Planeta OpenAltSe začátkem měsíce tu máme již třetí epizodu podcastu Digitální Mlha, který připravuje CZECH CYBER TV ve spolupráci s Nettles Consulting. Najít jí můžete na YouTube a podíváme se v ní mj. na zranitelnost vybraných Bluetooth zařízení nazvanou WhisperPair, prosincové útoky na polskou energetiku, údajné sledování telefonů vládních činitelů Velké Británie, návrh aktualizace Aktu o kybernetické bezpečnosti i řadu dalších témat…
Zveme Vás na letošní druhý sraz spolku OpenAlt. Naše spolkové srazy jsou volně přístupné a otevřené všem zájemcům nejen o otevřené technologie.
Tématem srazu bude komunitní komunikační sít MeshCore.
Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Foto z nedávné instalace Meshcore repeateru techpark.meshcore.cz na budově Red Hatu v Medlánkách.Sraz se bude konat 20. 2. 2026 v 18:00 a místem pro naše setkání budou prostory Red Hat Labu (místnost Q304), tentokráte na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2! Pokud se ztratíte, nebojte a volejte +420 602 797 774, nebo pište na konferenčním Telegramu. Děkujeme společnosti Red Hat za možnost využití prostor Red Hat Labu!
A co víc, pokusíme se i přednáškový blok živě streamovat na vhsky.cz!
Nezapomeňte si Vaše Meshcore společníky!
We invite you to this year’s second OpenAlt meetup. Our gatherings are free to attend and open to everyone, not just those interested in open technologies.
The topic of this meetup will be the MeshCore community communication network.
Jindřich Skácel will introduce MeshCore, demonstrate various client devices, and show what deploying your own repeater looks like in practice.
Photo from the recent installation of the MeshCore repeater techpark.meshcore.cz on the Red Hat building in Medlánky. The meetup will take place on February 20, 2026, at 18:00. We will meet at the Red Hat Lab (room Q304), this time located at the BUT Faculty of Information Technology in Brno (Božetěchova 1/2).
If you get lost, don’t worry! Call +420 602 797 774 or message us on the conference Telegram channel.
We would like to thank Red Hat for allowing us to use the Red Hat Lab facilities!
What’s more, we will try to live stream the presentation session at vhsky.cz!
Don’t forget to bring your MeshCore companions!
Tisková zpráva Zdroj foto: Denisa Hejlová Praha, 4. 2. 2026 – Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy ve spolupráci s iniciativou Férový influencer, Sdružením pro internetový rozvoj (SPIR), Asociací komunikačních agentur (AKA) a projektem Svět Influencerů pořádá tiskovou konferenci k aktualizaci Etického kodexu férového influencera. Vliv influencer marketingu v České republice...
Věnujete se tématům, v nichž chcete dosahovat systémových změn? Plánujete nabízet a prosazovat konkrétní řešení problémů na lokální či celostátní úrovni? Jinými slovy – věnujete se advokační práci, vedete nebo se chystáte vést advokační kampaně? Pokud ano, jsou tyto konzultace vhodné právě pro vás.
Hledáte podporu pro advokační práci? Přihlaste se do výzvy na konzultace!
Termín pro odevzdání přihlášek je 5. března 2026 včetně.
Přihlášku si stáhněte a vyplněnou ji zašlete e-mailem ve formátu .pdf na kristina.dedeckova@osf.cz.
Naučíte se, jak efektivně přesvědčovat politiky a političky, veřejné instituce i soukromé firmy, aby přijali konkrétní rozhodnutí nebo změnili zavedenou praxi. Dozvíte se, jak úspěšně plánovat advokační kampaň a jak do ní smysluplně zapojit veřejnost.
Konzultace vám pomohou:
Více o tom, co je advokační práce, naleznete v našich publikacích:
Více informací uslyšíte od Štěpána Drahokoupila v podcastu Humancraft Jany Křížkové.
Co konzultace obnášejí?
Získáte 20 člověkohodin expertní podpory – od strategického plánování přes komentáře k textům a mediálním výstupům až po poradenství v oblasti komunikace s veřejnými institucemi. Konzultace mohou probíhat online i osobně, podle vašich potřeb, včetně možnosti rychlých konzultací po telefonu, přes WhatsApp apod.
Spolupráce probíhá po dobu 12 měsíců nebo do vyčerpání alokovaného počtu hodin.
Konzultace zajišťují expertky a experti Advokačního fóra Nadace OSF. Každá podpořená organizace nebo iniciativa bude spolupracovat se zkušenou dvojicí konzultantů a konzultantek.
Podpořené organizace nebo iniciativy s námi budou spolupracovat od 1. 5. 2026 do 30. 4. 2027.
Uvedený rozsah 20 člověkohodin znamená součet času všech zapojených konzultujících, tedy například po tříhodinovém plánování se dvěma konzultujícími budete mít vyčerpáno 6 hodin.
V případě zájmu je možné po vyčerpání 20 hodin bezplatných konzultací navázat placenou spolupráci.
„OSF bezplatné konzultace nám pomohly lépe uchopit strategii projektu a ujasnit si další směr. Jako týmu nám zároveň přinesly profesionálnější pohled i konkrétní návrhy řešení.“
Barbora Jalovecká – organizace 6 hodin
„Konzultace nám pomohly se vyznat v našich potřebách, co se advokační práce týká. Utřídit si priority a udělat první krok. Spokojenost veliká.“
Andrea Brožová – organizace Česká asociace pro psychoterapii
O výsledcích vás budeme informovat do 7. dubna.
Kritéria výběru:
Při výběru organizací a občanských iniciativ budeme zohledňovat následující kritéria:
Pro úspěšné získání konzultací není nutné, abyste naplnili všechna kritéria.
Přihlášky bude posuzovat komise složená z odborníků, odbornic z Nadace OSF, programu Advokačního fóra Nadace OSF a externího člena*ky komise.
Neváhejte se obrátit na Kristinu Dědečkovou – kristina.dedeckova@osf.cz.
Bezplatné konzultace vám můžeme poskytovat jen díky štědré podpoře těchto dlouhodobých partnerů Advokačního fóra Nadace OSF.
Klatovský radioklub OK1KCY byl založen až v roce 1981, proto jsme zpočátku (1980-1982) jezdili vysílat s kdyňskými hochy, třeba na Polní dny VKV, ve Kdyni funguje radioklub OK1KNF už od roku 1957.
Naše vlastní VKV historie začala až Polním dnem 1983.
A proto jezdíme zase od roku 2017 s dětmi vysílat do OK1KNF, prostě proto, že tam mají dvě výborně vybavené vysílací kóty – na Korábu a na vrchu Úlíkov, na to jsme se v Klatovech nikdy nezmohli.
.jpg)
Zběžně trochu historie o Klatovsku
Úplný začátek radioamatérství v Klatovech znamenal rok 1937, kdy získal koncesi pan Václav Vaník OK1VN. Před válkou o ní samozřejmě přišel, obnovena byla v roce 1946.
V roce 1947 přibyla koncese OK1QY, Luděk Neužil byl klatovský student Univerzity Karlovy, po dokončení studií pracoval dlouhá léta na observatoři v Ondřejově.
V Povolovacích podmínkách roku 1949 se objevilo toto:
„Koncesionář je povinen předložiti prohlášení dvou fysických osob, které se zaručují, že koncesionář nezneužije nebo neumožní zneužití své vysílací stanice k protistátní činnosti; v prohlášení musí být uvedena i osobní data těchto osob.“
Toto ustanovení znamenalo významný úbytek koncesionářů u nás, a není divu. V tehdejší vypjaté situaci počínající "špionomanie" nebylo radno nastavovat krk do oprátky, obzvláště ne za "podezřelá" individua bavící se vysíláním.... Radioamatérům, kteří toto prohlášení do určeného data nepředložili, byla pozastavena činnost, a později o koncesi přišli.
To byl zřejmě případ i klatovských hamů OK1VN a OK1QY.
Až do roku 1968 byl v Klatovech jediný koncesionář, byl to František Vondra OK1AD, koncesi získal snad v roce 1955, byl to vedoucí operátor OK1KAK i pozdějšího OK1KTX.
Rok 1968 znamenal značný přírůstek koncesovaných radioamatérů v Klatovech, byli to:
František Pavlas OK1IAA:
Pavel Soušek OK1IAG:
Milan Melenec OK1IAJ a Václav Vaník, tentokrát jako OK1IVN.
A ze Slovenska přišel Arpád Serenčeš OK1CGU:
Z radioklubu OK1KTX se po srpnové invazi 68 volalo do světa, při pozdějším vyšetřování vzal na sebe veškerou odpovědnost OK1AD a tak o koncesi v roce 1971 přišel, později zanikla i značka klubu OK1KTX.
Kromě výše zmíněných klatovských radioklubů existoval na Klatovsku radioklub OK1KBI v Horažďovicích, založen byl v roce 1956 a existoval i radioklub v Sušici OK1KWR. V současnosti není na Klatovsku už žádný radioklub. OK1KCY a OK1KBI zanikly v roce 2017, OK1KWR asi ještě dříve.
Na Klatovsku byl OK1KBI založen v roce 1956 v Horažďovicích, přímo v Klatovech existoval klub OK1KAK někdy v polovině padesátých let, viz pár QSL lístků OK1KAK v a OK1KTX kolem roku 1968:
OK1DLY:
(pozn. OK1MHK - od Ládi coby velkého konstruktéra jsem stavěl transceiver "Kolibřík" . Byl to telegrafní TRX s výkonem okolo 1W. V té době jsem ještě neměl koncesi, ale na vojně jsem k telegrafu přičichnul. Kolibřík poslouchal stejně jako R-4 co jsem měl v dílně na stole. Dokonce jsem tenkrát jako UNLIS pár spojení na Kolibříka udělal, bylo to ale spojení neohrabané.
OK1FR:
.JPG)
OK1DVT:
OK1JMK:
Letošní ročník soutěže Československo 2025 je za námi a čísla mluví jasně: o naši společnou historii je stále obrovský zájem. Do výzvy se zapojilo celkem 42 účastníků a účastnic, kteří společnými silami obohatili Wikipedii o 184 zcela nových článků a dalších 68 jich významně rozšířili.
Nezůstalo ale jen u textů. Díky soutěži přibylo na Wikimedia Commons také 238 fotografií, které mapují československou stopu v čase i prostoru. Zároveň jsme v rámci výzvy uspořádali dva editatony, jeden v pražské budově Českého rozhlasu a druhý v Městské knihovně Praha ve spolupráci s oddělením Pragensií, jehož tématem byla pražská MHD v období Československa.
Jaký byl letošní ročník, kdo si odnesl ceny poroty a co prozradili ti nejpilnější editoři?
V kategorii psaní článků se letos sešla silná konkurence. Pokud jde o kvantitu a vytrvalost, dominovali zkušení wikipedisté. Nejaktivnějším autorem se stal Karelkam s úctyhodnými 55 editacemi, následovaný Romanem Vyšanským (42 editací) a Bazim (23 editací).
Vítěz kategorie, wikipedista Karelkam, je důkazem, že věk je jen číslo a Wikipedie je koníčkem na celý život. Ve svém medailonku prozradil:
„Jsem ročník 1941 a moje přispívání do Wikipedie je (možná) smysluplným naplněním mých volných chvil. Stále nacházím inspiraci pro další příspěvky. Díky za pochvalu a děkuji celé komunitě wikipedistů za to, že mi v mém koníčku pomáhají a některé nedostatky opravují.“
Kvantita však není vše. Porota ve složení wikipedistky Meloun1212, Mgr. Martina Sováka ze Státního oblastního archivu v Praze a Jany Bartošové z Českého rozhlasu se zaměřila na hloubku zpracování, práci se zdroji a samozřejmě i celkovou kvalitu.
1. místo: JanaJin: Porota ocenila vyrovnané zpracování biografických článků, které tvořily většinu příspěvků. Články mají podle porotců velkou informační hodnotu, jsou dobře ozdrojované a představují jasného vítěze v celkovém hodnocení.
2. místo: Dirillo: Stříbrnou příčku si odnesla wikipedistka Dirillo, zejména za vynikající práci s literaturou a odbornými zdroji. Porota vyzdvihla orientaci autorky v širších historických souvislostech. Její články byly hodnoceny jako „vynikající text velkého rozsahu, propracovaný, s množstvím podrobností“.
3. místo: Markri~cswiki: Třetí místo putuje k uživateli Markri~cswiki. Porota vyzdvihla především logickou strukturu článků a schopnost autora zasadit témata do širšího historického kontextu. Články jsou velmi slušně ozdrojované, obsažné a přehledné.
Štěstí v losování se pak usmálo na wikipedisty Colaagri a Patrik Danvel. Losování proběhlo na webu RandomPicker, protokol je k dispozici zde.
JiriMatejicek, CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons, ořezánoSoutěžní příspěvky letos krásně pokryly celé spektrum československé reality. Pokud hledáte tipy na zajímavé čtení, tady je malá ochutnávka toho, co vzniklo:
Neznámý fotograf, volné dílo, prostřednictvím Wikimedia Commons; nahrál Mojmir ChuravyVizuální stránku soutěže ovládl Mojmir Churavy. Jeho přístup k soutěži byl unikátní – nesoustředil se jen na focení nových míst, ale na záchranu a restaurování historických portrétů osobností, které na Wikipedii chyběly.
Mojmír popsal svůj proces jako „osvobozování fotografií ze zajetí webových stránek“. Vyhledává volná díla (autory neznámé či zesnulé před dlouhou dobou), která následně digitálně restauruje:
„Pokud se zadaří, následuje ruční opracování cílové fotky v pokročilém grafickém editoru – narovnání, odstranění zkreslení, eliminace škrábanců, skvrn a zlomů. Někdy do celého procesu vhodně zapojím i AI, například pro odstranění nežádoucích objektů z pozadí nebo decentní kolorování.“
Jak sám dodává, tato mravenčí práce s grafikou ho baví a pomáhá tak zpřístupnit historii i tam, kde si starší generace wikipedistů nemusí s technikou vědět rady.
Všechny účastníky a účastnice výzvy jsme ocenili virtuální „medailí“ (uživatelským vyznamenáním vytvořeným právě pro tuto událost). Navíc pro prvních 100 účastnic a účastníků výzvy poskytl partner soutěže Klub Pánů z Ponožkovic ponožky v národních barvách a členství v Klubu pánů z Ponožkovic na 3 měsíce.
Mezi vítěze jsme rozdělili knihy z nakladatelství Historického ústavu AV ČR.
Hlavní akcí, která v rámci výzvy proběhla, byl editaton Československo v galerii Českého rozhlasu, se kterým navázal spolek Wikimedia ČR partnerskou spolupráci. V rámci editatonu se zkušení editoři zaměřili na zpracování nebo dokončení předem připravených článků. Nováčkům byli nápomocni zkušení lektoři, kteří se zaměřili na osvojení wikipedistických dovedností. Obohacením editatonu byla návštěva pracovny a debata s panem Miloslavem Turkem, rozhlasovou legendou a správcem zvukových fondů. Ten účastníkům představil historické nosiče, na kterých byly záznamy uchovávány, ale také ukázal, jak se restaurovaly, katalogizovaly a digitalizovaly záznamy zvuků zvonů pořadu Zvony našeho kraje (zpřístupněné na Wikimedia Commons v projektu Zaniklé zvony).
Mojmir Churavy, CC0, prostřednictvím Wikimedia Commons
Pavel Bednařík (WMCZ), CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons, ořezánoVedle Českého rozhlasu byla domluvena také spolupráce s Národním filmovým archivem a Vojenským historickým ústavem. Cílem bylo představit tvorbu Československého armádního filmu, který vyráběl desítky filmů od roku 1950 až do roku 1999. Pásmo krátkých filmů, které v průběhu večera 11. listopadu 2025 představilo průřez tvorby díly Františka Vláčila, Václava Hapla nebo Vladimíra Drhy, uvedl kurátor sbírky VHU, pan Milan Hrubý. Uvedením tří filmů od dokumentaristy a pedagoga, profesora FAMU Rudolfa Adlera si účastníci a účastnice také připomenuli nedávný odchod této významné osobnosti a spolupracovníka armádního filmu. Na toto promítání pak navázalo také uvedení výjimečného celovečerního sci-fi filmu Konec srpna v hotelu Ozon Jana Schmidta, který vznikl v produkci Československého armádního filmu navzdory cenzurním zásahům a nesouhlasu zástupců strany.
Tadeáš Bednarz, CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia CommonsV rámci jednoho z editatonů soutěže Československo jsme se zaměřili také na pražskou hromadnou dopravu. Setkání proběhlo 26. listopadu v příjemných prostorách Městské knihovny v Praze, které nám poskytly ideální zázemí pro práci.
Akce se nesla v komornější a pracovní atmosféře, což umožnilo velmi individuální přístup lektora ke všem přítomným. Účastníci a účastnice se tak mohli do hloubky seznámit s technickými aspekty editování. Věnovali jsme se například tomu, jak správně nahrávat fotografie na úložiště Wikimedia Commons nebo jak vylepšovat články přidáváním relevantních odkazů. Podařilo se také rozšířit řady wikipedistů – přímo na místě si jedna z účastnic založila svůj první wiki účet a seznámila se s fungováním našeho spolku i komunity.
Hlavním výstupem akce jsou nové fotografie dokumentující pražskou dopravu. Díky editatonu se podařilo na Wikimedia Commons nahrát i méně běžné technické zajímavosti. Za zmínku stojí například fotografie Posunovací lokomotivy DPP 4072, která je nyní volně dostupná pro použití v článcích i mimo ně.
Děkujeme všem, kteří se do editování zapojili a pomohli zmapovat další kousek historie i současnosti naší dopravy.
Již tradičně jsme v rámci výzvy Československo měli svou programovou nabídku pro školy v rámci partnerství s programem Samet na školách spolku Díky, že můžem. Oslovili nás studenti a studentky hned z několika škol po celé ČR se zájmem o program do jejich školních festivalů.
Letos jsme tak mohli pracovat se studenty a studentkami Gymnázia v Jaroměři a také z pražské VOŠ, Gymnázium, SPŠ a SOŠ Podskalská. Obě školy nás přivítaly festivalově vyzdobené a v obou případech měli velkou část organizace programu i komunikace s námi na starost studenti a studentky. Workshopy tohoto typu nejsou obvykle editační, spíše účastníky a účastnice seznamují s tím, co svět Wikimedia nabízí a jak to vlastně na Wikipedii funguje – třeba s historickým heslem či spornými okamžiky u hesel nedávné historie. Cenné jsou v tom, že téma si vybírají sami studenti a studentky, kteří tak dávají jasný signál, že Wikipedie je zajímá.
Stálicí v naší spolupráci nejen v rámci výzvy Československo je Dvořákovo gymnázium. Skrze pedagožku Zuzanu Krybusovou, která učí na škole přímo předmět mediální výchovy, se již po několikáté setkáváme s dalším ročníkem. Studenti a studentky gymnázia tvoří nová hesla ve dvojicích, samotné tvorbě předchází rešerše, hledání vhodných chybějících hesel ideálně místně příslušných Kralupům. Po této přípravě se se studenty setkáváme my, ať již v rámci našich editatonů nebo na půdě školy v rámci výuky a začíná práce na hesle, které pak studenti dokončují samostatně mimo vyučování. I letos tak vznikla zajímavá hesla, například knižní svědectví o brutalitě komunistického režimu Byly jsme tam taky nebo heslo mapující historii klíčového chemického podniku, jehož výstavba zahájená koncem 50. let zcela změnila tvář města a stala se dominantou tamního průmyslu Kaučuk Kralupy. Dvořákovo gymnázium je pro nás dlouhodobě důkazem, že i na střední škole mohou vznikat kvalitní hesla. Když se vhodně spojí síly a podaří se propojit práci ve výuce s tím, co nabízí svět Wikimedia, získávají studenti hodnotnou pozitivní zkušenost a největší encyklopedie nový kvalitní obsah.
(a prečo by sme mali prestať navzájom zamieňať jazyk za národný symbol)
V digitálnom aj offline svete sa často stretávame s tým, že pri voľbe jazyka používame malé ikonky vlajok. Zdá sa to intuitívne a pekne vizuálne - predsa angličtinu rýchlo nájdeme pod americkou alebo britskou vlajkou, nemčinu pod nemeckou a slovenčinu pod tou slovenskou. Ale táto prax je omyl. Jazyk nie je to isté ako krajina či národ a jeho reprezentácia pomocou vlajky je problematická z viacerých dôvodov.
Vlajky sú symboly štátov alebo politických entít - patria ku konkrétnej krajine. Jazyky však žijú a šíria sa cez národné hranice. Napríklad:
Toto jednoduché zistenie vyvracia jeden z najčastejších predpokladov - že jazyk je rovnaký ako štát alebo že by mal byť viazaný na jeden „domovský“ štát.
Používať vlajku určitej krajiny pri reprezentácii jazyka môže byť nevhodné alebo dokonca urážlivé pre ľudí, ktorí sa s touto vlajkou politicky neidentifikujú.
Predstavte si:
Takéto spojenie jazyka s jednou vlajkou ignoruje diverzitu kultúr, identít a reálnych jazykových spoločenstiev.
Okrem kultúrnych a politických dôsledkov je tu aj jednoduchý UX problém: vlajky môžu byť mätúce či vizuálne nejasné.
Vlajka - jazyk sú dve rôzne dimenzie ľudskej kultúry:
Preto ich nemôžeme jednoducho zameniteľne používať.
Namiesto toho, aby sme sa spoliehali na vlajky, tu je niekoľko praktických alternatív:
- napr. Slovenčina, English, Español, Français, 中文, atď.
Tento priamy spôsob je jasný, inkluzívny, a bez politických symbolov.
Napr. ISO kódy ako EN, FR, ES, SK, ZH alebo vizuálne symboly abecedy (é, 字, Ж, ß).
To pomáha ľuďom orientovať sa bez nutnosti „národnej“ asociácie.
Jednoduché vizuálne prvky ako glóbus, rečnícka bublina či piktogramy písma môžu indikovať jazyk bez zmienky o národe.
Použitie vlajok pre označenie jazykov je skôr konvenčné UX riešenie než správny koncept. Jazyk je životná, kultúrna a sociálna skutočnosť, ktorá nepotrebuje politicko-národné označenie. A hoci vlajky môžu pomôcť pri rýchlej orientácii, často vedú k nepresnostiam a môžu byť vnímané ako nevhodné alebo urážlivé.
Pri navrhovaní webov, aplikácií či vizuálnych jazykových menu preto odporúčame:
Preferuj text a jazykové označenia pred vlajkami.
To je nielen logickejšie, ale aj inkluzívnejšie a vhodnejšie pre globálne publikum.
Při příležitosti konference FOSDEM bude 215. sraz OpenAlt v Bruselu.
Prohodíme pár slov a dáme si wafle.
On the occasion of the FOSDEM conference, the 215th OpenAlt meetup will take place in Brussels.
Where: In front of the entrance to the F1 building, by the parcel locker (geo:50.812958,4.381319)
When: Sunday, 1st February 2026 at 11:00
We’ll have a chat and enjoy some waffles.
Společnost Nex Computer, která vyrábí a prodává NexDock - dock v podobně laptopu, který připojenému mobilu poskytuje velký displej a plnohodnotnou klávesnici a umožňuje běh Androidu v desktop režimu (dosud pouze u podporovaných zařízení, od Androidu 16 výše by měl fungovat každý telefon) - uvádí mobilní telefon NexPhone, který bude umožňovat běh tří operačních systémů.
Telefon, který se sice uváděnými parametry nemůže řadit mezi nejvyšší dnešní modely, umožní běh operačního systému Android, v němž bude možné spustit jako aplikaci kompletní prostředí Debian Linuxu včetně podpory hardwarové akcelerace grafiky a kromě toho bude umožňovat dualboot do ARM verze Windows 11. Vzhledem k tomu, že aktuálně Windows nedisponují vhodným grafickým prostředím pro používání na mobilu, společnost pro ně vytvořila vlastní shell, který se odkazuje zpět do doby Windows Phone.
Srdcem telefonu je Qualcomm QCM6490, doplněný 12 GB RAM a 256 GB flash úložištěm. Jak již bylo řečeno, dnešní vlajkové lodě nabízí více, ale hlavní devízou tohoto řešení je slibovaná podpora ze strany výrobce procesoru až do roku 20236 a to ve všech nabízených operačních systémech.
V předprodeji je možné telefon rezervovat za 199 USD s doplatkem 350 USD při doručení. I tato cena odpovídá spíše mid-range přístrojům, ovšem žádný jiný triple-boot nenabízí.
Zdroj:
Zrovna když si pořídím nový telefon, tak na trh začnou přicházet opravdu zajímavé novinky, které konečně rozbíjejí tu nudu a šeď posledních dvou dekád. Tak snad jim to vydrží, než budu telefon pořizovat příště.
Únorové RoboDoupě bude 7.2. proto sledujte web a fórum, kde se dozvíte podrobnosti.
Místo konání: MFF UK, kampus Troja, pavilon N („Impakt“), 2. patro, Laboratoř robotiky.Adresa: V Holešovičkách 2, Praha 8 (zastávka MHD Kuchyňka; auto lze zaparkovat podle mapy tady)1.
Program:
10:00 – 10:15 Slovo úvodem… 10:15 – 11:00 AI v robotice [...]
Ceny AI nástrojov sa dnes menia rýchlejšie než titulky o umelej inteligencii. Nie preto, že by firmy stratili kompas, ale preto, že sa mení samotná logika softvéru. AI pricing už nie je len otázka: koľko si vypýtame. Je to otázka: za čo vlastne zákazník platí.
Kým kedysi stačilo nastaviť mesačný paušál a dúfať, že vydrží rok, dnes sa z cenotvorby stal neustály experiment. A experimentuje celý trh.
Pri starom SaaS platilo jednoduché pravidlo: jeden používateľ navyše skoro nič nestojí. Pri AI to neplatí. Každý dotaz, každý generovaný text, každý obrázok má reálny náklad. Tomu sa hovorí inference cost a je to tichý motor všetkých zmien v cenotvorbe.
Práve preto sa presadil usage-based pricing - platíš podľa toho, koľko AI používaš. Menej romantické ako paušál, ale férovejšie. A hlavne udržateľnejšie.
AI sa správa skôr ako elektrina než ako softvér. Čím viac ju používaš, tým viac stojí.
Tokeny, výpočty, parametre. Technicky správne, marketingovo nepoužiteľné. Preto prišli credits. Jednoduché jednotky, ktoré hovoria: totoľko máš, toľko minieš.
Credits nie sú len spôsob účtovania. Sú nový jazyk ceny. Učia používateľov rozmýšľať nad tým, koľko hodnoty AI spotrebúvajú. A firmám dávajú šancu držať náklady pod kontrolou bez toho, aby museli vysvetľovať fyziku neurónových sietí.
Väčšina firiem dnes nevolí extrémy. Nechcú ani čistý paušál, ani čistý meter spotreby. Preto vzniká hybrid model - subscription + usage-based pricing.
Základ platíš mesačne. AI funkcie podľa spotreby. Istota pre firmu, férovosť pre zákazníka.
Nie je to dokonalé riešenie, ale je to najpraktickejšie riešenie sveta, kde sa náklady menia každý mesiac a používanie každý deň.
Najambicióznejší trend sa volá outcome-based pricing. Namiesto platenia za počet dotazov sa platí za to, čo AI skutočne spôsobí. Menej za proces, viac za efekt.
Nie za to, že AI napísala e-mail. Ale že niekto odpovedal. Nie za generovaný report. Ale za rozhodnutie, ktoré pomohol urobiť.
Zatiaľ je to skôr vízia než realita. Ale ukazuje smer, ktorým sa cenotvorba môže posunúť: od techniky k hodnote.
Lebo môžu. A lebo musia. Firmy dnes sledujú dáta, testujú reakcie zákazníkov a upravujú cenníky častejšie než kedysi celé produkty. Tento prístup má meno: continuous pricing.
V svete, kde sa modely zlepšujú každé mesiace a náklady kolíšu každý týždeň, je fixná cena ilúzia stability. Realita je pohyb.
AI pricing dnes nie je len ekonomická otázka. Je to filozofická. Hovorí, či firma verí v transparentnosť, v hodnotu pre zákazníka, alebo len v maximalizáciu spotreby.
Platíme za čas?
Za výkon?
Za výsledok?
Za možnosť?
Každý cenník je odpoveďou na tieto otázky.
V ére AI prestáva byť cena poslednou položkou na webe. Stáva sa súčasťou samotného produktu. Rovnako dôležitou ako dizajn, funkcie či onboarding.
Firmy, ktoré budú pricing vnímať ako živý systém, získajú výhodu. Tie, ktoré ho budú brať ako tabuľku v exceli, budú len reagovať.
A my ako používatelia sa budeme musieť naučiť čítať ceny rovnako pozorne ako funkcie. Lebo v nich je dnes ukrytý celý príbeh o tom, čo AI znamená - a kam smeruje.
Stronger Roots se znovu dává do pohybu. Ne jedním setkáním, ale jasným signálem, že začíná nové období programu, který se stále víc opírá nejen o sílu komunit, ale i o spolupráci napříč obory, tématy a typy aktérů. 1. ledna 2026 odstartoval nový běh, který se paralelně rozbíhá v Česku, na Slovensku, v Maďarsku a v Polsku. V mezinárodním měřítku se 84 organizací a sítí zapojilo do rok a půl dlouhého vzdělávání a společných aktivit. V České republice jsme zahájili hned dvakrát – úvodními setkáními, která symbolicky i prakticky otevřela oba pilíře programu. Stronger Roots dlouhodobě podporuje odolnost a stabilitu organizací občanské společnosti. Nový běh ale zřetelně ukazuje, že vedle budování silných komunit příznivců roste i důraz na transverzální spolupráci.
V programu Stronger Roots je Nadace OSF lídrem mezinárodního konsorcia, které dále tvoří český think-tank Glopolis, slovenská Nadácia otvorenej spoločnosti, maďarská NIOK Foundation a nově i polská Batory Foundation. Společně posilují odolnost a stabilitu organizací občanské společnosti v Česku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku. Program financuje Evropská unie z programu Občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV).
Úvodní setkání pilíře 1: Budování komunit příznivců 15. ledna 2026 v Praze
Úvodní setkání pilíře 2: Budování komunit příznivců 22. ledna 2026 v Praze
“Půjdeme na to od samotných kořenů, protože kdo chce budovat komunitu musí začít u sebe. Největší změnou je pak samotný mindset, kterým je hluboké přesvědčení že s podporou lidí a ve spolupráci s partnery toho uděláme více a proběhne to lépe.”
Adéla Nejedlá, manažerka programu Stronger Roots, Nadace OSF
Představení účastníků a účastnic prvního setkání
Manažerka programu Stronger Roots Adéla Nejedlá vítá účastnice a účastníky
Hlavní prostor dostalo sdílení dobré praxe. V panelové diskuzi vystoupili alumni minulého období programu, mezi které patří Štěpán Komárek, Lucie Voláková, Klára Hrdá a Olga Pek. Nově podpořeným organizacím předali praktické tipy, kam na začátku vložit energii a jak vytěžit maximum ze spolupráce s mentorem či mentorkou. Mezi rady, které spolehlivě uvolnily atmosféru, patřilo například i doporučení založit si mezi sebou skupinu na WhatsAppu pro rychlé sdílení zkušeností i vzájemnou podporu v momentech, kdy se zrovna nedaří. Právě tato výzva k otevřenosti a budování komunity i mezi podpořenými organizacemi potvrdila, že pilířem celého programu je partnerství a vzájemná solidarita.
Diskuze s alumni minulého období programu
Atmosféra diskuze s alumni
O tom, jak nastavit vztah mezi organizací a mentorem či mentorkou k oboustranné spokojenosti, mluvili také mentorky Marie Peřinová, Lenka Kadeřábková a mentor Marek Vozka. Nejedná se totiž pouze o předávání know-how nebo hotových doporučení. Mentoring ve Stronger Roots stojí na partnerském vztahu, ve kterém mentor či mentorka organizaci provází, nabízí externí pohled, klade otázky a pomáhá jí ujasnit si směr, ale nerozhoduje za ni. Do průvodcovské role vstupují zkušené osobnosti z občanské, akademické i byznysové sféry s dlouhodobou praxí v řízení projektů, týmů nebo organizací. Nemusí být profesionálními kouči, klíčová je jejich schopnost pracovat s respektem k jedinečnosti organizace a ochota věnovat čas budování vzájemné důvěry. Organizace zároveň zůstává držitelem tématu a sama si určuje, čemu se chce věnovat.
V závěrečné části setkání se hosté společně zamýšleli nad tím, co pro ně znamená komunita a proč je pro jejich organizace klíčové budovat vlastní okruh příznivců. Nevnímají totiž komunitu jen jako „publikum“ nebo databázi kontaktů, ale jako živý ekosystém vztahů, který organizaci drží pohromadě z více stran. Dává organizaci zastání a legitimitu a stává se prostorem, kde se potkává zkušenost, expertíza a sdílený pohled na svět. Právě to posiluje kredibilitu organizace vůči veřejnosti, partnerům i institucím.
Zamýšlení se nad tématem komunit
Diskuze o komunitě v jedné ze skupinek
Druhý pilíř, který zaštiťuje český think-tank Glopolis, se zaměřuje na posílení spolupráce mezi sítěmi organizací občanské společnosti a různorodými aktéry. Do programu se pro následující rok a půl zapojilo pět českých sítí, které spojuje cíl řešit komplexní společenské problémy. Společně na setkání 22. ledna v Café Husovka zapřemýšleli nad tím, kdo budou jejich hlavními partnery a subjekty ke spolupráci stejně jako jaké největší výzvy je v plánované spolupráci čekají. Vybrané sítě mají v plánu strategicky budovat a rozvíjet spolupráci s odlišnými partnery a když všichni aktéři pochopí problém a najdou společnou řeč, mohou koordinovat dialog i prosazování zájmů. Témata, kterým se budou sítě věnovat, jsou pestrá od boje proti pracovnímu vykořisťování migrantů přes ochranu práv osob se sluchovým postižením až po posílení debaty o vlivu klimatické změny na zdraví nás všech.
Úvodní setkání pilíře 2: Transverzální spolupráce sítí 22. ledna 2026 v Praze
“Transverzální spolupráce není přesvědčování ostatních o naší pravdě, ale spíše hledání širšího porozumění, společného jmenovatele nebo sdílené shody.”
Jitka Hausenblasová, manažerka programu, Glopolis
Ponořte se do detailu všech projektů zde a zůstaňme v kontaktu, protože program Stronger Roots pro vás tímto nemusí skončit. V letošním roce totiž opět otevře brány podpory dalším organizacím, které mají zájem o rozvoj dovedností v rámci budování komunity příznivců. Formou zapojení mohou být webináře Akademie Stronger Roots, skrze které dáváme prostor širší veřejnosti nahlédnout do témat vzdělávacího programu, nebo nová grantová výzva na matchingové granty ke crowdfundingovým kampaním. Sledujte náš newsletter a buďte v obraze.
Program Stronger Roots financuje Evropská unie z programu Občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV). Názory vyjádřené jsou názory autora a neodráží nutně oficiální stanovisko Evropské unie či Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani EACEA za vyjádřené názory nenese odpovědnost.
Praha, 29. ledna 2026 Česká unie vydavatelů, Sdružení pro internetový rozvoj, Asociace online vydavatelů, Syndikát novinářů ČR a Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu vyjadřují znepokojení nad situací, kdy nebyli novináři vybraných médií vpuštěni na tiskový brífink ministra zahraničí Petra Macinky. Přístup médií k informacím z veřejných institucí je jedním ze základních...
„Nervové buňky kontrolují všechno, co máme v těle, celý chod našeho těla. V posledních letech se zjistilo, že nervová soustava kontroluje strašně moc věcí včetně imunity. A kvůli tomu se nabízí plno nových zajímavých terapeutických možností, kde cílením elektrického proudu můžeme ovlivňovat nervovou soustavu nejen pro léčbu neurologických poruch, ale různých jiných nemocí, které jsou spojené s imunitou.“
Pacientů s Parkinsonovu chorobou je v Česku skoro 50 000 a neustále jich přibývá. Nemoc postupně zbavuje člověka schopnosti ovládat své tělo, některým ale dokážou pomoci elektrody zavedené hluboko do mozku. Podobné stimulátory dokážou téměř lusknutím prstu odstranit příznaky nemoci. A stejně tak můžou pomáhat třeba u epilepsie. Eric Głowacki se svým týmem na CEITEC VUT pracuje na nejmodernějších neurostimulátorech. Ideálně takových, které fungují jen přiložením na tělo jako třeba elektrody, dají se dobíjet svítilnou mobilního telefonu a dokážou pomoci i pacientům se zánětlivými onemocněními. Jejich nejnovějším cílem je pomoci lidem postiženým ztrátou zraku a umožnit jim opět vidět svět. Proč testují stimulátory na švábech? Co mají společného implantáty a akupunktura? A dokážou rozpohybovat ochrnuté končetiny?
Tisková zpráva Praha, 28. ledna 2026 – Česká média připravila první reprezentativní samoregulační mechanismus na českém trhu. Samoregulační mechanismus (tzv. "samoregulační desatero“) vznikl ve spolupráci soukromých a veřejnoprávních médií a organizací sdružujících žurnalisty. Jeho cílem je napomoci udržet vysoké standardy novinářské práce a kvalitního zpravodajství v ČR.
Adam Hofer – Unisféra
10. 2. 2026 – úterý
17:30 - 19:00 – 18:00 espresso note
Máma mele kafe – Hrnčířská 3, Opava
Technologický pohled na vznik moderních imerzivních zážitků – fulldome planetária, obří LED dómy i VR. Od real-time grafiky a projekčních systémů přes výpočetní a síťovou architekturu až po nástroje a workflow pro tvorbu obsahu.
Organizátoři konference pro přispěvatele a příznivce Fedory Flock se rozhodli, že se bude opět konat v Praze a dokonce i na stejném místě - ve Vienna House by Wyndham na Andělu. Důvodem je si usnadnit organizaci před zásadnější změnou, která by měla přivést Flock do regionů mimo Evropu a Severní Ameriku v roce 2027. Termín pro tento rok je stanovený na 14.-16. června. Ten nebyl vybrán náhodně, ale tak, aby na Flock navazoval DevConf.cz, který se uskuteční 18.-19.6. v Brně. Aktuálně organizátoři hledají přednášející. Call for Papers se uzavírá za týden 2.2. s tím, že v březnu by mělo vybraným přednášejícím dojít potvrzení o přijetí.
Více se dozvíte na stránkách konference a dotazy na organizátory můžete pokládat v kanálu #flock:fedoraproject.org na Matrixu.
Stejně jako minulý rok se i letos zúčastníme soutěže FIRST Lego League Challenge. Tentokrát už jsme si vyzkoušeli Pybricks. Nečekejte ode mě shrnutí nebo nějakou recenzi, ale děti se mě zeptaly na jednu úlohu, kterou jsem v tom mumraji neodbavil okamžitou radou na místě. Takže si plním za domácí úkol. Jak zastavit Lego robota na černé čáře pomocí Pybricks?
Již loni se nám Pybricks dostal do hledáčku, že bychom tím nahradili prostředí Lego Spike. Má nějaké zajímavé API jako například udržení rovného směru pomocí gyroskopu. Varianta s Python kódem je zdarma, ale tím děti zatím trápit nechci. Umožňuje používat i grafické bloky, na které jsou zvyklé, bohužel mi licence nepřijde zrovna levná. I když použijete bloky, projekt si vyexportujete do Pythonu, což může v učení pomoci.
Úloha „zastav se na čáře“ je velmi praktická. Ostatně na herní plánu je několik čar, které můžete (ale nemusíte) k orientaci využít. Lego má barevný senzor a k němu existuje Pybricks API.
Neuvědomil jsem si, že přesnost měření barvy bude záviset na okolním osvětlení a při použití hodnoty odrazivosti nebude černá nikdy nula (přece jen něco odrazí). Chvilku jsem debugoval, jaké hodnoty naměřím na různých površích. Nakonec jsem pro sebe použil hodnotu 20 (20 % odrazivosti).
A pak už se k výslednému programu dostaneme poměrně přímočaře. V blocích to může vypadat takto.
V Pythonu takto.
<noscript><pre># pybricks blocks file:{"blocks":{"languageVersion":0,"blocks":[{"type":"blockGlobalSetup","id":"bjK,wS1MYO7aiYkFSwd{","x":4,"y":51,"deletable":false,"next":{"block":{"type":"variables_set_prime_hub","id":"{)WuTTGMSJwLS.H*~PKI","extraState":{"optionLevel":1},"fields":{"VAR":{"id":"0ac8)M*M0@okqL6j*T]k"}},"inputs":{"AXIS_TOP":{"shadow":{"type":"blockParametersAxis","id":"G~~=qPiIM)z4Qy;ugq.J","fields":{"VALUE":"z"}}},"AXIS_FRONT":{"shadow":{"type":"blockParametersAxis","id":"=O,F=r_j:y!5C6~`*A2D","fields":{"VALUE":"y"}}}},"next":{"block":{"type":"variables_set_motor","id":"S?(a.C=~LVoJ~3YRo;}.","fields":{"VAR":{"id":"9-KY1{EjNJxUixuEoYJ?"}},"inputs":{"PORT":{"shadow":{"type":"blockParametersPort","id":"pE~{$Zwzpz`i_VDqm^ab","fields":{"NAME":"A"}}},"POSITIVE_DIRECTION":{"shadow":{"type":"blockParametersDirection","id":"VrW-zLpmx[j,+8v+,L[1","fields":{"SELECTION":"Direction.COUNTERCLOCKWISE"}}}},"next":{"block":{"type":"variables_set_motor","id":"3,Y?*Mn1@v9fJ`yYW6Sf","fields":{"VAR":{"id":"@(Mc?VKF9P+IVA!,)0R;"}},"inputs":{"PORT":{"shadow":{"type":"blockParametersPort","id":"r`9bbROX1dwatV7O$.:`","fields":{"NAME":"E"}}},"POSITIVE_DIRECTION":{"shadow":{"type":"blockParametersDirection","id":"Fk;M%s,~BY}0ww1j30bP","fields":{"SELECTION":"Direction.CLOCKWISE"}}}},"next":{"block":{"type":"variables_set_motor","id":"^b]cQj|TmdV%cZJhl0gI","fields":{"VAR":{"id":"#~*U;Y3)}OaA),GbQ/cW"}},"inputs":{"PORT":{"shadow":{"type":"blockParametersPort","id":"?.^x_gX%wU.Xv.#3wRPP","fields":{"NAME":"D"}}},"POSITIVE_DIRECTION":{"shadow":{"type":"blockParametersDirection","id":"0Np/F+n#MjwgBk{6MrPK","fields":{"SELECTION":"Direction.CLOCKWISE"}}}},"next":{"block":{"type":"variables_set_motor","id":"I#`Wxj%/1]|h{X+ZQ;3Y","fields":{"VAR":{"id":"xE_y9@2/n%+##W#h*hFj"}},"inputs":{"PORT":{"shadow":{"type":"blockParametersPort","id":"j1eKhU`bdoHdh)~]Hl2b","fields":{"NAME":"C"}}},"POSITIVE_DIRECTION":{"shadow":{"type":"blockParametersDirection","id":"|$c/*_TuT!~8{cQFN{[f","fields":{"SELECTION":"Direction.CLOCKWISE"}}}},"next":{"block":{"type":"variables_set_drive_base","id":"B@6q{(N{H$OlQN@o(=#7","fields":{"VAR":{"id":"/@.Q%T4BjtqKCq7$UAbr"}},"inputs":{"VAR":{"shadow":{"type":"variables_get_motor_device","id":"h-`^(Zu#NTvZ*mW#2vcD","fields":{"VAR":{"id":"9-KY1{EjNJxUixuEoYJ?","name":"kolo leve","type":"Motor"}}}},"VAR2":{"shadow":{"type":"variables_get_motor_device","id":"CD5,af-R[yO,bE]-?Uf_","fields":{"VAR":{"id":"@(Mc?VKF9P+IVA!,)0R;","name":"kolo prave","type":"Motor"}}}},"VALUE0":{"shadow":{"type":"unit_distance","id":"GNgo@U(M|24Obsy~%4x{","fields":{"VALUE0":88}}},"VALUE1":{"shadow":{"type":"unit_distance","id":"cIT+~l^nylC1%}(,bsKB","fields":{"VALUE0":144}}}},"next":{"block":{"type":"variables_set_color_sensor","id":"0]Gny{r@pu-me0u.qL+H","extraState":{"optionLevel":0},"fields":{"VAR":{"id":"4q7cl%:FR{.%!.~b;=4j"}},"inputs":{"PORT":{"shadow":{"type":"blockParametersPort","id":"HrOt9)|o*,]VPV8SDZ9E","fields":{"NAME":"B"}}}},"next":{"block":{"type":"variables_set_color_sensor","id":"x.AGwFp0|}^R*%F(%TcG","extraState":{"optionLevel":0},"fields":{"VAR":{"id":"^z-R_D5t#~Oky5)7@fjS"}},"inputs":{"PORT":{"shadow":{"type":"blockParametersPort","id":"I!+TlWLqzTDYY6^$uKdf","fields":{"NAME":"F"}}}}}}}}}}}}}}}}}}}}},{"type":"blockGlobalStart","id":"3tJe|AWl0baN(wH9a$@.","x":990,"y":44,"deletable":false,"next":{"block":{"type":"blockDriveBaseUseGyro","id":"W=Lm:RpeA}v?nKUf*^6.","fields":{"METHOD":"DRIVEBASE_USE_GYRO_TRUE"},"inputs":{"VAR":{"shadow":{"type":"variables_get_drive_base_device","id":"i{6(E*p~D3tY|M-^UtvG","fields":{"VAR":{"id":"/@.Q%T4BjtqKCq7$UAbr","name":"drive base","type":"DriveBase"}}}}},"next":{"block":{"type":"blockDriveBaseConfigure","id":"g3I/xPp1/oeRSee5-LA^","extraState":{"optionLevel":1},"fields":{"METHOD":"DRIVEBASE_STRAIGHT_SPEED"},"inputs":{"VAR":{"shadow":{"type":"variables_get_drive_base_device","id":"Z+6V|uC*Z3_Z4Pd$0di/","fields":{"VAR":{"id":"/@.Q%T4BjtqKCq7$UAbr","name":"drive base","type":"DriveBase"}}}},"ARG0":{"shadow":{"type":"unit_speed","id":"oc%m!QtUlj%nS}0wUkdH","fields":{"VALUE0":500}}}},"next":{"block":{"type":"blockFlowWhile","id":"^w![3wsmge-,nl%)9)_2","fields":{"MODE":"WHILE"},"inputs":{"BOOL":{"shadow":{"type":"blockLogicTrue","id":"|%RuaCQaVxPi_*BB*Hea"},"block":{"type":"blockLogicCompare","id":"0-l;i-(OX+f@B$[%Nv?7","fields":{"OP1":"GT"},"inputs":{"A":{"shadow":{"type":"blockMathNumber","id":"0R9k4vfG#^mUZ#xuV!Yy","fields":{"NUM":3}},"block":{"type":"blockLightReflection","id":"xPaTrirocgrfw:z($hfN","inputs":{"VAR":{"shadow":{"type":"variables_get_light_intensity_device","id":"DOR_9uhk=S}7mpH~6ny:","fields":{"VAR":{"id":"4q7cl%:FR{.%!.~b;=4j","name":"senzor levy","type":"ColorSensor"}}}}}}},"B":{"shadow":{"type":"blockMathNumber","id":"=Fis}(OW{eVsQ%GL+Xv?","fields":{"NUM":20}}}}}},"DO":{"block":{"type":"blockDriveBaseDrive2","id":"e!qh#u{yRC]5T}d88!wD","extraState":{"optionLevel":2},"fields":{"METHOD":"DRIVEBASE_DRIVE_STRAIGHT"},"inputs":{"VAR":{"shadow":{"type":"variables_get_drive_base_device","id":"Fn3J0txHNG:z99+vK!pI","fields":{"VAR":{"id":"/@.Q%T4BjtqKCq7$UAbr","name":"drive base","type":"DriveBase"}}}},"ARG0":{"shadow":{"type":"unit_distance","id":"Zf;zZ*m@T_Mm5%_U]r.u","fields":{"VALUE0":50}}},"ARG1":{"shadow":{"type":"parameters_stop_4","id":"m4%XtpLADnb=l]x@*bmt","fields":{"VALUE":"Stop.NONE"}}}}}}},"next":{"block":{"type":"blockDriveBaseStop","id":"FQcgVD9TN#4W;ib{Q}Dj","inputs":{"VAR":{"shadow":{"type":"variables_get_drive_base_device","id":"sJ%~bnFg:!9s?/VX*/M(","fields":{"VAR":{"id":"/@.Q%T4BjtqKCq7$UAbr","name":"drive base","type":"DriveBase"}}}},"VALUE0":{"shadow":{"type":"parameters_stop_3","id":"ELOu@BWpK(Ie4(+d)AL_","fields":{"VALUE":"Stop.HOLD"}}}}}}}}}}}}}]},"variables":[{"name":"red","id":"^TRnlnrf1|b]54?=RSAE","type":"ColorDef"},{"name":"orange","id":"T/Ga=6s={mOa/4,vyj]{","type":"ColorDef"},{"name":"yellow","id":"z6p)=?w#+g|y@lU:VFt*","type":"ColorDef"},{"name":"green","id":"PQR$ys-f%#*T_4`Rx0fH","type":"ColorDef"},{"name":"cyan","id":"n3GEOv6@N!|xg_x}=GL+","type":"ColorDef"},{"name":"blue","id":"G_|mnBi;ov8st$C/z;$W","type":"ColorDef"},{"name":"violet","id":"MMX}YsyH/D)kVHpH2a/t","type":"ColorDef"},{"name":"magenta","id":"@4TT%Ad^Qyn!IQ9HhF{H","type":"ColorDef"},{"name":"white","id":"Yknl*y[~$s;/3RGi{ju1","type":"ColorDef"},{"name":"none","id":"e|_}L8nQoa5[!)|??9+L","type":"ColorDef"},{"name":"prime hub","id":"0ac8)M*M0@okqL6j*T]k","type":"PrimeHub"},{"name":"drive base","id":"/@.Q%T4BjtqKCq7$UAbr","type":"DriveBase"},{"name":"kolo leve","id":"9-KY1{EjNJxUixuEoYJ?","type":"Motor"},{"name":"kolo prave","id":"@(Mc?VKF9P+IVA!,)0R;","type":"Motor"},{"name":"motor predni","id":"#~*U;Y3)}OaA),GbQ/cW","type":"Motor"},{"name":"motor zadni","id":"xE_y9@2/n%+##W#h*hFj","type":"Motor"},{"name":"motor","id":"4f^oLh]vR?;f9cEyqLvm","type":"Motor"},{"name":"senzor levy","id":"4q7cl%:FR{.%!.~b;=4j","type":"ColorSensor"},{"name":"senzor pravy","id":"^z-R_D5t#~Oky5)7@fjS","type":"ColorSensor"},{"name":"sensor","id":"-BWH)YE(r`_KzM)7#.kx","type":"ColorSensor"}],"info":{"type":"pybricks","version":"1.3.2"}} from pybricks.hubs import PrimeHub from pybricks.parameters import Axis, Direction, Port, Stop from pybricks.pupdevices import ColorSensor, Motor from pybricks.robotics import DriveBase # Set up all devices. prime_hub = PrimeHub(top_side=Axis.Z, front_side=Axis.Y) senzor_levy = ColorSensor(Port.B) senzor_pravy = ColorSensor(Port.F) kolo_leve = Motor(Port.A, Direction.COUNTERCLOCKWISE) kolo_prave = Motor(Port.E, Direction.CLOCKWISE) motor_predni = Motor(Port.D, Direction.CLOCKWISE) motor_zadni = Motor(Port.C, Direction.CLOCKWISE) drive_base = DriveBase(kolo_leve, kolo_prave, 88, 144) # The main program starts here. drive_base.use_gyro(True) drive_base.settings(straight_speed=500) while senzor_levy.reflection() > 20: drive_base.straight(50, then=Stop.NONE) drive_base.straight(0) </pre></noscript>Všimněte si, že bloku pohybu lze v then nastavit, co dělat na konci bloku, což ovlivní, jak (ne)plynule pojede.
Stejně tak na konci nastavuji způsob zastavení.
Pybricks nabízí pokročilejší funkce oproti Lego Spike prostředí. Varianta psaní v Pythonu je zdarma, za grafické bloky si připlatíte. Spouštění programů ve fyzickém světě dokáže vždycky něčím překvapit, třeba zjištěním, že i černá barva odrazí nějaké světlo.
Existujú logá, ktoré vznikli za víkend a prežili desaťročia. A potom existujú logá, ktoré sa rodili rok a pol, stáli verejné peniaze, politický kapitál aj nervy dizajnérov — a výsledok vyzerá, akoby ho niekto vytiahol zo šuplíka s nápisom „korporát 2007“.
Vitajte v realite Slovenská televízia a rozhlas a jej nového loga STVR.
Nie, problém tohto loga nie je v tom, že je minimalistické. Minimalizmus nie je zločin. Problém je v tom, že je prázdne. A ešte horšie — že je prázdne sebavedomo.
Logotyp STVR je typografický monolit. Štyri písmená, žiadny symbol, žiadna metafora, žiadna vizuálna myšlienka. Len tvrdý, korporátny rez písma, ktorý hovorí presne to, čo od neho čítame: „sme inštitúcia, nekladte otázky“.
Vizuálne to pôsobí ako hybrid medzi logom developerskej firmy a značkou plastových okien. Keby ste ho vytrhli z kontextu, nič by nenasvedčovalo tomu, že ide o verejnoprávne médium. Žiadny náznak obrazu, zvuku, dialógu, plurality, verejnej služby. Nič.
A to je základná chyba: verejnoprávne médium nemá luxus byť neutrálne prázdne. Neutralita nie je absencia významu. Neutralita je vedome navrhnutý význam.
Prečo BBC funguje a STVR nie
Keď sa pozrieme na dobré príklady, rozdiel je bolestivo zrejmý.
BBC má obyčajné tri písmená v štvorcoch. Ale tie štvorce sú systém. Sú modulárne, fungujú v pohybe, v obraze, v digitálnom priestore. Logo nie je len značka — je to rozhranie.
ARD v Nemecku pracuje s kruhom ako symbolom verejného priestoru a kontinuity. RTVE v Španielsku má identitu postavenú na rytme a pohybe, nie na statickom nápise.
STVR má… nápis. Bez systému. Bez budúcnosti. Bez možnosti evolúcie.
Je to logo, ktoré sa nedá animovať bez toho, aby vyzeralo smiešne, nedá sa rozkladať, nedá sa použiť ako vizuálny jazyk. Je to mŕtvy objekt. V dobe, keď médiá žijú na mobiloch, v aplikáciách, v pohybe a v zvuku.
Rok a pol práce. A výsledok bez stratégie
Ak niečo vzniká rok a pol, očakávate buď mimoriadnu kvalitu, alebo mimoriadny chaos. Tu dostávame druhú možnosť.
Dlhý proces bez jasného výsledku zvyčajne neznamená, že dizajnéri rozmýšľali hlboko. Znamená to, že nikto nevedel, čo vlastne chce povedať. A to je zásadný problém — nie grafický, ale politický a inštitucionálny.
Značka STVR nevzniká z potreby komunikovať s verejnosťou. Vzniká z potreby označiť novú mocenskú štruktúru. Logo tu nie je nástroj dôvery, ale pečiatka.
A presne tak aj vyzerá.
Hrnkovi za SNS sa nepáčila dvojbodka. Slováci nie sú dvojbodka! Tak máme penis v eRku. S Adobe Flash.
Mŕtvy Adobe FlashTváriť sa, že logo verejnoprávneho média je apolitické, je naivné. Každá vizuálna identita štátnej inštitúcie je politickým vyhlásením. Otázka znie len: čo vyhlasuje.
Toto logo vyhlasuje stabilitu bez otvorenosti, autoritu bez dialógu a profesionalitu bez empatie. Vizuálne korešponduje s politickou realitou, v ktorej sa verejnoprávnosť chápe ako vlastníctvo, nie ako služba.
Nie je to logo 21. storočia. Je to logo administratívneho pokoja. Takého, ktorý nastane, keď už nikto nemá chuť sa pýtať.
Najväčší problém loga STVR nie je v tom, že je škaredé. Ono nie je ani vyslovene škaredé. Je horšie než to.
Je bezvýznamné.
A pre verejnoprávne médium je bezvýznamnosť smrteľná. Pretože ak značka nevie, kým je, publikum jej to uverí. A odíde.
Logo sa dá vždy prerobiť. Dôvera oveľa ťažšie.
A tá sa, žiaľ, nedá navrhnúť ani za rok a pol.
15. leden byl výročím vzniku Wikipedie. Letos je s námi internetová encyklopedie již čtvrt století. Zároveň ale tímto dnem odstartovala i editační soutěž Popiš památku, která se na Wikipedii snaží zmapovat co nejvíce encyklopedicky významných kulturních památek.
Podporu památkám vyjadřuje spolek Wikimedia Česká republika již dlouhodobě. V minulosti se uskutečnily tři ročníky největší fotografické soutěže (i dle Guinessovy knihy rekordů) Wiki miluje památky (Wiki Loves Monuments) a od roku 2018 soutěžíme i v psaní článků.
Důvod, proč psát právě o památkách, je nasnadě – památkové dědictví České republiky je obrovské. Článků o jednotlivých památkově chráněných objektech sice nějaké množství máme (a pomalu přibývá), jedná se však o zlomek toho, co by na české Wikipedii být mohlo. Ze čtyřiceti tisíc reálně zapsaných kulturních památek je zdokumentována stále jen jejich malá část. Vezmeme-li v potaz fakt, že encyklopedicky významné nejsou všechny, vychází nám i tak desítky tisíc témat na články. V předchozích ročnících bylo pečlivě zdokumentováno již 2 700 z nich.
Je to jednoduché!
Za přihlášené články jsou udělovány soutěžní body. Systém bodování je nastaven tak, aby oceňoval jak menší počet rozsáhlých článků, tak i větší množství kratších hesel. Díky tomu mají šanci uspět jak ti, kteří se věnují stavbám do hloubky, tak i ti, kteří chtějí „sekat“ nová hesla jako nejmenovaný český průmyslník cvičky.
Pokud vás zajímá odkud čerpat informace ke zpracování hesel, máme pro vás tip v podobě nové online verze encykopedie Města a městečka v Čechách, Moravě a ve Slezsku od Karla Kuči. Lze tam dohledat řadu informací k nemalému množství sídel a tedy i památek.
Na rozdíl od předchozího roku letos není při soutěži žádná speciální kategorie – minulý rok jsme zvlášť oceňovali zpracování památek portugalských. Letos lze přihlásit do soutěže jakoukoliv stavbu, která má odpovídající statut památkové ochrany a nachází se v Evropě. Ano, mohou to být klidně i skandinávské dřevěné kostely nebo třeba středomořské větrné mlýny.
Soutěž probíhá od 15. ledna do 28. února a je organizována prostřednictvím komunitních minigrantů spolku Wikimedia Česká republika. Soutěž připravují dobrovolnicky Aktron a KKDAII.
OpenAlt z.s. 
Česká komunita MojeFedora.cz 
_B.jpg){kind=link}
