Planeta OpenAlt(Rozklikněte celý článek pro přečtení textu písně)
Na eskalátoru vlevo stával
Myslel, že je to známka punku
Vedlejší silnici přednost dával
Myslel, že je to známka punku
V jídelním lístku vybíral poslepu
Myslel, že je to známka punku
Chtěl se přestěhovat na jinou planetu
Myslel, že je to známka punku
Ale holky říkaly
Že punk je jinde.
Ale holky říkaly
No to snad není možný!
Parkovala na chodníku u přechodu pro chodce
Myslela, že je to známka punku
Ve dvaceti bydlela v domově pro důchodce
Myslela, že je to známka punku
Lampy rozsvěcela vždycky jenom ve dne
Myslela, že je to známka punku
O půlnoci se ptala, jestli je poledne
Myslela, že je to známka punku
Ale lidi říkali
Že punk je jinde.
Ale lidi říkali
No to snad není možný!
(Parafráze textu písně „Známka punku“ od kapely Visací zámek)
Letos jsme jeli hned dvěma autama. Na poslední chvíli přibyli zájemci a také materiál, který se v Holicích „měnil“ by se do jednoho vozu nevešel. Naštěstí Lukáš mohl vzít rodinný vůz, takže o místa nebyla nouze. Zkoušel jsem ještě volat Tomovi OK1TOM, že máme volno, ale dostal zápal plic a nemohl... SRI. Odjezd ve 4:30 z Klatov. Letos jsem byl jako spolujezdec a řídil můj syn Martin. Cestou jsme nabrali u Chudenic Erika OK5SL.
Lukáš – řidič druhého vozu pak v Plzni nabral Tomáše. K nám do vozu ještě v Praze nastoupil Štěpán, který už do Holic také jel poněkolikáté.
Cestou jsme dělali jednu zastávku za Prahou:
Do Holic jsme dorazili někdy před devátou hodinou. A samozřejmě už nebylo kde zaparkovat. Povinná vstupenka, jejíž cena se letos vyšplhala na 100kč.
Inu vše zdražuje, proč ne vstupné? Jen pro zajímavost, v roce 1997 stála vstupenka 30 kč.
Za těch 28 let vstupenka podražila zhruba 3x. Pravdou je , že od té doby vzrostl průměrný plat více než 3x ( r.1997 cca 11000kč, r. 2025 45000 kč ) I když se jedná o průměrné platy, ten můj je určitě od roku 1997 více než 3x vetší. Tedy dá se říct, že vstupenka vlastně zlevnila. Píšu to proto, že jsem na place zaslechl poměrně vášnovou debatu o tom, jak se pořadatelé zbláznili, vstupenka 100kč, a že to nemá obdoby.
Takže ne , nezbláznili... Je to dvoudenní vstupenka na dobu trvání akce a její cena je prostě dnešní době přiměřená. A jak jsem již uvedl je levnější, než v roce 1997 !!
Úplně nevím, jak to je s cenou prodejních míst, jaké byly ceny před 25 lety. Ale za prodejní místo 5x5m je cena 760 kč. Nejspíš na oba dny. Prodejní místo 3x6m je pak za 600kč na oba dny.
Hned po vstupu jsme zakoupili větší množství LiFePo4 akumulátorů 26650. Jedná se o články 3,2V s kapacitou 3,6Ah. Nebyly všechny jen pro mě, něco chtěl OK1FKT, který letos s námi nejel SRI. Něco si rozdělil Lukáš s Tomášem.
Cena pouhých 20kč/kus. Nějaké jsme zakoupili již v loni a protože články jsou výborné, letos jsme vykoupili prakticky všechny, co měl prodejce k dispozici. Přesunu těžkých accu do vzdáleného vozu se zhostili kluci, díky!
Články jsou 3,2 V narozdíl od Li-ion, a pro 12V je třeba 4 kusy. Mě se LiFePo4 technologie líbí víc - články mají větší životnost a hlavně jsou bezpečnější než Li-ion, nebo Li-Pol. Dají se použít pro náhradu do vysloužilých akupacků jízdních kol, koloběžek apod. S příslušnou BMS se pak 2x2 články krásně vejdou do pouzdra baterie od RF-10 jako přímá náhrada původních a většinou dnes již nefunkčních 5x NiCD 4000.
Ale zpátky na plac.
V pátek se nás sešlo poměrně hodně, zejména Marinovi kamarádi se přijeli do Holic podívat už také poněkolikáté:
Erik OK5SL ( vlevou ) byl v tu dobu na pivě, nestihl focení. Já se k němu ale pak také u piva připojil... a dodatečně udělal foto...Erik navštívil Holice po delší době a přespával pod širákem. Nesehnal ubytování. On tedy prý nepřespával, spal prý tak půl hodiny, za zády mu hučel provoz z nedaleké dálnice.
Co se týče nadcházejících zkoušek Martina a Lukáše , rád bych tady uvedl nemalou zásluhu Václava OK1VRF, který v předešlých letech organizoval PD mládeže, kterých se můj synovec Lukáš a syn Martin účastnili. Bohužel kluci už poslední 3 roky na PD mládeže nevysílali. Nevycházelo to časově i když Václav OK1VRF stále mládežníky z širokého rodinného kruhu každý rok "pase".. V Holicích je krásně vidět stárnoucí tendence , snad tihle "noví" kluci přispějou ke snížení věkového průměru radioamatérů a udrží do budoucna tenhle zajímavý koníček pro další generaci.
Na place jsem se potkal se stálicí a dlouhodobým kamarádem ze Slovenska - Karolem OM7ARK ( vlevo) a jeho kolegou :
Zajímavé a příjemné setkání bylo i se Stanom OM8AG , poznal mě a oslovil....
V pátek jsem také potkal Michala OK1LPD , krátce popovídali ... ostatně jsme ve spojení stále, ale není od věci vidět osobně kámoše jak taky postupně šediví Hi. Potkal jsem i kolegu z práce, plánovače MW skoků, Martina OK1FZM ! A Mílu OK1VUM s nímž je domluvená "reinkarnace" OK0L...
Na place jsem měl "sked" i se Zdeňkem OK7PJ, vyměnili jsme si nějaký matroš a otestovali v autě GPS normál Trimble. Mám velkou radost z RF-11 a hlavně z ROB80 přijímače od něj. Další kousek HW do sbírky, tenhle RX je moje srdcovka. Když jsem byl malý , běhával jsem s ním ROB např. na elektrotáboře v Křemži, rok 1983? Zdeňku ještě jednou moc díky, jsem zas dlužnej !!!
Letos asi chyběl Milan OK1MJG a Mirek OK1XBE , nepotkal jsem ani nikoho dalšího známého ze Šumavy. Nejspíš nebyl ani Jirka O1MWW, se kterým jsem každoročně taky rád popovídal u piva pod lípama.
Vlastní burza letos neméně zajímavá, dalo se narazit na velmi zajímavé zboží ne úplně radioamatérského zaměření. Domů jsem zakoupil balíček snů:
Úžasný chlapík, během nákupu bylo slyšet krásné verše osobní tvorby prodejce. Byť neměl vysloveně zboží radioamatérského zaměření, tehle stánek na mě působil zvláštní a hezkou atmosférou. Prostě pohlazení na duši.
V Holicích už je také stálicí Fy Avon, přeci jen je třeba přivézt nějaký dárek pro YL. Já sice nic u Avonu nenakoupil, ale doporučuji vůni "Atraction Game" Alespoň vyzkoušet!!! Hi
Ponožky jsem také nezakoupil, tyhle věci řeší dlouhá leta moje YL Hi.
No a tady jsem zase jednou něco pěkně zaspal :-(
I tak mě to mrzí, teď zpětně nad tím přemíšlím. Kvůli takovým prodejcům se prostě jezdí do Holic!!!
Tenhle prodejce měl i krásný tunner, cena 250kč..... no taky mi "utekl" o fous... SRI
O kousek vedle jsem zakoupil 1TB plotnový disk za 100kč. Jen tak na zkoušku. Počítal jsem s vadnými sektory a nedělal si iluze. Doma se pak konalo překvapení. Disk je 100 procent, 300x on/off a natočeno necelých 4000 hodin.... Půjde do PC k TV, je poměrně tichý.
Já jsem nakonec odolal této GPS:
Ale na "hraní" jsem u téhož prodejce zakoupil profesionální kartu do PCI slotu z rodiny " Winradio"
Mám zkušenosti s první verzí do ISA slotu, kde byl přijímač až do 1,3GHz, ale jednalo se o klasický koncept superhetového rádia v "hobby" provedení.
Tady jsem strávil hodně času - PMI-80 je také moje srdcovka. Poprvé jsem se s ním setkal na elktrotáborech pod záštitou Tesly Rožnov, kde byly k dispozici v kufříkovém provedení. Nakonec jsem si nepořídil ani tu desku. Nemám na to čas. Mám moc ativit a mnohem důležitějších. Tohle by mě doma jenom dráždilo a "kradlo" drahocenný čas.
K vidění zajímavá vojenská technika...
Byť se to zarytým pacifistům nemusí líbit, já tuhle velmi zajímavou ukázku vojenské radiotechniky uvítal.
Sám jsem se před 35 lety prošel základní vojenskou službou. Tenkrát i díky Svazarmu byl radioamatérský koníček poměrně úzce svázaný s vojenskou technikou. To v současné době supluje projekt ARDOS. Vzpomínám na tu dobu, když jsem na vojně z R-123 povídal s CB uživateli z okolí. Asi budu muset z nostalgie vytáhnout RF-10 a udělat nějaké spojení s tohle inkurantní radiostanicí. Takže díky za tuhle ochutnávku vojenské radiotechniky, zajímavý projekt a palec nahoru!!!
K dispozici poměrně hodně inkurantní hlavně zvukové techniky:
Ve stánku v hale k vidění novinky, ostatně ty jsme prohlíželi už na setkání ve Friedrichshafenu.
Patrně nejmladší účastník setkání:
A tady jeden "zvířecí" účastník Hi.
Tady se nic moz zajímavého nedělo. Akční ceny stejné jako na internetu, nic zajímavého. Samozřejmě spousty lidí si ceny umí verifikovat s cenou na internetu.
Také kus nostalgie - moje mládí. Někde bych doma tu lahev ještě našel a prý se dají stále vyměnit CO2 bombičky potřebné pro výrobu "sifonu"
Sobotní oběd v blízké pizzerii ...
S A M O O B S L U H A !!!! Hi
Páteční večeře - docela problém najít v Holicích v době sethání hospodu, kde se člověk může najíst. Nakonec jsme museti asi 2 km popojet a dostali menu z grilu...
Michal bude kopírovat kazety. Doma "dvojče zkoušel a prý vše OK!
Kdyby někdo nevěděl co je to anti EU pájka, tak vězte, že se jedná o olovnatou pájku...Hi
Velmi pěkné ceny - opravdu Holické... měli prodejci z SP..
Nakoupil jsem u nich za pakatel malé powerbanky s malým 0,7 W fotovoltaickým panelem. Hodí se k "věčným" svíčkám na hrob.
O5 prodejci z SP, výborné ceny, skvělý prodejce. Nakoupil jsem nějakou bižuterii...
Tom s Lukášem nakoupili pásková LTO média + mechaniky. Plán je prý datový archiv, úložiště. Pronajmu si 50GB na rodinný archiv foto, video Hi.
Kluci, coby sběratelé vysavačů a robotiky obecně měli Holice i jako jakousi tranzitní stanici napříč republikou a povyměňovali si různé zboží...
Z Holic se vyráželo domů okolo 14 hodiny. Cestou jsme pak ještě od Kuby a Michala dostali fotografie, jak prolézají kontejnery po oficiálním ukončení setkání.
-------
Domů jsme dorazili okolo čtvrt na šet. Cesta z Holic domů nám trvala skoro 3,5 hodiny. Cestou jsme ještě vysadili Erika OK5SL. Toho cesta poměrně "zmohla" neboť se v noci moc nevyspal.
Lukáš se s Tomášem zdrželi v Plzni, přebírali ukořistěný materiál.
Naviděnou snad zase příští rok v Holicích!
autor : Václav Kohn, OK1VRF
Tenhle mezinárodní Callbook 1965 (US stanice byly uváděny v samostatném vydání)
mi někdy v osmdesátých letech minulého století věnoval František Raboň, OK1ACW tenkrát už ovšem ex OK1ACW. Ten dostal callbook od Alvina K5BZU. Byl to dárek k nezaplacení, protože kdo u nás si mohl dovolit takový výtisk z Ameriky objednat i když stál jen 3 dolary padesát.
František sloužil jako letecký mechanik na vojenském letišti v Líních u Plzně. Kdy si udělal koncesi nevím, ale figuruje v OK callbooku 1968 a 1970.
Protože asi nevyjádřil nadšený souhlas s invazí „bratrských“ armád do Československa v roce 1968, musel armádu opustit a následně přišel i o radioamatérskou koncesi, v OK callbooku 1975 už uveden není.
Pracoval pak v podniku Kancelářské stroje Plzeň, jezdil k nám do PVT Klatovy na servis magnetických diskových pamětí. Tam jsme se vlastně seznámili. František bohužel už před časem zemřel.
Ještě k tomu mezinárodnímu vydání callbooku.
Z OK stanic je tam uvedena jen kolektivka OK1KKJ z Poděbrad.
Inu,
taková byla doba, že nebylo vůbec žádoucí inzerovat do světa naše radioamatéry
s podrobnými údaji (značka, jméno, adresa).
Je s podivem jak se tam poděbradský radioklub se svou značkou vůbec dostal.
V Poděbradech začínali první rok studovat posluchači slaboproudu elektrotechnické fakulty ČVUT Praha. Za dlouhá léta existence radioklubu OK1KKJ jím prošla jistě spousta aktivních i budoucích radioamatérů, nyní už ale tenhle klub, jako řada dalších, neexistuje.
K5BZU, Alvin Loeckle junior, jak stojí na razítku majitele calbooku 1965, ten šlechetný dárce, se dožil úctyhodného věku 91 let (*1901 +2000), jak jsem dodatečně na internetu dohledal (zlatý Google).
Zkusil
jsem nedávno zadat značku K5BZU na QRZ.COM a s překvapení jsem zjistil, že
stále existuje. Teď ovšem jako značka radioklubu
s kontaktem opět na Alvina Loeckle juniora, tentokrát dalšího v rodinné
dynastii - K5FK.
Tenhle Alvin, K5FK ještě žije a je mu letos požehnaných 87 let, narodil se v roce 1938. Opět vyhledáno na internetu.
Publikováno se svolením Václava OK1VRF
Ocenění Bibliotheca inspirans se letos podívalo za horizont všedních dní. Kam by se mohly knihovny posunout do roku 2050? Na tuto otázku přinesly nejinspirativnější odpověď čtyři knihovny z Moravy a jedna z Čech. Vybraná pětice obdrží ocenění 9. září 2025 na konferenci Knihovny současnosti v Jihlavě. O svůj pohled na přemýšlení o budoucnosti se podělila část poroty.
1) Co ovlivňuje naši schopnost představovat si budoucnost a naši roli v ní?
Schopnost imaginace se u každého liší, někdo má větší fantazii a jiný se může při zamyšlení o budoucí vizi knihoven držet spíše při zemi. Myslím, že do našich představ se prolínají přání a cíle, kterých bychom chtěli v knihovnách dosáhnout. Proto mohou knihovnice a knihovníci vidět budoucnost služeb odlišně, ať už v silnější komunitní roli, v mezigeneračním dialogu nebo ve virtuálních asistentech. A každá z těchto cest má něco do sebe.
2) Jaké otázky podle vás téma letošního ročníku ocenění i jednotlivé nominace vyvolává?
Které knihovní služby rozšíří virtuální realita? Povede se v budoucnu zachovat sociální přesah služeb? A jak se promění profese knihovnic a knihovníků? Díky letošním nominacím jsme získali dobrý počáteční materiál pro další strategickou práci nad budoucností knihoven. Pro mě byla účast v hodnotící komisi novou zkušeností a chtěla bych ocenit kreativní přístup všech nominujících, kteří se dokázali nad budoucností zamyslet hravě a kreativně.
„Chtěla bych ocenit kreativní přístup všech nominujících.“
Pavlína Kolínová
1) Co ovlivňuje naši schopnost představovat si budoucnost a naši roli v ní?
Předně to, jak se k budoucnosti vztahujeme. Jestli se vidíme jako její spolutvůrci nebo jestli ji považujeme za víceméně danou. Zvlášť v posledních letech je kolem nás a asi i v nás hodně tíhy, která jako by nám zužovala vějíř možností vývoje světa a vedla nás k nihilismu. Ale každý z nás má stále tu moc vnášet do světa něco nového, nepředvídatelného, tvořit! První věc je tedy nerezignovat na život.
Pak je tu future thinking jako dovednost, kapacita se tomu věnovat, znalost trendů, přijetí nejistoty jako způsobu fungování světa, adaptabilita a tak dále. Jako první ale vidím tu odvahu podívat se na horizont vzdálenější budoucnosti a připustit si, že výzvy a sny, které tam vidíme, se nás týkají. A že nás volají dělat něco už teď. Že máme svou aktivitou odpovědět. Každý. Nějak.
2) Jaké otázky a podněty podle vás téma letošního ročníku ocenění i jednotlivé nominace vyvolávají?
Letos to pro mě bylo dráždivé. Možná to bylo mnou. Možná společenským kontextem, nominacemi, „chybějícími“ nominacemi,… Asi vším dohromady. Hlavní otázky, které si kladu, jsou tyto: K jaké budoucnosti se lidé v knihovnách vztahují a proč? Vnímají ty převratné změny v AI, které proměňují způsob myšlení lidí, práci s informacemi a samotné jádro fungování knihoven? Mají vůli, kapacitu a schopnosti se k tomu nějak postavit? Co všechno se musí stát pro to, aby měly?
Respekt všem přihlášeným a aktivním. To myslím upřímně a s velkou láskou ke knihovnám a lidem v nich. Zároveň když vezmu celkový obrázek a to, co v něm je a co v něm není, tak se nemohu zbavit dojmu, že jsme dost na začátku. Že možná přeceňujeme vliv technologií krátkodobě, ale dost ho podceňujeme dlouhodobě. A že pokud o knihovny jako opěrný pilíř společnosti nemáme přijít, že se musí něco stát.
„Sny nás volají dělat něco už teď.“
Kateřina Jiřinová
Představovat si budoucnosti je dnes těžší než kdy dřív, a to hlavně kvůli rychlosti technologických změn. Umělá inteligence se nevyvíjí pozvolna, ale skokově: co ještě před rokem působilo jako experiment, dnes už používáme každý den. Takzvaný exponenciální vývoj znamená, že se zásadní proměny mohou odehrát během měsíců, ne desetiletí, a to se týká škol, práce, komunikace i veřejných služeb, včetně knihoven. Do toho vstupují globální krize jako jsou války a klimatické změny. V současnosti se tedy náš svět neproměňuje tak, jak se to dělo ještě za generace našich rodičů. Budoucnost už není něco, co bychom mohli „odhadnout“, ale spíš fluidní prostor, se kterým se musíme aktivně učit pracovat. Ne abychom měli jednu jistou vizi, spíše abychom dokázali přemýšlet v různých scénářích, které mají různou pravděpodobnost a ve kterých své místo nacházíme znovu a znovu. O to důležitější je schopnost adaptace, otevřenost změnám a kritické myšlení.
2) Jaké otázky vyvolává letošní Bibliotheca inspirans – ve vztahu ke kreativitě a AI?
Letošní ročník ukazuje jednu novou dělící čáru: mezi těmi, kdo pracovali s pomocí generativní AI (např. ChatGPT, Canva, Sora), a těmi, kdo tvořili čistě ručně. Výsledky často vypadají podobně působivě, ale cesta k nim byla zcela odlišná. Jako porotce tak přemýšlím, co vlastně hodnotíme: nápad v pozadí, výslednou prezentaci, nebo čas a úsilí investované do přípravy? Osobně považuji generativní AI za nástroj, který může být dobrým spolutvůrcem, ale jen pokud mu člověk dává správné zadání. Dobré projekty AI používají kriticky, šetří jim čas na řemesle, aby mohly víc myslet nad obsahem. Problém je, že AI sama o sobě často generuje líbivá, přesvědčivě znějící výstupy, které však mohou obsahovat klišé různého druhu. Na tvůrcích a tvůrkyních pak je, aby se ptali: Je za tím i skutečná hodnota? Jsou tyto nápady skutečně originální? Jsou užitečné? Z mého pohledu tak kreativita v době AI není jen o nápadech, ale hlavně o schopnosti kriticky posoudit, co z nich je opravdu originální a co proveditelné v praktickém kontextu.
„Představovat si budoucnosti je dnes těžší než kdy dřív.“
Marek Urban
Budoucnost nelze předpovědět, ale je možné simulovat různé aspekty současnosti a představovat si je. Lidé se učí z minulosti, ale budoucnost se tvoří z naší schopnosti vizualizovat a pojmenovat neznámé. Nestačí jen mechanicky protáhnout naši realitu do budoucnosti a tím říci, že takto to bude. K předpovídání budoucnosti a roli člověka literatura sloužila vždy. Je to jeden z důvodů, proč sci-fi už pár let není okrajový žánr pro geeky, ale stala se mainstreamem, kterou čtou vrcholní představitelé světa. Každý román, každá imaginace nevytváří jen simulace možné budoucnosti, ale především zvyšuje schopnost imaginace každého jedince.
Před stoletím psal vizionář žánru Robert Heinlein o vesmírných říších, ale jeho astronauti stále používali logaritmická pravítka, a Sovětský svaz byl realitou. O internetu, mobilních telefonech, sociálních sítích nebo umělé inteligenci v současném pojetí ani stopy. Přesto, kdo četl mezi řádky a přemýšlel, mohl na náznaky těchto budoucích trendů narazit. Literatura nás učí vnímat neviděné, spojovat zdánlivě nesouvisející koncepty a připravit se na nečekané. Zvyšuje naši psychickou adaptabilitu. Nejenom sci-fi knihy navíc slouží jako „výcviková simulace“ pro morální a etická dilemata, která se v reálném světě teprve rodí, což z ní dělá nezbytný nástroj pro přípravu na budoucí výzvy.
2) Jaké otázky a podněty podle vás téma letošního ročníku a jednotlivé nominace vyvolávají?
Letošní ročník a celá realita klade nároky na vývoj budoucnosti. Moc mě těší, že mnoho knihoven a lidí v nich a kolem nich už v té budoucnosti žije pár let. Vnímám, že už dnes jsou knihovny jakási multikulturní centra, která přerůstají svou původní instituci pro půjčování tištěných knih.
Nástup sociálních sítí, internetu a všudypřítomného videa umožnil přístup k obrovskému množství obsahu, ale také možnost snadného vyjádření a prosazování svého pohledu. Nástup umělé inteligence tento trend ještě prohloubí. Potřeba kurátorů obsahu, míst (fyzických i virtuálních) pro vzájemné porozumění a debaty bude proto růst. Informace nebudou jen staticky a intimně předávány, ale bude potřeba je více sdílet a komunikovat mezi sebou.
Zároveň vzroste potřeba adaptability a multioborovosti lidí, stejně jako nutnost celoživotního vzdělávání. Budeme muset přehodnotit, co znamená lidská kreativita, co je to schopnost tvořit a jaký druh informací skutečně potřebujeme. A také posílit humanitu tváří v tvář technologickému a sociálnímu tlaku.
V tomto smyslu by mohly být knihovny klíčovým centrem, které kultivuje naši schopnost vnímat, rozlišovat a vytvářet v digitálním světě. Jejich fyzická role bude navíc stále důležitější. V digitálním světě plném virtuálních bublin a algoritmů potřebujeme místa, kde se potkáme tváří v tvář a kde se učíme si naslouchat. Mohou se také stát centry pro multioborové projektové týmy, které propojí lidi z různých oborů a podnítí tak vznik nových, inovativních řešení. Budoucnost knihoven nespočívá jen v pasivním poskytování informací, ale v aktivním propojování lidí a podněcování tvořivosti.
„Budoucnost knihoven spočívá v aktivním propojování lidí a podněcování tvořivosti.“
Tomáš Jindříšek
Ocenění uděluje od roku 2022 Nadace OSF ve spolupráci s Českou spořitelnou. O výběru oceněných Bibliotheca inspirans 2025 rozhodla porota ve složení: Marek Urban (vedoucí CREAITE lab na Psychologickém ústavu AV ČR a kouč), Tomáš Jindříšek (expert v oblasti marketingové komunikace, DFMG), Kateřina Jiřinová (expertka v oblasti vzdělávání, kritického myšlení a fungování komunit), Pavlína Kolínová (Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK), Tereza Lišková (Knihovny jako průvodkyně 21. stoletím, Nadace OSF, Andrea Studihradová (CSR manažerka České spořitelny).
Další informace o ocenění Bibliotheca inspirans najdete na webu.
Zdroj obrázku: Jazmin Morris & AI4Media / https://betterimagesofai.org / https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/
Filip se učí morseovku. Já bych taky chtěl. Filip už to umí. Já ne. A jak Filip dopadl na první aktivaci POTA? Čti jeho článek tady.
Nálepky “zahraničních agentů”, výhrůžky na sociálních sítích, rušení finančních zdrojů či nekonečné finanční kontroly. Politický kontext v Evropě i ve světě se mění a způsobů, které populistické vlády využívají na utlačování občanské společnosti, přibývá. A do toho přicházejí další hluboké krize, jako byla pandemie Covidu nebo válka na Ukrajině. Jak se mohou organizace občanské společnosti v Česku na podobné situace připravit?
V Nadaci OSF jsme připravili sérií čtyř webinářů, na kterých budeme sdílet praktické zkušenosti a tipy, jak se připravit na krize a jak se v krizi chovat. Série je určena organizacím malým i velkým, které se zabývají nejrůznějšími tématy od sociálních služeb, ochrany životního prostředí, vzdělávání až po hlídání státu. Protože štěstí přeje připraveným…
Webináře Akademie Stronger Roots jsou pro všechny zástupkyně a zástupce organizací občanské společnosti zdarma – registrujte se u každého termínu.
středa 10. září, 14:00 – 16:00
V čem spočívá krizová připravenost organizace občanské společnosti? Webinář uvede programová ředitelka Nadace OSF Marie Peřinová, která představí, o jakých krizích se bavíme a proč je důležité být připraven. Richard Smejkal, vedoucí pro krizovou připravenost a odolnost Oblastního spolku Českého červeného kříže Praha 1, vysvětlí, jak se organizace může na krizi připravit, a Vendula Menšíková ze STEM představí Síť k ochraně demokracie a proč a jak se k ní může každá organizace přidat.
(Rozklikněte celý článek pro přečtení básně)
Připojuji modrozub
Už jsem z toho skoro zhub‘
Neběží a neběží
Je z obchodu pod věží
Mám vzadu šest úesbéček
Do kterého asi patří?
To je jedna z velkých léček
Řadič je od rudých bratří
Driver zase od billa
Dodnes byla idyla
Ta teď vzala náhle za své
Modrozub do díry pásne
Přesto ale nechodí
Snad ho z okna vyhodím
Reboot poslední je šance
Už přijíždí ambulance
V ní pánové v bílých pláštích
Kazajku mi nasazují
Po injekci a třech prášcích
Do Bohnic mě eskortují
A mám svatý klid…
Zářijové RoboDoupě bude 6.9. proto sledujte web a fórum, kde se dozvíte podrobnosti.
Místo konání: MFF UK, kampus Troja, pavilon N („Impakt“), 2. patro, Laboratoř robotiky.Adresa: V Holešovičkách 2, Praha 8 (zastávka MHD Kuchyňka; auto lze zaparkovat podle mapy tady).
Program:
14:00 – 16:00 Chlubírna a všeobecná diskuzePOZOR – tentokrát to bude trochu [...]
Na Tokyo Hamfair byl tento víkend představen nový, resp. reinkarnovaný Icom IC-7300MK2. Ano, na konci je navíc magické MK2 a Icom to označil za evoluci krátkovlné legendy. Co se změnilo?
„IC-7300MK2 není jen pouhým vylepšením; je důkazem odhodlání firmy Icom k inovacím a porozumění potřebám operátorů.“
Srdcem všech novinek IC-7300MK2 jsou zásadní vylepšení přijímače i vysílače. Dynamický rozsah reciprokého směšování (RMDR) se zvýšil na přibližně 105 dB (při odstupu 2 kHz) a šum fáze na vysílači byl zlepšen o zhruba 12 dB (při odstupu 1 kHz). Díky těmto úpravám je přijímaný i vysílaný signál čistší a klidnější – slabé stanice tak uslyšíte jasněji a váš vlastní signál bude zbaven nežádoucího šumu.
Nový model zároveň produkuje méně tepla a má nižší spotřebu energie. Díky pečlivému výběru součástek a optimalizaci napájení dokáže IC-7300MK2 pracovat stabilně i při dlouhodobém provozu – ideální pro závody nebo delší vysílání. Spotřeba při příjmu ve standby režimu klesla na pouhých 0,7 A (oproti 0,9 A u předchozí verze).
IC-7300MK2 přináší několik zásadních novinek, které zlepšují uživatelský komfort i flexibilitu:
HDMI™ port pro externí displej Poprvé u krátkovlnných/50 MHz transceiverů Icom – HDMI výstup umožňuje připojení velkého externího monitoru. Na obrazovce pak můžete sledovat spektrální analyzér, waterfall i nabídky nastavení s mnohem lepší čitelností a přehledností.
Samostatné RX anténní konektory Nově přidané vstupy pro přijímací antény rozšiřují možnosti optimalizace příjmu. Lze připojit samostatnou RX anténu pro snížení rušení (QRN) nebo zapojit externí pásmové propusti a předzesilovače.
Vestavěný CW dekodér Praktická funkce pro telegrafisty – příchozí CW signály jsou dekódovány přímo na displeji.
Zjednodušené dálkové ovládání s RS-BA1 Díky novému ethernetovému portu lze transceiver ovládat na dálku bez nutnosti mít v základně zapnutý počítač. Ovládání na dálku tak nikdy nebylo snazší.
USB Type-C™ s dvojitým COM a audio rozhraním Moderní konektor USB-C nahrazuje starší USB a nabízí dva COM porty a audio přenos v jednom – jednodušší připojení i komunikace s počítačem.
Navíc je 70MHz pásmo součástí britské a evropské verze tohoto transceiveru.
Stránka Icomu UK oznamující novinku:
Zdroj obrázku web icomuk.co.uk
Abych udržel tempo publikací na blogu, tak každý článek nemůže přinášet zásadní téma. Zůstaňme tedy při zemi, u něčeho staršího. Ač jsem někdy Maven haněl, tak tentokrát bych se ho rád zastal. Doporučuji paralelní build a použití démona, který (dle mého pozorování) není tak rozšířený, jak by býval mohl být.
Doporučuji k přečtení článek My final take on Gradle (vs. Maven). Nechci papouškovat celý, ale stručné shrnutí.
Ant taky pamatuju, takže můžu potvrdit, že neřešil závislosti a chyběla konzistence mezi projekty.
Maven přináší závislosti a konvence. Dnes už se jedná o běžný přístup konvence před konfigurací (convention over configuration, není nutné explicitně konfigurovat, máte implicitní smysluplné nastavení). Pro specifické úpravy si můžete napsat vlastní plugin, což není zase tak snadné. Nemá podporu paralelního build a i ve verzi 3 stále označen jako experimentální. Očekávané zrychlení paralelního buildu je 20 až 50 %.
Nicolas Fränkel v odkazovaném článku tvrdí, a já s ním souhlasím, že málo flexibility není bug ale žádoucí vlastnost.
Gradle využívá Maven závislosti a přidává flexibilitu, které se až vymyká z rukou. Od začátku myslí na rychlost buildu a systém cachování. Prsí se, že oproti Mavenu jsou v některých případech až 100 krát rychlejší.
Maven Daemon je dlouhodobý proces běžící na pozadí. Start JVM není úplně zanedbatelná operace. S démonem tedy ušetříte start JVM při každém buildu a hlavně nepřijdete o JIT (Just-In-Time) optimalizace. V neposlední řadě dostaneme vylepšený výstup paralelního build na konzoli.
V současné době mimo jiné přispívám do open source projektu PowerAuth.
Níže naleznete dobu buildu na MacBook Pro s M1 procesorem.
mvnd je příkaz pro build pomocí Maven Daemon.
| Příkaz | Čas buildu | Poznámka |
|---|---|---|
mvn clean package |
46,6 s | |
mvn package |
30,6 s | |
mvn clean package -T 1C |
40 s | Paralelní běh, 1 thread na dostupný core. |
mvn package -T 1C |
28,6 | Paralelní běh, 1 thread na dostupný core. |
mvnd clean package |
37,9 s | Démon, paralelně spouští by default. |
mvnd package |
26,4 s | Démon, paralelně spouští by default, první běh. |
mvnd package |
22,8 s | Démon, paralelně spouští by default, po zahřátí. |
Jak jsme si již řekli, paralelní build v Mavenu stále není plně podporován. Kromě problémových pluginů můžete narazit i na problémy ve svém kód, který třeba nezvládne paralelní běh integrační testů, takže si budete muset zamést i před svým prahem.
Ač zrychlení paralelního buildu v Mavenu nedosahuje hodnot, jaké reklamuje Gradle, tak přesto by byla škoda toho nevyužít. Když už se dáte cestu paralelního buildu v Mavenu, doporučuji využít Maven Daemon. Při práci ve větších týmech a v situaci, kdy programátoři přechází mezi projekty, dávám přednost předvídatelnosti před rychlostí.
Od Vlastíka OK5VAS (uArt.cz) jsem obdržel dvě jednotky New Packet Radio (NPR). Chystám se je vyzkoušet mezi bytem a zahradou (cca 2km) a pak na delší vzdálenost kolem 60ti kilometrů v simplexním módu. Těším se na tohle experimentování a později i na duplexní režim toho samého.
Zde doplním více informací postupně.
Výkon:
Provedení:
Přední panel:
Zadní panel:
https://uart.cz/2773/the-new-packet-radio/
První ročník výzvy a soutěže Měsíc vědy na Wikipedii proběhl od 19. května do 30. června 2025. Díky této nové iniciativě, kterou pořádal spolek Wikimedia Česká republika, se 43 editorům a editorkám podařilo upravit celkem 405 článků o vědeckých osobnostech, pojmech i institucích, 219 z nich nově založili.
Výzva připomněla, že Wikipedie je silným nástrojem popularizace vědy a že přispívat do ní může opravdu každý – i ten, kdo s editováním teprve začíná. Věda je klíčovým pilířem naší společnosti, ale na Wikipedii stále chybí stovky významných osobností i témat napříč přírodními, technickými, společenskými i humanitními obory.
„Naším cílem bylo přiblížit vědu širší veřejnosti a ukázat, že Wikipedie může být silným nástrojem popularizace vědeckých poznatků. Zároveň jsme chtěli propojit akademické prostředí s editorskou komunitou,“ říká Klára Joklová, výkonná ředitelka Wikimedia ČR.
Účastníci se díky výzvě mohli setkat jak online, tak osobně a s podporou zkušených wikipedistů a wikipedistek rozšířit Wikipedii. V rámci Měsíce vědy na Wikipedii jsme se potkali online na workshopu pro výzkumníky a výzkumnice, v olomoucké Pevnosti poznání během akce Wikipevnost a na hlavním editatonu v Praze.
Ve čtvrtek 19. června 2025 proběhl ve spolupráci s Univerzitou Karlovou v prostorách Didaktikonu Kampusu Hybernská hlavní editaton výzvy Měsíc vědy na Wikipedii. Událost byla otevřená široké veřejnosti a konala se hybridně – účastníci se mohli připojit osobně i online. Akce nabídla příležitost pro začátečníky i zkušené editory zapojit se do rozšiřování encyklopedie o vědecká témata a osobnosti. Účastníkům a účastnicím byli po celou dobu k dispozici zkušení lektoři a lektorky.
Součástí programu bylo také veřejné nahrávání diskuse „Wikipedie, univerzity a vědecké poznání,“ která se zaměřila na možnosti využití Wikipedie v akademickém prostředí. Diskutovali geolog, popularizátor vědy a wikipedista Petr Brož a odborná asistentka a knihovnice Pavlína Kolínová z Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK, která na Wikipedii garantuje portál Informační věda a knihovnictví.
Autor: Cepice, CC BY 4.0Součástí výzvy byla i akce olomoucká Wikipevnost, která se zrodila ze spolupráce Univerzity Palackého a Wikimedia ČR. Celodenní program proběhl 9. června v prostorách Pevnosti poznání. Dopolední část nabídla interaktivní přednášku pro studenty Gymnázia Německého řádu, kteří diskutovali o Wikipedii a umělé inteligenci. Následoval editaton, na kterém se kromě wikipedistů zapojili také zástupci Univerzity Palackého, profesoři chirurg Miloslav Duda a bohemista a historik Jiří Fiala. Účastníci se seznámili s praktickým postupem tvorby článků, a to na příkladu hesla o prof. Dudovi. Odpolední program zakončilo veřejné nahrávání přednášky „Wikipedie a chemie,“ kterou vedl wikipedista a vysokoškolský pedagog chemie Zdeněk Moravec (wikipedista Hugo).
Na festivalu Academia Film Olomouc (AFO) se už v dubnu, v rámci příprav výzvy, uskutečnila přednáška Pavla Bednaříka „Wikipedie jako data-based nástroj poznání“, která představila Wikipedii jako důležitý nástroj pro sdílení a popularizaci vědy. Navazující workshop s názvem „Psát Wikipedii není věda. Zapojíš se?“ nabídnul zájemcům bez předchozích zkušeností úvod do tvorby a editace encyklopedického obsahu.
V Praze na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy představil následně začátkem května Richard Sekerák, koordinátor programů pro fotografy WMČR, během přednášky „Pojďte fotit vědu pro Wiki!“ padesáti studentům místního fotoklubu pod vedením RNDr. Petr Jan Juračky, Ph.D. možnosti, jak fotograficky zachytit vědu pro Wikipedii a její sesterské projekty. Účastníci se dozvěděli o nástroji WikiShootMe, soutěžích jako Czech Wiki Photo nebo Wiki Loves Earth, a také o nové tematické výzvě zaměřené na popularizaci vědeckých témat skrze fotografii.
19. května, první oficiální den výzvy, proběhl také webinář pro zástupce Akademie věd a univerzit, jehož cílem bylo přiblížit odborné veřejnosti principy editace Wikipedie a zapojení do komunitních projektů.
Autor: MikeRun, CC BY-SA 4.0Díky výzvě vznikla řada kvalitních článků, které rozšířily českou Wikipedii o témata z oblasti přírodních a technických věd, medicíny i historie vědeckého poznání. Mezi novými biografickými články porota ocenila profil Františka Hezoučkého, jaderného inženýra spojeného s výstavbou elektráren Temelín a Dukovany. Založeny byly také články o Vendule Bohlen Šlechtové, české ichtyoložce specializující se na evoluci a molekulární taxonomii ryb, nebo o přírodovědci a popularizátorovi vědy Dominiku Rubášovi. Významným příspěvkem je i článek o Janu Peřinovi, fyzikovi a vysokoškolském pedagogovi, který se věnuje kvantové a nelineární optice a podílel se například na objevu vlastností neklasického světla.
„V rámci nové soutěže Měsíc vědy na Wikipedii jsem se rozhodl zaměřit zejména na české (československé) akademiky. Na české Wikipedii chyběli někteří významní rektoři, děkani a někteří další akademici působící v současnosti či nedávné minulosti. Jmenovitě chyběl například geograf a bývalý rektor Ostravské univerzity Vladimír Baar, bývalá rektorka Univerzity Hradec Králové Jaroslava Mikulecká, historicky nejmladší rektor v Česku z VŠP Jihlava Jakub Novotný nebo třeba současný rektor Univerzity Komenského v Bratislavě Marek Števček. O životech všech výše uvedených a osmi desítkách dalších si nyní čtenáři mohou na české Wikipedii v případě zájmu přečíst; o některých z nich může to čtení být skutečně zajímavé.“
— V0lkanic, nejaktivnější wikipedista výzvy Měsíc vědy na Wikipedii
Jako nejlepší vědecky-tematický článek vybrala porota článek vedlejší kvantové číslo, důležitý pojem z kvantové fyziky. Mezi další teoretické články se řadí matematicky orientovaný Schwartzův prostor, na poli chemie editoři psali nová hesla o metodách geochronologie, jako je rubidium-stronciové datování a lutecium-hafniové datování.
Článek na orbitální kvantové číslo jsem napsal v rámci červnového editatonu. Na škole bylo zkouškové období v plném proudu a pár dní předtím jsem zrovna udělal zkoušku z kvantové mechaniky a byl jsem na ten článek dobře namotivovaný. Díky tomu jsem měl celkem dost materiálů po ruce, takže tvorba článku nebyla sama o sobě nijak komplikovaná. Psaní na Wikipedii mě naplňuje, protože když se jedná o nějaká komplikovanější témata, tak při psaní si všechno promyslím a jednotlivé informace si v hlavě zaškatulkuji. Nakonec mám k danému tématu prostě blíž, protože když něco jednou napíšu, tak už to nezapomenu. Wikipedii je tak pro mě dost efektivní forma učení.
— Adam je chemik, vítěz ceny poroty v kategorii „nejlepší vědecky-tematický článek“
Významným přínosem jsou i články zaměřené na biologii a zoologii – porota jako nejlepší soubor článků od jednoho autora vybrala obsáhlou sérii věnovanou čeledím ryb. Nově tak na Wikipedii najdeme například článek o štítníkovitých, čeledi paprskoploutvých ryb, nebo o okatcovitých, populárních akvarijních chovancích. Výzva tak výrazně přispěla k obohacení české Wikipedie o odborný a kvalitně zpracovaný obsah ze světa vědy.
V rámci Měsíce vědy probíhala také Mikrosoutěž Věda – fotografická výzva kombinující vědu a vizuální umění. Do soutěže se zapojilo 8 účastníků, kteří nahráli dohromady 42 fotografií s vědeckou tematikou. Novinkou letošního ročníku byla možnost přihlášení videí.
Vítězem kategorie fotografie se stal uživatel Skot s fotografií Luminiscence minerálů, která poutavě zachycuje světelné jevy v minerálních strukturách. Za výhru obdržel od partnera soutěže, společnosti Zoner, roční licenci k programu ZPS X.Zoner dlouhodobě podporuje svobodnou tvorbu na Commons. V kategorii videa byl oceněn uživatel PetrVod za svůj timelapse kvetení kaktusu Gymnocalycium monvillei.
Rozšiřování editačních výzev o fotografie – a nově videa – pomáhá rozvíjet Wikipedii ve více směrech najednou: obohacuje články vizuálně, zvyšuje různorodost obsahu a zároveň nabízí uživatelům širší možnostizapojení a sdílení vědeckých poznatků prostřednictvím multimédií.
Všechny účastníky a účastnice výzvy jsme ocenili virtuální „medailí“ (uživatelským vyznamenáním vytvořeným právě pro tuto událost). Mezi 10 vítězů a vítězek jsme rozdělili předplatné populárně-naučných časopisů, které věnovalo nakladatelství RF Hobby. Tři speciální ceny byly uděleny porotou ve složení wikipedista Mojmir Churavy a PR specialistka Fyzikálního ústavu Akademie věd a wikipedistka Milada Moudrá. Soutěže opět připravil a s jejím vyhodnocením porotě asistoval Jan Beránek, koordinátor programů pro editory WMČR, správce a editor české Wikipedie.
| Nejaktivnější | V0lkanic | 84 příspěvků |
| Karelkam | 43 příspěvků | |
| OndraMix | 42 příspěvků | |
| Nováčkové | ZSimonova | |
| Haslingerová Ivana | ||
| Vylosovaní* | Stribrohorak | |
| Gampe | ||
| Cena poroty | Hanz.97 | V kategorii „nejlepší životopisný článek“ za heslo František Hezoučký. |
| Adam je chemik | V kategorii „nejlepší vědecky-tematický článek“ za heslo Vedlejší kvantové číslo. | |
| OJJ | V kategorii „nejlepší soubor článků od jednoho autora“ za sérii přírodopisných hesel o živočišných čeledích. | |
| *losování proběhlo na webu RandomPicker, protokol je k dispozici zde | ||
Děkujeme našim partnerům i všem, kdo se do letošní výzvy zapojili. Vítězům gratulujeme. Těšíme se opět za rok!
Foto: Airshow Pilot, autor: Pavel21kriz, CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons.Letos máte již posedmé možnost přispět Wikipedii a dalším svobodným projektům Wikimedia svými nejlepšími fotografiemi. Zapojte se do Czech Wiki Photo 2025 – soutěž běží až do 31. října 2025. Soutěžit může každý, ať už je amatér, nebo profesionální fotograf působící v Česku.
Czech Wiki Photo je hlavní fotografická soutěž spolku Wikimedia Česká republika. Jejím cílem je podpořit fotografy, kteří rozšiřují obsah Wikipedie a sdílejí své snímky pod svobodnou licencí. Hodnotí se nejen umělecká a technická kvalita fotografií, ale také jejich užitečnost – tedy zda mohou vhodně ilustrovat některý z článků na Wikipedii.
Soutěží se ve třech kategoriích:
Fotografie musí být pořízené od 1. listopadu 2024 a nahrané na Wikimedia Commons do 31. října 2025. Doporučujeme snímky co nejpřesněji popsat, aby měly co největší encyklopedický přínos.
Stačí nahrát fotografii na Wikimedia Commons a při nahrávání zvolit správnou kategorii. Pro začátečníky je k dispozici jednoduchý videonávod.
Vítěze vybere porota složená z fotografů a wikipedistů. Vítězné fotografie budou oceněné na vernisáži, která se uskuteční v lednu 2026. Ty nejlepší fotografové obdrží ceny od partnerů soutěže FotoŠkoda a společnosti Zoner.
Nejlepší fotografie budou vystaveny v prostorách HYB4 v Praze. Více informací a přihlášení: cwp.wikimedia.cz
Foto: Upupa epops (057A2126).jpg, autor: Luckhy86, CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons.Během března a dubna 2025 se za finanční podpory Nadace OSF uskutečnily čtyři pilotní semináře s názvem Digitální služby státu v knihovnách. Zafungovaly jako předvoj stejnojmenných seminářů projektu Knihovny.digital – knihovny jako místa podporující digitální občanství, které se za finanční podpory MK ČR uskuteční v následujících měsících roku ve všech krajích ČR.
Pilotní semináře byly v městských knihovnách v Šumperku, Hodoníně, Táboře a Varnsdorfu, kam se sjeli lidé z různých typů knihoven v daných regionech. Šlo o půldenní akce v rozsahu 180 minut, kde výuku zajišťovali vždy dva lektorující. Celkem se během pilotu podařilo proškolit 78 knihovnic a knihovníků.
Pilot byl součástí rozsáhlého strategického projektu Knihovny.digital – knihovny jako místa podporující digitální občanství, který má rozšířit do sítě knihoven základní informace o digitálních službách státu. Semináře přinášejí seznámení s klíčovými službami eGovernmentu, jako jsou Identita občana, Portál občana, Datová schránka nebo eDoklady. Během lekcí se knihovníci a knihovnice dozvídají, jak tyto systémy fungují v konkrétních situacích – od jednoduchého zjišťování informací, přes vyřizování různých žádostí, až po efektivní komunikaci s úřady. Zároveň získávají ucelený přehled o informačních zdrojích k tématu a také praktické tipy k aktivnímu zapojení knihoven do podpory digitální gramotnosti včetně využívání eGovernmentu.
„Pilotní semináře byly ve všech směrech přínosné – užila jsem si lektorování v tandemu i příjemná setkání. Na řadě účastníků byla vidět počáteční nejistota a obavy, jestli pro ně bude téma eGovernmentu srozumitelné a užitečné. Věřím, že se nám podařilo obavy rozptýlit. Snažili jsme se ukázat, jak využít digitální služby státu osobně i pracovně a že existuje i množství způsobů, jak eGovernment promítnout do činnosti knihoven.“
Kamila Plisková z Městské knihovny v Praze
Ze zpětnovazebního dotazníku, který vyplnilo 45 respondentek a respondentů, vyplývá, že seminář splnil nebo spíše splnil očekávání. Téměř 96 % odpovídajících uvedlo, že pro ně byly prezentované informace zcela nebo spíše nové a přínosné. Na možnost využití získaných informací v praxi odpovědělo 93 % dotázaných pozitivně. Kolem 90 % procent zúčastněných bylo velmi spokojeno s organizací seminářů a podobné číslo platí také pro spokojenost s komunikací organizátorů. I ze slovního hodnocení vyplývá převažující spokojenost s organizací seminářů, srozumitelností jejich obsahu a se vstřícností lektorek a lektorů.
Do lektorování pilotních seminářů se zapojilo pět lektorek a lektorů, další tři využili možnost účasti na akcích k náslechu. Vznikla tak příležitost ke spolupráci, sdílení zkušeností a osvědčených postupů přímo v praxi. Nosná byla i zkušenost lektorování v tandemu. „Uvědomila jsem si, že spousta kolegyň a kolegů v knihovnách zatím nemá k těmto tématům moc informací – a právě proto je důležité o nich mluvit co nejjednodušeji, prakticky a s ohledem na to, co reálně v knihovnách řešíme. Byla to taková malá připomínka, že naše práce má pořád smysl – nejen v tom, že pomáháme čtenářům, ale i v tom, že se podporujeme navzájem. Doufám, že si každý z účastníků odnesl něco užitečného – ať už do práce nebo pro sebe osobně. A těším se na další semináře,“ říká lektorka Tereza Šarlingerová z Městské knihovny v Praze. Anna Vitásková z Vědecké knihovny v Olomouci svou zkušenost shrnula takto: „Byla jsem jen v Šumperku a překvapil mě zájem – 25 účastníků bylo opravdu hodně slušné číslo a jak jsme slyšely, tak ne všichni zájemci se na seminář dostali. Takže zájem o školení je a má svůj význam. Dotazy byly k věci, bylo vidět, že se knihovnice, knihovníci orientují a že jim školení pomohlo si informace utřídit a navedlo je, jak toto téma uchopit.“
Přidanou hodnotou projektu je sestavení lektorského týmu, který tvoří aktivní knihovnice a knihovníci se zájmem o téma digitální gramotnosti. Tito lidé vzešli zejména z řad širší Pracovní skupiny pro digitální gramotnost, která čítá přibližně 30 lidí. Vznik a práci této skupiny rovněž v roce 2024 a 2025 podpořila Nadace OSF.
Skupina se pravidelně několikrát do roka schází a spolupracuje na rozvoji tématu digitální gramotnosti v rámci knihovnické komunity. Díky setkáním udržuje kontakt a sdílí zkušenosti z knihovní praxe – součástí meetingů jsou i vzdělávací aktivity, které jednotlivé členky a členy ve vybraných oblastech posouvají na expertní úroveň. Momentálně se skupina zaměřuje především na digitální služby státu.
Během první poloviny roku 2025 se s podporou Nadace OSF v úzké spolupráci s Městskou knihovnou v Praze uskutečnila dvě pracovně vzdělávací setkání skupiny. Na prvním únorovém setkání skupina definovala obsah seminářů „Digitální služby státu v knihovnách“ a věnovala se tvorbě externích a interních person. Profily typických uživatelek, uživatelů i zaměstnankyň a zaměstnanců knihoven pomohly identifikovat specifické potřeby v souvislosti s digitálními službami, zejména s eGovernmentem. Skupina se zamyslela nad způsoby, jak tyto skupiny efektivně oslovit. Druhé květnové setkání bylo zaměřeno na praxi. Na základě person skupina tvořila a testovala AI asistentky a asistenty – chatboty.
archiv: Kamila Plisková, MKP.
text: Kamila Plisková, Tereza Schützová, Tereza Lišková
Lumír Balhar – Red Hat
12. 8. 2025 – úterý
Počítač má švejkovskou tendenci dělat přesně to, co se po něm chce, i když to kolikrát není dobrý nápad. Co když mu ale řekneme, aby se choval náhodně. Umí to vůbec? A záleží na tom?
Po dlouhé době jsem se vrhnul do bastlení se zápalem. I když to bylo něco s "vysíláním" tak to není věc radioamatérská. Přesto mě to nesmírně baví. Jedná se o MeshCore. Bylo potřeba si udělat "krabičku", pomocí které se mohu do sítě MeshCore připojit, tedy jakéhosi klienta (nesprávně se také používá slovo tracker, ale u MeshCore nejde až tak o polohu, takže zůstávám u slova klient). Jednoho takového klienta jsem už měl, původně určeného pro síť Meshtastic (MT), ale po zjištění, jak MT NEfunguje jsem ho odložil, abych ho později využil právě pro síť MeshCore. Jenže, byl velkej a žravej, měl v sobě desku s procesorem ESP32 a na baterii 5000mAh vydržel zhruba dva dny.
Když se před pár týdny rozjela konečně v ČR síť MeshCore (dále jen MC), tak jsem objevil díky české Telegramové skupině desku XIAO nRF52840 spolu s rozšiřující LoRa deskou Wio-SX1262. Boží. Malinké. USB-C, bluetooth, integrovaná nabíječka baterií. A navíc za cenu cca 380 Kč (s poštovným 450 peněz). Rozhlédl jsem se po internetu a našel 3D model krabičky pro tisk na 3D tiskárně. Požádal jsem známého o tisk a ten mě ještě týž den vyhověl - a musím říct, že se mu ten 3D tisk velmi povedl. Doobjednal jsem si kabelovou redukci u.fl na SMA, baterii s kapacitou 2000mAh (patřičných rozměrů), malý spínač (s aretací, takže vlastně vypínač) a anténu Gizont pro 868MHz z botland.cz, něco z laskakit.cz a něco z hadex.cz. Trvalo pár dní, než se to všechno sešlo na stole.
Přečti si Co je to MeshCore?
V balíčku od Botland.cz přišly dvě samostatné rozpojitelné desky. Z rozšiřující desky s SX1262 bylo potřeba vyndat konektory (vyletovat hřebeny) a pájecí plošky dokonale vyčistit. Poté jsem naletoval tenké drátky na plošky pro baterii na desce s nRF procesorem (to je ta, která má USB-C konektor). Následně jsem obě desky sletoval dohromady pomocí hřebenu, který byl na nRF desce – tak, aby to bylo rovnoměrné a co nejmenší (nejtěsnější). Také jsem před sletováním nasadil u-fl/SMA redukci, protože později by to bylo obtížné. Nakonec jsem zbylé "pacičky" od hřebenu odštípl kleštěmi.
Připravil jsem si tenké drátky (černé a červené) a tenkou smršťovačku, pistoli na tavné lepidlo a tavné válečky. Pomocí multimetru jsem zjistil, které dva kontakty na miniaturním vypínači jsou spínací/rozpínací, na ty jsem naletoval červený vodič z desky dále pokračující k baterii (vypínač bude kompletně odpojovat baterii), ostatní kontakty spínače jsem ustřihl. Vypínač jsem sesadil s tlačítkem z 3D tiskárny, vložil na své místo a zakápnul tavným lepidlem. To samé jsem udělal s deskou Seed Xiao a s baterií. Černý vodič z desky jsem rovnou spojil s černým vodičem z baterie.
Nakonec jsem se rozhodl osadit piezo: dva dráty – červený na pin D0 na Xiao desce a černý na GND. Piezo jsem vlepil tavnou pistolí (po okraji asi na třech místech) k víku, aby drželo. Celou krabičku jsem pak sesadil dohromady (musel jsem lámacím nožem odříznout trochu tavného lepidla, které bránilo perfektnímu sesazení víka). Nejprve jsem vše spojil jen gumičkou a vyzkoušel...
Na portálu Root.cz byl dnes publikován můj nový příspěvek do seriálu Postřehy z bezpečnosti, v němž se podíváme na publikaci nového zákona o kybernetické bezpečnosti, zajímavosti z konferencí Black Hat a DEF CON nebo údajný backdoor v čipech NVIDIA dodávaných do Číny…
Letos v létě jsem s rodinou vyrazil na dovolenou k moři do Chorvatska. Už během cesty mě napadlo, jak by bylo
Příspěvek Mapujeme svojí cestu a sdílíme ji kámošům a světu pochází z Spajkovo
Josef Jebavý 
Lukáš Jelínek 
Autor: 
Autor: 
Komunita Linux Mint CZ&SK 
Pavel Matějíček 
