Planeta OpenAlt

Weekly #124 - YT Shorts, Guietta, AdminBro, AVIF, iPad Air, Python EOL

18.
září
Fero Volár

Technológie

UX & Service design

Social media & marketing

Startupy & biznis

Spoločnosť

Kniha týždňa

Milan Kundera - Sviatok bezvýznamnosti

Weekly #124 - YT Shorts, Guietta, AdminBro, AVIF, iPad Air, Python EOL

Weekly #124 - YT Shorts, Guietta, AdminBro, AVIF, iPad Air, Python EOL

Sviatok bezvýznamnosti je ako náhodné stretnutie Sartra s Fellinim. Nepotrebujú veľa slov, všetkému rozumejú. Keď sa ich cesty skrížia, usmejú sa na seba, možno žmurknú a ukážu bradou či prstom hore. Nad hlavou im poletuje anjel a z krídel stráca pierka, ktoré nám majú pripomenúť, že naše bezvýznamné životy sa každým dňom krátia. Napriek tomu si nenechajme ujsť prechádzku v Luxemburskej záhrade, tá bude príjemná vždy, no ešte väčšmi po boku skvelého románopisca.

Sleduj ma na goodreads.com/FeroVolar

Docker prinesie bezpečnostný skener

17.
září
Fero Volár
Docker prinesie bezpečnostný skener

Docker by mal priamo obsahovať bezpečnostný skener (vulnerability scanner) pre lokálne obrazy (images) z ktorých sa spúšťajú kontajnery. Takáto integrácia je výsledkom partnerstva so spoločnosťou Snyk z mája tohto roka.

Osobne spoločnosť Snyk registrujem veľmi dlho, nakoľko mám pocit, že nechýbala na žiadnom zaujímavom zahraničnom evente.

Odporúčam CZ Podcast, kde sa chalani tejto firme venovali

Integrácia by mala byť dostupná ako parameter docker scan username/imageName. Už teraz si ju môžete vyskúšať v Docker Desktop Edge, čo je verzia, ktorá obsahuje nové a experimentálne funkcionality, ktoré sú plánované do stabilnej verzie Docker Desktop.

Bezpečnosť kontajnerov je stále jednaj z najžiadanejších tém práve pri ich adopcii. Takáto integrácia je dobrým základom práve pre koncových vývojárov. Podobná funkcionalita býva častokrát integrovaná do registrov pre obrazy, alebo do CI/CD služieb.

Nejlepší aplikace i nejlepší nápady na digitalizaci budou oceněny v listopadu na Civic Tech Open

17.
září
Nadace OSF

Na akci s názvem Civic Tech Open: Občanský sektor digitálně vyhlásí Nadace OSF nejlepší aplikace za uplynulý rok a vybere nejlepší nápady z řad občanské společnosti, které se zabývají digitálním řešením společenského problému. V tuto chvíli je možné přihlásit se do obou soutěží. Ty mají za cíl inspirovat občanský sektor k systematičtější práci s daty a k vytváření online nástrojů ve prospěch společnosti. Slavnostní předání cen proběhne 18. listopadu v Auditoriu DOX, v případě plošných omezení proběhne předání cen online. 

Soutěž pro nejlepší aplikace roku 2020

V 8. ročníku soutěže Společně otevíráme data mohou soutěžit zájemci z řad veřejnosti, neziskových organizací, veřejných institucí, studentů i firem. Každý vítěz obdrží 30 000 Kč na další rozvoj aplikace. Soutěží se v 5 kategoriích, v každé z nich vyhrává 1 aplikace. Soutěžní kategorie pro tento rok jsou následující: životní prostředí a klimatická krize, vzdělávání, zdraví, městská data a speciální kategorie COVID-19.  Přihlásit se můžete jednoduše přes přihlašovací formulář.

Registrace do soutěže: 1. září – 25. října 2020 

Více informací >>> http://bit.ly/SpolecneOtevirameData

Registrujte se zde 

Soutěž nejlepších nápadů z řad občanské společnosti

Nadace OSF podpoří neziskové organizace, které chtějí přispět k řešení nějakého společenského problému digitální cestou. Jste nezisková organizace a máte nápad na aplikaci nebo digitální nástroj, který by vyřešil problém, jímž se v současné době zabýváte? Přihlaste ho do soutěže Na stojáka: Neziskovky v digi světě. Finanční odměnu mohou získat celkem 3 organizace (nebo jednotlivci): 1. místo: 60 000 Kč, 2. místo: 50 000 Kč, 3. místo: 40 000 Kč. Finanční podporou to ale nekončí, organizace dostanou technologickou podporu na realizaci svého projektu, musí si ho ale obhájit před porotou tzv. „na stojáka“. Na základě přihlášky, kterou můžete vyplnit zde vybereme 8 organizací, které budou muset 18. listopadu obhájit svůj projekt před publikem. 

Registrace do soutěže: 1. září – 25. října 2020 

Více informací >>> http://bit.ly/NeziskovkyVDigiSvete

Registrujte se zde 

The post Nejlepší aplikace i nejlepší nápady na digitalizaci budou oceněny v listopadu na Civic Tech Open appeared first on Nadace OSF.

#1 - Vezmou nám roboti práci?

"Ohledně vzpoury robotů nechci vůbec říct, že bychom k tomu byli blízko. Hlavní problém ale vidím v tom, že nevíme, jak jsme od toho daleko. Proto musíme být opatrní."

V roce stého výročí slova "robot" jsou pro lidstvo pořád roboti velkou neznámou. Pomáhají v průmyslu, ale jejich potenciál může být ve stárnoucí populaci například v roli pečovatelů. Přesto vědce drží zpátky mnoho neznámých. Kdy začne umělý mozek vnímat vlastní existenci? A chceme, aby roboti vypadali víc jako stroje, nebo jako lidé? Na otázky se snaží najít odpověď Luděk Žalud, který se věnuje robotice na FEKT VUT a CEITEC VUT.

GitHub spustil Container Registry

16.
září
Fero Volár
GitHub spustil Container Registry

V marci tohto roku skončil najväčší balíčkovací systém npm v rukách GitHub-u, alebo presnejšie povedané Microsoftu. Druhým najpopulárnejším je Docker. Preň GitHub ako verejnú beta verziu predstavil GitHub Container Registry - nájdete ju v časti Packages.

Obrazy (images) môžu byť hostované zdarma ak sú verejné, súkromné sú počas beta testu tak isto zdarma, následné budú spoplatnené podľa jednotlivých balíčkov.

GitHub spustil Container Registry

Aktuálne je najobľúbenejším verejným registrom Docker Hub s bezplatnou verziou služby pre verejné projekty. Jeho výhodou je, že službu netreba nijako konfigurovať a je pre sťahovanie obrazov ihneď aktívna. Pre upload je už potrebná registrácia.

Práve prepínanie medzi rôznymi registrami nie je úplne elegantne riešené v Docker CLI. Docker Registry si môžete rozbehať aj ako službu u seba. Ďalšou open-source alternatívou môže byť GitLab, ktorý takúto funkcionalitu tiež zvláda či vydarený CNCF projekt Harbor.

Z online služieb treba spomenúť službu Quay, ktorá patrí pod Red Hat – ten ju získal akvizíciou CoreOS a vraj to mal byť jeden z hlavných dôvodov kúpy.

Vychází příručka advokační práce Rukověť zdánlivě bezmocných

16.
září
Nadace OSF

Představujeme vám novou příručku advokační práce – Rukověť zdánlivě bezmocných, kterou vydává Advokační fórum Nadace OSF. Celý text je nyní dostupný on-line.

Naše příručka vás provede procesem plánování a ukáže vám:

• jak si vybrat téma
• definovat problém a jeho příčiny
• zmapovat si prostředí
• zvolit vhodnou strategii
• stanovit aktivity

V příručce najdete konkrétní nástroje jako je strom problémů nebo mapa klíčových hráčů a návod k jejich praktickému použití. Tyto a další nástroje jsme sami používali a používáme při plánování bezpočtu advokačních kampaní. Pracují s nimi lidé, kteří sledují veřejný zájem a zpravidla hájí práva a zájmy některé společenské skupiny (často znevýhodněné), či se zabývají ochranou životního prostředí.

(více…)

The post Vychází příručka advokační práce Rukověť zdánlivě bezmocných appeared first on Nadace OSF.

Workshop: Jak na efektivní a přesvědčivé vyjednávání

16.
září
Nadace OSF

Zveme vás na workshop Jak na efektivní a přesvědčivé vyjednávání, který pořádá Advokační fórum Nadace OSF. Chcete se naučit úspěšně a efektivně vyjednávat? Chcete se dozvědět o vašich silných a slabých stránkách? Máte zájem se dozvědět, jaké taktiky využívat v argumentaci? Pak je tato akce právě pro vás!

Termín: 8. a 9. října 2020 

  • 8. října: 10.00 – 17.00 hodin
  • 9. října: 09.30 – 16.00 hodin 

Kde: Pražské kreativní centrum, dům U Minuty 2. patro, místnost 222, Staroměstské nám. 1/4, 110 00 Staré Město

Přihlašovací formulář vyplňte ZDE do pátku 25.9. do 12.00 hodin. Za jednu organizaci se mohou hlásit až dva účastníci, účastnice. 

Pro koho je workshop určen: pro pracovníky a pracovnice velkých i menších NNO, formální i neformální občanské iniciativy a aktivní občany a občanky. Z každé organizace nebo iniciativy se mohou zúčastnit maximálně dva lidé a organizátor workshopu si vyhrazuje právo finálního výběru. Kapacita workshopu je omezená.

Co se dozvíte a naučíte? 

  • Typy vyjednávání a jejich efektivita
  • Klíčové pilíře vyjednávání 
  • Struktura vyjednávacího procesu
  • Jak se přesvědčivě představit a získat zájem druhé strany
  • Důležitost důvěry při jednání i vyjednávání

Jak bude workshop vypadat? 

První den 

  • co je to vyjednávání a jaký typ, v které situaci zvolit
  • osvojíte si základní pilíře vyjednávání
  • probereme osvědčený vyjednávací proces krok po kroku
  • vytvoříme tipy na budování důvěry a vlastní přesvědčivosti
  • představení a výběr praktických situacích k nácviku, rozdělení do týmů

 Druhý den 

  • rychlé zopakování prvního dne
  • nácvik elevator pitch – rychlé a přesvědčivé představení
  • týmová příprava na vyjednávání
  • nácvik vyjednávání a získání zpětné vazby od politiků, političek

Na závěr workshopu budete mít možnost vyzkoušet si nově získané znalosti v rámci simulovaného jednání s politiky a političkami. 

Workshop je realizován v rámci programu Active Citizens Fund a díky společnosti Humancraft. Vznikl díky spolupráci s Ashokou Česká republika na akci Byznys a neziskovky na jedné lodi.  

V případě otázek pište prosím Olze Havlínové na olga.havlinova@osf.cz.

 

Lektoři a lektorky

Jana Křížková 

Jana má za sebou 20 let působení v jedné z největších mezinárodních korporací na světě Procter and Gamble. Prošla celou řadou pozic v obchodním oddělení, od obchodního zástupce přes key account manažera až na pozice se zodpovědností za celkovou obchodní spolupráci s klíčovými maloobchodními řetězci. Zde byla zodpovědná za tvorbu zákaznických řešení a vytváření dlouhodobých obchodních strategií a plánů. Základem její práce byl prodej strategických plánů a vyjednávání krátkodobých i dlouhodobých dohod. Nedílnou součástí její práce bylo vedení zákaznických týmů, později pracovala i na zefektivnění práce seniorních obchodních zástupců či key account manažerů. V posledních třech letech se jako certifikovaný trenér a  konzultant věnuje rozvoji lidí právě v oblasti zefektivnění jejich prodejních a vyjednávacích dovedností. Přináší účastníkům celistvý a praktický vhled do problematiky – od efektivní a přesvědčivé komunikace, přes osvědčené postupy, až po uplatnění znalosti osobnostní typologie. Veškerá její školení a workshopy jsou interaktivní a zaměřená na využití získaných dovedností a znalostí v praxi.

 

Petr Machálek 

Spolupracovník Nadace OSF. Působil mj. jako ředitel Hnutí DUHA a ředitel občanského sdružení Ratolest Brno. Spoluzaložil a vedl koalici Za snadné dárcovství, která se zaměřuje na odstraňování bariér v oblasti individuálního fundraisingu. Od roku 2013 působí na „volné noze“ jako facilitátor, konzultant a lektor pro české i zahraniční nevládní organizace. Soustředí se na témata spojená s plánování a vedením občanských kampaní, advokačními aktivitami, fundraisingem, vytvářením strategií a obecně organizačním rozvojem. Podílel se na transformačních projektech v zemích bývalého Sovětského svazu (Bělorusko, Ukrajina, země jižního Kavkazu, Moldavsko apod.). Externě spolupracuje s Nadací VIA jako konzultant pro místní občanské iniciativy a učí na Katedře environmentálních studií FSS MU v Brně, kde dříve vystudoval sociologii a politologii. Působí jako předseda Etické komise asociace ekologických organizací Zelený kruh. Za Zelené je čtvrtým volebním obdobím zastupitelem v Brně-Žabovřeskách a druhé volební období jako člen rady a místostarosta.

Hosté

Lukáš Kraus, právník a lobbista Rekonstrukce státu 

Lukáš je zkušený právník, který si ve Frank Bold vyzkoušel postupně pozice stážisty, ambasadora i advokátního koncipienta. V současnosti je vedoucím analytického týmu Rekonstrukce státu, na němž se podílí od samého začátku, tedy od roku 2013.


Setkání je podpořeno z programu Active Citizens Fund. Program Active Citizens Fund je realizován v rámci Fondů EHP a Norska 2014 – 2021. V České republice jej spravuje Konsorcium Nadace OSF, Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a Skautského institutu. Cílem programu Active Citizens Fund v ČR je podpora občanské společnosti a znevýhodněných skupin prostřednictvím posílení občanské angažovanosti, efektivní spolupráce, vzdělávání a prosazování lidských práv. To vše se záměrem zvýšit kapacity občanského sektoru a jeho udržitelnost.

The post Workshop: Jak na efektivní a přesvědčivé vyjednávání appeared first on Nadace OSF.

OpenAlt 2020 bude online, termín zůstává

16.
září
OpenAlt z.s.
Před prázdninami jsme se těšili, jak na podzim v Brně uspořádáme další skvělý ročník konference. Prázdniny jsou pryč a kvůli sílícímu onemocnění COVID-19 v ČR a okolní Evropě, a ne příliš pozitivnímu výhledu pro zbytek podzimu, jsme se raději rozhodli změnit formát OpenAltu 2020 z fyzické na online konferenci. Víkendový termín 7. a 8.
Tags: 

Stát neimprovizuje

Řídit stát je jako řídit ropný tanker: vy otočíte kormidlem — a za dlouhé minuty ucítíte, že loď projevuje jakousi váhavou tendenci mírně pozměnit kurs.

Což samozřejmě nemůže být výmluva pro kapitána, že chtěl, nebo že nedejbože myslel, že něco, ale ono nic… Kapitán tankeru s tím musí počítat a vědět, že od příkazu do jeho provedení uplyne nezanedbatelný čas. Proto také bývá zvykem nepostavit na můstek tankeru někoho, kdo do té doby řídil nanejvýš vodní skútr, u kterého řežete zatáčky, až tříšť lítá.

Jenže stát neřeže zatáčky. Nemění prudce směr. Pokud by měl stát erbovní zvíře, nebyl by tam gepard, svišť ani sova. Byla by tam želva — ta obří, sloní, z Galapág.

Photo by Yegor Denisov on Unsplash

Státu zkrátka všechno trvá. Což není jednoznačně špatná zpráva. Sir Humphrey Appleby ze známého seriálu Jistě, pane ministře to v prvním díle celé série říká přesně: “Její veličenstvo oceňuje, když práce státu pokračuje, i když u toho nejsou vůbec žádní politikové…” Když se podržím na chvíli jeho stylu — je to vlastně dobře, že stát pracuje stále stejně bez ohledu na to, jestli ministerstvo řídí Andrej, Mirek, Alena nebo Karla (ta zejména!) Zkrátka stát nelze každých pár let přestavět od základů, jak si momentálně sestavená koalice usmyslí — a když se nad tím zamyslíte, je to vlastně dobře. Ze stejného důvodu se do Senátu volí jednou za dva roky třetina senátorů. Senát tak mnohem méně podléhá aktuálním náladám voličů.

K tomu, aby se stát otočil nějakým vítaným směrem, je potřeba víc, než jen vydat zákon a ministerské rozhodnutí. Je potřeba stále tlačit a tlačit a tlačit a tlačit, i když to bude vypadat, že se moloch nehne, a pak znovu tlačit a tlačit a naléhat a tlačit. Ani o milimetr se to nehne. Ale kdo vytrvá, ten státem nakonec pohne. Nebude to za týden, za měsíc, nejspíš ani za rok, ale třeba po pěti letech už uvidíte, že se věci mění.

Bez ironie. Snažíte se pohnout obrovskou mašinou, statisíce lidí, jeden každý hájící své razítko a svou důležitost…

Jistě, byl bych rád, kdyby se stát hýbal o něco pružněji. Ne jako tanker, ale třeba jako, řekněme, letadlová loď. Nebo křižník. I když — tam si nejsem jist, jestli křižník už není příliš rychlý… Zkrátka aby některé menší změny proběhly i během týdnů.

Photo by Annie Spratt on Unsplash

Na jaře přišla epidemie koronaviru, a během ní vystoupily do záře reflektorů hygienické stanice, dříve spíš poklidně přežívající v šeru a závětří. Slyšet o nich bylo hlavně v létě, když kontrolovaly kuchyně v dětských táborech, anebo v případech náhlých střevních infekcí. A teď najednou z nich byly esenciální složky celého dění.

Jaro se nějak překlepalo, i díky zmrazení celého státu nebyl průběh epidemie tak děsivý, jak mohl být, hygienické stanice to nějak zvládly, a pak přišlo léto.

Moje babička vždycky říkala, že se zima zeptá, cos dělal v létě. Hygienických stanic se zeptalo už září: Copak jste, milé hygienické stanice a orgánové jim nadřízení, dělali v létě? Zdalipak jste se připravovali, posilovali kapacity, zefektivňovali práci, infrastrukturu zabezpečili, jak jste o tom mluvili?

No, a odpověď známe: Leda kulový!

Photo by Braedon McLeod on Unsplash

Pardon, bylo to na vás příliš příkré? Nespravedlivé?

Aha, tak pomaleji: jak vysvětlíte, že v září 2020 jsou hygienické stanice, které nemají připojení k internetu? V tom roce 2020, kde se velká část ekonomiky přepnula ze dne na den na práci přes internet? Dokonce i některé úřady začaly přijímat podání elektronickou poštou a vyřizovat agendu vzdáleně! (Vida, tlak karantény se ukázal jako velmi efektivní nástroj pro změnu směru tankeru…) Tak proč zrovna hygienické stanice nic?

Ne, nechápejte mě špatně: ony samy toho moc nezvládnou. Státní správa má svá pravidla, a pokud se má změnit něco na koncovém úřadě, musí se rozpohybovat zatuhlé klouby úřadů nadřízených a ještě nadřízenějších, a ty se nepohnou bez jasného pokynu z míst ještě vyšších, a někdy ani s takovým pokynem.

K lepšímu dám historku svého exkolegy novináře, který žádal po ministerstvu zdravotnictví jakási statistická data. Ministr přislíbil, dokonce vláda vydala nařízení, a kolega se vypravil do jámy úřední, kde mu odpovědí bylo jen “ne, nedáme, nedáme, nedáme”. Na logický argument “tady ale je nařízení vlády, které říká, že ta data máte zveřejnit” přišla státosprávně-logická odpověď: “mně je jedno, co říká nařízení vlády, já si to na triko nevezmu, vláda se do zítřka rozmyslí, a co já? Půjdu sedět? Ani náhodou!”

Photo by Bill Oxford on Unsplash

Což není výjimka. Je to modus operandi. Ví to každý, kdo kdy se státem něco dojednával — nic není jisté, dokud to není, protože vždycky se najde někdo, kdo se může zaleknout možných následků. A co udělá úředník, který se zalekne možných následků? Je proti! A když už by snad i váhavě souhlasil, potřebuje se sichrovat, takže vás žene po dalších osmdesáti instancích, které se mají vyjádřit naprosto jednoznačně, že když on povolí, tak za to nebude ani v nejmenším nikdy popotahován.

Historky lidí z IT iniciativ, jako třeba Covid19cz, jsou stejně tragické. Na mikrofon hovoří velmi diplomaticky, ale off record přiznávají, že je to zoufalé a že realita koncových úřadů vypadá velmi odlišně od diskusí na vládní úrovni. Na vládní úrovni si něco řeknete, ale na tom koncovém úřadu sedí dvě paní, mají dohromady jeden velmi obstarožní počítač a dva telefony, veškerou agendu spravují v papírové podobě v šanonech, a přes to vlak nejede.

Jsou velmi chápavé, rozumí tomu, proč by bylo skvělé mít elektronické trasování a podobné věci, samy říkají, že by to bylo krásné, ale bohužel: nepůjde to. I kdyby chtěly, tak to nepůjde. Nemají vybavení. Nikdo je neproškolil. Nové řešení není komplexní. Někdo by to musel přepsat z těch šanonů do toho počítače. A co když se ten počítač sesype? Ten jejich se sype dvakrát za den, a nový jim sem nikdo nedá. Data online? Fajn, ale ony se k nim stejně nedostanou… Nemají internet. Nebo teda možná mají, ale tam běží ten program od státní správy, na který byly proškolené, a nic jiného tam pouštět nebudou.

Chápu deziluzi lidí, co řídili firmy, vybudovali je z nuly do technologických hvězd, lidí zvyklých na to, že změna se ráno dohodne a odpoledne se na ní už pracuje. Řídili vodní skútr a jachtu, ale teď najednou vidí kapitána tankeru a nejradši by mu vyškubli kormidlo z ruky a otočili s ním na doraz, protože mají pocit, že se nic neděje.

Řídit tanker jako vodní skútr nefunguje. Jasně, můžete točit kormidlem jak Ayrton Senna volantem, ale tankerem to ani nehne. A jakmile přestanete střečkovat, tak se se skřípěním tisíců tun oceli loď začne otřásat…

Photo by Kevin Bation on Unsplash

Ale jestli mě něco udivuje, jako že opravdu udivuje, tak to je farizejský pláč některých lidí, kteří “doufali, že to tentokrát vyjde”.

Jako vážně. Vážně někdo tvrdí, že věřil, že se stát zachová jako improvizátor a využije řešení, co oni během dvou, tří týdnů vymysleli, vyvinuli a státu nabídli…

Možná bych chápal, že to někdo tvrdí. Ale doufám, v jeho vlastním zájmu, že tomu sám nevěří. Protože pokud ano, mělo by ho to diskvalifikovat z jakýchkoli dalších aktivit vůči státu: chce jej měnit, ale nepochopil základní princip jeho fungování!

Jako bychom tu neměli ten příklad s hackathonem. Nebylo to náhodou taky letos? Taky obrovské nadšení, taky optimistická prohlášení, po nichž přišla deziluze a fiasko. Ne, nejsem ani trochu škodolibý, ani negativistický, ale fakt na to člověk nemusí mít vysokou školu byrokratickou, aby mu bylo jasné, že takováhle akce nemá naději na úspěch. Protože stát neimprovizuje. Fakt, nikdy… Ani v pandemii.

Její veličenstvo oceňuje, když práce státu pokračuje, i když je pandemie…

Jestli chcete se státem něco udělat, což byste samozřejmě měli, tak svou strategii přizpůsobte tomu, že stát je pomalý. Vypálit rychlou, až revoluční změnu, čekat, že to stát přijme v řádu týdnů a pak fňukat po internetech, že to nevyšlo, to svědčí o dost velkém nepřijetí reality.

Pokud tuhle informaci stále nedokážete vstřebat, doporučuju alespoň naučnou knihu přímo od námořního kapitána:

Lidé, čtěte! Z recenzí: “I wish I’d read this highly informative title in the late 90s. My husband and I both suffer from PTHSCD (post-traumatic huge ship collision disorder)”

A co po mně chcete?

Ráno jsem na Twitteru narazil na takový příběh jedné paní…

Aktualizace: původní tweet zmizel, zde je screenshot

Pročítal jsem si tak ty reakce a říkal jsem si “nojo, chudák paní narazila na burana jak vrata”, jenže pak moji pozornost zaujala jedna odpověď, která mě donutila na chvíli přemýšlet o něčem jiném. Totiž o tom, jak lidi často něco očekávají, a pak jsou spokojení, protože to taky dostali, a že to funguje i pro negativní věci (čekám, že se na úřadě budou chovat hnusně, tak tam s tímhle nastavením jdu, a ve výsledku se opravdu chovají hnusně).

Říká se tomu “sebenaplňující proroctví”, psychologie to moc pěkně popisuje — pán, co se odstěhuje z Brna do Prahy, ačkoli celý život nemá rád “pražáky”, vidí na nich jen to špatné a idealizuje si krajany, bude v Praze zažívat o něco nepříjemnější situace než někdo, kdo toto v sobě nemá.

Je to logické: jeho očekáváním je, že se k němu budou chovat hnusně, a tak je ochotný vidět hnusné chování za prvním náznakem neochoty nebo neporozumění. Okamžitě to vyhodnotí stylem “nojo, co jiného čekat — v Praze?!” a začne se chovat jako člověk, který reaguje na reálné hnusné chování: taky hnusně. A pak už to jede po šikmé ploše, pán si potvrdí stereotyp a může pak psát po internetech o “standardech”.

A tak jsem si nad tím přemýšlel a najednou mi došlo, že v tom je celý problém. Vysvětluje to i příhodu, co popisovala paní: vy něco očekáváte, a realitu pak neporovnáváte s aktuální situací, ale se svým očekáváním!

Photo by Alex Iby on Unsplash

Aniž bych se chtěl onoho člověka z historky jakkoli zastávat: pojďme se na situaci podívat z jeho pohledu. Jak celý dialog pravděpodobně vnímal? Čistě pro ilustraci, neříkám, že to tak bylo právě v konkrétním případě.

Zaprvé: byl vyrušen z něčeho, co dělal, takže měl sníženou pozornost.

Zadruhé: paní popsala problém, ze kterého vyčnívala otázka “Není tu výtah?” Zcela vážně — já být v téhle situaci, tak slyším Dobrý den, blabla, manžel, batůžek, blabla, dvě patra schodů, blabla nemáte výtah? Situaci čtu jako “Paní se ptá, jestli nemáme výtah.”

Logicky tedy řeknu “Nemáme”, protože to byla poslední otázka a já jí, pochopitelně, věnoval největší pozornost. V hlavě se to zatím nijak nespojuje s nějakým manželem a batůžkem. Proč by mělo?

Zatřetí: Informace “Já jsem tu s kočárkem a nedostanu se tam” je v tu chvíli spíš matoucí. Jak to souvisí s manželem, batohem a výtahem? Dejte mi pár chvil na rozmyšlenou! Teď fakt nevím. Paní si stěžuje, že tu není výtah a že je tu s kočárkem? A proč mi to říká?

To, že byl dotyčný člověk zmatený, potvrzuje i klíčová replika: “A co po mně chcete?

Dialog asi nějak pokračoval, nevím, teď bych jen spekuloval, ale nedopadlo to dobře, takže paní asi narazila na blba, nebo špatně vysvětlila, nebo cokoli. Neznám detaily, nebyl jsem tam, konkrétní případ nechci řešit, vzal jsem ho jen jako ilustraci jednoho rozšířeného omylu.

Photo by LinkedIn Sales Navigator on Unsplash

Totiž: Lidská komunikace je asymetrická. Lidově se tomu říká do hlavy si nevidíme. Ten, kdo něco říká, musí počítat s tím, že ten, komu to říká, má v hlavě úplně jiný setup, jiné nastavení, takže nemusí pochopit, oč jde.

Klasické příklady najdete v párové komunikaci s pertnerkou či partnerem. Vy přemýšlíte nad zkrášlením balkonu a nad návštěvou Hornbachu, a pak partnerovi řeknete: “Poslouchej, koupíme ty truhlíky větší, to bude asi lepší, protože když pak přijde vítr, tak budou stabilnější než ty, co jsme viděli v OBI. Ty menší jsou skladnější, ale zajedem do Hornbachu a já si tam koupím i ty háčky. Jaké háčky potřebujeme? Můžeš to změřit a pak tam zajet?

A partner, který si třeba zrovna četl o opatřeních proti koronaviru nebo přemýšlel nad šachovou koncovkou, jen rozpačitě mrká a říká: “Počkej, počkej, pomalu — jaký háčky, jaký truhlíky, jaký OBI, co změřit, kam zajet?!

No jasně, nechápavej chlap, jéžišmarjá, dyť ti to říkám, to jsi tupej, chachacha vtipná historka— ale ve skutečnosti ten člověk neměl šanci pochopit, co se po něm chce, protože nesledoval myšlenky své partnerky před tím, než začala mluvit. No, ani nemohl.

Jediné období, kdy si partneři čtou myšlenky, jsou první dva měsíce chození, kdy s úžasem zjišťují, že oba myslí na stejné věci ve stejný čas. Užijte si to, je to naposledy, už se to nikdy nestane. Věda to dokázala, když zjistila, že za to může chemie. Ano, chemie. Tatáž chemie, co je v lécích, v jídle, v očkování a v chemtrails!
Photo by Chromatograph on Unsplash

Zkrátka myslete na to, že když na někoho zničeho nic vychrlíte své úvahy a pak mu položíte otázku, tak nemá šanci vědět, na co se ho ptáte. Jo, kdyby to bylo v rámci nějaké debaty o tématu, tak je pravděpodobné, že se chytne, ale když je to úplně nesouvisející, tak potřebuje čas na orientaci.

To je jako když pracujete a zazvoní vám telefon. Vy ho zvednete, v hlavě jste ještě nastaveni na svou práci, a z telefonu se ozve nějaký marketingový opruz a něco vám nabízí, nebo se třeba ptá někdo z jiného oddělení na něco, co jste řešili před měsícem. Jste v naprosté a totální nevýhodě: vy přemýšlíte nad něčím úplně jiným a potřebujete nějaký čas, abyste se zorientovali, zatímco volající volá a má v hlavě připravené to, o čem chce mluvit. Vy nechápete, co chce, volající nechápe, co nechápete, když mluví přeci jasně!

A tak jsem se vrátil k paní z výše sdíleného příběhu a napsal jsem, že doufám, že její odpověď na otázku “co po mně chcete?” byla “Chci vás poprosit, jestli byste byl tak hodný a ten batoh mi hodil nebo přinesl. Došla bych si pro něj sama, ale nemůžu tu nechat kočárek s děckem. Můžete? Moc děkuju…”

Věřím, že ve čtyřech případech z pěti by to zabralo. Proč si to myslím?

Photo by Humphrey Muleba on Unsplash

Dva případy budou takové výše popsané: myslím na něco jiného, nespíná mi na první dobrou význam řetězce výtah — není — ženská — kočár — batoh, vlastně fakt nevím v první sekundě, co chce… Takovému člověku stačí říct, co po něm chcete, on si řekne “a jo, to mi nedošlo”, a vyhoví.

Vážně, je to tak. Člověk s kočárkem každou minutu vnímá to, že veze kočárek a že musí řešit nějaké nestandardní situace, zatímco kdokoli bez kočárku potřebuje aspoň pár vteřin na to, aby mu došlo, kde je problém. A nejhorší, co můžete udělat, je neříct nic a jen se tvářit stylem “to jako fakt nikdo nechápete moji potřebu?”

Další dva případy budou takové, kdy si ten člověk řekne “Jéžišmarjá, otrava otravná…”, ale pak se kousne, uvědomí si třeba, že i ta jeho vozila kočárek, a tak pomůže, protože na přímou prosbu o pomoc se těžko říká “naser si…” To by musel být ten člověk opravdu kokot.

A to je právě ten pátý případ. “Co je mi do vašeho báglu, nejsem placenej za to, abych někomu něco nosil, nazdar!” True dickhead…

Podle dalších tweetů paní usuzuju, že o pomoc požádala a byla odmítnuta, takže asi narazila na opravdového exempláře. To mě mrzí. Ale jak jsem psal — příhoda je pro mne jen odrazový můstek k dalším úvahám.

Obloukem se vrátím na začátek: když budete očekávat, že na druhé straně linky je ten pátý případ, tak si vyložíte i případné čtyři předchozí reakce jako “nakvašeného burana”, a ani se neobtěžujete cokoli vysvětlit, jen si potvrdíte svá očekávání.

Jestli z toho můžu něco vydestilovat, tak prosté ponaučení: nespoléhejte na to, že ostatní lidé chodí ve vašich botách a pochopí na první dobrou, v čem máte problém a s čím by vám mohli pomoci.

Photo by Lee Myungseong on Unsplash

Když budete sedět u stolu nad málo slanou polévkou, tak prostá žádost ke spolustolovníkovi “podal bys mi, prosím, sůl?” je jasná a efektivní. Rozhodně efektivnější než oznámení “připadá mi to málo slané” — ou kej, a co já s tím, že?

A pokud očekáváte, že vaši spolustolovníci jsou nepříjemní kreténi, tak se pro sůl natáhnete sami a přitom nasraně houknete: “no, i pro tu sůl se musím natáhnout sám, tu mi tu asi taky nikdo nepodá, co?”

Všímáte si, jak svým chováním a nastavením ovlivňujete, v jakém světě vy konkrétně žijete?

Weekly #123 - SRE, NODE Mini Server, K8s examples, Knot DNS 3.0

11.
září
Fero Volár

Technológie

UX & Service design

Social media & marketing

Startupy & biznis

Spoločnosť

Kniha týždňa

Madeline Vadkerty - Slovutný pán prezident

Weekly #123 - SRE, NODE Mini Server, K8s examples, Knot DNS 3.0

Weekly #123 - SRE, NODE Mini Server, K8s examples, Knot DNS 3.0

Američanka Madeline Vadkerty vypátrala v slovenských archívoch stovky osobných listov adresovaných prezidentovi, ktoré nám ponúkajú neznámy obraz holokaustu na Slovensku. Holokaust sa neodohral len v dobytčích vagónoch a plynových komorách táborov smrti. Prvé dejstvá prebiehali v tichej beznádeji za zatvorenými dverami bytov, tam, kde nešťastní a ponížení ľudia písali svoje zúfalé prosby prezidentovi Tisovi. Očakávali od neho záchranu, milosť a pomoc v ťažkých chvíľach, do ktorých sa dostali po vydaní rozsiahlych protižidovských zákonov.

Sleduj ma na goodreads.com/FeroVolar

Měsíc dobročinné závěti začíná 13. září: Dárci a dárkyně získají zpět notářský poplatek za sepsání testamentu

11.
září
Nadace OSF

Mezinárodní den závětí 13. září lidem v desítkách zemí po celém světě připomene význam závěti a možnost věnování peněz, nemovitosti či cenných papírů dobročinné nebo veřejně prospěšné organizaci. Koalice Za snadné dárcovství při příležitosti Mezinárodního dne závětí od 13. září do 12. října vyhlásila letos již potřetí Měsíc dobročinné závěti. V tomto období dárcům a dárkyním, kteří ve své poslední vůli pamatují na dobročinnou organizaci blízkou jejich srdci, proplatí notářský poplatek za sepsání závěti. Cílem je upozornit, že prostřednictvím dobročinné závěti lze konat dobré skutky jak za života, tak i po něm.

„Během uplynulých dvou ročníků Měsíce dobročinné závěti jsme proplatili notářský poplatek desítkám dárcům a dárkyním a dalším desítkám jsme poskytli konzultaci, jak na to. Máme z toho radost, protože v minulosti se o tématu nehovořilo vůbec. Nyní je situace jiná: lidé o závětech uvažují a nebojí se zeptat,“ říká Jan Gregor.

Aktuální data služby Darujme.cz, největšího zprostředkovatele online darů v České republice, ukazují dlouhodobý růst zájmu o online darování, který zatím potvrzují i čísla z letošního března. Další možností, jak efektivně pomáhat, je právě dobročinná závěť. V mnoha státech Evropy je forma darování ze závěti běžná – malý nebo velký dar poskytují tisíce lidí a nejen ti bohatí. Dobrá vůle pomáhá světu, ve kterém žijeme, každý dar má smysl! V České republice tuto myšlenku šíří koalice Za snadné dárcovství sdružující přes třicet respektovaných neziskových organizací, které se na vysoké profesionální úrovni věnují individuálnímu fundraisingu. Tato nezávislá platforma pracuje na rozvoji individuálního dárcovství v České republice, realizuje osvětovou kampaň Závěť pomáhá, projekt Daruj pravidelně na podporu pravidelného dárcovství a další aktivity.

Nejčastější otázky

Kdo po mně ze zákona dědí?

Pokud nesepíšete závěť, stanoví občanský zákoník šest tzv. dědických tříd, a to podle blízkosti jejich vztahu k zůstaviteli. Tyto skupiny začínají u nejbližší rodiny (děti a manžel/ka) a postupují dále k vzdálenějším příbuzným až po např. prarodiče, strýc či neteře. Zjednodušeně řečeno, pokud nemáte nejbližší příbuzné, dědí po vás ti vzdálenější. Podrobný popis najdete zde.
Nevlastní děti a nevlastní sourozenci nejsou zařazeni v žádné dědické třídě. Mohou dědit leda jako tzv. spolužijící osoba („ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele“, § 1636 – 1637 Nového občanského zákoníku). Spolužijící osoba je zařazena ve druhé a třetí dědické třídě, takže může dědit jen tehdy, pokud zůstavitel nezanechal potomky.

Stanoví zákon, že někoho nesmím v závěti vynechat?

Ano, neměl/a byste ve své závěti vynechat tzv. neopomenutelné dědice. Když je vynecháte, neznamená to neplatnost závěti, ale neopomenutelným dědicům (tj. potomkům zůstavitele) se musí i tak dostat jejich povinného dílu: nezletilým potomkům alespoň ¾ jejich zákonného dědického podílu, zletilým alespoň ¼. Výjimkou je případ, kdy své potomky vydědíte. Důvody vydědění jsou uvedeny zde.

Mohu určit, na co bude můj dar použit?

Ano. V závěti či dědické smlouvě je možné stanovit dědicovi nebo odkazovníkovi různé podmínky nebo příkazy. Pokud jsou v souladu s veřejným pořádkem, srozumitelné a nejsou projevem vaší zjevné svévole, pak jsou tyto doložky platné a vymahatelné. Například stanovíte-li dědicovi příkaz, pak se jeho splnění může domáhat osoba, v jejíž prospěch příkaz je, nebo osoba k tomu určená závětí. Podrobnější informace najdete zde.

Více informací o Měsíci dobročinné závěti: www.zavetpomaha.cz

The post Měsíc dobročinné závěti začíná 13. září: Dárci a dárkyně získají zpět notářský poplatek za sepsání testamentu appeared first on Nadace OSF.

Datacentrum vybírejte dobře, může z něj být partner na celý život

10.
září
vpsFree.cz

Jak jsme před dvanácti lety začínali, jak nám pomohl Master Internet a proč jsme u něj zůstali.

Poznámka na začátek: Cílem tohohle článku je podělit se o dobré zkušenosti se společností Master Internet a doporučit ji dalším organizacím. Chceme poděkovat kolegům za skvělou práci.

Původní nápad založit vpsFree.cz přišel v září 2008 a začali jsme shánět server. Ten měl nakonec podobu klasického PC typu „tower“, takže jsme museli sehnat datacentrum, které bude ochotné nám něco takového dát na polici. Zdaleka ne každý je totiž ochoten něco podobného provozovat.

Byl jsem v té době student a můj jediný příjem bylo jen malé kapesné za dobrý prospěch. Master Internet byla jediná firma, která byla ochotna se s námi bavit. Mluvil s námi přímo manažer datacentra Petr Štěpánek, vyšel nám maximálně vstříc a nakonec jsme se dohodli na 50% slevě pro první půlrok, což zhruba vycházelo právě na to kapesné.

Master od začátku počítal s tím, že budeme růst, takže nám vyhradili samostatnou polici, abychom mohli později přidávat další servery a nemuseli se přesouvat. V tomhle režimu jsme vydrželi až do prvních pěti serverů, které byly běžná PC bez vzdáleného managementu. To stálo síly zejména klukům z podpory v Masteru, kteří běhali kolem našich strojů a dělali vzdáleně nejrůznější zásahy.

Tenhle přístup je vůbec u Masteru vynikající, technici jsou vždycky ochotni zasáhnout a udělat třeba i netriviální úpravu v hardware. Protože jsme rozházení po celé republice, je tohle velká pomoc a dodnes nám usnadňuje správu serverů.

Během roku 2010 jsme se rozhodli dát servery také do Bratislavy, ale po nějaké době se ukázalo, že tam nejsme schopni sehnat rozumně kvalitní datacentrum za běžné peníze. Proto jsme se koncem roku 2010 rozhodli přesunout slovenské servery k Masteru do Brna. Zároveň jsme v Praze všechny servery přesunuli z polic do běžného racku, takže jsme je museli z towerů přemístit do běžného rackového šasi. Master nám dal opět 50% slevu.

Když jsem rozjížděl vlastní firmu, snažil jsem se zajistit datacentrum ve Spojených státech a překvapivě jsem narazil. Vzdálené zásahy tam nejsou vůbec samozřejmostí a když, tak za nesmyslné peníze. Navíc technici nebyli schopni postupovat ani podle velmi podrobného postupu včetně fotek. Zkoušeli jsme postupně tři firmy a ani s jednou z nich jsme nebyli spokojeni. Proto jsme se taky nakonec rozhodli vše přestěhovat do Masteru.

Master Internet je od začátku náš dlouhodobý partner a minimálně dvakrát nám pomohl. Bez něj bychom vlastně asi ani nevznikli a rozhodně bychom nevyrostli do dnešních rozměrů. Největší výhodou je, že se vám velmi rychle začnou věnovat přímo lidé z vedení. Je z toho cítit, že to není žádný neosobní korporát, kde je management za neproniknutelnou hradbou. Vždycky, když jsme si vymysleli věci, na které jsme nestačili, oni se nám rozhodli pomoct.

Vlastně to byla hned na začátku náhodná šťastná volba. S Masterem chcete začít a už u něj zůstat.

Oplatí sa lacný 1 TB SSD disk WD Blue? | VLOG #84

10.
září
Fero Volár
Oplatí sa lacný 1 TB SSD disk WD Blue? | VLOG #84

Skúsenosti z používania low-cost SSD od WS z Blue edície s kapacitou 1 TB (1000 GB). Dozviete sa ako si ukladám dáta a ako k nim pristupujem, zároveň na čo je toto lacné SSD vhodné.

Ide o WD Blue 1TB 2.5" 3D NAND SSD s rýchlosťami čítania až 560 MB/s a rýchlosťami zápisu až 530 MB/s. Mám ho v rámčeku Icy Box 223U3a-B, čo je kvalitný externý box pre 2,5" pevné disky s rozhraním SATA.

V srpnu rostly oddechové kategorie webových stránek

V srpnu rostly oddechové kategorie webových stránek tereza.tumova@… Út, 09/08/2020 - 07:48

Srpen probíhal ve znamení uvolnění opatření proti koronaviru, prázdnin a dovolených. Rostly proto kategorie spojené se zábavou a volným časem, jako jsou Zábava a hry, Bulvární magazíny či TV, rádia. Kategorie Zábava a hry zaznamenala ve druhém prázdninovém měsíci na mobilních zařízeních největší nárůst ze všech kategorií – o 46 % na tabletech a o 25 % na mobilních telefonech. Oproti tomu rostly Bulvární magazíny rovnoměrně na všech platformách a to o asi 3 - 4 %. Nárůst webových stránek v kategorii TV, rádia byl nejvyšší na tabletech (9 %), dále na klasických počítačích (7 %) a mobilních telefonech (6 %).

Větší množství volného času či příprava fyzické kondice a šatníku na dovolenou mohla být příčinou nárůstu návštěvnosti u mužských magazínů o životním stylu. Tato webová kategorie rostla nejvíce na tabletech (15 %), dále na mobilních telefonech a klasických počítačích (u obou 12 %). Nárůst počtu návštěvníků zaznamenaly rovněž dvě další „mužské“ kategorie a to Auto-moto obsah a Auto-moto- prodej. První z auto-moto kategorií, která zahrnuje mimo jiné recenze či testy automobilů, rostla především na mobilních telefonech (8 %), což může naznačovat, že první etapu výběru auta prováděli uživatelé právě na těchto zařízeních. Následně již vybírali konkrétní vůz s celou rodinou na zařízeních s větší obrazovkou, tedy na tabletech, což způsobilo nárůst kategorie Auto-moto prodej na tomto zařízení o 8 %.

V srpnu rostla také webová kategorie E-commerce obsah, která zahrnuje mimo jiné weby s nabídky práce a brigád. Nárůst u této kategorie mohl být způsoben vyhledáváním sezónních prací či prázdninových brigád studenty. Největší růst u této kategorie byl zaznamenán na mobilních telefonech (24 %). V posledním prázdninovém měsíci rostly také zpravodajské kategorie Ekonomika, finance, právo (nárůst o 2-3 % na všech platformách) či Zpravodajství (nárůst o 4-5 %).

Tab. 1. Výsledky měření návštěvnosti internetu na jednotlivých zařízeních červenec a srpen 2020.

 

Počítače

Červenec

 

Srpen

Absolutní 
změna

Relativní změna

Reální uživatelé (RU)

6 464 724

6 622 804

158 080

2,45%

Zhlédnuté stránky (PV)

10 316 500 746

10 790 259 507

473 758 761

4,59%

Reální uživatelé (RU) – PC doma

6 425 397

6 583 062

157 665

2,45%

Zhlédnuté stránky (PV) – PC doma

8 081 750 119

8 538 317 710

456 567 591

5,65%

Reální uživatelé (RU) – PC v práci

1 819 707

1 864 059

44 352

2,44%

Zhlédnuté stránky (PV) – PC v práci

2 234 750 627

2 251 941 796

17 191 169

0,77%

Mobilní telefony

Červenec

 

Srpen

Absolutní 
změna

Relativní změna

Reální uživatelé (RU)

5 063 979

5 209 677

145 698

2,88%

Zhlédnuté stránky (PV)

3 278 230 606

3 398 938 239

120 707 633

3,68%

Tablety

Červenec

 

Srpen

Absolutní 
změna

Relativní změna

Reální uživatelé (RU)

1 433 784

1 462 025

28 241

1,97%

Zhlédnuté stránky (PV)

244 862 593

248 176 314

3 313 721

1,35%

Zdroj: NetMonitor, červenec a srpen 2020.

Virtualizace Proxmox

07.
září
Josef Jebavý
Máte vlastní fyzicky server a chcete na něm provozovat virtuální servery - VPS? K tomu výborně slouží nástroj Proxmox. V tomto článku popíši jak Proxmox nainstalovat a používat.

Hlasujte o Česko-slovenskou cenu veřejnosti

07.
září
Nadace OSF

Spustili jsme hlasování o Česko-slovenskou cenu veřejnosti, ve kterém mohou lidé v Čechách i na Slovensku vybrat nejpřínosnější novinářskou práci přihlášenou do soutěže Novinářská cena 2019.

Autor či autorka příspěvku s největším počtem hlasů získá Česko-slovenskou cenu veřejnosti spojenou s odměnou ve výši 20 000 Kč.

Zapojte se do hlasování a vyhrajte roční předplatné jednoho z titulů: Deník.cz, Deník N, Deník E15, Hospodářské noviny, Týdeník Respekt nebo Časopis Reflex.

Všechny nominované příspěvky naleznete na: hlasovani.novinarskacena.cz

Děkujeme vám za vaše hlasy!

 

The post Hlasujte o Česko-slovenskou cenu veřejnosti appeared first on Nadace OSF.

Naši středoškolští stipendisté nám stále fandí

07.
září
Nadace OSF

Ve čtvrtek 3. září proběhlo v holešovickém prostoru Město.Moře každoroční neformální setkání středoškolských stipendistů. Jak zaznělo od Zdenky Almerové, která se o program vždy srdečně starala – už přišel ročník, v němž na stipendium odjíždí dítě našeho dřívějšího stipendisty. A jak se většinou všichni shodují, ať jsou zpátky dva měsíce nebo několik let, studium v zahraničí je „nakoplo“ k větší cílevědomosti a nadhledu. Jsme rádi, že zůstávají s námi a fandí nám.

Úryvek z projevu programové ředitelky Nadace OSF Barbory Hořavové

(…) Díky studiu v zahraničí jste získali nadhled, jiný úhel pohledu a mohli jste se podívat jinak na to, co se děje v České republice.  Další přínos studia v zahraničí je, že jste se naučili forumlovat své argumenty, naučili jste se diskutovat a poslouchat druhou stranu. Myslím si, že tohle v dnešní společnosti velmi chybí. Většinou se to odehrává na poli hádek a nebo jedna strana neslyší druhou. 

To, že jste odjeli studovat do zahraničí, z mého hlediska to znamenalo určitý vstup do dospělosti, protože jste najednou byli v cizím prostředí a museli jste se o sebe postarat, neměli jste to zázemí maminky, tatínka a domácí kuchyně. 

My jako nadace jsme se ocitli v podobné fázi. Bylo nám skoro 20 let, když nastalo odbobí, kdy jsme se osamostatnili ze sítě Open Society Foundations. 

Když jsme se v roce 1992 stali její součástí, tak jsme měli docela příjemnou pozici, měli jsme peníze na naše aktivity a bylo jen na nás, co s těmi penězi uděláme. V roce 2012 se však naše nadace osamostatnila. Pro nás to byl velký krok, ocitli jsme se na nové dráze, kdy jsme museli být dospělí a byla to situace, kdy jsme museli začít budovat komunikaci a fundraising.

Chci tím říci, že role se vyvíjejí, ale naše cíle se nemění, pořád chceme budovat demokracii a občanskou společnost.  

Předem děkujeme, že v tom zůstanete s námi. 

The post Naši středoškolští stipendisté nám stále fandí appeared first on Nadace OSF.

Začíname rozhovory s IT profesionálmi v rámci WebSupport Tech Talks

07.
září
Fero Volár
Začíname rozhovory s IT profesionálmi v rámci WebSupport Tech Talks

Som veľmi rád, že teraz v septembri štartuje nový formát diskusií s IT profesionálmi s názvom WebSupport Tech Talks. Diskusie medzi mnou a hoštami sa budú pohybovať okolo tém ako DevOps, cloud native, IoT, výboj na backende a snáď mnoho ďalších.

Začíname už 10. septembra o 18:00 online streamom na tému Kubernetes a Cloud native v praxi. Prvým hosťom bude Adam Hamšík - jeden zo zakladateľov spoločnosti Labyrinth Labs, ktorá pomáha zákazníkom uchopiť moderné technológie a metodológie (CI/CD, Infrastructure as Code, Public Cloud, Kubernetes, OpenStack) na zlepšovanie a napĺňanie ich business potrieb.

V diskusii s Adamom Hamšíkom sa dozviete:

  • Čo je Cloud native a Kubernetes?
  • Aké sú hlavné výhody Kubernetes a ako s ním začať?
  • Čo je pre adopciu Cloud native najnáročnejšie?
  • Ako je to s vyspelosťou CNCF projektov?
  • Ako si udržať prehľad v týchto technológiách?

Event nájdete na Facebooku, Eventrbite a Linkedin. Online stream zabezpečuje mysli.digital.

Teším sa na vás - určite sa pridajte.

Začíname rozhovory s IT profesionálmi v rámci WebSupport Tech Talks

Aktualizácia: podujatie, kvôli Covid-19 situácii v Bratislave odkladame na október

Weekly #122 - Pomerium, Guora, PHP 8 JIT, Bootstrap Icons, Bottlerocket, Threema, Turris Shield, Kuciak

04.
září
Fero Volár

Technológie

UX & Service design

Social media & marketing

Startupy & biznis

Spoločnosť

Kniha týždňa

Sylvester Stallone - Žít svůj sen

Weekly #122 - Pomerium, Guora, PHP 8 JIT, Bootstrap Icons, Bottlerocket, Threema, Turris Shield, Kuciak

Weekly #122 - Pomerium, Guora, PHP 8 JIT, Bootstrap Icons, Bottlerocket, Threema, Turris Shield, Kuciak

Autobiografie Sylvestera Stalloneho, jednoho z nejlépe placených herců Hollywoodu, je upřímnou zpovědí akčního hrdiny a také motivační příručkou pro všechny fitness nadšence. Výjimečná kniha nabízí vhled do soukromí této filmové legendy, včetně životních pádů a vzestupů, ale i návod jak žít zdravě a osvojit si ty správné návyky v oblasti cvičení a zdravého stravování. Postavte se všem fitness zlozvykům po boku hollywoodské hvězdy.

Sleduj ma na goodreads.com/FeroVolar

Program Stronger Roots má devět nových grantistů

03.
září
Nadace OSF

Devět sítí neziskových organizací z Česka, Slovenska a Maďarska získá od 1. září podporu z programu Stronger Roots. Grant získají na projekty tzv. transverzální spolupráce, v níž osloví nové členy nebo partnery z neziskového sektoru, byznysu či politiky a budou se snažit překlenout názorové, ideologické či geografické rozdíly a spolupracovat na řešení problémů. 

V České republice uspěly ve výběrovém řízení projekty organizací Frank Bold Society, DEMAS – Asociace pro podporu demokracie a lidských práv, Asociace organizací v oblasti vězeňství a Člověk v tísni. Všechny projekty zastupují sítě více než deseti neziskových organizací a zaměřují se na vytvoření strategických partnerství a zapojování aktérů z odlišných názorových proudů. Celkem rozdělí Nadace OSF mezi tyto projekty, jež budou probíhat nejpozději do konce příštího roku, 50 000 eur. 

Přejeme si, aby Síť k ochraně demokracie svou rozmanitostí odpovídala rozmanitosti české společnosti, jejích potřeb a zájmů – jen tak může být úspěšná v ochraně základních demokratických principů. Díky podpoře Nadace OSF se můžeme na tento aspekt plně zaměřit,“ říká koordinátorka projektu organizaci Frank Bold, Dora Nováková. 

Také na Slovensku a v Maďarsku bude v každé zemi rozdělena částka 50 000 eur. Na Slovensku se o ni podělí projekty organizací Asociácia nezávislých producentov a Rada mládeže Slovenska. V Maďarsku získají podporu organizace Charity Compass Foundation, Háttér Társaság a Hungarian Climate Alliance.

Cílem programu Stronger Roots je posílit odolnost a stabilitu neziskových organizací a přispět k jejich většímu propojení se společností. Program realizuje konsorcium, jež utvořila Nadace OSF, český think-tank Glopolis, slovenská Nadácia otvorenej spoločnosti a maďarská NIOK FoundationDo grantové výzvy, která byla určena neziskovým sítím, platformám či koalicím, se přihlásilo 76 uskupení. Výzva představila koncept transverzální spolupráce.

„Považujeme za důležité, aby organizace spolupracovaly napříč názorovým, regionálním i tematickým spektrem. Naše podpora proto umožní vybraným sítím neziskových organizací, aby cíleně oslovily možné partnery, s nimiž dosud příliš nespolupracovaly, a aby hledaly společnou řeč a společná řešení problémů,” říká manažerka programu Marie Peřinová. 

Podané žádosti hodnotila v každé zemi tříčlenná hodnoticí komise v průběhu léta a to ve dvou kolech. V prvním kole posílali žadatelé jen stručný koncept, ve kterém popsali základní myšlenku projektu, 5-7 vybraných žadatelů v každé zemi pak postoupilo do druhého kola, v němž vyplnili podrobnější žádost a zúčastnili se pohovoru s hodnoticí komisí. Mezi kritérii pro výběr projektů bylo především naplnění transverzálního rozměru projektu, ale i aktivita a dosavadní dopad žadatelské sítě, vhodný výběr aktivit a nástrojů, adekvátní rozpočet atd. 

Další vývoj programu Stronger Roots můžete sledovat zde na webu Nadace OSF nebo na našem Facebooku. Držíme podpořeným organizacím palce!   

The post Program Stronger Roots má devět nových grantistů appeared first on Nadace OSF.

Maximální délka platnosti HTTPS certifikátů bude zkrácena na 1 rok

02.
září
Michal Špaček

Aktualizace článku

  • 2.9. Zkrácená platnost je už závazná i pro certifikační autority
  • 10.7. Zkrácení platnosti certifikátů oznámila i Mozilla a Google
  • 9.5. Odkaz na oficiální info od Apple

Apple tedy efektivně udělal to, co většina certifikačních autorit udělat nechtěla: zkrátil maximální platnost vydávaných certifikátů na cca rok. A ačkoliv ostatní browsery o zkrácení neuvažují (zatím?), tak certifikáty s delší platností to mají v podstatě za sebou. A když píšu o certifikátech, tak myslím ty koncové a vystavené důvěryhodnými certifikačními autoritami.

Jak to bylo dřív

Maximální délka platnosti TLS certifikátů v prohlížečích je dnes 825 dní (2 roky a něco), do března 2018 byla 39 měsíců (tři a čtvrt roku) a kdysi dávno jste mohli mít certifikát platný třeba 5 nebo 10 let. Tzv. EV certifikáty měly vždy maximální platnost 2 roky (825 dní od března 2018, předtím 27 měsíců).

V září 2019 neprošel návrh na zkrácení platnosti všech typů certifikátů na 398 dní. Všechny prohlížeče zastoupené v CA/B Forum sice byly pro, ale z certifikačních autorit se ten nápad zalíbil jen třetině, což na schválení nestačilo. Ale i přesto se některé certifikační autority zavázaly, že platnost zkrátí dobrovolně. Certifikační autorita Let's Encrypt již od svého vzniku vydává certifikáty s maximální platností 90 dní (a doporučují obnovu po 60 dnech).

Apple to tedy vzal od lesa a pokud budete chtít, aby vašemu certifikátu s platností od 1. září 2020 důvěřovalo Safari (a nejspíš i všechny další prohlížeče na macOS i iOS), tak bude muset být vystaven jen na rok maximálně. Jinak návštěvníci při návštěvě vašeho webu uvidí chyby jako NET::ERR_CERT_VALIDITY_TOO_LONG apod.

Omezení platnosti v prohlížečích se tak nějak očekávalo, ale osobně jsem tipoval, že s tím přijde jako první Chrome. Ten stejnou změnu oznámil o něco později v červnu, Mozilla se přidala v červenci.

Ten samý měsíc se toto zkrácení promítlo i do základních požadavků na certifikační autority („Baseline Requirements“), které certifikát s delší platností od září už ani nesmějí vystavit. Některé autority se tím ale moc nenechaly znepokojovat a pár desítek takových certifikátů stejně 1. září vystavily.

Zneplatnění certifikátů (nefunguje)

Your connection is not private: NET::ERR_CERT_REVOKED

Zkracovat maximální délku platnosti certifikátů je obecně dobrý nápad z několika důvodů: tím hlavním je asi to, že některé prohlížeče platnost certifikátů vlastně nekontrolují.

Zkuste si to sami na revoked.badssl­.com – mě se stránka ve Firefoxu (SEC_ERROR_REVOKED_CERTIFICATE) a Chrome (NET::ERR_CERT_REVOKED) na Windows i iOS nenačte, na Androidu v obojím však ano. Před nedávnem se mi ale načítala i v Chrome na Windows i přesto, že certifikát byl zneplatněn („revokován“) v podstatě hned po jeho vydání.

Pro kontrolu platnosti by prohlížeče musely stahovat tzv. CRL seznamy (Certificate Revocation List), které mohou být docela velké a načítání stránky by se zbytečně prodlužovalo, což by mohlo vést k vypneme HTTPS a bude to rychlejší! Browsery by také mohly posílat dotaz na platnost certifikátu na OCSP (Online Certificate Status Protocol) servery, které ale zrovna nemusí fungovat a co pak. Zobrazit stránku, nebo nezobrazit, to je oč tu běží.

Další možností je OCSP Stapling, kdy na planost certifikátu se zeptá rovnou server a odpověď poté po následujících X dní „přicvakává“ k certifikátu, takže browser s certifikátem dostane rovnou i informaci o tom, jestli platí, nebo ne. Jenže se na to nedá spolehnout, nelze použít rozšíření TLS Feature (OCSP Must Staple), protože třeba takový nginx v klidu pošle odpověď bez OCSP statusu, pokud ji ještě nestáhl.

A tak místo toho prohlížeče používají vlastní push update technologie na kontrolu platnosti. Firefox má OneCRL a nově testuje CRLite – systém, který umí do browseru jednorázově stáhnout informace o všech revokovaných certifikátech (10 MB balík obsahuje informace o 30 milionech takových certifikátů, tedy méně než 1 bajt na certifikát) a další zneplatněné certifikáty si prohlížeč stahuje na pozadí (přírůstky mají v průměru 580 KB za den). Chrome má CRLSets, ale v nich nemusí být všechny zneplatněné certifikáty.

Takže nejjistější je počkat do konce platnosti certifikátu a nový vyrobit s novými klíči. A je o dost velkej fous lepší čekat maximálně rok, než čekat maximálně dva roky. Ale i ten rok je pořád hodně a v již nastoleném trendu zkracování maximální platnosti bychom měli i nadále pokračovat.

EV certifikáty (nechcete)

S tou kontrolou platnosti je to trochu složitější, každý browser to (ne)dělá jinak a jsou i podstatné rozdíly mezi EV a DV certifikáty. Pro detaily a grafy a měření koukněte na články od Aarona Peterse a Matta Hobbse.

Z nich mimo jiné vyplývá, že tzv. „zelené“ EV certifikáty používat nechcete, protože kromě toho, že to jsou vyhozené peníze (browsery je na první pohled zobrazí jako DV certifikáty a název firmy, kdysi zobrazovaný hned vedle adresy stránky, je vidět až po kliknutí), tak vám to ještě zpomalí načítání webu.

Chrome totiž pokaždé, když načítá stránku s EV certifikátem, posílá dotaz na OCSP, i když se používá OCSP Stapling. Firefox platnost online neověřuje při použití OCSP Staplingu za podmínky, že platnost online ověřil nedávno ¯\(°_o)/¯

Pro úplnost: Chrome se v případě DV certifikátů nikdy nedotazuje certifikační autority na platnost, Firefox se neptá pokud DV certifikát má „přicvaknutý“ status. OCSP Stapling ❤

Logy Certificate Transparency

Logo Certificate Transparency

Dalším důvodem pro krátkou platnost je Certificate Transparency, systém logování HTTPS certifikátů. Každý certifikát musí být ve dvou nebo více (také podle délky platnosti) logách, aby ho Chrome vůbec přijal, ale co když některý log bude zneplatněn, jako se již v minulosti stalo? Log nebude zneplatněn hned, ale třeba až za půl roku od oznámení vyřazení ze seznamu známých logů. S delší platností je ale pravděpodobnější, že log bude vyřazen ještě během platnosti certifikátu, čímž ho vlastně zneplatní, protože certifikát již nebude splňovat pravidla prohlížečů.

Další důvody pro kratší platnost popisuje Scott Helme: změna podpisových algoritmů, výměna klíčů apod.

Takže suma sumárum, certifikáty s krátkou platností chceme a Apple teď „zařídil“ zkrácení na max 1 rok, děkujeme. Kupovat certifikáty s platností 2 roky už nemá moc cenu a ač to dělat stále můžete, tak od září to dělat nechcete. Byly by to vyhozený prachy a to je raději můžete dát za… třeba za účast na mém školení HTTPS (termín zatím nevypsán). Nebo za 🍻. Nebo za obojí.

Osobně používám 90 denní certifikáty od Let's Encrypt a automatizovaně (to je důležité) je obnovuji tři týdny před koncem jejich platnosti (to taky, protože kdyby automatizace selhala, a že se to občas převážně mojí vinou stane, tak pořád mám pár týdnů na opravu) a používám OCSP Stapling. Pro získání certifikátů používám Certbot (podporuje různý Linuxy a Unixy a nově existuje i beta verze pro Windows), který volám ze svého wrapperu.

A víte o tom, že existoval návrh na „STAR“ (Short Term Auto Renewed) certifikáty s platností pár hodin až maximálně pár týdnů?

NVIDIA Jetson Nano pre výučbu AI

02.
září
Fero Volár
NVIDIA Jetson Nano pre výučbu AI

Minulý rok NVIDIA uviedla hardvérový kit Jetson Nano, čo je malý počítač pre výučbu programovania a integráciu ako embedded zariadenie s ďalším hardvérom.

Programovanie je zamerané na umelú inteligenciu, čiže neuronové siete, rozpoznávanie objektov, spracovávanie reči, zvláda beh TensorFlow modelov a mnoho ďalšieho.

NVIDIA Jetson Nano sa bootuje z microSD kary, ktorá nie je súčasťou kitu. NVIDIA má vlastnú distribúciu L4T (Linux for Tegra), ktorá je postavená na Ubuntu 18.04.

Viete si na ňom ale prevádzkovať aj K3s od Rancher Labs, resp. Mirantis, čo je distribúcia pre EDGE zariadenia cez Docker. Návod ako na to priniesol The New Stack.

Technické parametre

GPU: 128-core Maxwell
CPU: Quad-core ARM A57 @ 1.43 GHz
Memory: 4 GB 64-bit LPDDR4 25.6 GB/s
Storage: microSD (not included)
Video Encode: 4K @ 30 | 4x 1080p @ 30 | 9x 720p @ 30 (H.264/H.265)
Video Decode: 4K @ 60 | 2x 4K @ 30 | 8x 1080p @ 30 | 18x 720p @ 30 (H.264/H.265)
Camera: 2x MIPI CSI-2 DPHY lanes
Connectivity: Gigabit Ethernet, M.2 Key E
Display: HDMI and display port
USB: 4x USB 3.0, USB 2.0 Micro-B
Others: GPIO, I2C, I2S, SPI, UART
Mechanical: 69 mm x 45 mm, 260-pin edge connector

NVIDIA Jetson Nano pre výučbu AI

Cena za NVIDIA Jetson Nano je cca 85 eur, čo je myslím veľmi lákavé na nadchádzajúce chladné večery. Najmä ak viete využiť GPU, tak ide o zaujímavú voľbu v porovnaní s Rasberry Pi. K dispozícii sú aj porovnávacie testy.

Dotýkat se své práce

01.
září
Tomáš Crhonek

Námět tohoto blogu je už několik let starý. Všechno už je několik let staré. I tento blog už rok nedostal nový obsah. Tak alespoň dostane starý obsah :-D. Rád sleduju YT videa, kde někdo šikovnější než já něco tvoří. Velmi často se dřevem nebo kovem. K tomu nemám přístup. Do sklepa by se mi soustruh nevešel. Ani hoblovačka. Ne, že bych to zkoušel. Mám tam osciloskopy. Multimetry. Zdroje. Počítače. Ne kecám, nemám je ve sklepě, mám je vedle v pokoji. Ve sklepě je … kde jsem to byl? Á to husitské hnutí…

Před pár lety se komentáře pod těmito videi začaly podezřele měnit. Místo dřívějšího mírného obdivu v mezích zákona, začaly houstnout komentáře typu: Proč to vyrábíš, když se to dá koupit? A tak nějak podobně. Naprosté nepochopení tématu. Fakt někdo nechápe, proč někdo jiný něco vyrábí? A potom přišlo něco ještě horšího. Horšího? No prostě jiného. Proč nemáš CNC stroj? Proč to děláš ručně? Víš, že existují 3D tiskárny? Prostě se toho nedotýkej, dělej všechno na počítači!

Takže truhlář se nesmí dotýkat dřeva, modelář se nesmí dotýkat modelů, zámečník má mít CNC stroj. Řidič má mít self driving car. :-D

Tento světonázor přišel i do IT. Takže čeho se nemáme dotýkat? Správně, počítačů. Vycházely články s titulky „pokud se přihlašujete na ssh, děláte to špatně“. Nebo tak nějak. Byla to reklama na školení vzdálené správy (všechny ty Chefy, Ansibly a co já vím. Vlastně ansible není tak špatnej. Stačí vám ssh přístup, python je stejně všude. Zkuste ho.). Ne, že by na vzdálené správě bylo něco vyloženě špatného, špatné je tím začínat. Nebo to mít jako cíl.

Ale to není dost cool. Je vůbec cool ještě cool? Trendem dneška je vytvářet vrstvy. Čím víc vrstev, tím víc (warning: ad blocked). Takže OS má sice dokonalé oddělení uživatelů a programů, ale tak to se zahodí tím, že budeme všechno dělat pod jedním uživatelem a v jednom programu. Ano, mluvím o browseru. Mluvím? Nemluvím, píšu. Takže veškerá dosavadní práce na zabezpečení OS, ochraně paměti, práv, priorit, limitů, capabilities se může zahodit. Teď je potřeba pracovat na ochranně tabů. V jednom programu. U jednoho uživatele. Na jednom počítači. Jedné říše. (?)

Něco podobného se stalo s balíčky. Nikdo nechce tvořit balíčky. Místo toho vytváří něco jiného, co je sice taky balíček, ale nesmí se tomu říkat balíček. Takže místo starého dobrého otáčky za minutu nebo deb (Na to jsem nic nevymyslel. Nic slušného.) tady máme ploštěnky (ploštice? plochozem?), které jsou ve skutečnosti jen squashfs image se soubory pro daný program. Ano, sice tyto soubory můžete úplně stejně strčit do rpm nebo deb, ale to by na vás bylo asi moc vtipné.

Ne, prostě se budeme balíčkům vyhýbat. Protože jsou dvacet let staré a cokoliv, co je dvacet let staré nemá právo existovat.

Další způsob, jak se vyhnout balíčkům je vytváření balíčků v podobě kontejnerů. Kontejner je nádoba na odpad. Do kontejneru dáte svůj odpad a tváříte se, že zmizel. Jenže co je pro jednoho odpad, je pro druhého poklad. Takže kontejner 1) naložíte na velrybu, 2) ? 3) profit!

Ano, kontejnery jsou super, jaily, lxc, nspawn, klidně i ten docker. Ale nezblázněte se z toho. Pamatujte, že je tady stále ten starý dobrý os se svým super zabezpečením. Spouštět normální procesy je sice old school, ale měla by to být první volba. Někteří se do tohoto modernismu zamotali tak, že i pro své golang výtvory vytvářejí kontejner s jednou binárkou. Hele, o dvě vrstvy níž máš OS, kde to můžeš rovnou spustit. Napiš si k tomu systemd unitu. Unita do /etc/systemd/system, binárka do /usr/local/bin, zabal to do .deb a voilà. Funguje install, update, start, stop, uninstall. Like magic.

A pokud trpíš ssh fóbií a strašně se bojíš, že ti terminál sežere duši (což není sranda), tak si napiš ve svém oblíbeném správci repositářů (pokud to zrovna náhodou není gitea) CI skript, který vygeneruje balíček, vstrčí jej do lokálního repositáře, na testovacím tester server targetu pustí apt update && apt install můjnejlepšíbalíčeknasvětě a je to. Potom po každém commitu máte čerstvý testovací tester k testování. Jestli je vhodné spouštět CI skript po každém commitu nechám schválně nezodpovězené.

No my starší tohle sice nepoužíváme, protože máme Makefile. I když syntaxe Makefile je strašná a nikdo by se na ni neměl dívat. No a my ještě starší (sakryš, kolik vás tady je? hele, běžte pryč, tohle už dopíšu sám, jo dík za pomoc a nazdar) se nebojíme ssh a pouštíme to ručně. Protože se rádi dotýkáme své práce.

Distribuovaný monolit

01.
září
Vít Kotačka
Disclaimer: Tento článek je napsán pod vlivem confirmation biasu. Měli jsme v práci takovou planou diskuzi o microservices vs. monolit. Jelikož to k ničemu nespělo (ehm, jsem z toho vycouval 🤭), řekl jsem si, že si v tom udělám trochu jasno a abych si potvrdil, že to, co tak nějak intuitivně tuším, je podepřený nějakými reálnými zkušenostmi. Následující text je kompilací článků, které jsem četl, respektive rekonstrukcí z výpisků, které jsem si během jejich čtení pořídil.

Podpora občanské společnosti v oblasti digitálních technologií chybí. Pomůže Civic Tech Open

01.
září
Nadace OSF

Velká část občanské společnosti a veřejného sektoru se aktivně podílí na řešení společenských problémů. K tomu je čím dál častěji zapotřebí využívání digitálních technologií. Přestože občanský sektor dělá v digitální oblasti první krůčky, cílená a systematická podpora snahy o digitalizaci chybí. Využívání technologií však může přispět ke vzniku efektivních řešení společenských výzev, posílit občanská práva a svobody a v dlouhodobém horizontu pomoci při otevírání dat státu. Večer s názvem Civic Tech Open: Občanský sektor digitálně je krokem k nastartování podpůrné sítě pro neziskové organizace, které chtějí možnosti digitalizace využít. Večer pořádá Nadace OSF a uskuteční se 18. listopadu v Auditoriu DOX. 

V rámci večera Nadace OSF ocení aplikace, které vznikly v uplynulém roce a ukazují, jak z digitálních nástrojů může profitovat veřejnost. Ať už jde o pomoc a péči, vzdělávání, ochranu životního prostředí, veřejné zdraví nebo kulturu, vznik nástrojů postavených na veřejně dostupných datech významným způsobem ovlivňuje kvalitu života. Do 8. ročníku soutěže Společně otevíráme data se mohou hlásit aplikace, které se věnují jedné z následujících oblastí: životní prostředí a klima, vzdělávání, zdraví, městská data nebo COVID-19. Registrace do soutěže je otevřena od 1. září do 25. října. Soutěž inspiruje občanský sektor k systematičtější práci s daty a vytváření online nástrojů ve prospěch společnosti.  

V minulém roce v soutěži Společně otevíráme data vyhrály aplikace, které by se mohly stát základní výbavou pro každého občana. Aplikace CityVizor přehledně vizualizuje rozpočet a plnění obcí, Reflektor dává vědět, když se v politice děje něco zajímavého, Mapa vysílačů mapuje televizní vysílače a jejich signály. Aplikace Cyklodoprava v Brně přehledně zobrazuje data o městské cyklistice a je podkladem pro její vylepšení. Web Golemio otevírá data hlavního města Prahy. Svou aplikaci do letošního ročníku můžete přihlásit zde

Cílem soutěže je mimo jiné poukázat na nutnost otevírání dat a kontinuální práci se státem. Podle ředitele Nadace OSF Roberta Basche máme před sebou ještě dlouhou cestou k vybudování efektivní veřejné správy. „Přestože v mnoha segmentech začíná veřejná správa čím dál lépe a efektivněji pracovat s daty, pandemie COVID-19 odhalila ohromné mezery v tom, jak pracujeme s daty v oblasti zdravotnictví. Nejen, že data nejsou otevřená, ale vypadá to, že je problém i v oblasti jejich sdílení na úrovni státu. Takhle efektivní veřejnou správu nevybudujeme. Soutěž dlouhodobě ukazuje, že cesta se dá najít, když se chce.” 

Civic Tech Open zároveň podpoří neziskové organizace, které jsou s ohledem na digitální technologie a zpracování dat v naprostých začátcích. Pro ty je připravena soutěž v podobě prezentace nejlepších myšlenek a nápadů na zpracování a využívání dat na digitální řešení nějakého společenského problému. Cílem je organizacím ukázat, jaký dopad na jejich práci a práci s jejich klienty mohou digitální technologie mít a integrovat práci s daty a digitálními technologiemi jako součást běžné denní agendy. Vítězové soutěže s názvem Stand-up: Neziskovky v digi světě získají nejen finanční odměnu, ale zároveň napojení na IT specialisty, kteří jim pomohou jejich nápady dotáhnout do konce. Do soutěže se organizace mohou hlásit opět od 1. září do 25. října na této adrese

„Současná pandemie prokazuje přínos digitálních technologií a jejich využití v každodenní lidské činnosti. Mnohdy se z nich stala klíčová řešení při zajištění základních potřeb a dostupných služeb. Odvrácená strana mince současně ukázala, že ne všechny sektory jsou na digitalizaci dostatečně připravené. Kupříkladu neziskový sektor jednoznačně zaostává, i přesto, že v rámci naší země odvádí neskutečně mnoho důležité a často nenahraditelné práce. Zásadně se podílí na kvalitě života v Česku. Chceme, aby jeho přínos trval i nadále, a proto naše aktivity začínáme směřovat na podporu digitalizace neziskového sektoru,” říká Josef Šmída z Nadace OSF. 

Harmonogram:

  • Otevření registrace do soutěží: 1. září 2020
  • Uzavření registrace do soutěží: 25. října 2020
  • Datum konání Civic Tech Open (a vyhlášení obou soutěží): 18. listopadu 2020 v Auditoriu DOX

Kontakt pro média: Markéta Wittichová: marketa.wittichova@osf.cz

Kontakt pro otázky k soutěžím: Josef Šmída: josef.smida@osf.cz 

The post Podpora občanské společnosti v oblasti digitálních technologií chybí. Pomůže Civic Tech Open appeared first on Nadace OSF.

Ohlédnutí za Open Data Pivo*Limo

31.
srpna
Nadace OSF

Ve středu 26. srpna se v žižkovském Prostoru 39 konalo tradiční neformální setkání neboli „Stammtisch“ datařské komunity s přesahem. Hlavní téma tentokrát byla práce s daty v neziskovém sektoru a rozvoj civic tech v ČR. Těší nás velký zájem, který tato akce vyvolala.

Mám velkou radost z rekordní účasti, z obrovského zájmu o problematiku nejen otevřených dat, ale i o potvrzený zájem o práci s daty v prostředí neziskovém sektoru. Chceme se začít více věnovat podpoře oblasti civic tech a pro její rozvoj je účast nezisku zcela nenahraditelná.

Josef Šmída, koordinátor projektu Náš stát, naše data

 

Prezentace jednotlivých vystupujících si můžete stáhnout zde:

Těšíme se na viděnou 18. listopadu na Civic Tech Open – večeru na počest otevřených dat a rozvoje občanských technologií, který se uskuteční v holešovickém Centru současného umění DOX. Více informací zde.

 

The post Ohlédnutí za Open Data Pivo*Limo appeared first on Nadace OSF.

Tisk v přesném měřítku (PDF, PPD, CUPS)

Problém s tiskárnami je, že… Nechci dnes mluvit o hardwarových závadách (jako že vám třeba zaschne náplň v inkoustové tiskárně), ale o těch softwarových. V dobách, kdy jsme běžně k počítačům připojovali jehličkové tiskárny pomocí paralelního portu, byla situace v lecčems jednodušší – s tiskárnou jsme komunikovali více napřímo a ta poslušně plnila naše příkazy (takže jsme si třeba potiskli místo papíru válec, když jsme zadali špatné rozměry). S tím, jak roste komplexita softwaru, přibývají v systému další mezičlánky – a ty občas kompenzují chyby uživatele a jindy mu přidělávají starosti. Potištěných válců ubylo, ale zmuchlaných papírů v koši je pořád dost.

tisk v přesném měřítku, tisknutelná oblast a okraje