Planeta OpenAltDruhý ročník výzvy a soutěže Doplňme PVH na Wikipedii! byl odstartován. Probíhá od 1. do 30. listopadu 2024. Cílem výzvy je doplňovat na Wikipedii hesla týkající se pomocných věd historických a archivnictví, aby se z nich ideálně stal zdroj pro studující.
Rodinný strom Ludvíka II. Württemberského. Jakob Lederlein, Public domain, via Wikimedia CommonsŽe to zní jako nuda? To ani v nejmenším. Do pomocných věd historických se počítá třeba sfragistika, věda o pečetích, které provázely panovnické rody po celá staletí, nebo diplomatika studující osudy listin. A osudy archivů a archivářů jsou neméně dobrodružné, například doposud nedoplněné heslo o Ruském zahraničním historickém archivu v Praze, který vybudovala ruská emigrace po Říjnové revoluci nebo příběh nacisty Emila Schiecheho, archiváře protektorátního ministerstva zahraničí.
Je z čeho vybírat a v těchto deštivých a mrazivých listopadových dnech není lepší zábavy než se ponořit do zajímavých příběhů o těchto málo známých disciplínách. A ještě za odměnu – tři nejaktivnější editorky či editory odměníme cennými výhrami.
A jak se do soutěže zapojit? Na konci své editace napište do shrnutí editace #PVH2023. Tak se o vašich editacích dozvíme. Více informací pak naleznete na stránkách výzvy.
Akci pořádá Hradecká studentská sekce České archivní společnosti za podpory Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové a spolku Wikimedia ČR.
S prvními listopadovými týdny je tu i nová epizoda pravidelného speciálu podcastu ALEF SecurityCast. Najdete ji na YouTube a na Spotify a podíváme se v ní na historické varování NÚKIB upozorňující na hrozby spojené s produkty čínských společností, kybernetické útoky a dezinformační kampaně v souvislosti s volbami v USA, masivní pokuty za prohřešky v oblasti kybernetické bezpečnosti i řadu dalších témat…
Třetím dílem dnes zakončíme sérii věnovanou komplexitě softwaru (co to je, jak vzniká). Podíváme se na možná řešení tohoto problému a zejména na prevenci, protože úspěšný boj s komplexitou zpravidla začíná už v době návrhu.
Zveme Vás na třetí letošní sraz spolku OpenAlt v Brně, v tradiční třetí pátek v měsíci – 15.11.2024 v 18:00.
Místem pro naše setkání budou prostory Red Hat Labu na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity na adrese Botanická 68A. V případě příchodu po 18:00, volejte na číslo +420 602 797 774.
Pro ty co by se rádi zůčastnili, ale nebudou moci přijít osobně, se pokusíme spojit i prostřednictvím meet.vpsfree.cz/OpenAlt.
Hlavním tématem bude diskuze o proběhlé konferenci.
Články o filmech a seriálech na Wikipedii editují desítky uživatelů. Teprve v roce 2024 však vznikla výzva a mikrosoutěž Filmy na Wikipedii, která svým způsobem pomyslně propojila filmový festival v Karlových Varech a Letní filmovou školou v Uherském Hradišti. Jak první ročník dopadl?
Autor: Alexandra Grulichová – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, Via Wikimedia CommonsPod původním názvem Wiki Loves Film byla tato výzva představena zástupcům kin a institucí na konferenci Kino 2024, která proběhla 5. dubna 2024 jako součást festivalu Dny evropského filmu. V kině Přítomnost představili zaměstnanci spolku Pavel Bednařík a Jan Beránek možnosti, jak se mohou kina, producenti, distributoři a zástupci organizací zviditelnit na Wikipedii, doplnit či opravit informace, nebo proč a jak nahrát fotografie a dát svolení ke zveřejnění pod svobodnou licencí. Prezentace z akce je dostupná online.
Vedle zajímavých debat se objevily také zárodky možné budoucí podoby výzvy. Ideální bylo načasování na letní měsíce a spojení se dvěma největšími filmovými festivaly u nás. Konkrétní dobrou praxi ukázali zástupci Wikimedia Česká republika mimo jiné na fotografiích i heslech k filmům Úsvit a Jiříkovo vidění. U obou snímků se podařilo producenty přesvědčit, že je důležité, aby uvolnili fotografie z filmů pod svobodnou licencí Creative Commons.
Vzhledem k již existující zahraniční výzvě Wiki Loves Cinema, která mohla sugerovat mezinárodní rozměr, jsme se rozhodli pro skromnější název Filmy na Wikipedii. Pro účely soutěže byl využit a rozšířen Wikiprojekt Filmy, který byl opatřen subdoménou film.wikimedia.cz. Tato adresa tak slouží jako místo pro informování, ale také shromáždění požadovaných článků. Mimo jiné je zde k nalezení propagovaný nástroj Generátor svolení autora, který usnadňuje nahrávání obrázků.
Autor: Pavel Bednařík (WMCZ) – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia CommonsV Karlových Varech se podařilo domluvit dvě novinářské akreditace pro Jana Beránka a jeho kolegyni Alex Grulichovou. Měli za úkol pořídit fotografie tvůrců, kteří své fotky na Wikipedii neměli nebo byly staré či nekvalitní. Karlovarský festival byl přitom na fotografické momentky pestrý – fotoreportéři WMČR nafotili mimo jiné delegace k novému českému filmu Jiřího Mádla Vlny, nebo režiséra Stevena Soderbergha. Zachyceni byli také významní zástupci českých institucí, jako je nový ředitel České televize Jan Souček nebo generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Kompletní kolekci fotografií si můžete prohlédnout na Wikimedia Commons.
Letní filmovou školu navštívil hlavní lektor Pavel Bednařík, který navíc zorganizoval workshop 50 let LFŠ (na Wikipedii). Workshopu se zúčastnili zástupci festivalu, ale také fotografové předchozích festivalových ročníků (Michal Stránský, Marek Malůšek, Martina Gogolová). Kromě fotografií osobností byly v rámci wokshopu nahrány také fotografie z výstav připomínajících historii Filmovky i archivní předměty, jako byly programové publikace nebo akreditace.
Z Letní filmové školy také pocházejí nové fotografie osobností spojených se samotnou akcí a její minulostí – Radany Korené, Ivy Hejlíčkové, Michala Stránského, Jana Gogoly nebo bývalého ředitele Jiřího Králíka. Vedle toho se podařilo zachytit také vzácné okamžiky, jako bylo předávání Výroční ceny AČFK legendě české hudební a filmové scény, panu Jiřímu Suchému.
Autor: Pavel Bednařík (WMCZ) – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia CommonsZ fotek pořízených na obou festivalech pak bylo možné doplnit portrétní fotografie na řadu stránek, např. do hesel Jiří Suchý, Jiří Havelka, Vojtěch Vodochodský, Kristýna Dufková a další.
Do výzvy se zapojilo celkem 7 uživatelů, další desítky účastníků se zapojili pasivně nebo v rámci editatonu v Uherském Hradišti. Celkem bylo založeno 33 nových článků, mimo jiné články o českých filmech Eliška má ráda divočinu, Mord, dále o kině Oko v Šumperku či Strand Cinema v Belfastu nebo o sovětském filmu Syn Mongolska. Mezi osobnosti, které jsou nově zastoupeny na české Wikipedii, patří režisérka Jaroslava Vošmiková a polsko–britský herec Vladek Sheybal.
Autor: Jan Beránek – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia CommonsFilmové odvětví je na Wikipedii zastoupeno sice výraznou komunitou fanoušků, jde však spíše o jednotlivce, kteří nejsou výrazněji koordinováni. Výzva a soutěž Filmy na Wikimedii by je mohla nově motivovat k aktivnějšímu zapojení a do budoucna třeba také k oživení skomírajícího portálu Film. Důležité bude také možné zapojení nových partnerů, mezi ty nejdůležitější patří zejména Národní filmový archiv, ale i partneři z komerční sféry. Spolupráce s Národním filmovým archivem je klíčová, nicméně naráží především na zájem a vůli zveřejnit archivní videa a fotografie pod svobodnými licencemi. Ale i tato záležitost je věcí jednání. Stejně tak bude důležitá podpora stávajících festivalů, které se do výzvy zapojili již letos. Těšíme se, co přinese výzva v příštím roce.
“Houba se umí přizpůsobit svému prostředí. Každý materiál si najde svoji houbu, která ho rozloží. Já do budoucna věřím v to, že až bude mít příroda dostatek času na to se vyvinout, tak plast nebude problém, ale to my už tady nebudeme. Ty houby se s tím poperou. Houby si nastaví svoje kladívka, která to rozloží. To je pro mě ta nejúžasnější vlastnost.”
Přicházející podzim vyžene do českých lesů tisíce houbařů. Domů si odnesou košíky plné lesklých nebo sametových hlaviček, které skončí v guláši nebo na pánvi. Pro chemika Jana Ostrezi z biotechnologické firmy myco je ale mnohem zajímavější to, co zůstává skryté v podhoubí. Takzvané mycelium je podle některých inteligentním organismem, který si v půdě hledá vhodnou potravu a dokážeme se skvěle adaptovat. Absolvent Fakulty chemické VUT se dlouhodobě věnuje pěstování a zpracování mycelia, ze kterého s kolegy vytváří ekologické obaly, rozložitelné plašiče srn na polích při senoseči nebo designová vonítka do aut. V podcastu jsme mluvili nejen o tom, jak firmy přistupují k ekologickým obalům, ale také o nejvhodnějším způsobu recyklace přírodních materiálů nebo o houbách ze seriálu The Last of Us ovládajících mravence pro své rozmnožování.
Na říjnovém wikisrazu mne brněnští wikipedisté mile překvapili dortem s nápisem „Blahma 20“. To první je má wikipedistická přezdívka, to druhé pak počet let, po které už do Wikipedie dobrovolnicky přispívám. Ačkoliv je můj biologický věk poněkud vyšší, přesto jsem se už před časem přehoupnul do stavu, že jsem ve svém životě delší dobu editorem Wikipedie byl než nebyl. To mne přimělo k prozkoumání toho, jak dlouho už na Wikipedii působí mí kolegové wikipedisté a kdy budou „dvacetiny“ slavit oni.
Wikipedista Blahma v říjnu 2024 oslavil 20. narozeniny. Autor: Cepice, CC BY-SAS datem první editace 28. října 2004 se řadím ke třicítce služebně nejstarších dosud aktivních přispěvatelů české Wikipedie. Lidí tehdy do ní ještě nepřispívalo mnoho a ještě menšímu množství z nich tento koníček vydržel jako mně až do současnosti. Proto do konce letošního roku své dvacáté „wikinarozeniny“ oslaví už jen sedm dalších mých kolegů. V průběhu roku 2025 pak toto výročí čeká na dalších devadesát českých wikipedistů, tedy pokud do té doby v přispívání do největší české encyklopedie nepoleví. Další wikipedistické „ročníky“ už jsou mezi současnými wikipedisty zastoupeny silněji – to proto, že teprve v roce 2006 se podařilo českou komunitu pořádně nastartovat, což se tehdy projevilo i zrychlením růstu počtu článků. Samozřejmě ne všichni tehdejší nováčci u Wikipedie vydrželi, ale i tak v každém z roků 2006 až 2018 začalo editovat okolo dvou stovek dodnes aktivních wikipedistů, tzn. asi šestnáct měsíčně.
Počet dodnes „přeživších“ nováčků podle začátku aktivity (po měsících). Autor: Marek Blahuš, CC BY-SAVelkou změnu v retenci nových editorů přinesl rok 2019, v němž lze pozorovat skokový nárůst počtu „přeživších“ nováčků, který snad souvisí s jejich tehdy začínající cílenou technickou a komunitní podporou pod hlavičkou Nadace Wikimedia a profesionalizací spolku Wikimedia ČR. V následujících letech tento nárůst ještě umocnily lockdowny v době pandemie covidu. Díky souhře těchto faktorů se povedlo na Wikipedii přivést a v činnosti udržet takové množství nových přispěvatelů, že zatímco wikipedistů s počátkem aktivity v roce 2018 je dnes v české komunitě 260, těch, co začali přispívat v roce 2020, se na encyklopedii pohybuje více než dvakrát tolik.
I když se tedy často ozývají hlasy, že populace wikipedistů stárne a nedostává se nových přispěvatelů, kteří by stárnoucí pamětníky dřevních dob postupně nahrazovali, tvrdá data se nezdají být tak pesimistická. Z v posledním roce aktivních českých wikipedistů, jejichž první a poslední příspěvek od sebe dělí nejméně jeden rok, tvoří veteráni s více než 10letou zkušeností pouze třetinu. Celá polovina dlouhodobě aktivních wikipedistů (podle uvedeného kritéria) jsou naopak lidé, kteří s editováním začali v roce 2019 či později. To ukazuje, že se komunita české Wikipedie úspěšně zvládá omlazovat.
Trochu jiný pohled už však získáme, sledujeme-li autorství jednotlivých editací. Navzdory široké přispěvatelské základně se ukazuje, že 50 % všech editací na české Wikipedii za poslední rok má na svědomí pouhá šedesátka přispěvatelů. Uklidnit nás může alespoň pozorování, že i v této „elitní“ skupině nejpilnějších přispěvatelů jsou poměrně vyrovnaně zastoupeni wikipedisté různých délek působení na projektu.
Vytrvalí tedy čeští wikipedisté jsou – v posledních 12 měsících bylo na české Wikipedii aktivních přes pět a půl tisíce lidí s alespoň roční editorskou zkušeností. Jistě, příspěvek každého takového jednotlivce, jakož i čtenářů příležitostně provádějících drobné úpravy úplně bez registrace, je důležitý pro rozmanitost a aktuálnost encyklopedie. Nicméně ukazuje se, že většinu práce na české Wikipedii i tak odvede malý tým „tahounů“, svou velikostí podobný brněnské redakci Českého rozhlasu. S tím důležitým rozdílem, že nikdo z nich nepracuje na plný úvazek, nikdo wikipedisty za jejich činnost neplatí, servery jsou provozovány z dobrovolných příspěvků čtenářů a Wikipedie nemá veřejnoprávní status, byť jistě naplňuje poslání média veřejné služby podobně dobře jako veřejnoprávní rozhlas či televize.
Své nejpilnější wikipedisty bychom si tedy měli hýčkat. Byť se totiž tak trochu wikipedistou může snadno cítit každý z nás (českou Wikipedii už za 22 let její existence editovalo přes 140 tisíc pojmenovaných a dalšího půl milionu nepojmenovaných uživatelů), bez úzké skupiny nejaktivnějších jednotlivců by encyklopedie rychle začala ztrácet na kvalitě a aktuálnosti.
Kdo konkrétně tito nejaktivnější čeští wikipedisté jsou či který z nich sám o sobě napsal 4 % současného obsahu české Wikipedie, to se můžete dozvědět už v sobotu 9. listopadu 2024 na 13. ročníku české Wikikonference v pražském Didaktikonu. Vystoupím tam s přednáškou Jak je důležité míti Harolda aneb Význam jednotlivce, jejíž název ukrývá jméno jednoho z nich. Mimo toho se v jiné své přednášce na Wikikonferenci zaměřím i na analýzu (ne)protínání editorské nabídky a čtenářské poptávky na české Wikipedii a další řečníci se v souvisejících příspěvcích zaměří na téma zastarávání obsahu Wikipedie, kvality textu článků či prioritizace pokrývaných témat. Pokud vás něco z toho zaujalo, neváhejte, přihlaste se a dorazte. Účast na Wikikonferenci je zdarma.
Mám teď za sebou dvě tradiční české open-source konference - LinuxDays a OpenAlt - a všiml jsem si jednoho zajímavého posunu: zmizela komunikace na sociálních sítích během konferencí. Kam? Od 1. do 30. listopadu probíhá na české Wikipedii soutěž s názvem Asijský měsíc Wikipedie, kterou finančně podpořil spolek Wikimedia Česká republika v rámci Komunitních minigrantů. Soutěž funguje na jednoduchém principu: Pište nové články na téma Asie – historie, kultura, reálie, osobnosti přírodní úkazy a mnoho dalšího – přihlašte je do soutěže a vyhrajte knižní ceny.
Česká Wikipedie se opět přidává k řadě dalších jazykových verzí největší světové encyklopedie, kde Wikipedia Asian Month probíhá již od roku 2015. Zpočátku šlo o online editaton (editační maraton), který si kladl za cíl zvýšit míru porozumění mezi asijskými komunitami na Wikipedii. Dnes se jedná o soutěž, do které se zapojuje řada mutací Wikipedie včetně té české. A proč i u nás Asijský měsíc Wikipedie potřeba? Je to nejlidnatější, největší a neskutečně zajímavý kontinent.
Foto: AngMoKio, CC BY-SA 2.5, via Wikimedia CommonsPozornost editorů české Wikipedie se dlouhodobě (a zcela přirozeně) nejvíce obrací k Česku a blízkému okolí. To znamená, že řada klíčových témat ze vzdálejnějších koutů planety – jako je např. Asie – je na české Wikipedii bohužel dodnes opomíjena. Dějiny Sýrie? Geografie Jordánska? Nebo třeba zvířata jako Hulman nilgirský? Tato a mnohá další témata teprve čekají, až se jich někdo zhostí.
Asie ale rozhodně není nuda. Mnohá témata článků, které čekají na své zpracování, jsou spojena s řadou zajímavých příběhů. Ať jsou to třeba kavkazské velehory, turecké čaje, železnice v Íránu nebo slavnosti na Filipínách. Indie, dnes nejlidnatější země světa, skýtá většině našinců neznámá místa a fascinující stavby. Nemusí to být jen chrámy, ale třeba i kamenné mosty z 16. století. Co všechno z mughalské architektury ještě čeká na české objevitele? To ani sami nedokážeme odhadnout a přeci to na Wikipedii patří. Naším cílem je totiž umožnit všem lidem volný přístup k veškerému lidskému vědění.
Rádi byste na Wikipedii přispěli, ale nenapadá vás námět na konkrétní článek? Nezoufejte. Podívejte se do seznamu článků k doplnění. Nemusíte se ani bát překládat z jinojazyčných Wikipedií. Navíc není daný jazyk potřeba ani znát, jednoduše můžete použít online překladač nebo rozhraní pro překlad přímo na Wikipedii. Článek potom ale upravte do srozumitelné podoby.
A jak se soutěže zúčastnit?
Loni vzniklo v rámci Asijského měsíce Wikipedie 343 nových článků. Soutěž znají čeští editoři encyklopedie již od roku 2018. Její první tři ročníky (2018, 2019 a 2020) připravil wikipedista Patriccck, na něj a jeho kolegy navázali jako organizátoři v letech 2022, 2023 a 2024 Aktron a KKDAII.
.
Konstrukční stavebnice BitBeam je inspirovaná v USA oblíbenou stavebnicí Grid Beam, kterou Jason Huggins v roce 2011 zmenšil do rozměrů kompatibilní se stavebnicí Lego® Technic. Vytvořil pár dílků a po roce 2013 se stavebnici dále nevěnoval. V roce 2015 si stavebnice všiml Tomáš Feltl, který stavebnici rychle rozšířil. Přidal zejména krabičky k různým senzorům [...]
Foto: Chlum u Třeboně, by: Flukes69, CC-BY-SA 4.0 via Wikimedia Commons.V duchu hesla „nejlepší foťák je ten, který máte vždy u sebe“ se nesla podzimní fotografická soutěž, která se zaměřila na fotky pořízené mobilem. Už dávno neplatí, že na pořízení pěkné fotky je potřeba drahý foťák za desítky tisíc korun. Fotografie v této soutěži jsou toho důkazem!
Ve spolku Wikimedia Česká republika jsme si vědomi přínosu fotografů, kteří nahrávají svou tvorbu pod svobodnou licencí na světové úložiště mediálního obsahu Wikimedia Commons, a proto pro ně pořádáme pravidelné fotografické soutěže na nejrůznější témata. Naší snahou je také přilákat fotografy nové, nejen pro ně jsme připravili stránku Fotíme Česko, kde najdou jednoduchý návod a řadu rad do začátku.
V letošním roce mohla veřejnost zapojit do mikrosoutěže Ohrožené stavby nebo do mezinárodní soutěže zaměřené na dokumentaci chráněných území Wiki Loves Earth Czechia. V loňském roce proběhli zase soutěže zaměřené na dokumentaci mostů, knihoven nebo architektury.
Fotograf, novinář, porotce a také autor kurzu Tajemství kompozice Jan Rybář Do mikrosoutěže Focení mobilem se zapojilo celkem 45 fotografů, kteří nahráli 147 fotografií. V porotě soutěže usedl odborník na focení (nejen) mobilem Jan Rybář, dlouholetý aktivní wikipedista a člen rady spolku Wikimedia ČR Aktron a vítěz předchozí fotografické soutěže Lubomír Dajč.
Na základě jejich hodnocení se na prvním místě umístil fotograf Flukes69 se všemi pěti přihlášenými fotografiemi (Svítání v Českém Śvýcarsku, Kunkovický mlýn, Mrakodrápy, Chlum u Třeboně.jpg a Svítání a Pražské mosty). Na druhém místě se umístil wikipedista a fotograf MONUDET s fotografií Krč (Praha 4), čp. 2095, Milevská 5. Selfie. 20240801. Na třetím místě se umístil aktivní fotograf projektu Fotíme Česko JiriMatejicek s fotografií Praha Jinonice U Trezorky 2 Aviatica.
Vítězové dostanou ceny od partnera soutěže společnosti Zoner, která dlouhodobě podporuje fotografy nahrávající na Wikimedia Commons. Kromě toho všichni vítězové získají přístup do online kurzu Tajemství kompozice od Jana Rybáře.
Foto: Svítání v Českém Švýcarsku, by: Flukes69, CC-BY-SA 4.0 via Wikimedia Commons.
Foto: Mrakodrápy, Autor: Flukes69, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.
Foto: Kunkovický mlýn, Autor: Flukes69, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.
Foto: Svítání a Pražské mosty, Autor: Flukes69, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.
Foto: td {border: 1px solid #cccccc;}br {mso-data-placement:same-cell;}Krč (Praha 4), čp. 2095, Milevská 5. Selfie. 20240801, Autor: MONUDET, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.
Foto: Praha Jinonice U Trezorky 2 Aviatica a, Autor:JiriMatejicek, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.
Foto: Sumperak – kresba, Autor: Filo, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons.Pokud rádi fotíte (klidně i mobilem), tak v rámci WikiProjektu Československo můžete zapojit do další probíhající fotografické soutěže. Jedná se o Mikrosoutěž Šumperáky, která se zaměřuje na focení typických jednopatrových rodinných domů s pultovou střechou a vysutým prvním patrem – tzv. šumperáků.
Na tohle jsem čekal fakt dlouho. Často slyšíte různé výmluvy, proč obchodníci nemají terminál a neberou karty, a většinou je to kvůli tomu, aby nemuseli přiznávat příjmy a danit. Pak je tady ale malá skupina lidí, která něco prodává jen …
Příspěvek Apple spustil Tap to Pay v ČR – přijímejte platby bez terminálu jen iPhonem pochází z Spajk
Poštovní klient Thunderbird je nově dostupný pro Android. Dosud ryze desktopový klient tak expanduje i na mobilní zařízení. Dvouletý vývoj završil přerod klienta K-9 Mail, z kterého Thunderbird pro Android vyšel. Celé to trvalo déle než bylo původně plánováno, ale výsledek je nyní dostupný na Google Play či přímo na webových stránkách Thunderbirdu. Nabízí se hned otázka ohledně Thunderbirdu pro iOS. Ten je v plánu, ale vede k němu ještě daleká cesta.
Programovací jazyky C++ i Java implementují výjimky (exceptions) pro ošetřování
chyb resp. řízení toku programu při chybových stavech. V bloku try provádíme
operace, které mohou selhat a vyhodit výjimku. V bloku catch tuto případnou
výjimku zachytíme a nějak na ni reagujeme. V blogu finally pak máme kód, který
se má provést vždy, bez ohledu na to, zda výjimka vyletěla nebo ne – typicky jde
o kód, který zavírá zdroje, uvolňuje paměť nebo dělá jiný úklid.
Na rozdíl od Javy jazyk C++ blok finally nemá. Není to zvláštní, když v C++ je
jinak prakticky vše, co lze vymyslet? V dnešním článku si ukážeme, jak v C++
vytvořit obdobu bloku finally a následně i lepší řešení, která jsou pro C++
přirozenější.
O víkendu 2.-3. listopadu se v Brně uskuteční tradiční konference OpenAlt a stánek na ní bude opět mít i Fedora. Na stánku si budeme moct osahat Slimbook v edici Fedora, podívat se, jak běží Fedora Asahi Remix na Macbooku s procesorem M1 Pro včetně her na Steamu, a odnést si nějaký propagační předmět s Fedorou.
V programu naleznete také několik přednášek týkajících se Fedory nebo od přispěvatelů do Fedory:
Na stránkách fedoramagazine.org bylo oficiálně oznámeno vydání Fedory 41. Ve finální verzi vychází pět oficiálních edic: Workstation pro desktopové, Server pro serverové, Fedora Cloud pro cloudové nasazení, IoT pro internet věcí a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich je k dispozici také vznikající edice Silverblue a alternativní desktopy, např. KDE Plasma, Xfce nebo LxQt, a k tomu laby – upravené vydání Fedory například pro designery, robotiku, vědecké použití atd. Můžete tedy začít stahovat a instalovat!
Ke stažení jsou k dispozici jak oficiální edice, tak i spiny, laby a ARM verze. V prvních hodinách po vydání mohou být servery přetížené. V takovém případě můžete stahovat pomocí torrentů. Vizte také stránku Jak stáhnout. Uživatelům Windows a macOS se na getfedora.org ke stažení nabízí místo obrazu Fedora Media Writer, jednoduchý nástroj, který jim pomůže vybrat verzi Fedory, stáhne ji a nahraje na vybraný USB flash disk. Uživatelům Linuxu jsou i nadále primárně nabízeny přímo obrazy.
Obraz vám pomůže na USB flash disk nahrát a instalační médium vytvořit již zmiňovaný Fedora Media Writer. Verze pro Windows a macOS naleznete přímo na getfedora.org. Uživatelé Fedory jej mohou nalézt v GNOME Software nebo v balíčku s názvem mediawriter. Uživatelé ostatních distribucí si mohou stáhnout verzi pro Flatpak. U Fedora Media Writeru není potřeba obraz dopředu stahovat (i když i to je možné), ale můžete jej stáhnout pomocí něj. Žádný jiný nástroj (kromě dd) se nedoporučuje, protože s ním není Fedora oficiálně testovaná. Chcete-li obraz vypálit na DVD, můžete použít třeba program Brasero nebo v Nautilu kliknout pravým tlačítkem na obraz a dát Zapsat na disk.
Uživatelům Fedora Workstation bude upgrade nabídnut přes GNOME Software. Během několika dní po vydání by se měl na obrazovce Aktualizace objevit panel, který jim upgrade na novou verzi nabídne. Měli by o tom být informováni také upozorněním. Celou věc můžete uspíšit tak, že na obrazovce Aktualizace kliknete tlačítko v levém horním rohu, které vyvolá okamžitou aktualizaci metadat. Chcete-li upgradovat v příkazové řádce, použijte plugin pro DNF. Nainstalujte balíček dnf-plugin-system-upgrade a spusťte proces příkazem sudo dnf system-upgrade download --releasever=41. Může se stát, že některý balíček není upgradovatelný a DNF odmítne systém upgradovat. V takovém případě přidejte parametr --allowerasing. Po úspěšném dokončení, spustíte samotný proces upgradu příkazem sudo dnf system-upgrade reboot. Více informací naleznete v instrukcích k upgradu.
Pro upgrade můžete použít taky neoficiální nástroj fedora-upgrade, který je vyvíjený Mirkem Suchým a který umožňuje upgrade za plného běhu systému a jehož balíček naleznete v repozitářích. Jedná se ovšem o oficiálně netestovaný nástroj, který je určený pouze pro uživatele, kteří ví, co dělají.
Máte-li již nainstalovanou předfinální Fedoru 41 (např. betu), nemusíte provádět upgrade, stačí aktualizovat balíčky ať už pomocí GNOME Software nebo DNF.
Používáte-li stále Fedoru 39, vězte, že její podpora skončí za měsíc. Chcete-li i nadále dostávat bezpečnostní aktualizace, upgradujte v následujících několika týdnech. Používáte-li Fedoru 40, máte podporu zajištěnou ještě zhruba sedm měsíců.
Máte-li s instalací či upgradem Fedory problémy, obraťte se na české fórum Fedory nebo diskusní skupinu na Telegramu. Před tím, než se pustíte do instalace nebo upgradu, si prostudujte známé problémy.
Pátý ročník soutěže na české Wikipedii, zaměřený na zpracování historie, osobností a každodenního života Československa, začíná 28. října 2024. Projekt organizuje Wikimedia Česká republika. Do soutěže se mohou zájemci zapojit rozšiřováním článků, tvorbou nových textů nebo přidáváním fotografií. Soutěžní období trvá do 10. prosince, přičemž doprovodný program zahrnuje editaton ve VHÚ Praha 6. listopadu či besedu s tvůrci podcastu Přepište dějiny 14. listopadu ve SVĚTĚ-HUB v Praze. Prvních sto soutěžících získá ponožky od Klubu Pánů z Ponožkovic a ti nejlepší obdrží knižní ocenění od nakladatelství Historický ústav AV ČR.
Soutěž Československo vybízí veřejnost, aby se zapojila do rozšiřování článků nebo tvorby nových textů na Wikipedii z období Československa. Zájemci mohou také nahrávat fotografie na uložiště Wikimedia Commons, které následně může sloužit k ilustraci wikipedických hesel. Výzva se zaměřuje na celé období trvání společného státu ve všech jeho podobách a proměnách. Jde o dlouhé období naplněné významnými událostmi, osobnostmi, ale i vzpomínkami všedního života. Mnoho aspektů této historie však na české Wikipedii stále chybí. Tipy na zpracování článků zahrnují témata týkající se politických vězňů, umělců a kulturních symbolů, ale i dobové předměty jako je Televizor Tesla Orava nebo šicí stroj Lada.
Projekt připomíná, že spolutvořit Wikipedii může každý – včetně úplných nováčků. Je třeba jen uvádět relevantní zdroje a dodržovat pravidla. Zájemci se mohou každé pondělí od 18 hodin připojit do tzv. online Wikiporadny. 6. listopadu se navíc uskuteční editační maraton, tzv. editaton, ve Vojenském historickém ústavu Praha, který bude přístupný také online. Součástí letošní výzvy je fotografická mikrosoutěž Šumperáky s úvodní online přednáškou 31. října od 18:00 a beseda s autory podcastu Přepište dějiny 14.listopadu od 17:00 ve Světě-Hub v Praze.
„Výzva Československo se tradičně koná během měsíců, kdy si připomínáme nejvýznamnější události našich novodobých dějin. Ať už jde o 28. říjen či 17. listopad. Výzvou chceme oslavit vztahy mezi Čechy a Slováky i naši společně vydobytou svobodu. Na Wikipedii popisujeme události, osoby i reálie z období, v němž nás spojovaly společné dějiny. Tím se snažíme zachovat toto povědomí i pro další generace. O projektu se můžete více dočíst na adrese ceskoslovensko.wikimedia.cz,“ říká výkonná ředitelka WMČR Klára Joklová.
Loni bylo během soutěže vytvořeno a rozšířeno 142 článků na Wikipedii a nahráno 166 souborů na Wikimedia Commons. Prvních sto přihlášených účastníků letos získá ponožky v národních barvách od partnera soutěže Klubu Pánů z Ponožkovic, zatímco nejlepší autoři se mohou těšit na knihy z nakladatelství Historického ústavu AV ČR.
Dnes vyšel můj nový příspěvek na stránkách SANS Internet Storm Center, v němž se podíváme na HTML stránku, která byla přiložena k phishingovému e-mailu a která zasílala zadané přihlašovací údaje útočníkovi s pomocí Telegramu…
Na portálu Root.cz byl dnes publikován můj nový příspěvek do seriálu Postřehy z bezpečnosti, v němž se podíváme na na aktivně zneužívanou 0-day zranitelnost v systému FortiManager, výsledky soutěže Pwn2Own Ireland nebo masivní pokuty za nedostatečné přiznávání dopadů kybernetických bezpečnostních incidentů…
Včera jsem měl možnost ve vysílání Studia 6 v České televizi krátce pohovořit o rizicích spojených s QR kódy a o útocích, v rámci nichž jsou QR kódy využívány pro páchání podvodů. Relevantní část záznamu z vysílání Studia 6 najdete v případě zájmu na tomto odkazu…
Manželce se tento týden stala taková nepříjemnost: odhlásilo ji to všude z jejího účtu na Facebooku a nemůže se zpátky přihlásit. Měla dvoufaktorové ověření přes SMS, jenže SMS teď nechodí. Trvá to už několik dní a vypadá to, že se do svého účtu jen tak nedostane, jestli vůbec ještě někdy. Dovolání u Facebooku prakticky žádné. 
Alerts (upozornenia) sú rozšírením Markdown založeným na syntaxi blokových citátov, ktoré môžete použiť na zdôraznenie kritických informácií. Na GitHub-e sa zobrazujú s výraznými farbami a ikonami na označenie dôležitosti obsahu.
Alerts používajte len vtedy, keď sú kľúčové pre používateľa - obmedzte ich na jedno alebo dve na článok, aby ste príliš nezaťažovali čitateľa. Okrem toho by ste sa mali vyhnúť umiestňovaniu upozornení za sebou. Alerts nemožno vkladať do iných elementov.
K dispozícii je 5 typov upozornení:
> [!NOTE] > Useful information that users should know, even when skimming content. > [!TIP] > Helpful advice for doing things better or more easily. > [!IMPORTANT] > Key information users need to know to achieve their goal. > [!WARNING] > Urgent info that needs immediate user attention to avoid problems. > [!CAUTION] > Advises about risks or negative outcomes of certain actions.
Výstup je nasledovný:
Listopadové RoboDoupě bude 2.11. proto sledujte web a fórum, kde se dozvíte podrobnosti.
Místo konání: MFF UK, kampus Troja, pavilon N („Impakt“), 2. patro, Laboratoř robotiky.Adresa: V Holešovičkách 2, Praha 8 (zastávka MHD Kuchyňka; auto lze zaparkovat podle mapy tady)1.
Program:
10:00 – 10:15 Slovo úvodem… 10:15 – 11:00 Modernější H-můstky (David [...]
Automatická elektronická parkovací brzda se mi ze začátku zdála jako zbytečnost, ale člověk si na ni rychle zvykne, takže když přestane fungovat, začne vám chybět. A co že se mi rozbilo v mé Toyotě Avensis a jak jsem to opravil? Hledáním jsem strávil jeden večer a vy už teď nemusíte.
Mám Toyotu Avensis poslední generace s benzínovým motorem Valvematic 1.8, označovanou jako T27. Už mám najeto přes 200 tisíc, ale doufám, že mi ještě nějakou chvíli sloužit bude, takže pokračuji v údržbě. Teď bylo potřeba vyměnit zadní brzdy. Jenže ouha, po výměně přestala fungovat automatika (zabrždění při vypnutí motoru, odbrždění při rozjezdu). Tlačítko fungovalo, ale jak už je člověk jednou zvyklý, tak je to vopruz. Ve vesnickém neautorizovaném servisu si s tím nevěděli rady a nakonec mi doporučili, navštívit autorizovaný servis.
Do autorizovaného servisu to mám z ruky, takže se mi tam moc nechtělo, ale nakonec jsem tam zavolal, že si domluvím termín. Poradili mi, že brzda je programovatelná, což mě přivedlo na myšlenku, prohledat internet po vlastní ose a prozkoumat i cizojazyčné zdroje. Pochopil jsem to tak, že brzdy je před výměnou potřeba dát do servisního režimu a nebo potom zkalibrovat. Ovšem návody na youtube mi nefungovaly, pravděpodobně se týkají novějších vozů.
Zafungovalo mi řešení z toyotaownersclub.com. Nemusím snad zdůrazňovat, že případné kroky podnikáte na vlastní zodpovědnost.
Komunita Linux Mint CZ&SK 
Petr Stehlík 
OpenAlt z.s. 
Jiří Eischmann 
Pavel Matějíček 
Česká komunita Mozilla.cz 
Česká komunita MojeFedora.cz (P) začne blikat.Dává smysl, že automatická elektronická brzda před nebo po výměně vyžaduje zásah, ale každá automobilka to má očividně jinak a minimálně Toyota to nemá příliš zdokumentované. Nicméně je to krok, který tři hodiny hledáte a pak máte za tři minuty hotovo.