Planeta OpenAlt

Keď brand team vo Websupporte hľadal nový podcastový formát napadla ma téma dizajnu služieb. A k nej samozrejme aj moderátor - kto iný než Adam Brocka. A dokonca som im k tomu pribalil rovno aj názov "Service Designcast". Lebo, keď mám kreatívnu chvíľku, tak to zo mňa ide.

A veľmi sa teším, že Adam sa do toho dal a všetko to pekne do seba zapadlo. Presvedčiť sa môžete v rozhovoroch s ľuďmi ako Hanka Cagáňová, Tina Ličková alebo Mišo Meško.

Trochu som ale zaváhal, keď ma Adam pozval na túto tému porozprávať za Websupport práve do tohto jeho podcastu. S tým som fakt nepočítal. Predsa len service design nie je moja "fulltime" parketa, skôr taky toolbox.

Výsledkom je ale totálne freestyle rozhovor - za mňa mimoriadne prijemný. Veľmi som si to užil a verím, že si ho dáte aj vy.

Soundcloud

Spotify

V printovej prílohe Hospodárskych novín Sprievodca biznisom od Mediaplanet 6. marca 2023 vyšiel môj rozhovor o tom ako vo Websupporte robíme Managed services.

Managed services sú portfólio dedikovaných a cloud produktov a služieb, z ktorého vieme nadizajnovať riešenie na mieru pre vaše potreby. Samozrejme s už legendárnou Websupport podporou môžete počítať aj ďalej. Nemusíte nič vedieť o cloude, sieťach, zálohovaní, databázových clustroch, kontajneroch, vysokej dostupnosti.

Príloha Sprievodca biznisom je dostupná v rôznych coworkingoch, online si ju môžete prečítať na Issuu alebo webe info-business.sk.

Po minuloročnom podujatí Kubernetes Community Days (KCD) 2022 Czech & Slovak sa pripravuje nový ročník. Cieľom je propagácia cloud native myšlienok, projektov a softvéru.

Trojdňové podujatie sa uskutoční 19. – 21. mája 2023 v hybridnom formáte. KCD môžete navštíviť osobne v Bratislave, alebo sledovať online.

Prednášky a workshopy konferencie budú prebiehať vo viacerých prednáškových miestnostiach v anglickom, slovenskom a českom jazyku.

Viac informácií nájdete na oficiálnom webe Kubernetes Community Days 2023 Czech & Slovak.

Dnes vyšel můj nový příspěvek na stránkách SANS Internet Storm Center. Podíváme se v něm na phishingové stránky hostované v distribuovaném souborovém systému IPFS a možnosti použití bezpečnostních HTTP hlaviček jako opatření proti phishingu…

Dnes by som veľmi rád zodpovedal na otázku, že čo vlastne v tom Websupporte robím. Niektorí z vás možno presne viete, lebo sa poznáme osobne. Mnohí vôbec netušíte. Ale pri stretnutiach alebo komunikácii na to vždy dostávam otázku. Je to možno dané aj tým, že sa pohybujem v rôznych bublinách. Hlavne asi tej technologickej, produktovej, biznisovej a marketingovej.

Vrátim sa trochu v čase a porozprávam aj ako som sa vlastne do Websupportu dostalo a čo sa mi v ňom podarilo vybudovať.

Fotoaparáty v mobilných telefónoch urobil doslova evolúciu v tom ako sa dnes nazerá na fotografie. Kedysi dávno dedikované zariadenie, ktoré máme dnes vo svojom vrecku. Množstvo objektívov v zariadení o hrúbke tenučkej zemiakovej placky z jarmoku.

Zázraky sa dejú aj na úrovni softvéru. Najprv vedel rozpoznať čo sa okolo neho deje a nastaviť vhodný režim.  Veľa kritiky sa znieslo na iPhone, keď začal vylepšovať ľudom selfíčka. No a na úplne novú úroveň to posunul Samsung. Ten v niektorých svojich modeloch ponúka „ustrelený“ zoom v rámci funkcie funkcia „Space Zoom“.

Priamo Samsung tvrdí, že AI sa postará o lepšie fotografie. Na Redite sa ale objavil zaujímavý experiment, ako práve AI mesiac dotvorí. Jedna vec teda je rôzne vylepšenia, korekcie, vyhladenia fotografií. Druhá dotvorenie objektu podľa predpokladu čo na ňom má byť.

Možno je to budúci trend, keď namierite svoj telefón napríklad na Eiffelova vežu a AI vám vyskladá najlepšiu fotografiu zo všetkých možných dostupných snímkov na ktorých sa učila. A realita môže byť totálne odlišná od toho čo AI pripravila.

Bude o takéto snímky záujem? Pribudne k digitálnej a analógovej fotografii ďalší segment v podobe AI? A kto bude autorom takéhoto diela?

V dnešním blogovém zápisku bych se chtěl podělit o zkušenosti se vzduchotechnikou a rekuperací v rodinném domě, protože je to věc, na kterou se mě lidi často ptají. Už je to tři čtvrtě roku, co jsme se přestěhovali do nového rodinného domu, takže už je z čeho čerpat.

Když jsme začali dům plánovat, řízené větrání nebylo v seznamu toho, co jsme plánovali. Neměli jsme s tím vlastní zkušenost a nepřišlo nám to jako něco, co bychom potřebovali. Přikláněli jsme se ke klasice: když potřebujeme vyvětrat, tak prostě otevřeme okno. Nakonec jsme se nechali přesvědčit a zpětně to hodnotíme jako velmi dobrý krok. Řízené větrání je jedna z věcí, které nás na novém domě těší nejvíc.

Když jsme se o tom rozhodovali, často jsme slyšeli názory, že to není potřeba, protože staletí se bez toho budovy obešly, tak proč by člověk najednou měl mít řízené větrání. Problém je ten, že dřív stavby podstatně hůře těsnily, a měli jste tak solidní, leč neřízené větrání. Dnes se kvůli energetickým standardům dělají stavby mnohem utěsněnější. Vzduch se v nich kazí podstatně rychleji a prakticky se neobejdete bez oken na mikroventilaci, což zase znamená tepelné ztráty. Bez řízeného větrání se pak neobejdete u dotací na pasivní dům, kde to je podmínka. My jsme se o ně neucházeli, takže to bylo čistě na nás.

Řízené větrání spočívá v tom, že na základě hodnot CO2 vtahuje čerstvý vzduch zvenku, rozvádí ho do jednotlivých místností a naopak vzduch zevnitř zase proudí ven. Obojí jde přes rekuperační jednotku, kde dochází k výměně energie mezi vzduchem, který jde ven a který jde dovnitř. Účinnost rekuperace je dnes přes 90 %, což v praxi znamená, že pokud máte doma 20 ℃ a venku 0 ℃, vzduchotechnika vám do domu vhání vzduch o teplotě 19 ℃. Do celkové energetické bilance je potřeba započítat i spotřebu elektřiny ventilační jednotkou. Ta je relativně malá. Při naší typické výměně vzduchu je to cca 15 W a celoroční dodatečné náklady na elektřinu jsou v řádu stokorun. Po započtení spotřeby energie se celková účinnost pohybuje u naší jednotky lehce pod 80 %.

Úspora energie by měla být jedním z největším benefitů řízeného větrání. Nemám přímé srovnání s tím, kolik energie by dům spotřebovával bez řízeného větrání. Všechny výpočty energetických úspor počítají s tím, že v obou případech dochází ke stejně intenzivnímu větrání, což si myslím, že v praxi není pravda. V průměrné domácnosti bez řízeného větrání bude docházet k podstatně menší výměně vzduchu než u té s řízeným větráním. Údajně srovnání počítají v případě domu bez řízeného větrání s otevřením okem a intenzivním větráním po dobu 5 minut každé 2 hodiny. Tak by měla být zajištěná podobná výměna vzduchu, ale kdo něco takového v zimě skutečně dělá? Reálné energetické úspory tak budou menší a je otázka, jestli se investice do řízeného větrání vůbec někdy na nižších účtech za energie vrátí.

Co ale řízené větrání přináší neoddiskutovatelně, je podstatně lepší vzduch v domě a komfort. Pryč jsou časy, kdy se člověk ráno vzbudil ve vydýchané místnosti. Jednotka vzduchotechniky přes několik čidel CO2 sleduje “vydýchanost” vzduchu v domě a nenechá ji překročit určitou hodnotu. Když se hodnota zvyšuje, zvýší se výkon jednotky a vzduch se rychleji vyměňuje.

Nejde ale jen o hodnoty CO2, neustálá výměna vzduchu se hodí i kvůli nejrůznějším výparům (nátěry, lepidlo v podlaze…), kterými se do vzduchu dostávají toxické látky, které člověk permanentně dýchá, pokud se nevyvětrají. Máme jednu nevětranou komoru a rozdíl oproti zbytku domu je cítit okamžitě. To samé se týká třeba prašnosti. Prachu máte v domě podstatně méně. Jak ve vzduchu, tak usazeného, což poznáte při úklidu. Za prvé větráním se prach odstraňuje z domu a za druhé většina vzduchu se do domu dostane přes řízené větrání, které má filtry, takže si tolik prachů do domácnosti nezanášíte.

Rozdíl mezi mezi filtry na vzduch z venku a zevnitř po 3 měsících letního provozu

Právě filtry jsou obrovskou výhodou v zimních měsících. Nevím, jestli se dá v zimě vůbec mluvit o čerstvém vzduchu zvenku. Zvlášť tuto zimu, kdy každý pálí, co mu přije pod ruku, jen aby ušetřil za elektřinu a plyn. Vzduch u nás v ulici je večer naprosto příšerný. Přes léto nám stačil obyčejný F7 filtr v jednotce a indukční filtr, který pobere ty nejmenší částice a pachy, za jednotkou. Někdy v listopadu to přestalo stačit. Večer, když všichni kolem rozjeli kotle a kamna, jsme měli doma jak u táboráku. Vyměnili jsme F7 filtr za lepší uhlíkový a ten to společně s indukčním filtrem pobral. Teď máme doma zase dobrý vzduch, i když venku se nedá nadechnout. Kdybychom větrali okny, tak bychom museli mít buď úplně zavřeno a topit se v CO2, nebo okna otevřít a ten bordel si natáhnout do domu.

Mně filtry hodně pomáhají i s alergií. Od třiceti jsem docela těžký alergik a může to být samozřejmě kombinací různých vlivů, ale letos na sobě pozoruji podstatné zlepšení. Alergie se u mě každoročně projevuje už od poloviny ledna, kdy začne kvést líska. Jednu takovou máme přímo přes ulici, pyl ale zastaví filtry, takže aspoň doma tomu nejsem vystavený.

Celkově jsme celá rodina včetně dětí výrazně méně nemocní než minulé zimy navzdory řádící epidemii chřipky a RS virů. Opět to může být kombinací více vlivů, ale větrání tomu prokazatelně pomáhá.

Řízené větrání pomáhá také s vlhkostí. Pokud doma nevětráte, řešíte spíš opačný problém. Pokud ale v zimě dostatečně větráte, vlhkost v domě může padat na nekomfortní hodnoty. Venku máte sice vlhkost přes 80 %, ale jedná se o relativní hodnotu. Při nízkých teplotách má vzduch podstatně menší kapacitu udržet vodu v plynném stavu. Když takový vzduch pustíte dovnitř a ohřejete na 20 ℃, relativní vlhkost se najednou propadne na ani ne polovinu.

Kvůli tomu máme jako součást řízeného větrání také zvlhčovač, který je za jednotkou a filtry. Měli jsme ho vypnutý až do listopadu, kdy se relativní vlhkost v domě začala pohybovat kolem 40 %, což je dolní hranice komfortu. Už jsem po probuzení cítil, že mám sucho v krku a není to ono. Zvlhčovač nám vlhkost zvýšil na cca 55-60 %. Není to ale zadarmo. Při nízkých teplotách si zvlhčovač vzduch předehřívá, aby dokázal požadované množství vody pojmout. Podle datasheetu je průměrná roční spotřeba 160 kWh. Zvlhčovač taky potřebuje vodu, které ročně spotřebuje zhruba 2,5 kubíku.

Zvlhčovač nalevo, indukční filtr napravo v cestě mezi jednotkou a domem

Asi největší nevýhodou řízeného větrání jsou zhoršené akustické vlastnosti uvnitř domu. Standardně se (kvůli nákladům a místu) v rodinných domech nedělá, aby každá místnost měla vlastní přívod a odvod vzduchu. Má buď jedno nebo druhé. V obytných místnostech je typicky přívod, aby tam byl čerstvý vzduch, a v koupelně a na záchodu je zase odtah vzduchu, aby šla vlhkost a pachy pryč. Tenhle systém znamená, že musíte zajistit průchod vzduchu mezi pokoji a to i v případě, kdy jsou dveře zavřené.

Zajišťuje se to tím, že se buď použijí podřezané dveře (mezi podlahou a dveřmi je cca 1 cm mezera) nebo se udělá prostup s mřížkou přímo ve dveřích. My máme první variantu a musím říct, že v kombinaci s pevným povrchem podlahy to celkem citelně sníží zvukovou izolaci dveří.

Pokud máte na celý dům jednu ventilační jednotku, znamená to také, že nemůžete regulovat výměnu vzduchu pro jednotlivé pokoje podle aktuální kvality vzduchu v nich. Že byste třeba vyměňovali vzduch pouze v obýváku, když je tam celá rodina, a ostatní pokoje snížili na minimum. Proudění vzduchu do jednotlivých pokojů lze různými způsoby vybalancovat podle reálné potřeby větrání. Dělá se to po nějakém čase používání podle nasbíraných dat. Není to ale běžné, náš dodavatel je jeden z mála, který to dělá. Nicméně platí, že tohle nastavení zůstává neměnné. Jednotka řídí průběžně množství vzduchu dodávaného do domu podle CO2 čidel, ale kolik vzduchu jde do které místnosti se průběžně nemění. Změna totiž vyžaduje zásah technika.

Výdech ventilace pod stropem

Častým mýtem, který o řízeném větrání slyším, je, že s ním musíte mít neotevíratelná okna. Pramení to pravděpodobně z toho, že někteří si opravdu v domě s řízeným větráním nechávají udělat neotevíratelná okna. Důvodem je ale úspora nákladů, ne podmínka pro řízené větrání. Tomu je úplně jedno, jak si dodatečně větráte. Jestli máte okna a dveře otevřené nebo ne, jen vám nabízí komfort čerstvého vzduchu, i když se je rozhodnete mít zavřené.

V létě člověk většinou vyvětrá dům přirozeně a to i s řízeným větráním. Ale i v tom létě se řízené větrání hodí. A to v případě, kdy venku panují extrémní vedra a vy chcete chlad udržet v domě. Když dům v létě kompletně zavřete, za chvíli se v něm nedá dýchat. S řízeným větráním nejenže máte pořád přísun čerstvého vzduchu, ale rekuperace pracuje naopak než v zimě: horký vzduch mířící dovnitř předává teplo vzduchu mířícímu ven a dovnitř už přichází ochlazený. Když v noci teplota vzduchu venku poklesne pod určitou hodnotu, jednotka umí inteligentně přesměrovat vzduch mimo výměník energie, teplo se nepředává, do domu míří chladný vzduch z venku a ven ten teplý z domu.

My jsme se nakonec rozhodli pro nizozemskou značku Brink. Jejich jednotku Flair 325 máme pověšenou na zdi v technické místnosti. Můžete ji připojit přes ethernet nebo wifi k Internetu a přistupovat k ní přes online službu Brink Home. V ideálním případě by jednotka neměla potřebovat žádné manuální řízení, ale fungovat zcela autonomně na základě dat z CO2 čidel. Připojit k jednotce můžete maximálně čtyři. My máme pět obytných místností, takže jsme museli udělat kompromis a jeden z dětských pokojů vynechat.

Jednotka Brink Flair 325 v technické místnosti

Služba Brink Home se tak hodí spíš k občasnému monitoringu, jestli všechno funguje správně. Standardně má zákazník přístup pouze k omezenému množství dat, měl jsem ale možnost podívat se do režimu pro techniky a množství dat, která jednotka poskytuje tam, je fakt obrovské. Kromě hodnot CO2 můžete sledovat, na jaký výkon výměna vzduchu jede (m3 za hodinu, naše jednotka se pohybuje od 50 do 200 m3/h), jaká je teplota přívodního vzduchu, jaká odpadního, jakou teplotu má vzduch po výměně energie v jednotce. Všechno vám to dokáže vykreslit v grafu v časovém intervalu. Bez nadsázky by se čidla CO2 dala používat jako bezpečnostní systém. Jsou natolik citlivá, že během chvilky z dat poznáte, že do místnosti vstoupila osoba.

Nemusíte se spoléhat pouze na službu Brink Home. Jednotka má Modbus, takže můžete jednotku monitorovat a řídit na přímo.

Graf s hodnotami CO2 z různých pokojů a intenzitou výměny vzduchu v průběhu dne.

Zvažujete-li pořízení řízeného větrání, ať už do nového domu nebo do stávajícího, můžu to jen doporučit. Mít neustále čerstvý vzduch je opravdu návyková věc. Pokud vám budova nedovolí centrální jednotku s rozvody po domě, pořád stojí za zvážení lokální rekuperační jednotka, která vyžaduje jen prostup venkovní stěnou.

Dnes jsem měl možnost ve vysílání Studia 6 v České televizi krátce pohovořit o rizicích spojených s používáním mobilní aplikace TikTok a o souvisejícím varování vydaném Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost v tomto týdnu. Záznam z vysílání Studia 6 najdete v případě zájmu na tomto odkazu - část věnovaná výše zmíněnému tématu začíná cca v čase 2:38:00…

Se začátkem března zde máme i novou epizodu pravidelného měsíčního speciálu podcastu ALEF SecurityCast. Najdete ji na YouTube a na Spotify a podíváme se v ní na zákaz používání aplikace TikTok na zařízeních zaměstnanců Evropské komice, zrušení 2FA založené na SMS pro neplacené účty na Twitteru, největší HTTP DDoS v historii a mnoho dalšího…

Na školeních IT bezpečnosti, která dělám v naší firmě BOIT Cyber Security, propadali často uživatelé ke konci depresím. Po tom, co

Příspěvek Příručka IT bezpečnosti pochází z Spajk.cz

Senioři jsou v posledních letech významnou skupinou podílející se na rozvoji Wikipedie. Nejinak tomu bylo i v roce 2022. Jak se senioři zapojovali? A co jsme si pro ně tento rok přichystali? Jaký byl rok 2022 z pohledu seniorů samotných, účastníků kurzů a nováčků i zkušených seniorských editorů? 

Po dvou letech se vracíme z online prostředí

FOTO: Vojtěch Veselý CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Poslední ohlédnutí z pera hlavního lektora Vojtěcha Veselého mapovalo rok 2020, a to s velkým časovým odstupem. Tento rok, stejně jako rok následující, byl ve znamení lockdownů, domácí samoty a online kurzů. Byla to doba, která prospívala domácí práci na Wikipedii, ale už méně setkáním, školením a kurzům. Rok 2022 tedy konečně přinesl pro náš tým i pro wikipedisty-seniory i zájemce o kurzy Senioři píší Wikipedii možnost setkávat se tváří v tvář. Přesto jsme dále využívali online kurzů, což umožňuje účast také seniorům z odlehlých koutů Česka.

10 kurzů pro začátečníky v prvním pololetí

V prvním pololetí roku 2022, jako již tradičně na začátku kalendářního roku, proběhlo celkem 10 kurzů pro začátečníky: v Chebu, Brandýse nad Labem, Mělníku, šest jich proběhlo online. Těch se zúčastnili nejvíce lidé z Prahy, často také z Brna, Karlových Varů a Liberce, ale i ze všech možných dalších koutů republiky. Často z míst, kde kurzy normálně neprobíhají. Jeden z těchto kurzů byl zaměřen na základy nahrávání obrázků na Wikimedia Commons.

Senioři se zapojili do tematických výzev a radili se ve Wikiporadně

Vedle kurzů pro začátečníky proběhly také 2 kurzy pro pokročilé. Souhrnně bylo proškoleno 78 účastníků nováčků z řad seniorů a 14 pokročilých seniorů. Kromě samotných kurzů proběhlo také několik akcí v rámci tradičních výzev – březnový Wikigap hostil online editaton pro seniory, podobně byla zaměřena také akce v rámci Československo 1948–1989, workshop Československé dějiny na Wikipedii (přesunutý na leden 2023).

V průběhu celého roku jsme poskytovali také online poradenství v podobě Wikiporadny, jejichž služeb na objednávku využilo 13 převážně seniorských Wikipedistů. V červnu 2022 byla převážně pro seniory zahájena také pravidelná pondělní Wikiporadna, která se uskutečnila 26krát a podpořila 27 účastníků v řešení jejich konkrétních problémů s editováním Wikipedie nebo nahráváním obrázků na Wikimedia Commons.

V prosinci byl spuštěn další nový formát, který má za cíl prohlubovat znalosti a zkušenosti v jednotlivých oblastech práce na Wikipedii. Večerní Wikiškola se během svého prvního běhu zaměřila na vytváření infoboxů pomocí šablony a zúčastnilo se jí 11 seniorů. Večerní Wikiškola je, jak se ukázalo již na prvním setkání, vhodnou nadstavbou pro ty seniory, kteří si chtějí oprášit dovednosti v konkrétních editačních problémech.

Senioři vítají možnosti setkávání naživo

FOTO: Lucie Schubert (WMCZ), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Seniorské aktivity a setkávání wikipedistů, účastníků kurzů i absolventů, jsou důležité a my je rozhodně nepodceňujeme. V roce 2022 se to projevilo mimo jiné účastí na rozličných akcích – například na zářijovém festivalu Fresh Senior Fest v Praze, kde jsme oslovili desítky aktivních seniorů s možností stát se na 5 minut wikipedistkou či wikipedistkou.

Dalším pomyslným vrcholem byl listopad, kdy proběhlo tematické setkání alumni našich seniorských programů a kurzů. 15. listopadu provedl Anatol Svahilec mrazivou podzimní Prahou řadu účastníků a nabídl nový pohled na frekventovaná místa. Poté následovalo setkání v kavárně Života 90, kde jsme našli nové zázemí pro seniorské programy.

Od září 2022 v sídle této organizace totiž probíhají pravidelné pražské Wikikluby, které jsou určeny primárně pro seniorské účastníky a probíhají každý čtvrtek od 16:00 hodin. Senioři se však také účastní podobných akcí a aktivit, a to nejen Wikiklubů, ale také Wikisrazů v různých místech Čech i Moravy (České Budějovice, Plzeň, Olomouc, Havířov, Brno).

Seniorské Wikiměsto proběhlo poprvé v Olomouci

Společné foto účastníků Seniorského Wikiměsta v Olomouci 2022, FOTO: Jan Beránek, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

Seniorské Wikiměsto je každoročním vyvrcholením pro seniory i lektory. Podrobně jsme se věnovali v bilančním článku na blogu od lektora Pavla Bednaříka. Letos proběhlo v podzimním termínu 9.–11. září 2022 v hanácké metropoli, Olomouci.

Pestrý program začal pro všechny účastníky v pátek 9. září v prostorách Vědecké knihovny v Olomouci, kde účastníky čekala nejen série přednášek a představení nástrojů Wikipedie nebo Wikimedia Commons, jako jsou WikiShootMe, ale také prohlídka sbírkových fondů VKOL. Vedle Vědecké knihovny navštívili účastníci i lektoři historickou radnici na Horním náměstí, Umělecké centrum Univerzity Palackého (tzv. Jezuitský konvikt), Fort II. a unikátní Parní vodárnu v Chválkovicích nebo Botanickou zahradu.

„Seniorského Wikiměsta jsem se zúčastnila poprvé a jsem za to ráda. Poznala jsem spoustu milých lidí, které jsem doposud znala pouze z obrazovky počítače.” 

– wikipedistka Jitka Otáhalová

V průběhu Wikiměsta se však účastníci i lektoři věnovali také psaní článků a publikování fotografií. Mimo jiné vznikly např. tyto nové články:

Žerotínský palác, Kruhová cihelna Olomouc, Kyselov (Olomouc), Dům Julia Pelikána, Umělecké centrum Univerzity Palackého v Olomouci, Vila Vladimíra Müllera, Dům manželů Seidlerových, Jilm na Charkovské ulici, Eva Kačírková, Kozennův atlas, Smírčí kříž v Topolanech nebo Fara ve Slavoníně.

Loňské Seniorské Wikiměsto se vydařilo, jak dokazuje také krátké video v režii Jana Beránka. Vzniklo celkem 16 nových článků (některé jsou stále před zveřejněním), proběhlo 112 editací a nahráno bylo 511 souborů.

„Na Wikiměstě jsem byl podruhé, vždy jako fotograf. Co musím speciálně vyzdvihnout, byla vynikající péče organizátorů. Ta probíhala v nelehkých podmínkách, o to víc si jí vážím.”

– wikipedista Zdeněk Svatoš (ZSSen)

Wikipedie prospívá díky seniorům a naopak

Jak na základě výše popsaného hodnotit seniorský rok 2022 na Wikipedii? S koncem opatření se opět začaly rozvíjet živé programy a setkání, což přispělo k celkovému oživení sociálních kontaktů seniorů-wikipedistů. Pro mnohé z nich se jednalo o velkou úlevu po dvou stresujících letech bez kontaktů s jinými lidmi (nebo pouze omezenými kontakty na obrazovkách a monitorech).

Bezesporu toto oživení přispělo k oslovení nových účastníků a zájemců, kteří se v důchodovém věku rozhodnou na Wikipedii přispívat. Je to jednodušší zejména proto, že snáze přijímají technologické novinky (účastníci online kurzů byli převážně už více či méně technologicky gramotní a zkušení). Tak jako tak – Wikipedie je i díky našim aktivním seniorům prostorem pro jejich zapojení a otevírání se novým wikipedistům všech věkových kategorií. Zakrátko skončí většina seniorských kurzů a jejich absolventi posílí řady současné komunity seniorů-wikipedistů. Získávají tak nový smysluplný koníček a Wikipedie nové kvalitní články.

Ahoj ve spolek.

V zájmu ochrany soukromí návštěvníků našich webů i webů projektů, které zaštiťujeme, jsme na server nasadili vlastní webovou analytiku Matomo. Tou jsme nahradili na některých webech používané Google Analytics, z nichž jsme naimportovali data a následně jsme je nechali smazat, takže teď můžete prohlížet bez Googlu. Taky jsme Matomem pokryli konzistentně všechny stránky, abychom měli přehled, kde a jak to žije.

Pokud hledáte webovou analytiku pro vlastní stránky nebo projekt, můžeme vám ji poskytnout taky – ozvěte se nám.

A když už tento příspěvek čtete, možná jste si všiml, že tady náš web vypadá jinak. Máte pravdu, předchozí víkend jsme ho přesunuli ze staré verze Drupalu na aktuální WordPress, který pohání i další námi provozované weby. Vzhled ještě ladíme za pochodu a jeho kód najdete v gitu.

Za spolehlivý a rychlý běh výše zmíněných služeb i v letošním roce 2023 chci ještě poděkovat našim partnerům vpsFree.cz a Uptime Robot. Doufám, že se s nimi budete moci potkat na letošní konferenci, kterou začínáme připravovat.

Mezi první úlohy, které zkoušíme s roboty Meet Edison, patří program „vyhýbej se překážkám“ a řízení dálkovým ovladačem (třeba od televize). To je příležitost vysvětlit si, jak to funguje pod pokličkou, a probrat tak infračervené světlo.

Úvod

Z didaktického hlediska záleží na vás, co chcete všechno s dětmi probrat. Neosvědčila se mi frontální přednáška. Spíš sonduju, co vědí (rády se pochlubí) a následně to vhodně to rozvinu.

Když se řekne světlo, často máme na mysli viditelnou část elektromagnetického záření. Spektrum je však mnohem širší.

Nejblíže viditelnému světlu je nám neviditelné ultrafialové záření, kterému se víc věnovat nebudeme. Z mnoha využití jmenujme například dezinfekci nebo kontrolu bankovek.

Na opačné straně viditelného světla najdeme infračervené světlo. Toho se prakticky využívá v přístroji pro noční vidění (neodolám a musím zmínit článek o uniformách americké armády, který popisuje, že maskování musí fungovat ve dne i v noci). Dále se infračerveného světla využívá pro vyhledávání ohnisek požárů pomocí termovize. Povídání je vhodné doplnit obrazovým materiálem. Je to divácky velmi atraktivní.

Pro potřeby kroužku programování nás nejvíc zajímá dálkové ovládání a detekce překážek. Dálkové ovládání pomocí infračerveného světla pošle nějaké číslo, na které je namapovaná v přístroji určitá akce. Až při přípravě tohoto příspěvku jsem si ze školy vzpomněl, že abyste signál odlišili od všudypřítomného infračerveného světla, tak ho musíte modulovat (to je informace spíš pro zvídavé lektory než pro děti). Pro vyhýbání překážek se využívá toho, že infračervené světlo se odráží, takže robot něco vyzáří a měří, co se mu vrátí.

Pro názorné ukázky a ladění problémů se nám zrovna nehodí, že infračervené světlo není vidět. Bohužel si ho ani nevyfotíme, jelikož fotoaparáty mají předřazený filtr, který infračervené světlo tlumí, protože čipy jsou na něj velmi citlivé. Existuje obor, který se soustředí na focení infračerveného světla. Výsledné snímky vypadají například takto.

Jak je tedy možné „vidět“ infračervené světlo? Můžeme si sestavit jednoduché Arduino udělátko.

Arduino

Martin Javorek napsal článek Jak si vypsat hodnotu, kterou ví jen robot Edison (pokus o debugging), který trochu předžvýkám a zjednoduším. Ještě jsem našel podrobný anglický článek How to Set Up an IR Remote and Receiver on an Arduino.

Přeskočím úvod do Arduina, který můžete najít jinde.

Kromě Arduina budeme potřebovat doinstalovat knihovnu IRremote a doslova za pár korun pořídit čidlo, například VS 1838B.

Schéma zapojení

autor Martin Javorek

Popis nožiček senzoru VS 1838B

autor Martin Javorek

Zdrojový kód

Procházel jsem mnoho tutoriálů a chvíli mi trvalo, než jsem zjistil, že nefungují, protože knihovna lehce změnila svoje API. V dokumentaci je to sice popsané, ale tam jsem hned nekoukal.

Funkční řešení pro verzi IRremote 4.0.0

#include <IRremote.hpp>

const int RECV_PIN = 13;
IRrecv irrecv(RECV_PIN);

void setup() {
    Serial.begin(9600);
    irrecv.enableIRIn();
}

void loop() {
    if (IrReceiver.decode()) {
        IrReceiver.printIRResultShort(&Serial);
        IrReceiver.printIRSendUsage(&Serial); 
        irrecv.resume();
    }
}

Záznam pro stisk tlačítka pak může vypadat například takto (pro každé tlačítko něco jiného):

Protocol=NEC Address=0x1000 Command=0x15 Raw-Data=0xEA151000 32 bits LSB first Send with: IrSender.sendNEC(0x1000, 0x15, <numberOfRepeats>);

Budeme-li sledovat Edisona, který se vyhýbá překážkám, tak můžeme číst něco podobného:

Protocol=UNKNOWN Hash=0x0 1 bits (incl. gap and start) received
Protocol=UNKNOWN Hash=0x0 1 bits (incl. gap and start) received
Protocol=UNKNOWN Hash=0x0 1 bits (incl. gap and start) received
Protocol=UNKNOWN Hash=0x0 2 bits (incl. gap and start) received
Protocol=UNKNOWN Hash=0x0 1 bits (incl. gap and start) received
Protocol=RC5 Address=0x0 Command=0x40 Repeat gap=11750us
Protocol=UNKNOWN Hash=0x0 1 bits (incl. gap and start) received
Protocol=RC5 Address=0x0 Command=0x40 Repeat gap=11750us
Protocol=RC5 Address=0x0 Command=0x40 Repeat gap=24200us
Protocol=RC5 Address=0x0 Command=0x40 Repeat gap=11750us
Protocol=RC5 Address=0x0 Command=0x40 Repeat gap=11750us
Protocol=RC5 Address=0x0 Command=0x40 Repeat gap=24300us
Protocol=UNKNOWN Hash=0x0 1 bits (incl. gap and start) received
Protocol=RC5 Address=0x0 Command=0x40 Repeat gap=11800us
Protocol=RC5 Address=0x0 Command=0x40 Repeat gap=11800us
Protocol=RC5 Address=0x0 Command=0x40 Repeat gap=11750us
Protocol=UNKNOWN Hash=0x0 1 bits (incl. gap and start) received
Protocol=RC5 Address=0x0 Command=0x40 Repeat gap=11750us
Protocol=UNKNOWN Hash=0x0 1 bits (incl. gap and start) received
Protocol=UNKNOWN Hash=0x0 1 bits (incl. gap and start) received
Protocol=UNKNOWN Hash=0x0 1 bits (incl. gap and start) received
Protocol=UNKNOWN Hash=0x0 1 bits (incl. gap and start) received

Meet Edison

Roboti Meet Edison si mezi sebou můžou posílat a přijímat signály pomocí infračerveného světla. Na tom jsem postavil úlohu železniční přejezd.

Martin Javorek v článku Jak si vypsat hodnotu, kterou ví jen robot Edison (pokus o debugging) empiricky namapoval signály na čísla. Meet Edison protokol je popsaný v Edison Infrared Communication Protocol. Knihovna IRremote tento protokol (zatím, pokud nikdo nedopíšete) nepodporuje.

Závěr

Ukázali jsme si, co to je infračervené světlo a k čemu se prakticky používá. Vyzkoušeli jsme si způsob, jak můžeme infračervené světlo vidět a sledovat, co se v éteru děje. Pokročilé diagnostice robotů Meet Edison se budu možná věnovat někdy později. Chtěl jsem si především připravit udělátko na demonstraci dálkového ovladače.

Související

• Jak si vypsat hodnotu, kterou ví jen robot Edison (pokus o debugging)
• Arduino-IRremote
• How to Set Up an IR Remote and Receiver on an Arduino

Na portálu Root.cz byl dnes publikován můj nový příspěvek do seriálu Postřehy z bezpečnosti, v němž se podíváme na útoky na ruská rádia a mediální systémy, zneužívání kritické zranitelnosti v systémech FortiNAC nebo netradiční požadavky ze strany autorů ransomwaru HardBit…

V roce 2021 se mi v hlavě zrodila myšlenka, udělat Slovník digimládeže. V něm mi spousta z Vás, zejména pak Václav Maněna, přidalo

Příspěvek Slovník kybermládeže pochází z Spajk.cz

Měsíc žen na Wikipedii 2023 trvá od 1. března do 8. dubna 2023. K psaní článků na Wikipedii o ženách a ženami vyzývá spolek Wikimedia Česká republika a jeho partneři. Pražské editatony proběhnou 3. 3. v Ponrepu, 9. 3. v Americkém centru a 31. 3. v Akademii věd ČR, ale společně editovat se bude i v Brně a online.

Již popáté proběhne výzva Měsíc žen na Wikipedii. Jejím cílem je upozornit na to, že pouze 18 % všech biografií na Wikipedii patří ženám a 90 % dobrovolných editorů Wikipedie tvoří muži, a pozvat ženy k tvorbě největší světové online encyklopedie. 

„Každý může v rámci Měsíce žen přispět článkem o významné ženě – řada vědkyň, umělkyň či žen, co projevily své hrdinství nejrůznějším způsobem, na české Wikipedii chybí. Chceme také podpořit ženy v editování tak, aby jejich počet mezi editory lépe reflektoval skutečné rozložení společnosti,“ říká výkonná ředitelka Wikimedia ČR Klára Joklová.

Do psaní článků o ženách a tématech, která s nimi souvisejí, se může kdokoliv zapojit online nebo přijít na editaton, kde i úplným nováčkům pomohou s editováním zkušení lektoři a lektorky. V návaznosti na nedávno podepsané memorandum Wikimedia ČR a Univerzity Karlovy bude první z editatonů studentský.

3. 3. Studentský filmový editaton Ženy ve filmu v kině Ponrepo 14:00-19:00, ve spolupráci se studenty Univerzity Karlovy.
9. 3. Editaton Ženy na Wikipedii v Americkém centru 15:00-19:00.
31. 3. 2023 Editaton Ženy ve vědě v Akademii věd ČR na Národní třídě 14:00-18:00, ve spolupráci s Fyzikálním ústavem Akademie věd ČR.

„Spolupráce Univerzity Karlovy s Wikimedia ČR ukazuje, kolik prostoru pro posun ve společenském diskurzu ještě máme. Ženy, o jejichž činnosti je třeba vědět, musíme zviditelňovat. Budou inspirací pro mnoho dalších. Zároveň činnost žen – editorek Wikipedie může být kultivačním prvkem, prospějí tomuto prostředí například i zřejmou citlivostí pro genderově vyvážené vyjadřování, rovnost příležitostí, ale i pro otázky sociální a environmentální,“ zdůraznila rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.

10 účastníků a účastnic výzvy vyhraje poukázky na knihy, které projektu věnovalo Nakladatelství wo-men. Projekt finančně podpořilo Velvyslanectví Spojených států amerických v Praze v rámci programu Small grants. 

Kontakt pro média:
Natálie Schejbalová, PR WMČR
natalie.schejbalova@wikimedia.cz

 Dostal jsem úkol vytvořit něco malinkého, blikajícího.  Pro orientační účely v úplné tmě. Vyzkoušel jsem různá zapojení více či méně složitá. Na webu je spousty projektů, stačí do vyhledávače zadat " ultra low power LED".

Nakonec jsem odlaboroval poměrně jednoduché zapojení, které původně vychází z klasického multivibrátoru:

Použité  tranzistory AO3420 ( https://www.aliexpress.com/item/33025354468.html )  jsou SMD provedení  N-channel  a schopné pracovat s napětím UGS už okolo 1V. Měl jsem je doma, používají se jako PWM spínače DC motorů v miniaturních koptérkách s napájením z jednoho Li-pol článku 3,7V.  Zapojení funguje i s  klasickými BS170 v TO92. Ale například 2N7000 nefungují. Proč? Netuším, nejspíš to souvisí s větším UGS.

Klidová spotřeba když nesvítí LED je při napájení z 3V (CR2032) cca 33nA. Není to chyba  je to 33nA opravdu změřených. Neboli 0,033µA. Když LED svítí je při rezistoru 47kOhm proud diodou  cca  30µA. Střední odebíraný proud je potom 7µA. To s baterií CR2032 o kapacitě 220mAh vydrží fungovat asi 3,5 roku.

Zapojení pracuje až do napětí cca 2,2V samozřejmě se jas se snižujícím se napětím také snižuje. Doba svitu LED u výše uvedeného zapojení je cca 200-300ms, střída svítí - nesvítí je přibližně 1:3 a trochu se mění se změnou pracovního odporu LED.  Pokud místo 4n7 kondenzátoru osadíme např 100n, jde dobře měřit odebíraný proud  při stavech svítí-nesvítí, protože se doby příslušně prodlouží.

Proud LEDkou 30µA se zdá velmi malý, světlo některých zejména zelených LED je už při těchto proudech použitelné právě pro orientační účely. U SMD LED které jsem zakoupil zde: https://www.ebay.com/itm/201414907830   je již viditelné světlo při proudu okolo 2µA. V podstatě některé "superbright" LED jsou schopné svítit již při takto malých proudech. Při proudech okolo 1mA je již světlo zejména večer a za šera oslňující a pro orientační účely nepoužitelné. Schopnost svitu LED při malinkých proudech okolo jednotek mikroampér je třeba odzkoušet. Mám i jinou várku stejných LED "SMT3528" z Aliexpressu a ty jsou úplně "slepé" a pro stejný svit potřebují až o dva řády větší proud.

Zapojení se dá postavit na destičce o průměru jako má samotný CR2032 článek ( nejlepší zkušenosti mám s ENERGIZER ) . A celé zapojení pak zalít do nějaké průhledné zalévací hmoty i s nějakým malým magnetem.

PS namalován narychlo jen lakovým značkovačem, zapojení lze při troše šikovnosti postavit i "do vzduchu"...

Komunitní minigranty jsou naše podpora aktivních členů české komunity kolem Wikipedie a dalších Wikimedia projektů. Všichni aktivní členové komunity, kteří mají energii a chuť pořádat akce pro komunitu a veřejnost, nás mohou žádat o podporu. Poskytneme vám finance, tipy, pomoc s propagací nebo zapůjčení vybavení, abyste mohli uskutečnit svůj záměr.

Komunitní minigranty – od editatonu po wiki-sraz a ještě dál

Naším posláním je společně budovat svět, ve kterém má každý člověk volný přístup k veškerým lidským znalostem a právo k nim svobodně přispívat. Podporujeme naši komunitu v aktivitách, které k tomuto poslání přispívají. Pokud je vaše akce přínosem pro některý z projektů Wikimedia, rozvíjí komunitu stávajících wikimediánů a je otevřená nováčkům, máte velkou šanci, že ji podpoříme.

O Komunitní minigrant můžete žádat například na tematický editaton nebo hackaton, workshop psaní Wikipedie na vašem bývalém gymnáziu nebo třeba soutěž ve focení nezaznamenané flóry. Typů podporovaných akcí je mnoho a fantazii se meze nekladou.

Řada úspěšně realizovaných projektů

Wikiprocházka ze Srubce U dobrovodského kostela PM Bolestné. FOTO: Czeva, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Od roku 2019 už bylo v rámci Komunitních minigrantů úspěšně realizováno 11 projektů, které jsme celkem podpořili téměř 60 000 korunami. Velké díky patří dobrovolným organizátorům, kteří se do jejich uskutečnění pustili. Vloni jsme podpořili například Fotografickou wikiprocházku ze Srubce, pražský Wikiklub a již tradiční úspěšné projekty Popiš Památku a Asijský měsíc Wikipedie.

„Díky Komunitním minigrantům jsem mohl zorganizovat několik ročníků české Wikiexpedice, které pomohly například s dokumentací okolí Mariánských Lázní nebo Děčína pro Wikimedia Commons, uskutečnit Wikiměsto v Třeboni a organizovat již pošesté soutěž Popiš památku. Z administrativního hlediska se jednalo o velmi jednoduchý a svižný proces. Komunitní minigranty jsou záslužné a jako dlouhodobý aktivní člen komunity i člen Rady spolku bych chtěl doporučit každému zájemci si zkusit nějakou soutěž, výzvu nebo akci touto cestou uskutečnit!“

Aktron – wikipedista, aktivní člen komunity Wikimedia a aktuálně radní WMČR

Zatím nejste členy spolku Wikimedia ČR? To nevadí, žádat můžete i tak. Stát se členem je každopádně snadné a umožní vám to například půjčovat si naše vybavení, ale zejména ovlivňovat dění ve světě Wikimedia zevnitř. Pojďte s námi do toho!

A jaký bude ten váš?

Rýsuje se vám v hlavě akce nebo projekt, který zvýší povědomí o Wikimedia projektech, pomůže je rozvíjet nebo podpoří setkávání komunity? Skvěle. Nabízíme vám pomoc – finanční, metodickou i hmotnou. Neváhejte a vyplňte kontaktní formulář pro zájemce o Komunitní minigranty. V něm nastíníte hrubé obrysy vašeho nápadu a my se vám ozveme, probereme záměr a následně vám pomůžeme s podáním žádosti. Kompletní info k minigrantům najdete na stránce projektu.

Po minulém článku o neuronové síti Midjourney musel na řadu logicky přijít ChatGPT. A to navíc i proto, že v minulém

Příspěvek ChatGPT a jeho využití v praxi pochází z Spajk.cz

Sraz proběhne po naší valné hromadě, tedy 17. března 2023 od 18 hodin v restauraci Na Purkyňce (Purkyňova 2375/80, Brno). Na programu budou přípravy konference. Uvítáme tedy každého, kdo by se na letošním OpenAltu rád přímo podílel.