Planeta OpenAlt

Zemřel nejznámější český wikipedista, profesor Jan Sokol

25.
února
Wikimedia ČR

Minulý týden, dne 16. února 2021, zemřel filosof, pedagog a ovšem také wikipedista Jan Sokol. Co tato výrazná osobnost přinesla české Wikipedii a našemu spolku, jehož byl čestným členem? Dovolím si napsat trochu osobních slov.[1]

Komunita přispěvatelů české Wikipedie přišla o svou nejvýraznější osobnost. Profesor Jan Sokol editoval Wikipedii celých 14 let a jeho stopa je opravdu značná. Nejenže napsal a vylepšil tisíce článků, vedle toho také při každé příležitosti o Wikipedii mluvil na veřejnosti a do médií, informoval, obhajoval, vysvětloval.[2] Wikipedii vnímal jakou důležitou součást dnešní společnosti.

Jana Sokola jsem neznal natolik, abych o něm mohl psát obsáhlý nekrolog, takových textů již vyšla celá řada od povolanějších lidí. Nicméně jsem měl příležitost ho poznat jak osobně (jsme vzdáleně příbuzní), akademicky (jako student Univerzity Karlovy), jako spolupracovníka (při zakládání programu Senioři píší Wikipedii) a samozřejmě jako kolegu-wikipedistu.

Začnu vzpomínkou akademickou. Před lety, při jedné přednášce otevřené široké veřejnosti, ho během výkladu přerušil jeden z účastníků. Vychrlil několik zcela zcestných myšlenek, až jsme se všichni v sále pomalu chytali za hlavu. Pan profesor nechal tomuto člověku plný prostor a snažil se s ním klidně, ale jasně a věcně diskutovat (ač to šlo obtížně). V tu chvíli to na mě působilo skoro jako slabost, nedostatek asertivity. Vždyť jsme tou „zbytečnou anabází“ s nějakým bláznem přišli možná o čtvrt hodiny jinak zajímavého výkladu. Nicméně s odstupem času je právě toto jeho uvážlivé jednání to nejvýraznější, co si z oné přednášky pamatuji.

Tuto příhodu vzpomínám proto, že vystihuje Sokolovy charakteristické vlastnosti: schopnost naslouchat, brát druhé vždy vážně, nepovyšovat se. Právě tyto jeho vlastnosti provázely celou jeho činnost i v komunitě wikipedistů a domnívám se (a řada kolegů-wikipedistů to vidí stejně), že tímto vlastním příkladem výraznou měrou přispíval ke kultivaci celého našeho wiki-prostředí. Nezištně pomáhal nováčkům,[3] reagoval na prosby o pomoc, účastnil se komunitních debat o pravidlech a když po někom něco opravoval, často raději přidal vysvětlující komentář. Nebyl ale benevolentní, podílel se na náročné a nevděčné práci „patroly“[4] a pomáhal Wikipedii chránit před spamem nebo nepodloženým obsahem. Nikdy se neoháněl svým titulem nebo autoritou, vždy jsme pro něj byli kolegové – jak to koneckonců má mezi wikipedisty být.

Co do počtu příspěvků patřil Jan Sokol, uživatelským jménem Sokoljan, mezi několik desítek nejaktivnějších českých wikipedistů. Věnoval se především již existujícím článkům, kterých vylepšil skoro 15 tisíc.[5] Nebál se náročných a důležitých témat, což je vidět na návštěvnosti těchto článků. Každý den si je v průměru otevře 175 tisíc lidí! Vedle toho založil 1921 článků nových,[6] každý jednotlivý s průměrnou celkovou (tedy ne denní) návštěvností skoro 10 tisíc čtenářů.[7] Při jednom z mnoha rozhovorů do médií, které Jan Sokol za svůj život dal, se zmínil, že kdyby se místo Wikipedie věnoval běžnému akademickému psaní, dělalo by to slušnou řádku knih navíc. Pokud bychom se pokusili o velmi hrubý přepočet, tak jím vložených 17,3 milionů bajtů by na papíře dělalo asi 35 knih o 200 stranách.

Není divu, Jan Sokol Wikipedií skutečně žil a věnoval jí posledních 14 let svého života ohromné množství času. Jen prostý přepočet jednotlivých editací, kterých celkem uložil přes 34 tisíc, vychází na úctyhodných 6,7 editací denně.[8] A nevěnoval se pouze Wikipedii: na opomíjených sesterských projektech Wikicitátech a Wikislovníku publikoval desítky příspěvků, stejně tak přidával své fotografie do úložiště obrázků Wikimedia Commons.[9]

Přes všechny ty obdivuhodné statistiky bych nerad zůstal jen u čísel a vrátil bych se k celkovému přínosu a vlivu, který Jan Sokol na českou Wikipedii měl. Už podle bezprostředního ohlasu wikipedistů je jasné, že jeho smrt v české komunitě silně zarezonovala. Wikipedisté se ihned začali domlouvat, jakým způsobem památku Jana Sokola uctít. Logo české Wikipedie tak na pár dní doplnila černá stužka a článek o Janu Sokolovi byl doplněn o odkaz na kondolenční knihu, kam během týdne přispělo osobní vzpomínkou přes 70 českých wikipedistů a wikipedistek. Byly zmíněny i takové detaily, že Jan Sokol po sobě zanechal jeden rozpracovaný článek (na téma chlazení) a že by bylo hezké štafetu převzít a článek dokončit. Sokolovo jméno možná také ponese jedno z uživatelských vyznamenání.

Potkávali jsme Vás zde jako milého a vstřícného editora. Především jste ale byl člověkem s neuvěřitelným rozhledem, zároveň však oplývající skromností a pokorou. Odpočívejte v pokoji, pane profesore. —Gumideck

Jedna z desítek kondolencí od českých wikipedistů

Wikipedista Jan Sokol byl jednou z mála veřejně známých osobností, která se české Wikipedii systematicky věnovala, a určitě tou nejznámější.[10] Byl tak vlastně určitou anomálií v rámci encyklopedie tvořené jinak „anonymy“, obyčejnými lidmi. Nicméně právě touto svou jinakostí dokazoval, že takovéto odvážné, radikálně otevřené společenství funguje právě tehdy, když je založeno na důvěře a na společném zájmu. Už jenom svou přítomností a lidským přístupem pomáhal naplňovat myšlenku Wikipedie jako komunitního, svým způsobem utopického prostoru, kde se jako rovný s rovným baví školák s profesorem, kde i školák může po profesorovi opravit překlep a společně tvořit vědění, které se neuzavírá do elitní slonovinové věže, ale pulzuje životem celosvětové sítě.

Jan Sokol nám pomáhal tvořit komunitu, která naplňuje a možná překračuje ideály akademické a vědecké obce a jde ještě dál, přispívá k aktivní a zdravé občanské společnosti, založené ne na zásluhovosti, ne na titulech, dokonce ani ne na schopnostech, ale na vzájemné důvěře a podpoře, na společné myšlence – aby mohl každý člověk svobodně přistupovat a přispívat k veškerým lidským znalostem. To vše dělal se samozřejmým respektem k druhým, ať už je znal osobně, nebo jen virtuálně jako kolegy-wikipedisty. Děkujeme, pane profesore, že jste v tom byl s námi.

Vyjádření Rady spolku Wikimedia Česká republika
Rada WMČR vyjadřuje nejhlubší zármutek nad zprávou o úmrtí profesora Jana Sokola. Pan profesor byl přední český filosof a intelektuál, ale byl také aktivním wikipedistou. Poprvé českou Wikipedii editoval již v roce 2007 a jeho prvním příspěvkem byl příznačně článek o filosofovi Janu Patočkovi. Aktivním wikipedistou zůstal i nadále, během následujících let následovalo dalších více než 30 tisíc editací, jeho poslední editace je z 4. února 2021, tedy pouhé dva týdny před jeho úmrtím. Na české Wikipedii mimo jiné založil téměř 2 tisíce článků. O své práci na Wikipedii také často mluvil v médiích i jinde, zmiňoval ji i ve svých vysokoškolských přednáškách.
Pan profesor byl také od roku 2014 čestným členem spolku WMČR a mimo jiné několikrát přednášel na Wikikonferenci, kterou náš spolek pořádá. Osobně také zaštítil projekt Senioři píší Wikipedii našeho spolku. Rada WMČR tedy panu profesorovi vyjadřuje velké poděkování i za jeho dlouholetou a plodnou aktivitu na české Wikipedii.

Poznámky

[1] A prostřednictvím poznámek dodat pár neosobních, ale vypovídajících čísel a odkazů.

[2] Zřejmě prvně o Wikipedii mluvil v říjnu 2008 v České televizi (pasáž o Wikipedii začíná v čase 17:10), naposledy pak v srpnu loňského roku. V roce 2010 s ním vyšel rozhovor v našem spolkovém časopise. Wikipedii také v roce 2019 věnoval k osmnáctinám narozeninový článek.

[3] Kromě „běžných“ nováčků občas vypomohl i účastníkům našich studentských či seniorských programů; ti se pak často velice divili, kdo po nich článek editoval!

[4] Patrolářem byl od srpna 2016, ale kontrole posledních změn se věnoval už dlouho před tím.

[5] Na začátku se věnoval především filosofii; hesla od Aristotela po fenomenologii – to vše je z velké části jeho práce. Postupem času zabrousil i do mnoha dalších oborů.

[6] Z těch posledních zmiňme např. umělecké řemeslo kovotlačitelství nebo biografii nedávno zesnulé filosofky Evy Formánkové.

[7] Tyto a předchozí statistiky jsou spočítány pomocí nástroje Event Metrics. Zahrnují jeho hlavní účet Sokoljan i jeho druhý, pomocný účet Sokoljan2. Sledovány jsou editace pouze v hlavním jmenném prostoru, a to na všech Wikipediích, dále na Wikimedia Commons a na Wikidatech.

[8] První editaci provedl 7. ledna 2007, poslední 4. února 2021. To je přesně 5143 dní. Za tu dobu provedl pomocí svých dvou účtů 33 674 + 921 = 34 595 editací, tj. v průměru 6,73 editací denně.

[9] Příspěvky na Wikicitátech, příspěvky na Wikislovníku. Na Wikimedia Commons především upravoval již nahrané fotky, věnoval se sakrálním památkám, nezapřel ale ani své hodinářské řemeslo a občas přidal i nějaký ten archivní snímek.

[10] Z dalších encyklopedicky významných wikipedistů, kteří se na tvorbě encyklopedie výrazně podíleli, určitě stojí za zmínku Antonín Vítek, též již zesnulý.


Fotografie: autor V. Pokorný, licence CC-BY-SA 3.0, prostřednictvím Wikimedia Commons

The post Zemřel nejznámější český wikipedista, profesor Jan Sokol first appeared on Wikimedia ČR - blog.

#5 - Čím víc roušek, tím větší ochrana před koronavirem?

„Pokud mám říct, jak nenosit respirátor, stačí se ve zprávách podívat na ministra zdravotnictví. On to ale asi nedělá z edukativních důvodů. Pro dobrou ochranu je nejdůležitější si vybrat padnoucí roušku nebo respirátor, kterou budu ochoten a schopen nosit po celou dobu, kdy budu s někým v kontaktu. A pokud to jde, potkávejme se venku.“

Dvě chirurgické roušky na sobě, bombastická prohlášení o filtračních schopnostech, nanomateriály a rozmanité certifikáty – tím se mimo jiné zabývá František Lízal z Fakulty strojního inženýrství VUT. Odborník na aerosoly má laboratoř vybavenou umělými plícemi, roušky se staly, byť trochu nedobrovolně, jeho denním chlebem na začátku pandemie koronaviru. Doporučení jeho a kolegů jsou poměrně jednoduchá a můžou pomoc ochránit sebe i své blízké – dobře si vybrat a nasadit respirátor, větrat a neprskat si do obličeje.

Kubernetes v enterprise svete (Marek Ištok, VMware) | Tech Talks

24.
února
Fero Volár
Kubernetes v enterprise svete (Marek Ištok, VMware) | Tech Talks

Kubernetes (K8s) a kontajnery už dávno nie sú len “módny” trend, či sezónna záležitosť. To, že K8s má už svoje miesto aj v enterprise IT, potvrdzuje spoločnosť VMware, ktorá sa naň rozhodla vsadiť. O tom, ako jej produkty a služby zjednodušujú adopciu kontajnerov a modernizujú aplikácie v enterprise svete, budeme diskutovať s Marekom Ištokom.

Marek pracuje v spoločnosti VMware na pozícii Senior Solution Engineer. Špecializuje sa na technológie pre softvérovo definované dátové centrá, riešenia pre hybridný cloud a prevádzku moderných cloud native prostredí. Je štastný, keď sú jeho zákazníci spokojní.

WebSupport Tech Talks sú diskusie s expertmi o témach ako cloud, vývoj aplikácií a webov, backend, DevOps, bezpečnosť, vzdelávanie v tímoch a open-source.

Diskusia je dostupná aj ako podcast.

How to install clubhouse to Android?

22.
února
Josef Jebavý
Every think is posible. If a company overlooks the user. Users can bypass the company and make the solution themselves. It is said that clubhouse will be for android in a few months. Byt you can use clubhouse on android today. Install clubhouse on Android!

Jak se fotilo pro Wikiprojekty v roce 2020

19.
února
Wikimedia ČR

Projekt pro podporu fotografů a zisk svobodných obrázků Fotíme Česko zažil svou oficiální druhou sezónu. Jak se v chuti fotografů vyrážet ven za focením podepsal Covid-19 a kolik nových tváří si fotoprojekty spolku Wikimedia ČR vyzkoušelo? Statistiky si srovnáme s loňskem.

Rok 2020 souhrnně

V roce 2020 se do projektů Fotíme Česko a Mediagrantu zapojilo celkem 24 fotografů (oproti loňským 15), kteří v rámci nich nahráli na Commons 15 433 nových svobodných fotek (předloni cca 17 053). V obou číslech jsou započítány wikiexpedice pořádané Aktronem.

Fotky uložené na Commons mají větší hodnotu, pokud jsou někde použity – my umíme zjistit samozřejmě jen počty použití ve wiki projektech. Z letošních celkových 15 433 fotek bylo 4 608 použito jako ilustrace Wikidata položek (předloni 5 586) a jen 1 165 v různých verzích Wikipedie (a to ze třetiny jen díky Wikiexpedici). To je dost výrazný pokles oproti loňsku, kdy se „našich fotek“ na různých Wikipediích objevilo 4 292. Proto pokud fotíte, ilustrujte jak Wikidata položky (princip projektu FČ), tak v ideálním případě nezapomínejte ani na samotné články Wikipedie.

Letos také proběhl druhý ročník soutěže Czech Wiki Photo, která je určená pro všechny, kdo se dobrovolně přispívají svými snímky na Commons. Sešlo se 83 fotek a mezi fotografy bylo skvělých 18 nováčků. Pro zajímavost: soutěžní fotku s Andrejem Babišem už vidělo okolo 40 000 lidí. Shlédnutí ostatních fotek se počítají ve stovkách.

Fotíme Česko

Během loňského roku se do Fotíme Česko zapojilo 23 fotografů (oproti 9 předloňským a jednomu v roce 2018), kteří celkem nafotili a na Commons uploadovali cca 10 500 fotek (čísla v různých nástrojích se mírně – o několik desítek – liší), předloni skoro úplně stejně: 10 565. Z toho ilustrovali 4 157 Wikidata položek (předloni 4 641). Počet využití fotek na všech jazykových verzích Wikipedie je 633.

Pro zajímavost: z tohoto počtu jsme jako spolek proplatili cca 9 451 fotek v 70 tiketech (předloni 7 283 fotek v 49 tiketech. Tiket obvykle odpovídá jedné fotocestě).

A opět malá chvíle slávy: fotografové podle počtu nahraných fotek ve Fotíme Česko 2020. Stejně jako předloni triumfuje Petr1888 se 40 % ze všech vyfocených obrázků.

Jak jsme na to přišli? Do nástroje Uploaders in Cat vložte název kategorie na Commons, u které chcete zjistit počet přispěvatelů. My jsme pro tento účel museli vytvořit speciální dočasnou kategorii pro Fotíme Česko jen v roce 2020, která na Commons normálně není.

Mediagrant

Do staršího projektu Mediagrant se zapojili pouze 2 fotografové, Packa a Palickap (předloni jich bylo 13), kteří na Commons přispěli 942 fotkami (předloni 3 619), a to v projektech Foto českých obcí a Chráněná území, a ilustrovali 181 Wikidata položek. Počet využití fotek je na všech Wikipediích je 180.

Nástroj: Tato čísla zjistíte pomocí Petscanu (viz níže). Do „categories“ vyplníte „Mediagrant 2020“ a do „negative categories“ vyplníte „Mediagrant:Fotíme Česko“. Tím dostanete souhrnná čísla programy spadající pod původní fotoprojekt Mediagrant (Foto českých obcí, Vodstvo, Chráněná území atd.). Pro loňský rok jsme odečetli i fotky z kategorie „Mediagrant:Události“, neboť jsou skutečně vyfocené v r. 2019. Protože byly pře-uložené v roce 2020, nástroje je počítají „chybně“ pro rok 2020.

Wikiexpedice

V tabulce níže jsou wikiexpedice zahrnuty do celkových čísel. Pro zajímavost oddělíme: loňská Wikiepedice Plzeň-Sever „přivezla“ 4 010 fotografií. Počet využití fotek na všech Wikipediích je 352. Wikidata položek 270.

Souhrnné statistiky fotoprojektů WM ČR za poslední 4 roky

RokPočet proplacených cest Počet fotografůCelkový počet fotek (z toho Fotíme Česko)Využito na Wikipedii (z toho FČ)Využito  na Wikidatech (z toho FČ)Z toho počet proplacených fotek v rámci fotocestCelkové proplacené náklady (Kč)
20177014N/AN/AN/A11 41344 208
20181091616 039 5 4762 53910 03765 172
2019691517 053
(10 565)
4 297 (882) 5 586 (4 641)10 459 (13 270 s expedicí)45 500 (započítaná expedice 14 000)
2020752415 433 (10 481) 1 165 (633)4 608 (4 157)9 451 (13 461 s expedicí)66 951 (započítaná expedice 24 800)

Na řádku 2018, 2019 a 2020 jsou součty fotek v programech Fotíme Česko+Mediagrant+wikiexpedice. (Proč je někde N/A? Mediagrant byl sledován za dvouleté období 2016+2017 včetně kategorií, proto některá čísla není možné určit jen pro rok 2017.)

Nástroje: Počet fotek v jednotlivých letech lze zjistit asi nejlépe pomocí Petscanu. Na hlavní straně zvolte „Languague“ „commons“ a „Project“ „wikimedia“. Hloubku zadejte min. „2“. Když na kartě „Page Properties“ zaškrtnete „File“ a na kartě „Output“ „File Usage Data“, zjistíte i počet použití fotek na wikidatech a ostatních wikiprojektech (nutno sečíst ručně přes „ctrl+f“). Pozor, když máte v „Output“ zvoleno „HTML“, zobrazí se jen prvních 10 000 fotek, překliněte proto na jiný formát zobrazení výsledků, třeba „CSV“ nebo „Wiki“. Když chcete výsledky jen pro Fotíme Česko (či jiného projektu, která má svou subkategorii v kategorii Mediagrant 2020) pro daný rok, musíte udělat průnik „intersection“ kategorií „Mediagrant 2020“ a „Mediagrant:Fotíme Česko“. Do okna v Petscanu je musíte napsat pod sebe, bez čárky.

Co je Fotíme Česko? V programu podporujeme fotografy, kteří svými svobodně licencovanými snímky z celé ČR dobrovolně obohacují Wikimedia Commons a Wikidata (a tedy i Wikipedii). Fotografové v něm mohou fotit takřka cokoliv – jediným kritériem je podmínka ilustrovat tzv. Wikidata položky (WD položka může reprezentovat např. ulici, dům, památný strom apod.). Pokud fotografové splní určité podmínky, proplácíme jim náklady jejich cest za focením. Také jim zdarma půjčujeme fototechniku. Fotíme Česko se snažíme stále zjednodušovat, nově vytváříme videotutoriály, které fotografům pomohou najít ty objekty, které ještě fotku nemají a mohou tedy vyrazit je nafotit.

Předchůdcem Fotíme Česko a stále aktivním projektem je tzv. Mediagrant (focení podle kategorií jako jsou obce, vodstvo, události atd.).

úvodní foto: Lubor Ferenc, Třešeň na Žitné, CC-BY-SA-4.0

The post Jak se fotilo pro Wikiprojekty v roce 2020 first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Weekly #146 - Go 1.16, Linux 5.11, Jam, Let’s Encrypt, Nassim Taleb

19.
února
Fero Volár

Technológie

UX & Service design

Social media & marketing

Startupy & biznis

Spoločnosť

Kniha týždňa

Alex Boese - Hroši žerou trpaslíky!

Weekly #146 - Go 1.16, Linux 5.11, Jam, Let’s Encrypt, Nassim Taleb

Weekly #146 - Go 1.16, Linux 5.11, Jam, Let’s Encrypt, Nassim Taleb

Hoaxy, fake news, klamavá reklama a spousta dalšího balastu, to vše na nás útočí na sociálních sítích, internetu, v e-mailech, ale taktéž i ze stránek seriózně se tvářících médií. Žijeme ve světě, který je falešný a každým dnem falešnější, a to čím dál bizarnějším způsobem. Vzhledem k tomu, kolik falše se kolem nás nachází, a ke skutečnosti, že sama realita začíná být místy podivná, se rozlišování opravdového a podvrženého stává neustálou výzvou pro každého z nás. A právě o tom je tato kniha. Nabízí exkurzi do světa, kde „hroši žerou trpaslíky“, a poskytuje rady, jak nalézt vlastní cestu v prostředí, kde už se zcela rozmazala hranice mezi pravdou a fikcí.

Sleduj ma na goodreads.com/FeroVolar

Sportovní GPS hodinky Xiaomi amazfit GTS

18.
února
Josef Jebavý
Můj starý sporttester Polar dva tachometry a jedny hodinky, odchází. S koncem roku 2019 Polar vypnul službu synchronizace a neuvolnil dokumentaci. Proto jsem si pořídil nové zařízení, konkrétně chytré hodinky Xiaomi amazfit GTS, které mají měření tepu a záznam GPS, takže se hodí pro moje sportovní aktivity. GPS log, měření tepu a synchronizaci s aplikací strava.com, byly důvody proč jsem si z rovna tyto hodinky pořídil. Mile mě však překvapilo, jaké další funkce hodinky mají.

Veletrh [PANDEMIC] Open Data Expo představí, jak efektivně pracovat s daty v době krize

18.
února
Nadace OSF

Rok po tom, co se v České republice objevil nový typ koronaviru, stále neexistuje vládní reflexe práce s daty. A to ani ve chvíli, kdy na informacích a jejich analýze závisí stav veřejného zdraví. Šestý ročník největšího veletrhu otevřených dat s názvem [PANDEMIC] Open Data Expo nabídne zhodnocení učiněných vládních opatření v kontextu využívání a analýzy dat. Představí zkušenosti ze zahraničí a dá prostor institucím, které s daty inovativně pracují a zároveň svá data otevírají. Akce proběhne 8. března 2021 online z CAMPu – Centra architektury a městského plánování. Pořádá ji Nadace OSF a je určena všem, kdo pracují s (otevřenými) daty nebo data otevírají. 

Open Data Expo ukáže, že práce s daty je klíčem k řešení komplexních společenských krizí. Představí, jakým způsobem může stát a veřejná administrativa přistupovat ke strategickému využívání a práci s informacemi v době ohrožení a jakým způsobem do svých politik a řešení může zahrnout digitální technologie. Zhodnotí, jak využívání či nevyužívání dat ovlivnilo oblast veřejného zdraví. Jakou roli hrají otevřená data, právo na informace a digitální technologie pro kvalitu našeho zdravotního systému. Cílem Open Data Expo je přispět ke změně, využít mezioborové události a společně s odborníky, stratégy a lidmi ve výkonných pozicích formulovat konkrétní doporučení, která se projeví v řízení státu. 

Pandemie zcela jednoznačně odkryla závažné nedostatky státu v oblasti práce s daty. Důkazem jsou nepromyšlené kroky vlády, chaotická koordinace klíčových složek státu, absence řešení postavených na důkazech a analýze dat. Stát kupříkladu nepublikuje data, která se přímo týkají dopadu jednotlivých krizových opatření. Veřejnost proto neví, jak jednotlivá opatření fungují, jaký mají dopad, zda jsou fakticky oprávněná, a zda se tedy nemá přistoupit k jiným opatřením a proč. Tím, že taková data nejsou otevřená, rovněž dochází k tomu, že si stát vybírá, s kým spolupracuje a s kým ne. Bez nutnosti politického vyjednávání tak nedochází k zapojení odborných iniciativ a vzniká prostor pro korupci a klientelismus. Přicházíme navíc o drahocenný čas a koneckonců o životy lidí v Česku,“ uvádí projektový koordinátor Josef Šmída, organizátor Open Data Expo.  

Hlavní řečnicí veletrhu bude Anne Moen z norského Institute of Health and Society. Zaměřuje se na digitální zdravotní gramotnost. Stojí v čele evropského inovačního projektu Gravitate Health, který pomáhá občanům EU orientovat se v možnostech správy vlastních zdravotních dat, a tím se starat o své zdraví pomocí digitálních technologií. Buduje  mezioborovou komunitu, která propojuje poskytovatele zdravotní péče (např. lékaře a zdravotní sestry) s inženýry a softwarovými vývojáři, aby mohly vzniknout lepší služby pro pacienty. Na Expu se dále představí například popularizátorka umělé inteligence Sara Polak, vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci Vladimír Dzurilla nebo garant webových aplikací COVID-19 na Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Martin Komenda. Jeden z hlavních příspěvků přednese také Zdeněk Hřib, primátor hlavního města Prahy. 

Praha vnímá současnou krizi jako příležitost k urychlení procesů digitalizace na úrovni města. To musí být zvlášť v době pandemie řízeno na základě dat, nikoliv dojmů. Obyvatelé moderní evropské metropole, kterou Praha je, mají nejen v době současné krize právo na ověřené informace,“ dodává primátor Zdeněk Hřib ke svému příspěvku. 

Mezi vystavujícími institucemi, které se letos představí divákům přes virtuální místnosti, bude například ministerstvo vnitra, ministerstvo průmyslu a obchodu, spolek Otevřená města, Česko.Digital, Hlídač státu nebo nezisková organizace Iuridicum Remedium prosazující digitální svobody. 

Důležitost zapojení občanské společnosti, expertů a akademiků do diskuse o využívání dat pro zvládnutí současné krize komentuje Josef Šmída z Nadace OSF: „Řada vědeckých pracovišť společně s občanskou společností již mohla přinést zásadní analýzy, které mohly pomoci, ale nemohou, protože se k datům nedostanou. To samé platí pro školy. Nikdo s jistotou není schopen říci, že školy jsou nebo nejsou riziko. Pokud bychom měli k dispozici data, tak si je můžeme vyhodnotit a vést konstruktivní debatu s cílem doručit efektivní řešení. Bez otevřených dat je de facto nemožné dojít ke společenskému konsensu a pochopení, proč stát jednotlivá krizová opatření zavádí.“ 

Registrovat se na akci je možné ZDE. Účast je zdarma.

 

The post Veletrh [PANDEMIC] Open Data Expo představí, jak efektivně pracovat s daty v době krize appeared first on Nadace OSF.

Nouzový režim VPS: nastartujte si záchranný operační systém

18.
února
vpsFree.cz

Ve vpsAdminu přibyla možnost nastartovat VPS z čistého systému ze šablony a obejít tak systém na disku VPS. Je to něco jako boot live CD.

Můžete se tak zvenku dostat k disku VPS. Bude se to hodit např. když VPS nestartuje a je potřeba opravit nějaký config, balíčkovací systém nebo cokoliv jiného. Taky je to možnost jak do VPS dostat jakýkoliv systém mimo šablony distribucí, které jsou k dispozici ve vpsAdminu.

VPS nastartovaná v nouzovém režimu má úplně stejnou konfiguraci: IP adresy, hostname, DNS resolvery, features, atp. Pokud máte ve vpsAdminu nastavené SSH klíče, taky se tam nahrají.

VPS můžete do nouzového režimu nastartovat buď z detailu VPS, formulář „Boot VPS from template“, nebo přímo ze stránky se vzdálenou konzolí VPS. Původní disk VPS je ve výchozím stavu připojen do adresáře `/mnt/vps`. Jakkoli vyvolaným restartem VPS nouzový režim opustíte a VPS nastartuje zase ze svého disku. Systém použitý pro nouzový režim je dočasný a po restartu se smaže.

Nouzový režim je pouze pro VPS na vpsAdminOS. Na OpenVZ Legacy podporujeme jiný přístup: dataset jedné VPS je možné připojit do jiné VPS, takže třeba produkční VPS se dá opravit z playgroundu. Na vpsAdminOS jsme o tuto možnost přišli a tak se teď vrací v jiné podobě. Osobně se mi tenhle způsob líbí mnohem víc.

V budoucnu bych chtěl do vpsfreectl dodělat možnost přes nouzový režim obnovit VPS ze stažené zálohy, včetně zachování nastavení vpsAdminu. Jinak můžete nouzový režim na obnovu ze stažené zálohy používat už teď – stačí systém ze zálohy nahrát do /mnt/vps.

Více info jak opravit rozbitou VPS a screenshoty viz KB.

Posilujeme program Partnerství a GLAM a také advokační činnost

18.
února
Wikimedia ČR
Portrét Evy Andrejsové

Tým Wikimedia ČR opouští po více než třech letech z pozice manažera pro komunitu a multimédia Jakub Holzer. Jeho pozici jsme rozdělili na dvě části. Programy pro komunitu přebrala kompletně začátkem roku Jakubova kolegyně a dosavadní koordinátorka aktivit podpořených Americkým velvyslanectvím v Praze Natalie Szelachowská. Pro koordinaci programu zaměřeného na budování partnerství a mezinárodního projektu GLAM a související advokační činnost jsme hledali náhradu a našli jsme – Evu Andrejsovou.

Pokud by bylo třeba Evu charakterizovat jedinou její vlastností, byla by to pravděpodobně zvědavost. Ačkoliv je vystudovanou kunsthistoričkou, nebojí se svou filozofickou mysl a kreativitu využívat i v jiných oborech. O tom svědčí například i její startup, zabývající se vývojem ekologičtější a méně nákladné alternativy spotřebních průmyslových obalů ve stavebnictví. Když něčemu nerozumí, nestydí se požádat o radu či pomoc. Díky tomu její startup navazuje partnerství se zajímavými lidmi, spolky či firmami zcela bezprostředně. Zkušenost má i s oboustranně prospěšnými kulturními partnerstvími, a to v rámci svého druhého projektu „Virtuální výstavy“, se kterým se aktuálně dostala do užšího výběru soutěže Nakopni Prahu II. Po večerech Eva lektoruje kurzy Dějin umění pro veřejnost a z pozice kurátorky se občas věnuje i výstavnictví. Neodmítne dobrou kávu či víno a když to ještě šlo, bylo možné se s ní potkat na parketu některé z pražských swingových tančíren. Občas si ráda odpočine v přírodě, a to nejlépe formou putovního cyklo-výletu nazdařbůh krajinou se spacákem a „ešákem“. V samotném pracovním procesu je Eva cílevědomá, puntičkářská a projekty dotahuje do zdárného konce, i kdyby to mělo znamenat celonoční šichtu. Už se těší až se blíže seznámí s wikimediány a bude moct své zkušenosti nabyté v různorodých odvětvích využít v rámci Wikimedia ČR.

I my se těšíme na to, jak Eva posílí partnerství a celou sekci podpory svobodné kultury.

Děkujeme Jakubovi za jeho dlouholetou práci a všechny projekty, které rozvinul či nastartoval a vítáme Evu!

Eva Andrejsová
autor: Jerkajerka21, CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons

The post Posilujeme program Partnerství a GLAM a také advokační činnost first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Kolaterální ztráty nemoci covid-19 nejen v IT

Nemoc covid-19 nám způsobuje značné přímé ztráty na lidský životech. Vezmeme-li v potaz nadúmrtnost, tedy zvýšení počtu úmrtí proti dlouhodobému průměru, tak v ČR jsou to již tisíce obětí a to ještě není všemu konec.

Pak tu máme kolaterální ztráty nejen v IT.

Přestože velké fabriky dál jedou, tak všem na očích jsou existenční problémy malých firem, drobných řemeslníků či umělců.

It’s the economy, stupid

James Carville, kampaň Billa Clintona

Co je patrné možná až na druhý pohled, zato nás může dohnat mnohem víc, je podkopání důvěry v pravidla a dokonce i v samotný ústavní řád.

Společnost, která stále více nerespektuje pravidla hry, protože nedůvěřuje vlastnímu státu, zejména pak své vládě, se ocitá na kluzké ploše. To, co drží demokratické společnosti pohromadě, jsou totiž právě společná pravidla hry, zaštítěná konstitucionalismem. A také důvěra, že stát je dokáže vynucovat, když je kdokoliv porušuje.

Jiří Pehe, Deník N, Neúcta k pravidlům rozežírá českou demokracii (paywall)

Dále to je vliv na fyzické a psychické zdraví dětí. Velkou část roku jsou deprivované jejich sociální vazby s vrstevníky.

mezi dětmi narůstá apatie, přestává je zajímat, co se okolo nich děje. Je jim tak nyní už i jedno, kdy se vrátí do škol či kdy zas budou moci začít sportovat či chodit do oblíbených kroužků. Přestaly se na cokoliv z toho těšit

Pediatrička: Mezi dětmi narůstá apatie, chybí jim škola a kolektivní sport, novinky.cz

Vliv na IT

Jelikož nejsem sociolog, právník, statistik, ekonom ani lékař, tak výše jmenované oblasti nebudu dále rozebírat. Ovšem troufnu si tvrdit, že covid negativně ovlivnil i IT a to následujícím způsobem.

Důvěra v IT

V první řadě je to důvěra běžných uživatelů, která doposud jistě nebyla nezlomná, ovšem pandemií určitě utrpěla hluboké šrámy.

Řekněme taková registrace k očkování. Jako občan jsem vytočený, že to nefunguje. Jako člověka z IT mě uráží, jaký stín to na nás vrhá. Tím nechci tvrdit, že to programovali lemplové. Chyba byla už v zadání. Nejspíš ani nelze napsat tak robustní systém (za rozumné peníze), který by obsloužil všechny naráz. Divím se, že u systému kdo dřív přijde, ten dřív mele se někdo diví, že se přihlásí tolik lidí najednou. Ostatně obdobný problém je i s podáváním žádostí o některé dotace. Místo toho, aby stát všechny žádosti sesbíral a vyhodnotil, tak to bere jako závod v podání. Druhá věc (a o tom více i později) je, že občan musel vyvinout nějakou aktivitu, přestože stát informace má. Mohl je oslovovat například skrz pojišťovny. Dalo by se jistě vymyslet spoustu lepších a levnějších funkčních řešení. A v neposlední řadě je to časový harmonogram. Rok čekáme na vakcínu, ale systém začneme připravovat dva týdny předem.

Stojí za připomenutí zamyšlení o etice naší profese Úvod do profese. Nechci se morálně vyvyšovat nad ty, kteří systém psali, ale sám se zamýšlím nad tím, jak bych se zachoval na jejich místě, zda bych byl dostatečně statečný na to, abych praštil do stolu, že tohle programovat teda nebudu. Zda bych se zachoval jako profesionál nebo jako dělník, který to dostal příkazem.

Bezpečnostní návyky

Moje zkušenost z trasování je otřesná. Jako občan bych nejspíš tolik neremcal, ale soustřeďme se na IT pohled.

Dcera ve školce přišla do kontaktu s pozitivně testovanou osobou, stane se. Přišel e-mail. Přišel z adresy školy, nikoliv z hygieny. Nebyl digitálně podepsaný a navíc nikdo nemá důkaz, že jsme ho skutečně obdrželi. By mě zajímalo, jak u soudu dokazují nedodržení karantény (asi nevynucují, viz smutný úvod o právu). A teď k obsahu. Kdyby tohle posílali na jaře, tak budiž, ale jestli jeho podobu rok ladili, tak alespoň pro mě stále není ideálně srozumitelný. Namátkou třeba chybí odkaz na registraci. Dále by mě zajímalo, proč žádanku nevystaví rovnou.

Telefonicky se ozvali. Měli štěstí, že volali manželce, já bych se s nimi odmítl bavit a sdělovat neověřenému telefonnímu číslu osobní údaje. Z finančního úřadu mi třeba posílají SMS, že se mnou potřebují mluvit, a já se jim ozvu na jejich číslo, které mám šanci si ověřit. V tom vidím veliké riziko, které se nám vymstí. Banky se mermomocí snaží své klienty vzdělávat, aby neskočili na kdejaký phishing, a tady vidíte, že se stačí prohlásit za hygienu a dostanete údaje na stříbrném podnose.

Ani nevím na co všechno se vyptávali, ale určitě kam chodí dcera do školky, kde bydlíme, její rodné číslo, kdo je naše lékařka. Tím se vracím k registraci k očkování, kdy stát data nevyužívá, jak by měl. A když už tedy nejsou registry propojené, proč se údaje nevyplňují přes formulář, abychom tím nezatěžovali call centrum?

Chytrá karanténa je ovšem nesmírně ambiciózní záměr a neškodí připomenout, že v čisté podobě se neuskutečnila nikde na světě.

Petr Koubský, Deník N, Můžeme si lehnout a rozplakat se. Lepší je ale vstát, číst a pochopit (paywall)

Kdybychom neměli ambice, tak jsme ani na ten Měsíc nedoletěli. Ani jsem nečekal, že by se chytrá karanténa povedla dokonale, ale výsledek, který já jsem měl možnost vidět, je velmi slabý. Rozhodně není ambiciózní.

Závěr

Vzhledem k lidským obětem se můžou zdát nedostatky IT a nedůvěra v něj banální, ale bývalo by jeho účelnější využití mohlo průběh pandemie zmírnit. A nebo taky nemuselo. Celý společenský systém eroduje na více frontách. Zatím se nezhroutil, ale vyhrabat se z tohoto marastu dát zabrat. A tím nemyslím měsíce, ale bohužel roky a desetiletí. Rád bych se mýlil.

Související

Spouštíme inkubační program ve spolupráci s Česko.Digital

17.
února
Nadace OSF

Potřebujete pomoc při hlédání technického řešení nebo přípravě technického zadání pro váš projekt? Rádi byste spolupracovali se zkušenými mentory a konzultanty? Právě pro vás je inkubační program, který jsme připravili společně s Česko.Digital. 

Smyslem inkubačního programu je podpora a pomoc při digitálním rozvoji a inovacích neziskového sektoru – zejména tam, kde chybí veřejné zdroje nebo jiná strukturální a systematická podpora. Inkubátor je určený jak pro organizace, tak i jednotlivce. Máte nápad na vlastní projekt? Přihlaste se. Nevíte, jestli je inkubace pro vás? Kontaktujte projektového koordinátora Josefa Šmídu na josef.smida@osf.cz. Pomůže vám se vstupem do programu a definici vašeho problému a požadavku. Doporučujeme toto udělat ještě před samotnou přihláškou. 

Pro koho je inkubační program vhodný?

  • Začínající organizaci nebo projektový záměr postavený na digitálním řešení zkušené organizace, která s tímto typem projektů nemá zkušenosti.
  • Organizaci, která nemá vypracovaný projektový záměr  

Co je součástí inkubačního procesu?

  • Pomoc s hledáním konkrétního řešení, eventuálně s validací a redefinicí problému
  • Technologická konzultace při přípravě zadání technického řešení (s důrazem na open source řešení) 
  • Spolupráce se zkušenými pro bono mentory a konzultanty z oblastí dle potřeb projektu
  • Supervize projektového koordinátora z Česko.Digital, který má zkušenost s řízením týmu expertních dobrovolníků  
  • Příležitost být součástí komunity expertních dobrovolníků 

Kdy je možné se přihlásit?

  • Do inkubace je možné se přihlásit kdykoliv přes formulář na webu Česko.Digital, protože inkubace probíhá individuálně (s mentorem a oborovými konzultanty).

Jak dlouho inkubační program trvá?

  • Spolupráce je individuálně nastavena dle kapacit zadavatele i mentora
  • Ze zkušenosti se jedná typicky o spolupráci v průběhu dvou měsíců 
  • Délka je ovlivněna i složitostí problému a předchozí přípravě od zadavatele (např. průzkum trhu)

Kde inkubace probíhá?

  • Česko.Digital je “remote-first” organizace, tzn. že je možné absolvovat inkubační program kompletně online. 

Kritéria pro výběr projektu do inkubačního programu: 

Všechny projekty musí splňovat 3 základní kritéria Česko.Digital: společenský dopad, udržitelnost, zadavatelem musí být nezisková organizace

Více informací o programu najdete na stránkách Česko.Digital.

V případě dotazů se obraťte na  josef.smida@osf.cz.

The post Spouštíme inkubační program ve spolupráci s Česko.Digital appeared first on Nadace OSF.

SAPHA AD scanner konečně venku aneb případ jedné DoS chybičky

15.
února
Ondrej Sevecek
Body:

Na konci října jsem tady na jeden týden uveřejnil svůj AD scanner bezpečnosti. Byl jsem na něho pyšnej. Prošlo to testy na více než 250 000 účtech a více než stovce řadičů domény (DC). A za několik dnů mi zákazník píše, že mu to restartuje řadiče domény. Následovalo horentní testování. Trvalo mi překvapivě jen několik hodin, než jsem to nasymuloval.

Opravdu se to dělo po několika desítkách tisíc replikací objektů, chaoticky někdy ano, obvykle ne. Vždycky jenom pod zátěží a v okamžiku, kdy moje replikace kolidovala s nějakou jinou v tu správnou milisekundu. Kontroluju kvalitu hesel z jejich heší a k tomu využívám běžně zdokumentované DRSR API. No evidentně jsem nechtěně objevil tzv. race condition - tedy nekorektní stituaci, kdy LSASSu vadilo, že se dva replikační požadavky setkaly. A šel do restartu, event ID 1173 od ActiveDirectory_DomainServices s hláškou C0000005.

Skenování ve velkých doménách trvá někdy i několik hodin, takže skript se umí bez problémů přepínat mezi řadiči domény, pokud někde upadne konektivita. Tudíž jsem si toho nevšiml. Ale zpětná analýza logů ukázala, že se to fakt občas děje i na mém testovacím vzorku. Jenomže nikomu občasný restart DC nevadil :-) tak se to nepoznalo.

Následovalo deset! full time dnů práce na dvou věcech - zaprvé zjistit proč, a kdy se to přesně děje, abych to mohl nahlásit do Microsoftu. Za druhé samozřejmě workaround, pokud by byl možný. Nebyl. Nakonec jsem dokázal restartovat libovolný řadič domény během několika sekund od zahájení "útoku".

A dokázal jsem to i bez přihlašovacích údajů na úrovni Domain Admins, aby se to dalo kvalifikovat jako DoS pod omezeným účtem. Pěkně z RODC pod jeho obyčejným správcem. RODC můžete mít například i v DMZ apod. Takže jsem to 30. října nahlásil na MSRC jako DoS.

Po několika kolečkách vysvětlování, těsně před vánoci, dorazilo tohle:

Hello Ondrej,

Thank you for your submission. We determined your finding is valid but does not meet our bar for immediate servicing.
For more information, please see the Microsoft Security Servicing Criteria for Windows.

However, we’ve marked your finding for future review as an opportunity to improve our products.
I do not have a timeline for this review. As no further action is required at this time, I am closing this case.  

No super :-) Naštěstí se mi podařilo z nich vydyndat workaround. Zjistilo se, že to není žádný workaround. Prostě jsem používal špatnou kombinaci parametrů. Blbci. Kdyby to správně pořádně zdokumentovali, tak jsme si mohli tohle všechno ušetřit.

Tak jsem to zapracoval, celý skenner současně ještě trošku vylepšil, znovu přetestoval (poslední tři týdny nedělám skoro nic jiného) a už je zase k dispozici.

Published: 15.2.2021 11:23
English: No

Led žárovky ECOLUX z Tesca

14.
února
ok1mhk

  Led žárovky mám všude. Hlavně spousty nefunkčních z různých sběrných košů. Líbí se mi je rozebírat a zjišťovat jejich konstrukci a zapojení, Mám nafocené spousty konstrukcí, ale stále se nemohu dostat k tomu to nějak učesat a udělat publikovatelné. A možná k tomu už asi ani nedojde. Na webu  je spousty popisů konstrukcí - jeden malý příklad za všechny je toto video: https://www.youtube.com/watch?v=Y4U1L280Y64

Při neplánované  návštěvě Tesca  jsem zahlédl balení 3  "LED žárovek"  (dále jen LEDž). Za 3 kusy v balení  za 59kč. Nová cena dne 16.02. 2021 je  29,40 kč.  Tedy polovina. 

12W LEDž pak stojí opět v balení po 3 kusech jen 33,90kč.  Původně stály 67,90kč





Tedy necelých 20kč/kus  10kč/kus.  Už kdysi jsem si říkal, že se jednou díky masové výrobě ceny LEDž přiblíží ceně klasických wolframových žárovek.  A možná, že díky tomu, že se klasické wolframové žárovky už nesmí vyrábět tomu bude naopak - budou dražžší než LEDž. Ta doba už klepe na dveře.

Ty LEDž jsem koupil. Čistě ze zvědavosti. Navíc je na ně normální 2-letá záruka.  Na internetu se ale prodávají i s tříletou zárukou... stejné provedení, výrobce Solight.





Na LEDž chybí obvyklé Made In China, ale  je tam adresa česká ??? I kvůli tomu mi byly LEDž sympatické :-)  I když takových nápisů se dnes dá natisknout....

První co jsem doma udělal bylo, že jsem jednu rozebral. Příjemné překvapení bylo, že je možné plastovou baňku docela dobře demontovat. Není lepená, v těle LEDž drží díky rantlu po obvodě.







 Stačí vzít plochý ostřejší šroubovák a zapáčit mezi tělem žárovky a baňkou - směrem k baňce. Ta pěkně vyskočí. Pozor! Nelze baňkou otáčet  - v těle LEDž jsou trojúhelníkové zámečky, které otáčení blokují!!!




Jediná šance, jak baňku demontovat je páčit mezi baňkou a tělem LEDž tupými předměty. Ideální jsou taková ta páčítka z plastu dodávaná k náhradním displejům a umožňující mobilní telefony rozebrat.

Montáž zpět vyžaduje trošku síly a vhodné uchopení baňky. Tuto část vždy v rukavicích, baňka je sice plastová, ale už se mi jednou stalo, že mi v ruce praskla  a i plastové střepy mě pořezaly. Jednoduchá demontáž baňky je důležitá při případné opravě žárovky. I když při ceně 20kč, kdo to kdy bude dělat? Ale pro tuning LEDž je rozebíratelnost fajn.

Co je uvnitř?  Na hliníkové desce (označení T11-A60T-LS16S2)  je 16 LED čipů, usměrňovací můstek, drátový 22 OHMů rezistor, elektrolytický  kondenzátor 6,3M/400V /105C, dva SMD rezistory 39 a 43 OHMů (zapojené paralelně, výsledný R  = 20 OHMů) a regulační prvek....Označení 9203C se mi bohužel nepodařilo najít. Ale bude to něco podobného jako  NSI50150AD použitý v jiných LEDž.






Schéma zapojení:



V tomto případě jde o lineární sériový regulátor proudu. Takové uspořádání mívá horší účinnost a z principu je to nejjednodušší řešení u LEDž. Ale mám zkušenost, že je nejméně poruchové. Měl jsem možnost rozebrat LEDž renomovaných značek a jejich vnitřní uspořádání bylo někdy velmi složité. Používalo spínaný zdroj a některé tak jak se patří ještě další filtr pro zabránění rušení a vyzařování ze spínaného zdroje. U takových LEDž vždy byl vadný onen měnič, nikdy LED čipy.  Nakonec u měničů také nelze dosáhnout 100 procentní účinnosti, takže účinnost regulace lineární versus měnič může být energeticky výhodnější právě u lineární stabilizace. Podmínka je správná konstalace síťového napětí, kdy na sériovém regulačním prvku je malé napětí v řádu jednotek voltů. V tomto případě ale další pokles napětí síťě má za následek snížení výkonu LEDž.

Jak se říká - v jednoduchosti je krása a to platí i u  LEDž z Tesca. Mám tohle provedení nejraději!!! Je spolehlivé  i když lineární stabilizace není ideální při velkém úbytku na regulačním prvku, žárovka tohoto typu (provedení) je podle všeho odolnějí proti různým napěťovým špičkám ze sítě. Když u podobných konstrukcí s lineárním stabilizátorem  šlo o závadu, tak téměř vždy to bylo jen tepelným přetěžováním čipů. Ty někdy jsou  na poměrně malém chladiči, u levných LEDž  dokonce  hliníkový korpus který čipy chladí chybí. Při poruše elektrolytického kondenzátoru LEDž dál funguje - jen svítí s o něco menším jasem a může se jevit, že bliká - za můstkem jsou napeťové propady až k nule.  Pro mě jako radioamatéra je tam ale jedna přidaná hodnota - žárovky s lineárním stabilizátorem neruší. Narozdíl od zářivkových žárovek, kde byl vždycky měnič, nebo složité LEDž s měniči. Tam je vždy zjistitelné větší nebo menší rušení.To při přijmu slabých KV signálů vadí.

U LEDž  z Tesca  je na každém LED čipu cca 17,6V na regulačním prvku pak 34V a 316V na elektrolytickém kondenzátoru za můstkem. To vše při napětí v síti. 237V. Činný odběr ze síťě je 9,6W a účiník 0,54. 

( Měřič z Lidlu s upraveným bočníkem  tak, že měří 10x více - je pak přesnější měření v oblasti malých výkonů , ale rozsah původně do 3,5kW je  tím pádem do 350W )

Konstrukce LEDž je stejná jako u podobných levných výrobků - s chlazením pomocí hliníkového korpusu - těla LEDž.. Některé LEDž ani tuto část nemají celou  kovovou, u LEDž z Tesca je hliníkový materiál až k patici. 

 Celkově je LEDž za cenu necelých 20kč  10kč poměrně zajímavá. Při porovnání subjektivním srovnání svítí výkonem jako ekvivalentní  cca 60W. Spíše o něco více, možná něco mezi 60-75W.  Její  udávaná životnost je 20000 hod.  (dva a čtvrt roku trvalého svícení) Podstatnému prodloužení životnosti by přispělo snížení teploty při svitu. Ta je okolo 45 stupňů celsia - to je teplota, při níž LED čipy už mohou degradovat . Provedl jsem tuning rozebrané žárovky v podobě snížení výkonu prostým odebráním jednoho z SMD rezistorů (43 OHMů) určujících proud regulátorem.Zůstal tam tedy jediný - 39OHM.  Po této úpravě se snížil příkon LEDž přibližně na polovinu (5,1W účiník 0,62) svítivost subjektivně tak na 3/5 původního výkonu  a odpovídá cca 40-50W obyčejné wolframové žárovce.

V Tescu byla dostupná i sada tří žárovek 12W - ekvivalent cca 75W.  Kolega si koupil několik balení a poskytnul mi jednu - opět pro účet pitvy.  Žárovka jde rozebrat stejným způsobem, je stejně zapojená , a uvnitř vypadá podobně jako ta 10W. Jen jsou zrcadlově poskládané součástky  a u regulačního prvku jsou použity jiné odpory 51 +24  OHMů paralelně. Tedy cca 16 OHMů .




  Řekl bych, že jediná změna oproti 10W verzi bude v  nastavení proudu  LEDkami. I když dle popisu na hliníkové základně ( označení desky T11-A65T-L16S) mohou být použité čipy jiné - na pohled a rozměrově jsou ale stejné. 

Chystám se ještě na měření spektra světla u žárovek, za tím účelem jsem objednal levný a jednoduchý spektroskop z e-bay.  Test s pomocí CD mě moc neuspokojil, i když kolegové s CD dosáhli zajímavých výsledků.


Toliko zatím k LEDž z Tesca, vzhledem k ceně jsem ještě zakoupil nějaké další kousky a u dalších 2 kusů provedl snížení výkonu. Na místa, kde budou použitá ( WC,  kotelna , sklep  u  rodičů atd.) to bude naprosto dostačující. 

*******************************************************************************************

Poměrně časté a také jednoduché řešení U LEDž je konstrukce se srážecím kondenzátorem:



  V sérii se síťovým napájením je kondenzátor, jehož reaktance se využívá jako bezeztrátový předřadník. U těchto LEDž je ale nejslabší článek právě tento kondenzátor. Podle všeho to vypadá , že se většinou používají kondenzátory mizerné kvality (kvůli ceně) Ale hlavně kondenzátory na nízké napětí. Běžně je tam osazený kondenzátor jen na 160V, při provozu se předpokládá na kondenzátoru mnohem menší napětí. To je sice pravda, pokud je na LEDkách ( sériová kombinace) např. 250V, na kondenzátoru pak je  "jen" cca 60V. Takže se zdá , že je vše v pořádku. Jenomže při zapnutí, kdy je vybitý elektrolytický kondenzátor za usměrňovacím  můstkem  je na předřadném kondenzátoru plné napětí sítě. Pokud je takový kondenzátor na oněch 160V, dochází k jeho napěťovému namáhání. Zejména keramické kondenzátory pak trpí při zapínání a při poruše se prorazí. Kondenzátory také  trpí velkými nárazovými proudy při zapnutí. Náhrada bývá  problematická - protože kvalitní kondenzátor alespoň na 350V - ideálně pak 500V   je mnohem větší a nevejde se. Když se kondenzátor prorazí, vezme s sebou i nějaký z LED čipů. Někdy je jeden čip přerušený, někdy jich je poškozeno i několik - svítí slaběji.  Pokud elektrolytický kondenzátor jako filtr za můstkem a  ztratí kapacitu, jsou velkým impulzním proudem při zapínání namáhané také LED čipy. LEDž tohoto provedení bývají nejčastěji vadné. Alespoň podle mých zjištění  při rozebrání desítek kusů vadných LEDž tohoto provedení je vadný předřadný kondenzátor a několik LED čipů. U filamentových LEDž , kde je stejné zapojení většinou použité to platí taktéž. Tam někdy nebývá ani filtrační kondenzátor, nebo jen velmi malý ( 1M)  Další špatnou vlastnost u LEDž  v provedení se srážecím kondenzátorem je, že i na malé  kolísání napětí v síti reagují. A je to vidět a rušivé např. v paneláku při rozjezdu výtahu, zapnutí mikrovlnky.





 

 

 

 





Zoufalství racionalisty ve světě mýtů

Tenhle článek se ukázal nad moje síly. Jako programátor vzešlý z herecké rodiny neustále přepínám mezi hodně rozdílnými způsoby myšlení, jejichž odlišnost mě začíná čím dál tím víc fascinovat. Abych se totiž nezbláznil ze střídání tak rozdílných způsobů myšlení, vykrystalizovala mi v hlavě jakási intuitivní syntéza umožňující jejich křehkou koexistenci.

FOSDEM 2021, Monitoring & Observability room

12.
února
Vít Kotačka
Protože první den na FOSDEM 2021 v Golang room se mi líbil, podíval jsem se, co ještě zajímavého dávají druhý den. Jednotlivých roomů bylo hodně, ale nic moc mě nezaujalo (že by se v open source nic zajímavého nedělo? 🤔). Nicméně protože jsem se nedáno hodně zabýval Fluentd a před dvěma lety zase Prometheem, vybral jsem si nakonec Monitoring and Observability room. A nebylo to špatný. Observability for beginners Atibhi Agrawal byla na stáži v Grafana Labs, kde — logicky — přičuchla k distribuovanému monitoringu.

Weekly #145 - Homebrew 3.0, ARCHITECTURE.md, DevOps leaders, helloSystem

12.
února
Fero Volár

Technológie

UX & Service design

Social media & marketing

Startupy & biznis

Spoločnosť

Kniha týždňa

Mike Isaac - Válka o Uber

Weekly #145 - Homebrew 3.0, ARCHITECTURE.md, DevOps leaders, helloSystem

Weekly #145 - Homebrew 3.0, ARCHITECTURE.md, DevOps leaders, helloSystem

Kniha držitele novinářské ceny a reportéra deníku New York Times Mikea Isaaca představuje dramatický vzestup a pád Uberu na pozadí éry zvratů a otřesů Silicon Valley. Uber získal miliardy rizikového kapitálu a pod vedením energického a ambiciózního zakladatele sliboval revoluci ve způsobu dopravy osob i zboží. Téměř okamžitě se stal unicornem, společností s miliardovou tržní hodnotou, a zdálo se, že se zařadí po bok dalších technologických gigantů, jako je Amazon, Apple nebo Google.

Sleduj ma na goodreads.com/FeroVolar

Stronger Roots v roce 2020: Srozumitelnější komunikace a víc dárců

10.
února
Nadace OSF

Program Stronger Roots, který realizuje Nadace OSF ve spolupráci s partnery ze Slovenska a Maďarska, má za sebou první projektový rok. Pětatřicítka českých, slovenských a maďarských organizací během něj intenzivně pracovala na tom, aby rozšířila svůj okruh příznivců a upevnila své vztahy s veřejností. Jaké zkušenosti jim rok 2020 přinesl? 

Zeptejte se svých příznivců

Většina organizací na počátku svých projektů uspořádala průzkum mezi svými stávajícími i potenciálními příznivci a ptaly se jich, co se jim na jejich organizaci líbí, zda rozumí tomu, co dělají, a co by mohly zlepšit. Některé organizace oslovily až 250 lidí a získaly nejen cennou zpětnou vazbu, ale také množství nových kontaktů. Někteří z respondentů se nyní chtějí zapojit do jejich práce jako dobrovolníci nebo i dárci.

“Začněte se s vašimi příznivci a dárci potkávat, zajímejte se o ně, povídejte si s nimi… Aneb začněte s nimi budovat opravdový vztah a věci se začnou dít.”

Jiří Bárta, vedoucí kampaně za navýšení nadačního jmění Nadace Via, mentor programu Stronger Roots

Mluvte jasněji

Komunikační strategie není jen papír popsaný frázemi, ale základ, bez kterého se neobejdete. O tom se přesvědčila většina podpořených organizací, které se snažily změnit svou komunikaci tak, aby byla srozumitelnější a atraktivnější. Pražské matky dokonce v programu prošly kompletním rebrandingem – nově se jmenují Pěšky městem a mají nové logo, vizuál, web i newsletter.

“Postupně v organizaci budujeme strategii naší značky. Hlavně se nám ale podařilo v rámci kampaně Svoboda do důsledku aspoň částečně vystoupit z naší bubliny sledujících. Spot k této kampani vidělo přes 2 000 000 lidí v České televizi.”

Zuzana Siváková, IQ Roma Servis

Fundraising se vyplatí, ale musíte o své dárce pečovat

Zatímco některé organizace podpořené v programu Stronger Roots mají zkušené fundraisery, jiné s oslovováním individuálních dárců a firem právě začaly. Všechny ale sdílely zkušenosti, jaký CRM systém zvolit, jak nastavit péči o dárce či jak zorganizovat crowdfundingovou kampaň.

“Největší radost máme z naší fundraisingové kampaně, kterou jsme uspořádali s účelem zachránit workcampy. Vybrali jsme na ní přes 170 000 korun, o čemž jsme předtím ani nesnili – naše předchozí nejúspěšnější kampaň vybrala jen okolo 30 000 korun.”

Lenka Kadeřábková, INEX-SDA

Stronger Roots je příležitost nastartovat sami sebe

Program Stronger Roots poskytl organizacím nejen finance na jejich projekty, ale především prostor, kde mohou své problémy i úspěchy při budování komunit příznivců sdílet mezi sebou a řešit s přizvanými odborníky. V roce 2020 proběhlo pro zástupce podpořených organizací 31 workshopů a po celý rok jim pomáhalo 38 zkušených mentorů z občanského sektoru či z byznysu, kteří s nimi sdíleli své zkušenosti, rady a tipy, ale také kladli složitější otázky a poskytovali pohled zvenčí. Mimo to se do programu zapojilo dalších 31 externích konzultantů, kteří radili organizacím s konkrétními úkoly, například jak sestavit byznys plán či jak vytvořit dárcovskou pyramidu.

“Mentorka byla pro mě osobně skvělou podporou. Cítím se v naší organizaci někdy osamocená, protože ve fundraisingu řeším úplně jiné věci než všichni ostatní. Takže jsem vděčná, že jsem mohla to, co mě trápí, probrat se zkušenou profesionálkou, která mi navíc často ukázala, že to, čím procházím, se děje všude. Mentorka se na naše aktivity dívala s nadhledem a vždy mi poskytla jiný úhel pohledu, které mě posunul kupředu.”

Jana Matyášová, Rodina v centru

“Hlavním přínosem našich setkání s mentorem je nová energie a motivace, díky níž vidíme snadnější cesty jak dosáhnout našich cílů. Je to přesně taková podpora, jakou potřebujeme.”

Václav Kocur, Hnutí Brontosaurus

A co dál?

Podpořené organizace budou na svých projektech v programu Stronger Roots pracovat ještě po celý rok 2021. Čekají je nejen další setkání s mentory a konzultanty a nové workshopy, ale také uspořádání vlastní crowdfundingové kampaně, jejíž výnosy jim – pokud budou úspěšní – Nadace OSF zdvojnásobí. Cílem programu Stronger Roots je posílit odolnost a stabilitu neziskových organizací v Česku, Maďarsku a na Slovensku a přispět k jejich většímu propojení se společností. Program realizuje Nadace OSF ve spolupráci s českým thinktankem Glopolis, slovenskou Nadáciou otvorenej spoločnosti a maďarskou NIOK Foundation.

Stronger Roots v roce 2020 v kostce 

Pilíř 1: Posilování okruhu příznivců (constituency building)

  • 35 podpořených organizací (12 z Česka, 11 ze Slovenska a 12 z Maďarska)
  • 38 mentorů – 380 hodin mentoringu
  • 31 konzultantů – 236 konzultačních hodin
  • 31 webinářů a workshopů

Pilíř 2: Posilování spolupráce neziskových sítí s aktéry s odlišnými názory (transverzální spolupráce)

  • 9 neziskových sítí (4 z Česka, 3 z Maďarska a 2 ze Slovenska) 3 společné akce

 

The post Stronger Roots v roce 2020: Srozumitelnější komunikace a víc dárců appeared first on Nadace OSF.

20 soutěžících, 220 článků. Soutěž Popiš památku je v polovině

10.
února
Wikimedia ČR

Již počtvrté běží na české Wikipedii soutěž s názvem „Popiš památku“. V rámci ní dobrovolní editoři soutěží v tom, kdo nejvíce a nejlépe zdokumentuje české kulturní dědictví. Jsme v polovině, a s více než dvěma stovkami hesel nabírá letošní ročník soutěže vyšší otáčky než tomu bylo loni, nebo v roce 2018.

Mezi nově zdokumentované památky na české Wikipedii patří např. kamenný most v Nerestcích přes řeku Skalici, který je původem z 19. století a který byl rekonstruován v roce 2016. Krásný článek v délce přes 60 kB by mohl pomalu patřit mezi tzv. Dobré články. Nové heslo má také vodárenská věž v Táboře, nebo kostel svatého Jakuba v Přelouči. Do soutěže patří články bez ohledu na svoji délku – některá památka si zaslouží delší, jiná kratší heslo. Pravidla soutěže zohledňují, zda-li někdo píše objemnější, nebo stručnější články. Díky tomu tak měříme všem stejným metrem. Napsat více kratších článků se tak nemusíte bát.

Jednotlivé památky, které na Wikipedii ještě popsané nejsou, a měly by být, si vybírají dobrovolní editoři ke zpracování a dokumentaci z mapy. Z ní potom mohou přímo přejít na stránku, kde lze článek o vybrané památce rovnou vytvořit. Na Wikipedii máme poměrně kvalitní seznamy památek, dokážeme je vizualizovat a hlavně filtrovat ty, které je ještě potřeba napsat. Hotové články jsou evidovány v rozhraní Fountain.

Soutěž je teprve v polovině a je ještě značný prostor se připojit. Wikipedii může editovat každý a kulturní památky jsou značně oblíbené. Ne nadarmo v loňském roce deník The Guardian zjistil, že dobře zdokumentovaná lokalita může mít pozitivní dopad v oblasti turistiky.

Již tradiční akci na české Wikipedii podpořil portál PROPAMÁTKY. Soutěž odstartovala dne 15. ledna 2021 a skončí posledním únorovým dnem. Poté budou výsledky vyhodnoceny a uděleny ceny. Pro nové editory máme letos dvě speciální nováčkovské ceny.

The post 20 soutěžících, 220 článků. Soutěž Popiš památku je v polovině first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Jak funguje předplatné k Red Hat Enterprise Linuxu zdarma

Před několika týdny Red Hat oznámil, že umožní provozovat až 16 instancí Red Hat Enterprise Linuxu na jeden zákaznický účet zdarma. Od 1. února je tato nabídka k dispozici, tak jsem se podíval, jak to funguje a co nabízí navíc oproti CentOSu.

Nová nabídka vychází z původního Red Hat Developer programu, který umožňoval provozovat Red Hat Enteprise Linux na jednom vývojářském stroji. Podmínky programu se rozšířily tak, že Individual Developer Subscription lze nyní provozovat až na 16 instancích Red Hat Enterprise Linuxu a to nejen pro testovací účely, ale také v produkci. Stále ale platí, že se jedná o program pro osoby. Nemůže se do něj přihlásit přímo organizace, která by pak měla zastřešující účet pro víc zaměstnanců. To i nadále zůstává výsadou placených předplatných. Nicméně v organizacích lze Red Hat Enterprise Linux s tímto předplatným produkčně provozovat, jen je účet veden na konkrétní osobu, ne na organizaci. Více se o podmínkách můžete dozvědět v Podmínkách užití, které byste si tak jako tak museli přečíst, protože je musíte odsouhlasit.

Jelikož se jedná o rozšíření Red Hat Developer programu, musíte zamířit na developers.redhat.com, chcete-li si takové předplatné vytvořit. K úspěšné aktivaci budete potřebovat zákaznický účet, proto klikněte vpravo nahoře na Log In a účet si buď vytvořte nebo použijte přihlášení skrze jinou službu (Google, Twitter, Facebook, LinkedIn, Github…). V oznámení autoři ujišťují, že se nestane, že by vás na základě zadaných dat začalo nahánět obchodní oddělení Red Hatu.

Když máte vytvořený účet, můžete zamířit k samotnému stažení Red Hat Enterprise Linuxu. Myslím, že lze pořadí těchto kroků i přehodit, protože zákaznický účet budete potřebovat až k registraci nainstalovaného systému. Pro stažení obrazu klikněte na položku Linux v horní nabídce a poté na tlačítko Download RHEL. Máte možnost stáhnout nejnovější verzi Red Hat Enterprise Linuxu buď v DVD variantě nebo ve variantě pro síťovou instalaci. S předplatným přes Red Hat Developer program ale máte možnost používat jakoukoliv podporovanou verzi. Více možností ke stažení naleznete na Red Hat Customer Portalu, ke kterému se ještě dostaneme.

Chcete-li používat Red Hat Enterprise Linux ve virtuálním stroji, třeba na Fedoře, můžete použít GNOME Boxes, kde máme Red Hat Enterprise Linux jako přednastavenou možnost. Boxes se postarají o stažení a taky o expresní instalaci.

Zaregistrovat systém můžete už během instalace v Anacondě, ale můžete to provést i po instalaci příkazy:

subscription-manager register --username=jmenouzivatele --password=heslo
subscription-manager attach --auto

Teď byste měli mít systém registrovaný a přihlášený k vašemu předplatnému a měl by mít přístup k repozitářům a aktualizacím včetně těch bezpečnostních.

Nyní se pojďme podívat na již zmíněný Red Hat Customer Portal. Jak jsem psal, naleznete na něm další možnosti ke stažení. Stačí kliknout v nabídce úplně nahoře na Downloads a vybrat Red Hat Enterprise Linux. Kromě libovolné starší verze tu máte k dispozici i další varianty nebo média (třeba obraz pro KVM).

Vězte, že nejste omezení tím, co můžete stáhnout ze stránek Red Hatu. Předplatné zdarma vám umožňuje používat Red Hat Enterprise Linux v různých podobách, třeba jako virtuální stroj nebo kontejner v cloudu, kde už jsou obrazy většinou připravené. Prostě jen přihlásíte danou instanci ke svému zákaznickému účtu.

Vraťme se ale k Red Hat Customer Portalu. Ten totiž především umožňuje spravovat předplatné a přihlášené instance. Když v nabídce úplně nahoře kliknete na Subscriptions, zobrazí se vám váš profil, kde uvidíte už aktivované Red Hat Developer Subscription for Individuals. Když na něj kliknete, zobrazí se vám podrobnější informace. Např. přehled o tom, kolik z 16 instancí už máte obsazených. Pod položkou Systems pak najdete informace o jednotlivých instancích. Přímo v tabulce máte přehled o tom, jestli jsou všechny vaše instance Red Hat Enterprise Linuxu aktualizované. V jejich profilech pak najdete další podrobnosti a také možnost je odstranit, pokud už máte kvótu 16 instancí plnou a chcete uvolnit místo pro jinou.

Předplatné zdarma má povahu „self-support“. V případě problémů si musíte poradit sami. Má platnost po dobu jednoho roku s automatickým obnovováním. Stejně tak není zpřístupněný veškerý obsah a nástroje na Customer Portalu. Jednu zajímavou vlastnost ale má: dostupnou Extended Update Support (EUS). Ta umožňuje zůstat na konkrétním desetinkovém vydání po dobu dvou roků a pořád dostávat kritické a bezpečnostní opravy. Docela mě překvapilo, že je to nakonec součástí tohoto předplatného, protože to je něco, co CentOS nikdy neměl a co bylo vždycky bráno jako velká přidaná hodnota pro platící zákazníky.

Pokud chcete zůstat na konkrétním desetinkovém vydání déle než do vydání dalšího, musíte ho na dané verzi zamknout následujícím příkazem (8.3 nahraďte verzí, kterou potřebujete):

subscription-manager release --set=8.3

Poté je potřeba zakázat standardní repozitáře a zapnout jejich EUS obdoby. Standardně v RHEL 8 to je:

subscription-manager repos --disable=rhel-8-for-x86_64-appstream-rpms
subscription-manager repos --disable=rhel-8-for-x86_64-baseos-rpms
subscription-manager repos --enable=rhel-8-for-x86_64-appstream-eus-rpms
subscription-manager repos --enable=rhel-8-for-x86_64-baseos-eus-rpms

Seznam dostupných repozitářů a informaci o tom, které z nich jsou povolené, získáte příkazem subscription-manager repos, případně je naleznete v souboru /etc/yum.repos.d/redhat.repo, který ale nedoporučuji editovat přímo, protože je generovaný právě nástrojem subscription-manager.

Možnost přepnout na EUS dává tomuto předplatnému potenciál cílit na dosavadní uživatele CentOSu, pro které je největší prioritou stabilita. Jak už jsem psal v článku na Rootu, zásadní rozdíl mezi klasickým CentOSem a CentOS Stream je v kadenci aktualizací. V prvním případě přicházejí dávkově, v druhém průběžně. V obou případech se ale jedná v rámci jednoho velkého vydání de facto o rolling release. Právě EUS do toho přináší vyšší míru stability, kdy můžete na jednom neměnném desetinkovém vydání zůstat výrazně delší dobu.

Pokud vám toto předplatné vyhovuje a chtěli byste na něj přejít u již existujících instalací CentOSu, můžete využít nástroj na konverzi ze CentOS na RHEL.

Dobrým naplánováním advokační kampaně stoupá šance na úspěch

09.
února
Nadace OSF

Advokační fórum Nadace OSF posiluje občanskou společnost a občany tak, aby mohli efektivně a profesionálně prosazovat veřejný zájem. Ti k tomu ale potřebují dobře znát nástroje a metody advokační práce (advocacy) a lobbingu. Mnohé neziskové organizace a jednotlivci tyto potřebné znalosti nemají – a do založení Advokačního fóra neexistovalo ani místo, kde by je získali. 

V roce 2019 poskytli experti a expertky Advokačního fóra 245 hodin konzultací pro 24 organizací, které se věnují tématům jako klimatická změna, exekuce, vzdělávání, ochrana zvířat nebo děti ohrožené domácím násilím. Našich workshopů, přednášek, síťovacích setkání a konference se zúčastnilo 185 zástupců, zástupkyň občanské společnosti, veřejné, akademické i soukromé sféry. 

„Spolupráce s Advokačním forem nám pomohla ujasnit si priority, cíle a zvolit efektivní způsob, jak iniciovat změnu financování pro dětské oběti násilí v rodině tak, jak je to běžné v okolních státech. Tato změna je základní podmínkou proto, aby se tyto služby mohly v ČR rozvíjet a Dětství bez násilí v ČR nebylo jen vizí, ale žitou realitou.“ (Petra Wűnschová, ředitelka Centra LOCIKA)

V roce 2020 jsme vydali příručku Advokační práce Rukověť zdánlivě bezmocných obsahující konkrétní nástroje k plánování úspěšné advokační kampaně. Pracují s nimi lidé, kteří sledují veřejný zájem a zpravidla hájí práva a zájmy některé společenské skupiny (často znevýhodněné), či se zabývají ochranou životního prostředí.

A další úspěchy? Díky kampani organizace Svoboda zvířat, na které se podílelo také Advokační fórum, se podařilo v roce 2020 prosadit větší ochranu zvířat v cirkusech.

„Konzultace s Advokačním fórem ohledně kampaně Cirkusy bez zvířat nás hodně posunuly dopředu. Štěpán a Petr nám při pravidelných Skypech pomohli s tím, jak ve vrcholné fázi kampaně lobovat u politiků, co přesně po nich chtít, v jakém pořadí se s kým scházet atd. Poradili nám také další odborníky, se kterými můžeme konzultovat vedení kampaní a práci s veřejností. Mnoho věcí jsme tak díky Advokačnímu fóru začali dělat profesionálněji a lépe. Určitě budeme jejich služby nadále využívat.“ (Barbora Bartušková Večlová, předsedkyně Svobody zvířat)

Činnost a úspěchy Advokačního fóra blíže představuje jeden ze členů týmu, Štěpán Drahokoupil, v rozhovoru.

The post Dobrým naplánováním advokační kampaně stoupá šance na úspěch appeared first on Nadace OSF.

Podpora a prevence je lepší než represe

09.
února
Nadace OSF

Každé dítě si zaslouží zažít ve škole přijetí a úspěch a mělo by mít možnost naplno rozvinout svůj vzdělávací potenciál. K tomuto cíli směřují aktivity České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV). Ta sdružuje neziskové organizace, zástupce akademické obce, zástupce škol, rodičů i mladých lidí se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří věří, že společné vzdělávání je cestou k soudržné a prosperující společnosti.

Z hlediska dopadu bylo v roce 2019 významné nastavování vzdělávací politiky pro následující dekádu. Zde ČOSIV v expertním stanovisku k návrhu tezí Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ akcentovala téma podpory duševního zdraví dětí a učitelů, protože téma podpory žáků s duševním onemocněním a problémy v chování jsou oblastmi, ve které učitelé potřebují nejvíce podpořit. 

Že se jedná o velmi aktuální téma potvrdilo i reprezentativní šetření Rok poté, které v roce 2018 zrealizovala Nadace OSF ve spolupráci s ČOSIV a dalšími partnery. Téma podpory vzdělávání dětí s problémy v chování bylo předmětem i dalších aktivit ČOSIV, mimo jiné seminářů a workshopů s mezinárodně respektovanými experty v této oblasti. 

„Nadace OSF nám v roce 2019 nejvíce pomohla při snaze ovlivnit legislativní podmínky pro poskytování podpůrných opatření pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Prioritou pro nás bylo zachování možnosti působení až dvou asistentů pedagoga ve třídě. To se přes původní záměr ministerstva školství omezit počet asistentů na jednoho na třídu nakonec podařilo. Z tohoto úspěchu máme opravdu velkou radost.“ (ČOSIV)

Společně s ČOSIV věříme, že podpora a prevence je lepší než represe. Proto považujeme za důležité školám ukazovat cestu, jak lze k problémovému chování dětí přistupovat jinak než udělováním poznámek nebo dvojek z chování.

The post Podpora a prevence je lepší než represe appeared first on Nadace OSF.

Podpořte svou dárcovskou kampaň z matchingových grantů

09.
února
Nadace OSF

Jste nezisková organizace a chcete se naučit připravit úspěšnou dárcovskou kampaň v online prostředí? Požádejte si o grant na podporu dárcovských kampaní ve výzvě, kterou v programu Active Citizens Fund vyhlašuje Nadace OSF 9. února.

Celé znění výzvy ke stažení zde

Komu je výzva určena? Neziskovým organizacím, které chtějí oslovit prostřednictvím online fundraisingové nebo crowdfundingové kampaně své příznivce, podporovatel a dárce, a zapojit je nejen do svých aktivit, ale zároveň od nich získávat finance na svou činnost nebo realizaci svých projektů. Díky tzv. matchingového  grantu bude finální příspěvek podporovatelů v realizované dárcovské kampani zdvojnásoben. Kampaň musí být součástí projektu zaměřeného na Občanskou participaci, tj. jeho cílem musí být zapojování občanů do aktivit a dění ve veřejném prostoru nebo  do plánování a rozhodování obce/státu. Podmínkou pro podání žádosti je, že žadatel je registrován nejméně jeden rok jako nezisková organizace v České republice. 

Co získáte? Program podpoří projekty v délce 6-12 měsíců formou matchingu 1:1, tzn. zdvojnásobí částku vybranou od dárců v rámci kampaně ve výši od 1 000 do 4 000 eur na jeden projekt/kampaň. Vybrané organizace získají z programu společně s matchingovým grantem také konzultace zdarma na přípravu kampaně.

Uzávěrka pro podání žádostí o grant je v úterý 6. dubna 2021 ve 12:00 hodin.

Více informací o výzvě naleznete na webu programu v sekci Dokumenty pro žadatele a v tabulce Plánované grantové výzvy programu Active Citizens Fund. Nebo se prosím registrujte zde na informační webinář pro žadatele, který proběhne online ve čtvrtek 25. 2. 2021 od 12:30 hodin.

Konzultace pro zpracování žádostí poskytuje e-mailem nebo telefonicky po celou dobu trvání výzvy koordinátorka programu:
Khrystyna Verbytska: konzultace@activecitizensfund.cz, mobil: 778 711 271

   
.

The post Podpořte svou dárcovskou kampaň z matchingových grantů appeared first on Nadace OSF.

Poď na KubeCon Europe 2021 len za 10 dolárov

09.
února
Fero Volár
Poď na KubeCon Europe 2021 len za 10 dolárov

Tohtoročné konferencie KubeCon + CloudNativeCon Europe, ktoré sa budú konať ako virtuálne podujatie 4. až 7. mája majú viac než priaznivú cenu za vstupenku. Tá je ako Early Bird dostupná do 14. februára len za 10 dolárov.

Ide o vlajkové konferencie Cloud Native Computing Foundation (CNCF) o projektoch a technológiách ako containerd, CoreDNS, Envoy, etcd, Fluentd, Harbor, Helm, Jaeger, Kubernetes, Open Policy Agent, Prometheus, Rook, TiKV, TUF, Vitess, Argo, Buildpacks, CloudEvents, CNI, Contour, Cortex, CRI-O, Dragonfly, Falco, gRPC, KubeEdge, KubeVirt, Linkerd, NATS, Notary, OpenTracing, Operator Framework, SPIFFE, SPIRE a mnoho ďalších.

Ak vás kontajnerové technológie a svet Kubernetes zaujíma, je to povinná jazda. Ja už mám termín v kalendári.

Faunapark ve Frýdku-Místku ožívá díky Nadačnímu fondu Hyundai

09.
února
Nadace OSF

Vytvořit příjemné a inspirativní místo pro aktivní odpočinek, vzdělávání, společenský a osobní rozvoj místních obyvatel, návštěvníků a turistů Frýdku-Místku. To je cílem Spolku pro Faunapark, který od roku 2013 znovuoživuje místo, kde v polovině 20. století stávala frýdeckomístecká ZOO.

Spolku, jehož členové vše dělají dobrovolnicky a bez nároku na odměnu, umožnila podpora Nadačního fondu Hyundai nejen zachránit a oživit Faunapark, vybudovat klubovnu, rozvinout komunitu, pořádat mnoho rozličných akci, ale hlavně zapojit širokou veřejnost svých aktivit.

„Těší nás, že si návštěvníci v parku zavzpomínají, odpočinou, naučí se něčemu novému a zapojí se do činnosti spolku. Velkou radost nám přináší děti, když se naučí správně třídit odpad, držet v ruce kladívko, či poznávat přírodu a mnoho dalšího.“ (Členové Spolku pro Faunapark)

Spolek pět let fungoval v hygienicky nevhodných provizorních podmínkách. Díky podpoře Nadačního fondu Hyundai mohl také přebudovat objekt bývalé vrátnice na klubovnu a vytvořit si tak důstojné zázemí. Přehled dalších podpořených projektů naleznete zde.

The post Faunapark ve Frýdku-Místku ožívá díky Nadačnímu fondu Hyundai appeared first on Nadace OSF.

Podporujeme hlas středoškoláků ve veřejném prostoru

09.
února
Nadace OSF

Třetina českých středoškoláků nechodí do školy ráda a celá polovina studentů má výhrady k obsahu výuky na středních školách. To jsou čísla, která považujeme za nepřijatelná. I proto podporujeme Českou středoškolskou unii (ČSU), která hledá cesty pro větší spokojenost středoškoláků, hájí jejich hlas ve veřejném prostoru a rozvíjí jejich iniciativu na školách, kde studují.

„Unie mi otevřela dveře do světa angažovaných středoškoláků a přivedla k projektům a aktivitám, které bych sám býval neobjevil,“ říká jeden ze členů unie. V roce 2019 uspořádala ČSU několik akcí týkajících se školství, které mezi účastníky rozšiřovaly povědomí o důležitých otázkách, předávaly jim know-how a vytvořily prostor pro komunikaci mezi studenty napříč republikou.

„Za tento rok jsme byli schopni vyškolit 24 dobrovolníků do týmu ČSU, získali jsme 150 nových členů, podařilo se nám prosadit se v médiích a být slyšet. Úspěšně se nám daří rozšiřovat naše působení do krajů mimo Prahu a celkově do menších měst, což je jeden z cílů, na kterém budeme i nadále pracovat.“ (ČSU)

Díky finanční podpoře Nadace OSF mohla ČSU v roce 2019 také prezentovat svou činnost na nejrůznějších nejen středoškolských akcích, svolat svůj nejvyšší orgán – Republikový sněm a také financovat tým dobrovolníků, kteří se práci v ČSU věnují.

The post Podporujeme hlas středoškoláků ve veřejném prostoru appeared first on Nadace OSF.