Planeta OpenAlt

Postrehy z večerného školenia Amazon Leadership Principles od robíme.it

28.
října
Fero Volár
Postrehy z večerného školenia Amazon Leadership Principles od robíme.it

Trinásteho októbra organizoval portál robime.it večerný workshop Amazon Leadership Principles - ako viesť (nie len) seba. Bolo to zaujímavé a príjemne rozprávanie Ľuboša Bosáka, ktorý 9 rokov pracoval v Amazone ako softvérový inžinier a manažér vývoja v americkom Seattle a Michala Čizmazia - ten bol 4 roky softvérový inžinier v Toronte v Kanade.

Za 3 hodiny prešli 5 zo 14 princípov, ktoré sú známe ako Amazon Leadership Principles. Tieto princípy sa neustále vyvíjajú a upravujú, tak ako sa mení samotná spoločnosť. Konkrétne bola reč o týchto princípoch:

  • Hire and Develop the Best - zamestnaj a rozvíjaj tých najlepších
  • Ownership - vlastníctvo
  • Earn Trust - získaj si dôveru
  • Customer Obsession - posadnutosť zákazníkmi
  • Bias for Action - tendencia konať

Každý princíp bol detailne popísaný a vysvetlený a za každým sa skrýval jeden alebo viacero reálnych príbehov, ktoré Ľuboš alebo Michal zažili. Aj keď sa Amazon na školení oficiálne nepodieľa bolo to zaujímavé nahliadnutie do života v takejto spoločnosti, ktorú nikomu z vás netreba predstavovať.

Tieto princípy pomáhajú budovať, rozvíjať a zjednotiť firemnú kultúru v tejto spoločnosti. Zároveň ponúkajú návod ako sa zachovať v konkrétnych situáciach a hovoria čo je štandard.

Tak isto dávajú jednotlivcovi možnosti ako a kam sa môže ďalej rozvíjať – hovoria aké soft skills sú oceňované.

Samozrejme Amazon je už nadnárodný gigant a patrí medzi najhodnotnejšie spoločnosti. Amazon Leadership Principles je ale dobrým príkladom, ktorým sa dá inšpirovať aj v menších firmách. Dáva totiž dôraz na prozákaznícky prístup a neustále vzdelávanie sa.

Takže pokiaľ pracujete na vedúcej pozícii, niekoho manažujete, alebo hľadáte dobrý základ pre vaše hodnoty a princípy, tak Amazon Leadership Principles určite môže byť dobrým štartom.

Za pozvanie na školenie ďakujem robime.it

Neziskovky a další iniciativy v boji proti koronaviru #2

27.
října
Nadace OSF

V souvislosti s druhou vlnou pandemie koronaviru se podobně jako na jaře spustila obrovská vlna pomoci a solidarity. Co nabízejí neziskové organizace a občanské iniciativy? Non-stop infolinky, rozvoz potravin, psychosociální pomoc a mnoho dalšího. Rádi bychom pomohli se šířením dobrých nápadů a projektů na našich online kanálech, poskytli relevantní informace a sdíleli dobrou praxi. Víte o iniciativě, která pomáhá lidem kolem vás situaci s koronavirem v Česku zvládnout? Dejte nám vědět.

 

Aktivity organizací

Charita ČR nabízí poradenství při řešení možných dluhů, při péči o člena rodiny a mnoha dalších tématech v sociální i zdravotní oblasti. Dále jsou k dispozici linky krizové pomoci, kde je možné se svými úzkostmi a obavami a získat psychologickou podporu. Charita dále nabízí  pomoc cizincům v ČR formou poradenství, tlumočení a základní krizové intervence v několika jazycích. 

 

 

Elpida ve spolupráci s Junák – český skaut z.s. nabízí v rámci projektu Skautská pomoc Lince seniorů bezplatnou pomoc při zajišťování každodenních potřeb seniorů v době pandemie COVID-19, kterým je z důvodu např. jiných zdravotních komplikací doporučeno vyhýbat se místům s vysokou koncentrací osob. V tuto chvíli skauti realizují pomoc v těchto činnostech: nákup potravin a základních potřeb (v rozsahu ideálně na celé stokoruny, dle individuálního nákupního seznamu), návštěva pošty (kdy není nutné, aby byl senior přítomný osobně), návštěva lékárny. Stačí zavolat na bezplatnou linku 800 200 007 a sdělit, s čím potřebujete pomoci.

 

Nadace Krása pomoci – stejně jako v první vlně zajišťuje nákupy a léky pro seniory; do některých domovů pro seniory poslala AllInOne Počítače (pro komunikaci klientů s rodinou), dále rozesílá vitamíny, roušky, respirátory i drobné radosti; edukuje veřejnost o problematice sociální izolace. Nadace také podporuje linku Sluchátko – psychoterapeutickou pomoc pro seniory. Plánuje podpořit mezigenerační sdílení zapojením (před)školáků do výroby maskotů a křížovek seniorům pro zkrácení dlouhé chvíle. Zapojuje dobrovolníky na kamarádské hovory po telefonu – jde o dlouhodobé páry dobrovolník-senior i flexibilní dobrovolnictví. 

 

Maltézská pomoc, o. p. s.pro seniory a osoby se zdravotním postižením spustila na jaře 2020 Maltézská pomoc Návštěvy po telefonu. Napříč centry Maltézské pomoci jsou na telefonu dostupní koordinátoři a dobrovolníci, kteří prostřednictvím telefonního hovoru zpříjemní seniorům karanténní chvíle. Veřejně se do projektu zapojilo devět center spadajících pod Maltézskou pomoc – jde o centra v Olomouci, Brně, Mělníku, Neratovicích, Uherském Hradišti, Otrokovicích, Přerově, Šumperku a Jeseníku. Zájemci kontakt s dobrovolníkem na telefonu mohou zavolat koordinátorovi na telefonní číslo dle oblasti, do které spadají. Kontakty zde.

 

Centrum pomoci Paměť národa nabízí pomoc pamětníkům, jejichž vzpomínky byly zaznamenány v rámci dokumentaristického projektu Paměť národa – válečným veteránům, účastníkům domácího odboje, bývalým politickým vězňům, přeživším holokaustu, disidentům a dalším. Centrum zajišťuje zprostředkování nákupu potravin či jiného zboží, vyzvednutí léků či pomoc se zprostředkováním lékařské či psychologické pomoci a další služby. 

 

Centrum inkluzenabízí HELP linku Centra pro rodinu a HELP linku Centra finanční a právní podpory a také online psychologickou/psychoterapeutickou podporu či podporu v oblasti řešení financí, dluhů, insolvencí apod. Konzultace centrum poskytuje telefonicky, prostřednictvím emailu, Skype či Facebooku. Intenzívně se také poskytuje podporu sociálně znevýhodněným dětem a rodinám při domácím vzdělávání, kterým pomáhá při domácí přípravě do školy, zprostředkovává komunikaci mezi školou a rodinou, nabízí online videokonzultace a individuální doučování a také pro ně intenzívně shání potřebnou techniku (notebooky a tablety).

 

Aperio – Společnost pro zdravé rodičovství, z.s. nabízí bezplatnou právní a psychologickou poradnu pro rodiče a Krizovou linku pro mámy a táty. Po telefonu, na webu i osobně (během nouzového stavu online vybraným způsobem) poskytují poradkyně Aperia první psychologickou pomoc přetíženým, vyčerpaným a bezradným rodičům. Radí rodičům v oblasti rodinného, pracovního práva a sociálního zajištění rodiny. Poradenství je zdarma. Poradkyně sledují aktuální opatření např. ohledně čerpání OČR apod. V Průvodci porodnicemi Aperio monitoruje a informuje o aktuální situaci v porodnicích, zejména pokud jde o přítomnost osoby blízké u porodu a na poporodním oddělení. 

 

► Sdružení pro integraci a migraci poskytuje bezplatné právní, sociální a psychosociální poradenství (v češtině, angličtině a ruštině) migrantům bez ohledu na pobytový status. Otevřeno je v pondělí, ve středu a ve čtvrtek na objednání v kanceláři na Praze 3. Konzultace jsou možné také online, po mailu a telefonu. Organizace nabízí také služby interkulturních pracovníků (především v jazycích vietnamština, ruština, mongolština, španělština a ukrajinština), doučování dětí cizinců online, překlady informací o opatřeních v rámci nouzového stavu, jak postupovat při podezření na nákazu a další. Pro dotazy je k dispozici email: poradna@migrace.com nebo mobil (právní konzultace): 605 263 035 603 547 450. 

 

Projekt Dělám co můžu – psychologové, psychiatři, sociální pracovníci, terapeuti, duchovní a pedagogové nabízí online psychologickou podporu všem, kteří ji v této náročné době potřebují. Zkušený tým odborníků je tu pro všechny zdravotníky, policisty, lékárníky, hasiče, starosty, sociální pracovníky, záchranáře a další pracovníky v první linii. Nonstop linka psychické pomoci: 116 123.

 

 

Pomoc obětem domácího násilí, jejichž situace se aktuálně může výrazně zhoršit, nabízí Bílý kruh bezpečí. Poradny Bílého kruhu bezpečí zůstávají v provozu během nouzového stavu beze změn. K dispozici je i nonstop Linka pomoci obětem kriminality a domácího násilí na tel. čísle 116 006. Více info na www.116006.cz.

 

► PROFEM, Centrum pro oběti domácího a sexuálního násilí nabízí on-line poradnuchatové poradenství, telefonní linku 608 222 277 (pondělí až pátek od 9.00 do 15.00) a také Facebook messenger.

 

 

► Organizace Persefona se věnuje pomoci obětem zasaženým domácím a sexuálním násilím více než 10 let. Pro oběti domácího násilí, sexuálního zneužívání a znásilnění a jejich blízké jsou k dispozici telefonní linky 737 834 345, 545 245 996, online chatu každý všední den od 9 – 17 hodin na webu, využít lze také e-mail poradna@persefona.cz.

 

► Centrum ROSA nabízí různé formy distančního poradenství pro ženy zažívající násilí ve vztazích. V pracovních dnech mezi 9 – 18 hodinou je možné využít telefonní linku 739 709 764 nebo SOS linku 602 246 102. Lze využít také internetové poradenství prostřednictvím formuláře na www.rosa-os.cz a www.rosacentrum.cz. Dotazy lze psát i na mail poradna@rosa-os.cz. Nově, prostřednictvím chatu, je centrum k dispozici v úterý (13-15), čtvrtek (9-11) a pátek (9-12) na www.rosacentrum.cz vpravo dole. 

 

Nevypusť Duši je nezisková organizace, jejímž cílem je zlepšení informovanosti Česka v oblasti duševního zdraví. Pracujete v pomáhající profesi vy nebo váš blízký? V případě, že je toho na vás moc, nebojte se vyhledat odbornou pomoc. Pro pracovníky a pracovnice ve zdravotnictví funguje nonstop Linka kolegiální podpory – 607 400 591 nebo 720 219 618. Praktické rady, jak zvládat aktuální náročné období naleznete na Facebooku organizace.

 

Zdravotní klaun že těžké situaci je velkým pomocníkem dobrá nálada, už bylo dokázáno. Pomáhá ke zlepšení psychického stavu i k uzdravování. Proto stojí Zdravotní klaun po boku zdravotnického personálu co nejdéle to půjde, aby mohl rozdávat radost tam, kde se jí nedostává (nemocným dětem, rodičům i přetíženému personálu). Za dodržování přísných hygienických pravidel organizace pokračuje v klauniádáchpravidelných návštěvách hospitalizovaných dětí po celé ČR; návštěvy pravidelně konzultuje s nemocnicemi, vedením, hygienou. “Uzavřeným” nemocnicím nabízí Virtuální klauniády, a to buď v domluvený čas pro děti na daném oddělení nebo na objednávku pro konkrétní dítě. Virtuální klauniádu si také může objednat zdarma každý rodič pro své nemocné dítě v nemocnici či v domácí péči.

 

Centrum Locika přináší sérii podpůrných článků, návodů a informací, jak zvládnout karanténu s dětmi, jak je podpořit a jak opečovat i sám sebe. Jak naložit s vlastním strachem a úzkostí. Toto období je pro rodiny zasažené domácím násilím opravdu nelehké. Podpoří klienty/ky i formou distanční pomoci – ve standardních otevíracích hodinách na lince 734 441 233, případně na mailu info@centrumlocika.cz.

 

► Nezisková organizace EDA poskytuje ranou péči v ČR rodinám s dětmi s postižením a v souvislosti s koronavirovou krizí nabízí pomoc všem, kteří se potřebují vypovídat nebo se poradit. Pokud na vás doléhá tíha aktuálních událostí, využijte bezplatnou Linku EDA 800 405 060, která je určena klientům z celé ČR. Více zde.

 

Dárcovské výzvy

► Charita ČR: Sbírka pro Česko. Na vlně pomoci proti bezmoci. Veřejná sbírka je určena na přímou finanční pomoc lidem, kteří kvůli pandemii onemocnění covid-19 a s tím spojenými vládními opatřeními přišli o peníze nutné k zajištění základních životních potřeb. Vybrané peníze budou použity na přímou pomoc lidem v nouzi, v kritické životní situaci, dětem a matkám s dětmi, těžce nemocným, lidem bez domova a bez přístřeší, opuštěným nebo starým lidem, kteří se v této výjimečné situaci ocitli v tísni. Více informací zde.

 

Diakonie ČCE: Sbírka pro lidi v nouzi. Veřejná sbírka na pomoc těm, kteří dlouhodobě žijí s napjatým rozpočtem a nyní se vlivem ztráty příjmů dostali do velmi svízelné situace. Můžete příspět také do Sbírky na pomoc pečovatelkám. Kvůli karanténám a nedostatku personálu jsou pečovatelky a pečovatelé pod velkým tlakem. Finanční dary jim umožní získat výpomoc a potřebné vybavení. Pomozte ochránit a povzbudit lidi, kteří se starají o ty nejohroženější. 

 

Armáda spásy: Sbírka na pořízení roušek a desinfekčních prostředků. Armáda spásy, jakožto poskytovatel služeb pro lidi extrémně vyloučené ze společnosti, chce ve svém úsilí vytrvat i v této nepříznivé době. Pro zajištění bezpečnosti práce zaměstnanců a zajištění maximální eliminace případného šíření nákazy v cílové skupině lidí bez domova, je potřeba zajistit vybavení všech zařízení dostatečným množstvím ochranných pomůcek pro zaměstnance (respirátory) a pro uživatele (roušky), dále dostatečné množství desinfekčních prostředků a dalšího materiálního vybavení. Tento bezpečnostní základ je nutností, aby se virus nešířil mezi dalšími občany. Přispět můžete zde.

 

► Iniciativa Energii lékařům se rozhodla podpořit zdravotníky a zdravotnice v první linii boje s epidemií. Na jaře se podařilo vybrat prostředky na 66 tisících balíčků pro tisíce zdravotníků ze 70 zdravotnických zařízení. Ze vzkazů od lékařů, lékařek a zdravotníků bylo zřejmé, že tato pomoc opravdu pomohla. Aktuální kolo výzvy právě běží

 

Pet Heroespomoc zvířatům, která se ocitnou v nouzi a na které nám stačí kapacita. Organizace vytvořila dárcovskou výzvu, ve které se snaží získat finanční prostředky na pomoc zvířatům, která se ocitnou v nouzi vinou koronavirové krize. Převážně jde o zvířata majitelů, kteří přišli o práci a následně také o bydlení nebo se jejich situace vinou koronaviru zásadně změnila a nedokáži se o zvíře postarat. Takovým psům a kočkám organizace hledá dočasné péče a jiné domovy. Více zde

 

 

Grantová řízení a nadační příspěvky

Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové vyhlásil 19. října 2020 nové mimořádné grantové řízení Fond pomoci potřebným během druhé vlny epidemie koronaviru. Cílem programu je podpořit nestátní neziskové organizace působící v sociální a zdravotně sociální oblasti a poskytující sociální služby určené pro seniory, dlouhodobě nemocné, osoby se zdravotním postižením a lidi ohrožené sociálním vyloučením. Výbor dobré vůle vložil do fondu částku 2 miliony korun a zároveň na tyto účely mohou přispívat jednotlivci a firmy zde. O příspěvek z programu lze žádat od pondělí 19. října 2020 až do vyčerpání finančních prostředků ve fondu. Více informací zde.

The post Neziskovky a další iniciativy v boji proti koronaviru #2 appeared first on Nadace OSF.

Utiekli sme do Tatier | VLOG #86

27.
října
Fero Volár
Utiekli sme do Tatier | VLOG #86

Tak ma to nejako prestalo baviť a potreboval som vypadnúť niekde, kde je pekne. Dať si pauzu a nabrať energiu na to čo príde. Pôvodne bola v pláne dovolenka v Južných Čechách. Situácia sa ale nakonec vyvinula inak a ako alternatívu sme vybrali Vysoké Tatry, konkrétne Štrbské Pleso.

Bol som na ňom naposledy keď som mal asi 11-12 rokov. Minulý rok sme sa v polke cesty zo Štrby otočili, lebo bola neskutočná hmla. Tento rok to naštastie dopadlo inak - lepšie.

Počasie vyšlo parádne, málo ludí a veľmi príjemné prijatie v hotely Panoráma. Pár dní prechádzok počas posledných teplých dní tohto roka. Návrat sme stihli presne do zákazu vychádzania.

GitHub odstránil repozitár youtube-dl

26.
října
Fero Volár
GitHub odstránil repozitár youtube-dl

GitHub (Microsoft) odstránil oficiálny repozitár projektu youtube-dl dostupný na github.com/ytdl-org/youtube-dl, kde sa teraz nachádza informácia o porušení DMCA. Žiadosť o zrušenie repozitára podala neslávna RIAA (Recording Industry Association of America).

Dôvodom je možnosť použiť tento nástroj na sťahovanie obsahu, ktorý takúto činnosť nedovoľuje. Ako napríklad YouTube video pod Standard licenciou.

Podľa takéhoto prístupu RIAA je teoreticky možné zablokovať akúkoľvek aplikáciu, ktorá vie vykonávať HTTP požiadavky a ukladať ich k sebe, či už z jedného zdroja alebo jeho streamovacích fragmentov.

Okrem oficiálneho repozitára sa žiadosť týka aj jeho forkov, dokonca aj privátnych. Projekt je naďalej dostupný na webe youtube-dl.org.

Strukturovaná diskuse o COVID-19

Pokud vás tohle téma ještě nepřestalo bavit a chcete k němu něco říct, myslím, že by pomohlo dát diskusi nějakou strukturu. Měli bychom rozdělit jednotlivé argumenty a komentáře do kategorií podle toho, zda pomáhají ekonomice (méně ekonomických škod) nebo1 zdraví (méně nemocných a mrtvých) a podle toho, zda jde o opatření, které (by) měla udělat vláda, nebo zda jde o věci, které by měl dělat či nedělat každý z nás, ať už jako občan, zaměstnanec nebo podnikatel. Tím nám vznikají ...

Weekly #129 - AWS IPv4, Ionic Vue, Atlassian, node.js 15

23.
října
Fero Volár

Technológie

UX & Service design

Social media & marketing

Startupy & biznis

Spoločnosť

Kniha týždňa

Michael Moore - Klasická filozofie v kostce

Weekly #129 -  AWS IPv4, Ionic Vue, Atlassian, node.js 15

Weekly #129 -  AWS IPv4, Ionic Vue, Atlassian, node.js 15

Klasická filozofie v kostce podává přehledné dějiny antické filozofie. Od Sokrata, Platona či Aristotela po Pythagora ke stoicismu Marka Aurelia. Kniha je navíc doplněna o mapy, diagramy, přehledy a tabulky.

Sleduj ma na goodreads.com/FeroVolar

Jan Böhm: Pokud neziskovka rezignuje na digitalizaci, připravuje se o obrovský dopad svojí práce

21.
října
Nadace OSF

Jsme přesvědčeni, že digitalizace může přinést výrazné zefektivnění i zpřehlednění práce neziskového sektoru. Proto v Nadaci OSF letos připravujeme druhý díl stand-upu Na stojáka: Neziskovky v digi světě, určený neziskovým organizacím. Cílem je ocenit nejlepší nápady a myšlenky občanského sektoru na webovou či mobilní aplikaci, návrhy na otevření datových sad a jejich využití nebo zajímavý podnět pro práci s již dostupnými daty. Prostě cokoliv, co zlepší život občanů v České republice – pomůže nám být lépe informovaní a více se zapojit do řešení věcí, které nás občany trápí. Jan Böhm, digitální stratég Lékařů bez hranic, v rozhovoru popisuje, proč si myslí, že je dobré, aby se neziskové organizace práce s daty a digitálními technologiemi nebály. Popisuje, jak zefektivnění digitální komunikace jednotlivým organizacím pomohlo, a jaké konkrétní dopady může mít, pokud se digitální nástroje využívají smysluplně a s jasným cílem.

Pracujete pro Lékaře bez hranic jako digitální stratég. Jaké segmenty digitální komunikace jsou pro Vaši práci klíčové a jak je využíváte? 

Starám se o podporu našich komunikačních týmů v zemích, kde působíme, a zajišťuji, aby efektivně využívaly digitální nástroje – obsah, reklamy a monitoring na sociálních sítích, WhatsApp a tvorbu kampaní, které slouží jako ochrana v případě, kdy někdo začne podrývat důvěru v to, co my děláme, nebo důvěru v naši nezávislost. Pak mám ještě specifické projekty, ve kterých se snažíme využívat analýzu sociálních sítí pro hledání influencerů a názorových vůdců v zemích, kde působíme – konkrétně se tímto tématem zabýváme hlavně v Iráku a v Nigerii.

Proč by měly neziskové organizace využívat digitální technologie? A jak?

Nenapadá mě žádný segment, který by nebyl digitální transformací dotčený. Myslím si, že klíčové je, aby se každá neziskovka, která chce něco dělat efektivně, zamyslela nad tím, kde jsou jejich lidi, jaké faktory je ovlivňují a jakým způsobem s nimi mohou vstoupit do komunikace. Základní pravidlo je, že pokud já nevstupuji do komunikace, nemám možnost ji ovlivnit. 

Co podle vás v českém neziskovém sektoru v tomto směru chybí a mělo by se na poli digitalizace více rozvíjet? 

Ve srovnání s tím, co vidím jinde, si myslím, že ČR je na tom relativně dobře. Máme tu hodně pokročilých platforem, jednotlivců, skupin a organizací (Česko.Digital, Nadace OSF a dalších), které se zabývají otevřenými daty a digitální složkou práce neziskovek. Jako největší současné riziko vnímám, jestli jsou neziskovky schopné tento potenciál vytěžit a něco s ním dělat. Otázka komunikace na Facebooku byla třeba před pár lety relativně triviální. Dalo se to řešit pár školeními a člověk získal nějaký základ a pak mohl jít metodou pokus-omyl. Dneska jsme úplně jinde. Úspěšnost komunikace na Facebooku závisí na úspěšnosti reklamy a schopnosti to dělat kvalitně a ne jednoduchým kliknutím na tlačítko „propagovat“. To samozřejmě vyžaduje čas, kapacitu a chápání těch mechanismů. A pokud to neziskovka vzdá, protože na to nemá kapacitu, tak se připravuje o obrovský dopad svojí práce.

Můžete k tomu uvést nějaký konkrétní příklad z vlastní praxe?

Na naší misi Myanmaru používáme facebookové reklamy. Dříve s tím tým na misi pracoval jen na základní bázi, klikl na tlačítko „propagovat“, dal na to omezený rozpočet a cílení reklamy neřešil. A letos tam přišla nová kolegyně a začala se více zabývat tím, jaký obsah pro sociální sítě tvořit a využívat cílení reklamy. A my jsme se stejným rozpočtem zasáhli desetkrát víc lidí, některé příspěvky zasáhly až milion lidí.

A to si pak člověk uvědomí, že když stráví půl hodiny děláním facebookového příspěvku a pak do toho nedá tu energii a peníze na propagaci, což nemusí být velké peníze, že to je, jako když děláte světovou architekturu na dětském pískovišti. Je to dost dobré, ale vlastně se o tom nikdo nedozví. Je potřeba investovat peníze i čas, aby se to dostalo někam dál. To je podle mě největší výzva pro občanský sektor v Česku: tím, jak je oblast digitální komunikace sofistikovaná a komplexní, tak hrozí, že to část organizací vzdá.

Co byste neziskovkám poradil? Těm, které neví, kudy do toho nebo si třeba ty přínosy digitalizace ani neuvědomují?

Jedna z věcí, co bych na jejich místě zkusil, by byla najít si experta z venku, se kterým bych začal trávit čas, bez ohledu na to, jestli mám přesně představu o tom, co by mi ta digitalizace měla přinést a na jakou oblast bych se měl zaměřit. Zkrátka nechat někoho nahlédnout pod pokličku toho, co dělám, a nechat si od něj poradit.

Na jaře jsme se v Nadaci OSF intenzívně zabývali dopady korona krize na neziskový sektor. Jakým způsobem by mohla podle vás digitalizace v současné situaci neziskovkám pomoci?

Myslím si, že ta situace přinesla samozřejmě hodně těžkostí – budoucnost financování některých organizací je třeba aktuálně dost bolestivé téma. Na druhou stranu se v tom objevuje i spousta nových možností, co se dá dělat. Konkrétní příklad u Lékařů bez hranic je téma zdravotní osvěty, což je součást naší práce. Osvěta v offline světě se děje tak, že máme zdravotní týmy a ty dělají akce ve vesnicích, kde působíme. Hrají divadla, písničky a vysvětlují lidem, jak se chránit před malárií, cholerou a jak se ty nemoci přenáší. Před dvěma lety jsme se pustili do osvěty online, což letos zažilo obrovský boom. Ten souvisí s tím, že nebylo možné se s těmi lidmi potkávat a v mnoha zemích nebylo možné akce dělat. To nám odhalilo nové příležitosti, kterým se věnovat, a nové možnosti, jak s těmi lidmi interagovat. Věnuje se tomu můj bývalý kolega z pražské kanceláře Jakub Hein.

Napadá vás nějaký další příklad vaší práce s digitálními nástroji během koronakrize?

Když letos v březnu došlo v Bruselu k lock downu, dělali jsme kampaň na Facebooku s cílem oslovit lidi, kteří žijí v Bruselu a nemluví francouzsky a vlámsky, ale arabsky, farsí a amharsky. Za pomoci kulturních mediátorů a rodilých mluvčí jsme tyto lidi oslovovali s tím, že jim můžeme pomoct, pokud mají nějaké otázky k aktuální situaci. A skutečně nám spousta cizinců žijících v Bruselu začala psát: „Tady se něco děje a my nevíme co, v televizi o tom něco říkají, vidíme, že se zavírají obchody, že na ulici nejsou lidi, ale potřebovali bychom vědět, jaká jsou opatření.“ A to je něco, k čemu jsme byli dotlačeni koronakrizí, ale je to i fantastická příležitost, jak se dostat k lidem, kteří by normálně nikam nepřišli a kteří jsou zavření doma.

V čem vidíte naopak limity digitalizace? Na co nestačí nebo kdy může být spíše kontraproduktivní?

Při přechodu na virtuální komunikaci je hodně náročné fungování týmů. Mluví se o tom, že jsou dva optimální modely, které můžou fungovat: jeden je, že jsou všichni na jednom místě, druhý je, že jsou všichni online. Ve druhém případě je důležité vymyslet, jak tým může udržovat nějakou týmovou soudržnost a extrémně náročná je otázka nástupu nových lidí. Ale nejhorší model, který existuje, je ten, kdy část týmu sedí společně v místnosti a část je virtuální. Protože potom je to takové dvourychlostní a těm, co jsou na dálku, tak vlastně ujíždí vlak a udržet efektivní spolupráci je extrémně těžké. 

Text: Eliška Vidomus


Nepromeškejte příležitost přihlásit se do našich soutěží! Deadline je v neděli 25. října 2020. 

The post Jan Böhm: Pokud neziskovka rezignuje na digitalizaci, připravuje se o obrovský dopad svojí práce appeared first on Nadace OSF.

Nette security bug CVE-2020-15227

20.
října
Josef Jebavý
V oblíbeném PHP frameworku Nette, který je určen pro webové aplikace, byl objeven bezpečnostní bug. Jak zabezpečit aplikaci nebo server? V tomto článku se dočtete jaké jsou různé možnosti nápravy nebo dodatečného zabezpečení serveru.

Pomalý SecureRandom

Pýcha předchází pád. Nikdy nebudu (snad) tak bláhový, abych si troufal tvrdit, že rozumím bezpečnosti, protože hned potom by se mi to určit ě vymstilo. Ovšem přiznám se, že jednou z motivací psaní mého blogu je i čistě sobecká potřeba mít někde poznámky. Tímto problémem jsem strávil nějaký čas a přemýšlení, takže se dost možná někdy v budoucnu k příspěvku vrátím a připomenu si podrobnosti.

O co šlo? Přišla chyba, že vygenerovat dočasné heslo trvá 90 vteřin.

Prvotní průzkum

Protože sedím v produktové části firmy, tak je prvním krokem zjistit, zda se jedná o produktový nebo až projektový kód.

Mojí noční můrou opravy bugů je, když mi dojdou hypotézy. První myšlenka, ještě než jsem viděl logy, byla ohledně hashovací funkce PBKDF2, jestli to nepřehnali s počtem iterací. Ne vždycky se nám podaří napsat logy, které nám hned pomůžou (člověk je opraví, ale vyžaduje retest a ten někdy bohužel není možný). Tentokrát logy jasně ukazovaly, že se proces zastaví už při generování hesla, ještě před hashováním. A dočasné heslo se generovalo jen o délce osmi znaků. Důležitá informace byla, že generování hesla zkoušeli v integračním testu a bušili do toho jak hluchý do vrat. Což je dobře. Klíčové bylo, že první hesla se vygenerovala bez viditelného zpozdění. A byl to Linuxový virtuální stroj.

Příčina

Jasně, šup na Google a Stack Overflow, kde najdete třeba How to deal with a slow SecureRandom generator? Podle mě je tohle ale jedna z otázek, kdy byste neměli jen zkopírovat řešení a jít dál. Tedy ono byste to asi neměli dělat nikdy, ale tady to platí několikanásobně.

Random

Zdůrazním, že je důležité nepoužívat java.util.Random (ani na něj nepřepínat, pokud se vám zdá java.util.SecureRandom pomalý), jelikož se jedná o předvídatelný generátor. Defaultní konstruktor seeduje čas (obecně dobře předvídatelný) s těžko předvídatelnou hodnotou, která se mění s každou inicializací. Pokud by se ten generátor inicializoval jen jednou někdy na startu, tak když si já (jako korektní uživatel) nechám vygenerovat v noci několik desítek dočasný hesel po sobě, tak je dost pravděpodobné, že dokážu z vygenerovaných hesel dopočítat interní stav toho generátoru (který je pouze 48 bitový a používá velmi jednoduchou logiku). Respektive já to asi nedokážu, ale je hodně podstatně líp matematicky vzdělaných lidí, kteří by to pravděpodobně dokázali. Já vím, není to celé až tak moc pravděpodobné, ale já taky nejsem hacker a tohle je jen první rychlý nápad, jak to případně zneužít.

A hlavně věřte javadocu, kde se píše:

Instances of java.util.Random are not cryptographically secure

SecureRandom

Pro ladění jsme využili následující kratičký kód.

<noscript><pre>public class SecureRandomTest { public static void main(String[] args) { System.out.println(&quot;SecureRandom Test&quot;); final SecureRandom random = new SecureRandom(); // Default: Win - SHA1PRNG, Linux/maxOS - NativePRNG // final SecureRandom random = SecureRandom.getInstance(&quot;NativePRNGNonBlocking&quot;); System.out.println(&quot;Algorithm: &quot; + random.getAlgorithm()); for (int i = 0; i &lt; 100; i++) { System.out.print('.'); final byte[] seed = random.generateSeed(2 * 8); } } }</pre></noscript>

Tím se pomalu dostávám k jádru pudla. Podívejme se do dokumentace SecureRandom Implementations, kde najdeme výčet použitých algoritmů a v jakém pořadí se na jakém operačním systému inicializují.

/dev/urandom

A teď ta nejsložitější část podrobně popsaná v Myths about /dev/urandom, tak abych to nepopletl. Na Linuxu jsou dva stejně kryptograficky kvalitní zdroje náhodný čísel a to /dev/urandom a /dev/random, který je ovšem blokující, kontroluje kvalitu entropie, a když ji nemá dost, tak čeká. Způsobilo nám to dva problémy. Jednak generování mnoha hesel entropii rychle „vyčerpávalo“, jednak entropie se někde sbírá a na virtuální strojích je tento sběr omezený. Nicméně zablokování na nedostatečné entropii se nám podařilo zreplikovat i v IDE na fyzickém našlapaném stroji.

Samozřejmě se nabízí otázka, proč jsou na Linuxu dvě možnosti. Opět vás odkážu na článek Myths about /dev/urandom. Blokující zdroj se doporučuje volat po startu stroje, kdy ještě není nasbíraná dostatečná entropie, a nebo když generujete nějaké SSL klíče, a nebo když se bojíte NSA. Pro běžné použití byste si měli vystačit s neblokujícím zdrojem.

Zpět k javě. Výchozím algoritmem pro SecureRandom je na Linuxu NativePRNG namapovaný na blokující zdroj. Toto mapování lze v JVM změnit nastavením system property java.security.egd (Stack Overflow - What java.security.egd option is for?). Případně lze změnit algoritmus SecureRandom na NativePRNGNonBlocking, který ovlivní výběr zdroje, což byla v našem případě schůdnější varianta. Trochu se to komplikuje, pokud do toho budete míchat Windows stroje, kde takový algoritmus není.

Jedna nezaručená spekulace, o které se zmiňovali na fórech: algoritmus SHA1PRNG namapovaný na neblokující zdroj náhody by mohla být nejrychlejší varianta. Mně ovšem stačilo, že jsem se zbavil těch 90 vteřin.

haveged

Ve Stack Overflow odpovědi zmiňují i démon haveged. Pokud jsem to pochopil, tak funguje de facto úplně stejně jako /dev/urandom. Když má dostatek hardwarové entropie, tak generuje „zcela kvalitní náhodu“. Když nemá, tak generuje o něco „méně kvalitní náhodu“. Takže nedává smysl to používat, spolehnul bych se na /dev/urandom.

Závěr

Generování hesel může trvat dlouhou (zejména na virtuální strojích), ale existuje bezpečný způsob, jak to řešit. Používejte dev/urandom, respektive NativePRNGNonBlocking. Používejte java.util.SecureRandom a vyhněte se java.util.Random.

Související

FAQ: Koho podpoříme při rozvoji digitálních technologií ve prospěch společnosti?

16.
října
Nadace OSF

Letos jsme se v Nadaci rozhodli zaměřit na podporu dat a digitálních technologií, které zlepšují život občanů v České republice – např. tím, že jim umožní přístup k informacím ohledně hospodaření obce, pomohou vyhledat nejlepší cyklotrasu do práce nebo najít sociálního pracovníka pro zajištění péče o prarodiče. Jinými slovy, pořádáme večer na počest otevřených dat a rozvoje občanských technologií ve prospěch společnosti – tzv. civic tech – které pomáhají posílit informovanost a služby pro občany, občanská práva a svobody a řešit společenské problémy.

V rámci večera předáme ceny za nejlepší doposud vytvořené aplikace a nejlepší nápady na digitální řešení společenského problému. Uzávěrka přihlášek do soutěží je 25. října. Nevíte, jestli jsou soutěže pro vás? Podívejte se na přehled, který jsme pro vás připravili. Stále máte otázky? Napište koordinátorovi Josefu Šmídovi na josef.smida@osf.cz. Ráda Vám dotazy zodpoví. 

Soutěž společně otevíráme data

V 8. ročníku soutěže mohou o nejlepší aplikace soutěžit zájemci z řad veřejnosti, neziskových organizací, veřejných institucí, studentů i firem. Smyslem soutěže je rozvoj a zkvalitnění neziskových a občanských služeb pro společnost a zviditelnění přínosu práce s daty, specificky pak otevřených dat a open-Source technologií prostřednictvím příkladů dobré praxe.

Jaké podmínky musím splňovat, abych mohl svou aplikaci přihlásit do soutěže?

Aplikace musí být v českém jazyce, musí splňovat znaky autorského díla, musí být funkční v okamžiku přihlášení do Soutěže a minimálně 3 měsíce po jejím skončení, musí být dostupná zdarma a nekomerční. Pokud byla aplikace přihlášena do některého z předchozích ročníků Soutěže, musí se aktuální verze výrazně lišit od naposledy přihlášené verze. Podmínky jsou podrobně vysvětleny v Pravidlech soutěže zde.

Co když některé kritérium pro hodnocení aplikace nesplňuji na 100%, můžu se i tak přihlásit?

Ano, přihlášená aplikace musí plně splňovat alespoň tři z šesti uvedených kritérii: Společenský dopad, Open Source, Otevřená data, Občanská participace, Transparentnost, Dostupnost. Přičemž žádné kritérium není povinné a všechna kritéria mají stejnou váhu – Vaše aplikace tedy může vyhrát i v případě, že nesplňuje až 3 stanovená kritéria. Popis kritérií a podmínky soutěže najdete zde.

Nevyznám se v kritériích a nevím si rady s přihláškou, co mám dělat?

Kontaktujte co nejdříve koordinátora Josefa Šmídu (josef.smida@osf.cz), rád Vám se vším poradí a pomůže se zorientovat.

Mám pocit, že moje aplikace tematicky nezapadá do žádné soutěžní kategorie. Co mám dělat?

I letos jsou kategorie velmi široce pojaté: např. do kategorie zdraví se vleze vše od roušek, po práci s daty z nemocnic či domovů pro seniory, do kategorie městská data to je vše od mobility po znečištění ovzduší ve městě a městských budgetů. V kategorii vzdělávání cílíme na projekty, které mají za cíl pomáhat společnost vzdělávat, což mohou být i projekty zacílené na zdraví nebo ochranu životního prostředí. Specifickou kategorií je pak COVID-19, do které se lze přihlásit s jakoukoli aplikací, která reaguje na náhlou situaci vyvolanou pandemií – ať už jde o zdraví, bezpečí, právní služby, různé druhy krizových situací.
Soutěžní aplikaci lze přihlásit do dvou kategorií. Pokud se Vám zdá, že se do kategorií nevejdete, ale stejně byste rádi aplikaci přihlásili, kontaktujte koordinátora Josefa Šmídu (josef.smida@osf.cz).

Ještě aplikaci nemám úplně hotovou a vyšperkovanou, můžu se i tak přihlásit?

Ano, pokud je aplikace dokončena a uvedena ve standardní distribuci, aplikace tedy musí být funkční v době přihlášení a minimálně 3 měsíce potom. (Ne, pokud je aplikace teprve rozpracovaná.) Pokud ale váháte s přihláškou kvůli drobným úpravám, není třeba. Odborná porota je tu od toho, aby posoudila, zda aplikace splňuje podmínky soutěže.

Moje aplikace vznikla dříve, než v uplynulém roce, můžu se přesto přihlásit do letošního ročníku?

Ano, aplikace nemusí mít rok vzniku 2020. Pokud se již aplikace v minulosti soutěže zúčastnila, může letos soutěžit pouze v případě, pokud u ní došlo k nějaké výrazné změně, doplnění, či aktualizaci.

Na stojáka: Neziskovky v digi světě

Neváhejte se přihlásit, pokud máte nápad na webovou či mobilní aplikaci, návrh na otevření datových sad a jejich využití nebo zajímavý podnět pro práci s již dostupnými daty a jejich využitím. Smyslem soutěže je podpora digitalizace neziskového sektoru, občanské společnosti obecně.

Nepracuji v neziskové organizaci, ale mám nápad na veřejně prospěšnou aplikaci, můžu se přihlásit?

Ano, pokud svůj nápad rozvíjíte ve spolupráci s neziskovou organizací. (Pokud s žádnou neziskovou organizací nespolupracujete, není možné se přihlásit.)

Co to znamená obhájit si projekt “na stojáka”, co po nás budete chtít?

Nejdříve svůj nápad popište tak, abyste zaujali porotu (viz přihláška do soutěže zde).

Pokud se na základě hodnocení poroty dostanete do užšího výběru, čeká Vás příprava prezentace vašeho nápadu v délce cca 5 minut. Čím atraktivnější a nápaditější Vaše prezentace bude, tím více se zvyšuje šance, že zaujme publikum, které pro Váš projekt pak bude hlasovat. (Už jste viděli v televizi Na Stojáka od HBO? Zkuste si pár dílů pustit jako inspiraci 🙂

Jaké podmínky pro přihlášení musím splnit?

Pro přihlášení do soutěže musíte splnit tyto podmínky (viz podrobněji zde): jeden soutěžící se může zúčastnit s jednou myšlenkou či nápadem; tento nápad musí být prezentován v českém jazyce; mít neziskový charakter; pokud autorem/vlastníkem nápadu či myšlenky není nezisková organizace, musí autor/vlastník prokázat, že v dané věci spolupracuje s nekomerčním sektorem. Soutěžící se musí přihlásit nejpozději do 25. 10. 2020 23:59 hod (přihláška do souteže je k vyplnění zde.)

Musí nápad splnit všechna kritéria?

Ne, všechna kritéria naplněna být nemusí.

Nevím, k čemu by mi bylo používání digitálních technologií, můžete mi dát nějaký příklad?

Digitální technologie pomáhají zvyšovat efektivitu práce, ať už jde o individuální práci nebo práci v týmu. Digitální technologie pomáhají také zvyšovat dopad vaší činnosti. Digitální řešení má tak ambice pomoci zaručit vaší práci nebo obecně vašemu rozhodování lepší výsledky a to zcela nezávisle na vašem poli působnosti. A proto denně využíváme aplikace, které nám pomáhají se orientovat v čase a prostoru, pomáhají nám být mobilní, pracovat distančně a kolektivně i individuálně v reálném čase, umožňují nám vyhodnocovat velké soubory dat a orientovat se v problematice, kterou daná aplikace pomáhá řešit. Příklady takových aplikací uvádíme na našem webu a najdete je i níže.

Myšlenky a nápady mohou cílit na tyto tři hlavní (obecné) okruhy:

Webové a mobilní aplikace
Aplikační software, tedy takové programové vybavení, které interaguje s uživatelem. Aplikace jsou typem software, který slouží uživateli k okamžitému použití a pro různé práce a úkoly. Existují různé typy aplikací, například je můžeme dělit dle toho, pro jaký operační systém jsou určeny. (zdroj IT slovník)
Příklady najdete na našem webu: https://osf.cz/na-stojaka-neziskovky-v-digi-svete/

Otevření datových sad a jejich využití
Cílem může být konkrétní digitální řešení, které je možné pouze a za podmínky poskytnutí (otevření) konkrétních datových sad. Například došlo k otevření dat, která sbírá exekutorská komora a tím pádem k jejich využití při designu a správy “mapy exekucí“, nebo např. kosovská aplikace walk freely mapuje genderově podmíněné sexuální násilí (u nás taková data chybí) či MSF a jejich Missing maps project, kde dochází k dotváření map v místech, kde zatím kartografická práce chyběla.

Práce s daty a jejich využití
Cílem je digitální řešení, které stojí na existujících, dostupných datech nebo naopak taková data generuje. Například webová prezentace Fakta o klimatu a zpracování a vizualizace dat vztahující se ke klimatické krizi, nebo Sigurður Loftur Thorlacius (účastnil se našeho Open Data Expo 2020), který pracuje s daty a vypočítává dopady na životní prostředí v průmyslové oblasti, nebo Amensty Intl. a jejich projekt “decode Darfur”, ve kterém tvoří mapy s dopadem války (podobně jako Missing maps). Může jít ale také o řešení pomáhající FR nebo obecně donorství, například práce s databázemi a CRM.

Jakou technologickou podporu dostaneme? Musíme si za ni platit?

Pro výherce (1. místo) je garantován vstup do inkubačního procesu Česko.Digital, jehož cílem je připravit pro prezentovaný nápad zadání, které bude základem pro případnou realizaci (jako IT projekt). Taková inkubace může trvat 2-4 měsíce, poskytovaná podpora IT expertů (tj. technologická podpora) je zdarma. Z vaší strany to bude vyžadovat personální zdroje, tj. určit osobu, která bude mít vyhrazené kapacity se inkubaci projektu a spolupráci s IT odborníky věnovat. Výhercům druhé a třetí ceny budou zdarma poskytnuty konzultace z oblasti vývoje digitálních technologií.

Je nějaký časový limit, dokdy musí být aplikace hotová?

Časový limit pro realizaci aplikace není stanoven.

Mohu využít i jiné financování na vývoj své aplikace?

Ano, můžete. Financování není nijak omezeno, pouze váš projekt musí být neziskový (viz pravidla).

Kolik hodin v rámci konzultací s IT odborníky bychom mohli získat?

Umístíte-li se na 1. místě, získáte inkubaci nápadu s Česko.Digital (2-4 měsíční intenzivnější spolupráci), v případě 2. a 3. místa získáte 3x 2 hodiny konzultací (ne inkubaci), dle vlastní potřeby.

Co když se projekt i přes snahu nakonec nepodaří dotáhnout do konce?

Samotná realizace projektu není podmínkou čerpání výhry.

The post FAQ: Koho podpoříme při rozvoji digitálních technologií ve prospěch společnosti? appeared first on Nadace OSF.

Výzva: Nekašlejme na druhé!

16.
října
Nadace OSF

Výzva nevládních organizací občanům ČR ke koronaviru

V jarní vlně šíření koronaviru čelily nevládní organizace náporu klientů a práce srovnatelnému se středně velkou katastrofou. Situace se opakuje, jen s mnohem horšími čísly.

Nemalá část společnosti v právě probíhající vlně přesto podle průzkumů nedodržuje ani základní doporučení. Zlehčuje situaci, je unavená a frustrovaná z karantény na jaře, nedůvěřuje institucím nebo některým politikům, kterým vyčítá zmatečnou komunikaci a podcenění příchodu druhé vlny. Významnou roli hraje bezpochyby i finanční nejistota, do které vstupují a jejich výpadky v příjmech je proto třeba přiměřeně kompenzovat.

V Nadaci OSF jsme se připojili k výzvě neziskových organizací občanům České republiky. Pojďme táhnout za jeden provaz a chránit jeden druhého. 

  1. Vyzýváme k soucitu s těmi, které může vir připravit o život nebo ponesou druhotné následky. Jde často o naše klienty: obyvatele domovů seniorů a klienty pečovatelských služeb, lidi bez domova, s psychickým nebo zdravotním hendikepem, sociálně slabší. Další ponesou následky kvůli délce opatření a propadu ekonomiky a našimi klienty se stanou: noví lidé v exekuci a bez práce, matky samoživitelky, lidé s duševními či zdravotním onemocněními či vyššími nároky na péči, kteří kvůli přetíženosti služeb nedostanou potřebnou pravidelnou péči, oběti trestných činů nebo děti s nižší úrovní vzdělání, které se později hůře uplatní na trhu práce. Zvířata se stanou bezprizorními a jejich majitelé nebudou mít kvůli ztrátě zaměstnání finance na jejich péči.
  2. Vyzýváme proto k dodržování základních pravidel, o kterých víme, že fungují: nosme při kontaktu s druhými roušky, zdržme se v nejbližších týdnech sociálních kontaktů, vyhýbejme se větším skupinám, udržujme odstup dva metry, myjme si ruce a používejme dezinfekci, zavolejme lékaři, pokud pociťujeme příznaky onemocnění, využijme aplikaci erouska.cz. Nekašlejme na druhé, nedodržování pravidel povede jen k rozsáhlejším opatřením v budoucnu.
  3. Sdílejte naši výzvu a podporujte své nejbližší. Pokud můžete, pomozte svým sousedům a lidem v okolí. Překonejte ostych a nabídněte pomocnou ruku. 

Kdo jsme a co děláme

Nevládní organizace zabezpečují tři čtvrtiny kapacit všech sociálních služeb v Česku: provozujeme hospice, azylové domy, chráněné byty pro handicapované, domovy seniorů, poskytujeme ambulantní a terénní asistenční služby, podporujeme děti, mladistvé i rodiny ze znevýhodněného prostředí.

Poskytujeme masivní podporu vzdělávacímu systému, zabezpečujeme volnočasové a sportovní aktivity pro desítky tisíc dětí. Organizujeme kulturní aktivity. Bojujeme proti korupci, poskytujeme zdravotnickou a humanitární pomoc v případě krizí doma i v zahraničí a bezplatné právní poradenství lidem, kteří si ho nemohou dovolit. Usilujeme o stabilní a spravedlivější zdravotní a sociální systém, hájíme práva slabších, menšin, cizinců, dětí, žen, chráníme přírodu a pomáháme zvířatům. 

Během první vlny pandemie jsme pomáhali lidem i státům: asistovali jsme těm nejohroženějším – vyčerpaným lékařům, lidem trpícím uprostřed násilí, chudoby, dalších epidemií i těm, kteří nemají střechu nad hlavou. V Česku jsme čelili náporu tisíců volajících na krizové psychologické a právní poradenské linky, kde jsme násobně navyšovali kapacity. Doučovali jsme vzdáleně tisíce dětí a zprostředkovávali jejich spojení se školou, učitelům otevřeli bezplatné vzdělávací lekce. Byli jsme v pravidelném kontaktu s klienty sociálních služeb a lidmi, kteří doma pečovali o své blízké. Distribuovali jsme téměř dva tisíce tun potravin z potravinových bank a pomáhali s donáškou léků nejohroženějším skupinám obyvatel. Poskytovali jsme pomoc obětem domácího násilí i lidem, kteří byli napadeni pro to, že je někdo označil za covid pozitivní. A ovšem šili roušky.

Přes všechna platná omezení stále fungujeme. Znáte-li někoho, kdo potřebuje pomoc, nebo potřebujete-li sami asistenci, neváhejte se na nás obrátit. Jsme tu pro vás.

Podporující organizace:

  • Aliance pro individualizovanou podporu – sdružujeme přes 50 rodičovských, pacientských a zastřešujících organizací a hájí zájmy osob se zdravotním postižením či chronickým onemocněním s vyššími nároky na podporu a péči. Usilujeme o spravedlivý sociální systém.
  • BONA, o.p.s. – poskytujeme odbornou pomoc a podporu lidem se zkušeností s duševním onemocněním i jejich blízkým a s úspěchem usilujeme o to, aby mohli žít co nejkvalitnější život.
  • Člověk v tísni, o.p.s. – poskytujeme okamžitou humanitární pomoc a pomáháme lidem postavit se na vlastní nohy. Pracujeme v Česku i v zahraničí. Podporujeme vzdělávání dětí, pomáháme nejchudším a nejzranitelnějším, podporujeme obránce lidských práv.
  • Děti úplňku – Spolek rodičů dětí s autismem, kteří chtějí spravedlivý přístup sociálních služeb i pro lidi s vyššími nároky na péči.
  • Diakonie ČCE – Pomáháme dětem a dospělým, seniorům i lidem v různých životních krizích. Jsme jeden z nejvýznamnějších poskytovatelů sociálních služeb v ČR a jednička ve speciálním školství.
  • EDUin, o. p. s. – dlouhodobě a systematicky informujeme veřejnost a média o proměnách světa vzdělávání a vzdělávací politiky, propojujeme odbornou a širokou veřejnost a kultivujeme debatu o těchto tématech ve veřejném prostoru.
  • FoRS – České fórum pro rozvojovou spolupráci – platforma českých nevládních neziskových organizací (NNO) a dalších neziskových subjektů, které se zabývají humanitární pomoci, rozvojovou spoluprací a globálním rozvojovým vzděláváním.
  • Greenpeace Česká republika – jsme mezinárodní ekologická organizace. Naším cílem je chránit životní prostředí a nenásilnými prostředky upozorňovat na jeho poškozování.
  • Charita Česká republikajsme největší nestátní poskytovatel sociálních a zdravotních služeb v České republice se stoletou tradicí. Naši organizaci tvoří 8 tisíc profesionálních zaměstnanců, kteří pomáhají prostřednictvím sítě zhruba 340 Charit.
  • In IUSTITIA, o.p.s. – sociálně-právní poradna pro oběti předsudečných trestných činů, včetně útoků motivovaných zdravotním stavem, a pro zvlášť zranitelné oběti
  • Národní asociace dobrovolnictví, z.s. je zastřešující dobrovolnou, neziskovou, nezávislou a nepolitickou organizací. Spojujeme dobrovolnické programy veřejně prospěšných organizací pracujících s dětmi, mládeží, rodinou a seniory. Vyhledáváme a spolupracujeme s partnery v ČR i zahraniční zejména v oblasti dobrovolnictví všech věkových i profesních skupin a také s organizacemi s podobnými cíli. Všestranně podporujeme rozvoj dobrovolnictví a dobrovolnických mentoringových programů v ČR a přispíváme k neformální výchově, sociální aktivizaci i sociální inkluzi ohrožených skupin obyvatel.
  • NESEHNUTÍ – jsme NEzávislé Sociálně Ekologické HNUTÍ, protože cítíme zodpovědnost za dění kolem nás a usilujeme o změny vedoucí ke spravedlnosti a rovnosti. Chceme otevřenou a angažovanou společnost schopnou dialogu, založenou na respektu k přírodě, lidem a zvířatům. Přijímáme zodpovědnost jako nedílnou součást svobody.
  • Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty – zastřešujeme 18 organizací, které pomáhají cizincům v ČR naučit se jazyk a vyznat se ve společnosti, poskytují sociální a právní poradenství, podporují rodiny s dětmi, šíří osvětu proti xenofobii, pomáhají azylantům v ČR a lidem na útěku v různých částech světa a usilují o kultivaci české i evropské migrační a azylové politiky.
  • Liga lidských práv – monitorujeme dodržování lidských práv a prosazujeme systémové změny, které zlepšují kvalitu života v České republice. 
  • Nadace Karla Janečka – podporujeme a inspirujeme jednotlivce k tomu, aby se stali vzdělanými, zodpovědnými a šťastnými lidmi, kteří spoluvytváří vzdělanou, zodpovědnou a šťastnou společnost.
  • Nadace OSF – podporujeme živou občanskou společnost a jejím prostřednictvím rozvíjíme stát, kde mají všichni rovné šance a zapojují se do dění ve svém okolí.
  • Nadační fond pomoci – Jsme tu pro všechny, kteří se dostali do těžké životní situace z důvodů, kterým nešlo předejít.
  • znesnáze21 – pomáháme obětem podvodu, agrese a iracionální byrokracie, bleskově zakládáme crowdfundingové sbírky pro lidi, kteří se dostali do těžké životní situace.
  • Lékaři bez hranic / Médecins Sans Frontières (MSF) – poskytujeme zdravotnickou a humanitární pomoc v konfliktních oblastech, po přírodních katastrofách a při epidemiích ve více než 70 zemích světa. Financují nás především soukromí dárci, nikoliv státy nebo mezinárodní instituce.
  • NaZemi, z. s. – rozvíjíme a prosazujeme globální vzdělávání v ČR a zasazujeme se o důstojnou práci ve světě.
  • Oživení, o.s. – věnujeme se tématům korupce, střetu zájmů a vyšší transparentnosti na všech úrovních veřejné správy a veřejné politiky (vláda, parlament, kraje, města, obce, úřady).
  • Pet Heroes, z.s. – Pomáháme zvířatům, která se ocitnou v nouzi, propadají státním systémem ochrany zvířat, po zemřelých majitelích, týraným zvířatům a aktuálně také zvířatům patřícím lidem, kteří přišli o zaměstnání a nedokáží se o svoje kočky a psy postarat.
  • Prague Pride, z.s. – přispíváme k prosazování tolerantní občanské společnosti, boji proti homofobii a zvýšení povědomí veřejnosti o lesbických, gay, bisexuálních a transgender (LGBT) lidech v ČR. 
  • Přestupní stanice – pomáháme lidem bez domova postavit se zpět na vlastní nohy, poskytujeme jim práci i široké zázemí
  • RADKA, z.s. posouváme hranice kvality života dětí a dospělých.
  • Ratolest Brno – naším posláním je pomáhat sociálně znevýhodněným dětem, mladým lidem a rodinám řešit jejich nepříznivou situaci anebo jí předcházet tak, aby měli rovné šance žít kvalitní život a začlenit se do společnosti. V rámci naší činnosti podporujeme a rozvíjíme dobrovolnictví.
  • Síť pro rodinu, z.s. – Posilujeme hodnotu rodiny.
  • Sdružení pro integraci a migraci, o.p.s. – jsme lidskoprávní organizace hájící práva migrantů v ČR, poskytujeme bezplatné právní, sociální a psychosociální poradenství migrantům.
  • SIRIRI, o.p.s. – Pomáháme v jedné z nejchudších zemí světa – Středoafrické republice – v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a zemědělství.
  • SPIN, z.s. – asociace pro videotrénink interakcí v ČR – podporujeme zdravé vztahy a účinnou komunikaci v rodině, ve škole, v sociálních službách.
  • Spiralis –  kultivujeme občanskou společnost, profesionalizujeme charitativní organizace, zasazujeme se o příznivé podmínky pro jejich činnost a podporujeme rozvoj aktivních občanů.
  • Sue Ryder – jsme tu pro seniory a jejich blízké ve chvílích, kdy stáří začíná přinášet starosti.
  • Světlo pro svět – Light for the World, z.s. – zaměřujeme se na prevenci a léčbu slepoty, zlepšování kvality života a advokační činnost ve prospěch lidí s postižením v nejméně rozvinutých částech světa, zejména v Africe
  • ŽIVOT 90 – chceme, aby senioři a seniorky mohli žít déle doma a být sami sebou, ať je jejich stáří jakékoliv.

The post Výzva: Nekašlejme na druhé! appeared first on Nadace OSF.

Weekly #128 - Webpack 5, Linux 5.9, HomePod Mini, ESXi-Arm Fling, NGINX Service Mesh, Google Analytics 4

16.
října
Fero Volár

Technológie

UX & Service design

Social media & marketing

Startupy & biznis

Spoločnosť

Kniha týždňa

René Nekuda - Restart kreativity

Weekly #128 - Webpack 5, Linux 5.9, HomePod Mini, ESXi-Arm Fling, NGINX Service Mesh, Google Analytics 4

Weekly #128 - Webpack 5, Linux 5.9, HomePod Mini, ESXi-Arm Fling, NGINX Service Mesh, Google Analytics 4

Tato interaktivní cvičebnice vám s objevováním a rozvíjením vašeho jedinečného tvůrčího myšlení pomůže. Čeká na vás 111 poutavých cvičení a kolem 20 milionů jejich variací, včetně několika úrovní obtížnosti. Testováno na lidech!

Sleduj ma na goodreads.com/FeroVolar

Jména a jmenné prostory, URI, RDF, OID, UUID či Tor

15.
října
Franta Kučera

Když se řekne „jmenný prostor“ hodně lidí si představí xmlns v XML nebo balíčky v Javě odvozené od internetových domén. Jmenné prostory jsou ale obecný koncept se kterým se setkáme prakticky všude a odvozovat je můžeme i jinak. Dobře definovaná jména (názvy) jsou pak nutným předpokladem prakticky veškerého uvažování a komunikace.

jmenné prostory, hierarchie

V tomto článku se podíváme na různé příklady jmenných prostorů a souvislosti mezi nimi. Ukážeme si, jak vytvořit jmenný prostor i bez placení a internetové domény – a dokonce i anonymně a bez závislosti na nějaké centrální autoritě. Nahlédneme do zajímavého světa RDF a ukážeme si, jak vytvářet URI, která budou globálně unikátní jednou provždy.

Evernote – ako sa vrátiť k starej verzii

14.
října
Fero Volár
Evernote – ako sa vrátiť k starej verzii

Dnes som strávil pár okamihov na diskusnom fóre Evernote a nová verzia to teda schytáva z každej strany. Zároveň v roadmape sa neobjavil aj jeden fix alebo navrátenie niektorej zo zrušených funkcií ako taby alebo linkovanie medzi dokumentami. Z vyjadrenia ľudí, ktorí Evernote reprezentujú vo fóre je mi smutno.

Riešením tejto nepríjemnej situácie je vrátiť sa k starej verzii. Tá by tu s nami mala ešte nejakú dobu vydržať. V mojom prípade ide o verziu 7.14 (december 2019) pre macOS, ktorú si môžete stiahnuť na http://cdn1.evernote.com/mac-smd/public/Evernote_RELEASE_7.14_458244.zip

Pred inštaláciou odporúčam odinštalovať aktuálnu verziu 10.0, ja používam AppCleaner.

Evernote – ako sa vrátiť k starej verzii

Po inštalácii odporúčam vypnúť automatické aktualizácie.

Evernote – ako sa vrátiť k starej verzii

Pevne dúfam, že sa Evernote spamätá.

Wikimedia Commons aneb jaké projekty spolu s Wikipedií rozvíjí Wikimedia?

13.
října
Wikimedia ČR

Na začátek jen pár vět k nám, spolku. Jsme českou pobočkou neziskové organizace Wikimedia Foundation. Již od počátku existence pobočky v ČR, tedy od roku 2008, následujeme a realizujeme naši vizi: Svět, ve kterém každý člověk může svobodně přispívat k veškerým lidským znalostem a má k nim volný přístup. Činíme tak například skrze podporu růstu Wikipedie a dalších projektů nadace Wikimedia. Nyní k hlavnímu tématu článku, dnes bych vám totiž ráda jeden z těchto projektů představila. Čtenáři a čtenářky, seznamte se, Wikimedia Commons.

Když jsem začínala pracovat pro Wikimedia a účastnila se prvních porad, slýchala jsem neustále různé obměny názvů obsahujících slova Wikimedia a Wikipedie. Zprvu jsem byla přesvědčená, že jen nedoslýchám a vše je vlastně to samé. Zajímala jsem se a brzy jsem zjistila, že svět Wikimedia je opravdu pestrý, figuruje v něm více názvů, kterých není třeba se obávat, právě naopak. Stejně jako v případě Wikimedia Commons (dále Commons) tyto názvy slouží pro pojmenování projektů, které jsou tu pro nás a jsou velice užitečné a přínosné. Své zkušenosti se mnou sdíleli i dlouholetí wikipedisté a wikipedistky. O úryvky toho, co na projektu oceňují a jak jim změnil život, se s Vámi v následujících řádcích podělím. Stejně jako u Commons totiž platí, že je škoda, abyste o to přišli.

Co to tedy vlastně Commons je? Je to jedno velké digitální úložiště obsahující přes 60 milionů souborů. Toto ohromující číslo vysloužilo projektu mimo jiné i označení největší sbírky volně použitelných obrázků na internetu. Jak říká Jan Kameníček, wikipedista a pravidelný uživatel Commons: “Za 16 let existence projektu zde v průměru přibývaly téměř 4 miliony souborů ročně. To znamená, že snad s výjimkou různých úzce specializovaných témat zde uživatel najde vhodnou ilustraci téměř k jakémukoliv předmětu svého zájmu.” Jsou zde volně dostupná umělecká díla, fotografie i zvuky a nejrůznější multimediální obsah. 

Říkáte si, počkat, volně? Na jiných vyhledávačích mám přece souborů k dispozici nespočet. To ano, ale většinou se na ně vztahují autorská práva, která musíme respektovat, a často za ně musíme i zaplatit. Pravidla pro manipulaci s díly jsou uzákoněna, jejich nedodržováním se tedy dostáváme do střetu se zákonem, stáváme se pirátem nebo pirátkou. Commons mají tu výhodu, že za nic platit nemusíte a většinou stačí, když u převzatého obrázku uvedete autora. Funguje to tedy podobně jednoduše jako citace textu.

Právě volnost a nastavení při hodnocení celého projektu zdůrazňuje a blíže definuje i Honza Kameníček: “Na projektu nejvíce oceňuji, že veškerý jeho obsah je dostupný buď zcela volně, nebo pod některou ze svobodných licencí Creative Commons, které si stanovují maximálně následující dvě podmínky: povinnost uvést autora, a v případě vytvoření odvozeného díla toto odvozené dílo šířit pouze za podmínek stejné nebo kompatibilní licence. Ze skupiny licencí Creative Commons využívá Wikimedia pouze ty nejsvobodnější, a neumožňuje vkládat soubory pod licencemi zakazujícími například vytváření odvozených děl nebo komerční využití.

Honza není sám. Fotografovi a vítězi Czech Wiki Photo 2019, Tadeáši Bednarzovi, je celé prostředí projektu také blízké: “Fotil jsem už předtím a právě tento svobodný prostor mi přišel skvělý k tomu, abych mohl své fotky nějak pořádně využít.” A jak dodává wikipedistka Jana Sekyrová, díky množství aktivních uživatelů a uživatelek je Commons ohromným zdrojem informací a je na něm stále co objevovat. Vyhledávání v úložišti funguje stejně jako na Wikipedii, to tedy umožňuje každému z nás ponořit se do světa milionů souborů.

Jana, která za 2,5 roku své aktivity na Commons udělala přes 5 500 editací, si stejně jako Honza váží i uchování obrázků a určité archivace podoby světa kolem nás, ke které svou aktivitou oba přispívají, “Pořizování fotek je důležité i z dokumentárního hlediska. Například, když vím, že se bude rekonstruovat nějaká významná budova, například teď secesní nádraží v Českých Budějovicích, nafotím stávající stav, pak průběh rekonstrukce a pak konečný stav.“  Na otázku, co na tomto projektu oceňuje, odpověděla: “Sdílím názor, že fotka vydá za tisíc slov, raději fotím, než píšu.” S Honzou je jim společný i smysl projektu, který vidí právě v jeho otevřenosti a volnosti stahování, to usnadňuje cestu veřejnosti k materiálům. Takové úlžiště pak může zvýšit povědomí o místě či pojmu a pomoci zájemcům a zájemkyním (například novinářům a novinářkám) v jejich práci.

Autorem úvodní fotky dnešního článku je jeden z výše citovaných wikipedistů, uhodnete který? Jako fotograf přispívá do Commons od svých 14 let a jak sám tvrdí, i díky tomuto projektu vyrostl, “Řekl bych, že jsem se díky projektu ve focení opravdu hodně posunul, protože na Commons funguje mezinárodní komunita napříč světem a jejími členy jsou i opravdu špičkoví fotografové. Ti můžou uživatelovy snímky hodnotit v rámci recenzí a poskytnout hodnotný feedback (Quality Images, Featured Pictures).

Rozhodla jsem se fotkou Tadeáše tento článek začít, je vítězným obrázkem soutěže Czech Wiki Photo 2019. Nejen Tadeášova zkušenost, kterou dnešní text uzavírám, dokazuje, že i samotné používání Commons může být výhrou.

Vážení čtenáři a vážené čtenářky,
závěrem přijměte mé pozvání do pestrého světa Wikimedia, kde se Vaší představivosti a seberealizaci meze nekladou.

Pokud je Vám naše činnost sympatická a rádi byste nás v ní podpořili, naši organizaci naleznete i na webu Darujme.cz.

Dotazy můžete směřovat na info@wikimedia.cz.

SHRNUTÍ v pár bodech

  • Projekt Nadace Wikimedia, který slouží jako organizované mnohojazyčné centrální úložiště svobodných děl, například fotografií, videí, ilustrací, zvuků a dalšího multimediálního obsahu.
  • Rádi fotíte a objevujete nová místa v Česku? Staňte se fotografem Wikipedie!
  • Chcete se naučit nahrávat fotky na Commmons? Stručný videonávod naleznete zde. Textový návod je např. tady. Nebo využijte průvodce vkládáním obrázků.
  • Chcete se aktivně zapojit a možná něco i vyhrát? Zúčastněte se aktuálně probíhající soutěže: Czech Wiki Photo 2020.
  • Staňte se součástí komunity, zapojte se do aktivity na stránkách projektu, kde je možné pokládat dotazy a diskutovat.
  • Průběžné informace k dění nejen na Commons zveřejňujeme i na našem Facebooku.

Stipendijní program pro středoškoláky předáváme do rukou Bakala Foundation

13.
října
Nadace OSF

Stipendijní program pro středoškolské studenty nabízející ojedinělou příležitost získat nové zkušenosti na prestižních zahraničních školách v USA a ve Velké Británii předává Nadace OSF po 27 letech do rukou nadace Bakala Foundation. Výběrové řízení pro akademický rok 2021/2022 bude vyhlášeno v průběhu října 2020. Stipendium je realizováno ve spolupráci se zahraničními organizacemi ASSIST (American Secondary Schools for International Students and Teachers) a HMC (Headmasters’ & Headmistresses’ Conference), které dohromady sdružují přes 300 soukromých středních škol.

Málokterý český středoškolák si může dovolit vyjet na školu do zahraničí, natož pak na soukromou školu v USA nebo ve Velké Británii. Takové studium je pro naše studenty finančně nedostupné. Přitom rok strávený na takové střední škole přispívá výrazně k formování osobnosti, k otevírání rozhledu a posilování soudnosti. Studenti se vrací domů s otevřenější myslí, samostatnější, vyzrálejší. Mají schopnost ocenit to, co je lepší jinde a zároveň jsou citlivější k hodnotám vlastní kultury.     

Absolventi stipendijního programu zastávají po návratu do ČR významné pozice v mezinárodních institucích jako ekonomové, právníci nebo vědci, řada z nich učí na středních nebo vysokých školách. Jsou to mladí lidé i se zájmem o veřejné dění a chutí obohatit českou kulturu a společnost a vrátit zpět investici, která do nich byla vložena. Nejedná se jen o pobyt jednostranně přínosný pro naše studenty, ale dává i příležitost představit kulturu a historii naší republiky v zahraničí a  přispět tak k vzájemnému pochopení. 

„Programem za 25 let jeho trvání prošly stovky studentů ze všech koutů naší republiky, jedno mají od počátku společné, a to touhu prohloubit své vzdělání a vyzkoušet něco nového. Nejvíce mě potěší společná setkání s těmito mladými lidmi, kteří na zahraničních školách byli výtečnými velvyslanci České republiky. Všichni se shodují na tom, že jim pobyt změnil pohled na svět a stal se  pro ně odrazovým můstkem pro další studia a pracovní uplatnění ať doma či v zahraničí,“ řekla v roce 2018 Zdenka Almerová, finanční ředitelka Nadace OSF, která se o program od počátku srdečně starala. 

Těší nás, že můžeme navázat na dlouhodobou spolupráci s nadací Bakala Foundation. Věříme, že bude o program dobře postaráno. Držíme všem studentům palce!

The post Stipendijní program pro středoškoláky předáváme do rukou Bakala Foundation appeared first on Nadace OSF.

Evernote – ako sa dá totálne zničiť vyladený prémiový produkt

13.
října
Fero Volár
Evernote – ako sa dá totálne zničiť vyladený prémiový produkt

Najprv skúsim popísať ako som Evernote používal. Schválne hovorím v minulom čase, lebo od víkendovej aktualizácie ide o pre mňa nepoužiteľnú službu. Evernote bol pre mňa jedným z primárnych pracovných nástrojov – ide o aplikáciu, ktorú mám permanentne spustenú. Nie len v práci, ale aj doma.

Aktuálne mám asi 100 notebookov a v nich organizovaných 1050 poznámok. Od plánov do práce, denných úloh, nápadov na služby a projekty až po nákupné zoznamy a todolist na dovolenku.

Do Evernote si neukladám weby, webclipping nepoužívam vôbec. Málo kedy okrem obrázkov, či screenov čokoľvek iné. Čiže naozaj ide o tisíc textových dokumentov pre poznámky.

To, že sa chystá zmena predpovedala už nová verzia pre iOS resp. iPadOS. Ale bral som ju primárne ako kozmetickú. Mala priniesť nový editor a lepšie vyhľadávanie. Výsledkom update je, že vyhľadávanie mi na iPhone XR nefunguje spoľahlivo, ako keby po update si nevytvorila index.

Používanie na iPade ma ale štvalo najviac. Napríklad ak som si chcel na konferencii alebo porade robiť poznámky a vypol som displej, tak po „prebudení“ mi Everonote neotvoril rozpísané poznámky, ale spustil sa nanovo a daný dokument som musel nanovo otvoriť. Rovnaká situácia bola ak som sa switchol z Evernote do Safari a späť.

Toto je jednoznačne chyba Evernote, nakoľko Apple už dávno fixol a zlepšil takéto prebúdzanie aplikácií a veľa ďalších to zvláda bez problémov.

Poďme sa teda ale pozrieť o čo Evernote prišiel na desktope.

Výkon a rýchlosť

Už nejde o natívnu macOS aplikáciu, ale bola prepísaná do Electronu. Pocitovo je pre mňa pomalejšia a žerie viac zdrojov. Fakt nechcem mať otvorený ďalší Chrome.

Taby

Toto je za mňa najväčšia facka. Poznámky ste doteraz mohli mať otvorené na taboch, alebo ak chcete záložkách. Myslím, že boli mále používane, lebo Evernote ich šikovne skrýval. Ale ja som ich intezívne používal. Na prvom som mal osobne vecí a tu som sa pohyboval medzi nepracovnými notebookmi. Na druhom bola denna agenda a poznámky, ktoré som potreboval utriediť a spracovať. Na treťom aktuálny projekt.

Nový Evernote počíta s tým, že máte otvorené jedno okno s jedným dokumentom a (asi) na fulscreen. Toto je pre mňa úplne neprijateľné. Skúste celý deň vo webovom prehliadači fungovať v jednom tabe.

Offline mód

Stará verzia Evernote sa synchronizovala, keď nastala nejaká zmena v dokumente s odstupom času, alebo ste ju mohli vynútiť manuálne.

Nova verzia sa synchronizuje pri každom napísanom znaku. A aj na dobrom pripojení sa deje to, že napíšete slovo alebo celú vetu a vidíte ako niekoľko sekúnd trvá než sa pred vami text ukáže.

Vyhľadávanie a otváranie poznámok offline móde je nespoľahlivé a občas nenačíta celý obsah.

Editor

Problem s písaním a lagovaním som už spomenul vyššie. Nepeknými zmenami si prešiel aj samotný editor. Najviac ma štvú dva rôzne nové checkboxy. Jeden je pre zoznamy a je tým primárnym, keď ho označíte prečiarkne text. Toto by mala byť voliteľná vec. Druhý checkbox som ešte neprišiel na to ako sa vytvára, ale Evernote mi doň prekonvertoval všetky poznámky. Pri ňom je ale najväčší problém, že keď z neho prejdete na nový riadok, tak nevytvorí checkbox. Musíte manuálne všetko prekonvertovať na novú verziu. Proste meh.

Čo je teda nové?

Nový je Elecron, ako framework v ktorom je desktopová aplikácia robená. Potom vkladanie rôzneho obsahu do dokumentov ako tabuľky, alebo obrázky. Toto sa zmenilo len z pohľadu UX. Táto funkcionalita už v Evernote bola aj predtým. iPadOS stále neviem s dokumentom pracovať pomocou Apple Pencil.

Novinkou má byť vyhľadávanie, ktoré nefunguje správne a neindexuje obsah na 100 %.

Po novom nevidíte počet Notebookov ani tagov. Aplikacia úplne zrušila nastavenia. Nedozviete sa z nej koľko dát ste už z vášho mesačného plánu minuli.

Ak by som to zhrnul, tak z Evernote sa stal nástroj pre pár dokumentov. Neviem si predstaviť v súčasnej verzii používať ich viac ako 20 až 30. Dôvodom je, že pre rýchly prístup k nim môžete používať len vyhľadávanie alebo mať otvorených viac okien.

Samozrejme svoje výhrady a spätnú väzbu som spísal a odoslal do Evernote.

Alternatíva?

Moje požiadavky na alternatívu sú:

  • full offline režim ako na desktope tak aj v mobilných aplikáciach
  • práca s tabmi
  • webová verzia aspoň pre prezeranie s obmedzenou editáciou obsahu

Poviem na rovinu, že aktuálne po víkende hľadania alternatívy taká neexistuje. V Notes od Apple si neviem predstaviť 1000 dokumentov bez štruktúry. Notion chýba offline mód a podpora pre Apple Pencil. Ale má super editor a organizovanie štruktúry dokumentov.

Čiže idem hučať do Evernote aby čo najrýchlejšie zapracovali pôvodné funkcie, lebo v takomto stave nemá táto služba hodnotu ani zadarmo, nie to za necelých 7 eúr mesačne ako platím teraz.

Nadace OSF ocení nejlepší nápady neziskových organizací na digitalizaci jejich práce

13.
října
Nadace OSF

V průběhu první vlny pandemie COVID-19 uskutečnila Nadace OSF průzkum mezi 346 neziskovými organizacemi z celé České republiky. Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na předpokládané dopady pandemie na práci neziskových organizací a zmapování jejich potřeb. Ukázalo se, že kromě finanční podpory potřebuje téměř čtvrtina dotazovaných organizací IT podporu, digitální nástroje a software, který organizacím pomůže k přenesení práce do online prostředí.

Digitální technologie navíc představují novou inovativní cestu při řešení společenských problémů. Nadace OSF proto ocení nejlepší nápady na aplikace nebo jiná digitální řešení přicházející z občanské společnosti v soutěži Na stojáka: Neziskovky v digi světě.  

Soutěž Na stojáka je určená zástupcům občanské společnosti – organizacím či jednotlivcům – kteří mají nápad, jak při své práci efektivně a kreativně využívat online nástroje a digitální technologie. Svůj nápad mohou účastníci soutěže přihlásit online přes přihlašovací formulář do 25. října. 8 vybraných účastníků pak bude muset svůj nápad obhájit před publikem tzv. „na stojáka“ – publikum budou muset přesvědčit, že je dobré investovat do jejich nápadu. Nejlepší 3 soutěžící získají finanční odměnu (1. místo: 60 000 Kč, 2. místo: 50 000 Kč, 3. místo: 40 000 Kč) a technologickou podporu na realizaci svého projektu. Vítěze Nadace OSF vyhlásí 18. listopadu

Formát stand-upu opakujeme asi po čtyřech letech, kdy jednotlivci nebo organizace prezentovali své představy o tom, jak a které datasety by se daly otevřít. Teď opět chceme, aby kdokoliv, kdo má nějaký zajímavý nápad, přišel, a myšlenku odprezentoval rychle, jednoduše, srozumitelně. Neziskové organizace by se měly zamýšlet nad využíváním technologií ve své práci pro občanský sektor, nad tím, jak posunout svou práci díky technologiím a datům kupředu. Široká komunita lidí pak bude hlasovat o nápadu, který jim dává největší smysl, ten nápad pak podpoříme. Na technologie se díváme jako na nástroj pro rozvoj společnosti. Oceníme projekty, které za tímto účelem vznikají,“ popisuje Robert Basch, ředitel Nadace OSF.  

K účasti v soutěži zve manažerka komunikace Nadace OSF Markéta Wittichová:

Soutěžní nápad bude hodnocen na základě 5 základních kritérií. Měl by mít prokazatelný pozitivní společenský dopad a posilovat zapojení občanů do řešení problému, ke kterému byl produkt vytvořen. Měl by být relevantní a originální ve vztahu k současným trendům, společenským problémům, technologickému a společenskému pokroku a technologicky proveditelný. Alespoň část zamýšleného řešení by měla pracovat s otevřenými daty nebo napomáhat jejich otevírání. 

 

Situaci ohledně využívání digitálních technologií v neziskovém hodnotí i digitální stratég Lékařů bez hranic Jan Böhm: „Ve srovnání s tím, co vidím jinde, si myslím, že ČR je na tom relativně dobře. Máme tu hodně platforem, jednotlivců, skupin a organizací (Česko.Digital, Nadace OSF a dalších), které se zabývají digitální složkou práce neziskovek. Jako největší současné riziko vnímám, jestli jsou neziskovky schopné tento potenciál vytěžit a něco s ním dělat. Jedna z věcí, co bych na jejich místě zkusil, by byla najít si experta z venku, se kterým bych začal trávit čas, bez ohledu na to, jestli mám přesně představu o tom, co by mi digitalizace měla přinést a na jakou oblast bych se měl zaměřit. Zkrátka nechat někoho nahlédnout pod pokličku toho, co dělám, a nechat si od něj poradit. To je podle mě největší výzva pro občanský sektor v Česku: tím, jak je oblast digitální komunikace sofistikovaná a komplexní, tak hrozí, že to část organizací vzdá.“

The post Nadace OSF ocení nejlepší nápady neziskových organizací na digitalizaci jejich práce appeared first on Nadace OSF.

NKlink – nový nástroj propojující Wikidata se světem Národních autorit

12.
října
Wikimedia ČR

Poměrně často zde píšeme o naší spolupráci s Oddělením národních jmenných autorit Národní knihovny, které provozuje tzv. „Autoritní bázi“ – databázi jmen osob, korporací a míst, které používají knihovny při své každodenní práci. Díky propojení Wikidat s touto databází na sebe můžeme s Národní knihovnou vzájemně odkazovat, můžeme ze sebe snadno čerpat a srovnávat své databáze mezi sebou, abychom odhalili chyby.

Značnou část integrace mezi Národní knihovnou a Wikidaty dělá nástroj, který vyvinul náš člen Petr Kadlec (Mormegil) již v roce 2006, tedy pět let po vzniku Wikipedie. Tenkrát ještě žádná Wikidata neexistovala, ale už tehdy bylo možné vytvářet v knihovním systému Aleph automatické odkazy na příslušný článek na české Wikipedii. Ikonka Wikipedie, kterou je možné vidět v záznamu Karla Matěje Čapka-Choda na obrázku níže, se od té doby nezměnila, ač postupně se měnil způsob, jakým je tento odkaz automaticky generován.

Nový nástroj pro flexibilní využití potenciálu Wikidat

Národní autority jsou dnes páteřním systémem celé české knihovnické infrastruktury. Dokládá to hledání identifikátoru jk01080472 (patřící T. G. Masarykovi) na vyhledávači Google, které nabízí více než 2500 výsledků z různých českých knihoven, muzeí, galerií a dalších institucí. Všechny jsou napojené na centrální systém Národní knihovny právě prostřednictvím tohoto unikátního identifikátoru.

Petr Kadlec právě pro ně vyvinul NKlink – jednoduchý nástroj, který umožní všem databázím napojeným na identifikátor Národních autorit, aby mohly využívat potenciálu Wikidat. Správci databází si pomocí autoritního identifikátoru mohou „zavolat“ o strojově čitelný výpis z Wikidat, který obsahuje název, popisek, odkaz na Wikidata a Wikipedii a odkazy na další autoritní databáze, jako je ORCID nebo ISNI. Tento výstup si mohou databáze dále zpracovat podle svých požadavků a vytáhnout si z něj to, co potřebují. Pokud si nechtějí komplikovat život zpracováváním strojově čitelných výpisů, mohou si vygenerovat prostý odkaz ve formě URL. Chcete pomocí autoritního identifikátoru odkázat na databázi vědeckých děl ORCID? Není problém, potřebujete k tomu nyní skutečně jen tento identifikátor.

O nástroji si můžete více přečíst na stránce https://nklink.toolforge.org/, přečíst si dokumentaci jeho API nebo nahlásit chybu či pomoci s vylepšováním nástroje na GitHubu. Jsme otevřeni vašim návrhům a rádi budeme nástroj rozvíjet podle toho, co byste rádi ve vaší instituci využili.

Praktické příklady: Kdo NKlink využije

  • Obecní muzeum v Horní Lhotě provozuje malou internetovou databázi svých slavných rodáků. Všechny má opatřené identifikátorem Národních autorit. Díky NKlinku může do svých záznamů automaticky vložit odkaz na Wikipedii a nabídnout tak čtenářům další informace o svých rodácích.
  • Vysokoškolská knihovna jedné pražské fakulty vytváří bibliografické záznamy všem zaměstnancům své domovské instituce. Eviduje v nich různé informace o jejich vědeckém a pedagogickém působení a nezapomíná vždy vyplnit identifikátor Národních autorit. Proto může tato knihovna pomocí NKlinku automaticky odkázat i na významné bibliografické databáze ISNI a ORCID.
  • Krajská knihovna provozuje internetový katalog děl, které jsou u ní k dispozici k vypůjčení. Protože je propojena s centrální databází Národní knihovny a využívá Souborný katalog, může si pomocí identifikátorů Národních autorit obohacovat svůj katalog. Umožní jí to třeba zobrazit stručný několikaslovný popisek jednotlivých autorů stažený z Wikidat, v jiném místě zase zobrazit odkazy na Wikipedii, Wikidata a ORCID. Čtenáři i odborní pracovníci se tak budou moci dozvědět o autorech více, než je k dispozici v katalogu samotném.
  • Velké muzeum buduje databázi odborných publikací z oblasti hydrologie. Záznamy anotuje pomocí geografických autorit – například pokud se týká publikace řeky Labe, vloží identifikátor „ge134309“ odpovídající v autoritní bázi této řece. Díky tomu může muzeum ve své databázi rovnou vytvořit odkaz na článek Labe na české Wikipedii.

Novinky ve vpsAdminu: výchozí vlastnosti VPS a OOM reporty

12.
října
vpsFree.cz

Další porce novinek, kterou jsme pro vás připravili při vývoji vpsAdmina. Správa VPS je nyní jednodušší, máme zapnuto více výchozích vlastností a nabízíme lepší správu DNS resolverů.

Z vpsAdminu byla odstraněna VPS feature pro Docker. Zpočátku to nastavovalo speciální seccomp profil, který umožňoval běh Dockeru, ale už dlouho to není potřeba a VPS feature tam tak zbyl jen pro „dobrý pocit“ a kdyby náhodou. Pro instalaci Dockeru není potřeba dělat nic navíc.

Dále jsem se snažil trochu omezit specifika našeho prostředí a usnadnit konfiguraci novým členům. V nově vytvořených VPS se aktivují features pro běh FUSE, KVM a TUN/TAP. Na OpenVZ pak iptables a bridge. Features pro PPP a LXC nesting zůstávají vypnuty. Do šablony pro Ubuntu a Debian jsem přidal balíčky fuse a squashfuse, takže třeba instalace snapu už taky funguje sama od sebe.

Na nodech s vpsAdminOS nás občas trápí VPS s nedostatkem paměti. Některé takové VPS jsou schopny ovlivnit výkon celého nodu, i když je jinak volné paměti dostatek. Rozhodli jsme se sledovat aktivitu OOM killeru a upozorňovat členy na to, že jim dochází paměť. Většina o tom totiž vůbec neví a tak s tím nikdy ani nic neudělá. Pro zajímavost, aktuálně máme 8 nodů s vpsAdminOS a od čtvrtka jsme zaznamenali přibližně 4756 OOM killů z 38 VPS.

Pokud používáte vlastní DNS resolvery, potěší vás další novinka. Ve vpsAdminu bylo na výběr z našich DNS resolverů, popř. DNS resolver na localhostu. S nastavenou volbou se při každém startu VPS přepsal /etc/resolv.conf a nebylo možné si to jednoduše udělat po svém. Nyní si můžete ve vpsAdminu vypnout správu /etc/resolv.conf, podobně jako funguje manuální správa hostname.

Ve vpsAdminu jsou nově vidět instrukce pro zaplacení členského příspěvku – odkaz „Payment instructions“ v profilu člena. Jsou tam i QR kódy, tak jako v emailových upomínkách. Doteď se muselo čekat právě na upomínku, nebo hledat platební údaje v KB.

Pro začátečníky v detailu VPS přibyl formulář s pokyny pro připojení na SSH. Konfigurace sítě se u VPS na vpsAdminOS kvůli novým možnostem trochu zkomplikovala a chtěl jsem tak nováčkům pomoci se připojit. Pokud vás napadá, co dalšího je u nás zbytečně složité, napište nebo založte požadavek na GitHubu.

S MojeID na český egovernment

09.
října
Jiří Eischmann

Minulý týden jsem se dozvěděl od kolegy, že služba MojeID nově umožňuje přihlašování do českého egovernmentu, pokud v ní máte nastavené dvoufaktorové ověření s hardwarovým klíčem. A v rámci pilotního projektu rozesílají uživatelům klíče zdarma. Tak jsem si řekl, že to zkusím.

Digitalizace české veřejné správy je zoufale pozadu, ale i tak se ji snažím využívat pokud možno co nejvíce. Datovou schránku už mám asi 5 let a pořídit si ji bylo skvělé rozhodnutí. Primárním důvodem bylo jednoduché odesílání daňového přiznání, ale za ty roky mi ušetřilo hromadu cest na úřady nebo klasických dopisů úřadům.

Nový Portál občana jako další stěžejní bod egovernmentu jsem doteď neřešil. Praktické využití mi nepřišlo takové a bezpečné ověření přes čip v občance mi přišlo krkolomné. Člověk k tomu potřebuje čtečku a software, který je zabalený pouze pro Ubuntu (i když na Fedoře nějak funguje).

Když mi tedy kolega řekl o tom, že se dá nově do portálu občana přihlásit přes MojeID, pokud má člověk hardwarový klíč, a že CZ NIC teď v rámci rozjezdu této služby dává hardwarové klíče zdarma, zarezonovalo mi to v uších, protože tento způsob už vypadal dostatečně jednoduše a bezpečně na to, abych to konečně vyzkoušel (později jsem se dozvěděl, že se tam dá přihlásit i přes datovku, ale i tak preferuji řešení, které je silnější než prosté heslo, které jsem měl u datovky). Poprosil jsem kolegu o pozvánku (každý účastník tohoto pilotu má možnost poslat 3 pozvánky dalším lidem) a pustil se do toho.

MojeID jsem si založil už před lety a popravdě ho moc intenzivně nepoužíval. Dvoufaktorová autentizace skrze hardwarový klíč na řadě českých webů (protože ty to samy nepodporují) ale je opět něco, co mi dává tuto službu používat. Kromě přihlášení do egovernmentu jsem tedy měl i druhý důvod, proč se k ní vrátit.

První, co jsem udělal, bylo, že jsem aktualizoval svoji korespondenční adresu, aby mi hardwarový klíč došel tam, kde bydlím, a ne na adresu trvalého bydliště 120 km daleko. Když jsem ale adresu změnil, účet mi spadl do stavu „částečně aktivní“ s tím, že je potřeba změnu ověřit. Myslel jsem si, že pomůže validace datovou schránkou, ale ta očividně pomůže pouze s ověřením trvalého bydliště, ne korespondenční adresy. Musel jsem tedy čekat na PIN3 zaslaný klasickým dopisem. Ten naštěstí došel do dvou pracovních dní.

Hardwarový klíč mi ale stejně byl odeslaný na adresu trvalého bydliště. To dnes není neřešitelný problém. Pošta nabízí přeposlání na jinou adresu, pokud se dostanete k potvrzení o uložení na poště, ale zrovna ten víkend jsem měl do Luhačovic cestu, takže jsem spěchal na poštu a 15 minut před zavíračkou jsem si klíč vyzvedl osobně.

Hardwarový klíč, který CZ NIC rozdává, je GoTrust Idem Key. U počítače jej jen zastrčíte do USB a když potřebujete ověření, jen přiložíte prst. Ve Fedoře není třeba nic nastavovat. Prostě to funguje. Umí ale i NFC, takže jej můžete přiložit k mobilu a ověřovat i na něm. Jedná se o standardní FIDO key, takže jej kromě MojeID můžete používat jako druhý faktor přihlášení i v řadě jiných služeb. Doteď jsem používal výhradně OTP, ale asi si jako ověřovací metodu nastavím i toto, kde to jen půjde.

Přidání klíče jako ověřovací metody v MojeID bylo jednoduché. Trochu jsem se ale zasekl na propojení s egovernmentem. Myslel jsem si, že to funguje jako na jiných webech. Budu přesměrovaný na MojeID, přihlásím se, MojeID poskytne moji identitu a jedu. V tom procesu jsem se trochu ztratil a nakonec jsem se dostal k žádosti o poskytnutí potřebných osobních informací CZ NICu, které jsem měl zanést na CzechPoint.

Trochu jsem si zanadával, že něco takového nelze vyřešit datovkou, ale už jsem měl žádost vytisknutou s tím, že s tím ráno zaběhnu na poštu. A ráno jsem na to zapomněl. Tak jsem seděl za počítačem a přemýšlel, jestli to přece jenom nejde udělat od počítače.

A ono šlo! Ještě jednou jsem si to prostudoval a zjistil jsem, že jsem si to celé špatně vyložil. Že je nejdříve potřeba mít NIA ID (na eidentita.cz), který se následně propojí s MojeID. Vytvořený účet na eidentita.cz šlo validovat online přes datovku a následné propojení už byla brnkačka. Nyní se tedy můžu do Portálu občana a dalších služeb českého egovernmentu přihlašovat přes MojeID.

Samotný Portál občana je něco, co má rozhodně velký potenciál, ale jde vidět, že se to teprve rozjíždí. Aplikací je relativně málo a integrace taky není slavná (hodně z nich je prostě jen odkaz na jiné stránky státní správy, kde se člověk musí znovu přihlašovat). Soukromě tomu říkám „Estonsko 2008“, ale doufám, že časem dopracujeme i k „Estonsku 2020“. Snad bude koronavirová krize aspoň k něčemu dobrá a společnost si opravdu uvědomí důležitost egovernmentu a že chození na úřady je opravdu zbytná věc.

Weekly #127 - serverless, SaltStack, Python 3.9, Celery 5.0

09.
října
Fero Volár

Technológie

UX & Service design

Social media & marketing

Startupy & biznis

Spoločnosť

Kniha týždňa

Dan Ariely - Aké drahé je zadarmo

Weekly #127 - serverless, SaltStack, Python 3.9, Celery 5.0

Weekly #127 - serverless, SaltStack, Python 3.9, Celery 5.0

Zvykli sme si na predraženú kávu aj na predstavu o človeku ako racionálnej bytosti. Máme pocit, že drahší liek je účinnejší, šetríme na drobnostiach a rozhadzujeme pri dôležitých nákupoch. Po prečítaní Arielyho knihy to však už nemusí platiť. Výrazne zvyšuje imunitu voči marketingovým trikom aj rôznym formám sebaklamu.

Sleduj ma na goodreads.com/FeroVolar