Planeta OpenAltV úterý 20. 1. jsem byl pozván do vysílání odpoledního Studia ČT 24, kde jsem odpovídal na otázky týkající se nedávno zveřejněné zranitelnosti WhisperPair, která potenciálně umožňuje útočníkům provést neoprávněné párování bezdrátových sluchátek a obdobných zařízení. Záznam z vysílání Studia ČT24 najdete v případě zájmu na tomto odkazu - částí věnovanou výše zmíněnému tématu začíná přibližně v čase 16:20…
Předvánoční období a intenzivní přípravy svátečních jídel se výrazně promítly do návštěvnosti internetové kategorie Vaření a recepty. Podle dat NetMonitor zaznamenala tato kategorie v prosinci hned dva výrazné vrcholy. První přišel o třetí adventní neděli 14. prosince, kdy weby s recepty a videorecepty navštívilo více než 740 tisíc reálných uživatelů ze všech zařízení.
Foto: 0,0001 sec před zalovením, autor: Lukas Kott, CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons.V pátek 16. ledna 2026 byly během Večera svobodné kultury v Didaktikonu Kampusu Hybernská vyhlášeny výsledky hlavní fotografické soutěže Czech Wiki Photo 2025.
Czech Wki Photo je hlavní fotografická soutěž na české Wikipedii. Jejím cílem je ocenit autory nejlepších snímků, které byly pořízeny na území Česka a nahrány pod svobodnou licencí na Wikimedia Commons během uplynulého roku. Soutěž tak zároveň přispívá k rozšiřování databáze snímků, které se nejčastěji využívají k ilustraci článků na Wikipedii. Organizátorem soutěže je spolek Wikimedia Česká republika.
Soutěž tradičně probíhá ve třech kategoriích: Příroda, Vytvořeno člověkem a Společnost, kultura a události. V každé ze soutěžních kategorií porota, složená z fotografky Edity Bízové, fotografa a novináře Jana Rybáře a aktivního wikipedisty Pavla Hrdličky, vybrala nejlepší fotografii. Porota rovněž oceňuje nejlepšího nováčka, tedy fotografa, který se soutěže účastní poprvé.
V kategorii Příroda letos uspěl Lukáš Kött se snímkem lednáčka. Svým vítězstvím v této kategorii zároveň obhájil loňské první místo a byl vyhlášen i absolutním vítězem celé soutěže Czech Wiki Photo. Stejně jako v předchozích letech byla konkurence v kategorii Příroda velmi silná, zejména mezi fotografiemi zobrazujícími různé ptáky – lednáčky, čápy, dudky či plameňáky.
Foto: Nad hladinou, autor: Lukas Kott, CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons.Elegantně zakřivená a vzdušná, ale přesto pevná – taková je vítězná fotografie v kategorii Vytvořeno člověkem s názvem Kostel Panny Marie Sněžné Praha) – klenba. Autorem snímku je Skot, který se letos kromě vítězství v kategorii umístil v TOP 20 i se svou další fotografií – stropem nad schody v Černínském paláci – a opět potvrdil cit pro zachycení architektonických detailů a historických prostor.
Foto: Kostel Panny Marie Sněžné (Praha) – klenba, autor: Skot, CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons.Živá, barevná a plná tradic – taková je fotografie masopustu v Roztokách u Prahy, vítěz v kategorii Společnost, kultura a události. Autorem snímku je aktivní fotograf Svajcr, který se už několik let zaměřuje na dokumentování lidových zvyků a obyčejů. V letošním roce budou jeho fotografie z masopustů vystaveny v pražském Národopisném muzeu.
Foto: 250215 Masopust Roztoky Velky 0545, autor: Svajcr, CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons.Titul nováčka roku získal Radek Satinský s fotografií plameňáka růžového.
Foto: Plameňák růžový – Phoenicopterus roseus, autor: Radek Satinský, CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons.Na vernisáži byly kromě vítězných fotografií k vidění také další snímky, které se umístily v TOP 20. Níže najdete malou ochutnávku několika z nich. Pokud jste se na vernisáž nedostali, nemusíte zoufat – fotografie budou v prostorách Kampusu Hybernská (tentokrát v prostoru HYB4 City ve 3. patře) vystaveny až do konce února 2026.
Všem výhercům gratulujeme! Ostatním děkujeme za účast a rozšíření svobodné databáze fotografií. Těšíme se zase za rok.
Foto: Vylov rybnika Dolni Fikac Jesenice , autor: 
Foto: Brno GP 25, autor: Pavel21Kriz, CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons.
Foto: Řetízková šatna v dolu Landek, autor: Zdenda943, CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons.
Foto: Protahující se zajíc, autor: Filfotograf, CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons.
Foto: Černínský palác, freska nad hlavním schodištěm, autor: Skot, CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons.
Foto: Lednáček říční během páření, autor: Kylfas, CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons.
Přemýšlel jsem, jak v pochmurném prosincovém počasí dostat děti ven, až mě napadl geocaching, který se ukázal jako trefa do černého. Pár řádků o tom, jak se z nás stali geokačeři. If there were dozens or hundreds of Mobile Linux projects, this situation would matter less. In reality, there are only a few active and relevant ones: postmarketOS, Mobian, NixOS Mobile, Phosh, etc.
After receiving a carefully worded email from the postmarketOS core team, I came away with a strong impression that the project has chosen to use its Code of Conduct (CoC) processes in a way that advances internal agendas rather than fostering constructive cooperation and healthy project relationships.
This is disappointing.
Prior to that email, I participated in a two-and-a-half-hour call with members of the CoC team (three out of four members were present, including one who had previously shared a private conversation referenced in an earlier blog post). Based on that discussion, I reached the following conclusions about the current situation within postmarketOS:
Personal agendas appear to be prioritized over maintaining good internal relationships.
The Code of Conduct is being used, at least in part, as a mechanism for managing power dynamics and personal insecurities rather than as a neutral governance tool.
There is a lack of transparency. One CoC member acknowledged that information they had provided about the CoC process was misinterpreted. While I cannot determine intent, no effort has been made to clarify or correct that information to this day.
From my perspective, this is a bloody mess.
As a result, I have decided to step away from the postmarketOS project and request that I no longer be associated with it in any capacity.
Fortunately, there are many other projects with leadership structures I consider fair and constructive. I will continue contributing my efforts there, with the goal of advancing Mobile Linux as a first-class platform.
Ref: Original post
Dnes jsme se bavili tři tátové. Všichni máme děti ve věku 9–10 let a debata skoro sklouzla v předhánění se, jaké dovednosti s moderními technologiemi naše děti mají.
Jeden se chlubil, jak jeho syn hraje Minecraft. Sleduje všechna možná Minecraft videa na YouTube, díky tomu zná spoustu nových věcí, které si pak sám vyzkouší, ukáže je kamarádům a ti žasnou, jak je dobrej.
Druhý zase říkal, že jeho syn umí sestříhat videa a dát je na YouTube. A pak ho prý překvapil tím, že si povídá s ChatGPT. Baví se třeba o vesmíru a jako příklad dal synův dotaz, jestli je větší Jupiter nebo Saturn.
Já se do rozhovoru přidal s informací, že účet na YouTube mohou mít osoby starší 13 let a že Holka 9.06 vlastní telefon ještě nemá. Sice má přístup ke starému mobilu bez SIMky, kde má nainstalované Duolingo, MP3 přehrávač, dvě hry a nově Wikipedii, ale mobil ji naštěstí tak nějak nezajímá.
Tenhle náš rozhovor mě přivedl na jednu myšlenku, která mě ještě nikdy nenapadla.
Děti se v matematice učí krok za krokem systematickému a logickému postupu, jak řešit stále komplikovanější výpočty. Začnou u sčítání a odčítání, přidávají násobení a dělení, slovní úlohy, zaokrouhlování, převody jednotek. Jdou systematicky dál a dál a každá další dovednost vychází z těch předchozích.
Když by nic z toho neuměly a jen by přepsaly příklad do vědecké kalkulačky, získaly by správnou odpověď hned. Mohlo by to tak ve světě fungovat? Určitě mohlo, všechny výpočty by byly přece správně. Udělala by je přeci kalkulačka. Všichni ale tak nějk tuší, že matematika je důležitá i z jiných důvodů. Kromě výpočtů se tím děti učí například: provázanost témat, logické myšlení nebo systematický přístup.
A k tomu vidím analogii ve vyhledávání informací, které u dětí na základní bohužel nikdo systematicky nerozvíjí, málokomu to přijde divné a naděje na brzkou změnu je v nedohlednu.
Jaký je rozdíl mezi vyhledáváním informací v encyklopedii a použitím jazykového modelu k „vypočítání správné odpovědi“? Proč rodiče chápou, že se děti musí naučit princip a postup v matematice, i když vědí, že pak všichni většinou použijí kalkulačku? A proč ty samé rodiče nenapadne, že je důležité znát postup k nalezení správné informace a oslavují využití AI?
AI jen zrychlí přístup k informacím, ale zároveň odebere to zkoumání na pozadí. Jak velký je problém otevřít encyklopedii, Wikipedii nebo vyhledávač? Najít tam Jupiter i Saturn a porovnat jejich velikosti? O jaké části uvažování a vlastního bádání dítě přijde, když se odpověď dozví hned?
Vlastní hledání trénuje postup: otázka → zdroje → porovnání → závěr. Tohle LLM zjednoduší na: otázka → hotová odpověď.
Když děti sami nehledají, netrénují vytrvalost a schopnost udržet pozornost. Najít velikost Jupitera a Saturnu vyžaduje přečíst delší texty, někdy prolistovat více zdrojů (zjistit, jestli tam ten údaj vůbec je), a pak informace porovnat. Když se vše minimalizuje na jednu odpověď, dítě méně trénuje soustředění, práci s textem, orientaci nebo psaní poznámek. To jsou všechno dovednosti, které děti budou potřebovat i do následujícího života.
Když dítě dostává odpovědi okamžitě, bez cesty a bez zdrojů, často se nenaučí ověřovat, pracovat s nejistotou, budovat mentální mapu tématu a všechno to následně použít v nových situacích. A to jsou právě ty „neviditelné dovednosti“, které se pak dále v životě hodí.
To jsem zvolil do nadpisu hodně silnou otázku, ale pokud také přemýšlíte, jakou důležitou dovednost děti do budoucna naučit, rozhodně to není „rychle získat informaci“. Naučte je „poznat, že získali správnou informaci“.
Problém je asi také v tom, že většina rodičů má pocit, že jejich děti umějí výborně zacházet s moderními technologiemi. A to jen díky tomu, že děti dokážou něco, co sami rodiče nikdy nezkusili. O tom, jestli je to opravdu užitečná dovednost, nebo jen zkratka, kvůli které přijdou o spoustu jiných důležitých věcí, ale rodiče často nepřemýšlejí.
Pustil jsem se do menší rekapitulace roku 2025 na mém blogu. Masakr návštěvnosti z vyhledávačů, který pozorují jiné weby, na svém blogu zatím nepozoruji, naopak vyhledávače jako zdroj čtenářů rostly. Jak na tom byly ostatní zdroje a jaké byly nejčtenější články? 15. leden byl výročím vzniku Wikipedie. Letos je s námi internetová encyklopedie již čtvrt století. Zároveň ale tímto dnem odstartovala i editační soutěž Popiš památku, která se na Wikipedii snaží zmapovat co nejvíce encyklopedicky významných kulturních památek.
Podporu památkám vyjadřuje spolek Wikimedia Česká republika již dlouhodobě. V minulosti se uskutečnily tři ročníky největší fotografické soutěže (i dle Guinessovy knihy rekordů) Wiki miluje památky (Wiki Loves Monuments) a od roku 2018 soutěžíme i v psaní článků.
Důvod, proč psát právě o památkách, je nasnadě – památkové dědictví České republiky je obrovské. Článků o jednotlivých památkově chráněných objektech sice nějaké množství máme (a pomalu přibývá), jedná se však o zlomek toho, co by na české Wikipedii být mohlo. Ze čtyřiceti tisíc reálně zapsaných kulturních památek je zdokumentována stále jen jejich malá část. Vezmeme-li v potaz fakt, že encyklopedicky významné nejsou všechny, vychází nám i tak desítky tisíc témat na články. V předchozích ročnících bylo pečlivě zdokumentováno již 2 700 z nich.
Je to jednoduché!
Za přihlášené články jsou udělovány soutěžní body. Systém bodování je nastaven tak, aby oceňoval jak menší počet rozsáhlých článků, tak i větší množství kratších hesel. Díky tomu mají šanci uspět jak ti, kteří se věnují stavbám do hloubky, tak i ti, kteří chtějí „sekat“ nová hesla jako nejmenovaný český průmyslník cvičky.
Pokud vás zajímá odkud čerpat informace ke zpracování hesel, máme pro vás tip v podobě nové online verze encykopedie Města a městečka v Čechách, Moravě a ve Slezsku od Karla Kuči. Lze tam dohledat řadu informací k nemalému množství sídel a tedy i památek.
Na rozdíl od předchozího roku letos není při soutěži žádná speciální kategorie – minulý rok jsme zvlášť oceňovali zpracování památek portugalských. Letos lze přihlásit do soutěže jakoukoliv stavbu, která má odpovídající statut památkové ochrany a nachází se v Evropě. Ano, mohou to být klidně i skandinávské dřevěné kostely nebo třeba středomořské větrné mlýny.
Soutěž probíhá od 15. ledna do 28. února a je organizována prostřednictvím komunitních minigrantů spolku Wikimedia Česká republika. Soutěž připravují dobrovolnicky Aktron a KKDAII.
Tak, jak se architektura RISC-V postupně rozvíjí, se její nasazení nejdříve úspěšně posunulo z oblasti embedded (à la Arduino) do sféry malých jednodeskových počítačů (à la Raspberry Pi) a přes první spíše nesmělé krůčky v kategorii laptopů se nyní začínají objevovat i první vážně myšlené desky určené pro stolní osobní počítače. Jednou z nich je i novinka v podobě desky Milk-V Titan.
Tato deska má standardní formát mini-ITX, napájí se prostřednictvím standardního ATX zdroje, lze do ní osadit standardní desktopové paměťové moduly DDR4, standardní M.2 NVMe SSD a do standardního PCIe 4.0 x16 slotu i standardní grafickou kartu (výrobce otestoval AMD RX 9070 XT, RX 580, RX 550 a R5 230). Taktéž podporuje standardní UEFI boot. V podstatě až na to nejdůležitější - tedy procesor - jde o zcela běžnou desku do běžného malého desktopu.
Co se procesoru týká, tak tím je napevno připájený UltraRISC UR-DP1000 (ohlášený teprve v červnu 2025), který disponuje osmi hi-performance, out-of-order jádry s taktem až 2 GHz. Každé jádro má 64+64 kB L1 cache, 512 kB L2 cache, cluster skládající se ze čtveřice jader pak dohromady sdílí 4 MB L3 cache (celkem tedy 8 MB) a oba clustery dohromady mají ještě 16 MB LLC cache. TDP procesoru je 30W, má aktivní chlazení a deska řídí otáčky dle senzoru teploty.
Na desce lze dále najít jeden gigabitový ethernet a čtyři porty USB 3.0 - ani obraz, ani zvuk řešen není, nutno řešit pomocí karty a právě USB. Kromě těchto portů je ještě přítomen jeden ethernet a jeden USB 2.0 port, oba připojené k BMC pro vzdálenou správu, a také USB Type-C pro debugging. Kromě ATX zdroje lze desku napájet i pomocí externího 12V adaptéru.
Cena při uvedení do prodeje je 329 USD, prodejce, který zajišťuje celosvětové dodávky nicméně ještě nabízí slevový kód, jímž lze cenu snížit o dalších 50 USD.
Zdroj:
Momentálně mám v pracovně předesktopováno, ani to vše nestačím používat. Ale tohle je opravdu moc hezká deska a doufám, že v roce 2026 se jí podobných objeví víc.
Jeden z hlavních webových prohlížečů pro počítače Amiga s procesory 68k, který ač založen na zcela vlastním renderovacím jádře, zvládal v druhé polovině devadesátých let dlouho držet krok s mainstreamovou konkurencí. V tomto století však více a více zaostával - ostatně jeho poslední plná verze 3.4 vyšla v roce 2003, kdy bylo WWW zcela jinou platformou, než v jakou se vyvinulo do dnešních dnů. I když byl prohlížeč později uvolněn jako open-source, dlouho se do dalšího rozvoje nikomu nechtělo, protože jak se technologický dluh kumuloval, jeho vyrovnání znamenalo stále více a více práce, zejména s přihlédnutím k tomu, na jakém hardware by měl běžet. HTML 5, CSS3 a moderní JavaScript nejsou nic vhodného pro 14MHz procesory 68020.
To se ale změnilo v závěru loňského roku, kdy byly práce na AWebu opět obnoveny v rámci projektu The Zen of Amiga. Vcelku rychle za sebou vyšlo šest alpha verzí, nicméně v nich se událo poměrně hodně změn:
K běhu by přitom stále měl stačit procesor 68020 a alespoň 8 MB Fast RAM. Podle vyjádření autora by to tak mělo i zůstat, cílem totiž není přivést prohlížeč k plné kompatibilitě s moderními standardy, ale doplnit do něj co nejvíce možného při zachování použitelnosti na starých strojích.
Zdroj:
Není to úplně hraní Turricanu, možná proto to amigisty až tak nezajímá a moc se o tom nedočtete. Ale tohle je přesně ten vývoj, který určuje, zda je platforma funkční, nebo jen pro legraci.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) zahájila sběr údajů o plnění povinnosti podpory evropské tvorby u audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání za kalendářní rok 2025 a vyzvala poskytovatele, aby nejpozději do 31. ledna 2026 předložili vyplněný formulář HLAE-03 (níže ke stažení) za každou evidovanou službu. Formulář lze odeslat datovou schránkou RRTV (2fjadja)...
Vítáme Vás v roce 2026 a zveme Vás na letošní první sraz spolku OpenAlt.
Naše spolkové srazy jsou volně přístupné a otevřené všem zájemcům nejen o otevřené technologie, i tentokrát Vás zveme na sraz spolku OpenAlt.
Tématem srazu bude digitální soukromí, které úzce souvisí se zaměřením našeho spolku. Máte-li zájem přednášet, kontaktujte nás prosím přes obvyklé kanály (nebo info@openalt.org).
Prvním ohlášeným přednášejícím je Václav Pavlín.
Sraz se bude konat 16. 1. 2026 v 18:00 a místem pro naše setkání budou prostory Red Hat Labu na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity na adrese Botanická 68A. Lab se nachází v pátém patře CERIT Science Park, místnost S505. Při vstupu hlavním vchodem se vydáte doprava po schodech, nebo můžete využít výtahy. Pokud se ztratíte, nebojte a volejte +420 602 797 774, nebo pište na konferenčním Telegramu. Děkujeme společnosti Red Hat za možnost využití prostor Red Hat Labu!
A co víc, pokusíme se i přednáškový blok živě streamovat na vhsky.cz!
Welcome to the 2026 and we would like to invite you to the first OpenAlt association meetup of year.
Our association meetings are freely accessible and open to all interested not only in open technologies, we invite you to the meeting of the OpenAlt association this time too.
The theme of the meetup will be digital privacy, which is closely related to the focus of our association. If you are interested in giving a presentation, please contact us through the usual channels (or info@openalt.org).
The first announced speaker is Václav Pavlín.
The meetup will take place on January 16, 2026, at 6:00 p.m. at the Red Hat Lab at the Faculty of Informatics, Masaryk University, Botanická 68A. The lab is located on the fifth floor of CERIT Science Park, room S505. When entering through the main entrance, turn right and take the stairs, or you can use the elevators. If you get lost, don’t worry and call +420 602 797 774, or write on the conference Telegram. We would like to thank Red Hat for the opportunity to use the Red Hat Lab premises!
We will try to stream the lecture block live on vhsky.cz!
Wikipedie letos slaví 25 let od svého vzniku. Největší encyklopedie světa funguje neziskově, bez reklam a bez paywallů a každý měsíc ji využívají miliardy lidí. Její obsah vzniká díky dobrovolné spolupráci statisíců editorů a editorek po celém světě. V Česku oslavy připomene 16. ledna spolek Wikimedia Česká republika Večerem svobodné kultury.
15. ledna 2026 oslaví Wikipedie 25. výročí svého založení. Již čtvrt století je tvořena komunitně různorodými lidmi ze všech koutů světa – je důkazem lidské spolupráce, otevřeného sdílení a neutuchající touhy po poznání.
Čtvrtstoletí komunitně, pro všechny, bez reklam a bez paywallů
Celosvětově dnes Wikipedie obsahuje více než 65 milionů článků ve více než 300 jazykových verzích a každý měsíc je zobrazena přes 15 miliardkrát.
Na tvorbě a kontrole obsahu se měsíčně podílí téměř 250 000 dobrovolnic a dobrovolníků z celého světa. Wikipedie je editována průměrně 342krát za minutu a u nejnavštěvovanějších jazykových verzí – včetně té české – je většina vandalismu odhalena a opravena během několika minut.
“Wikipedie již 25 let funguje neziskově, bez reklam, bez předplatného, nesbírá ani neprodává uživatelská data. Naopak stojí na otevřeném modelu, který tvoří dobrovolná komunita. Díky tomu patří k největším a nejdůvěryhodnějším zdrojům informací na světě,” říká výkonná ředitelka spolku Wikimedia ČR Klára Joklová.
Výročí 25 let Wikipedie připomene v Česku spolek Wikimedia Česká republika, který podporuje tvorbu a šíření svobodně dostupných informací a posiluje komunitu lidí zapojených do české Wikipedie a dalších Wikimedia projektů. Oslavy vyvrcholí v podobě Večera svobodné kultury, který se uskuteční v pátek 16. ledna 2026 od 16:00 hodin v novém prostoru A3 (HYB4 City, 3. patro) v Kampusu Hybernská v Praze.
Česká jazyková verze Wikipedie patří dlouhodobě k největším a nejaktivnějším v regionu.
“Aktuálně česká Wikipedie obsahuje přes 583 500 článků. Do její tvorby jsou zapojeny tisíce editorů a editorek, z nichž téměř 5 000 bylo aktivních během posledních 30 dnů. Právě tato aktivní komunita zajišťuje, že informace na české Wikipedii jsou průběžně aktualizovány, doplňovány a kontrolovány,” poznamenává předseda spolku Wikimedia ČR Martin Urbanec.
Graf vývoje počtu článků na české Wikipedii. Wikimedia Statistics, Public domain, via Wikimedia Commons
I po 25 letech zůstává Wikipedie jedinečným příkladem toho, že otevřené a důvěryhodné informace mohou vznikat díky spolupráci lidí bez ohledu na hranice, jazyk či profesi. Každý nový článek, každá úprava či doplněný zdroj přispívají k tomu, aby byly informace na internetu dostupnější, kvalitnější a lépe ověřitelné.
Motivem letošních oslav je dílek puzzle – symbol toho, že Wikipedie vzniká z jednotlivých příspěvků konkrétních dobrovolných editorek a editorů, fotografek a fotografů, správkyň a správců i mnoha dalších. Každý příspěvek představuje jeden dílek do společné skládačky. Teprve dohromady z nich vzniká obraz největší encyklopedie světa.
“V době nepřeberného množství dezinformací, rychlých technologických změn a nástupu umělé inteligence má lidsky vytvářený a kontrolovaný obsah zásadní význam. Wikipedie ukazuje, že dlouhodobá spolupráce lidí je klíčem ke kvalitě a udržitelnosti informací i do budoucna. Wikipedie dnes představuje jeden z posledních nezávislých majáků v moři dezinformací,” uzavírá Klára Joklová.
Kterak sobě ptákoboudu zdarma zříditi.
Návod na výrobu automatického zařízení pro focení ptáků u krmítka a zveřejňování snímků na Mastodonu. Pokud si chcete udělat svou ptákoboudu, jako je @ptakobouda@mastodon.social, tady je kompletní návod.
Nejdřív si řekněme, co je ptákobouda a co umí.
Ptákobouda je v podstatě telefon s Androidem, ve kterém běží několik volně dostupných aplikací. Jejím účelem je zachytit pohyb ve chvíli, kdy pták přiletí do krmítka, vyfotit ho a snímek pak odeslat na Mastodon.
Samozřejmě je možné s obrázkem naložit i jinak — nechat si ho poslat e-mailem, zveřejnit na jiné sociální síti (např. X) a podobně. O některých z těchto možností se zmíním později v návodu.
A to je v zásadě všechno. Jen nezapomeňte, že telefon musí být trvale napájený, připojený k Wi‑Fi a pevně přidělaný ke krmítku (nebo k držáku u krmítka), aby se nehýbal a kamera mířila pořád stejně.
Protože aplikace IP Webcam ukládá pořízené snímky do Google Fotek, je rozumné v telefonu vypnout synchronizaci fotek. Platí to hlavně ve chvíli, kdy je zařízení přihlášené k vašemu běžnému Google účtu — jinak by se vám fotky z ptákoboudy mohly míchat mezi osobními snímky a zbytečně plnit úložiště.
Nainstalujte aplikaci IP Webcam. Nainstalujte aplikaci IFTTT. Obě aplikace jsou zdarma a pro náš účel není potřeba kupovat placenou verzi. Pokud vás při instalaci překvapí požadovaná oprávnění, mrkněte rovnou na konec článku.
Všechna následující nastavení dělejte přímo v aplikaci na telefonu. Přes webové rozhraní IP Webcam se sice k některým volbám dostanete taky, ale změny se často neuloží trvale a po restartu aplikace se mohou vrátit zpět.
Při prvním spuštění aplikaci povolte potřebná oprávnění — hlavně přístup k fotoaparátu a úložišti / knihovně fotek (případně i k mikrofonu, pokud ho budete chtít využít, viz dále).
Po spuštění uvidíte následující obrazovku.
Rozklepněte první volbu „Plug-ins“ a potom „Install and manage scripts“.
Nainstalujte plugin „Save photo on modet“. Pokud chcete, aby vám ptákobouda posílala fotky i do e-mailu, nainstalujte a nastavte také „Email on modet“.
Vraťte se o obrazovku zpět a otevřete nastavení pluginu Save photo on modet:
Potom se vraťte do hlavního menu aplikace.
Další volba, kterou budeme měnit, je „Video preferences“.
Otevřete „Video recording“ → „Save videos to“ a povolte přístup do vybrané složky. Ukládání videí do telefonu pak můžete klidně zakázat v dalších volbách — tenhle přístup ke složkám je ale potřeba pro správnou funkčnost pluginu „Save photo on modet“. Neptejte se mě proč.
V menu je také podsložka „Camera settings“. Tady můžete nastavit parametry fotoaparátu (přední/zadní, rozlišení, orientaci snímku apod.). Já jsem nechal všechno výchozí. Pokud budete mít obrázky nebo video vzhůru nohama, použijte volbu „Flip“.
Důležité položky v této části:
Vraťte se do hlavního menu.
V části „Effects“ není pro naše použití potřeba nic nastavovat. Pokud ale chcete i video stream v lokální síti (přes webové rozhraní nebo třeba RTSP do VLC), nastavte si efekty podle potřeby.
Pokračujte do „Power management“ a povolte tyto volby:
V hlavním menu otevřete „Motion and sound detection“ a nastavte:
V hlavním menu je ještě položka „Data logging“. Tady povolte:
Jsou potřeba pro správnou funkci a hodí se i pro testování přes webové rozhraní.
Nakonec v hlavním menu v části „Optional permissions“ povolte volbu:
A je to. Aplikaci spustíte poslední volbou v hlavním menu: „Start server“. Může se zobrazit reklama — po jejím skončení aplikace začne streamovat a při pohybu i fotit.
V dolní části obrazovky uvidíte IP adresy vašeho streamu v lokální síti. Poznamenejte si je — přes tyto adresy se dostanete k webovému rozhraní aplikace (a tedy i k vestavěnému web serveru).
Pokud si chcete streamovat video z krmítka (nebo třeba při využití telefonu jako bezpečnostní kamery) do tabletu, PC a podobně, doporučuju na vašem AP/routeru přiřadit telefonu u krmítka stálou IP adresu v domácí síti (tj. aby se po každém připojení neměnila).
Pro naše využití stačí bezplatná verze aplikace.
Po otevření vás IFTTT vyzve k přihlášení nebo registraci. Po dokončení:
Teď už můžete vytvořit applet — automatizovaný sled úloh, který bude fotografie z ptákoboudy posílat „do světa“. Ve free verzi lze vytvořit dva applety, nám bude stačit jeden.
Dole klepněte na „Create“.
Otevřete první část „If This“ a vyberte „Android Photos“. V nabídce pak zvolte možnost „Any new photo“ (jakákoli nová fotka).
Potom otevřete část „Then That“ a vyberte „Mastodon social“. V akci „Post a status“ připojte svůj ptákoboudí účet na instanci Mastodon.social a ve spodním poli si upravte text statusu (např. vlastní popisek, hashtagy apod.).
Stejným způsobem můžete přidat i jiné cíle — například odeslání do e-mailu, případně publikování na další služby (např. Twitter/X), podle toho, co v IFTTT zrovna nabízí.
Důležité je zachovat řádek {{PublicPhotoUrl}} — to je odkaz na právě vyfocený obrázek.
K tomu si můžete přidat vlastní text, který se zobrazí v tootu, případně i datum {{TakenDate}} a další proměnné podle toho, co IFTTT v editoru nabídne.
Applet uložte dvojitým klepnutím na „Save“.
Potom nahoře zkontrolujte, že je applet zapnutý — přepínač „Connect“ musí být aktivní.
Tím máte na mobilu hotovo. Další nastavení už bude probíhat ve webovém prohlížeči.
Nejdřív si ověřte, že je v IP Webcam opravdu zapnutý server — bez toho webové rozhraní nebude dostupné.
Webové nastavení i stream fungují pouze ve stejné síti, ve které je telefon s aplikací (ptákobouda). Jinými slovy: zařízení, ze kterého nastavujete, musí být připojené ke stejné Wi-Fi jako telefon u krmítka.
Do adresního řádku prohlížeče vložte adresu, kterou jste si poznamenali při spuštění serveru v IP Webcam.
ScreenshotV některých prohlížečích je po načtení stránky lepší přepnout zobrazení na volbu „JavaScript“ — celé rozhraní pak většinou běží plynuleji.
Teď už vidíte obraz ze svého krmítka. Pokud je obraz převrácený nebo otočený, změňte volbu „Flip“ v nastavení aplikace IP Webcam přímo v telefonu (viz výše). Když stejnou volbu změníte jen ve webovém rozhraní, neuloží se trvale a po restartu aplikace nebo telefonu se budete divit, proč je vše zase jinak.
Nejdřív nastavte detekční zóny. V řádku „Motion detection“ zapněte volbu „View areas“.
Potom dole rozklikněte položku „Motion detection areas“. Uvidíte stejnou mřížku jako v horním okně se streamem. Klikáním na jednotlivé segmenty zapínáte nebo vypínáte detekci pohybu v dané zóně.
Doporučuju aktivovat jen zóny, které:
Chce to trochu zkoušet, aby telefon nefotil při každém průletu ptáka okolo nebo při pohybu větví v pozadí. Dobrá zpráva: nastavení aktivních zón se na rozdíl od většiny ostatních voleb dá uložit i z webového rozhraní a obvykle přežije restart.
ScreenshotDruhá volba, která nás tady zajímá, je nastavení citlivosti snímání pohybu pomocí posuvníku „More sensitivity“ – „Less sensitivity“. Citlivost je teď nastavená na hodnotu 470 z předchozích kroků v aplikaci IP Webcam. Tady si ji můžete posuvníkem průběžně měnit a rovnou zkoušet, jak se ptákobouda chová.
Pokud vám bude vyhovovat třeba o něco nižší citlivost, nezapomeňte to pak upravit přímo v aplikaci v telefonu (tedy snížit hodnotu z těch 470). Změna nastavená jen ve webovém rozhraní se neuloží trvale.
Pokud si chcete ptáky i streamovat, můžete stream sledovat přímo v prohlížeči, nebo ho otevřít ve VLC a podobných přehrávačích. Adresa streamu má typicky tvar:
Jiří Eischmann 
Komunita Linux Mint CZ&SK 
OpenAlt z.s. 
rtsp://ip_adresa:port/h264.sdpKonkrétní adresu uvidíte v horní části webového rozhraní po rozkliknutí tlačítka „RTSP/h264/ONVIF urls“.
A to je všechno — ptákobouda teď běží a posílá obrázky na Mastodon.
IP Webcam je „kamera-server“ – a to znamená, že některá oprávnění jsou pro ptákoboudu naprosto logická (kamera, síť, případně ukládání). Na Google Play ale v sekci Zabezpečení údajů zároveň uvidíte, že aplikace může shromažďovat a sdílet i další typy dat, než by člověk od „krmítkové kamery“ čekal: například ID zařízení, přibližnou polohu a e-mailovou adresu. U některých položek je uveden i účel Reklama nebo marketing (typicky právě u ID zařízení).
Tohle nemusí automaticky znamenat „průšvih“ – často je to důsledek toho, že free verze obsahuje reklamu/analytiku, a zároveň aplikace nabízí různé volitelné funkce (např. audio, cloudové možnosti apod.), kvůli kterým se v přehledu objevují širší kategorie dat. Z pohledu ptákoboudy je ale dobré vědět, že část těchto údajů pro samotné focení a postování na Mastodon nepotřebujete a můžete k tomu přistoupit opatrně.
Co s tím prakticky (a v klidu) udělat:
Shrnutí: na ptákoboudu to funguje dobře, ale je rozumné minimalizovat oprávnění a provozovat to na odděleném zařízení.
Do budoucna bych místo Androidu rád použil starší iPhone — návod pak klidně doplním. Zároveň testuju zapojení AI pro rozpoznání druhu ptáka a automatický popis v tootu.
Autorem článku je @Zoufalec@mastodon.arch-linux.cz, stylistické úpravy textu provedl TátaGeek.
Po novém roce tu máme druhou epizodu již ne bezejmenného podcastu, který jsme začali připravovat spolu s CZECH CYBER TV. Podcast nově nese název Digitální mlha a v jeho aktuální epizodě, kterou můžete najít na YouTube se podíváme mj. na změny v německé legislativě rozšiřující možnosti působení zpravodajské služby BND v kyberprostoru, závažnou zranitelnost v MongoDB, únik dat o uživatelích platformy Pornhub nebo nedávné policejní zásahy proti útočníkům v oblasti kyberprostoru…
Dnes vyšel můj nový příspěvek na stránkách SANS Internet Storm Center. Podíváme se v něm na phishingovou kampaň v níž byly QR kódy obsažené v e-mailových zprávách vytvořené s pomocí HTML tabulek namísto obrázků…
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v průběhu prosince bezplatně uvolnilo první sadu modelů hrozeb určených českým organizacím, o jejichž přípravě informovalo již na konferenci ISSS v květnu 2025. Vzhledem k tomu, že poskytované modely mohou českým organizacím ze soukromého i veřejného sektoru významně pomoci mj. při volbě vhodných a efektivních bezpečnostních opatření, chtěl bych zde tuto aktivitu alespoň krátce zmínit… A také významně pochválit.
Všechny modely hrozeb poskytované ze strany MPO jsou založeny na rámci MITRE ATT&CK a obsahují výběr technik a sub-technik z tohoto rámce, které lze na základě provedených analýz považovat za aktuálně nejvýznamnější pro české organizace. Resp. modely obsahují „heat mapu“ z níž je patrné, které z technik rámce ATT&CK lze považovat za vysoce významné a které naopak za potenciálně méně problematické z pohledu organizací působících v České republice.
MPO se rozhodlo zpracovávat celkem 3 sady modelů. Vedle „obecné“ sady modelů hrozeb, které ukazují relevanci technik pro libovolnou organizaci působící v prostředí České republiky, poskytuje MPO vybraným organizacím (konkrétně ministerstvům a jim podřízeným a obdobným organizacím a organizacím působícím v oblasti energetiky a produktovodů) rovněž detailnější modely hrozeb reflektující jejich sektorová specifika. Současně se samotnými modely je pak vždy distribuován i metodický materiál popisující možnosti jejich praktického využití.
Ministerstvo bude modely hrozeb aktualizovat každých šest měsíců tak, aby vždy pokrývaly aktuální situaci na poli hrozeb a současně odpovídaly nejnovější verzi rámce ATT&CK, který je rovněž aktualizován s půlroční periodicitou.
Přestože modely ministerstvo poskytuje zcela zdarma, aktuálně nemá v plánu publikovat je volně, ale bude je distribuovat výhradně organizacím, které o ně explicitně požádají. V případě že tedy máte o tyto modely zájem bych doporučil přihlásit se k jejich odběru zasláním e-mailu na adresu kb@mpo.gov.cz.
A pokud by vás detailněji zajímalo, jak lze modely založené na rámci ATT&KCK smysluplně využít v různých oblastech řízení kybernetické bezpečnosti, nebo jak si může libovolná organizace vytvořit vlastní model hrozeb, reflektující specifika jejího interního prostředí, pak doporučím zvážit účast na školeních Taktiky, techniky a postupy škodlivých aktérů v praxi a Modelování hrozeb prakticky, neb v rámci obou kurzů výše uvedenou problematiku praktickou formou pokrýváme.
Projekt, jehož cílem je už takřka dvě dekády tvorba notebooku s procesorem kompatibilním s PowerPC, v loňském roce vyhlásil rychlou odbočku směrem k desktopu - než se vrátí k oživování a redesignu nefunkčních notebookových prototypů, chtěli si autoři vyrobit stroj, na němž budou moct vyvíjet a portovat již vyvinutý software, než bude hotový cílový produkt. Stalo se to zhuba v době, kdy byla vyrobena první várka prototypů desky Mirari, takže se to sice jevilo jako trochu zbytečné, ale za předpokladu dodržení původního harmonogramu by to byl vítaný příspěvek na trh počítačů této architektury.
Harmonogram začal sice brzy nabírat skluz, ale teď to vypadá, že se podařilo dokončit první návrh samotné desky. Proti původnímu deadline jde o zpoždění zhruba tři měsíce, což je u open-source hardware ještě v přijatelné toleranci.
Specifikace navržené desky jsou:
Jak vidno, proti Mirari byl zvolen významně výkonnější procesor - 4x e5500 (4C/4T) versus 4x e6500 (4C/8T) - a deska také bude mít desktopové paměťové sloty a pokud skutečně půjde do výroby, půjde pravděpodobně o nejvýkonnější stolní PowerPC hardware vyráběný v tomto století s výjimkou stanic od Raptor Computing.
Do konce ledna by návrh měl být finalizován a upraven harmonogram výroby prototypů. Dle harmonogramu původního měly být vyrobeny do měsíce od finalizace PCB, harmonogram aktuální zatím počítá s koncem prvního kvartálu 2026.
Zdroj:
Tak co, zvládnou to v roce 2026 vyrobit, oživit a pak pustit do masovější produkce? A jaká bude asi cena?