Planeta OpenAltV 23. dubna 2025 19:00 se v Olomouci blížila krásná bouřka. Blesky večer jsem nefotil, tolik jich zase nebylo a oblaka-země ani jeden viditelný z mého místa. Foceno na Canon 50D, objektiv Canon L 200mm F4. ISO 100. Export v Darktable.
Po nějaké době jsem měl zase čas si jen tak hrát, tak jsem si zopakovat měření výkonu CPU, tentokrát v Blenderu. Před nějakou dobou jsem to testoval v POVRay. Scénu jsem použil svou vlastní, inspirace je zde.
Na domácí pracovní stanici mám stále Ryzen R7 5800x, už má sice svůj věk, ale stále mi stačí na veškerou práci, střih videa (Blender VSE, KDEnLive) a hry (CyberPunk2077 jede i na GPU RX480 – jasně, RTX by se hodilo).
Občas někomu stavím komp, naposledy kámošovi na AMD Ryzen R5 5600X. Součástí pochopitelně standardní testy výkonu, Cinebench R23. Výsledek 11000 bodů mile překvapí. Škoda, že je to jednom šestijádro.
V blenderu od render engine Cycles se automaticky používají všechna jádra (lze pochopitelně nastavit i menší počet výpočetních threadů). Takže škáluje lineárně a nad počet fyzických jader potom dále lineárně, ale s polovičním nárůstem. Takže stejně jako v případě PovRay, tak blender na 8cores/16threds jede rychlostí odpovídající přesně 12cores.
Udělal jsem si krásnou scénu inspirovanou obrázkem od Eschera, který používám pro přihlašovací plochu ve Windows 11, rendering (blender 4.2.2 LTS) na 1920×1080 trval 146s:
Cycles je lepší než EEVEE, protože se snaží o maximální fyzikální simulaci. Ve scéně jsou pouze dvě světla, jedno pod kamerou a druhé až na konci tunelu. Stíny jsou přirozené a světlo se odráží od stěn, které jsou neutrálně šedé. Světla svítí červeně (cca slabá žárovka o teplotě 1000°C).
Potom jako wallpaper na plochu Windows po přihlášení je tahle scéna z Blender 3.1, což je přímo ze stránek blender.org ke stažení a editaci zdarma:
Tento týden se Praha stává centrem evropského hnutí za svobodné znalosti. V pátek 25. dubna se ve večerních hodinách uskuteční panelová diskuze „Wikipedia meets AI: Online communities and their approaches“, kterou pořádají Wikimedia Europe a Wikimedia Česká republika. Debata se koná v Galerii České spořitelny v Rytířské ulici od 18:00 do 20:00.
V rámci diskuze vystoupí zástupci evropských poboček Wikimedia i externí hosté, kteří se zaměří na dopady generativní umělé inteligence a velkých jazykových modelů (LLM) na komunitní projekty jako Wikipedia. Témata budou sahat od přínosů AI pro efektivitu a správu komunit až po výzvy v oblasti důvěryhodnosti informací a podpory lidské kreativity. Pozornost bude věnována také roli Evropské unie v regulaci AI a ochraně veřejného informačního prostoru.
Mezi potvrzenými hosty jsou:
Debatu pořádá Wikimedia Europe ve spolupráci s Wikimedia Česká republika jako doprovodný program k Valnému shromáždění Wikimedia Europe, které se letos již potřetí koná v Praze. Shromáždění sdružuje zástupce evropských Wikimedia poboček a partnerských organizací a bude probíhat od 26. do 27. dubna 2025.
Kontakt:
Hynek Kaplan
PR specialista WMČR
hynek.kaplan@wikimedia.cz
+420605039405
„Ze spotřeby elektrické energie poznáme, jestli někdo spí, je doma nebo je na dovolené, ale můžeme jít ještě dál. Pokud by někdo napadl chytrý elektroměr, tak může odpojit celé odběrné místo od elektřiny, což je problém u domácností, ale pokud je takový elektroměr nainstalovaný na nemocnici, tak ty dopady můžou být fatální.“
Největší slabinou v kyberbezpečnosti jsou uživatelé. Kdo z nás ale nezná někoho, kdo naletěl na podvodnou sms nebo email? Kromě prázdného konta v bance ale může taková nepozornost vyústit třeba až v ukradenou identitu. Co ale když se hackeři zaměří třeba na banky nebo elektrárny? Škody jdou do milionů a ohrožené jsou i lidské životy. Kyberzločinci jsou přitom vždy o krok napřed a umělá inteligence jim práci ještě ulehčuje. Kde si koupit škodlivý software? Co dělají hackeři s ukradenými penězi? A jak nenaletět, až vám bude psát falešná doručovací služba o doplatku na zásilku? O trendech v oblasti kyberzločinu přišel do studia povídat Willi Lazarov, který se na Ústavu telekomunikací FEKT VUT věnuje třeba i vzdělávání žáků na školách.
Známe úzké nominace na Novinářskou cenu 2024, kterou vyhlašuje Nadace OSF. Do 15. ročníku soutěže nominovala veřejnost a zástupci novinářské obce rekordních 960 příspěvků z téměř 80 medií. Cenu udělujeme v celkem 13 kategoriích. Vítězky a vítěze vyhlásíme 13. května 2025.
Hledáme kolegyni či kolegu na vedoucí pozici v týmu Knihovny jako průvodkyně 21. stoletím. Pojďte s námi posilovat komunitní roli knihoven a rozvíjet mediální a digitální vzdělávání!
Server, na kterém běží tento web, je můj vlastní hostovaný u Hetznera v Německu. Ano, už jsou to 4 roky. Přišel čas na upgrade. Tentokrát poběží v Dánsku. Krásná severská země.
Parametry: 3CPU (původně 2), 4GB RAM (z 2GB), 80GB (z 25TB) místa na NVMe úložišti, 20TB měsíčně mezinárodní traffic za cca 400Kč měsíčně (stále si pamatuju na „smluvní pokutu“ od českého Master Internet za to, že můj server na 100Mb/s lince toto připojení skutečně 3 týdny používal. Za to chtěli 80tis! A po „slevě z pokuty“ jen 20tis. Dodnes v česku neexistuje normální datacentrum.
Tento Finský server mi opět šetří elektřinu doma. Nechat běžet server doma je dražší na elektřině, než nejlevnější server od Hetznera na 1Gb/s mezinárodním internetu. (Aneb zkuste někdo přenést třeba 100TB z Česka do USA a uvidíme, kolik zaplatíte. Já max 2000Kč. Platby za internet doma ani nepočítám, internet mám zadarmo.
Operační systém Debian Bookworm, Apache, WordPress, MariaDB. Prostě klasická Lampa (Linux, Apache, MariaDB, PHP). WordPress nikdy nebude umět PostgreSQL, což je škoda, ale dá se s tím žít. Takže tento web nyní běží na novém serveru s PHP 8.2. Děkuji za pozornost a až budete potřebovat server, rovnou se vykašlete na hledání v česku.
I am the author of the patch that adds partial support for the Pioneer DJ DJM-250MK2 in the Linux kernel. The MIDI and PCM output (from computer to the sound card) work.
Už je to rok, co vyšla nová LTS (long time support) verze operačního systému Ubuntu Server. Jmenuje se Noble Numbat. V článku si ukážeme jednoduchý postup, jak na upgrade z verze 22 LTS na 24 LTS.
Ubuntu Server používám na starším rack 2U serveru DELL PowerEdge 2650. Debian tam neběží, protože debian neobsahuje všechny ovladače potřebné zejména pro HW Radič. Proto tam mám Ubuntu a nikoliv Debian. FreeBSD jsem instalovat nezkoušel, možná tam poběží. Já chtěl využít velmi dobrý HW raid pro 6xSAS HDD.
Upgrade na novější LTS verzi je snadné. Stačí v souboru /etc/apt/sources.list změnit jméno na noble a následně provést příkazy:
Tomáš Crhonek 
Komunita Linux Mint CZ&SK apt update
apt full-upgrade
systemctl reboot
apt dist-upgrade
systemctl reboot
Tímto způsobem jsem server DELL PowerEdge povýšil o dva roky dopředu asi během půl hodinky. 360 balíčků, zejména SAMBA.Jak jste si jistě všimli (a děkuji moc za rychlou reakci jednoho člověka), že jsem nabízel bednu Chieftec monitor HP LP2464. Tak tenhle HW už je zamluvený a bude odvezen tento týden (do 25. dubna 2025) a příslušné články jsem z webu odstranil.
Současně s tím jsem využil 10 dnů volna (4 dny dovolené a 4 dny víkendů + 2 dva státní svátky) na revizi všech mých přístrojů. Co funguje si nechávám, co nepotřebuji tak daruji nebo levně prodám, zbytek odvezu do sběrného dvora.
Při té příležitosti jsem zjistil, že stále zcela funguje fotoaparát Canon 50D, který jsem si koupil v roce 2009. Funguje i původní akumulátor značky Canon. Včera na automatické focení nafotil na jedno nabití dvě CF karty (2x 8GB RAW fotek).
K tomuto foťáku jsem si za těch 16 let koupil 4 náhradní akumulátory. Všechny jsou dnes vadné, nejdou nabít ani laboratorním zdrojem, ani originální nabíječkou Canon. Ten originál sice stojí 5x tolik, co levný akupack, ale ten jediný dnes 21. května 2025 stále funguje! Ty „levné“ aku jsem v sobotu vyhodil do elektroodpadu.
Všechny objektivy z roku 2009 fungují. Jak originál Canon 18-200 mm F6 dodávaný přímo s foťákem, tak stále funguje i skvělý teleobjektiv Canon L 70-200mm F4. Stejně tak funguje velmi levný pevný 50mm objektiv F1.8. Vše je starší 15 let.
15 let starý blesk Canon 580 EX II funguje. Akumulátory Sanyo Eneloop mají 10 let a v blesku vydrží 100 záblesků. Pravda, včera jsem vyhodil 4 nejstarší (cca 12 let), další 4 stále fungují.
Všechny následující fotky jsem fotil buď foťákem Canon 50D na 50mm objektiv nebo mobilem Samsung Galaxy. RAWy z Canonu jsou exportované v Darktable.
Fotky
Tyhle jsou z mobilu, protože foťák bez akumulátoru nefunguje, takže fotit nabíjení akumulátor lze pouze jiným foťákem :-D.
A teď už fotky z Canon 50D exportované do jpegu v Darktable na Windows 11
Sorry, neměl jsem to na stativu.
Dnes vyšel můj nový příspěvek na stránkách SANS Internet Storm Center. Podíváme se v něm na phishingovou kampaň využívající reklamní služby společnosti Google pro přesměrování obětí na podvodné stránky a také na všeobecné bezpečnostní nedostatky internetových reklamních mechanismů…
Daruji zdarma (za odvoz) monitor HP LP2465. Rozlišení 1920×1200 60Hz, vstupy 2x DVI-D – lze mít připojené dva fyzické počítače a tlačítkem přepínat. Lze použít konvertor HDMI do DVI. Funguje, jen je podsvícení už trochu slabší. Odvoz autem z Olomouce. Tento článek tady bude 20. května 2025, potom jej smažu a monitor půjde do elektroodpadu.
Status monitoru po zapnutí. Dva vstupy, jeden mám připojený přes VGA-DVI konvertor do server DELL.
Start serveru DELL PowerEdge 2950.
Boot Ubuntu Server 24 LTS
Typ monitoru na předním panelu.
Standardní knihovna programovacího jazyka Golang obsahuje dekodér mnoha typů obrázků: GIF, JPEG a PNG, rozšířená standardní knihovna potom umí číst: BMP, TIFF, WebP. A další, ještě starší obrázky, které produkovaly scannery v osmdesátých letech minulého století.
Já používám PNG, protože je bitmapový a bezeztrátový a je to otevřený standard. Na optimalizaci velikosti souborů png jsem 10 let používal pngcruch v Linuxu i ve FreeBSD. Prohlížeče obrázků ve Windows sice umějí vyprodukovat PNG, ale dodnes je neumí dobře komprimovat (používají filter None a průměrnou komprimaci). Proto jsem po stažení obrázku png na Windows tyto soubory optimalizoval pomocí pngcrush. Dnes již nemusím, PNG v Golangu je mnohem lepší než pngcrush.
Jak uložit optimalizovaný obrázek v Golangu
func OptiPNG(infile, outfile string) {
// Toto je nejdůležitější, nastavit BestCompression
pro Encoder
var enc = png.Encoder{
CompressionLevel png.BestCompression}
// Otevřeme vstupní soubor pouze pro čtení (soubor
může být jakéhokoliv typu
inputFile, err := os.Open(infile)
if err != nil { log.Fatal(err) }
defer inputFile.Close()
// Vytvoříme nový prázdný soubor pro zápis
outputFile, err := os.Create(outfile)
if err != nil { log.Fatal(err) }
defer outputFile.Close()
// Načteme data vstupního souboru dec, err := png.Decode(inputFile) if err != nil { log.Fatal(err) } // A konečně uložíme optimalizovaný soubor PNG
err := enc.Encode(outputFile, dec)
if err := nil { log.Fatal(err) }
inputFile.Close()
// A pokud se konverze povedla, smažeme původní soubor
if err = os.Remove(infile); err != nil {
log.Fatal() }}
A to je celé. Výše uvedená funkce OptiPNG má dva parametry a to je jméno souboru ke konverzi a jméno souboru png, do kterého se má konverze provést. Po úspěšné konverzi se původní soubor smaže a na disku zůstane pouze vysoce optimalizované PNG.
Proč to funguje lépe než PngCrush?
Nejprve si vysvětlíme datový typ obrázku PNG. PNG ukládá pixely obrázků po řádcích do takzvaných IDAT. Na každý IDAT lze aplikovat jeden ze 5 filtrů. Potom se vezmou všechny bloky IDAT a zkomprimují se.
Na výběru jednoho z 5 filtrů velmi záleží, správný výběr totiž umožňuje mnohem lepší práci kompresoru (a rozdíly ve velikostech obrázků jsou skutečně stovky procent, tedy obrázek PNG o velikosti 1MB může být po optimalizaci velký třeba jen 100kB.
A právě výběr správného filtru dělá jak program PngCrush, tak i standardní knihovna v Golangu. Golang to dělá automaticky průběžně pro každý řádek obrázku, takže každý řádek je automaticky nejmenší možný (velikost dat).
Takže všech svých cca 2 miliony obrázků jsem si takto zmenšil z 1.5TB na cca 1TB. Ušetřeno 30% místa. A už k tomu vůbec nepotřebuji pngcrush, který je sice napsaný v „rychlém a optimalizované C“, ale vůbec neumí pracovat s více vlákny.
V Golangu máme vlákna automaticky (gorutiny), takže na mém 32 threads Ryzenu (AMD Ryzen 9 5950X) můžu optimalizovat rovnou 32 obrázků současně. A mám 64GB paměti, takže i kdyby měl vstupní TIFF z fotoaparátu CANON 120MB (což mají), tak je to pouze necelých 4GB paměti. Ve skutečnosti 8GB, protože se do paměti musí vlézt jak ten původní TIFF, tak výstupní PNG. Což se do mých 64GB hravě vejde. :-)
Nabízím tento PC case ideální pro domácí NAS. Tento článek tady nechám měsíc a 20. května 2025 jej smažu a server hodím do kovového šrotu. Je to poctivých 10kg ocelového plechu.
Pozice na 4×5.25inch + 2×2.5inch
Celkový pohled
Přední maska
Po otevření
Zdroj Seasonic 360W není součástí bedny, prodám jej za 500Kč.
Pozice pro 6x 3.5inch HDD
Pozor, nemám k němu ty vnitřní lyže pro disky, já tam měl 16HDD připevněných vázacími pásky. Pokud server bude stát roky na místě (u mně 15 let), tak HW nic nehrozí. 4 pásky na jeden disk bez problémů vydržely 15 let. Dnes jsem je štípal štípačkami, pásky byly stále velmi pevně připevněné.
Ještě přidávám jednu fotku 16 starých disků 3TB a 4TB, které jsem z toho včera vymontoval. Měl jsem NAS postavený na FreeBSD, ZFS a disky stejné velikosti jako mirror. Takže 8x mirror VDEV v jednom ZFS poolu a datasetu o velikosti 28TB. Tyto disky nejsou součástí nabídky ani k odkupu!
Třetím dílem dnes zakončíme sérii věnovanou komplexitě softwaru (co to je, jak vzniká). Podíváme se na možná řešení tohoto problému a zejména na prevenci, protože úspěšný boj s komplexitou zpravidla začíná už v době návrhu.
Po 17 letech (od roku 2008 do 2025) opouštím skvělou databázi PostgreSQL. Která letos slaví krásných 30 let. Mě je letos 43 let. Tedy s touto databází jsem prožil velmi příjemnou polovinu mého IT života. A jediný důvod, proč PostgreSQL opouštím, je nedostatečná velikost datového typu BYTEA. Ten má limit pouze 1GB. Více popíšu dále v článku.
Nedostatečná velikost BYTEA
Soubory jsem zásadně ukládal do BYTEA. Jenže soubory se stále zvětšují a i kódování v h264, které lze stále přehrát ve všech dostupných prohlížečích webu, už jsou prostě větší než 1GB.
Soubory potřebují metadata
V DB jsem měl včetně binárních dat také další metadata. Tedy datum, jméno souboru a údaje o žánru (scifi, horror, dokument). Na tohle je SQL databáze perfektní.
Přešel jsem na MIN.io
V roce 2020 jsem po přečtení článku od Pavla Tišnovského přešel na MIN.io. Lze tam ukládat data libovolné velikosti (až do jednotek EB), stejně tak hromadu metadat. Perfektní úložiště! Napsané v jazyce Golang.
Vlastní implementace
Golang má ve své standardní knihovně možnost vytvářet struktury, ty potom převést na standardní typ GOP, a uložit na disk. Všech jako uint64 neboli datový typ všech moderních procesorů (x86_64, ARM). AMD Ryzen umí „levou zadní“ zpracovat až 8x64b čísel (rozšíření AVX-512). Počet jader 8 = 64 x 64b čísel. Za cca jeden takt (tedy 0.25 ns pro 4GHz Procesor- rychlosti jednotlivých instrukcí se pochopitelně liší). Tedy 256 miliard 64b čísel za sekundu!
Takže moje DB souborů na disku je velmi malá, metadata pro 2 miliony souborů (videa, dokumenty, fotky) má méně než 1GB. A binární data (PNG obrázky a H264 videa) mají potom cca 10TB.
Tohle vše mám v 6 souborech na 6 4TB discích. (4x Seagate Iron Wolf – NAS grade disky). MIN.io to umí, já úž též.
Úklid DB zatím vůbec neřeším
V PostgreSQL je na úklid příkaz VACUUM FULL, já si zatím jen označuji smazané soubory, ale na disku stále jsou. Disky jsou levné, letos se možná začnou prodávat 20TB disky. Takže můžu letos po 8 letech vyhodit 6x4TB Iron Wolfy a mít jeden HDD a k tomu na RaspberyPi mít 1GB databázi. Aktuálně mám na 24TB úložišti s odolností proti výpadku jednoho disku (erasure code), tedy právě těch aktuálně dostupných 20TB místa.
V tomto článku navážeme na předchozí článek o SHA-3. Dnes si ukážeme, jak lze v Golangu snadno ukládat data na disk v komprimované podobě.
MIN.io je skvělý OpenSource Software projekt. Je napsaný v Golangu. Je umístěný na GitHubu.
V Golangu máme i možnost data komprimovat pomocí nejnovějšího komprimovacího algoritmu LZW. Data lze ukládat do GOP (binární formát Golangu.
Tím se celá moje DB obrázků (fotky nebo naskenované dokumenty), vejdou do mnohem menšího soubor, než je v minulém článku spočítáno na 1GB. Po komprimaci je to cca 250MB.
MIN.io tohle vše umí sám od sebe. A jako bonus poskytuje API plně kompatibilní s AWS S3. U mne doma MIN.io běží na Intel NUC, dvoujádrový celeron procesor (3GHz), jako úložiště je 512GB SATA SSD Samsung EVO. Rychlost je neuvěřitelná. Na 1Gb/s síti je perfektně stíhá 100MB/s. Takže domácí úložiště „AWS S3“ doslova za 3tis. Kč. A už mi to běží několik let. Od prvního článku na rootu, který vyšel před 6 lety. Mě tohle doma běží už 4 roky. Takže doporučuji. Pokud umíte golang, snadno si napíšete vlastního klienta a můžete ukládat data tím aktuálně nejlepším dostupným způsobem.
Dne 31. března 2025 se v Akademickém konferenčním centru v Praze uskutečnila konference Wikimedia versus Traditional Biographical Dictionaries?, kterou uspořádal Historický ústav Akademie věd ČR ve spolupráci s Wikimedia ČR. Setkání reagovalo na často ambivalentní vztah mezi akademickým prostředím a komunitou Wikipedie. Jedním z hlavních úspěchů akce bylo přivedení zástupců obou těchto světů – editorů vědeckých biografických slovníků i aktivních wikipedistů – k jednomu stolu.
Konference nabídla široké spektrum příspěvků věnovaných jednotlivým národním biografickým slovníkům, jejich současnému stavu a plánům v digitálním světě:
Linda.jansova, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia CommonsCenné bylo zejména sdílení různých perspektiv a zkušeností, stejně jako plodné diskuze. Například Turlough O’Riodran (Royal Irish Academy) prezentoval data o dramatickém nárůstu návštěvnosti online verze Dictionary of Irish Biography po zavedení otevřeného přístupu (open access) a vytvoření identifikátoru na Wikidatech. Linda Jansová (Národní knihovna ČR) ukázala výhody integrace biografických dat do ekosystému propojených otevřených dat (Linked Open Data). Daniel Baránek (Historický ústav AV ČR), Adam Zapała a Konrad Kołodziejczyk (Tadeusz Manteuffel Institute of History Polish Academy of Sciences) představili praktické postupy pro převod biografických hesel na strukturovaná data a jejich další použití. Kristýna Kysilková z perspektivy Wikipedistky zdůrazňovala nedocenitelný význam akademických slovníků pro tvorbu kvalitních hesel na Wikipedii. Navíc představila některé metody a nástroje pro měření návštěvnosti a kvality hesel na Wikipedii.
Z příspěvků a diskuzí vyplynulo, že akademické biografické slovníky představují zásadní informační zdroj. Jejich publikace v online formě se v dnešní době ukazuje jako nezbytná pro zpřístupnění výsledků vědecké práce širšímu publiku. Ze setkání také vyplynulo, že pro maximální dostupnost a využitelnost vědeckých výsledků by uveřejněná biografická hesla měla být v ideálním případě napojována ekosystému propojených otevřených dat, jehož jsou Wikipedia a Wikidata součástí.
Autor: Daniel Baránek
Zveme Vás na čtvrtý letošní sraz spolku OpenAlt, který kvůli Velikonočním svátkům proběhne v netradiční čtvrtý pátek tohoto měsíce – 25.4.2025 v 18:00
Zázemí nám tentokrát poskytne Studentský klub U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1.
Informace jak se dopravit do klubu jsou k dispozici na su.fit.vut.cz/kachna.
Tisková zpráva Praha 16. dubna 2005 – Česká unie vydavatelů, Sdružení pro internetový rozvoj, Asociace online vydavatelů, Český výbor International Press Institute a Syndikát novinářů považují návrh úprav zákona, který zavádí tresty za zveřejňování informací z přípravného trestního řízení i tehdy, když je jejich zveřejnění ve veřejném zájmu, za potenciální ohrožení svobody tisku.
Nadace OSF vyhlašuje v programu Stronger Roots grantovou výzvu, která podpoří rozvoj občanské společnosti v Česku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku. Chcete svou organizaci učinit odolnější a zvýšit zapojení veřejnosti do vašich aktivit? Až do 16. června 2025 si můžete zažádat grant.
Na stránkách fedoramagazine.org bylo oficiálně oznámeno vydání Fedory 42. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Workstation a KDE Plasma Desktop pro desktopové, Server pro serverové, Fedora Cloud pro cloudové nasazení, IoT pro internet věcí a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich je k dispozici také vznikající edice Silverblue a alternativní desktopy, mezi které přibyl COSMIC Desktop, a k tomu laby – upravené vydání Fedory například pro designery, robotiku, vědecké použití atd. Můžete tedy začít stahovat a instalovat!
Ke stažení jsou k dispozici jak oficiální edice, tak i spiny, laby a ARM verze. V prvních hodinách po vydání mohou být servery přetížené. V takovém případě můžete stahovat pomocí torrentů. Vizte také stránku Jak stáhnout. Uživatelům Windows a macOS se na getfedora.org ke stažení nabízí místo obrazu Fedora Media Writer, jednoduchý nástroj, který jim pomůže vybrat verzi Fedory, stáhne ji a nahraje na vybraný USB flash disk. Uživatelům Linuxu jsou i nadále primárně nabízeny přímo obrazy.
Obraz vám pomůže na USB flash disk nahrát a instalační médium vytvořit již zmiňovaný Fedora Media Writer. Verze pro Windows a macOS naleznete přímo na getfedora.org. Uživatelé Fedory jej mohou nalézt v GNOME Software nebo v balíčku s názvem mediawriter. Uživatelé ostatních distribucí si mohou stáhnout verzi pro Flatpak. U Fedora Media Writeru není potřeba obraz dopředu stahovat (i když i to je možné), ale můžete jej stáhnout pomocí něj. Žádný jiný nástroj (kromě dd) se nedoporučuje, protože s ním není Fedora oficiálně testovaná. Chcete-li obraz vypálit na DVD, můžete použít třeba program Brasero nebo v Nautilu kliknout pravým tlačítkem na obraz a dát Zapsat na disk.
Uživatelům Fedora Workstation bude upgrade nabídnut přes GNOME Software. Během několika dní po vydání by se měl na obrazovce Aktualizace objevit panel, který jim upgrade na novou verzi nabídne. Měli by o tom být informováni také upozorněním. Celou věc můžete uspíšit tak, že na obrazovce Aktualizace kliknete tlačítko v levém horním rohu, které vyvolá okamžitou aktualizaci metadat. Chcete-li upgradovat v příkazové řádce, použijte plugin pro DNF. Nainstalujte balíček dnf-plugin-system-upgrade a spusťte proces příkazem sudo dnf system-upgrade download --releasever=42. Může se stát, že některý balíček není upgradovatelný a DNF odmítne systém upgradovat. V takovém případě přidejte parametr --allowerasing. Po úspěšném dokončení, spustíte samotný proces upgradu příkazem sudo dnf system-upgrade reboot. Více informací naleznete v instrukcích k upgradu.
Pro upgrade můžete použít taky neoficiální nástroj fedora-upgrade, který je vyvíjený Mirkem Suchým a který umožňuje upgrade za plného běhu systému a jehož balíček naleznete v repozitářích. Jedná se ovšem o oficiálně netestovaný nástroj, který je určený pouze pro uživatele, kteří ví, co dělají.
Máte-li již nainstalovanou předfinální Fedoru 42 (např. betu), nemusíte provádět upgrade, stačí aktualizovat balíčky ať už pomocí GNOME Software nebo DNF.
Používáte-li stále Fedoru 40, vězte, že její podpora skončí za měsíc. Chcete-li i nadále dostávat bezpečnostní aktualizace, upgradujte v následujících několika týdnech. Používáte-li Fedoru 41, máte podporu zajištěnou ještě zhruba sedm měsíců.
Máte-li s instalací či upgradem Fedory problémy, obraťte se na české fórum Fedory nebo diskusní skupinu na Telegramu. Před tím, než se pustíte do instalace nebo upgradu, si prostudujte známé problémy.
Bojuju. Stále s něčím bojuju. Na zahradě, která má rozlohu cca 250m2 buduju HAM shack. Je to boj, ale konečně se mě podařilo vyřešit anténu na KV, samozřejmě to není ideál, ale lépe to aktuálně neumím.
Protože jsem vyrostl (chápej radioamatérsky) ve světě QRP a PORTABLE, tak mojí nejoblíbenější anténou je EFHW. Balun 49:1 a k tomu 20 metrů drátu přibližně. A protože mám na zahradě omezené místo (nechci nikterak ohrožovat sousedy) tak jsem vužil jeden strom u řeky a na něj (s pomocí Martina OK1MDX) se podařilo nahodit Mastrant 3mm s kladkou. Do kladky se protáhl další Mastrant 3mm a je to, měl jsem jedno místo. Vedle pergoly mám menší břízku, tam se dal další Mastrant s kladkou, a mám druhé místo. No a mezi ně se vejde zhruba 30m něčeho. ideálně bych potřeboval 40m, ale to prostě teď nemám. Takže jsem tam dal 20 metrů (a asi 30cm) drátu a k němu balun 49:1 s jádrem 140 - celé se to hodilo na koncích do izolátorů. Super, ale zlobilo to.
Při vyšším výkonu se mě zřejmě vracelo RF po plášti koaxu (tzv. plášťové proudy) a notebook odpojoval USB kabel vedoucí k rádiu. Nedalo se s tím pracovat, někdy to sneslo 20W, někdy i 25W, jindy to padalo i při 10W. Pořád jsem hledal a hledal a zkoušel, co s tím, jak to vyřešit. Postavil jsem CHOKE, to nefungovalo (a to mě dost naštvalo), předělal jsem balun ze 49:1 na 64:1 (to byla docela fuška, hlavně ta odvaha to nejdřív celý zničit a doufat, že se povede udělat jiné vynutí). Také jsem se průběžně učil používat moje NANOVNA H4, abych si to mohl nějak změřit sám a nemusel nikoho otravovat. Hlavně je třeba kalibrovat.
Už jsem byl tak nešťastnej, že jsem si vzal k ruce mojí kamarádku Boženu (CHatGPT) a vedl s ní půl noci v posteli diskusi, co změnit. Musím říct, že tomu Božena docela rozumí (teda takhle, víc než já zdá se) a nakonec mě poradila pár věcí. Hlavně protiváhy, pěkně mě to spočítala, takže tam mám 5.1 metru, 2.6 metru a 1.3 metru tři protiváhy, které vysí dolu a na koaxu jsem udělal tři otočky průměru 10cm zhruba, stahnul jsem to bindr páskama, aby to drželo tvar (pro pražáky - to jsou tr-pásky, nevim proč se tomu říká u vás tak blbě). Taky jsem si udělal fungl nágl novej koax (H155 a 2x PL konektor), abych měl jistotu, že v tom starém není někde chyba. A nakonec se výsledek dostavil.
Aktuálně mám jeden konec antény (balun) ve výšce 5.1m nad zemí), druhý konec antény někde cca 25m nad zemí. Balun 64:1. Izolátory, 5m koax H155 (ale falešnej, ne pravej), smyčka z koaxu u balunu, 3x protiváha. A začalo to fungovat. Zřejmě se mě povedlo potlačit plášťové proudy (alespoň nějak provizorně). Prostě sečteno a podtrženo, mohu winlink a JS8call provozovat (pokud bych chtěl tak dokonce i) s 80W výkonu - což ale normálně nedělám, obvykle mám nastaveno 25W. Byl to boj, určitě jsem ještě neskončil. Mám objednané...
Koncem minulého týdne jsem deníku Echo24 poskytnul rozhovor k nedávnému napadaní účtu premiéra Fialy na sociální síti X (dříve Twitter). Související článek najdete na tomto odkazu…
OpenAlt z.s. 
Josef Jebavý 
Česká komunita MojeFedora.cz