Planeta OpenAltDnes vyšel můj nový příspěvek na stránkách SANS Internet Storm Center. Podíváme se v něm na rozsah zneužívání mechanismů pro otevřené přesměrování ve phishingových zprávách v prvním kvartálu roku 2026…
The bulk of the work centres on the Snapdragon 845 (SDM845) platform — bringing mainline Linux closer to fully supporting everyday phones like the OnePlus 6/6T, Xiaomi Mi MIX 2S, SHIFT6mq, and the Google Pixel 3 lineup.
155 total contributions across Linux 6.7 through 7.0-rc6, with 76 commits fully authored. The work breaks down into a few clear stories:
The Snapdragon 845 marathon. The heaviest lifting is enabling mainline Linux on real consumer hardware. The Google Pixel 3 and Pixel 3 XL got full device-tree support from scratch. OnePlus 6/6T gained proper display pinctrl, panel regulators, a framebuffer, a notification LED, and WiFi calibration. Similar treatment went to the Xiaomi Mi MIX 2S, Pocophone F1, SHIFT6mq, and Samsung Galaxy S9.
Display driver overhaul. Two panel drivers — sofef00 (OnePlus 6 display) and sw43408 — were significantly refactored: cleaner regulator handling, split command sequences, better compatible strings, and a proper reset function. On top of that, a brand-new S6E3FC2X01 driver landed for the OnePlus 6T's AMOLED panel.
IIO light sensor cleanup. The Dyna Image AL3010, AL3320a, and AL3000a drivers got a thorough polish — regmap migration, better error handling with dev_err_probe, splitting the power toggle into on/off helpers, and removing leftover DRV_NAME definitions.
Device-tree schema work. A generic wireless-controller.yaml was introduced and adopted by three wireless drivers. Several old .txt bindings (ad5820, gpio-fan, iommu-v0) were converted to proper YAML schemas, and cross-platform DTS bugs were fixed across Rockchip, i.MX8, Marvell, and Freescale targets.
Bug hunting. Seven reported bugs, including triggering a revert series of USB gadget NCM regressions that had broken Ethernet-over-USB functionality.
Pořád se mě na to lidi ptají – jestli mají mít v mobilu antivir, i když neinstalují appky z neznámých
Příspěvek Má smysl mít antivir v mobilu? pochází z Spajkovo postřehy z kyberprostoru 👾
Světlo světa spatřil nový operační systém nazvaný VitruvianOS, jehož pilotní verze 0.3.0 byla v minulém týdnu vydána pro veřejnost. Systém je sice založen na jádře Linux a využívá i některé linuxové knihovny a komponenty, ale tím jeho vztah k systémům se stejným jádrem končí. Vše nad úrovní samotného základu systému je totiž vyvíjeno samostatně a silně inspirováno systémem BeOS či Haiku, včetně toho, že systém bude v budoucnu s těmito svými předobrazy kompatibilní na úrovni API.
Již tato raná verze obsahuje vlastní kernelové moduly, které do systému zavádí například real-time latence, interface mapující systémové zprávy BeOS na odpovídající volání v Linuxu, vlastní správu zařízení či monitoring souborových systémů. Tato sada modulů je nazvána Nexus a ve finálním stavu by měla umožnit překlad aplikací pro BeOS/Haiku ze zdrojového kódu bez dalších úprav.
Systém má i zcela vlastní grafické rozhraní, které není založeno ani na X11 ani na Waylandu, ale jeho předobrazem je (opět) BeOS/Haiku.
Hlavní vývojář, Dario Casalinuovo, na projektu pracuje od roku 2019 a během uplynulé doby jej několikrát od základu přepisoval. Aktuálně vydaná verze, zveřejněná pod hybridní licencí GPL/MIT, je zatím relativně nestabilní, velmi nedodělaná a není určena k běžnému použití. Předpokládá se brzká opravná verze 0.3.1 a u verze 0.3.2 bude hlavním cílem, aby systém bylo možné sestavit v něm samotném.
Zdroje:
A proč ne? Linuxové jádro vyřeší podporu hardware tempem, kterým jí nemá Haiku šanci řešit a zbytek bude v podstatě stejný. Tedy samozřejmě až bude Nexus a GUI na stejné úrovni stability, jako je po dvaceti letech vývoje Haiku.
Čas od času mě nějaký juniorní bezpečnostní specialista, nebo člověk, který by chtěl do kybernetické bezpečnosti teprve profesně proniknout, požádá o pár rad „do začátku“. Technická specifika mých doporučení se pochopitelně liší případ od případu s ohledem na zájmy či plány konkrétní osoby, nicméně neb některá obecnější doporučení a myšlenky zmiňuji těmto lidem opakovaně, a neb jde dle mého o něco, co se může potenciálně hodit v podstatě každému juniornímu „bezpečákovi“, rozhodl jsem se dát dohromady pár myšlenek, které jsou z mého pohledu podstatné pro smysluplné, efektivní a spokojené profesní působení v kybernetické bezpečnosti.
Níže tedy najdete 10 doporučení (+ jedno dodatečné, abych udělal radost fanouškům skupiny Spinal Tap), která bych si při pohledu zpět přál, aby mi někdo dal, když jsem s kybernetickou bezpečností sám historicky začínal. Doplním, že tyto body samozřejmě odrážejí jen můj osobní pohled a názory. A byť si za vším níže uvedeným stojím, pokud se jakýkoli bod bude rozcházet s vaším pohledem na věc, nebudu vám to mít za zlé…
Přinášíme vám překlad článku Jessicy Stephenson, původně publikovaného v angličtině na blogu Diff, který shrnuje tři roky fungování CEE Hubu – iniciativy, která zásadně proměňuje podobu spolupráce v regionu střední a východní Evropy. Pro Wikimedia Česká republika má tento příběh zvláštní význam: byli jsme u jeho vzniku a dlouhodobě se podílíme na jeho rozvoji.
Zisiadis Nikolaos, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia CommonsNaše zapojení není pouze symbolické. Jako součást řídicího výboru a širší otevřené poradní skupiny Hubu se aktivně podílíme na jeho strategickém směřování, nastavování procesů i hledání cest, jak lépe podporovat spolupráci jednotlivců i celých komunity napříč regionem. Právě důraz na otevřenost, sdílení zkušeností, lidské vazby a vzájemnou podporu odpovídá hodnotám, které dlouhodobě rozvíjíme i v rámci našich programů v České republice – od vzdělávání přes komunitní aktivity až po mezinárodní spolupráci.
Velmi důležitou oblastí, na které se jako Wikimedia ČR v rámci CEE Hubu podílíme, je práce s mládeží a rozvoj budoucích lídrů a lídryň. Organizace první globální Wikimedia Youth Conference v Praze v roce 2025 ukázala, jak silný potenciál má mezigenerační spolupráce a jak důležité je vytvářet prostor, kde mohou mladí wikimediáni a wikimediánky růst, sdílet zkušenosti a aktivně se podílet na směřování celého hnutí.
Stejně tak přinášíme do regionální spolupráce zkušenosti s nízkoprahovými grantovými mechanismy a podporou komunitních iniciativ. Naše dlouhodobá práce s komunitními minigranty se stala inspirací i pro rozvoj grantových nástrojů v rámci Hubu a přispívá k tomu, aby se k financování dostávaly i menší nebo začínající komunity. V návaznosti na to vnímáme jako zásadní krok i letošní převzetí správy Rapid fondů od WMF, kde je klíčová právě znalost lokálního kontextu a potřeb komunit.
CEE Hub pro nás představuje důležitý nástroj pro posilování inkluze, diverzity a rovného přístupu ke zdrojům v celém regionu. Pomáhá vyrovnávat rozdíly mezi jednotlivými komunitami, podporuje jejich růst a zároveň vytváří prostor pro sdílenou identitu a spolupráci napříč hranicemi.
Z české zkušenosti víme, že i menší tým může mít velký dopad, pokud stojí na silné komunitě, důvěře a ochotě spolupracovat. Právě tyto principy dnes vidíme v praxi napříč celým regionem CEE – a je pro nás důležité být jejich součástí.
Věříme, že následující text vám pomůže lépe pochopit, jak CEE Hub funguje, jaké přináší výsledky a proč má jeho další rozvoj zásadní význam pro budoucnost svobodného sdílení znalostí.
Za Wikimedia Česká republika
Klára Joklová
výkonná ředitelka
CEE Hub logo, Kurmanbek, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia CommonsBěhem pouhých tří let se CEE Hub (Střední a východní Evropa) stal klíčovým pilířem regionální spolupráce a podpory komunity. S celkovou investicí 565 000 USD a současným ročním rozpočtem 237 000 USD se Hub rozvinul v spolehlivé koordinační centrum propojující více než 40 komunit a afiliací různé velikosti, vyspělosti a kapacit.
Činnost Hubu ukazuje sílu decentralizovaných struktur vedených komunitou. Vznik Hubu byl umožněn dlouhodobou kulturou důvěry a spolupráce v regionu, akčně orientovaným přístupem, ochotou experimentovat a solidaritou mezi etablovanými afiliacemi a rozvíjejícími se komunitami.
BKlen-CEEhub (různí autoři a autorkyDíky kombinaci jasné strategické vize, tří zaměstnanců a desetičlenného dobrovolnického řídicího výboru Hub prokázal svůj potenciál v několika klíčových oblastech: posilování zapojení mladých lidí, koordinace technologických potřeb, podpora růstu rozvíjejících se komunit, posilování obsahových kampaní afiliací, usnadňování přístupu ke zdrojům a budování pocitu sounáležitosti mezi wikimediány v regionu.
Díky systematickému mentoringu, rozvoji dovedností a projektům spoluvytvářeným s komunitou pomohl Hub proměnit počáteční experimenty v rostoucí ekosystém zaměřený na mládež.
CEE Youth Group vznikla právě díky aktivitám CEE Hubu a rozrostla se na 81 členek a členů z 23 zemí. Funguje jako podpůrné prostředí pro mladé nové editory a editorky i organizátory a organizátorky.
Významným milníkem byla první Wikimedia Youth Conference, která byla spolupořádána spolkem Wikimedia Česká republika. Zájem 223 mladých wikimediánů a wikimediánek vedl k účasti 83 lidí ze všech osmi globálních regionů. Konference se stala jedinečným prostorem, kde mladí dobrovolníci a dobrovolnice mohli sdílet společné výzvy, posilovat své sebevědomí a formulovat dlouhodobé cesty svého zapojení.
CEE Youth Group Yerevan Meeting 2025. Հակուլիկ, CC0, via Wikimedia CommonsDobrovolnicky vedená pracovní skupina Tech Advancement při Hubu se zaměřila na zlepšení dostupnosti nástrojů, jejich dokumentace, propojování vývojářů a vývojářek pro podporu údržby a také na experimentování s iniciativou zaměřenou na zvýšení využívání nástroje Cat-a-lot.
Tento kolaborativní přístup je vnímán jako regionální model pro budování kapacit v oblasti technologického poradenství.
„Jsem nadšená, že vidím tento typ uvažování z regionu, protože odráží přístup Product and Technology Advisory Council (PTAC) i současné pilotní aktivity Unsupported Tools Working Group…,“ uvedla Selena Deckelmann, Chief Product and Technology Officer ve Wikimedia Foundation, v souvislosti s CEE Hubem.
Díky užší spolupráci s Wikimedia Foundation Hub také podpořil rozšiřování nástrojů pro nováčky. Celkem 16 z 24 Wikipedií v regionu (64 %) nyní využívá funkci mentoringu a region CEE se podílí 11 % na všech dokončených doporučených editacích nováčky na celém světě. Tyto výsledky ukazují, že koordinovaná regionální podpora může výrazně urychlit adopci nástrojů i udržení nováčků.
Kampaně zůstávají klíčovým nástrojem zapojování dobrovolníků a dobrovolnic napříč regionem CEE. Hub sehrál strategickou roli při oživování stávajících kampaní a pomáhal organizátorům a organizátorkám navrhovat efektivnější outreach, metodiky i školicí materiály.
Výrazným příkladem je kampaň CEE Spring. Po letech poklesu účasti v důsledku pandemie COVID-19 přispěla podpora Hubu k obnovení její dynamiky:
Rozšíření o tematické podkategorie Human Rights a Youth v roce 2025 dále rozšířilo tematický záběr kampaně. Zapojení výzvy Coordinate Me na Wikidatech vedlo k výraznému nárůstu – počet editovaných položek vzrostl o 340 % oproti roku 2024. Z toho 30 % účastníků pocházelo ze zemí CEE a 38 % tvořili nováčci.
Vedle CEE Spring Hub podporoval také globální i regionální kampaně, jako jsou Wiki Loves Earth, Wiki Loves Monuments, iniciativy k Mezinárodnímu dni Romů nebo Wiki Loves Film. Tato podpora dlouhodobě vede k vyšší participaci, větší obsahové diverzitě a posilování kapacit lokálních komunit.
Hub rovněž pomohl nově vznikajícím komunitám uspořádat jejich první akce zaměřené na otevřené znalosti, čímž přispěl k budování partnerství v prostředích, kde je povědomí o projektech Wikimedia stále omezené.
Jednou z nejvýznamnějších rolí CEE Hubu je systematická podpora rozvíjejících se wikimediánských komunit. V roce 2024 Hub investoval do částečných pracovních úvazků v Řecku, na Kypru, v Rumunsku a Moldavsku.
Zisiadis Nikolaos, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia CommonsDíky této podpoře:
Tyto kroky vedly k nárůstu počtu lokálních přispěvatelek a přispěvatelů, vzniku stabilních institucionálních partnerství a posílení kapacit těchto komunit. Zároveň je připravily na aktivnější roli v regionální spolupráci, včetně spolupořádání významných akcí, jako je CEE Meeting 2025.
CEE Hub začal hrát zásadní roli v podpoře rovného přístupu k financování. Jeho program mikrograntů, s rozpočtem 18 000 USD na dva roky, poskytl celkem 28 grantů, přičemž polovina z nich směřovala do komunit, které dosud nikdy nezískaly podporu od Wikimedia Foundation.
Tyto flexibilní a nízkoprahové granty pomohly nastartovat aktivity zaměřené na tvorbu obsahu, komunitní setkání i vznik nových dobrovolnických skupin. Přibližně 65 % podpořených aktivit se soustředilo na obsah a editaci, což vedlo k zapojení více než 330 editorů a editorek a ke vzniku více než 9 000 obsahových příspěvků. (Více informací najdete na Diff blogu.)
Hub zároveň podpořil 11 z celkových 54 žadatelů o Rapid Fund v regionu, a to prostřednictvím praktické podpory při přípravě žádostí. Tato podpora přinesla konkrétní výsledky:
„Celý tým byl investovaný do našeho úspěchu, což bylo velmi povzbuzující,“ uvedl jeden z členů komunity podpořené při přípravě grantové žádosti.
„Rapid grant je náročnější, zejména pro méně zkušené žadatele – zahrnuje více dokumentace a otázek a celý proces trvá déle. Mikrogranty pomáhají tuto zkušenost budovat, jsou prvním krokem k získání větších grantů,“ uvedl příjemce mikrograntu.
V roce 2026 převezme Hub novou roli přímého správce Rapid Funds pro region, což umožní kontextově citlivější a efektivnější přidělování prostředků.
Kromě interního financování v rámci hnutí Wikimedia Hub také inicioval kroky k získávání externích zdrojů – například z EU, programu Erasmus, USAID nebo Swedish Institute. To představuje důležitý krok směrem k dlouhodobé finanční udržitelnosti.
Zisiadis Nikolaos, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia CommonsVýzkum online komunit dlouhodobě ukazuje, že „lidé se ochotně zapojují do prostředí, která nabízejí smysluplné a odměňující vazby“. CEE Hub tyto kontaktní body úspěšně vytváří. Prostřednictvím newsletteru (160 měsíčních zobrazení), setkání CEE Catch-Up a sdílených dokumentačních prostor pomáhá dobrovolníkům a dobrovolnicím zůstat v obraze o regionálním i globálním dění. Během dvou let přispěli dobrovolníci a dobrovolnice do newsletteru více než 175 články.
Zpětná vazba od příjemců grantů ukazuje výrazný nárůst pocitu uznání a propojení s hnutím Wikimedia díky aktivitám Hubu.
Hub sehrává také stabilizační roli při organizaci každoročních CEE Meetingů. Podporuje výběrová řízení na pořadatele a poskytuje mentoring novým organizátorům a organizátorkám, čímž přispívá ke kvalitnímu průběhu akcí, silným programům i vytvoření prostoru pro náročná témata, včetně otázek rovnosti v zapojení a reprezentaci.
V každodenní praxi Hub často funguje jako „lidský kontaktní bod“, na který se mohou členky a členové komunity obracet s konkrétními potřebami a získat rychlou, kontextově citlivou podporu – a zároveň se propojit s Wikimedia Foundation nebo dalšími aktéry hnutí.
„Lidé potřebují vědět, na koho se mohou obrátit, a že dostanou odpověď během dní nebo i hodin. Už samotné vědomí, že podpora existuje, může motivovat k zapojení.“
— Barbara Klen, koordinátorka CEE Hubu
V neposlední řadě Hub podnikl důležité kroky k vytvoření transparentního, reprezentativního a komunitně řízeného systému správy. Na základě získaných zkušeností a zpětné vazby začíná testovat nový model výběru členů a členek Steering Committee se zapojením komunity a strukturovanější proces účasti komunity v šesti pracovních skupinách.
Těšte se na rok 2026!
Návrh desktopové základní desky Powerboard Tyche, která má být mezikrokem v (doposud neúspěšné) tvorbě zcela nového open-source notebooku založeného na architektuře PowerPC, došel do takového stádia, že je možné přikročit k výrobě prvních prototypů.
Výrobcem bude italská společnost ACube Systems, která PowerPC systémy vyrábí již takřka dvacet let a podílela se i na vývoji této desky. Prvních pět prototypových kusů bude stát zhruba 9000 €, na což bude zapotřebí vybrat příspěvky od podporovatelů. Pokud je možné z webu projektu vyčíst, pak se ještě nevybrala ani plná částka na samotný návrh, takže je otázkou, zda se ambiciózní deadline stanovený na duben 2026 (již posunutý z původně uvažovaného konce října loňského roku), podaří dodržet.
Zdroj:
Jak k celému tomuto projektu prohlásil přední český amigista:
Vzdycky kdyz zjistim ze furt se pracuje na PPC notebooku tak se musim usmat :)
Já sice nejsem až takový škarohlíd, ale i tak si uvědomuju, že až dokončí tento úctyhodný desktopový projekt a začnou prodávat nějaké skutečné desktopové desky, budou s hlavním cílem - tedy PowerPC notebookem - takřka přesně tam, kde byli před patnácti lety, tj. nikde.
Michal Bočvarov – Dopravní podnik Ostrava
14. 4. 2025 – úterý
17:30 - 19:00 – 18:00 espresso note
Máma mele kafe – Hrnčířská 3, Opava
Skutečné příběhy ze zavádění AI ve firmách. Jak uklidnit CEO, rozhýbat tým a vše mezi tím. Od obav a buzzwordů k reálnému používání.
Ačkoliv se to může zdát k nevíře, i takřka dvaatřicet let po krachu Commodore a první z řady komerčních smrtí Amigy, je tato předmětem soudních sporů společností, které se různými cestami osudu pasovaly do pozice udržovatelů této platformy. Dvě z nich - belgický Hyperion Entertainment CVBA, který má na svědomí vývoj AmigaOS 4 a AmigaOS 3.2, a Amiga Corporation, která vznikla přejmenováním z C-A Acquisition Corp., která pro změnu získala práva na značku Amiga od zaniklé Amiga Inc. - se po soudech tahají už takřka dvacet let.
Na seznam jejich vzájemných dohod a mimosoudních vyrovnání se aktuálně přidala další položka: obě společnosti se dohodly, že pozastaví vzájemné soudní spory a jednání nadále povedou v obchodní a ne legální podobě. Prozatím bylo konstatováno, že Amiga Corporation potvrzuje platnost licence operačního systému pro Hyperion, který smí nadále systém rozvíjet a distribuovat, finanční stránka věci se nadále řeší.
Tento krok mimo jiné Hyperion Entertainment umožňuje šířit AmigaOS 3.2 digitálně, což se také ihned stalo.
Zdroje:
Že jim to stojí za to. Chápu, že z retro komunity se dají na Amize stále vytřískat nemalé prachy, ale Hyperion tady pracně roky vyvíjí systém pro pár nadšenců, kteří ho ve skutečnosti chtějí používat a ne si jen v sobotu večer zahrát Putty Squad či Turricana, a pohrobci kdysi slavné Amiga Inc., kteří vznikají a zanikají jako na běžícím pásu, jim pořád hážou klacky pod nohy.
Ještě nedávno byly některé vědecké úlohy prakticky neřešitelné, jelikož chyběla dostatečně výkonná technologie, která by to zvládla. Dnes to mění superpočítače. Umí simulovat vesmír, předpovídat počasí nebo pomáhat lékařům s plánováním operací. Superpočítače totiž umožňují vytvářet detailní simulace lidského těla a díky nim vytvářet zákroky na míru konkrétním pacientům. Výsledkem je personalizované léčba, která je přesnější, rychlejší a šetrnější k pacientům i efektivnější pro lékaře. A právě využitím superpočítačů v medicíně se zabývá odborník Jiří Jaroš z Fakulty informačních technologií VUT. 🩺💻
Jak superpočítače fungují? Nemůžou lékaře zmást? Jak do toho všeho vstupuje umělá inteligence? A může se nakonec fiktivní centrální mozek lidstva stát skutečností?
Timeline epizody:
01:32 – Co je to superpočítač a jak funguje
03:47 – Superpočítače a jejich využití v praxi
07:11 – Personalizovaná medicína
13:50 – Superpočítače a propojení s AI
20:47 – Jak jsme na tom se superpočítači v České republice
23:16 – Budoucnost technologií a role člověka
Nedávno se u Workstation SIG objevil návrh odstranit z GNOME nástroj pro hlášení pádů aplikací jménem ABRT. Přiznám se, že mě to trochu zamrazilo. ABRT totiž patřil k věcem, které ve Fedoře fungovaly až podezřele pohodlně. Když aplikace spadla, stačilo pár kliknutí a nástroj sám prozkoumal coredump, vytvořil backtrace a připravil hlášení do Bugzilly.
ABRT byl zkrátka takový bagrt. Stačilo mávnout na řidiče, bagrt hrábl lžící, nabral všechno potřebné a odvezl to rovnou k vývojářům. Jenže teď je bagrt pryč.
Možná se porouchal, možná na něj už nikdo nemá čas, možná se jen nevešel do nových plánů. Ať tak nebo tak, když dneska chceme zjistit, proč aplikace spadla, nezbývá než si plivnout do dlaní a vzít do ruky lopatu. Naštěstí je to docela dobrá lopata a jmenuje se coredumpctl. V tomto článku si ukážeme, jak se s ní správně rozmáchnout, abychom mohli nahlásit pád aplikace stejně dobře, jako dříve s ABRTem.
coredumpctl je nástroj v linuxových distribucích, který slouží ke správě a analýze záznamů o pádech aplikací (core dump). Je součástí ekosystému systemd a pracuje nad službou systemd-coredump, která automaticky zachycuje pády programů.
Když aplikace v Linuxu havaruje, například kvůli segmentation fault, může systém vytvořit core dump. To je soubor obsahující snímek paměti procesu v okamžiku pádu. Tento soubor je velmi užitečný pro vývojáře, protože umožňuje zpětně analyzovat, co program dělal těsně předtím, než definitivně vypustil duši. Coredumpctl nám umožňuje tyto záznamy:
Po pádu aplikace, máme-li štěstí, se uloží záznam o pádu aplikace. Tyto záznamy si můžeme vypsat a zjistit, zdali se uložil i ten, který nás zajímá:
Pavel Matějíček 
Komunita Linux Mint CZ&SK 
Česká komunita MojeFedora.cz coredumpctl listTento seznam může vypadat třeba nějak takto.
TIME PID UID GID SIG COREFILE EXE SIZE
Thu 2025-11-13 09:50:10 CET 5341 1000 1000 SIGABRT missing /usr/bin/gnome-shell -
Thu 2025-12-18 23:15:51 CET 5238 1000 1000 SIGABRT missing /usr/bin/gnome-software -
Mon 2025-12-29 23:20:13 CET 4867 1000 1000 SIGABRT missing /usr/bin/gnome-software -
Wed 2025-12-31 09:30:18 CET 13705 1000 1000 SIGABRT missing /usr/bin/gnome-software -
Wed 2025-12-31 18:36:36 CET 5907 1000 1000 SIGABRT missing /usr/bin/gnome-software -
Sat 2026-01-03 17:53:33 CET 4888 1000 1000 SIGABRT missing /usr/bin/gnome-software -Když by byl seznam příliš dlouhý a pokud víme, jak se jmenuje aplikace, která spadla, můžeme výstup omezit příkazem:
coredumpctl list <nazev_binarky>Pokud znáte přibližný čas pádu, pomůže filtr „od“:
coredumpctl list --since "2026-02-16 13:00:00"Nás budou v získaném seznamu zajímat především tyto čtyři sloupce: TIME, PID, COREFILE a EXE. Čas je samozřejmě jasný a můžeme se podle něj snadno orientovat, PID je identifikátor spadnutého procesu a je pro nás nejdůležitější. COREFILE ukazuje, zda máme k záznamu nějaká data. V našem případě vidíme, že všechna jsou missing, tedy pro tyto pády žádná data nemáme a už nebude možné core dump ze systému získat.
Core dumpy jsou mnohdy veliké soubory, a proto je systém po nějaké době odstraňuje. V defaultním nastavení se core dumpy odstraní, jakmile zabírají 10 % diskového prostoru nebo maximálně 4 GB. V konfiguračním souboru coredump.conf si můžeme nastavit proměnnou MaxUse=20GB a v tom případě se core dumpy v systému udrží déle, protože jim dovolíme zabrat až 20 GB. Více se dočtete v manuálových stránkách, tedy man coredump.conf. Budeme si pamatovat, že když nám aplikace spadne a my chceme pád ohlásit, musíme core dump zpracovat co nejdříve. Pokud sloupeček obsahuje hodnotu present, máme vyhráno.
Sloupec EXE pak ukazuje název spustitelného souboru procesu, který spadl, a právě tam můžeme zjistit jméno aplikace pro filtrování daného seznamu, o kterém jsme se zmínili výše.
Z výpisu si vezměte PID nebo ID, které coredumpctl zobrazuje, a vypište detaily:
coredumpctl info <PID>Zkontrolujte hlavně EXE, Command Line a Timestamp. Pokud nesedí, vraťte se a vyberte jiný záznam.
Informace z tohoto příkazu jsou také jediné informace, které o pádu dostanete, pokud už systém stačil záznamy odklidit. Nemáte-li však k dispozici nic lepšího, nahlašte bug tak jako tak a přiložte alespoň výpis tohoto příkazu. I to může leckdy stačit.
Systemd-coredump ukládá dump interně, ale vy ho snadno vyexportujete do souboru:
coredumpctl dump <PID> -o core.<PID>Ověřte velikost, protože coredumpy bývají velké:
ls -lh core.<PID>Pozor však na bezpečnost. Coredump je paměť procesu, ve které se mohou nacházet hesla, tokeny, cookies, části dokumentů, URL s parametry nebo další osobní data. Nenahrávejte tedy coredump nikdy na veřejná úložiště, pokud si nejste absolutně jistí tím, že je vše v pořádku. Přikládejte coredump teprve tehdy, když si ho vývojáři vyžádají, a i tak jen přes soukromé kanály. K nahrání do Bugzilly slouží tzv. backtrace či stacktrace.
Pro issue tracker je praktické coredump komprimovat. Například nástroj xz mívá výborný poměr komprese:
xz -T0 -9 core.<PID>Pokud chcete rychlejší kompresi za cenu většího souboru:
xz -T0 -3 core.<PID>Vývojáře často zajímá backtrace víc než samotný coredump a také jsme si řekli, že je bezpečnější posílat právě ten. Získáme jej tak, že zapneme debugger pro proces, ze kterého chceme backtrace vygenerovat:
coredumpctl debug <PID>Tento příkaz spustí gdb. Hned po startu se nás debugger zeptá, jestli chceme použít debuginfod, což umožní debuggeru stahovat metadata pro debugovací proces automaticky z databáze, a nemusíte tak instalovat mnoho debugovacích balíčků. Stažené symboly se ukládají do ~/.cache/debuginfod_client/ a časem se tam může nashromáždit docela hodně dat, takže je vhodné ten adresář občas promazat.
Proces debugování spustíme pomocí následujících příkazů:
set pagination off
thread apply all bt full
quitPokud chceme backtrace uložit přímo do souboru, nastavíme přesměrování do onoho souboru příkazem set logging a pak teprve provedeme samotné debugování:
set pagination off
set logging file backtrace.<PID>.txt
set logging on
thread apply all bt full
set logging off
quitNěkdy aplikace spadne, ale coredump se ve výpisu neobjeví a není tak co prozkoumávat. Mezi nejčastější důvody patří:
ulimit -c.Hodnota 0 znamená nulový prostor pro coredump, a tak jej kernel vůbec nevytvoří. Dočasně lze pro aktuální shell zapnout: ulimit -c unlimited,případně nastavte limit systémově v souboru /etc/security/limits.conf.cat /etc/systemd/coredump.confDůležité bývá Storage a velikostní limity, například ProcessSizeMax, ExternalSizeMax a MaxUse.
Minimum, které téměř vždy urychlí řešení:
thread apply all bt fullrpm -q nazev_balicku/etc/os-releaseCoredump jako soubor přikládejte až tehdy, když je to nezbytně nutné, ideálně po domluvě s maintainery.
V tomto článku jsme si ukázali, jak je možné pokračovat ve sbírání informací o pádech aplikací i poté, co ABRT z Fedory zmizí. A že to vlastně není ani tak moc těžké.
Nezbývá než doufat, že lidé i přes menší pohodlí nepřestanou problémy hlásit, protože open source je tradičně věcí nás všech a jak víme, více hlav víc ví a více rukou více udělá. Koneckonců se ještě pořád může najít šikovný mechanik, který ten bagr opraví a namaže k všeobecné spokojenosti.
Živíte se prací se dřevem a používáte ruční pilu. Jednoho dne dostanete do ruky nový elektrický nástroj a máte pocit, že jste mnohem efektivnější, že to je pokrok a navíc vás to nestálo ani korunu.
Od Vánoc již uběhlo spoustu času, ale pojďme si v době paměťové krize připomenout pár dárků, které mi Ježíšek nadělil. Pod stromečkem jsem tehdy našel také externí rámeček UGREEN 20 Gbps NVMe/SATA M.2 a NVMe disk WD_BLACK SN7100 1TB. V tomto příspěvku bych se rád podělil o pár zkušeností s těmito produkty.
Tento externí rámeček od firmy UGREEN umožňuje sestavit si vlastní externí SSD disk. Stačí do něj zapojit vlastní NVMe nebo SATA M.2 disk. Podporovány jsou tyto velikosti M.2 disků: 2230, 2242, 2260 a 2280. Pro připojení k PC nebo mobilu je k dispozici konektor USB-C ve specifikaci USB 3.2 Gen 2x2 (20 Gb/s). Tato USB specifikace je celkem rarita. Já mám na svých zařízeních k dispozici jen USB 3.2 Gen 2 (10 Gb/s). Uvnitř rámečku najdeme čip Realtek RTL9220, který podporuje rozhraní PCIe Gen3 x4 a SATA III. Externí rámeček je vyroben z kovu a pro přístup k M.2 disku je potřeba sundat ochranný gumový návlek a povolit jeden šroubek. USB-C kabel je součástí balení, stejně jako teplovodivá podložka. A vrcholem výbavy je samozřejmě RGB LED svítící proužek.
Tady jde o klasický NVMe disk ve formátu M.2 2280. Disk má rozhraní PCIe Gen4 x4, což mu umožňuje dosáhnout vysokých přenosových rychlostí (výrobce udává: rychlost čtení 7250 MB/s, rychlost zápisu 6900 MB/s). Disk používá paměťové buňky typu TLC (Triple-Level Cell) a udávaná životnost je 600 TBW. Ano, v případě použití v USB rámečku je to docela velký kanón na vrabce, ale nikdo vám nebrání disk časem využít naplno v nějakém PC nebo notebooku.
Externí rámeček UGREEN funguje s NVMe diskem WD_BLACK SN7100 bez jediného problému. Při reálném přenosu větších souborů (desítky GB) jsem neměl problém dosáhnout rychlosti zápisu přes 490 MB/s a rychlosti čtení přes 910 MB/s, viz přiložené snímky obrazovky.
Mít po ruce malý přenosný USB rámeček s rychlým NVMe diskem se občas hodí. Zdaleka ne každý má dostupnou kapacitu 1 TB někde v cloudu a zálohovat data se vždy vyplatí.
Původně jsem měl disk zformátovaný na NTFS. Včera jsem zjistil, že volba souborového systému výrazně ovlivnuje přenosovou rychlost. Nevím jestli je to neodladěným NTFS ovladačem v Linuxu nebo přímo vlastnostmi tohoto souborového systému. Každopádně po zformátování disku na exFAT se rychlost zápisu zdvojnásobila na 1 GB/s. Rychlost čtení dosahovala prakticky stejných hodnot. To také odpovídá reálným limitům použitého rozhraní USB 3.2 Gen 2.
Líbil se ti tento text a chceš mě podpořit? Kup mi Kofolu! Díky.
V Česku i na Slovensku čelíme rostoucím tlakům na občanskou společnost. V Nadaci OSF věříme, že nejlepší odpovědí je profesionalita a vzájemná podpora, proto společně s organizací VIA IURIS otevíráme registraci na Letní česko-slovenskou školu Advokačního fóra. V srpnu se v Resortu Ohrada potká 20 lídrů a lídryň, aby s podporou 14 špičkových expertů, jako jsou Petr Machálek, Milan Štefanec, Kateřina Švidrnochová, Alexandra Katkinová, Peter Jančárik nebo například Lucia Szabová, posílili své dovednosti v plánování advokačních strategií, komunikaci a využívání AI.
Cílem je vytvořit bezpečný prostor pro sdílení zkušeností a načerpání nové energie k prosazování systémových změn a veřejného zájmu. Program nabízí 8 intenzivních workshopů a besed zaměřených na vedení kampaní, digitální komunikaci i facilitaci. Účast na podvečerních besedách přislíbila Zdislava Pokorná, Tatiana Švrčková či Nikola Hořejš. Registrace jsou otevřeny do 30. dubna 2026, neváhejte se přihlásit a popsat nám své ambice v oblasti advokační práce. Těšíme se na společné posilování demokratických hodnot v našem regionu.
19. březen 2026 V reakci na vývoj na poli umělé inteligence aktualizoval SPIR ve spolupráci s vydavatelskými asociacemi ČUV, SLPV a AOV svůj dřivější návrh standardu pro opt-out z výjimky pro vytěžování textu a dat (tzv. TDM). Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) zastupující české online vydavatele zveřejnilo dne 7. července 2023 na svých webových stránkách[1] návrh standardizované...
Silná občanská společnost tvoří nezbytný základ pro zdravou demokracii, vzájemnou solidaritu a systémovou změnu. Proto otevíráme novou grantovou výzvu v programu Stronger Roots, která má za cíl podpořit crowdfundingové kampaně jako jeden z nástrojů, který napomáhá k budování silných komunit příznivců. V ní podpoříme vaše online crowdfundingové kampaně formou matchingového grantu.
Pokud od svých dárců vyberete alespoň 90 % cílové částky, váš výtěžek (až do výše 4 000 eur) zdvojnásobíme. Celkově rozdělíme v Česku, na Slovensku a v Maďarsku částku 120 000 eur, přičemž přímo na české organizace čeká 40 000 eur.
Rádi bychom vyzvali k přihlášení zejména menší, místní nebo regionální organizace. Abychom jim pomohli překonat menší míru příležitostí, budou upřednostněny tím, že v procesu hodnocení obdrží body navíc. Stejně tak bodově oceníme projekty, které ve své práci každodenně prosazují, chrání nebo aktivně komunikují práva a hodnoty Evropské unie.
Úspěšným žadatelům však nabízíme mnohem víc než jen finance. Zajišťujeme pro ně také expertní vzdělávací program, který obsahuje:
Máte nápad, jak zapojit komunitu a posílit svůj společenský dopad? Představte nám ho!
Své žádosti můžete podávat v databázi Grantys nejpozději do 20. května 2026 do 13:00.
Pro žadatele pořádáme během dubna a května informační webináře i online konzultace, kde rádi zodpovíme vaše dotazy.
Co pro vás znamená občanská společnost v praxi a jakým projektem ji právě teď posunete kupředu? Přečtěte si detailní podmínky na našem webu a začněte tvořit svou kampaň!
Program Stronger Roots financuje Evropská unie. Vyjádřené názory a stanoviska jsou však výlučně názory autorů a autorek a nemusí nutně odrážet názory Evropské unie nebo Evropské agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani EACEA za ně nenesou žádnou odpovědnost.
Miloš Čermák přišel s trefným shrnutím: „AI je dnes v podstatě tři věci najednou: obtěžující, znepokojující a fascinující.“ I bez toho jsem již dřívě uvažoval, čím bych se živil, kdybych zrovna nebyl programátorem. Pokusím se co nejméně plivat síru na AI a najít důvody, jak bych mohl obstát.
Kdysi jsem napsal pro Heroine článek o kroužku programování, jako titulek si vybrali: „U budoucích ajťáků je nejdůležitější touha nespokojit se s prvním řešením.“
Ano, mimo jiné, ale kdybych měl jmenovat superschopnosti programátorů, co by to asi bylo?
Nejsme placení za psaní kódu (i když nás to baví), ale za řešení problémů. Hned mi vytane scéna z Pulp Fiction: „Jsem pan Wolf, řeším problémy.“
Pokud jste si mysleli, že vaším problémem je rychlost psaní kódu, máte mnohem větší starosti.
Klademe otázky, na které nikoho jiného nenapadlo se zeptat, a rozbíjíme špatná zadání.
Aby bylo možné nahradit programátory roboty, budou muset zákazníci přesně popsat, co chtějí.
Martin Fowler a jeho kolegové se zamýšleli nad strojovou migrací COBOLu
Přímý překlad by v nejlepším případě věrně zachytil stávající architektonická omezení, nahromaděné technické dluhy a zastaralá projektová rozhodnutí. Neřešil by slabá místa; pouze by je převedl do jiného jazyka.
…
V praxi modernizace málokdy spočívá v zachování minulosti v nové syntaxi.
Richard Stallman se zamýšlí nad původním významem slova Hacking.
Je obtížné napsat jednoduchou definici něčeho tak rozmanitého jako je hacking, ale myslím si, že společným znakem těchto aktivit je hravost, chytrost a objevování. Hacking tedy znamená zkoumání hranic možného v duchu hravé chytrosti.
Programátoři jsou podle mě troufalí až drzí, ve stylu Pipi Dlouhá punčocha: „To jsem ještě nikdy nedělala, to mi určitě půjde!“ Naučit se nový framework, opravit myčku, debuggovat kotel či postavit dům svépomocí? Pusťte mě k tomu!
Budu citovat Frantu Řezáče:
Umět programovat znamená ve své podstatě umět myslet. Kdo to neumí sám, toho LLM nezachrání.
A mě baví myslet.
Programátoři jsou za svoji práci zodpovědní. AI agenti zlevňují výstupy. Nezlevňují však odpovědnost.
Tento výčet superschopností programátorů jistě nebude kompletní. Věřím, že bychom je uplatnili i jinde, kdyby nás náhodou nahradily stroje.
Zveme Vás na letošní třetí sraz spolku OpenAlt.
Naše spolkové srazy jsou volně přístupné a otevřené všem zájemcům nejen o otevřené technologie, i tentokrát Vás zveme na sraz spolku OpenAlt.
Máte-li zájem přednášet, kontaktujte nás prosím přes obvyklé kanály (nebo info@openalt.org).
Sraz se bude konat 19. 3. 2026 v 18:00 a místem pro naše setkání budou prostory Red Hat Labu na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity na adrese Botanická 68A. Lab se nachází v pátém patře CERIT Science Park, místnost S505. Při vstupu hlavním vchodem se vydáte doprava po schodech, nebo můžete využít výtahy. Pokud se ztratíte, nebojte a volejte +420 910 117 377, nebo pište na konferenčním Telegramu. Děkujeme společnosti Red Hat za možnost využití prostor Red Hat Labu!
We would like to invite you to the third OpenAlt association meetup of year.
Our association meetings are freely accessible and open to all interested not only in open technologies, we invite you to the meeting of the OpenAlt association this time too.
If you are interested in giving a presentation, please contact us through the usual channels (or info@openalt.org).
The meetup will take place on March 19, 2026, at 6:00 p.m. at the Red Hat Lab at the Faculty of Informatics, Masaryk University, Botanická 68A. The lab is located on the fifth floor of CERIT Science Park, room S505. When entering through the main entrance, turn right and take the stairs, or you can use the elevators. If you get lost, don’t worry and call +420 910 117 377, or write on the conference Telegram. We would like to thank Red Hat for the opportunity to use the Red Hat Lab premises!
Jakub Cabal 
Jozef Mlich 
OpenAlt z.s. 
