Měsíc žen na Wikipedii 2026 skončil 8. dubna. O tom, že se do něj zapojilo 61 účastníků a účastnic, kteří upravili 453 hesel a vytvořili 328 zbrusu nových článků, už informoval náš předchozí článek. Za těmito čísly se ale skrývají konkrétní lidé, stovky hodin rešerší a pečlivá práce se zdroji. Porota mezitím dokončila hodnocení. Tento text představuje její výběr, dává prostor i samotným oceněným a ukazuje, jaká paleta žen letos Wikipedii obohatila: od astronomky 17. století po současnou gruzínskou novinářku.
Od astronomky po fotbalistku. Spektrum letošního ročníku
Než se dostaneme k vítězům, stojí za to se podívat, o co všechno se letos česká Wikipedie rozrostla. Zaslouženě velký prostor dostaly vědkyně: vznikl článek o slezské astronomce 17. století Marii Cunitzové, o průkopnici NASA Annie Easleyové, o bakterioložce Lydii Rabinowitschové-Kempnerové, o robotičce Cynthii Breazealové či o historičce vědy Naomi Oreskesové. Rovněž vznikly články o iniciativách, které ženy ve vědě podporují, k nimž patří Cena L’Oréal-UNESCO.
Politika a aktivismus mají letos silné mezinárodní zastoupení. Figuruje mezi nimi například bývalá prezidentka Severní Makedonie Radmila Šekerinská, gruzínská novinářka a obhájkyně lidských práv Mzia Amaglobeliová, britská investigativní novinářka Carole Cadwalladr i belgická špionka první světové války Gabrielle Petit. Z české akademické sféry pak přibylo hned několik portrétů – např. předsedkyně Akademického senátu UP Irena Smolová, bývalá prorektorka UK Sylvie Opatrná nebo bývalá děkanka Farmaceutické fakulty UK Eva Kvasničková.
Cena poroty: Od mladých hereček po inspiraci na ledě
Zatímco některé kategorie se zaměřují spíše na kvantitu, u Ceny poroty šlo o kvalitu odvedené práce – pečlivé ozdrojování, strukturu textu a vizuální zpracování. Letošní porota ve složení David Hlaváček z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a wikipedistky Regina Novotná a Miroslava Fišerová nakonec vybrala tři autorky:
AlickaV: Porotu zaujala dvaceti precizně zpracovanými články zaměřenými na mladší generaci českých hereček (například Berenika Anna Mikeschová nebo Diana Šoltýsová). Její texty vynikají pečlivými seznamy rolí a výbornou prací s citacemi.
Wikipedii edituji už od puberty. Tehdy jsem začala s překlady anglických článků z kulturní oblasti, protože spousta z nich v češtině chyběla. Na výzvu Měsíc žen na Wikipedii jsem narazila vlastně náhodou a svým zaměřením mě okamžitě oslovila. Na psaní článků na Wikipedii mě nejvíc baví ten samotný proces hledání informací, práce se zdroji a jejich skládání do jednoho článku. Mám velkou radost, když tak můžu vytvořit nový článek o ženách, které už mají za sebou úctyhodnou kariéru, jen o nich třeba zatím není tolik slyšet.
JanaJin – Z hodnocení vzešla jako jasná favoritka jedné z porotkyň wikipedistka JanaJin. Napsala devět životopisů významných žen, převážně českého původu. Například Margaret Keanová, Jana Bačová Kroftová nebo slovenská europoslankyně Monika Smolková. Porota u ní vyzdvihla především logickou strukturu článků, přehledné rozdělení do podkapitol a informační i vizuální bohatost, neboť její texty obsahovaly velké množství kvalitních zdrojů a byly všude doplněny fotografiemi.
Hynek Kaplan (originál:Richard Sekerák), CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons
Meloun1212 – Třetí oceněná si odnesla Cenu poroty za sedmnáct obsáhlých biografií, z nichž zaujaly především profily krasobruslařek (Drahomíra Šťovíčková, Klára Hartlová). Porota navíc ocenila i nadstavbové zpracování hesla Cena L’Oréal-UNESCO – na Wikipedii tak přibyly nejen biografie, ale i článek o platformě, která ženy ve vědě dlouhodobě podporuje.
Měsíce žen na Wikipedii se účastním pravidelně. Velmi obdivuji krasobruslení, možná i proto, že sama bruslit neumím. Letos jsem si proto nemohla nechat ujít světový šampionát, který se konal v Praze. Po zhlédnutí tanečních párů pro mě bylo přirozené zaměřit se na články o našich talentovaných krasobruslařkách a jejich trenérce, které na Wikipedii dosud chyběly. Na celé práci mě nejvíce bavilo poznávání jejich příběhů.
Vytrvalí editoři napříč generacemi
Kategorie nejaktivnějších editorů opět ukázala, že na Wikipedii neexistují věkové hranice.
1. místo: Karelkam (73 editací) – prvenství z loňska obhájil Karelkam – a jde o pozoruhodný výkon mimo jiné proto, že editovat začal v roce 2019, ve svých 78 letech.
Editovat Wikipedii jsem začal na podzim 2019, bylo mi tehdy 78 let. Editování Wikipedie, včetně Wikidat a nově i Wikicest, se stalo mým koníčkem. Rozšiřuji si znalosti a mám pocit, že dělám smysluplnou činnost. Baví mě objevovat historické souvislosti a zjišťovat, kolik chytrých, někdy polozapomenutých lidí pochází ze střední Evropy včetně Česka. Jsem si vědom toho, že editování Wikipedie je kolektivní činností, a jsem vděčný za případné korekce mých editací.
2. místo: V0lkanic (47 editací) – druhý nejaktivnější editor si vzal za cíl systematicky vyplňovat mezery v politice a na akademické půdě.
V rámci letošního ročníku výzvy jsem se zaměřil na psaní článků o významných ženách, které působily v oblastech, o které se zajímám a které mi jsou nějakým způsobem blízké – tj. v politice a na akademické půdě. Z českých akademiček jsem například napsal články o současné předsedkyni Akademického senátu UP Ireně Smolové, bývalé prorektorce UK Sylvii Opatrné či o bývalé děkance Farmaceutické fakulty UK Evě Kvasničkové. Z oblasti politiky bych pak zmínil bývalou premiérku Severní Makedonie Radmilu Šekerinskou, slovenské europoslankyně Zitu Pleštinskou a Moniku Smolkovou a od nás z Česka pak bývalou náměstkyni primátora Pavla Béma Hanu Žižkovou, bývalou pražskou radní Evu Vorlíčkovou, současnou starostku Ostravy-Poruby Lucii Baránkovou Vilamovou či aktivistku Báru Stárek. Do budoucna bych se rád psaní článků (nejen) o významných ženách u nás i v zahraničí věnoval i nadále, protože toto téma na Wikipedii stále podle mého soudu není zpracováno dostatečně.
3. místo: Kurkic5 (36 editací) – třetí příčku v kategorii nejaktivnějších zkušených editorů obsadil Kurkic5, jehož 36 příspěvků skvěle doplnilo letošní celkové výsledky.
Titul nejaktivnějšího nováčka letos získal S.Horak1, uživatel, jehož účet vznikl 24. března 2026, tedy přímo v průběhu výzvy.
Sto let ženských příběhů. Fotografie s globálním dosahem
Bertha von Suttner v roce 1911, neznámý autor, volné dílo, prostřednictvím Wikimedia Commons. Nahrála uživatelka Dirillo.
O další ceny se v rámci transparentnosti losovalo přes službu RandomPicker. Ze zúčastněných byli vylosováni uživatelé Prikryl a Podrouzek, z fotografů a fotografek Mojmir Churavy a Dirillo. Účastníci a účastnice během výzvy celkem nahráli na Wikimedia Commons 221 snímků. Tato práce má přesah daleko za českou Wikipedii – fotografie pod svobodnou licencí mohou okamžitě ilustrovat články napříč všemi jazykovými verzemi, stejně tak mohou být zdarma využity kdekoli jinde, dodrží-li přitom příslušnou licenci.
Wikipedistka Dirillo se letos zasloužila o mimořádný objev: narazila na databázi Frauen in Bewegung 1848–1938 Rakouské národní knihovny, ze které sama nahrála a upravila desítky historických snímků. Najdeme mezi nimi portréty rakouské sociálnědemokratické poslankyně Adelheid Popp (z roku 1904, 1909 i z parlamentu 1919), laureátky Nobelovy ceny míru Berthy von Suttner z roku 1911 či vůbec nejstarší známý portrét Boženy Němcové z období kolem roku 1860. Z osobností spojených s první republikou pak přibyla fotka Alice Masarykové z roku 1921 a Anny Honzákové z roku 1902 – první české lékařky s diplomem z české univerzity.
Do výzvy se zapojuji už několik let. Upřímně řečeno, je to pro mě tak trochu osobní záležitost: během života jsem opakovaně narážela na to, že pokud jde o postavení žen ve společnosti, zejména v té tuzemské, za ta léta se toho zase až tolik nezměnilo. Že ty srážky s diskriminací a lidskou hloupostí mě naučily značné obezřetnosti, potvrzuje ostatně i fakt, že jsem se v úvodu svého působení na Wikipedii, kde drtivou většinu editorů tvoří muži, ukryla za genderově neutrální přezdívkou a stejně neutrálně jsem komunikovala i v diskusích – a teprve až po letech jsem se tam začala vyjadřovat v ženském rodě. Letos se mi podařilo narazit na ‚roh hojnosti‘ v podobě stránek projektu Frauen in Bewegung 1848–1938 na webu Rakouské národní knihovny ve Vídni, kde jsou popsány osudy významných žen – spisovatelek, novinářek, političek, aktivistek – které v uvedené době žily na území Rakousko-Uherska. Tedy samozřejmě včetně žen z Česka a Slovenska. Během letošní výzvy jsem tak – zcela nečekaně a k vlastnímu překvapení – ‚vytáhla‘, upravila a nahrála zhruba sedm desítek historických fotografií, přičemž až na zhruba pět snímků všechny pocházely z výše uvedeného zdroje. A pochopitelně jsem ráda, že takto získané dokumenty našly uplatnění na Wikidatech a v článcích na české i německé Wikipedii.
Galerie 20. století
Wikipedista Mojmír Churavý se zaměřil na fotografie do infoboxů nově vznikajících hesel a jeho 79 nahrávek tvoří jakousi galerii ženských osudů 20. století. Je mezi nimi portrét Hany Bradyové, dívky z Terezína, jejíž příběh obletěl svět díky knize Hanin kufřík. Nechybí ani snímky Milady Horákové, Felice Schragenheim, Lei Mrázové nebo Anežky Čermákové-Slukové.
V letošním roce jsem se soustředil na vyhledávání a doplňování fotografií do infoboxů žen, jejichž některá hesla účastníci soutěže v rámci výzvy nově vytvářeli. Chtěl jsem vyplnit mezeru, která vzniká tím, že napsat životopisné heslo je sice pro mnohé wikipedisty pracné, ale možné, zatímco přidávání fotografií do obrázkového uložiště Wikimedia Commons je většinou nad jejich technické síly. Pochopitelně jsem dával přednost starým fotografiím neznámých autorů, dohledatelným na internetu, zejména u žen narozených před první světovou válkou, případně ještě dříve, a nejpozději pak mezi oběma světovými válkami. Zároveň jsem se snažil o vyhledávání portrétů s co největším rozlišením a takových, aby snímky působily na pozorovatele příjemným dojmem. Tomu jsem také přizpůsoboval i jejich případné retuše – odstraňování škrábanců, fleků, zlomů a objektů v pozadí, které zbytečně odvádějí pozornost.
Vedle vylosovaných fotografů a fotografek nahráli na Wikimedia Commons zajímavé fotografie i další přispěvatelé a přispěvatelky. Wikipedista ZSsen z benefiční akce Společně za Ukrajinu 2026 v Praze nahrál portréty Agnieszky Holland, Magdy Vášáryové, Jitky Čvančarové a fotografky Ami Vitale – žen, jejichž aktuální portréty pod volnou licencí na Wikipedii dosud chyběly. Editor Markri~cswiki přidal sérii unikátních historických snímků z humanitární mise Lady Muriel Paget v poválečném Československu: infekční nemocnici v Turzovce a Chustu, sklady Britského červeného kříže v Žilině a otevření dětské nemocnice v Bytčici z roku 1921. Z prostředí Národního divadla pak doplnil několik portrétů J.Broukal.
Březen patřil ženám, květen patří vědě
Ať už jde o hodiny retušování fotek, překlady z angličtiny nebo mapování sportovních úspěchů, za každou úpravou je vědomé rozhodnutí, že dané osobnosti si naši společnou paměť zaslouží. Encyklopedie je tak úplná, jakou si ji sami uděláme.
Kdo se chce do podobné práce zapojit hned, nemusí čekat na další březen. Právě teď probíhá Měsíc vědy na Wikipedii. Tato tematicky navazující výzva je věnována osobnostem a tématům z oblasti vědy. A pro ty, kdo chtějí pokračovat se ženskými biografiemi, WikiProjekt Ženy běží celoročně.
Děkujeme porotě, partnerovi výzvy Akademii věd ČR a především všem 61 účastnicím a účastníkům.
Tým Flipper Devices dnes oficiálně odhalil svůj nový projekt Flipper One. Nejde o nástupce populárního Flipperu Zero, ale o zcela nové zařízení s odlišným zaměřením. Zatímco Zero je kapesní multitool pro práci s bezdrátovými protokoly a přístupovými systémy, Flipper One je plnohodnotný linuxový počítač ve formátu cyberdecku, navržený pro síťovou analýzu, penetrační testování a pokročilou práci s IP sítěmi.
Tělo nemusí být jen fyzická schránka. Může být součástí identity, způsobem komunikace i prostředkem, jak porozumět sami sobě. Umělkyně a kurátorka Karin Písaříková z Fakulty výtvarných umění a Fakulty architektury VUT ve své tvorbě propojuje umění, psychologii i architekturu a skrze uměleckou tvorbu hledá odpovědi na otázky, jak nás formuje okolní prostředí. Inspiraci nachází v každodennosti i vlastním životě – od mateřství přes zkušenost života v zahraničí až po práci s veřejným prostorem a nezávislou kulturou.👤🎨🔍
Jak umění formuje vnímání nás samých? Lze identitu zkoumat uměleckou tvorbou? Jak nezávislá kultura oživuje města? A proč právě nedokonalost vytváří prostor pro kreativitu i svobodu?
Timeline epizody:
2:18 – Moment, kdy si uvědomila, že chce tvořit 5:01 – Umění jako forma terapie 5:45 – Jak architektura reaguje na potřeby nezávislé kultury 10:32 – Publikace Undercover 15:01 – Život v Japonsku 17:06 – Co je tělový design 22:15 – Jaké odpovědi tvorbou hledá 26:45 – Význam identity
Od dubna 2026 s námi na advokační agendě spolku Wikimedia Česká republika spolupracuje Ondřej Cakl. Advokační práci se věnoval v organizacích obhajujících občanská práva, lidská a sociální práva či právní stát (Integria, Nepodmíněný základní kolektiv, Transparency International), a nyní posílí náš tým.
„Informace v dnešním světě přinášejí moc. Můžeme dodat – bohužel“, říká Ondřej.
„Wikipedie je pak snahou poskytnout informační moc všem, komu je v komodifikovaném světě upírána. Ba dokonce je možné říci, že Wikipedie má někde v hloubi své DNA snahu oponovat představě, že informace mají přinášet moc, a naopak proklamovat představu, že informace mají především sloužit k tomu, aby svět byl lepším místem pro život.“
A proklamovat to bude třeba. Wikipedie, stejně jako globální informační prostor, čelí řadě výzev. Mezi ty nejkonkrétnější patří vpád generativních jazykových modelů AI do globalizované mediální sféry nebo ochrana dětí před nebezpečím digitálního světa (age limit verification), či obrana svobodného přístupu k informacím (konkrétně např. ochrana novinářů před šikanujícími soudními procesy SLAPP). Jde o výzvy, v nichž bude potenciálně podkopávána samotná existence Wikipedie, ale současně o výzvy, v nichž je právě Wikipedie součástí řešení (nikoliv problému) a má obrovskou sílu přispět k jejich zvládnutí.
Těšíme se, že v jejich zvládání náš tým posílí nový kolega.
Raspberry Shake je cenově dostupný seismograf postavený na Raspberry Pi, který umožňuje komukoli monitorovat zemětřesení a vibrace půdy z domova. Podíváme se na to, jak funguje, kolik stojí, na co si dát pozor při instalaci a jaké existují DIY alternativy.
Po večerech bastlíte s mikrokontroléry a páječkou, přitom tisknete na 3D tiskárně. Jak ale k této úžasné tvůrčí svobodě přivést i tu nejmladší generaci? Odpovědí jsou třeba Maker Tábory, na kterých se během léta se děti promění v nadšené vynálezce díky dobrodružství, které je naprosto vtáhne do děje.
Idem na Barcamp Kolín. A budem hovoriť o tom, čo by som chcel vedieť, než som začal viesť ľudí
Lebo niektoré veci sa neučia. Hodia ťa do nich. Vedenie ľudí je presne takéto. Tak som si pripravil to, čo by som chcel vedieť na začiatku. Nie teórie. Nie modely z kníh. Veci, ktoré mi v reálnych situáciách reálne pomohli - alebo by mi boli pomohli, keby som ich poznal skôr.
A to celé poviem 23. mája 2026 na Barcamp Kolín.
Čo by som chcel vedieť, než som začal viesť ľudí
Tak sa volá moja prednáška. Rola príde s očakávaním, že to nejako zvládneš. Že keď si bol dobrý ako IC, budeš dobrý aj ako manažér.
Lenže to je úplne iná disciplína.
Zrazu už nejde o tvoju prácu. Ide o ľudí okolo teba. Ich rast, ich pochybnosti, ich konflikty, ich očakávania. A to, čo ťa doteraz robilo úspešným - tvrdé skills, rýchlosť, výkon - prestáva stačiť. Lebo už nestačí byť dobrý. Treba, aby boli dobrí aj ostatní.
O čom budem hovoriť
Veci, ktoré sa dejú v reáli - a ktoré som musel zažiť , aby som ich pochopil.
Ako zvládať zmeny bez toho, aby tím spadol do chaosu a frustrácie
Prečo otvorenosť a zdieľanie dramaticky znižujú nedorozumenia
Ako robiť 1:1 stretnutia tak, aby mali skutočný dopad
Prečo by tvojou hlavnou úlohou malo byť uľahčovať život tímu, nie sebe
Posledný bod je možno najnepríjemnejší. Lebo zmení definíciu toho, čo robíš v práci.
Pre koho je to
Pre každého, kto začína viesť ľudí. V startupe, v korporáte, v agentúre, v štátnej organizácii - jedno. Tá samota na začiatku je všade rovnaká.
Aj pre tých, čo už nejaký čas vedú a cítia, že sa zasekli.
A úprimne - aj pre tých, čo zvažujú, či vôbec do toho ísť.
Kde a kedy
Barcamp Kolín, 23. mája 2026, podnikateľský inkubátor CEROP. Krásne miesto, bývalý zámok.
Moja prednáška ide od 10:15 v Dolnom hlavnom sále Ascenta.
Hneď po Lucii Schweinerovej a jej Leader jako maják - čo je pre mňa krásna náhoda, lebo o leadershipe sa toho v ten deň povie veľa, a tieto dve prednášky pekne nadväzujú.
Barcamp nie je konferencia, kde prednáša pár "expertov" a zvyšok počúva. Je to formát, kde môže prednášať každý, kto má čo povedať. A účastníci si sami vyberú, koho chcú počuť.
Fundraising Nadace OSF stojí na vztazích s dárkyněmi a dárci. Tyto vztahy fungují jen tehdy, když za nimi stojí spolehlivé zázemí. Právě to bude vaší rolí. Budete tím*tou, kdo zajistí, že žádný termín nezapadne, žádná smlouva se nezatoulá a CRM vždy odráží aktuální stav. Úspěch na této pozici vypadá takto: tým se na vás může spolehnout, aniž by musel hlídat detaily, protože ví, že je máte pod kontrolou vy.
Pozice je součástí týmu rozvoje nadace, který propojuje fundraising, PR a marketing. Přímo spolupracujete s ředitelkou rozvoje a podporujete fundraisingové aktivity nadace jako celku.
Tisková zpráva Praha, 15. května 2026 - Asociace zastupující celý mediální trh s výjimkou veřejnoprávních médií upozorňují, že zásadní změny v působení médií veřejné služby nelze izolovat od dopadů na zbylý mediální trh. Společně proto vypracovaly připomínky k předloženému návrhu zákona o médiích veřejné služby, ve kterých upozorňují na zásadní nedostatky této novely. Mezi klíčové body patří...
Čínská firma Bambu Lab postavila své tiskárny na open-source práci komunity. Teď hrozí soudem polskému vývojáři, který použil jejich vlastní veřejný kód. Komunita se bouří, velcí youtubeři nabízejí peníze na právní obranu a přecházejí na Prusa tiskárny. Co to znamená pro běžného kupce 3D tiskárny?
I v květnu je tu nová epizoda podcastu Digitální Mlha, který připravuje CZECH CYBER TV ve spolupráci s Nettles Consulting. Najít jí můžete již nyní na YouTube a Spotify a podíváme se v ní na zneužívání i chybování AI nástrojů, zranitelnost Copy Fail, novou verzi rámce MITRE ATT&CK i řadu dalších témat…
Během 15 let recenzování a stovek zrecenzovaných notebooků jsem měl vždy slabost pro low-cost modely. Právě u nich se poznala kreativita výrobce a priority, jaké parametry a funkce zachovat a které se ve jménu snižování nákladů musejí oříznout. MacBook Neo je zajímavý právě tím, že zásadně otáčí pohled na to, co by levný notebook měl […]
Dnes vyšel můj nový příspěvek na stránkách SANS Internet Storm Center. Podíváme se v něm na jednoduchou možnost obcházení mechanismu pro zobrazování cílů odkazů ve složce Nevyžádaná pošta (Junk) v nástroji Outlook…
Letošní pražský Maker Faire přilákal na Výstaviště Praha téměř 12 000 lidí a že bylo co vidět, potvrzují i nadšené komentáře návštěvníků na socialních sítích. Prošvihli jste to? Velká škoda. Naštěstí se v tomto článku můžete podívat na to, co se na pražském MF vystavovalo.
Ani v dnešním světě AI nerezignuju na architekturu nebo právě proto na ní lpím o to víc.
Stroje vám možná dokážou odpovídat, ale zatím ještě se musíte umět správně ptát.
Tentokrát se chci zaměřit na situaci, jak za použití JPA rozvíjet existující datový model a přitom nerezignovat na integritní omezení.
Úvod
Mějme situaci, kdy potřebujeme přidat databázový sloupec.
Dává smysl, aby byl not-null, ale co s existujícími záznamy?
Někdy lze vložit rozumnou výchozí hodnotu, někdy hodnotu s přiměřeným úsilím dopočítat, jindy zase vložit záslepku.
Co když mi ale vyhovuje null pro existující záznamy, ale nové řádky už chci striktně validovat?
Řešení
V databázi přidáme nový sloupec, ale ponecháme ho jako nullable.
Na databázové úrovni tedy integritní omezení neudržíme, ale pojďme to vyřešit na aplikační vrstvě, kde používám JPA se Spring Boot.
Využijme bean validation a označíme field jako jakarta.validation.constraints.NotNull.
Začnou se nám kupit problémy, ale ty zvládneme vyřešit.
Vytváříte-li databázové schéma z java tříd (zejména pro testovací H2), promítají se validační pravidla přímo do databáze.
To vypneme následující property.
Nyní můžeme načíst existující řádky, kde je sloupec null a zároveň nebudeme moci vložit nové řádky, které by porušovaly validační pravidlo.
Nicméně narazíme na další problém, že validace se spouští i při updatu záznamu, ať už explicitního či dirty checku.
Nevzádáme to a využíváme ještě validační skupiny.
Zvládneme načíst existující záznam, upravit jiný sloupec a uložit.
Zároveň nám to zabrání vložit nový záznam s null hodnotou tohoto sloupce.
Pozorný čtenář si všimne, že nám vypadla validace pro případ, kdybychom chtěli aktualizovat not-null hodnotu na null, to by nám teď prošlo.
Za domácí úkol se můžete zamyslet, jak by se mohl upravit setter, abychom této situaci zabránili.
Nadace OSF ocenila ve středu 13. května nejlepší novinářské příspěvky uplynulého roku. Do16. ročníku prestižní soutěže Novinářská cena nominovala veřejnost a novinářská obec 640 příspěvků ze 70 médií. Příspěvky hodnotily poroty složené ze zkušených novinářek a novinářů z praxe a osobnosti z akademického, kulturního a veřejného života. Pořadatelem Novinářské ceny je Nadace OSF, která už téměř 35 let pečuje o demokracii v Česku a podporuje svobodu médií a občanskou angažovanost. Večerem provázel Jiří Havelka.
Vývojář z polského Krakowa, Pawel Nowak, začal na konci března pracovat na novém webovém prohlížeči s vlastním renderovacím jádrem pro klasické počítače Amiga vybavené procesory Motorola 680x0, který nazval Amelinium. Za tu to krátkou dobu stihl vydat již tři vývojové verze, z nichž každá představuje skok v tom, co browser zvládá zpracovat a zobrazit.
Aktuálně prohlížeč umí zpracovat samotné HTML, obrázky a podmnožinu CSS 2.1, přičemž v plánu je i podpora CSS 3 a časem i JavaScriptu - stejný autor totiž pro Amigu vytvořil i javascriptový interpret NodeAmiga, který v budoucnu s prohlížečem integruje.
Minimálními požadavky jsou jakákoliv Amiga s procesorem 68000 a novějším, Kickstart 2.0, bsdsocket.library v4+ a AmiSSL v5 pro podporu HTTPS. V archivu, dostupném na webu autora nebo na Aminetu, jsou k dispozici i verze optimalizované pro procesory 68020, 68040 a 68060 a také verze označená jako low, která sice neumí zobrazit obrázky, ale stačí jí k běhu Kickstart 1.3.
Ve světě, kde s pomocí AI a vibecodingu může vzniknout už prakticky cokoliv, začínám být ostražitý u každého nového projektu, který zčistajasna a ihned řeší něco, co předtím nešlo řešit dlouhé roky či dekády. Ne snad, že by mi až tak vadil kód vytvořený nějakým jazykovým modelem, ale už jsem viděl několik projektů, které zase rychle skončily, protože se objevila chyba, se kterou si LLM neporadilo a nikdo živý kódu nerozuměl. Ale ať už je Amelinium vzniká s pomocí inteligence umělé nebo přirozené, je dobře, že vzniká a doufám, že v tom vznikání bude pokračovat.
EasyEDA je volně použitelný webový nástroj určený pro návrh elektronických schémat, návrh DPS a obvodovou simulaci. Celý nástroj běží ve webovém prohlížeči - není nutné nic instalovat a odpadá přenášení projektů mezi počítači. Stačí internetový prohlížeč a jste připraveni kreslit schémata, spouštět SPICE simulace a objednat DPS přímo u výrobce.
Praha, duben 2026 – Wikimedia Česká republika spustila spolu s Akademií věd a Univerzitou Karlovou celostátní výzvu Měsíc vědy na Wikipedii, která propojí vědeckou a wikipedickou komunitu a podpoří vznik i rozšiřování kvalitních článků o vědeckých tématech na české Wikipedii. Akce proběhne od 1. května do 15. června 2026 a zapojit se mohou zkušené editorky a editoři, nováčci i široká veřejnost.
Hlavní motto letošního ročníku zní: Věda mění svět. Wikipedie ji zpřístupňuje lidem.
Cílem projektu je popularizovat vědu, zlepšit dostupnost ověřených informací a ukázat, že poznání nemá zůstávat jen v laboratořích, odborných časopisech nebo univerzitních archivech. Důležitou součástí vědy je také její sdílení, srozumitelnost a otevřenost veřejnosti.
„Wikipedie je pro miliony lidí prvním místem, kde hledají odpovědi. Když si chtějí ověřit informaci, pochopit nový objev nebo zjistit, kdo změnil dějiny vědy. Měsíc vědy na Wikipedii pomáhá dostávat ověřené poznatky z odborného prostředí k široké veřejnosti,“ uvádí výkonná ředitelka Wikimedia Česká republika Klára Joklová.
Po celý měsíc budou probíhat tematické editatony, workshopy a diskuze za účasti odbornic a odborníků z různých vědních oblastí. Program je připraven tak, aby byl otevřený jak zkušeným wikipedistkám a wikipedistům, tak lidem, kteří si editaci Wikipedie chtějí vyzkoušet poprvé.
Hlavní editaton je spolupořádán Fyzikálním ústavem AV ČR a uskuteční se 14. května 2026 v pracovišti Cukrovarnická v Praze. Účastníci a účastnice se mohou těšit na společné editování naživo, občerstvení i podporu lektorů a lektorek, kteří pomohou zejména nováčkům.
„Popularizace vědy a zpřístupňování výsledků výzkumu veřejnosti patří ke klíčovým úkolům vědeckých institucí. Wikipedie je v tomto unikátní platformou ー nenahrazuje odborné zdroje, ale přispívá k šíření základního povědomí o vědeckých objevech a jejich dopadech na společnost. Pomáhá tomu, aby věda byla srozumitelnější a přístupná všem. Měsíc vědy na Wikipedii je tak neoddělitelným spojením výzkumu se vzděláváním, které dlouhodobě a rádi podporujeme,“ říká Michael Prouza, ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.
Do soutěžní části výzvy se může zapojit každý, kdo během trvání akce upraví nebo vytvoří článek nebo nahraje fotografii s tematikou vědy a do shrnutí editace uvede hashtag #veda. Aktivní účastníci a účastnice mohou získat uživatelská vyznamenání a ceny, které do soutěže věnovali naučný podcast Zjisti víc, časopis 21. století a Fyzikální ústav AVČR.
“Univerzita Karlova dlouhodobě podporuje své studující a zaměstnance, aby vytvářeli či upravovali hesla na Wikipedii a šířili tak poznání ze svých oborů. Zapojení se do projektu Měsíc vědy na Wikipedii je součástí dlouhodobé strategie, jak může UK pomoci v rozvoji kritického myšlení, mediální gramotnosti a schopnosti pracovat s ověřenými zdroji – tedy dovednostmi, které jsou v dnešní informačně zahlcené době stále důležitější,” říká Helena Láznička, koordinátorka spolupráce mezi UK a Wikipedií.
Tento článek vznikl jako reakce na dlouholetou diskuzi 3D tiskařů - čím ochránit majetek a samozřejmě i zdraví v případě, když se zařízení samovolně vznítí? Jaká jsou práva spotřebitelů při nákupu produktu v České republice a z Asie? Samozřejmě se tato problematika netýká jen 3D tisku, ale všech elektro zařízení, proto chci pojmout tento článek všeobecně.
Tento nepravidelně aktualizovaný článek bude o zajímavostech, novinkách a produktech v akci, které mě zaujaly a vás možná taky.
Alza patří mezi TOP prodejce nejen elektroniky a má spoustu produktů, které samozřejmě využije široká veřejnost mezi níž patří i kutilové, bastlíři a 3D tiskaři.
Na portálu Root.cz byl dnes publikován můj nový příspěvek do seriálu Postřehy z bezpečnosti, v němž se podíváme novou verzi rámce MITRE ATT&CK, finanční ztráty spojené s podvodným jednáním v kyberprostoru nebo ransomware, který likviduje data…
Už delší dobu jsem chtěl snížit závislost na cloudových službách (Google Photos, Google Disk a další) a přesunout svá data zpět pod vlastní střechu. Loni jsem na starém mini PC (GIGABYTE GB-BLCE-4105, Intel Celeron J4105) začal experimentovat se selfhostingem a současně objevil skvělé open-source aplikace, které dokázaly splnit můj původní cíl.
Mini PC bylo skvělé na experimenty, dokonce jsem si do něj dokoupil 2TB M.2 NVMe disk, ale pro opravdové nasazení vlastních služeb pro celou rodinu to chtělo něco lepšího, a tak jsem se letos pustil do stavby vlastního NAS serveru.
Fotografie otevřeného NAS serveru během instalace vnitřních komponent.
Výběr hardware pro NAS
Mohl jsem si koupit už hotový NAS server, ale to by nebyla zábava a navíc by to vyšlo draze. Já chtěl jít vlastní cestou a alespoň zčásti využít/recyklovat starší HW. Začal jsem tedy na bazarech hledat vhodný základ (Mini ITX, rozumné CPU, M.2 slot a alespoň čtyři SATA konektory).
Fastfetch výpis na mém NAS serveru s přehledem základních parametrů.
Po nějaké době jsem na Aukru objevil set Mini ITX základní desky s Intel i3-7100 CPU, 8GB DDR4 a 120GB SSD za 1 300 Kč. K tomu jsem dokoupil novou skříň Fractal Design Node 304 a zdroj GIGABYTE P550SS. Z vlastních zásob jsem použil 256GB SATA SSD pro systém a dříve zakoupené 2TB M.2 NVMe. To mi ovšem nestačilo, chtěl jsem mít také RAID 1 diskové pole s větší kapacitou. Bohužel, nové HDD jsou v poslední době velmi drahé, a tak jsem našel 2 ks 8TB bazarových HDD v dobrém stavu za 3 700 Kč za kus. Celá sestava NAS serveru vypadá takto:
Základní deska: MSI H110I PRO
CPU: Intel i3-7100
RAM: 2x4GB DDR4
Skříň: Fractal Design Node 304 Black
Zdroj: GIGABYTE P550SS
Systémový disk: Samsung 850 EVO 256GB SATA SSD
Rychlý disk: Samsung 990 EVO Plus 2TB NVMe
Diskové pole: 2x8TB 3.5" SATA HDD Hitachi Ultrastar He8
Když nebudu počítat již dříve koupené SSD disky, tak mě celý NAS server stál 11 748 Kč. Spotřeba celé sestavy je v průměru 22,3 W, což je méně, než jsem čekal. Pro srovnání, spotřeba zmíněného mini PC byla v průměru 7 W. Mini PC je obecně super volba na vlastní server, pokud nepotřebujete víc HDD.
Spotřeba NAS serveru za 7 dnů. Měřeno pomocí chytré zásuvky Shelly Plug S.
Linux a selfhosted aplikace
V případě SW jsem nepoužil OS vytvořené na míru selfhostingu (YunoHost) nebo NAS aplikacím (TrueNAS), ale použil jsem obyčejný AlmaLinux 10, na kterém jsem si připravil prostředí pro Docker Compose aplikace. A které aplikace na mém NAS serveru běží?
Immich - Perfektní náhrada za Google Photos, která vypadá velice podobně, ale funguje ještě líp.
OpenCloud - Náhrada za Google Disk/Dropbox, na rozdíl od NextCloudu je napsaná v Go, takže běží velice rychle. Lze provozovat také s Collabora Office, ale to jsem zatím nezkoušel.
Navidrome - Server na streaming lokální hudební sbírky, podporuje řadu klientů skrze OpenSubsonic API.
Jellyfin - Server na streaming lokální video sbírky, opět je k dispozici řada klientů pro různé typy zařízení i pro většinu běžných TV.
RAID pole a zálohování
Oba 8TB HDD jsou zapojené do btrfs RAID 1 (mirror) a slouží jako hlavní diskové pole. Btrfs jsem zvolil z důvodu podpory moderních funkcí (copy-on-write, snapshoty, kontrolní součty) a také proto, že je výchozí součástí zvoleného OS.
Data hlavních aplikací Immich a OpenCloud (to je to nejcennější, co potřebuji bezpečně uchovat) jsou ukládána na 2TB NVMe disk, což zajišťuje vysokou rychlost. Až jednou nebude pro Immich + OpenCloud stačit 2TB NVMe disk, tak vše půjde do RAID pole, které možná rozšířím o SSD cache.
Výpis stavu btrfs RAID pole, které tvoří dva 8TB SATA HDD Hitachi Ultrastar He8.
Pomocí BorgBackup jsou tato data zálohována jednou denně na RAID pole. Odtud si šifrované zálohy pomocí rsync stahují dva starší PC (stahování se aktivuje po každém zapnutí těchto PC), z toho jeden je v úplně jiné lokalitě. Kromě toho občas udělám zálohu na externí disk. To snad zajišťuje dostatečné zálohování nejdůležitějších dat. U zbylých velkých dat, které lze v nouzi obětovat, spoléhám pouze na schopnosti RAID 1 pole.
Vzdálený přístup a VPS server
Pro aplikace Immich a OpenCloud byl pro mě klíčový vzdálený přístup z internetu. Veřejná IP za 250 Kč měsíčně opravdu není ta správná cesta, takže jsem hledal jiné možnosti. Vyzkoušel jsem VPN Tailscale, která fungovala velmi dobře a pro omezený počet zařízení je dokonce zdarma. Ale já nechtěl zůstat závislý na cizí službě, která zítra už nemusí být zdarma, a navíc nebylo ideální být stále připojený k VPN. Nikdo z rodiny opravdu nebude chtít používat Immich, pokud bude muset neustále zapínat VPN.
Nakonec jsem se rozhodl pořídit vlastní VPS server s veřejnou IP a na něm rozjet vlastní WireGuard VPN server a velmi snadno konfigurovatelný proxy server Caddy. Tohle řešení umožňuje mít mé vybrané aplikace přístupné odkudkoliv z internetu skrze VPS server, který zajišťuje přesměrování komunikace na můj server doma skrze šifrovaný WireGuard tunel.
Skvělé je, že na takové použití stačí i základní VPS server s 1 CPU vláknem a 1GB RAM. Konkrétně jsem zvolil VPS pico G11s od netcup za 1,87 € měsíčně (výrazně levnější než veřejná IP k domácí přípojce). Na VPS serveru (také AlmaLinux 10) tedy běží WireGuard server, Caddy proxy server, fail2ban a nakonec i tento můj statický web, takže ušetřím i za webhosting.
Fotografie zadní části NAS serveru s velkým ventilátorem a konektory základní desky.
Závěr
Na svém NAS serveru můžete neustále něco zkoušet nebo vylepšovat. Myslím, že po HW stránce jsem na tom dobře (cable management nepočítám). Více se chci zaměřit na SW. Chtěl bych ještě rozjet Collabora Office a časem třeba i další aplikace. Také bych chtěl mít více automatizovanou instalaci a případnou obnovu celého serveru (Ansible?), ideálně dle konfigurace někde v Gitu.
NAS server běží už cca měsíc a funguje na jedničku. Pokud vás baví počítače, určitě si zkuste rozjet vlastní server a na něm nějakou aplikaci, je to zábava a za těch pár nočních hodin to stojí. Na Mastodonu je #selfhosting oblíbené téma (například zde, zde, zde a třeba zde). Pokud máte své zkušenosti, nebo o tom přemýšlíte, určitě se zapojte do diskuze.
Líbil se ti tento text a chceš mě podpořit? Kup mi Kofolu! Díky.
Duben a kolik novinek se to urodilo. Ze čtyř e-shopů jsem vybral rovnou 16 novinek a mezi nimi najdete edukativního robota, hackovací multinástroj, shelly produkty pro chytrou domácnost a taky sponkovací svářečku.
Už příští víkend (9. a 10. května 2026) se na pražském Výstavišti v Holešovicích uskuteční 9. ročník festivalu Maker Faire a RoboDoupě tam opět nebude chybět!
K vidění budou roboti 😁; autonomní roboti s ROS 2; MHF-002: jednodeskový počítač s PS/2 klávesnicí, VGA/RCA, SD kartou, USB sériovým portem s řízením toku a přídavnými paměťmi, [...]
Planeta OpenAlt
Hynek Kaplan (originál:Richard Sekerák), CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia CommonsJan Hlaváček, CC BY 4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons
Bertha von Suttner v roce 1911, neznámý autor, volné dílo, prostřednictvím Wikimedia Commons. Nahrála uživatelka Dirillo.
.jpg)
Pavel Matějíček 
Jakub Cabal 
Fotografie otevřeného NAS serveru během instalace vnitřních komponent.
Fastfetch výpis na mém NAS serveru s přehledem základních parametrů.
Spotřeba NAS serveru za 7 dnů. Měřeno pomocí chytré zásuvky Shelly Plug S.
Výpis stavu btrfs RAID pole, které tvoří dva 8TB SATA HDD Hitachi Ultrastar He8.
Fotografie zadní části NAS serveru s velkým ventilátorem a konektory základní desky.
