teplotu? A co takhle přenosný osciloskop do kapsy? To je projekt ESP-Scope od Matta jehož celý projekt je na volně k použití na github.
Přibližně po roce jsem aktualizoval svůj přehled českých Mastodon serverů,
které mají alespoň 10 aktivních účtů a otevřenou možnost registrace.
Aktuálně je na těchto serverech celkem 1154 aktivních účtů, za poslední rok tedy došlo k poklesu o 271 aktivních účtů. 📉
Česká komunita na sociální síti Mastodon se za poslední rok určitě nezvětšila, postupně přestalo být aktivních cca 19% původních uživatelů.
Ale není potřeba mít desítky tisíc účtů, které jen pasivně sledují nebo papouškují nesmyslný obsah.
Raději mějme zdravou, aktivní a menší komunitu, která postupně a pomalu roste. Cesta to bude ještě náročná a dlouhá.
Člověk musí mít Mastodon trochu jako koníček a udělat si na to čas, což určitě není pro každého.
Panické vlny migrace z jiných sociálních sítí nám příliš dlouhodobě nepomůžou.
Musíme sami hledat a zvát osoby, které mají alespoň občas co říct/psát a nejde jim jen o maximální dosah. 🖖
Limit alespoň 10 aktivních uživatelů těsně nesplnil server boskovice.social.
Pokud jsem na nějaký český Mastodon server zapomněl nebo jsem neuvedl nějakou užitečnou informaci,
dejte mi prosím vědět (@xcabal05@mamutovo.cz) a já to napravím…
Dokáže AI složit vánoční hit, odhalit digitální stopu fiktivního spolužáka nebo za vás přečíst stohy papírů?
Celých 24 dní jsem každý den publikoval jednu výzvu pro učitele zaměřenou na práci s umělou inteligencí. Protože vím, jak je prosinec náročný, připravil jsem pro vás nyní jejich ucelený souhrn na jednom místě.
Na letošní brněnské konferenci OpenAlt konající se o víkendu 1. a 2. 11. 2025 na akademické půdě VUT fakultě informačních technologií sešlo několik stovek zájemců a desítky přednášejících.
Při příchodu na konferenci vás osloví už samotné místo kartuziánského kláštera které je velmi šetrně zrekonstruováno se zachováním historického ducha budovy a zároveň učebny a posluchárny protkány moderními technologiemi.
Foto: Barbora Viski
Konference samotná je zaměřena na propojování lidí, komunit, ale i velkých celků se společným zájmem o open-source a otevřený hardware. Zhruba v 5 přednáškových sálech a 2 menších podpůrných místnostech studentského klubu Kacnička se střídaly přednášky klasického formátu s workshopy a krátkými přednáškami. Jeden z tématických tracků byl věnován problematice mobilního Linuxu.
Na pódiu se střídala jména jako Alfred Neumayer (Ubuntu Touch), David Heidelberg (obecný vývoj mobilního Linuxu) nebo Ondřej Kolín (Boiling the Ocean). Foajé budovy bylo zaplněno stánky různých uskupení – od hackerspace, retroherny a laserové střelnice až po prezentace distribucí SuSE a Red Hat. Nechyběl ani stánek OpenSSL a v neposlední řadě byl výrazně zastoupen mobilní Linux, a to hned dvěma stánky: Ubuntu Touch a stánek Mobilního Linuxu s vystavenými telefony běžícími na Mobianu, Droidianu a postmarketOS (organizovaný Davidem Heidelbergem, Petrem Hoškem a Stanislavem Radouchem).
Stánek mobilního Linuxu byl po celou dobu obklopen zájemci o problematiku svobodného telefonu, který – v duchu celé konference – představuje jediný skutečně „vlastněný“ telefon na rozdíl od proprietárních systémů. Se zájemci zde diskutovali a pomáhali mladí nadšenci nejen z České, ale i ze Slovenské republiky.
Foto: Barbora Viski
Ve chvílích, kdy tým potřeboval pauzu nebo měl David přednášku, jej na stánku zastoupil Ondřej Kolín z berlínské komunity Boiling the Ocean, případně další legenda mobilního Linuxu Jozef Mlich (NemoMobile) z brněnského spolku OpenAlt.
Návštěvníci si mohli vyzkoušet jeden z mnoha telefonů, například OnePlus 6/6T, Fairphone 4/5, Pixel 3a, Pine64 PinePhone nebo i stařičkou legendární Nokii N900. Telefony měly předinstalované systémy Droidian, postmarketOS a Mobian s prostředími jako Phosh/GNOME, Plasma Mobile a dalšími. Na PinePhonu bylo k dispozici také NemoMobile, nainstalované a připravené Jozefem Mlichem.
Velký ohlas zaznamenala rovněž sbírka starších, nepoužívaných či poškozených telefonů. Na stánku se tak sešlo hned několik zařízení, která přinesli sami návštěvníci konference. Tyto telefony budou následně využity pro hardwarovou testovací a debugovací farmu, případně pro další testování a vývoj.
Foto: Barbora Viski
Pokud jste zmeškali tento ročník akce OpenAlt, určitě to v příštích ročnících napravte, stojí to za to.
Planeta OpenAlt
Screenshot
Screenshot
Jiří Eischmann 
Jak na blokování reklamy a rodičovskou kontrolu ve vlastní režii? AdGuard Home je na to výborné řešení. Používám ho už půl roku a v článku jsem se podělil o praktické zkušenosti z instalace a provozu, popsal jeho nejdůležitější vlastnosti a taky se trochu věnoval srovnání se známějším Pi-hole. 
Pavel Matějíček 
Jozef Mlich 
Blanka Petráková ve Vodoléčebném ústavu a nově otevřených Slunečních lázních. Autor: Pavel Bednařík (WMCZ) – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via 
Autor: Jana Sekyrová – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via 
František Petrák ukazuje ptačí budky na kolonádě. Autor: Pavel Bednařík (WMCZ) – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via 
Účastníci Seniorského WikiMěsta
Jakub Cabal 
Foto: Barbora Viski
Foto: Barbora Viski
Foto: Barbora Viski