Planeta OpenAlt

Od startupu po svetovú programátorskú ligu (Ľubo Drobný) | Tech Talks

21.
ledna
Fero Volár
Od startupu po svetovú programátorskú ligu (Ľubo Drobný) | Tech Talks

O Slido bolo koncom roka 2020 veľa počuť, najmä po oznámení, že ho kupuje jedna z najväčších amerických IT firiem Cisco Systems. Úspešná slovenská firma sa globálne presadila so službou, ktorá umožňuje cez mobil a počítač klásť otázky a dávať spätnú väzbu na podujatiach, firemných poradách, školeniach a prednáškach. Ako v Slido funguje engineering tím, prebieha samotný vývoj, aké technológie sa používajú, porozprával Ľubo Drobný.

Ľubo sa venoval 15 rokov programovaniu, hlavne pre meteorológiu a telko doménu. Sedem rokov dozadu prešiel na engineering management, momentálne ako Head of Engineering v Slido.

WebSupport Tech Talks sú diskusie s expertmi o témach ako cloud, vývoj aplikácií a webov, backend, DevOps, bezpečnosť, vzdelávanie v tímoch a open-source.

Archív podujatí nájdete na streamovacej platforme websupport.mysli.digital.

Diskusia je dostupná aj ako podcast.

Novinky ve Firefoxu příští týden

O víkendu uběhl termín pro aktualizace překladů Firefoxu pro verzi 85. Pokud jste v posledních verzích potkávali v prohlížeči nepřeložené části rozhraní, většina by měla být s touto verzí zase vyřešena.

Každopádně pojďme se podívat, co nám příští týden Firefox nejspíše přinese z pohledu funkcí. Z těch viditelných dostane Firefox podrobnější možnosti nastavení domovské stránky a stránky nového panelu, zejména s ohledem na rozšíření, která ho mohou měnit. Zavřeno bude i roční úsilí o podporu čtečky obrazovky VoiceOver na macOS, čímž by měl Firefox konečně pokrýt všechny podporované platformy z hlediska přístupnosti pro zrakově postižené uživatele.

Po technické stránce bude velkou novinkou dělení mezipaměti (tzv. cache partitioning). Za cenu potenciálního zpomalení načítání některých stránek a zvýšeného síťového provozu budou odděleny mezipaměti pro každý server. Sledující prvky tak nebudou moci z dostupnosti konkrétních jiných prvků v mezipaměti vysledovat, jestli byly některé stránky dříve navštíveny, nebo ne. Podobné oddělení už provádí Safari od Applu i Chrome od Googlu. Mozilla tak přichází trochu později, ale kromě mezipaměti HTTP požadavků oddělí i další typy mezipamětí.

Na blogu Martina Stránského se navíc dočteme, že s tímto vydání bude na Linuxu zapnuta hardwarová akcelerace a WebRender i při používání GNOME/Wayland (Fedora podporu zapnula už s verzí 84, oficiálně ale byla jen pro GNOME/X.org). V dalším článku zmiňuje ještě pokrok v oblasti testování, kdy Fedora nyní Firefox testuje pomocí plné testovací sady Mozilly. Jako uživatel právě Fedory jsem za to moc rád věřím, že fungování Firefox na Linuxu se díky tomu bude dál ještě zlepšovat.

Příští Firefox nám ale také něco odstraní, konkrétně dojde na dlouho oznámené odstranění podpory Flashe, které Adobe a autoři prohlížečů oznámili před více než třemi lety.

Výsledky soutěže Československo 1948–1989

17.
ledna
Wikimedia ČR

V roce 2019 jsme v souvislosti s 30. výročím sametové revoluce založili Wikiprojekt „Československo 1948–1989“. Jeho cílem je podporovat lepší pokrytí období komunistické totality v našich zemích na Wikipedii a Commons. V listopadu jsme jako jednu z aktivit projektu otevřeli stejnojmennou výzvu/ soutěž pro zkušené i začínající wikipedisty a wikipedistky, aby zaplnili alespoň některá bílá místa v článcích a také nahráli svobodné fotky související s tímto obdobím. Po téměř dvou měsících práce wikipedistů je první ročník soutěže je za námi.

Princip soutěže je jednoduchý. Během 17. listopadu až 15. ledna stačilo přidat jakkoliv velkou editaci a označit ji soutěžním hashtagem nebo nahrát fotku/y do soutěžní kategorie. Z výsledků máme radost. Do soutěže se zapojilo celkem 26 wikipedistů a wikipedistek (z toho 8 z nich nahrálo své fotky na Commons).

V „psací části“ se v rámci soutěže objevilo 83 editací u 68 článků (příznačné číslo, že?). Rozšířeny byla např. hesla:

Hrdina socialistické práce, Králové Šumavy, The Hever and Vazelína Band, Správa pasů a víz, Hnutí revoluční mládeže, XI. všesokolský slet, Vekslák, Svaz československých spisovatelů, Třídní původ, Stockholmská výzva, Chalupářství, Kulak, Akce B (likvidace řeholních řádů), MOST (iniciativa), Marxistická historiografie a mnohé další.

Přibyla spousta informací o osobnostech, jejichž jména vám dnes už možná nic neříkají, ale svou roli v naší historii sehráli. O to důležitější je, že se objevili i na Wikipedii: Pavel Roman, Anna Honová, Rudolf Voříšek, Olga Stankovičová, Karel Mevald, Dáda Libánská a další…

Veškeré soutěžní úpravy si můžete zobrazit zde.

V „obrázkové části“ bylo nově na Commons nahráno 104 fotek. Všechny si můžete prohlédnout v této kategorii.

Do soutěže se zapojili i studenti pražského Gymnázia prof. Jana Patočky, kteří si objednali naše přednášky a dále i kurz psaní Wikipedie v rámci festivalu pro školy Samet na školách (soutěžní články studentů GPJP viz Nástěnka). Do Sametu na školách jsme se začlenili díky předloni navázanému partnerství s organizací Post Bellum a budeme v něm pokračovat i příští rok. I spolupráce s GPJP vypadá do budoucna slibně.

Vítězové

Co by to bylo za soutěž bez vyhlášení vítězů! Ze všech píšících editorů jsme vylosovali 4 vítěze a ze všech lidí, co přidali obrázky, jsme vylosovali 2 vítěze (přesněji řečeno, losovali jsme ze všech editací a všech nahraných obrázků. Kdo jich měl více, měl větší šanci na to, že ho z pomyslného klobouku vytáhneme). Všichni vítězové si odnesou voucher na nákup do knihkupectví Academia. Vylosovaní byli tito uživatelé:

Milda90 – vylosovaná editace: Rudé právo

Nadkachna – vylosovaná editace: Eldorádo (dinopark)

Desolated Angel – vylosovaná editace: Marie Škarecká

Landscape – vylosovaná editace: Asanace (divadelní hra)

F.B. za foto „Sklizeň sena na Nepomucku v roce 1961“ (nahrál dědic autorských práv, uživatel/ka Jik jik)

Miroslav Dvořák za foto „Mistrovství republiky v rychlostní kanoistice, Praha, 1950s“ (nahrál vnuk/vnučka Miroslava Dvořáka s jeho souhlasem, uživatel/ka DPrais)

Obě vylosované fotky níže.

Všem vylosovaným moc gratulujeme a všem účastníkům děkujeme! Odvedli jste skvělou práci a naše kolektivní paměť je nyní zase o něco silnější.

2021?

Soutěž Československo 1948–1989 chceme pořádat pravidelně každý rok. Témat na zpracování zbývá ještě opravdu hodně. Samozřejmě největší radost nám uděláte, když budete přidávat články na toto téma pořád (hodně tipů najdete na stránkách soutěže). Každopádně na vás, soutěživce, se těšíme zase 17. 11. 2021.

Děkujeme

Děkujeme Anatolovi Svahilcovi za skvělé propagační video, Honzovi Beránkovi za produkci videa, Aktronovi za pomoc se stránkami, Martinovi Urbancovi za pomoc s wiki-bannerem a všem dalším, kteří se soutěží jakkoliv pomohli!

Soutěž pořádal spolek Wikimedia Česká republika a finančně ji podpořilo velvyslanectví USA v Praze v rámci programu Small Grants.

Stránky soutěže

Soutěž je součástí širšího WikiProjektu Československo 1948–1989, jehož cílem je koordinace vytváření a doplňování článků a získávání fotek souvisejících s obdobím 1948 – 1989 v Československu.

Mistrovství republiky v rychlostní kanoistice, Praha, 1950s, Miroslav Dvořák,
CC BY-SA 4.0 https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons
Sklizeň sena na Nepomucku v roce 1961, F.B.,
CC BY-SA 4.0 https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons
The post Výsledky soutěže Československo 1948–1989 first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Startuje soutěž Popiš památku! Dobrovolníci napnou síly na kulturní dědictví

17.
ledna
Wikimedia ČR

Začal již čtvrtý ročník soutěže Popiš památku! Slavnostní „výstřel“ padl 15. ledna při příležitosti 20. narozenin Wikipedie. Soutěž potrvá až do konce měsíce února. Dobrovolní editoři se budou ucházet o ceny. Stačí jen vybrat kulturní památku ze seznamu, napsat o ní článek, a obdržet body. Kdo získá bodů nejvíce, vyhrává! Přihlásit se může každý i bez předchozích zkušeností.

Mediálním partnerem soutěže je portál PROPAMÁTKY, který se věnuje popularizaci českého kulturního dědictví. Oceňujeme, že nám pomáhá šířit o soutěži dobré slovo a dostávat ji do širšího povědomí.

A proč soutěž běží již počtvrté? Ze čtyřiceti tisíc kulturních památek v České republice většina nemá na české Wikipedii svůj článek. Je to ale velká škoda – mnohdy se jedná o stavby, které se zapsaly do dějin svého regionu a do encyklopedie prostě patří. Návštěvníci různých krajů Česka často hledají přitom na Wikipedii informace, mnohdy i na místě a za pomoci chytrého telefonu. Od loňského roku už i víme, že dobrá dokumentace dané lokality na Wikipedii má pozitivní odezvu v jejím turistickém ruchu.

Kromě starých pák bude soutěž cílit na nové editory. Wikipedisté, kteří se zaregistrovali v nedávné době, budou oceněni mimořádnými cenami. V předchozích třech ročnících bylo napsáno celkem okolo tisícovky článků a popsány památky od Chebu až po Karvinou. Během tohoto ročníku jsou soutěžní příspěvky poprvé evidovány v nástroji Fountain, který se dobře osvědčil pro Asijský měsíc Wikipedie v roce 2020. Je jednodušší na používání a více se hodí pro soutěže!

Vyhodnocení celé akce bude mít na starosti tříčlenná porota. Na vítěze soutěže čekají kvalitní knižní publikace o kulturním dědictví České republiky z různých regionů.

The post Startuje soutěž Popiš památku! Dobrovolníci napnou síly na kulturní dědictví first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Ať vás bezpečnostní chyby nenachytají na švestkách

Aktualizace článku

  • 16.1. Skenování závislostí na GitLabu a další alternativy k Dependabotu
  • 20.11. GitHub přesunul nastavení upozornění na nové Releases do kategorie Custom

Chybu, kterou objevil Cyku Hong z Taiwanu, může útočník za určitých okolností využít ke vzdálenému spuštění kódu na některých webech pomocí speciálně sestaveného URL. Takové chyby spadají do kategorie Remote Code Execution (RCE) a zažijete s nimi spousty legrace, nebo možná taky ne, to podle toho, na které straně barikády stojíte.

David Grudl, tvůrce Nette, s chybou zatočil správně: opravené verze balíčků vzhledem k závažnosti té chyby vydal nejdříve „potichu“, přičemž opravil i již dávno nepodporované vykopávky typu Nette 2.0, poslal e-mail podporovatelům, měsíc a něco počkal a teprve poté informaci uveřejnil na blogu, na diskuzním fóru a v seznamu Common Vulnerabilities and Exposures, ve kterém dostala číslo CVE-2020-15227. (A když si něčím nebyl jistý, tak se mě zeptal 🤓)

Část upozornění, které podporovatelé dostali už 25. srpna

Ve velkém a bez Composeru

Týden po zveřejnění se začaly objevovat nejen nástroje na otestování i demonstraci zranitelnosti („Proof-of-Concept“, PoC), ale i vývojáři, kteří chybu do té doby z různých důvodů zatím nezaregistrovali. Když jsem to viděl, tak mě napadlo, že by řešení problému mohl pomoci jednoduchý skript, který na serveru najde zranitelné soubory a příp. je rovnou opraví náhradou jednoho řádku kódu za jiný.

Cílem byly převážně různé webhostingové firmy, které by mohly vytipovat své zákazníky a přímo je informovat, nebo jim to rovnou opravit. Napsal jsem 2 prográmky v shellu (fungují v Bashi v Linuxu i FreeBSD), David to později reimplementoval i v PHP. Lukáš V. mi dokonce za ty skripty jen tak, sám od sebe, poslal nějaké to kilčo, dík!

V Active24 chybu našli a opravili na více než 2500 webů, podobně reagoval i Blueboard, WEDOS a další

Tohle samo o sobě už by vám mohlo dát pár nápadů jak postupovat poté, co vám někdo ve vašem frameworku, balíčku nebo knihovně najde nějakou docela závažnou bezpečnostní chybu. Neméně důležité je ale informaci o chybě a nutnosti aktualizovat dostat také k uživatelům vašeho výtvoru. A jak se o tom mohou dozvědět co nejrychleji?

Podporujte a sledujte vývojáře

Pokud používáte nějaké knihovny nebo frameworky jako např. Nette nebo cokoliv jiného, tak máte několik možností, jak se dozvědět, že fakt musíte aktualizovat a tohle je asi ta nejdůležitější.

Podporujte vývojáře nástrojů, které používáte. Vy budete mít dobrý pocit a ti vývojáři, kromě jiného, budou na vás mít nějaký kontakt a mohou vám napsat, že byste měli aktualizovat. Win-win situace. Když jsme začali chybou v Nette, tak osobně Nette podporuji, v seznamu přispěvovatelů mě nejspíš nepřehlédnete. Najdete tam i Scotta Helmeho, protože Nette mj. používáme i na Report URI, na kterém s ním pracuji. David Grudl podporovatelům poslal info o tom, že by měli aktualizovat už 25. srpna, pár hodin po vydání opravených verzí verze, a o měsíc a něco dříve, než informace o chybě zveřejnil.

Sledujte twittery a blogy vývojářů a diskuzní fóra (viz příspěvek na blogu Nette a na diskuzním fóru). Pokud navíc vývojáři používají GitHub, tak ten vám může poslat notifikaci při vydání nové verze:

Můžete „watchovat“ jen nové verze (co všechno sledujete)

GitHub Dependabot

Pokud vyvíjíte na GitHubu a spravujete závislosti pomocí Composeru, tak můžete využít Dependabota – robota, který hlídá a automaticky aktualizuje všechny vaše závislosti. Dependabot zvládá nejen PHP, ale i jiné jazyky a správce balíčků. Nastavíte ho ve vašem repozitáři v menu Settings > Security & analysis:

Prozkoumejte i sekci Security > Dependabot alerts, ve které najdete všechna otevřená i vyřešená upozornění, která Dependabot vytvořil:

Tohle upozornění jsem kliknutím na Dismiss pustil z hlavy, kód nikde neběží

Jsou tam i odkazy na automaticky vytvořené pull requesty, viz příklad. Tenhle opuštěný projekt naštěstí nikde neběží, balíček nette/application zde tedy nemusím aktualizovat, pull request chci nechat v tomto stavu, abyste viděli, jak to případně bude vypadat u vás.

Automaticky vytvořený pull request s aktualizací závislosti

Kdybyste někdy potřebovali získat číslo CVE i pro nějaký váš výtvor a informaci o chybě tak dostat „do oběhu“, tak se vám bude hodit sekce Security Advisories. V seznamu zveřejněných upozornění balíčku nette/application najdete i ono CVE-2020-15227. Podobný záznam je i v databázi všech GitHubových upozornění.

GitLab také nabízí skenování závislostí, ale pouze v nejdražší placené verzi. Alternativami k Dependabotu jsou např. Snyk nebo Renovate.

Roave Security Advisories

Dalším nástrojem, který vám může pomoci odhalit neaktualizované PHP knihovny s bezpečnostními chybami je balíček Roave Security Advisories. Pojďme si ho ukázat v praxi, opět na mém starém a nepoužívaném projektu. Nejdříve nainstalujeme závislosti uvedené v souboru composer.lock, přičemž vhodnější by bylo použít composer update, ale tím bychom nainstalovali již opravenou verzi a to v tomto případě nechceme:

$ composer install
Loading composer repositories with package information
Installing dependencies (including require-dev) from lock file
[...]
  - Installing nette/application (v2.3.7): Downloading (100%)
[...]

Verze 2.3.7 obsahuje bezpečnostní chybu (a to v řadě 2.3 až do verze 2.3.13 včetně), takže instalace balíčku Roave Security Advisories pomocí

composer require --dev roave/security-advisories:dev-latest

selže s tím, že jakože konflikt, protože nette/application máme ve verzi 2.3.7:

$ composer require --dev roave/security-advisories:dev-latest
./composer.json has been updated
Loading composer repositories with package information
Updating dependencies (including require-dev)
Your requirements could not be resolved to an installable set of packages.

  Problem 1
    - roave/security-advisories dev-latest conflicts with nette/application[v2.3.7].
    - roave/security-advisories dev-latest conflicts with nette/application[v2.3.7].
    - roave/security-advisories dev-latest conflicts with nette/application[v2.3.7].
    - Installation request for roave/security-advisories dev-latest -> satisfiable by roave/security-advisories[dev-latest].
    - Installation request for nette/application (locked at v2.3.7, required as ~2.3.1) -> satisfiable by nette/application[v2.3.7].


Installation failed, reverting ./composer.json to its original content.

Museli bychom nejdříve aktualizovat nette/application na 2.3.14 nebo novější a pak půjde nainstalovat i roave/security-advisories:dev-latest. Od této chvíle nepůjde pomocí composer require nebo composer update nainstalovat žádný balíček se známou bezpečnostní chybou.

PHP Security Advisories Database

Roave Security Advisories nemá žádný kód, veškeré jeho know-how spočívá v sekci conflict v souboru composer.json, ve které jsou uvedené verze PHP balíčků s nějakou známou bezpečnostní chybou. Ty se tam dostávají z PHP Security Advisories Database (viz Contributing), která jde používat několika dalšími způsoby. Jde používat dokonce i jako GitHub Action (viz můj příklad), takže se kontrola bude provádět například při každém pushi.

Bylo by skvělé, kdyby tuto databázi uměly pro upozorňování svých zákazníků nějak využít i klasické sdílené hostingy.

disable_functions

Bránit se proti chybám, jako je právě vzdálené spuštění kódu, asi nejde jinak než včasnou aktualizací. Jasně, můžete si někde na firewallu zablokovat nějakou konkrétní URL adresu, ale to je spíš reaktivní opatření. Můžete ale aspoň zásadně snížit dopad útoku aneb je blbý, když někdo ve vaší aplikaci spustí nějaký PHP kód, ale je ještě mnohem blbější, když pomocí PHP spustí nějaký prográmek z příkazové řádky. Důrazně bych tedy doporučoval zakázat v PHP volání funkcí, které takové prográmky mohou spouštět. Jsou to tyto:

  • exec – spustí externí program
  • passthru – spustí externí program a zobrazí výstup včetně binárních dat
  • proc_open – spustí program a vrátí ukazatele na vstup a výstup
  • shell_exec – spustí program pomocí shellu a vrátí výstup jako řetězec
  • system – spustí externí program a zobrazí výstup
  • pcntl_exec – spustí program v prostoru aktuálního procesu
  • popen – vrátí ukazatel na spuštěný proces

Zakázat je můžete jen v php.ini (a to dokonce jen pro určitý server nebo cestu) pomocí direktivy disable_functions nebo v konfiguraci FPM poolu pomocí php_admin_value[disable_functions], viz příklad.

Pro kontrolu, jestli náhodou tyhle funkce nepotřebujete volat ve vašem kódu, použijte analyzátor PHP kódu PHPStan a má pravidla pro hledání volání nepovolených funkcí a metod, stačí ve vaší konfiguraci inklůdnout přibalený soubor disallowed-execution-calls.neon.

Nezapomeňte také sledovat můj Twitter, o závažných problémech se tam určitě dozvíte také. A rád vás přivítám i na mém školení webové bezpečnosti (nejbližší termín: 15.–18. března 2021 online).

A ještě jedna věc: pokud jste doposud Nette neaktualizovali, tak už asi můžete počítat s tím, že do vašeho webu nebo aplikace někdo nakladl nějaké ty shelly nebo zadní vrátka a měli byste spustit proces obnovy, vyčištění a případně i pátrání po uniklých datech. A pokud už máte aktualizováno, tak se můžete pobavit třeba nad Easter eggy na mém webu.

Pozvánka na Advokační inspiraci na téma ochrany zvířat

15.
ledna
Nadace OSF

Zveme vás na online setkání Advokačního fóra, kde s vámi svoji zkušenost s advokační prací bude sdílet Anna Bernátková ze Svobody zvířat a Marek Voršilka z organizace Obránci zvířat.

Kdy: 29.1. 2021 od 10.00 do 11.30 hodin.
Kde: Zoom (odkaz vám zašleme den předem na váš email na základě vaší přihlášky ZDE).

Co: Sdílení zkušeností ze dvou úspěšných advokačních kampaní na ochranu zvířat.

Díky kampani Svobody zvířat byl schválen zákon chránící divoké druhy zvířat v cirkusech a tak od 1. ledna 2022 nebude možné množit a dovážet tyto druhy ze zahraničí a nová mláďata nebudou moci být drezurována.

Obránci zvířat dlouhodobě usilují o lepší životní podmínky zvířat. Jejich úsilí zaměřené na zákaz klecových chovů slepic se letos proměnilo v úspěch – od roku 2027 budou klecové chovy nezákonné.

Jak kampaně probíhaly, kde byly jejich klíčové momenty, s jakými problémy se organizace potýkaly a kdy došlo v kampani ke zlomu? Pokud se také věnujete advokační činnosti, usilujete o změny na systémové úrovni a zajímá vás, jak pracují ostatní, přijďte nabrat inspiraci!

S kým:
Ing. Anna Bernátková byla koordinátorkou kampaně Cirkusy bez zvířat organizace Svoboda zvířat. Ochranou volně žijících druhů zvířat se zabývá také v místě jejich přirozeného výskytu v rámci své vědecké práce během doktorského studia na ČZU.

 

 

Marek Voršilka je předsedou spolku OBRAZ – Obránci zvířat. Kromě vedení a řízení organizace se věnuje lobbingu a kampaňové strategii, která přispěla k prosazení zákazu kožešinových farem a zákazu klecových chovů slepic. K mnohaleté praxi v aktivismu ještě stačil vystudovat práva a odpracovat pár let na německé IT technické podpoře.

 

“Advokační inspirace” je realizována v rámci projektu Posílení kapacit, dovedností a schopností organizací občanské společnosti v advokační práci. Projekt je podpořen programem Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Cílem programu je dále inspirace k aktivnímu občanství a pomoc znevýhodněným skupinám. Program Active Citizens Fund vstoupil do České republiky v září roku 2019 s cílem podpořit neziskové organizace nehledě na jejich velikost a zkušenosti. Program je realizován v rámci Fondů EHP a Norska 2014–2021.

The post Pozvánka na Advokační inspiraci na téma ochrany zvířat appeared first on Nadace OSF.

Weekly #141 - Go, Podman, OpenShift s Windows, gomerge, UX

15.
ledna
Fero Volár

Technológie

UX & Service design

Social media & marketing

Startupy & biznis

Spoločnosť

Kniha týždňa

Old Rich - Architektúra života

Weekly #141 - Go, Podman,  OpenShift s Windows, gomerge, UX

Weekly #141 - Go, Podman,  OpenShift s Windows, gomerge, UX

Ako sa v živote nestratiť, nájsť svoju vlastnú cestu a prežiť život, ktorý má zmysel? Architektúra života je kniha správne postavených otázok, ale aj základov ich riešenia. Je to sprievodca životom a jeho princípmi od skúseného manažéra a školiteľa, ktorý používa pseudonym Old Rich. Autor pútavo formuluje myšlienkové postupy o životnej múdrosti, na ktorých môžeme ďalej stavať, modelovať svoj život a pretvárať svet vo svojom okolí. Kniha je určená širokej verejnosti, ale najmä tým, ktorí sa chcú naučiť správne si budovať architektúru vlastného života a splniť si svoje sny.

Sleduj ma na goodreads.com/FeroVolar

Nesmíme dopustit, aby se za názor vydávala i očividná lež. S Michaelem Adamcem o Novinářské ceně

14.
ledna
Nadace OSF

Nadace OSF vyhlašuje již 11. ročník soutěže Novinářská cena. Od 4. ledna může široká veřejnost, redakce i samotní novináři nominovat nejlepší žurnalistické práce. Jak se za dobu, co cenu udělujeme, proměnila česká žurnalistická scéna? A co by jejímu současnému stavu nejvíce prospělo? Odpovídá koordinátor soutěže Michael Adamec.

Novinářskou cenu letos Nadace OSF udílí již po jedenácté. Proč je podle tebe důležité oceňovat kvalitní českou žurnalistiku?
Prvně je důležité říct, že zdravá a fungující demokratická společnost potřebuje kvalitní a nezávislou žurnalistiku – ta totiž umožňuje svým občanům informovat se a utvořit si názor. Tím, že Nadace OSF uděluje novinářská ocenění, významně přispívá k povzbuzení a podpoře novinářů v jejich práci. Naší ambicí je oceňovat práce novinářů z celého názorového spektra – od konzervativních po liberálně orientované tituly, od soukromých po veřejnoprávní redakce, nominace přijímáme opravdu od jakéhokoliv titulu. Jsou to potom porotci, kteří rozhodují o vítězi, ne já nebo někdo z mých kolegů v nadaci. 

Na udílení ceny se podílíš jako koordinátor již čtyři roky. Čím tě tato práce obohacuje? 
Především jsem rád, že se dostanu k velkému množství textů či audiovizuálního materiálu, který bych jinak možná ani nezaregistroval. Jak jsem již zmínil, mezi nominované se dostávají i příspěvky zveřejněné v titulech, které nutně nemusí konvenovat s mým názorem. Tudíž si o jednom problému mohu přečíst z perspektivy např. pravicově orientovaného Forum 24 nebo spíše levicového Deníku Referendum či A2larm. Co mě dále na této práci těší, je možnost kontaktu s novináři a naše společné úsilí při zvyšování povědomí o kvalitní žurnalistice. V loňském roce jsme například s Janou Ustohalovou začali spolupracovat na informačním videu, které bychom rádi nabídli knihovníkům, kteří připravují vzdělávací programy pro návštěvníky knihoven. Touto cestou bychom rádi ukázali, jak vzniká zpráva a co vše musí novinář udělat, než svůj výtvor vypustí do světa. 

Na co nejraději vzpomínáš? Co pro tebe byl za ty roky největší highlight? 
Nejvíc asi vzpomínám na osobní setkání s Davidem Boardmanem, děkanem Klein College of Media and Communication na Temple University ve Filadelfii, na velmi příjemnou komunikaci s Anne Applebaum (přestože se nám nepodařilo domluvit její osobní návštěvu Prahy) nebo na inspirativní setkání s Aleksanderem Kaczorowským, jedním z polských čechofilů a bývalým porotcem jedné z kategorií Novinářské ceny. Ale samozřejmě nejraději mám ten pocit, když skončí slavnostní večer při příležitosti předávání cen a ze mě spadne všechen stres a vidím všechny nominované a oceněné novináře a jejich kolegy z různých redakcí, kteří alespoň na chvíli hodí za hlavu všechny neshody nebo meziredakční řevnivost a dobře se baví. 

Co je naopak na práci koordinátora Novinářské ceny nejtěžší? 
V případě loňského ročníku bylo například velmi náročné sledovat neustále se měnící protiepidemická opatření, z nich plynoucí povinnosti a jejich naroubování na dramaturgii a scénář večera. Stejně tak jsme několikrát museli měnit termín samotného vyhlášení. Nicméně ve spolupráci s produkční divadelního a kulturního prostoru Jatka78, kde budeme letos již potřetí ceny předávat, jsme nakonec vše zvládli. Celkem složité také bylo operativně naplánovat a zkoordinovat zasedání všech dvanácti porot jednotlivých kategorií. V březnu ještě mnoho lidí neumělo tak dobře ovládat různé komunikační platformy, takže ty začátky byly opravdu krušné. Další věcí je samozřejmě to, jak zvládnout formálně zkontrolovat přijaté nominace (tuhle práci dělám já sám a musím zkontrolovat každý příspěvek) – do loňského ročníku jsme obdrželi téměř 600 příspěvků.

Jak bys ty uplynulé roky shrnul? Jak se za tu dobu podle tebe česká novinařina proměnila?
V obecné rovině jsme byli svědky oligarchizace české mediální scény. Tohle je problém, který se řeší celosvětově posledních několik let. V důsledku toho pak dochází k odchodům těch nejlepších a nejzkušenějších novinářů. Na druhou stranu to vedlo k založení několika nových redakcí, například Deníku N nebo k vytvoření vlastní zpravodajské redakce Seznam zprávy, z jejich řad už se nám také rekrutovalo několik vítězů Novinářské ceny. Dalším problémem je pak v českém případě politizace výběru členů Rad jednotlivých veřejnoprávních médií. Bohužel v přímém přenosu vidíme, jak je práce redaktorů ztěžována mnohdy velmi bizarními postavami napojenými na různé politické strany, které se snaží napadat jinak velmi kvalitní práci ČT, ČRo nebo ČTK. V neposlední řadě novináři v podstatě jakékoliv redakce musí čelit nedůvěře konzumentů mediálního obsahu a to především zásluhou masivního šíření nejrůznějších hoaxů a fake news na sociálních sítích. To musí být pro autory velmi frustrující a je velmi náročné tyto zprávy potom vyvracet. Zde bych pak rád viděl větší zapojení státu do boje proti dezinformacím. Nesmíme dopustit, aby se za názor vydávala i očividná a několikrát prokázaná lež. 

Jak podle tebe ovlivnila pandemie COVID-19 české mediální prostředí?
COVID-19 se stal majoritním tématem všech médií v roce 2020 a myslím, že nejinak tomu bude i v roce letošním. Zde se naplno ukázalo, že mnoho z nás – konzumentů zpráv, ale i samotných novinářů – není schopno správně interpretovat data a informace, které jsme k této nemoci dostávali. Novináři nebyli vždy schopni nám jasně a srozumitelně sdělit, jaký je skutečný stav věcí (což ale chápu – tohle pramenilo často ze zmatečných a nekoordinovaných prohlášení vlády) a bohužel někdy dostávaly prostor i osobnosti, které k tématu neměly moc co říct a zbytečně jitřily a zahlcovaly veřejnou debatu. Naopak názory relevantních odborníků často zapadly a nebyly dostatečně akcentovány a prezentovány. Na druhou stranu ale média (a to především ta menší a nezávislá) dokázala informovat i o jiných tématech, problémech a kauzách, které s covidem nezmizely, a to je důležité. Na celkové zhodnocení je ještě velmi brzo, ale sám jsem velmi zvědavý, jak s odstupem třeba pěti let budeme toto období hodnotit.

Co by podle tebe současnému stavu české mediální scény nejvíce prospělo?
Osobně se domnívám, že české mediální scéně by nejvíce prospěli mediálně gramotní konzumenti. Je důležité, aby věděli, jaký je proces vzniku zprávy, tedy jaká je práce novináře předtím, než nějakou zprávu zveřejní. Taky je podstatné, aby si čtenář nebo divák dokázal ověřit, z jakého zdroje zpráva pochází, a zda je tento zdroj informací důvěryhodný. Byl bych rád, kdyby se zprávy přijímaly hlavně z novin, rozhlasu nebo televize a ne ze sociálních sítí. A také kdyby tu stavovské organizace, ať už International Press Institute nebo Syndikát novinářů, plnily funkci advokátů a obránců svých kolegů, kdykoliv se stanou cíli verbálních útoků nejen ze strany vrcholných představitelů našeho státu. Poslední věc, kterou bych si přál, je, aby novináři měli čas na svou práci – tedy aby za každou cenu nereportovali o událostech či kauzách, ke kterým nemají dostatek relevantních informací.

Součástí Novinářské ceny je také cena pro regionální žurnalistiku, kterou si loni odnesl mladý novinář a aktivista Jakub Čech. V jaké kondici se podle tebe tato oblast aktuálně nachází?
Jsem rád, že Nadace OSF nezapomíná ani na regionální žurnalisty. Kdo jiný, než místní novinář, zná dokonale prostředí ve svém regionu? Zároveň se ale už několikrát ukázalo, jak se z lokální kauzy může stát kauza celonárodní. Vzpomeňme si na aféru kolem neexistující mluvčí exhejtmana Haška, na kterou prvně upozornil Lukáš Valášek, tenkrát ještě redaktor brněnské redakce MF Dnes. 

Právě byly spuštěny nominace na Novinářskou cenu 2020. Jakým způsobem může veřejnost nominovat novinářské příspěvky a jaký je následný postup? Kdy se dozvíme letošní vítěze?
Veřejnost může zasílat své nominace prostřednictvím registračního formuláře na webové stránce www.novinarskacena.cz. Je to velmi jednoduché a zabere to maximálně jednu minutu. Po uzavření nominačního systému pak procházím všechny došlé příspěvky a kontroluji, zda opravdu splňují všechny formální náležitosti tak, jak jsou definovány ve Statutu soutěže. Poté již předávám příspěvky porotcům jednotlivých kategorií (každá kategorie má 4-5 porotců z řad kulturního či akademického prostředí). Každý porotce poté vybere 10 příspěvků, které posune do dalšího kola. Tím tedy tedy máme určen shortlist toho nejlepšího, co porotci přečetli či naposlouchali, a mohou přistoupit k závěrečné a nejzajímavější fázi – rozhodnutí o vítězce či vítězi v dané kategorii. Porotci se obvykle scházejí osobně a nad vybranými příspěvky diskutují. Mnohdy jsou tyto debaty velmi živé a dynamické a je vždy zajímavé být přítomen u tohoto procesu, který vede ke společnému rozhodnutí o laureátovi či laureátce té které kategorie. Letošní vítěze Novinářské ceny se dozvíme 25. května 2021, kdy bychom rádi opět uspořádali slavností večer, na kterém budou předána ocenění (pokud nám to protiepidemická opatření a aktuální situace dovolí).

Autorka: Eliška Vidomus

The post Nesmíme dopustit, aby se za názor vydávala i očividná lež. S Michaelem Adamcem o Novinářské ceně appeared first on Nadace OSF.

Pomozte nám zmapovat celoroční dopady pandemie COVID-19 na neziskový sektor

14.
ledna
Nadace OSF

Záleží nám na tom, aby dopady pandemie COVID-19 na neziskové organizace a jejich klienty byly co nejmenší a organizace získaly potřebnou podporu. Proto jsme připravili dotazník, kterým chceme zmapovat celoroční dopady pandemie COVID-19 na neziskový sektor a zjistit jeho komplexní potřeby. Navazujeme tím na náš jarní průzkum, kterého se mnoho z vás zúčastnilo – výsledky najdete zde. Cílem je získat aktuální data a zjistit, jak se situace neziskových organizací od začátku minulého roku posunula. 

(více…)

The post Pomozte nám zmapovat celoroční dopady pandemie COVID-19 na neziskový sektor appeared first on Nadace OSF.

Po Photonu přijde Proton

Nejspíše letos v květnu vyjde Firefox kromě běžných změn i s novým vzhledem. Předchozí taková změna přišla v listopadu 2017 pod označením Photon (nebo také Firefox Quantum). Tentokrát se projekt jmenuje Proton.

Dostupné informace zatím nejsou příliš konkrétní a tak ještě nevíme, jestli půjde jen o drobnější vzhledové úpravy, nebo něco úplně nového jako před zmiňovanými třemi roky. Stránka na wiki a tickety v Bugzille zatím potvrzují pouze zásahy do vzhledu lišt, hlavních i kontextových nabídek a modálních dialogů. Naopak beze změn mají zůstat minimálně uvítací obrazovky pro nové uživatele, obsah nového panelu, chybové stránky nebo lišta záložek.

Z uvedeného seznamu změn si myslím, že bude Proton drobnější aktualizací vzhledu, možná s nějakými technickými úpravami na pozadí, ale najisto to budeme vědět, až začnou změny pronikat do nočních sestavení a případně budou veřejně dostupné i mockupy.

Naše bilance roku 2020

12.
ledna
Nadace OSF

Rok 2020 před nás postavil celou řadu výzev a podrobil nás opravdu těžkým zkouškám. Navzdory mnoha nesnázím ale také odhalil, jak silná, akceschopná a solidární dokáže být občanská společnost.  Po celý rok jsme v Nadaci OSF podporovali aktivity neziskového sektoru směřující ke zvládnutí situace kolem pandemie COVID-19. Chceme ocenit nasazení, s jakým organizace pomáhaly tam, kde bylo třeba, a také flexibilitu, s jakou se nejen naši grantisté dokázali přizpůsobit novým formám komunikace a převést většinu svých aktivit do on-line prostředí. Věříme, že díky vzájemné podpoře tyto nelehké časy překleneme. Díky, že v tom jedete s námi!

Co konkrétně přinesl rok 2020 naší nadaci?

Robert Basch, ředitel Nadace OSF
„Podařilo se nám flexibilně reagovat na tu zběsilou epidemii. Všechny klíčové programy jsme i po dohodě s dárci upravili tak, aby mohly běžet i přes různá epidemiologická opatření. Krize pro nás znamenala příležitost, impuls pro inovace a věci, které jsme dlouho nikam nebyli s to posunout, jsme vyřešili najednou obratem. I přes náhlé úmrtí v týmu jsme byli schopni postavit nový finanční tým a mnoho procesů následně zjednodušit a zefektivnit. Pokud lidé cítí, že mají důvěru, tak rostou. Přehnaná kontrola nikomu nepomůže. Nadace vyšla jako organizace z letošního roku silnější, než do něj vstupovala, a to je skvělá zpráva.“

Barbora Hořavová, programová ředitelka
„Letos se nám podařilo vytvořit a upevnit tým programu Active Citizens Fund a opět se potvrdilo, že každá krize přináší příležitosti. Online práce má sice své limity, ale i tak mám pocit, že už některým offline akcím odzvonilo, protože je zkrátka efektivnější a praktičtější udělat je online. Díky krizi se ve společnosti posiluje význam nepracovního a rodinného času, což vnímám velmi pozitivně.”

Zdenka Almerová, finanční ředitelka
Znovu jsem si uvědomila, jak důležitou roli pro mě hraje spolupráce s lidmi, kteří přes různé zkušenosti, věk, vzdělání vyznávají stejné základní hodnoty jako jsou – kolegialita, nadhled, důvěra a zodpovědnost. Náš program stipendií pro středoškolské studenty letos převzala Bakala Foundation a i když se mi po programu stýská, je mi potěšením konstatovat, že je ve správných rukách. Nadace se do propagace a náboru nových studentů pustila s velkým nasazením. Pro mě je nejdůležitější, že skvělá příležitost získat stipendium ke studiu na soukromých školách v USA nebo Velké Británii zůstane pro české středoškoláky i nadále otevřená.”

Lucie Plešková, programová manažerka
„Díky skvělému týmu se nám nejen podařilo dobře zvládnout všechny výzvy, které letošní rok přinesl, ale současně i rozjet řadu nových projektů a programů: Společně s Nadací Albatros a Nadací České spořitelny budeme podporovat aktivity v oblasti včasné péče. Naše Advokační fórum nově nabízí služby na míru grantistům jiných nadací, což jako první začal využívat Nadační fond Avast. Rozjíždíme také program zaměřený na podporu mediálního vzdělávání v knihovnách. Přestože bylo možné velkou část našich aktivit přesunout do online prostředí a realizovat na dálku, uvědomila jsem si, jak moc mi chybí osobní kontakt s našimi partnery a organizacemi, které pracují v terénu. Že pro dobrou spolupráci na všech úrovních je potřeba především budování vzájemných vztahů a důvěry, což bez osobních setkání, živých debat a společně stráveného času jde jen obtížně a pomalu. Ale především jsem si uvědomila, že opravdu dobrý tým se pozná podle toho, že se na ostatní můžete spolehnout i v těžkých dobách! A proto bych moc ráda poděkovala všem svým kolegyním a kolegům za úžasnou týmovou spolupráci v letošním roce.”

Marie Peřinová, programová manažerka
 „V programu Stronger Roots jsme letos rozběhli intenzivní konzultační program, ve kterém se neziskovky učí a sdílejí zkušenosti s tím, jak rozšiřovat okruh svých příznivců a dárců. Během roku jsme pro našich 16 grantistů uspořádali 10 workshopů či webinářů, třeba o tom, jak propagovat značku či zorganizovat úspěšnou crowdfundingovou kampaň. A vůbec poprvé jsme také každému z našich grantistů zajistili dlouhodobou podporu zkušeného mentora či mentorky.”

Barbora Janoušková, programová manažerka
„Letos se nám v programu Active Citizens Fund rozběhlo prvních 77 podpořených projektů ve všech krajích ČR! V průběhu roku jsme navštívili již 42 z nich. Potěšilo nás, že si naši příjemci poradili s nepředvídatelnou situací velmi kreativním způsobem a dokázali i v tomto náročném období zapojit a nadchnout veřejnost pro svou činnost. Celému týmu patří velký dík za usilovnou snahu být našim příjemcům oporou a za odvahu, se kterou se letos vrhali do nových situací, jakou byla práce s novými online nástroji, vedení i technické zajištění webinářů nebo dlouhodobá práce z domova.”

Markéta Wittichová, manažerka komunikace
„Z pohledu komunikace byl přechod do onlinu zajímavou výzvou. Letošní rok byl i pro PR rokem zamyšlení nad tím, jak být v komunikaci originálnější a nápaditější. Mám radost z každé podařené akce, na které propojíme lidi, kteří by se možná nepotkali, přestože pracují na stejném tématu. Našimi letošními highlighty byly: 5. ročník veletrhu otevřených dat Open Data Expo, 10. ročník už tradiční soutěže o Novinářské ceny a Podzimní Civic Tech Open. Osobně se ráda s lidmi potkávám, v této oblasti bohužel rok 2020 mnoho příležitostí nepřinesl. Štěstí je, že v nadaci máme super lidi, kteří se dokáží navzájem podpořit. Bez nich by se to zvládalo mnohem hůř.”

Marie Čermáková, manažerka komunikace s dárci
„Podařilo se nám získat nové dárce a finanční prostředky pro rozjezd nového projektu, který se zaměří na mediální vzdělávání ve spolupráci se sítí knihoven po celé ČR.  Všichni jsme se naučili spoustu nových věcí z online prostředí, které nám mohou zjednodušit práci, ale také to, že spoustu věcí vlastně k životu a práci nepotřebujeme. Nejdůležitější jsou pro nás všechny dobré vztahy a to platí v osobním ale i pracovním životě. Ve fundraisingu jsou dobré vztahy naprosto zásadní. Budují se ale dlouho a je třeba o ně pečovat.”

The post Naše bilance roku 2020 appeared first on Nadace OSF.

Firefox Relay v ostrém provozu

Na konci loňského roku Mozilla spustila do ostrého provozu službu Firefox Relay. Ta umožňuje utajit vaši skutečnou e-mailovou adresu např. pokud se registruje na stránkách, kterým moc nedůvěřujete.

Pro použití budete potřebovat účet Firefoxu. S ním si můžete ve službě Relay vytvořit až 5 náhodně generovaných e-mailových aliasů – adres, které doručené zprávy automaticky přesměrují do vaší schránky. Takový alias pak použijete pouze pro jednu registraci a můžete ho kdykoliv zrušit.

Služba je nyní zdarma, ale počítá se s doplňováním dalších pokročilejších funkcí jako například možnost z daných adres na e-maily odpovídat a pravděpodobně tedy i placenými rozšířenými variantami.

Další informace najdete v našem článku z loňského roku a samozřejmě na stránkách samotného Firefoxu Relay.

Revolut pro kryptoměny

“Něco jako Revolut” pro kryptoměny

Mám rád Revolut, rád ho propaguju, často ho využívám a na cestách jsem si užíval pohodlí jejich karty, spojené s mobilní aplikací. Teď sice míň cestuju, zato víc investuju, a pokud jste, stejně jako já, loni na konci března nakoupili akcie, tak teď tlučete hlavou o zeď, že jste jich nekoupili víc (+120 % hovoří za vše).

Když se do ČR dostala podobná služba Crypto.com, neváhal jsem. Kryptoměnama sice platit nehodlám, ale jako investice jsou zajímavé. Používal jsem různé Coinbase a tak, ale nesedělo mi to. Pocit podobný, jako když investujete do akcií přes FIO Brokerské rozhraní, jestli mi rozumíte. A tak jsem Crypto.com otestoval.

Jo, Revolut umí investice do několika málo kryptoměn taky. Ale když chcete nějaká obskurnější, musíte jinam.

Pro pořádek: pokud použijete něčí link, dostanete po prvním nabití peněz bonus 25 USD, stejně jako ten, komu odkaz patří. Třeba když použijete tenhle odkaz: ZALOŽIT CRYPTO.COM a vyplníte kód “cttecu4vc7” (měl by se tam objevit, ale někdy se to nestane), dostanete 25 USD vy a 25 USD já (tedy po nabití peněz a objednání karty). Díky, a nemáte zač.

Po založení a nezbytném nahrání dokladu a vlastního ksichtu jsem začal zkoumat aplikaci. Jako největší tahák jsou jejich platební karty. Hned vysvětlím důvod.

Zaprvé: Získáte VISA kartu s cashbackem od jednoho do osmi procent.

Zadruhé: Slevy. Sleva na Spotify 100 %, sleva na Netflix 100 %, teď oznámili nějaké další slevy pro Booking. To zní dobře, ne?

Kromě free verze, kde máte jen 1 % cashback, mají všechny ostatní drobný háček. Musíte složit depozit (Stake).

Pokud si chcete objednat kartu, řekněme, úrovně 2, tedy červenou, musíte kromě potvrzení adresy a pravidel složit depozit 2500 CRO, což je právě teď, 12.1.2021 v půl deváté ráno, zhruba 145 EUR, asi 3800 Kč. Musíte jej půl roku držet (na druhou stranu — když to máte na delší investici, tak co taky jiného s tím chcete půl roku dělat, že?), a získáváte všechny jmenované výhody.

CRO? Vysvětlím: Crypto používá pro přepočty všude vlastní kryptoměnu CRO a všechny operace vnitřně provádí s touto měnou. Technicky jde o Ethereum, ale prý firma chystá vlastní blockchain. Pokud platíte kartou, převádí se CRO na fiat měnu, tedy EUR nebo třeba GBP. Pokud dobíjíte účet, dobíjíte ho taky v normální měně do takzvané Fiat peněženky, odkud pak můžete nakupovat kryptoměny.

V CRO je vám vyplácen i cashback z karty.

Při nákupu kryptoměn můžete nakupovat cokoli, od známého Bitcoinu přes Litecoiny a Ethereum až po Stellar. Všude jsou grafy, vývoje, kurzy, vše jak se patří. Můžete převádět mezi kryptoměnami, používat Crypto.com aplikaci k převádění peněz mezi kryptoměnovými účty, posílat je i “z mobilu na mobil”, zkrátka vše, co umí takový Revolut.

Narazil jsem jen na jedno mrzení. Když jsem si chtěl převést peníze, nešlo použít TransferWise, mají to v podmínkách: “Příjemce nesmí obchodovat s kryptoměnami”. Nepodařilo se mi přidat ani virtuální kartu z Revolutu, ani z Twista. Nakonec jsem dobil převodem (SWIFT / IBAN), ale předpokládám, že problém byl jen v těch virtuálních kartách, jiní uživatelé píšou, že kreditky jsou v pohodě.

Další funkce, které Crypto.com nabízí, jsou třeba půjčky kryté kryptoměnou (vy si půjčíte fiat měnu, třeba eura, úroky platíte v kryptoměně — výhodné, pokud dlouhodobě držíte větší množství kryptoměny, nechcete prodávat, ale potřebujete na nějakou dobu obnos reálných peněz). Další možnost je Earn program, kde dovolujete Crypto.com půjčovat vaše prostředky a dělit se o výnos z úroků.

Podle článků, co jsem o Crypto.com četl, jde o zajímavou věc, kterou si i kryptoměnoví nadšenci pochvalují. Uvidíme. Přinejhorším budu mít to Spotify zadarmo… :)

PS: Nezapomeňte! Kód cttecu4vc7 — pro vás i pro mne 25 USD!

Nová posila pro administrativu i PR

11.
ledna
Wikimedia ČR
Natálie Schejbalová Foto:Loremipsum.jpg, autor: Matt.mess.me, CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons

Tým Wikimedia ČR dostal také dárek pod stromeček a tím je posila v podobě Natálie Schejbalové. Tu jsme den před Štědrým dnem vybrali jako náhradu odcházející Oleksandry Sydorenko, která nám byla pravou administrativní rukou v posledním roce a půl.

Natálie vystudovala SOŠ pro administrativu EU a momentálně dokončuje studium tvorby textu a scénáře na VOŠ Jaroslava Ježka. Kromě nové práce pro Wikimedia ČR pracuje jako copywriterka a redaktorka na volné noze. Říká o sobě, že je písničkářka, básnířka a slamerka, ale na rozdíl od mnoha svých kolegů umělců svého kreativního ducha nezneužívá jako záminku k absenci organizovanosti a zodpovědnosti. Ba naopak, tyto dvě vlastnosti jsou její druhé (a třetí) jméno a těší se, až je naplno využije ve Wikimedia ČR.

I my se těšíme na to, jak Natálie využije své dovednosti také při posílení našeho PR, zejména na sociálních sítích.

Děkujeme Saše a vítáme Natálii!

Natálie Schejbalová
autor: Matt.mess.me, CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons

The post Nová posila pro administrativu i PR first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Česko.Digital rozšiřuje své služby i celospolečenský dopad. Spolu s Nadací OSF spouští inkubátor

11.
ledna
Nadace OSF

Komunita expertních dobrovolníků Česko.Digital spouští ve spolupráci s Nadací OSF vlastní inkubátor veřejně prospěšných neziskových projektů, do kterého se mohou přihlásit jednotlivci i organizace. Reaguje tak na aktuální náročnou situaci, kdy vzniká spousta nápadů na digitální řešení společenských problémů, které ale nemají jasné zadání a nejsou připraveny na realizaci nebo jim chybí odborné vedení. To jim v rámci inkubátoru pomohou zajistit právě expertní dobrovolníci z Česko.Digital. Potřeby a náměty přicházející z občanského sektoru kontinuálně mapuje Nadace OSF, která je odborným garantem inkubátoru.

Komunita dobrovolníků Česko.Digital sdružuje k dnešnímu dni přes 3600 expertů a od svého založení úspěšně realizovala celou řadu projektů. „Máme úžasnou komunitu online profesionálů, kteří rádi pomůžou s nastartováním dalších prospěšných projektů. Pokud takový máte, přihlaste jej do inkubátoru,“ říká Radka Horáková, spoluzakladatelka Česko.Digital.

Inkubační program pomůže projekt kompletně připravit na kvalitní technologickou realizaci. Expertní dobrovolníci navrhovaný projekt provedou všemi kroky metodiky tzv. lean canvasu – od definování problému, který projekt řeší, návrhu řešení, přes specifikaci cílových skupin. Délka inkubace bude závislá na náročnosti a urgentnosti projektu a trvá maximálně 2 měsíce. „Programem budou provádět dobrovolníci – seniorní experti. Vybrané projekty, které provedeme inkubačním programem, budeme v rámci komunity Česko.Digital rovnou realizovat, ostatním pomůžeme najít vhodného partnera, který jim s realizací pomůže, nebo se tvůrci budou moci s připraveným projektem pustit do realizace sami,“ doplňuje Radka Horáková.

Nápady na digitální řešení společenských problémů mohou přicházet od organizací i jednotlivců. Odborným garantem inkubátoru pro vztahy s neziskovým sektorem je Nadace OSF, organizace, která občanskou společnost a neziskové organizace podporuje už téměř třicet let, a otevírání dat a digitalizaci se věnuje od roku 2012. Jedním z cílů nadace je vybudovat podpůrnou síť pro zástupce občanské společnosti, kteří mají zájem využít možnosti digitalizace při své práci. Cílená a systematická podpora v této oblasti v České republice zatím chybí. Partnerství Nadace OSF a Česko.Digital je přirozeným spojením expertní IT skupiny s přesahem do nezisku a neziskového subjektu s přesahem do IT. 

„Když jsme před pár lety uvažovali nad tím, jak zapojit dobrovolníky z IT komunity a využít jejich znalosti a zkušenosti pro veřejně prospěšné projekty, pro jejich technologická řešení, měli jsme to štěstí potkat se s Jakubem Nešetřilem. Tomu se nápad líbil natolik, že založil iniciativu Česko.Digital. Jsem moc rád, že se nám společně podařilo vytvořit inkubační proces, v jehož rámci mapujeme dobré nápady neziskového sektoru, kterým by slušelo digitální zpracování,“ říká Robert Basch, ředitel Nadace OSF

Komunita inkubační program od léta testovala, od ledna jej spouští naostro. „Od července nás oslovilo 60 projektů a právě na nich jsme inkubační služby testovali. Řadě z nich jsme pomohli jak formou konzultací, tak jednorázovou technologickou výpomocí, 3 projekty prošly pilotním během inkubátoru a jsou dnes připravené na realizaci,“ uvádí Romana Pokorná, koordinátorka příchozích projektů Česko.Digital.

Projekty, které prošly pilotním během inkubátoru Česko.Digital jsou:

  • Inovace zpravodajského storytellingu
  • Začni učit
  • Moje česká škola

Do technologické realizace prvních dvou projektů se komunita Česko.Digital pustila ihned po inkubaci. „V projektu Inovace zpravodajského storytellingu dobrovolníci vytvářejí ve spolupráci s Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky technologické řešení, které pomůže českým redakcím zvýšit čtenost zpravodajství. V projektu Začni učit připravujeme expertní systém pro profesionály z praxe, kteří mají zájem začít učit. Tento systém jim pomůže snadno se zorientovat v tom, jaké vzdělání je nutné si pro to doplnit a jak. Projekt tak podporuje tolik potřebné zapojení profesionálů do českého školství,” doplňuje Romana Pokorná. 

Třetí projekt – Moje česká škola, se pak zaměřuje na české krajany žijící v zahraničí a během inkubace byl připraven natolik, že jej dnes jeho tvůrci realizují vlastními silami. Na adrese www.mojeceskaskola.cz budují portál, kde krajané a učitelé dětí krajanů najdou přehledně materiály, které jim pomohou učit děti česky a udržovat kontakt s českou kulturou a národní identitou.


Přihlášku do inkubačního programu Česko.Digital naleznou zájemci zde. Více informací k inkubačnímu programu najdete na stránce zde.

The post Česko.Digital rozšiřuje své služby i celospolečenský dopad. Spolu s Nadací OSF spouští inkubátor appeared first on Nadace OSF.

MDN WebDocs po velkém propouštění

Loňským propouštěním byl citelně zasažen i projekt MDN WebDocs (server developer.mozilla.org) dokumentující webové standardy včetně jejich podpory v jednotlivých prohlížečích. Zredukován byl víceméně na jediného zaměstnance a bylo oznámeno, že v rámci zjednodušení údržby platformy i obsahu přejde z vlastního systému na GitHub.

Původní systém nazývaný Kuma je docela velká a komplexní aplikace napsaná v Pythonu s použitím frameworku Django a SQL databáze. Na jeho vývoji se podílelo mnoho vývojářů a jeho údržba by byla s tak omezenými zdroji velmi náročná.

V prosinci tak Kumu nahradil nový systém s názvem Yari, který hojně využívá git a GitHub. Obsah už není spravován žádným CMS, ale ve vlastním repositáři ve formátu HTML (postupně bude nahrazován Markdownem). Pod každým článkem je taky odkaz na daný soubor v repozitáři (kde můžete navrhnout změnu formou pull requestu). Samotný kód Yari je pak v druhém repozitáři.

Pokud MDN WebDocs používáte, budeme moc rádi, když si repozitáře nového systému projdete a nahlásíte případné chyby nebo návrhy na vylepšení tohoto projektu kritického pro kompatibilitu webu.

(Zdroj: hacks.mozilla.org)

Octavia IV

10.
ledna
Lukáš Kotek

Rozhodnutí pořídit nový vůz uzrávalo pozvolna, přeci jen dosavadní Fabia 3 Combi sloužila víc než slušně, ale potřeba místa... a ještě více místa nakonec rozhodla. Na následujících řádcích tak můžete čekat dojmy po najetí prvních 3000 kilometrů.

Kritéria výběru nebyla složitá, prostornost již padla. (V průběhu času na mě dopadlo …

Vánoce, eGPU, streamování her a naše LAN party pro chudé

10.
ledna
Jiří Zima
Vánoce jsou jedním z mála období, kdy se nechám od bratra překecat k hraní her po síti. Je to téměř tradice, protože za posledních deset let se to stalo už aspoň třikrát. Vzhledem k tomu, že se tentokrát nedalo moc dělat (minimálně ne ty věci, co bych chtěl) kromě „promořování“ v kruhu rodinném, svolil jsem k hraní. Jen se […]

Android + Linux: Jak stahovat soubory

10.
ledna
Vlastimil Ott

Na první pohled člověka napadne, že je to poměrně absurdní téma, vždyť přece „Android je ještě pořád trochu Linux“ a nemůže tam být problém. Tak jo, zkoušeli jste přenášet giga fotek klasickou cestou, tj. po kabelu?

Kopírování je strašně pomalé

Někdy prostě jsou důvody, proč to po síti nejde nebo to nechcete. Použití kabelu vypadá jako jednoduchá věc. Dokonce máme na výběr několik protokolů – klasický přenos souborovým protokolem přes USB, pak MTP pro přenos mediálních souborů a ještě dokonce PTP pro přenos pouze fotek.

Všechny mají nevýhody, které jsem právě zažil u svého obstarožního telefonu:

  • ovladač USB je nějak háklivý na vygajdaný konektor, takže spojení se neustále ukončuje a hlásí mi špatný kabel,
  • MTP a PTP připojují pouze vybrané části úložiště – tam, kde jsou uložené mediální soubory, ale hlavně jsou neskutečně pomalé.

Správce souborů Thunar má vnitřní podporu obou, ale není v něm možné soubory ani vybrat, natož přesunout myší. Tak je to pomalé. V podstatě neovladatelné. A protože jsou to virtuální zařízení, nemají cestu v souborovém systému, takže si pomocí Midnight Commanderu nepomůžete. A člověk po dvaceti letech strávených v linuchu už nechce lozit kvůli pitomému kopírování do terminálu… přece to nějak musí jít? Proč je to tak pomalé, sakra?

Stabilní spojení Android+Linux

Přičítám to špatné implementaci, protože jiný důvod jsem nenašel. Nemá to být pomalé. Na wiki jsem Archlinuxu jsem našel (jako ostatně dost často) tip, a tím je použití programu Android File Transfer. Ten má viditelně lepší přístup k práci s virtuálním souborovým systémem ve FUSE než Thunar. Pokud jsem se pořádně díval, balíček obsahuje tři příkazy:

  • android-file-transfer – grafický program pro práci s úložištěm telefonu
  • aft-mtp-cli – řádkový program pro práci s úložištěm telefonu
  • aft-mtp-mount – připojí telefonní úložiště standardním způsobem do systému

Jak grafický tak řádkový program umí jen základy – procházet složky, stahovat je a nahrávat nové z počítače. Řádkový klient je samozřejmě jednoduchý shell, jeho příkazy si zobrazíte zadáním help. Podstatné ale je, že přenosy a procházení jsou řádové rychlejší než prostřednictvím Thunaru.

Android File Transfer

Já jsem ale využil připojení telefonu do /mnt/telefon, a to pomocí aft-mtp-mount. Obsah adresáře jsem samozřejmě procházel Thunarem :-), ale práce byla nesrovnatelně rychlejší než původním protokolem mtp přímo v Thunaru. Připojený telefon se odpojí klasickým umount – samozřejmě tohle budou umět i nějaké grafické nástroje.

Xfce to ale nedává

Na Xfce mě štve, že ve správě médií jsou roky položky jako Osobní digitální asistenti nebo Vypálit CD po vložení nového disku, ale sekce pro konfiguraci mobilu tam není. Ten konzervativní přístup je smrt. Takže tím končím a nemám náladu hledat, jak mobil připojit automaticky pomocí aft, i když vím, že to nějak jde… ale aspoň něco.

Mobil si prostě připojím z příkazovky a pak s ním budu pracovat jako s každým úložištěm.

The post Android + Linux: Jak stahovat soubory first appeared on Open Source Blog.

Czech Wiki Photo 2020 – výsledky

09.
ledna
Wikimedia ČR

Po včerejším vyhlášení 1. místa můžeme říct, že druhý ročník naší fotosoutěže je za námi. Jaký byl a kdo vyhrál?

Porota ve složení dvou zkušených wiki-fotografů Michal Klajban a Jakub Fryš a fotografa, novináře, spisovatele a držitele Czech Press Photo Jana Rybáře měla letos opravdu hodně práce. Vedle počtu fotek podle slov porotců významně vrostla i jejich kvalita. Přesto zvládli projít a poctivě obodovat všechny snímky, aby určili ty nejlepší. Porotě za její obětavou a dobrovolnou práci moc děkujeme!

Samozřejmě děkujeme i všem fotografům za účast v soutěži. Každá z fotek má svůj smysl, i když zrovna nevyhrála – může ilustrovat některý z článků na Wikipedii nebo ji může kdokoliv svobodně použít k jakýmkoliv účelům. A vy ostatní, kdo jste se nezúčastnili, nám uděláte největší radost, když soutěžní fotky vložíte do odpovídajících článků na Wikipedii. Zkuste aspoň jednu!

Vzhledem ke kvalitě fotek jsme se rozhodli uspořádat i jejich fyzickou výstavu. Najdete ji, doufejme, někdy během roku 2021 ve veřejném prostoru Prahy (místo teprve budeme hledat). Zpropagujeme tak zároveň i focení pro Commons.

Ale pojďme už k výsledkům. Zde budeme struční. Pro větší podrobnosti včetně komentářů poroty, navštivte stránku výsledků soutěže.

Cena veřejnosti
Vít Švajcr – Dívka na hodech ve Velkých Bílovicích

Nováček roku
Antonín Karásek – Ledňáček říční

3. místo
František Šťastný – Barokní sochy v Růžové zahradě děčínského zámku, normálně umístěné na glorietě, během opravy gloriety v roce 2020 sejmuté

2. místo
Antonín Karásek – Ledňáček říční

1. místo
Vít Švajcr – Dívka na hodech ve Velkých Bílovicích

Všichni vítězové obdrží voucher od partnera soutěže Centrum Foto Škoda.

Zajímavosti druhého ročníku:

Oproti prvnímu ročníku byl o soutěž mezi fotografy skoro trojnásobný zájem. Přihlásilo se 83 fotek. Jistě hrálo roli i to, že se nám povedlo odeslat pozvánku na profily českých uživatelů Commons. Mezi účastníky se pak objevili i zkušení wikipedisté, o kterých jsme dosud moc nevěděli, neboť se do našich akcí zatím nezapojovali.

Skvělou zprávou je, že se přihlásilo i 18 úplných nováčků. Ti si zřejmě všimli poutače (banneru) umístěného na hlavní stránce Wikipedie nebo nějakého postu na Facebooku.

Některé z fotek už na Commons získaly označení „Kvalitní obrázek“ (nesouvisí se soutěží).

Díky a těšíme se zase za rok!

PS: Sběr fotek pro Czech Wiki Photo 2021 vlastně už začal. Přihlásit můžete fotky vyfocené od 1. 11. 2020 (ještě ale počkejte s nahráváním – musíme připravit stránky pro nový ročník)

PS2: Kromě poroty děkujeme i Tadeášovi Bednarzovi, který nám pomohl s vytvořením šablon, Martinu Urbancovi za pomoc s bannerem a hromadnou zprávou pro uživatele Commons a Janu Maděričovi za grafické prvky.

The post Czech Wiki Photo 2020 – výsledky first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Remote debugging v Golangu

08.
ledna
Vít Kotačka
V Golangu dělám už druhým rokem a je to láska. Je to první jazyk, po kterém sáhnu, když potřebuju udělat nějaký PoC. Nejčastěji používám GoLand IDE, občas píšu ve Vimu s vim-go pluginem. Zkoušel jsem i VS Code, ale nějak jsme se neskamarádili. Vzhledem k tomu, že poslední tři roky píšu cloudovou infrastrukturu, jsou moje aplikace relativně jednoduché micro-servisy. A tak jsem si prozatím vystačil jen s lokálním debuggingem přímo z IDE.

Weekly #140 - Python, JetBrains, George Orwell, Jack Ma, Julian Assange

08.
ledna
Fero Volár

Technológie

UX & Service design

Social media & marketing

Startupy & biznis

Spoločnosť

Kniha týždňa

Madeleine Albright - Peklo a jiné destinace

Weekly #140 - Python, JetBrains,  George Orwell, Jack Ma, Julian Assange

Weekly #140 - Python, JetBrains,  George Orwell, Jack Ma, Julian Assange

Kniha Peklo a jiné destinace je působivou kronikou naší doby a zároveň fascinujícím autoportrétem ženy, jež krom všech svých politických zásluh rovněž hrála na bubny před mnohatisícovým davem v Kennedyho centru, tančila ve svém obýváku s Robertem Redfordem a proměnila svou sbírku broží v nástroj mezinárodní diplomacie. Madeleine Albrightová se tu představuje se vším svým vtipem, šarmem, moudrostí a upřímností – a v oslnivé formě.

Sleduj ma na goodreads.com/FeroVolar

V prosinci rostl zájem o informační servery

V prosinci rostl zájem o informační servery tereza.tumova@… St, 01/06/2021 - 14:35

Mírné uvolnění a následný tvrdý lockdown zaveden v České republice z důvodu koronavirové epidemie ovlivnil zájem uživatelů o aktuální informace na internetu. Rostly proto tři zpravodajské kategorie: Hlavní stránky internetových portálů, Zpravodajství a Ekonomika, finance, právo. Zde mohli uživatelé najít například informace o vývoji epidemie, aktuálních či plánovaných opatřeních zavedených vládou anebo o podmínkách pro cestování po ČR a do zahraničí. Z těchto tří kategorií rostly nejvíce Domovské stránky portálů a Zpravodajství a to na tabletech (asi 3 - 4%). Ekonomika, finance, právo zaznamenaly největší nárůst na mobilních telefonech (téměř 2 %).


Druhá polovina prosince je již tradičně časem příprav na Vánoce a silvestra. Rostl proto zájem o Mužské magazíny o životním a Magazíny zaměřené na ženy a módu, v nichž uživatelé mohli hledat inspiraci na vánoční dárky či sváteční outfity. První z uvedených kategorií zaznamenala největší nárůst na mobilních telefonech (24 %), druhá na tabletech (2 %).

V letošním prosinci začaly vánoční prázdniny dříve, z důvodu vládních opatření proti koronaviru. Žáci a studenti měli tedy více volného času, který trávili také na internetu. Rostly proto oddechové kategorie, například Komunitní weby (nárůst o 5 % na tabletech), Zábava a hry (nárůst o 3 % na mobilních telefonech). Minulý měsíc se zvýšil zájem o kategorii Databáze a katalogy, která zahrnuje například online mapy, jízdní řády a další databáze. Vliv na návštěvnost této kategorie mohly mít vánoční prázdniny, kdy mnoho lidí plánovalo cesty za rodinou či výlety.

Tab. 1. Výsledky měření návštěvnosti internetu na jednotlivých zařízeních listopad a prosinec 2020.

 

Počítače

Listopad

 

Prosinec

Absolutní 
změna

Relativní změna

Reální uživatelé (RU)

6 915 883

6 836 461

-79 422

-1,15%

Zhlédnuté stránky (PV)

15 490 812 713

12 803 789 285

-2 687 023 428

-17,35%

Reální uživatelé (RU) – PC doma

6 869 523

6 792 320

-77 203

-1,12%

Zhlédnuté stránky (PV) – PC doma

13 402 148 050

10 710 550 331

-2 691 597 719

-20,08%

Reální uživatelé (RU) – PC v práci

1 948 219

1 924 908

-23 311

-1,20%

Zhlédnuté stránky (PV) – PC v práci

2 088 664 663

2 093 238 954

4 574 291

0,22%

Mobilní telefony

Listopad

 

Prosinec

Absolutní 
změna

Relativní změna

Reální uživatelé (RU)

5 536 981

5 486 912

-50 069

-0,90%

Zhlédnuté stránky (PV)

3 769 972 067

3 548 978 477

-220 993 590

-5,86%

Tablety

Listopad

 

Prosinec

Absolutní 
změna

Relativní změna

Reální uživatelé (RU)

1 497 596

1 474 826

-22 770

-1,52%

Zhlédnuté stránky (PV)

274 645 849

251 651 500

-22 994 349

-8,37%

Zdroj: NetMonitor, listopad a prosinec 2020.

Výzva na poskytnutí advokačních konzultací

06.
ledna
Nadace OSF

Nadace OSF vyhlašuje 2. kolo výzvy pro neziskové organizace a neformální iniciativy na bezplatné konzultace zaměřené na advokační práci. Výzva je součástí projektu Posílení kapacit, dovedností a schopností organizací občanské společnosti v advokační práci. Projekt je podpořen v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska 2014 – 2021. Konzultace budou realizovány Advokačním fórem Nadace OSF.

2. kolo výzvy je otevřeno od 6. ledna do 27. ledna 2021 včetně.

(více…)

The post Výzva na poskytnutí advokačních konzultací appeared first on Nadace OSF.

Spouštíme nominace na Novinářskou cenu 2020. Zvolte nejlepší novinářské počiny roku

04.
ledna
Nadace OSF

Nadace OSF vyhlašuje již 11. ročník soutěže Novinářská cena. Od 4. ledna může široká veřejnost, redakce i samotní novináři nominovat nejlepší žurnalistické práce. Uzávěrka pro nominace je 1. února 2021. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhne v průběhu května v divadelním a uměleckém prostoru Jatka78 v Pražské tržnici. V minulém 10. ročníku soutěž zaznamenala nejvíce nominovaných příspěvků, a to 590. Součástí Novinářské ceny je od minulého roku i Cena Karla Havlíčka Borovského a Novinářská křepelka. 

(více…)

The post Spouštíme nominace na Novinářskou cenu 2020. Zvolte nejlepší novinářské počiny roku appeared first on Nadace OSF.

Luhacovice.com mají 20 let

Ve sledu podzimních událostí jsem úplně zapomněl na jedno osobní výročí. V říjnu to bylo přesně 20 let, co jsem založil Inforserver Luhačovice a okolí, jak se web v nezkrácené podobě jmenuje. Byly to moje vůbec první webové stránky, projekt, který mi hodně dal a který mimochodem funguje dodnes.

Internetové připojení jsem dostal až někdy v létě 2000. Mezi ajťáky v okolí se začínal Internet tou dobou pomalu rozmáhat a já ho chtěl přirozeně taky. Taťka to nakonec spojil se střední školou. Když se dostanu na výběrové gymnázium, dostanu za odměnu připojení k Internetu. Na gympl jsem se dostal, taťka dodržel slovo a Telekom nám doma udělal přípojku vytáčeného připojení.

Online jsem pořád úplně nebyl. Vytáčené připojení bylo tak drahé, že jsem na něm mohl trávit tak hodinu denně, aby rodinný účet za telefon neudělal díru do stropu. Přesto jsem začal postupně zkoumat, jak na Internetu nejen konzumovat, ale i něco tvořit. Vždycky mě zajímaly příběhy a aktuality z našeho regionu a protože do té doby neexistovaly žádné ucelené stránky o Luhačovicích, založil jsem je.

Vlastní domény byly tenkrát drahé. Česká myslím stála 1500 Kč, což bylo pro středoškoláka opravdu hodně. Zvolil jsem tedy hosting zdarma a adresu luhacovice.unas.cz. První verzi stránek jsem začal dělat ve FrontPage. Animovaná tlačítka a font Comics Sans samozřejmě obsaženy. 🙈 Nakonec posuďte sami. Archive.org poprvé zaznamenal moje stránky v únoru 2001.

Podoba webu z roku 2001.

Po čase se ke mně přidal kamarád, který do projektu přinesl atraktivnější doménu, která mu už zůstala – luhacovice.com. A taky další pár rukou. Na web jsme sypali všechno možné: aktuality, jízdní řády, sportovní výsledky, rozhodnutí z městského úřadu… Na akcích jsem fotil digitálním foťákem, abych pak mohl utíkat domů a do hodiny byly fotky na webu. V dnešní době Instagramu, kdy kdekdo dostane záběr na Internet během pár sekund, to vypadá úsměvně, ale v té době to bylo fakt bleskurychlé zpravodajství.

V roce 2003 jsme přešli na tenkrát velmi populární PHP-Nuke. Jeho vzhled byl už na tehdejší dobu zastaralý, ale alespoň jsme konečně měli plnohodnotný redakční systém. Na přelomu roků 2004 a 2005 jsme přešli na Mambo. To dnes asi nikomu nic neříká, ale krátce na to, se z něj forknula Joomla, která dnes patří mezi nejpopulárnější CMS. My ji používali dávno před tím, než to bylo cool. 🙂

Popularitu diskusních fór jsme zachytili, když jsem založili Luhačovický Hydepark na subdoméně hydepark.luhacovice.com. Ten běžel na populárním phpBB Forum. Jednu dobu to bylo opravdu primární místo, kde lidi chodili diskutovat o místních záležitostech. Dokonce se nám podařilo přesvědčit představitele města a vznikla sekce pro komunikaci mezi nimi a občany. Jak ale fóra rychle vystřelila nahoru, tak rychle jejich popularita s nástupem sociálních sítí zase zmizela.

Jelikož jsou Luhačovice turistickou destinací, začali jsme v určitý moment udržovat na stránkách seznam ubytování. Z toho se nakonec vyklubalo něco, co celému projektu dalo i podnikatelský rozměr. Portál totiž generoval velmi slušnou návštěvnost lidí mimo Luhačovice, kteří o lázeňském městě hledali informace. A nabízelo se nabídnout hotelům a penzionům zvýraznění v seznamu, banner a podobné věci.

Jako středoškolák jsem si přes léto přivydělával u taťky ve firmě, kde jsem si přišel na pěkné peníze (na tehdejší dobu slušných 70 Kč na hodinu), ale samotná práce byla pakárna. Směna začínala v pět ráno a člověk ji celou prostál u pásu nad repetitivní prací. Proto jsem se rozhodl, že se postavím na vlastní nohy a raději si ty peníze vydělám sám. Udělal jsem si živnosťák, vymysleli jsme reklamní produkty na našem webu a začal jsem obcházet ředitele, manažery a majitele místních hotelů, penzionů a privátů. Byla to pro mou introvertní povahu trochu výzva, ale nakonec to byla především skvělá zkušenost.

V osmnácti jsem se musel postavit před ředitele obhájit před ním naši nabídku a přesvědčit ho, že to dává smysl. V té době nebyl Internet pořád samozřejmost, takže člověk dělal advokáta i Internetu a přesvědčoval především menší podnikatele (ti větší už to pochopili), že hledat klienty online dává smysl. Jelikož řada ubytování neměla do té doby žádnou internetovou prezentaci, měli jsme na reklamu na našem portále navázané další služby jako tvorbu webových stránek, jejich kompletní správu atd.

V roce 2003 jsme se dokonce dostali s Luhacovice.com na soutěž Junior Internet do Prahy. Tenkrát vyhrál Zdeněk Cendra, který byl ještě mladší než my a se svým SuperHostingem hrál už tenkrát trochu jinou ligu než ostatní.

Náš reklamní záměr jsme plánovali dál rozvíjet. Nabízet možnost rezervace ubytování přímo na našem webu, případně interaktivně zobrazit, kde se dané ubytování nachází. Žádné velké veřejné online mapy totiž v té době neuměly zobrazit objekt podle adresy. Shodou okolností ale pro Luhačovické Zálesí existovaly online mapy, které to zvládly. Spolupráce se ale nikdy nepodařila navázat.

Nakonec se ale ukázalo, že to byl jen dočasná díra na trhu. Tyto lokální zprostředkovatele ubytování v poslední dekádě zcela převálcovaly služby typu Booking.com. U tvorby webů také existuje výrazně větší konkurence, případně si lidi dnes můžou pomocí různých online nástrojů udělat webové prezentace sami. Nezřídka ani žádné nepotřebují, stačí být na Bookingu.

Po celou dobu byly naší největší konkurencí stránky Luhačovice.cz, které sice byly pod záštitou města a tedy označené jako oficiální, ale kontrolu nad nimi měla firma Avonet. Bylo vtipné, jak nás dva studenty brala tak zavedená firma vážně. Jeden rok náš konkurenční boj připomínal spíš válku. Když jsme společně s Orthodoxem rozjeli první veřejnou webkameru, která mimochodem běží dodnes, konkurenční stránky ji musely mít okamžitě taky atd. Nedávno se město z toho nerovného vztahu, do kterého se dostalo kvůli tomu, že tenkrát pořádně nevědělo, jak si s online prezentací města poradit, vymanilo a oficiální stránky jsou nyní na adrese luhacovice.eu.

Já jsem časem přišel na to, že už na stránkách dělám jen ze setrvačnosti. Měl už jsem jiné zájmy, práci na plný úvazek… před nějakými osmi lety jsem se tak z projektu stáhl. Kamarád v něm ale pokračuje dál a Luhacovice.com žije i dnes, 20 lety od vzniku. A to není žádná samozřejmost, 20 let je v online prostoru pomalu jako století. Za tu dobu třeba takový MySpace stihl vyrůst v největší sociální síť na světě a následně prakticky zmizet. Třeba jednou přežijí i Facebook. 🙂

Java a unixové doménové sokety, FD, systemd a xinetd

Internet běží sice převážně na TCP/IP, ale v rámci jednoho počítače máme i vhodnější způsoby komunikace. V tomto článku se podíváme na unixové doménové sokety a jejich použití v Javě. Předáme si souborové popisovače (FD) z rodičovského procesu potomkovi a ukážeme si princip socket activation. Nakonfigurujeme si služby v klasickém xinetd i moderním systemd a nakonec propojíme Jetty a Apache HTTPD pomocí unixového soketu.

Logo OpenJDK (průhledné 1)