Vyšel tradiční podzimní release OpenBSD a jako každý release i tento přináší řadu zajímavých novinek, úprav a oprav:
TCP stack umí nově běžet paralelně až v osmi vláknech na osmi procesorových jádrech, což značně zrychluje práci se sítí.
Do systému byla přidána úvodní podpora pro Raspberry Pi 5.
Na 64bitových procesorech AMD lse využít technologii SE-V k spouštění zabezpečených virtuálních strojů. Vše je funkční s hypervizorem vmm/vmd a OpenBSD guest systému v KVM/qemu.
Na architektuře amd64 je nově možné využít paměť nad 4 GB pro datové struktury virtio zařízení.
Na notebooku ThinkPad Z13 byl vyřešen problém s mrtvými USB porty po probuzení počítače z režimu spánku.
Seznam podporovaných architektur a platforem nedoznal žádných změn, co do počtu balíčků je nejlépe zásobována dvojice amd64 a aarch64, následuje riscv64, i386, powerpc64 a sparc64. Zbylé platformy buď nemají zajištěnu tvorbu binárních balíků, nebo nebyl počet zveřejněn.
Původně jsem chtěl vyzkoušet už čtvrtý upgrade verze na tenkém clientu Wyse Cx0, ale nakonec se mi tu vyskytnul jiný zajímavý a pasivně chlazený hardware, tak asi po několika letech provedu čerstvou instalaci. Jsem zvědavý, jak tam vše poběží.
Již tento víkend se bude na Fakultě informačních technologií VUT v Brně konat další ročník tradiční konference OpenAlt a Fedora na ní opět nebude chybět. Budeme návštěvníkům k dispozici na stánku Fedory, odkud si kromě vědomostí můžete odnést taky propagační materiály s Fedorou. Otisk Fedory naleznete taky v programu. V sobotu od 13:00 se koná workshop Oživte svůj počítač: přejděte z Windows 10 na Linux, v rámci kterého si budete moct nainstalovat i Fedoru. Od 14:00 má pak přednášku Firefox Wayland & HDR Martin Stránský, dlouholetý vývojář Firefoxu a jeho správce ve Fedoře. V neděli od 15:00 si pak můžete poslechnout přednášku Migrace linuxového desktopu, která se bude primárně věnovat Fedoře.
„V energetické síti musí platit zákony zachování. To, co vyrobím, musím zase spotřebovat. To se soláry a větrem nemusí vždycky platit, když přestane foukat nebo svítit slunce, tak mám problém. Já tohle musím nějak vykrýt, jinak dojde k blackoutu. Tohle slovo jsme donedávna neznali, ale v Česku jsme zaznamenali několikahodinový blackout, a právě tady můžou velkou roli sehrát vodní elektrárny. Nemáme v současné době jiné technické zařízení, které by ve velmi rychlé době dokázalo najet do plného výkonu.“
Vodní energie je tu s námi od nepaměti a vypadá to, že tu s námi bude i ve věku solárních a větrných elektráren. A to i v době klimatické změny, kdy se některé země potýkají s nedostatkem vody. Moderní zařízení dokážou pracovat i s malým spádem nebo si díky přečerpávacím elektrárnám energii uložit na období, kdy je potřeba. Podle odborníků je technická část na výstavbě nových vodních elektráren ta nejjednodušší, mnohem náročnější je se vypořádat s ekologickým dopadem na krajinu a také s předsudky lidí. Dají se v Česku ještě někde takové elektrárny postavit? V čem vyhrávají nad solárními panely? A čím je pro strojní inženýry Viktor Kaplan? Lidsky a srozumitelně přišel do studia o tématu vyprávět Pavel Rudolf z Fakulty strojního inženýrství VUT.
Alfu sice nemám, ale i tak jsem narazil na tento projekt GiuliaAndStelvioDPFMonitor, který je určený pro majitele dieselových vozů Alfa Romeo Giulia a Stelvio 2.2. Jde o projekt dashboardu (informačního displeje, monitoru) který přes OBD2 port vyčítá řadu zajímavých informací -například stav DPF filtru, tlak turba, kvalitu oleje, tlaky penumatik a dalších parametrech přímo z CAN sběrnice vozidla. Celé je to založené na ESP32.
Šestý ročník soutěže na české Wikipedii, zaměřený na zpracování historie, osobností a každodenního života Československa, probíhá od 28. října do 10. prosince 2025. Projekt organizuje Wikimedia Česká republika. Do soutěže se mohou zájemkyně a zájemci zapojit rozšiřováním článků, tvorbou nových textů nebo nahráváním fotografií. Doprovodný program zahrnuje mimo jiné editaton Československo v Českém rozhlase 12. listopadu. Prvních sto soutěžících získá ponožky od Klubu Pánů z Ponožkovic a nejlepší autoři a autorky obdrží knihy od nakladatelství Historického ústavu AV ČR.
Zapisujeme příběh Československa – přidejte svůj střípek
Závod míru, rok 1977. Foto: Bundesarchiv, Bild 183-S0522-0011 / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 DE, via Wikimedia Commons
Výzva Československo zve všechny, kdo mají rádi příběhy, fakta i paměť míst, aby pomohli doplnit mozaiku našich společných dějin. Na české Wikipedii i ve svobodné multimediální knihovně Wikimedia Commons stále chybí stovky článků, fotografií a drobných příběhů z období Československa.
“Od prvních kroků republiky po její rozdělení v roce 1992 – každá éra měla své hrdiny a hrdinky, tvůrce, vědce i obyčejné lidi, jejichž stopa dosud chybí v digitální encyklopedii. Soutěž proto vyzývá veřejnost, aby psala, rozšiřovala a doplňovala články, nahrávala dobové fotografie nebo dokumenty a pomohla tak oživit dějiny, které sdílíme,” říká Klára Joklová výkonná ředitelka WMČR.
Zpracovat lze biografie osobností, události, ale i dobové fenomény a předměty – mezi hesly k doplnění tak můžeme najít Jitku Fučíkovou, významnou českou překladatelku, budovatelskou poezii nebo legendární kropící tramvaje. Inspirací je celá řada.
Do soutěže Československo se lze zapojit i nahráváním fotografií, plakátů či jiných dobových materiálů na úložiště Wikimedia Commons, kde mohou sloužit k ilustrování článků na Wikipedii. Hledají se snímky z každodenního života i velkých událostí – od prvomájových průvodů a spartakiád přes architekturu sídlišť až po rodinné momentky z dovolených nebo školních tříd. Každá autentická fotografie pomáhá oživit dějiny Československa pohledem lidí, kteří je skutečně žili. Pokud nejste autory snímků, lze po dohodě získat svolení jejich autorů k uvolnění pod svobodnou licencí – s tím pomůže tým Wikimedia ČR.
Editaton Československo: společně doplňujeme dějiny v Českém rozhlase
Editaton Československo 2024 ve Vojenském historickém ústavu. Foto: Richard Sekerak (WMCZ), CC BY 4.0, via Wikimedia Commons
Projekt připomíná, že spolutvořit Wikipedii může opravdu každý – ať už jste zkušená wikipedistka či wikipedista, student či studentka, pamětník či pamětnice nebo prostě člověk, který se do editování pouští úplně poprvé. Stačí chuť podělit se o znalosti, používat ověřené zdroje, řídit se pravidly Wikipedie a do políčka „shrnutí editace“ napsat hashtag #ceskoslovensko. Pokud si nejste jistí, jak začít, můžete se připojit do online Wikiporadny, která probíhá každé pondělí od 18 hodin, nebo dorazit osobně na některý z letošních editatonů. Největší z nich pořádá spolek za podpory Českého rozhlasu ve středu 12. listopadu 2025 od 15:00 do 19:00 v budově Rozhlasu na Vinohradské 12 v Praze 2. Editační maraton je otevřený všem – zkušení lektoři a lektorky pomohou nováčkům s prvními kroky, a kdo nechce hned editovat, může se přijít jen podívat nebo na chvíli posedět u kávy. Akce bude přístupná také online prostřednictvím platformy ZOOM, takže se můžete přidat odkudkoli. Stačí se registrovat, aby vám dorazil odkaz na připojení i potřebné materiály.
Další doprovodné akce:
Československý armádní film– čtvrtek 13. listopadu 2025, 18:00 | Kino Ponrepo, Praha Projekce krátkých filmů a debata (host: Rudolf Adler). Vstup volný. Registrace zde.
Konec srpna v hotelu Ozon – pátek 28. listopadu 2025, 20:30 | Kino Ponrepo, Praha Speciální projekce a debata. Pro wikipedistky a wikipedisty, účastnice a účastníky editatonu a výzvy zdarma. Registrace zde.
Odměny a výhry
Ponožky v národních barvách od Klubů Pánů z Ponožkovic. Foto: Ponožkovice.cz, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Každý, kdo se do výzvy Československo 2025 zapojí, získá symbolické ocenění v podobě virtuální medaile – speciálního uživatelského vyznamenání, které se zobrazí na jeho wikipedickém profilu. Prvních sto přihlášených navíc obdrží oblíbené ponožky od Klubu Pánů z Ponožkovic, které se staly poznávacím znamením soutěže. Desítka nejlepších účastníků a účastnic si odnese knižní ceny od nakladatelství Historického ústavu AV ČR. Oceněni budou jak zkušení editoři a editorky, kteří do Wikipedie přidají nejvíce soutěžních příspěvků, tak ti, kteří se zapojí poprvé. Na odměny se mohou těšit i vylosovaní soutěžící i výherci a výherkyně, které vybere porota v rámci tří speciálních kategorií.
Pokud máš 3D tiskárnu, 100% máš i slicer. Michal má na svém kanálu hned několik videí o PrusaSlicer a dozvíš se tam spoustu zajímavých věcí. Editace modelů, vícebarevný tisk, multimateriálové podpěry a to rozhodně není všechno.
Na stránkách fedoramagazine.org bylo oficiálně oznámeno vydání Fedory 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Workstation a KDE Plasma Desktop pro desktopové, Server pro serverové, Fedora Cloud pro cloudové nasazení, IoT pro internet věcí a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich je k dispozici také vznikající edice Silverblue a alternativní desktopy a k tomu laby – upravené vydání Fedory například pro designery, robotiku, vědecké použití atd. Můžete tedy začít stahovat a instalovat!
Stažení
Ke stažení jsou k dispozici jak oficiální edice, tak i spiny, laby a ARM verze. V prvních hodinách po vydání mohou být servery přetížené. V takovém případě můžete stahovat pomocí torrentů. Vizte také stránku Jak stáhnout. Uživatelům Windows a macOS se na getfedora.org ke stažení nabízí místo obrazu Fedora Media Writer, jednoduchý nástroj, který jim pomůže vybrat verzi Fedory, stáhne ji a nahraje na vybraný USB flash disk. Uživatelům Linuxu jsou i nadále primárně nabízeny přímo obrazy.
Vytvoření instalačního média
Obraz vám pomůže na USB flash disk nahrát a instalační médium vytvořit již zmiňovaný Fedora Media Writer. Verze pro Windows a macOS naleznete přímo na getfedora.org. Uživatelé Fedory jej mohou nalézt v GNOME Software nebo v balíčku s názvem mediawriter. Uživatelé ostatních distribucí si mohou stáhnout verzi pro Flatpak. U Fedora Media Writeru není potřeba obraz dopředu stahovat (i když i to je možné), ale můžete jej stáhnout pomocí něj. Žádný jiný nástroj (kromě dd) se nedoporučuje, protože s ním není Fedora oficiálně testovaná. Chcete-li obraz vypálit na DVD, můžete použít třeba program Brasero nebo v Nautilu kliknout pravým tlačítkem na obraz a dát Zapsat na disk.
Upgrade
Uživatelům Fedora Workstation bude upgrade nabídnut přes GNOME Software. Během několika dní po vydání by se měl na obrazovce Aktualizace objevit panel, který jim upgrade na novou verzi nabídne. Měli by o tom být informováni také upozorněním. Celou věc můžete uspíšit tak, že na obrazovce Aktualizace kliknete tlačítko v levém horním rohu, které vyvolá okamžitou aktualizaci metadat. Chcete-li upgradovat v příkazové řádce, použijte plugin pro DNF. Nainstalujte balíček dnf-plugin-system-upgrade a spusťte proces příkazem sudo dnf system-upgrade download --releasever=43. Může se stát, že některý balíček není upgradovatelný a DNF odmítne systém upgradovat. V takovém případě přidejte parametr --allowerasing. Po úspěšném dokončení, spustíte samotný proces upgradu příkazem sudo dnf system-upgrade reboot. Více informací naleznete v instrukcích k upgradu.
Pro upgrade můžete použít taky neoficiální nástroj fedora-upgrade, který je vyvíjený Mirkem Suchým a který umožňuje upgrade za plného běhu systému a jehož balíček naleznete v repozitářích. Jedná se ovšem o oficiálně netestovaný nástroj, který je určený pouze pro uživatele, kteří ví, co dělají.
Máte-li již nainstalovanou předfinální Fedoru 43 (např. betu), nemusíte provádět upgrade, stačí aktualizovat balíčky ať už pomocí GNOME Software nebo DNF.
Používáte-li stále Fedoru 41, vězte, že její podpora skončí za měsíc. Chcete-li i nadále dostávat bezpečnostní aktualizace, upgradujte v následujících několika týdnech. Používáte-li Fedoru 42, máte podporu zajištěnou ještě zhruba sedm měsíců.
Co je nového
Nový webový instalátor Anaconda je nyní nasazený nejen ve Workstation, ale ve všech ostatních edicích a spinech.
Fedora Workstation má nový výchozí přehrávač videa - Showtime. Aplikace Software by nyní měla pracovat podstatně rychleji. Prostředí GNOME také podporuje zobrazování HDR obrázků.
Prostředí GNOME již běží pouze na Waylandu. V upstreamu ještě možnost zkompilovat GNOME s podporou X11 je, ale ve Fedoře už je vypnutá. Týká se to pouze běhu samotného prostředí; aplikace, které dále vyžadují X11, budou dále fungovat díky XWaylandu.
Základní správce balíčků RPM přichází ve verzi 6.0, která je připravená na podepisování balíčků pomocí postkvantové kryptografie.
Dnes vyšel můj nový příspěvek na stránkách SANS Internet Storm Center. Podíváme se v něm na netradiční phishingovou zprávu, která obsahovala “neviditelné” znaky ve svém předmětu…
Italská společnost ACube Systems, známá mimo jiné výrobou základních desek Sam 440 a Sam 460, představila na výroční akci Amiga 40 nový ovladač SATA řadiče Silicon Image Sil3132 pro systém AmigaOS 4.x. Ovladač je nyní k dispozici zdarma, což je na této platformě ne zcela běžné, značná část ovladačů pro AmigaOS (například pro grafické karty) je placená.
Podpora tohoto řadiče byla již dříve přidána do firmware UBoot, díky čemuž je z něj možné na deskách řady Sam 460 nabootovat. V systému však dosud fungoval pouze v režimu kompatibility se staršími modely (Sil312, Sil3114), které pracovaly výhradně na sběrnici PCI. Nový ovladač přináší plnou podporu rozhraní PCI Express, což by mělo přinést znatelné zrychlení přístupu k datům, zejména při použití SATA SSD.
Tahle novinka se mé Sam 460 LE bohužel netýká - dalo dost práce poskládat do ní karty tak, aby vše fungovalo - PCI SATA řadič, PCIe x1 zvukovka, PCIe x16 grafika. Kdybych chtěl zrychlit disk, musel bych sehnat funkční PCI zvukovku a to se mi předtím ani po třech nákupech nezdařilo, takže těch "pár" megabajtů za sekundu holt oželím, ostatně AmigaOS 4.1 je bleskurychlý i tak, jak je teď.
Zhruba dva měsíce po vydání nové major stable verze desktopového operačního systému Debian přichází i jeho mobilní varianta nazvaná Mobian. Příprava této verze trvala zhruba dva roky a lze ji plnohodnotně rozeběhat na těchto zařízeních:
PINE64 PinePhone, PinePhone Pro, PineTab
Purism Librem 5
Google Pixel 3a a 3a XL
OnePlus 6 a 6T
Xiaomi Pocophone F1
Dalších několik zařízení má podporu částečnou.
S výjimkou Librem 5 všechna zařízení dostala jádro ve verzi 6.12, grafická rozhraní jsou k dispozici dvě - Phosh 46.0 a Plasma Mobile 6.3.
Nemám ani jedno ze zařízení, na kterých systém běží, nemůžu tedy srovnat jak je na tom ve srovnání třeba se Sailfish OS, nicméně každá konkurence je na mobilních platformách vítána a pokud je zcela open-source, tak o to více.
Již devatenáctý ročník konference OpenAlt se o víkendu 1. a 2. listopadu 2025 uskuteční v prostorách Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Konference má za sebou bohatou historii - poprvé se uskutečnila pod názvem LinuxAlt v roce 2006, od roku 2010 se k ní přidala "sesterská" konference zaměřená na otevřené mobilní platformy nazvaná Openmobility, načež se v roce 2014 obě akce sloučily do jedné, která nese současný název.
Dle programu poběží přednášky paralelně v sedmi místnostech, je tedy z čeho vybírat. Namátkově vybrané názvy, na nichž spočinulo oko redaktorovo:
Proč a jak konečně přejít na VIM? (Petr Hodač)
Čím nahradit masové cloudové služby (a zůstat příčetný)? (Lukáš Kotek)
Oživte váš počítač: přejděte z Windows 10 na Linux (Jiří Eischmann, Jan Papež)
RiscV - Aneb proč se nemusíme bát pochopit moderní procesorovou architekturu (Filip Szkandera)
Linux patří i do kapsy: nenech si diktovat co můžeš a co nesmíš (David Heidelberg)
Still EPIC: Maintaining Linux on Itanium in 2025 (Tomáš Glozar)
Ubuntu Touch: What is it & Why should you care (Alfred Neumayer)
Ačkoliv přímo na webu konference o tom zmínku nenajdete, vstup je zdarma (je to uvedeno na webu stejnojmenného spolku, který konferenci provozuje). Konference bude přístupná i online, po jejím skončení budou záznamy z přednášek sestříhány a publikovány.
Visual Studio Code (VS Code) se v posledních letech stal jedním z nejoblíbenějších editorů mezi vývojáři díky své flexibilitě, rychlosti a široké podpoře rozšíření. Pro vývoj aplikací na platformě STM32 nabízí STMicroelectronics rozšíření STM32 VS Code Extension právě pro VS Code.
Těšíme se, že letošní OpenAlt nabídne přibližně 80 přednášek a workshopů rozdělených do 7 tematických tracků. Program se může ještě mírně měnit až do samotné konference, a to s ohledem na opožděné úpravy abstraktů i případné podzimní virózy. Díky našim partnerům je vstup na konferenci zdarma. Registrace není nutná. Vyplnění formuláře nám však pomůže s lepším plánováním dalších ročníků konference.
Česká konference
OpenAlt je tradičně česká konference. Našim hlavním cílem je přinášet zajímavý obsah v češtině a nechceme na tom nic měnit. Současně ale vidíme příležitost v tom, že dokážeme zajistit zajímavé přednášející, kteří češtinu neovládají. Věříme, že to naši návštěvníci zvládnou a přednášky v angličtině budou mít úspěch. Pokud se to podaří, tak bysme chtěli využít umělou inteligenci k simultálnímu překladu a zobrazování titulků.
Co Vás čeká
Zůstaňte v obraze ohledně digitálních svobod a kybernetické bezpečnosti. Hned několik přednášek se zaměří na palčivé politické snahy, které ohrožují soukromí: Marcel Kolaja a Marian Kechlibar budou diskutovat o plánech Evropské komise na omezování šifrování a historii návrhu Chat Control. Zásadní je i téma bezpečnosti Open Source projektů po skandálu XZ Utils, kde Michal Altair Valášek položí otázku, jak FOSS odolá útokům zevnitř.
Snažíme se zvát přednášející, kteří posunují svůj obor vpřed. V sobotu Bogomil „Бого“ Shopov přinese své zkušenosti z Thunderbirdu. V neděli nám jeden z hlavních vývojářů Ubuntu Touch Alfred Neumayer umožní nahlédnout pod pokličku vývoje Lomiri a konvergence, tedy používání zařízení současně jako telefon i jako stolní počítač. Později se s Dmitry Belyavskiym ponoříme do tajů OpenSSL a šifrování.
Těšit se můžete na dvě párty: tradiční warm-up party v pátek a další párty v sobotu ve Studentském klubu na Starém pivovaru.
Stánky a doprovodný program
David Heidelberg ve své přednášce ukáže současný stav mobilního Linuxu. Na stánku potom budete mít možnost zabřednout do detailů jednotlivých distribucí, případně si sami vyzkoušet jak se mobilní Linux používá. Na ukázku bude mít nejen Linuxové mobily, ale i chytré hodinky. Pokud máte vhodné zařízení, tak vám on a jeho kolegové pomůžou s jeho přeinstalací. K pokroku vývoje můžete přispět i vy tím, že darujete nepoužívané nebo rozbité zařízení (viz seznam), které může být použito pro CI a další testy.
Na místě dále najdete stánek brněnského hackerspace Base48. Dále zde bude stánek OpenHardware, 3D tisk a Radioamatérů. K odpočinku mezi přenáškami můžete zavítat i na stánek laserové střelnice, která se na OpenAltu objeví po několika letech.
Se svými ratolestmi určitě zavítejte na přednášku Sáry Šimerdové (nejmladší přednášející na konferenci) a potom na stánek Robotárny a do dětského koutku.
OpenAlt 2025 živě
Nezapomeňte si v kalendáři označit první listopadový víkend a dorazte! Pokud nemůžete dorazit osobně, tak sledujte naše webové stránky, kde by se těsně před konferencí měl objevit odkaz na živý přenos. Pro lepší požitek bez reklam bude letos pro živý přenos použita svobodná platforma PeerTube, konkrétně instance vhsky.cz. Záznam z přednášek pokládáme za samozřejmost. Pokud chcete mít jistotu, že nezmeškáte ani vteřinu svého oblíbeného přednášejícího kvůli výpadku zvuku, tak přijďte osobně. Budeme se těšit v sobotu a neděli 1. a 2. listopadu 2025.
Rok 2024 byl pro nás ve Wikimedia Česká republika obdobím završení jedné kapitoly a otevření další. Uzavřeli jsme čtyřleté období strategického plánu pro roky 2021–2024, během něhož jsme výrazně rozšířili naše programy, posílili komunitu a stabilizovali organizaci po všech stránkách. Rok 2024 byl tedy nejen o bilanci a hodnocení, ale především o plánování – o přemýšlení, kam se jako spolek i v rámci hnutí chceme dále posouvat.
Tým WMČR v r. 2024. Richard Sekerak (WMCZ), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Na tvorbě nového Strategického plánu pro roky 2025–2027, který jsme dokončili v květnu 2024, se podílela široká škála lidí z naší komunity – členové a členky spolku, dobrovolníci a dobrovolnice, partneři i zaměstnanci a zaměstnankyně. Využili jsme při tom zkušenosti z předchozích let i poznatky z komunitního výzkumu. Chtěli jsme, aby tentokrát zazněly všechny hlasy a aby plán odrážel potřeby všech, kdo s námi tvoří české Wikimedia hnutí.
Proces probíhal několik měsíců a zahrnoval řadu konzultací, workshopů a diskusí. Výsledkem je dokument, který stojí na hodnotách otevřenosti, spolupráce a udržitelnosti. Vnímám ho jako důležitý krok k tomu, abychom i v následujících letech mohli rozvíjet naši činnost v souladu s potřebami komunity i proměnami společnosti.
Rok 2024 byl zároveň obdobím, kdy jsme si znovu potvrdili, že naše práce má skutečný dopad – a že síla hnutí Wikimedia spočívá ve spolupráci, důvěře a ochotě sdílet znalosti napříč lidmi, institucemi i generacemi.
Ohlédnutí za rokem 2024 – výsledky a růst
Rok 2024 byl pro Wikimedia Česká republika obdobím, kdy jsme zúročili dlouhodobé úsilí a potvrdili stabilní růst ve všech oblastech naší činnosti. Naše programy se rozšířily, komunitní i partnerská spolupráce zesílila a dopad našich aktivit se stal zřetelnější než kdy dříve. Byla to doba, kdy se ukázalo, že systematická práce, otevřenost a důraz na spolupráci přinášejí trvalé výsledky.
V průběhu roku jsme uspořádali 416 akcí a aktivit,které dohromady zaznamenaly více než čtyři tisíce návštěv (včetně opakované účasti) – studentek a studentů, seniorů a seniorek, nováčků i zkušených editorek a editorů. Z toho téměř 1 800 bylo zapojeno do projektů Wikimedia poprvé, což dokládá, že se nám daří držet otevřený, nízkoprahový přístup. Rostl také podíl žen, které tvořily zhruba dvě pětiny všech účastnic a účastníků.
Společně jsme vytvořili nebo rozšířili 5423 článků napříč projekty Wikimedia a nahráli přes 15 tisíc souborů na Wikimedia Commons. Na Wikidatech vzniklo nebo bylo upraveno více než 50 tisíc položek. Tato čísla potvrzují, že naše komunita je nejen početnější, ale i aktivnější a obsahově rozmanitější než kdy dřív.
Významnou součástí naší práce zůstala i spolupráce s institucemi. V roce 2024 jsme zrealizovali celkem 161 spoluprací se vzdělávacími a kulturními institucemi, knihovnami, archivy či univerzitami. Díky nim jsme mohli zprostředkovat další tisíce svobodně dostupných materiálů veřejnosti.
Tento růst se odráží i v kvartálním srovnání: zatímco v roce 2020 jsme realizovali 54 akcí, v roce 2024 jich bylo téměř osmkrát více. Počet účastníků se během čtyř let zvýšil ze zhruba 1 100 na více než 4 000 a podíl nováčků zůstal stabilně vysoký. Tyto výsledky ukazují, že Wikimedia ČR se stala respektovaným a dlouhodobě udržitelným aktérem v oblasti otevřeného vzdělávání a kultury.
Podrobnější přehled aktivit, výsledků a dopadů naší práce najdete v naší Výroční zprávě za rok 2024, která nabízí detailní analýzu všech programových oblastí i konkrétních projektů.
Klíčové výzvy a kampaně
Tematické výzvy a kampaně zůstávají důležitou součástí našich aktivit – propojují různé programové oblasti, zapojují nováčky i zkušené editorky a editory a umožňují zaměřit pozornost na témata, která ve Wikipedii chybí nebo si zaslouží hlubší rozpracování.
Účastnice a účastníci editatonu Ženy ve vědě 2024, Akademie věd. Richard Sekerak (WMCZ), CC BY 4.0, via Wikimedia Commons
V roce 2024 jsme pokračovali ve čtvrtletních výzvách, které tradičně určují rytmus naší komunitní práce. Mezi nimi nechyběla výzva Měsíc žen na Wikipedii, která se dlouhodobě zaměřuje na zvyšování zastoupení žen v obsahu i mezi přispívajícími, nebo výzva Československo, propojující historická témata s lokálními příběhy. Významnou událostí roku byl také poslední ročník výzvy Lidská práva na Wikipedii, která po několika letech úspěšného fungování uzavřela svou kapitolu. Od roku 2025 ji nahradí nová tematická výzva Měsíc vědy na Wikipedii, zaměřená na popularizaci vědeckého poznání a propojení akademického světa s otevřeným sdílením znalostí. Nedílnou součástí byla také soutěž Czech Wiki Photo, jež každoročně propojuje komunitu fotografek a fotografů a přináší do Wikimedia Commons kvalitní a unikátní snímky zachycující rozmanitost života i přírody.
Vernisáž Czech Wiki Photo 2023, výkonná ředitelka Klára Joklová s výherkyní kategorie Nováček roku Olgou Havlíčkovou, Didaktikon 2024. Richard Sekerak (WMCZ), CC BY 4.0, via Wikimedia Commons
Vedle těchto dlouhodobých kampaní se objevila celá řada menších formátů. Mezi nejúspěšnější patřil první ročník výzvy Filmy na Wikipedii, WPWP Czechia (která meziročně zaznamenala více než pětinásobný nárůst účasti), Přidej citaci či Focení mobilem, které otevřelo prostor pro kreativní zapojení komunity mimo tradiční fotografické soutěže. Tematické výzvy tak i nadále zůstávají nástrojem, který přirozeně propojuje naše vzdělávací, komunitní i partnerské programy.
Milníky roku 2024
Rok 2024 přinesl další posílení komunity, růst partnerství i výrazný rozvoj naší advokační práce. Ukázal, že Wikimedia Česká republika stojí na pevných základech spolupráce – mezi jednotlivci, institucemi i organizacemi, které spojuje společný cíl: otevřený přístup ke znalostem.
Jedním z nejvýznamnějších momentů roku bylo desetileté výročí programu Senioři píší Wikipedii. Během této doby se program rozrostl z několika kurzů do sítě vzdělávacích aktivit po celé republice, které propojili přes 700 seniorek a seniorů se světem Wikipedie.
Workshop Mediální výchova a lidská práva na Wikipedii pro studenty ZŠ Londýnská, 2024. Jan Beránek, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Pokračoval také růst významu komunitních minigrantů, které členkám a členům komunity umožňují realizovat vlastní nápady a lokální projekty. V roce 2024 jsme díky minigrantům podpořili desítky akcí po celé republice – od regionálních wikisrazů a wikiklubů po tematické editatony. Tyto granty se staly symbolem důvěry v komunitu a její schopnost sama určovat, jak a kde rozvíjet projekty Wikimedia.
Silný rok zažil i program GLAM, který dále rozšiřoval spolupráci s kulturními institucemi. V roce 2024 působilo v českých muzeích, knihovnách a archivech dvanáct wiki-rezidentek a rezidentů, kteří pomáhali otevírat sbírky a archivy veřejnosti. Společně s institucemi, jako jsou Univerzita Karlova, Národní knihovna ČR, Muzeum východních Čech, Státní oblastní archiv a další, jsme pokračovali ve zpřístupňování kulturního dědictví prostřednictvím projektů Wikimedia.
Významný posun zaznamenala také naše advokační činnost. Přijetím Advokační strategie 2024–2025 jsme se zaměřili na spolupráci s veřejnoprávními médii, především s Českou televizí a Českým rozhlasem. Téma svobodné kultury a otevřených dat jsme představili na řadě veřejných akcí a debat, kde jsme otevírali otázky přístupu ke znalostem, dostupnosti informací a odpovědnosti institucí vůči veřejnosti. Mj. jsme se také připojili k signatářům otevřeného dopisu Global Digital Compact a stali se partnerem Site-event debaty v rámci Summitu budoucnosti vzáří 2024 (OSN, New York).
Rok 2024 tak potvrdil, že růst Wikimedia ČR nestojí jen na rozšiřování počtu aktivit, ale především na prohlubování vztahů a posilování komunity, která za nimi stojí.
Mezinárodní zapojení
Rok 2024 potvrdil rostoucí roli Wikimedia Česká republika v mezinárodním hnutí Wikimedia. Naše zapojení přesáhlo hranice republiky a stále více se podílíme na formování směřování celého hnutí – od evropské úrovně až po globální iniciativy.
Jedním z vrcholů roku bylo hostování valné hromady Wikimedia Europe v Praze, na jejíž organizaci jsme se podíleli společně s dalšími evropskými pobočkami. Praha se tak na několik dní stala centrem evropského wikimedického dění, kde se diskutovalo o budoucnosti otevřených znalostí, advokačních prioritách i spolupráci mezi pobočkami. Byla to příležitost představit naši práci v evropském kontextu a posílit naši pozici mezi klíčovými partnery hnutí.
Pokračovali jsme také v aktivní účasti na regionální úrovni prostřednictvím Wikimedia CEE Hubu, kde dlouhodobě působíme v jeho řídicím výboru. Zkušenosti z českého prostředí sdílíme s kolegy a kolegyněmi ze střední a východní Evropy a zároveň přinášíme do České republiky nové přístupy, které posilují naši komunitu i programy.
Valná hromada Wikimedia Europe 2024, Praha Lampárna. Richard Sekerak (WMCZ), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Významnou součástí našeho mezinárodního zapojení je i CEE Youth Group, kterou jsme pomohli založit v roce 2023 a v roce 2024 dále rozvíjeli. Skupina propojuje mladé wikimediánky a wikimediány z celého regionu a umožňuje jim společně tvořit projekty a sdílet zkušenosti. Právě z této platformy vzešla i myšlenka uspořádání první globální Wikimedia Youth Conferenci, kterou Wikimedia ČR organizovala letos v květnu v Praze.
Rekordních 15 zástupců a zástupkyň tvořilo českou delegaci na mezinárodní konferenci Wikimania 2024 v Katovicích, kde jsme se aktivně zapojili do programu, sdíleli zkušenosti z oblasti komunitní podpory, vzdělávání a partnerství a vedli panelovou diskusi o budoucnosti hnutí Wikimedia v kontextu střední Evropy.
Díky těmto aktivitám se nám daří nejen přispívat k mezinárodní spolupráci, ale navíc ji aktivně utvářet. Česká pobočka Wikimedia je dnes respektovaným partnerem, který pomáhá propojovat lidi, nápady i regiony – a přináší tak do globálního hnutí jedinečnou kombinaci zkušeností, otevřenosti a inovačního ducha.
Společně dál za svobodným poznáním
Rok 2024 byl pro Wikimedia Česká republika obdobím, kdy jsme završili jednu etapu a s novou energií vykročili do další. Naše činnost se rozrostla, zprofesionalizovala a zároveň zůstala věrná svým základním hodnotám – otevřenosti, spolupráci a důvěře v komunitu.
Každá z našich aktivit – ať už vzdělávací program, komunitní projekt, partnerství s institucí nebo mezinárodní spolupráce – je výsledkem společného úsilí lidí, kteří věří v sílu sdílených znalostí. Právě díky nim má naše práce smysl a dopad.
Těší mě, že jsme v roce 2024 dokázali nejen naplnit naše cíle, ale i otevřít nové cesty. Společně jsme ukázali, že Wikimedia ČR je stabilní a sebevědomou organizací, která si drží své místo v českém i mezinárodním prostředí.
Věřím, že i v následujících letech budeme dál společně rozvíjet svět, v němž má každý člověk přístup k veškerým lidským znalostem – a může se na jejich tvorbě svobodně podílet.
Klára Joklová výkonná ředitelka Wikimedia Česká republika
Regulovatelné zdroje RIDEN (Ruideng) patří mezi nejoblíbenější volby bastlířů a profesionálů v dostupné cenové kategorii. Kombinace přesného měření, široké škály výkonů a aktivní komunitní podpory z nich dělá spolehlivé pomocníky do každé dílny. Tento článek poskytuje kompletní přehled všech aktuálních modelů a pomůže vám vybrat ten pravý zdroj pro vaše potřeby.
Dnes napíšem niečo o hláške a nepríjemnom zdržaní pri prihlásení užívateľa a ako je možné sa toho zbaviť. Ak niekedy uvidíte podobnú obrazovku, či už v angličtine „This session is locked You’ll be redirected to the unlock dialog automatically in a few seconds“ alebo vo vašom jazyku, pravdepodobne používate pracovné… Číst dále →
V rámci oslav Amiga 40 se toho dělo hodně a každý, kdo na této platformě něco znamená, přišel se zajímavou novinkou. Hyperion Entertainment například představil aktualizaci operačního systému AmigaOS pro moderní počítače s PowerPC procesory. Jak název napovídá nejde o žádnou revoluční velkou verzi, ale o aktualizaci v celé řadě oblastí:
TCP/IP stack Roadshow byl aktualizován na verzi 1.5, která přináší zrychlení síťového provozu.
Nová verze jádra systému pro všechny podporované počítače vylepšuje práci s cache a DMA, čímž zrychluje běh systému samotného.
Nová verze AmigaDOS, USB stacku, grafického systému s korektní detekcí 4k/UHD monitoru, a další.
Aktualizace je pro všechny vlastníky licence systému k dispozici zdarma prostřednictvím AmiUpdate.
Konec podpory Windows 10 přináší zajímavou příležitost pro Linux, protože nechává bez podpory miliony počítačů, které by mohly dál sloužit a na kterých by mohl běžet právě Linux. Proč přechod na Linux dává větší smysl než kdykoliv před tím a jak jsme se rozhodli tomu jít naproti na OpenAltu.
Vytváříme tým nového programu Civil Society Fund (Fondy EHP/Norska). Hledáme koordinátorky nebo koordinátory programu s nástupem do konce roku 2025 / na začátku roku 2026.
Vytváříme tým nového programu Civil Society Fund (Fondy EHP/Norska). Hledáme manažerku nebo manažera programu na plný úvazek s nástupem do konce roku 2025.
Na portálu Root.cz byl dnes publikován můj nový příspěvek do seriálu Postřehy z bezpečnosti, v němž se podíváme na publikaci vyhlášek k novému zákonu o kybernetické bezpečnosti, konec podpory Windows 10 nebo průnik do vývojového prostředí společnosti F5…
Pracovně jsem navštívil město Poznaň v Polsku a při té příležitosti jsem město Poznaň prozkoumal. Svou krátkou zkušenost jsem se rozhodl shrnout v tomto článku.
Ve dnech 25.–28. září jsme se v řecké Soluni zúčastnili dalšího ročníku Wikimedia CEE Meetingu – každoroční konference, která propojuje wikimediány a wikimediánky ze střední a východní Evropy a stále častěji i ze střední Asie. Letošní ročník byl již třináctý a nesl se v duchu vzájemného učení, sdílení praktických zkušeností a společné tvorby strategií pro budoucnost. Za českou komunitu se konference účastnila výkonná ředitelka WMČR Klára Joklová, radní Jan Groh a Tadeáš Bednarz a dobrovolník Jan Beránek.
Program CEE Meetingu se tradičně skládal z přednášek, workshopů, panelů a nově také interaktivního formátu „Problem solver“, zaměřeného na společné hledání řešení konkrétních výzev. Mezi hlavní témata patřily:
Strategie a budoucnost hnutí Wikimedia,
zapojování nových členů komunity a práce s diverzitou,
spolupráce GLAM institucí s projekty Wikimedia,
role umělé inteligence v práci s obsahem,
podpora komunity v době krize (válečné konflikty, duševní zdraví, bezpečnost).
Atmosféru konference shrnuje účastník konference za ČR, radní a mladý wikimedián Tadeáš Bednarz: „Na Wikimedia CEE Meetingu v přímořské Soluni jsem naplno pocítil sílu mezinárodní komunity. Během několika dnů jsem potkal desítky kolegů z celého regionu – sdíleli jsme zkušenosti, navazovali kontakty a domluvili konkrétní spolupráci se slovinskou komunitou. Společně jsme načrtli nápad na ‚rok Plečnika‘ a plán fotografické výměny se sdílením know-how. Konference v ‘pětihvězdě’ byla plná inspirativních a produktivních debat, z nichž rychle vznikaly nové nápady a projekty.“
Malý tým, velký dopad: jak Wikimedia ČR zaujala na CEE Meetingu 2025
Účast Wikimedia ČR na CEE Meetingu 2025 nebyla jen symbolická – výkonná ředitelka Klára Joklová reprezentovala českou organizaci aktivně v programu i diskusích. Vystoupila s několika příspěvky, které ukázaly české zkušenosti s komunitními a vzdělávacími projekty, a sdílela příklady dobré praxe, jež mohou inspirovat další komunity v regionu. Její účast potvrdila, že i menší komunity mohou mít v mezinárodním hnutí Wikimedia silný hlas a reálný dopad.
Klára Joklová otevřela sérii lightning talků příspěvkem „How do we organize 400 events a year with 5 people?”, v němž ukázala, jak český tým dokáže s malými kapacitami realizovat stovky akcí ročně – od seniorských kurzů a školních projektů po komunitní výzvy a editatony. Prezentace vzbudila velký zájem účastníků a stala se inspirací pro menší organizace, které hledají efektivní model koordinace a spolupráce s dobrovolnicemi a dobrovolníky.
Dále představila také novou tematickou kampaň Wiki Loves Film 2025 – new CEE challenge. Projekt, který v loňském roce začal jako česká letní výzva, jsme letos i díky mikrograntu CEE Hubu rozšířili do celého regionu CEE. Výzva, za kterou se svým zaujetím pro film stojí Pavel Bednařík, a která má za cíl rozšířit úspěšné mezinárodní soutěže typu “Wiki Loves” o oblast filmové kultury, byla letos přijata s nadšením zejména v Polsku, Rumunsku, Severní Makedonii a Slovensku. O účast v ročníku 2026 projevili zájem i další CEE komunity.
Jedním z výrazných vystoupení byla i její prezentace „All about the 1st global Wikimedia Youth Conference”, která představila přípravy a průběh první globální Wikimedia Youth Conference, jež se uskutečnila v květnu 2025 v Praze pod vedením Wikimedia ČR. V krátkém, ale výstižném vystoupení shrnula, jak konference vznikala, jaké byly její cíle a jakým způsobem dala hlas mladým wikimediánkám a wikimediánům z celého světa a pomohla jim v rozhodování o jejich dalším zapojení do struktur hnutí. Prezentace potvrdila, že se Česká republika stává přirozeným centrem pro mezigenerační spolupráci a rozvoj leadershipu v rámci CEE regionu.
České zastoupení v řízení CEE Hubu: budování mostů mezi komunitami regionu
Wikimedia Česká republika se dlouhodobě aktivně zapojuje do fungování Wikimedia CEE Hubu prostřednictvím své výkonné ředitelky Kláry Joklové, která je členkou jeho řídicího výboru (CEE Hub Steering Committee). V této roli se podílí na strategickém směřování Hubu, rozvoji regionální spolupráce i tvorbě procesů, které propojují jednotlivé komunity střední a východní Evropy. Její účast na Wikimedia CEE Meetingu 2025 navázala na dlouhodobou práci v této oblasti a přinesla nové impulzy pro rozvoj řízení a zapojování komunit v regionu.
Steering Committee(řídící výbor) Zisiadis Nikolaos, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Klára Joklová spolumoderovala panel „CEE Hub governance and the voting system“, jehož cílem bylo představit nový model správy CEE Hubu, definovat transparentní proces voleb členů výboru a zpřehlednit mechanismus schvalování plánů. Výsledkem je návrh otevřenějšího systému, který posílí zapojení komunit z celého regionu a zlepší propojení plánování s grantovými procesy Wikimedia Foundation.
V rámci kulatého stolu „Feedback on the CEE Hub’s Year 4 proposal“ pomohla shromáždit podněty k návrhu aktivit pro příští rok. Diskuse probíhala v tematických skupinách zaměřených na programy, komunikaci, vzdělávání i mikrogranty. Česká zkušenost s jednoduchým a přístupným minigrantovým systémem byla oceněna jako inspirativní příklad dobré praxe pro ostatní komunity regionu.
Ve své prezentaci „Cooperation in support of CEE Youth joint (CEE) project“ představila Klára Joklová možnosti grantové podpory pro mladé wikimedistky a wikimedisty a hledala partnery pro společné projekty v rámci regionu. Cílem iniciativy je posílit mezigenerační spolupráci a vytvořit prostor pro mladé lídry, přičemž projekt přirozeně navazuje na první globální Wikimedia Youth Conference, kterou v roce 2025 hostila Praha.
Účast Kláry Joklové v roli členky řídicího výboru potvrdila významné postavení Wikimedia ČR v regionálním hnutí. Česká perspektiva se promítla do strategického směřování CEE Hubu i do posilování spolupráce v oblastech vzdělávání, komunity a leadershipu – oblastí, které dlouhodobě tvoří jádro činnosti Wikimedia Česká republika.
Závěr – Společně tvoříme budoucnost svobodného poznání
Wikimedia CEE Meeting 2025 znovu ukázal, že síla hnutí Wikimedia stojí na lidech – na komunitách, které se navzájem podporují, sdílejí zkušenosti a společně hledají nové cesty, jak rozvíjet svobodné znalosti. Atmosféra otevřenosti a vzájemného respektu v Soluni potvrdila, že bez ohledu na velikost či zázemí jednotlivých poboček čelíme podobným výzvám – jak motivovat nové dobrovolnice a dobrovolníky, jak zvyšovat kvalitu vzdělávání nebo jak se vyrovnávat s rychlým vývojem technologií a umělé inteligence.
Pro Wikimedia Česká republika byla letošní konference nejen příležitostí sdílet vlastní zkušenosti, ale i možností učit se od ostatních a hledat nové způsoby spolupráce. Aktivní zapojení do práce CEE Hubu, prezentace českých projektů i mezinárodní networking potvrdily, že česká komunita má v regionálním hnutí své pevné a respektované místo. Inspiraci ze Soluně promítneme do našich vzdělávacích a komunitních aktivit a do dalšího rozvoje mezinárodních partnerství.
Děkujeme organizátorům z Wikimedia User Group Greece a všem, kdo se podíleli na hladkém průběhu akce. Z Thessaloniki jsme si odvezli nejen nové poznatky, ale především energii a chuť dál spolupracovat.
Klára Joklová s organizátorkou příštího CEE meetingu v Rumunsku Anamariou Lupan. Foto: Zisiadis Nikolaos, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Těšíme se, kam se regionální spolupráce bude posouvat dál — už nyní víme, že další ročník Wikimedia CEE Meetingu 2026 hostí rumunská Kluž a v roce 2027 se setkáme v polském Gdaňsku. Věříme, že česká komunita bude i nadále součástí tohoto společného příběhu o svobodném sdílení poznání napříč hranicemi.
Jedná se o textový přepis přednášky, kterou jsem měl na nekonferenci jOpenSpace 2025, video záznam ke shlédnutí.
Je mi ctí, že jsem mohl dělat předskokana Tomuchovi a jeho povídání o shaderech (náhodička, vůbec jsme se nedomlouvali předem, jako fakt).
Nepřináším žádné závratné novinky, nýbrž tichou, ale naléhavou, touhu po úniku z drsné přítomnosti do idylického bezpečí minulosti.
Ostatně už jsem vzpomínal na počítač Commodore 64.
Videozáznam
Knihy
Z nostalgie jsem si koupil si knihu 50 let videoher.
Ideální dárek pro starý fotry.
Sbírka článků z časopisu Level.
Úžasné provedení na křídovém papíře.
Kromě samotného úniku do dětství mě fascinují technologie, která stojí za skvělými produkty, stejně tak mě fascinují podmínky, které k tomu vedly.
A ohledně názvu přednášky se nakonec ukázalo, že znalost IDDQD není úplně stoprocentně sdílená.
Tak vězte, že se jednalo o cheat nesmrtelnosti.
Hře Doom předcházela hra Wolfenstein 3D, které se tu nehodlám podrobněji věnovat.
Ostatně Fabien Sanglard o ní vydal samostatnou knihu.
Nicméně ve zkratce, zlí jazykové tvrdí, že šlo o 2,5D hru.
Stěny jsou pravoúhlé, podlahy a stropy bez textur.
Pohybujete se po jediné výškové úrovni, chybí výtahy.
Sprity jsou vykresleny 2D.
Píše se rok 1993.
Zeman už je v politice.
Rozděluje se Československo.
Já chodím do třetí třídy.
Mezitím tvůrčí duo John Romero (25 let) a John Carmack (22 let) vydávají ambiciózní tiskovou zprávu, že za 11 měsíců máme čekat převratnou novinku.
Romero Doomem dodnes žije a vyjadřuje se k němu, takže nemohl chybět ani v dokumentární seriálu High Score, kde mimo jiné tvrdí, že na konzolích funguje plynulý scroll, to tehdejší PC hry neuměly.
Konzole tou dobou znamenalo například Super Nintendo v ceně 199 USD (přepočteno na dnešní inflaci 446 USD).
Když jsem slyšel scrollování, tak jsem si vzpomněl na hru Duke Nukem 2D, známou svým dual-parallax scrollingem, ale vyšel až v prosinci 1993.
Ta doba byla těhotná pokrokem.
O hry s 3D grafikou se snažili i na konzolích, první slavná je Star Fox.
Nedostatek výkonu mohli dohánět čipem v cartridge.
PC
Platforma PC byla zamýšlená pro textové editory, tabulkové procesory, sem tam zobrazit graf a ne animaci se 70 snímky za vteřinu.
4MB RAM, 14” CRT monitor 320 x 200, bratru za 3000 USD (přepočteno na dnešní inflaci 6726 USD).
Tou dobou máme procesor Intel a ne Pentium, ale 486.
Když jsem viděl digramy pipelingu, otevřely se mi staré rány z ČVUT.
Na škole mě to deptalo.
S příběhem mi to přišlo srozumitelné a bavilo mě to.
Jako děti jsme porovnávali jen taktovací frekvence, čím víc herzů, tím víc adidas.
Ale je potřeba koukat na změny v architektuře.
Procesor 386 například potřeboval dva takty na dekódování instrukce.
A přestože procesor 486 s matematickým koprocesorem (takže spíš 487, ale to už nechci zabíhat do detailů) zrychlil operace v plovoucí desetinné čárce až na třetinu, stále to bylo zoufale pomalé oproti celočíselným operacím.
Proto Doom zůstává u integerů.
Procesory se vyvíjely rychlejším tempem než paměti.
Paměť DRAM byla levná, buňka obsahovala kapacitor a jeden tranzistor.
Po přečtení bylo nutné znovu zapsat.
Zápis bylo potřeba opakovat i bez čtení, protože kapacitor se vybíjel.
SRAM byla výrazně rychlejší, ale dražší, jelikož konstrukce vyžadovala minimálně šest tranzistorů.
Využívala se pro cache.
Cache má další rychlostní výhodu, protože procesor s ní komunikuje přímo a nemusí přes sběrnici.
I sběrnice se dočkaly vylepšení.
VESA byla asi desetkrát rychlejší než ISA.
Zvýšila se přenosová šířka na 32 bitů i frekvence.
Sound Blaster přináší zvukovou kartu s CD kvalitou.
A aby to nebyly jen nostalgické kecy, tak nějaké architektonické poučení.
Trh se zvukovými kartami byl značně fragmentovaný.
Tehdy sáhli po knihovně DMX, o které se dnes Romero vyjadřuje, že nebyla dobrá, že by si to býval napsal sám.
Ale už nepřipouští, že by to nejspíš za 11 měsíců vůbec nestihli.
Všechna rozhodnutí v architektuře jsou kompromisy a žádné řešení není dokonalé
Paralelní programování se realizovalo pomocí IRQ (Interrupt Request, signál požadavku na přerušení) a DMA (Direct Memory Access, přímý přístup do paměti).
NeXTSTEP
Ač byll Doom cílený na platformu PC, tak samotný vývoj probíhal na superpočítačích NeXTSTEP.
Slavný příběh by vydal na samostatnou přednášku, Steve Jobs byl odejit z Applu, ten pak NeXTSTEP později kupuje atd.
8MB RAM, 17” displej 1120 x 832, volitelně CD ROM bratru za 6 500 USD (přepočteno na dnešní inflaci 14 573 USD)
Programování
Spojenectví mezi Sunem a Nextem symbolizují písmena NS, které dodnes vidíte v API.
Je velmi pravděpodobné, že kód, který kdysi běžel na NeXTSTEP a přispěl ke stvoření Dooma, nyní běží na mnoha milionech Apple počítačích nebo telefonech.
Doom byl napsaný v C++.
Kolem toho jsem se mihnul.
C/C++ pro mě znamená pointery.
Když slyším pointery, vybavím si tento vtípek a můj mozek vypíná.
Musíte se starat o pamět.
Funkce Malloc způsobovala fragmentaci paměti, tak si museli vyvinout vlastní Zone memory manager.
Na PC měli v DOS Borland C++ editor, který měl sice zvýrazňování syntaxe, ale na obrazovku se nevešlo moc řádek a údajně neustále padal.
TextEdit na NeXTSTEP neuměl zvýrazňovat, ale zobrazil víc řádek, uměl je zabalovat a hlavně byl stabilní.
Zatímco C++ dával na první místo výkon, tak Objective-C, ve kterém se programovalo na NeXTSTEP, upřednostňoval programátorskou produktivitu.
Nikdy jsem v něm nepsal, ale Objective-C pro mě znamená message passing, pro nás Java programátory dodnes něco převratného.
Přitom když budete děti učit Scratch, tak je to něco přirozeného.
Doom to jsou brokovnice, démoni a dynamické světelné podmínky.
A jak toho dosáhli bez 24 bitové barevné podpory?
Připravili si 32 palet o 256 barvách.
Doom přináší multiplayer, hru více hráčů proti sobě, tehdy ještě bez centrálního serveru.
My jsme se propojovali přes sériové a paralelní kabely.
Distribuce
Doom distribuovali na dvou disketách jako shareware.
Tedy první epizoda zdarma, pokračování k zakoupení.
Plná verze byla menší než 12 MB.
Samotný engine něco málo přes 700 KB a data ve WAD souboru (Where’s All the Data?) něco málo přes 11 MB.
Toto rozdělení usnadnilo hráčům pozdější vlastní úpravy.
Stejně tak umožnilo naportovat engine na současné architektury, viz GZDoom.
Jak jsem již zmiňoval, Romero Doomem dodnes žije.
K 25. a 30. výročí vydal Sigil I a Sigil II.
Chtěl, aby úrovně působily, jako by patřily k původní hře, jako by to byla skutečná pátá epizoda.
Osobně mi přijdou obtížnější než tehdejší úrovně.
Doom znamenal naše mládí.
Ve srovnání s tříáčkovými hrami za nimi stálo několik málo, pravda geniálních, lidí, kteří z tehdejšího hardware vyždímali naprosté maximum.
Magie, která za tím stála, je v dnešní Unity/Unreal engine době nepředstavitelná.
A proto je dobré si ji připomenout.
Měli jsme vlastně štěstí, že jsme zrod takových legend zažili.
Dnes už se nepovažuji za hráče, tak nevím.
Vznikají podobně přelomové tituly definující nový žánr?
Regulovatelné zdroje RIDEN patří mezi špičku, kterou bastlíři mohou v této cenové kategorii koupit pro domácí a poloprofi užití. Skvělý výkon, rozměry, aktualizovaný i alternativní FW, podpora 3D tiskové komunity.
Teď RIDEN přichází s naprosto fantastickým modelem, který chcete.
Do interního týmu Wikimedia ČR vítáme nového kolegu – na pozici koordinátora programů pro editory nastupuje Tadeáš Bednarz. Ve své roli se bude věnovat rozvoji komunity editujících Wikipedii: organizaci tematických výzev, podpoře nováčků i zkušených wikipedistů a wikipedistek, posilování diverzity a podpoře dlouhodobé aktivity. V týmu nahrazuje Honzu Beránka, který i nadále zůstává aktivní v rámci Wikimedia hnutí – nově jako zaměstnanec Nadace Wikimedia.
Tadeáš není ve Wikimedia ČR žádným nováčkem – s hnutím je propojen dlouhodobě a má za sebou řadu různorodých rolí. V říjnu 2025 ukončil své působení v radě Wikimedia ČR, kde působil od roku 2021. V komunitě je pod uživatelským jménem Plánovací kalendář známý především jako aktivní fotograf na Wikimedia Commons, zároveň patří mezi správce české Wikipedie, kam přispívá i vlastními články. Profesně působí jako kronikář města Orlová a věnuje se dokumentování místní historie. Paralelně studuje ve Finsku námořní navigaci a příležitostně absolvuje praxi na finských lodích.
K projektům Wikimedia jsem se dostal přes fotografii – původně jsem chtěl „jen“ doplnit chybějící ilustrační snímky, postupně jsem si ale našel cestu i k encyklopedickému psaní a údržbě obsahu. Na české Wikipedii působím jako správce, kde se věnuji každodennímu chodu projektu, podpoře nováčků a kultivaci článků. Ve spolku jsem kromě působení v radě také pracoval jako hodnotitel žádostí v rámci projektu Fotíme Česko a příležitostně také jako lektor.
Studium námořní navigace ve Finsku a praxe na lodích mi navíc rozšířily fotografický záběr – od měst a regionů až po přístavy a život na moři.
Největší radost mi dělá, když se na Wikipedii objeví nováček, kterého editování chytne a zůstane. Udržování a rozšiřování komunity napříč projekty Wikimedia považuji za to nejdůležitější, co má smysl dlouhodobě – jak pro obsah, tak pro lidi, kteří za ním stojí.
Jak vypadá vývoj pro automotive od návrhu po reálné nasazení? Například vývoj inteligentní kliky pro automobily (door handle sensor) kombinuje NFC komunikaci, kapacitní snímač a komunikaci s řídicí jednotkou přes CAN sběrnici.
Planeta OpenAlt
Česká komunita MojeFedora.cz 
Pavel Matějíček 
OpenAlt z.s. 
Účastnice a účastníci editatonu Ženy ve vědě 2024, Akademie věd. Richard Sekerak (WMCZ), CC BY 4.0, via 
Workshop Mediální výchova a lidská práva na Wikipedii pro studenty ZŠ Londýnská, 2024. Jan Beránek, CC BY-SA 4.0, via 
Valná hromada Wikimedia Europe 2024, Praha Lampárna. Richard Sekerak (WMCZ), CC BY-SA 4.0, via 
Komunita Linux Mint CZ&SK 
Jiří Eischmann 
Konec podpory Windows 10 přináší zajímavou příležitost pro Linux, protože nechává bez podpory miliony počítačů, které by mohly dál sloužit a na kterých by mohl běžet právě Linux. Proč přechod na Linux dává větší smysl než kdykoliv před tím a jak jsme se rozhodli tomu jít naproti na OpenAltu. 
Josef Jebavý 
Zisiadis Nikolaos, CC BY-SA 4.0, via 
Zisiadis Nikolaos, CC BY-SA 4.0, via 
Zisiadis Nikolaos, CC BY-SA 4.0, via 
Steering Committee (řídící výbor)
Klára Joklová s organizátorkou příštího CEE meetingu v Rumunsku Anamariou Lupan. 
