Planeta OpenAlt

Schaubmarov mlyn v Pezinku | VLOG #93

17.
června
Fero Volár
Schaubmarov mlyn v Pezinku | VLOG #93

Zdá sa, že pri cestovaní bude ešte aj tento rok primárnou voľbou Slovensko. To ale vôbec neznamená, že to nemusí byť fajn. Cez víked sme si zašli do neďalekého Pezinka, ktorý je z hlavného mesta vzdiaľený len dvadsať minút vlakom.

Veľmi milo ma prekvapil zámocký part v centre Pezinka, ale našim cieľom bol Schaubmarov mlyn. Ten nesie meno po svojich posledných majiteľoch Schaubmarovcoch, ktorí ho kúpili v roku 1857. Jeho história siaha až do roku 1767, kedy ho na Cajlanskom potoku dali postaviť pezinskí Pálfiovci
Schaubmarov mlyn je najväčší potočný mlyn v Európe a v roku 1972 mlyn odkúpila Slovenská národná galéria.

Ide o krásne prostredie, kde na vás dýchne minulosť ale aj aktuálne umenie. Vybavenie mlyna sa podarilo zachovať, je dodnes funkčný, schopný prevádzky a pamiatkovo chránený. Súčasťou je aj kaviareň s príjemnou obsluhou, kde si pod stromami môžete posedieť pri kávičke alebo limonáde. Určite zájdite aj do sadu za mlynom.

Štát sa nepoučil a ide nakúpiť Microsoft licencie za 48 miliónov eúr

16.
června
Fero Volár
Štát sa nepoučil a ide nakúpiť Microsoft licencie za 48 miliónov eúr

Ministerstvo investícií, regionálneho rozvoja a informatizácie SR (MIRRI SR) plánuje nákup produktov a služieb kancelárskeho softvéru pre 36 organizácií so 100 tis. používateľmi. Rámcová výška nákladov na obdobie 3 rokov je odhadovaná na 48 mil. eur bez DPH. Odhad nákladov predstavuje hornú hranicu rámca na pokrytie licenčných potrieb.

Štát v minulosti nakúpil trvalé licencie Microsoftu pre Windows, Office aj CAL no napriek tomu dokupoval Software Assurance, ale upgrade na novšie verzie nevyužíval. Predchádzajúca zmluva platila do roku 2017. V štúdii od Hodnoty za peniaze je ako najvýhodnejšia z troch alternatív odporúčané vytvorenie dynamického nákupného systému.

Problém vidím v tom, že sa štátne IT nikam neposunulo a fixuje sa len predchádzajúce zlé nastavenie – webové služby, ktoré bežia na akomkoľvek systéme cez webový prehliadač sú zdá sa stále hudba budúcnosti.

A ďalej, najväčšia suma ide na CAL prístupy na vzdialené systémy. Z materiálov nie je jasne na čo a ako efektívne sa tieto prístupy používajú. Už tu mi bliká kontrolka, že niečo je fakt zle. Malým bonusom je, že licencovať sa už má na užívateľov a nie zariadenia. Takže úradníci by pri desiatej vlne pandémie mohli pracovať z domu.

Náklady na obdobie 3 rokov na používateľa sú 509 eur

Dokument je k dispozícii na mfsr.sk a tému sleduje dsl.sk.

Explore the places of interest nearby and take pictures, we will pay for your trip!

15.
června
Wikimedia ČR

Is there a small sight, a memorable tree, or an interesting house in your area? If so, don’t hesitate to take pictures of it on your next trip around. It is very likely that this photo will fit into an article on Wikipedia or in the Wikidata project, which is a large open database of virtually everything. And this is what we need to take pictures of as part of Project Fotíme Česko (We take pictures of the Czech Republic)!  

What to photograph? There exist many tools, here is one of them: Wikinity (https://wikinity.toolforge.org/)

And how do you actually take pictures for such Wikidata? First of all, you need to look where there are so-called „white places“ in the area that need to be photographed. Several search tools, the use of which is described on the Fotíme Česko page, can help to do this. If you are not a fan of studying long texts, a detailed video tutorial is prepared for you for each search engine, with which you should already know what to do. If you still get stuck somewhere in the procedure and don’t know what to do next, email me at tadeas.bednarz@wikimedia.cz to try to help you.

Once you’re looking for objects to take photos of, it’s time to go out in the field and take at least a few telling photos, which you can then upload to the Wikimedia Commons repository, from where Wikipedia, Wikidata and other similar projects can already take over. By assigning photos to the appropriate Wikidata entry, your work can end – you have successfully contributed by uploading your free images to the largest open database. If you still want to apply for reimbursement of travel costs, you will have to describe the route in our system, which is not complicated at all and this is also described on the project page We are taking pictures of The Czech Republic.

There are still plenty of unphotographed objects. Moreover, new wikidata items are being added every day, so it’s almost certain that there are a few places worth a walk or a ride in your area. So, with the coming summer days, there is nothing more suitable than to run out into the streets with a camera, and to do something useful :).

Logo of Fotíme Česko project

Author: Tadeáš Bednarz

The post Explore the places of interest nearby and take pictures, we will pay for your trip! first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Prozkoumejte zajímavá místa v okolí a foťte, cestu vám proplatíme!

15.
června
Wikimedia ČR

Nachází se ve vašem okolí drobná pamětihodnost, památný strom nebo třeba zajímavý dům? Pokud ano, neváhejte jej při příští cestě kolem nafotit. Je totiž velmi pravděpodobné, že se tato fotka bude hodit do některého článku na Wikipedii, případně na projektu Wikidata, což  velká otevřená databáze prakticky všeho. A právě tohle všechno potřebujeme nafotit v rámci projektu Fotíme Česko!  

Co fotit vám poradí několik nástrojů – na obrázku Wikinity (https://wikinity.toolforge.org/)

A jak se vlastně pro taková Wikidata fotí? Nejprve je třeba se podívat, kde jsou tzv. „bílá místa“ v okolí, která potřebují nafotit. K tomu může pomoci několik vyhledávacích nástrojů, jejichž používání je popsáno na stránce Fotíme Česko. Pokud zrovna nefandíte studiu dlouhých textů, je pro vás u každého vyhledávače připraven podrobný videonávod, s jehož pomocí byste si už měli vědět rady. Pokud se i tak stane, že se někde v postupu „zaseknete“ a nebudete vědět, jak dál, napište mi na e-mail tadeas.bednarz@wikimedia.cz, kde se vám pokusím pomoci.

Když už si vyhlédnete objekty k focení, je na čase vypravit se do terénu a pořídit aspoň pár vypovídajících fotek, které posléze nahrajete na úložiště Wikimedia Commons, odkud si je už může převzít Wikipedie, Wikidata i další podobné projekty. Přiřazením fotek k patřičné položce Wikidat pak může vaše práce skončit – úspěšně jste přispěli nahráním svých svobodných obrázků do největší otevřené databáze. Pokud ještě budete chtít žádat o proplacení nákladů na cestu, budete muset popsat trasu v našem systému, což ovšem není vůbec nic složitého a i toto je popsáno na stránce projektu Fotíme Česko.

Nenafocených objektů je stále dost. Každým dnem navíc ve Wikidatech přibývají nové, čili je téměř jisté, že se ve vašem okolí několik míst stojících za procházku nebo projížďku najde. S přicházejícími letními dny tedy není nic vhodnější, než vyběhnout do ulic s foťákem, a k tomu udělat i něco užitečného :).

Logo projektu Fotíme Česko

Autor: Tadeáš Bednarz

The post Prozkoumejte zajímavá místa v okolí a foťte, cestu vám proplatíme! first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Do fundraisingu nastupuje nová posila Klára Odstrčilová

15.
června
Wikimedia ČR

Wikimedia ČR se v rámci fundraisingu potýká s mnoha výzvami, kterým se doposud čelem stavěla Michaela Buriánková. Té ale rostoucí pracovní zatížení v PQ neumožňuje pozici nadále zastávat, svou misi tedy předává Kláře Odstrčilové.

Klára má zkušenost s vedením komunikačních kampaní i jejich následným vyhodnocováním. Samu sebe považuje za studijní typ, ačkoliv memorování není zrovna její silnou stránkou. Je ale věčnou studentkou a se studiem přestat jen tak nehodlá, pracuje totiž na svém vstupu do akademické sféry. Místo koníčků si v případě uvolnění časové kapacity raději nabere nový projekt. Má moc ráda dobré a kvalitní jídlo a aby byla spokojená, musí si většinou vařit sama. Studovala magisterské studium ve Francii, což její lásku k jídlu ještě posílilo a také přivedlo na myšlenku vyrábět i u nás slaný karamel – to je ostatně další Klářin projekt. Dříve hodně cestovala po světě, nejraději sama a do rozvojových zemí (například žila rok v Papue Nové Guineji), poslední roky ale i na ní přišla touha po stabilitě a domově. Občasným zahraničním dobrodružstvím se ale bránit nebude nikdy, už kvůli jídlu. Během studií se také dostala ke sbírkovým projektům jako produkční. Během nich zjistila, že je fundraising něčím, co ji moc baví. Organizace kampaní a kontakt s lidmi je podle Kláry ideálním koktejlem pro zajímavou pracovní agendu, proto se těší na novou výzvu – fundraising pro Wikimedia ČR. V projektu podporujícím otevřený přístup k informacím a vědění světa se totiž snoubí hned několik jejích životních hodnot. Klára se těší, až se zapracuje a bude mít možnost spustit fundraisingovou kampaň pro spolek, protože podle jejích slov: „Organizace podporující projekty Wikimedia a českou komunitu si zaslouží stabilní vícezdrojové financování“.

Kláře přejeme další úspěšnou misi a Michaele Buriánkové děkujeme za veškerou energii a know how, díky kterým ve spolku etablovala strategickou fundraisingovou činnost a položila stabilní základy této nezbytné spolkové aktivity.

Klára Odstrčilová, fundraiserka WMČR

autor: Klára Joklová (WMCZ), CC BY-SA 4.0, prostřednictvím Wikimedia Commons

The post Do fundraisingu nastupuje nová posila Klára Odstrčilová first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Weekly #162 - Grafana 8, Lepton, Terraform v1.0, Tilt, KubeView

11.
června
Fero Volár

Technológie

UX & Service design

Social media & marketing

Startupy & biznis

Spoločnosť

Kniha týždňa

Ondřej Kundra - Novičok nebo kulka: Jak umírají Putinovi kritici

Weekly #162 - Grafana 8, Lepton, Terraform v1.0, Tilt, KubeView

Weekly #162 - Grafana 8, Lepton, Terraform v1.0, Tilt, KubeView

Ruské tajné služby stále častěji operují na evropském území a jejich sebevědomí i agresivita roste. Dokládá to otrava Sergeje Skripala nebo Alexeje Navalného, vražda čečenského velitele Zelimchana Changošviliho v Berlíně či pokus o puč v Černé Hoře v roce 2006. Jak popisuje investigativní reportér Ondřej Kundra, nejde o izolované události, ale o propracovaný systém likvidace kritiků Putinova režimu, jehož součástí jsou speciální vražedná komanda GRU a FSB. Autor však nabízí mnohem víc než jen tato odhalení. Obrací optiku do nitra novinářské kuchyně a líčí historii a fungování mezinárodní investigativní skupiny Bellingcat, se kterou spolupracoval na odhalení jednoho z agentů v kauze Skripal. A zvláště cenné jsou pro domácího čtenáře kapitoly věnované českým kauzám: případu ricin a českým zbraním, které měly skončit v rukách ruských agentů. Je to zneklidňující a varovný pohled do temných zákoutí politických cílů Kremlu.

Sleduj ma na goodreads.com/FeroVolar

Nominace soutěže Novinářská cena 2020

10.
června
Nadace OSF

tisková zpráva, 10. června 2021, Praha

Nadace OSF zveřejnila seznam nominovaných na Novinářskou cenu 2020. Do 11. ročníku soutěže bylo přihlášeno 691 příspěvků, cena se uděluje v celkem 14 kategoriích psané, audiovizuální a online žurnalistiky. Porotci a porotkyně vybírají pro danou kategorii vždy tři nejlepší příspěvky, ze kterých vzejde vítěz. Vyhlášení vítězů proběhne 18. června 2021 od 19:00 v prostoru Azyl78. 

Seznam nominovaných (v abecedním pořadí): 

KATEGORIE PSANÉ ŽURNALISTIKY:

Nejlepší rozhovor
Jana Ciglerová: Osahávání jsem zažila mnohokrát, víc mi ale vadí oplzlé vtipy. Mladí kluci neobtěžují, říká maskérka – Deník N
Tomáš Maca: Farářka: Budujeme kariéru a nepečujeme o vztahy. Dobu mateřství by si ženy měly užít – Aktuálně.cz
Kateřina Šafaříková: Internet je lidské právo – Respekt

Nejlepší reportáž
Miloš Doležal: Historické reportáže z dvacátého století (série) – Magazín Reportér
Michael Švec: Oživili skomírající nemocnici, pak přišel vyhazov. Nečekaný krok rozbouřil kraj pod Šumavou a ovlivnil volby – Deník N
Petr Třešňák: Jak přežít pocit viny – Respekt

Nejlepší komentář
Peter Bednár: Cyklus článků o urbanismu a společnosti – Finmag
Jiří Pehe: Série komentářů pro Deník N – Deník N
Jana Ustohalová: Série komentářů o svobodě, rovnosti a důstojnosti – Deník N

Nejlepší analyticko-investigativní příspěvek
Jakub Patočka, Zuzana Vlasatá: Odhaleno: V den otravy Bečvy se v Deze stala havárie. Proč zůstala utajena? – Deník Referendum
Vojtěch Srnka: Stamilionová restituce, která skončila v daňovém ráji (série) – iRozhlas.cz
Lukáš Valášek, Adéla Jelínková: Podezřelé obchody v Lánech (série) – Aktuálně.cz / Hospodářské noviny

KATEGORIE AUDIOVIZUÁLNÍ ŽURNALISTIKY:

Nejlepší rozhovor, beseda nebo diskuze
Marie Bastlová: Dvacet minut Radiožurnálu s předsedou poslanců KSČM Pavlem Kováčikem – Český rozhlas Radiožurnál
Alžběta Havlová: Na dřeň s Jiřím Kylarem a Martinou Vintrovou: Týrané ženě říkají, že je to její kříž. Je to “katolická past”– Radio Proglas
Filip Titlbach: Maroš Kramár to nepochopil. A s ním spousta dalších mužů – Deník N

Nejlepší reportáž
Martin Klesnil, Patrik Fiala: S kamerou v romských osadách: Tak otřesně vypadá odvrácená tvář Slovenska – Seznam Zprávy
Tereza Reková: Moje kamarádka Zuzka – Český rozhlas Radio Wave
Lea Surovcová: Nejsme down – Česká televize

Nejlepší analyticko-investigativní příspěvek

Ondřej Golis: Drahé sliby – Reportéři ČT
Petra Kultová: Knihovny se otevírají, jak ale zahojit bolavou patu těžko přístupných digitálních fondů? – Český rozhlas Vltava
Janek Rubeš, Honza Mikulka, Jiří Burýšek: Je součástí sítě, která ždímá peníze z turistů. Konfrontovali jsme ho. – Seznam Zprávy

ZVLÁŠTNÍ CENY:

Cena za inovativní online žurnalistiku
Jan Hejl, Simona Fendrychová, Helena Truchlá, Jiří Kropáček, Blahoslav Baťa, Jakub Zuzánek: Planeta v nouzi – Aktuálně.cz
Kateřina Mahdalová: Čerstvá data, jak se šíří virus. Unikátní mapa všech obcí v Česku – Seznam Zprávy
Lukáš Nechvátal: Pilsen Steel: pod nadvládou Ruska – investigace.cz

Cena za Solutions Journalism – žurnalistiku zaměřenou na řešení
Peter Bednár: Stavební normy. Silnice do horoucího pekla asfaltované dobrými úmysly – Finmag
Zuzana Hronová: Chytré Česko – Aktuálně.cz
Barbora Postránecká: Myslíš, že se ještě někdy vrátím domů? – Magazín Reportér

Cena za regionální žurnalistiku
Stanislava Ondová: Den na periferii (série) – Romano voďi
Michal Poláček, Jakub Mikel: Ústní půjčka byla riziko, ale ne naše, říká olomoucký hejtman Okleštěk – iDnes.cz
Michal Šverdík: Přešlapy stavebního úřadu v Prostějově (série) – iDnes.cz

Nominované zná i Česko-slovenská cena veřejnosti, ve které o vítězi rozhoduje počet nasbíraných online hlasů. Hlasování je otevřeno do 16. června 2021 na stránce https://hlasovani.novinarskacena.cz/

Jména laureátů na Cenu Karla Havlíčka Borovského a Novinářskou křepelku budou oznámena během slavnostního předávání Novinářských cen Nadace OSF. Jeho součástí se ceny staly již v minulém roce.

Vítězem kategorie Nejlepší česko-slovenský vtip, komiks a karikatura, kterou společně vyhlašuje Nadace OSF a Nadácia otvorenej spoločnosti na Slovensku, se stal dlouholetý ilustrátor Respektu Pavel Reisenauer. Výsledky kategorie byly vyhlášeny na slovenském předávání Novinářských cen 6. května.  

Generálním partnerem Novinářské ceny je Nadační fond nezávislé žurnalistiky

Informace: 

Novinářská cena: Novinářskou cenu pořádá Nadace OSF od roku 2010 a oceňuje v ní novinářské počiny, které zajímavým způsobem zachycují problematiku dnešní společnosti. Přihlášené příspěvky do Novinářské ceny hodnotí nezávislé odborné poroty složené z osobností mediálního, kulturního, neziskového i akademického sektoru. V každé kategorii získá vítěz cenu spojenou s odměnou 20 000 Kč.

Nadace OSF: Nadace OSF je českou nadací s třicetiletou historií. Jejím posláním je podpořit živou občanskou společnost a jejím prostřednictvím rozvíjet stát, kde mají všichni rovné šance a zapojují se do dění ve svém okolí. Nadace otevírá citlivá a opomíjená témata a společně s dárci hledá průkopníky, kteří taková témata budou rozvíjet dál. Po dobu svého působení podpořila Nadace OSF až 10 000 projektů českých neziskových organizací i jednotlivců částkou větší než 2 miliardy Kč.

Více informací najdete na www.novinarskacena.cz nebo www.osf.cz.

SEZNAM KATEGORIÍ NOVINÁŘSKÉ CENY 2020:

Kategorie psané žurnalistiky
1. Nejlepší rozhovor
2. Nejlepší reportáž
3. Nejlepší komentář
4. Nejlepší analyticko-investigativní příspěvek

Kategorie audiovizuální žurnalistiky
5. Nejlepší rozhovor, beseda nebo diskuse
6. Nejlepší reportáž
7. Nejlepší analyticko-investigativní příspěvek

Zvláštní ceny
Nejlepší česko-slovenský kreslený vtip, komiks nebo karikatura
Česko-slovenská cena veřejnosti (do kategorie se nelze přihlásit, nominují do ní přímo porotci napříč všemi kategoriemi)
Cena za inovativní online žurnalistiku
Cena za regionální žurnalistiku (ve spolupráci s Konrad Adenauer Stiftung)
Cena za Solutions Journalism – žurnalistiku orientovanou na řešení
Cena Karla Havlíčka Borovského (do ceny nominuje Rada Novinářské ceny a šéfredaktoři)
Novinářská křepelka (do ceny nominuje Rada Novinářské ceny a šéfredaktoři)

The post Nominace soutěže Novinářská cena 2020 appeared first on Nadace OSF.

Ako sa robí softvér na mieru (Radek Tančouz, RTsoft) | Tech Talks

10.
června
Fero Volár
Ako sa robí softvér na mieru (Radek Tančouz, RTsoft) | Tech Talks

Uvažujete nad softvérom na mieru? Či už ako tvorca alebo klient? Zorientovať sa v tejto problematike nie je vždy jednoduché - nech už premýšľate, ako pri takejto spolupráci nastaviť očakávania alebo ako čo najlepšie pochopiť potreby klienta. A aj keď sa hovorí, že existuje softvér, alebo aplikácia na všetko, nie vždy to platí. Ako takýto vývoj prebieha, ako sa vyberajú vhodné technológie, ako sa projekty odovzdávajú, nám v diskusii prezradil Radek Tančouz.

Radek je zakladateľ a CEO spoločnosti RTsoft. V RTsoft sa spolu s tímom zameriava na tvorbu softvéru na zakázku, informačných systémov na mieru, biznis analytiku a vývoj mobilných aplikácií, webov a e-shopov. Vďaka svojmu prístupu získali s RTsoft ocenenie Zodpovedná firma roku 2020. Medzi ich top klientov patrí jedno z najväčších a oceňovaných kníhkupectiev Knihy Dobrovský, či Moravské naftové doly, Sazka, Zásilkovna a ďalší.

Česko-slovenská cena veřejnosti – hlasování otevřeno!

09.
června
Nadace OSF

Novinářská cena 2020

Hlasujte pro příspěvek, který měl podle Vás za poslední rok největší společenský dopad, nebo zásadně přispěl k posílení práv občanů.

Sami hlasující v online hlasování mohou získat ceny. Hlavní cenou je předplatné Vámi vybraného titulu (Deník.cz, Deník N, Deník E15, Hospodářské noviny, Týdeník Respekt nebo Časopis Reflex).

Pro ověření Vašeho hlasu Vám bude zaslán potvrzovací email. V případě, že tento email nepřijde obratem, zkontrolujte si ve Vaší emailové schránce složku SPAM nebo PROMO AKCE.

Hlasovat můžete na stránkách Novinářské ceny 16.6. 2021 ve 23:59 hod.

Pro koho můžete hlasovat:

Tomáš Vašuta / Index.Sme.sk
Nájazd developerov na Tatry
Aj keď sú Nízke a Vysoké Tatry našimi národnými parkami, práve na nich sa upiera pozornosť developerov. Napríklad Jasná je z hľadiska intenzity výstavby jednou z najvychytenejších destinácií a predbieha ju snáď iba Bratislava. INDEX sa venuje problematike výstavby v tatranských lokalitách, upozornil ako prvý na pripravované zásahy na Štrbskom Plese či v Jasnej.

Kateřina Mahdalová / Seznam Zprávy
Koronavirus v ČR – unikátní mapa všech obcí v Česku
Více než rok práce. Když se loni doposud neznámý virus dostal do Evropy a pak i do Česka, stál před námi velký cíl: nešířit paniku, ale věcně mapovat, co se děje. Z dat sestavené příběhy dávají lidem dodnes přesný přehled, co se děje a kde se to děje. Nikdy neskočilo zápolení s úřady o data, o jejich přesnost, relevanci a věcný výklad. Z krajů jsme se přesunuli k okresům, k obcím s rozšířenou působností až na úroveň všech obcí ČR.

Braňo Dobšinský / Aktuality.sk
Evanjelická farárka: Kuffa je bohorúhač, naše cirkvi deformujú Kristov odkaz (podcast)
Ak by sa dnes k nám Kristus vrátil, opäť by sme ho odsúdili. Ježiš by sa totiž vrátil napríklad ako gej či chudobná rómska žena, hovorí evanjelická farárka Anna Polcková.

Jana Ciglerová / Deník N
Osahávání jsem zažila mnohokrát, víc mi ale vadí oplzlé vtipy. Mladí kluci neobtěžují, říká maskérka
Kauza slovenského herce Maroše Kramára ukázala, že maskérky při natáčení v řadě případů zažívají sexuální obtěžování. V Česku je situace podle maskérky Veroniky Šorfové podobná, obzvlášť starší herci a moderátoři prý někdy vizážistky osahávají. „Pokaždé mě překvapí už jen to, že si to někdo vůbec dovolí,“ říká v rozhovoru pro Deník N.

Zuzana Kovačič Hanzelová, Michaela Žúreková, Soňa Jánošová, Beata Balogová / SME.sk
Nemlčme – 22 svedectiev o sexuálnom obťažovaní
Stretávajú sa s ním ženy bez ohľadu na vek, profesiu aj postavenie. Skúsenosť majú nielen s nevyžiadanými dotykmi, ale napríklad aj s vulgárnym pokrikovaním, perverznými poznámkami či dokonca fyzickými útokmi. Denník SME oslovil viaceré verejne známe, ale aj neznáme ženy, aby sa podelili o svoje skúsenosti. Tu je ich 22 príbehov o sexuálnom obťažovaní.

Laura Kelloová, Pavla Holcová, Eva Kubániová / Aktuality.sk
Kuciak a Kočner: Čo sa dialo od prvého článku novinára až po rozsudok v prípade vraždy
Marian Kočner v záverečnej reči na súde tvrdil, že Ján Kuciak mu neprekážal a jeho texty nevybočovali z bežného rámca článkov iných novinárov, ktorí o mafiánovi písali. Aktuality.sk krátko pred očakávaným rozsudkom v kauze Kuciakovej vraždy prinášajú porovnanie, čo v konkrétnom čase investigatívec zistil a akú odozvu to u mafiána malo.

Vojtěch Blažek / Seznam Zprávy
Tajemní VIP úředníci u Jermanové. Mají platy jako ministři
Pracovat v blízkém okruhu středočeské hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) přináší příjemný bonus, který jim můžou ostatní úředníci jen závidět. Na krajském úřadu existuje skupina VIP zaměstnanců s mimořádně vysokými příjmy. Jeden si podle zjištění Seznam Zpráv například přišel v posledních dvou letech skoro na 200 tisíc měsíčně. Což je víc, než berou ministři (aktuálně asi 173 tisíc za měsíc).

Jakub Patočka, Zuzana Vlasatá / Deník Referendum
Odhaleno: V den otravy Bečvy se v Deze stala havárie. Proč zůstala utajena?
Chemička Deza z Babišova holdingu Agrofert rezolutně tvrdila, že nemá v den otravy Bečvy hlášenu žádnou havárii. Deník Referendum předkládá důkazy, že to nebyla pravda. Je tu navíc řada indicií, že kyanid nebyl hlavní příčinou otravy.

Petr Třešňák / Respekt
Jak přežít pocit viny
Pocity viny a studu za všechno možné – od stavu životního prostředí, přes rodičovské a partnerské přešlapy, sexualitu nebo třeba příslušnost k privilegovaným společenským vrstvám – se staly věrným společníkem dnešních mileniálů, až se jim někdy v nadsázce přezdívá „GAT generation“ podle anglického akronymu Guilty All the Time (neustále provinilí).

Vladimír Šnídl / Denník N
Investigatívna žurnalistika pred polstoročím: Petr Chudožilov odkrýval prvú kauzu Pražskej jari
Novinár a spisovateľ Petr Chudožilov v rozhovore pre Denník N spomína na 60. roky v Bratislave, éru Antonína Novotného i na to, ako odhaľovali aféru generála komunistickej armády Jana Šejnu.

 

The post Česko-slovenská cena veřejnosti – hlasování otevřeno! appeared first on Nadace OSF.

Novinky z Apple WWDC 2021 Keynote obrazom

09.
června
Fero Volár
Novinky z Apple WWDC 2021 Keynote obrazom

Tento rok a World Wide Developers Conference od Apple uskutočila opäť ako virtuálne podujatie. Najviac pozornosti vždy láka keynote, na ktorej bolo očakávaných množstvo noviniek, aj hardvérových v podobe Macbook-ov Pro 14" a 16". Zásadné novinky ale priniesol hlavne softvér a cloudový ekosystém.

macOS

Novinky z Apple WWDC 2021 Keynote obrazom

iOS

Novinky z Apple WWDC 2021 Keynote obrazom

iPadOS

Novinky z Apple WWDC 2021 Keynote obrazom

watchOS

Novinky z Apple WWDC 2021 Keynote obrazom

Home

Novinky z Apple WWDC 2021 Keynote obrazom

Health

Novinky z Apple WWDC 2021 Keynote obrazom

music

Novinky z Apple WWDC 2021 Keynote obrazom

Michal Hanák zvolen počtvrté předsedou výkonné rady SPIR

Michal Hanák zvolen počtvrté předsedou výkonné rady SPIR tereza.tumova@… Út, 06/08/2021 - 13:11
Tisková zpráva

Praha, 8. června 2021 – Výkonná rada Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) vzešlá z květnové valné hromady počtvrté zvolila Michala Hanáka ze společnosti MAFRA na post předsedy. Místopředsedy se stali Michal Feix za Seznam.cz a Martin Picek ze společnosti GroupM. Další personální změnou je jmenování Terezy Tůmové na post výkonné ředitelky.
 
Staronové předsednictvo se chce ve svém funkčním období věnovat aktivní prezentaci sdružení jak směrem k odborné veřejnosti, tak k členské základně a zaměřit se budoucí podobu klíčových projektů NetMonitor a AdMonitoring. “SPIR je tu proto, aby podporoval růst českého internetu a utvářel férové prostředí pro tuzemské hráče, zadavatele a uživatele. Prostředky, jakými toho chce dosáhnout, jsou smysluplné regulace, které chce ovlivňovat z pozice relevantního partnera pro státní správu a zároveň působit na trhu samoregulačně prostřednictvím kodifikování určité etické úrovně online podnikání,” komentoval program Michal Hanák, předseda výkonné rady SPIR.

Dalším cílem sdružení je také zintenzívnit působení v oblasti Public Affairs v souvislosti s připravovanými regulatorními normami ovlivňujícími digitální ekosystém, jež velmi pravděpodobně budou na pořadu českého předsednictví Radě EU v druhé polovině příštího roku.
 
Valná hromada SPIR se sešla na konci května, aby schválila činnost sdružení za uplynulý rok a stanovila si oblasti, kterým se bude v dalším období věnovat. Do výkonné rady bylo zvoleno 14 z původních 15 členů: Marek Antoš (Internet Info), Petr Bednář (VLTAVA LABE MEDIA), Karel Brýna (Tiscali Media), Štěpán Burda (ECONOMIA), Michal Feix (Seznam.cz), Michal Hanák (MAFRA), Petr Hatlapatka (FTV Prima), Jaroslav Kábele (ČTK), Štěpán Kamený (Omnicom Media Group), Martin Kyncl (TV Nova), Martin Picek (GroupM), Libuše Šmuclerová (CZECH NEWS CENTER), Michael Štádler (Adform), Michal Vodák (Heureka Group). Novým členem je Jiří Vítek (Dentsu Czech Republic).
 

Mistrovství světa v hokeji zvýšilo zájem o kategorii Sport

Mistrovství světa v hokeji zvýšilo zájem o kategorii Sport tereza.tumova@… Po, 06/07/2021 - 12:12

Mistrovství světa v ledním hokeji probíhající od 21. května přilákalo internetové uživatele na sportovní weby. Již první zápasy, které Česká republika hrála 21. a 22. května (s Ruskem a Švýcarskem), výrazně zvýšily zájem o kategorii Sport. Meziměsíčně se tak počet uživatelů v této webové kategorii zvýšil o půl milionu RU na mobilních telefonech a klasických počítačích (asi 20 %) a o téměř 100 tisíc na tabletech (více než 30 %).

V průměru byl denní počet všech uživatelů v kategorii Sport v průběhu trvání mistrovství asi o půl milionu RU vyšší než ve zbývající květnové dny. Dnem s nejvyšší návštěvností ze všech zařízení byl 31. května (téměř 1,9 milionu RU), kdy Česká republika hrála zápas s Dánskem, který rozhodoval o postupu do čtvrtfinále.

Stále pokračující zmírňování protikoronavirových opatření a předchozích omezení v turistice ovlivnilo zájem uživatelů o cestování. Rostly proto dvě kategorie – Cestování – obsah a Auto-moto prodej. Cestování – obsah se zvýšilo především na mobilních zařízeních – o 17 % na mobilních telefonech a o 15 % na tabletech. Růst návštěvnosti na webech zahrnujících nabídku automobilů k prodeji jsme mohli pozorovat především na mobilních telefonech (8 %) a klasických počítačích (6 %). V květnu rostla také například kategorie IT servery, mobilní a digitální technologie a to především na mobilních telefonech (11 %) a tabletech (více než 3 %).

Tab. 1. Výsledky měření návštěvnosti internetu na jednotlivých zařízeních duben a květen 2021.

Mistrovství světa v hokeji zvýšilo zájem o kategorii Sport

Nemomobile fixes round two

06.
června
Jozef Mlich
Development of Nemo continues, hence I have new overview of fixed bugs. This time application launcher, Nemo Controls, glacier-gallery, and boosters. Drag and drop in application launcher Application launcher drag zone size was computed in Component.onCompleted: probably before the window was created. As result it has strange size. The fix was to use property binding … Continue reading "Nemomobile fixes round two"

Weekly #161 - Electron 13, Firebird 4.0, RFC 9000, NocoDB

04.
června
Fero Volár

Technológie

UX & Service design

Social media & marketing

Startupy & biznis

Spoločnosť

Kniha týždňa

Witold Szablowski - Jak nakrmit diktátora

Weekly #161 - Electron 13, Firebird 4.0, RFC 9000, NocoDB

Weekly #161 - Electron 13, Firebird 4.0, RFC 9000, NocoDB

Lidé musejí jíst, ať jde o obyčejného člověka, krále či prezidenta. Nebo diktátora. Ani revoluce se nedají dělat s prázdným žaludkem. Witolda Szabłowského napadla otázka, kdo vařil nejhorším diktátorům 20. století, když utlačovali a masakrovali obyvatele vlastních zemí? Co mohou říct o historii lidé, kteří se denně starali o jejich jídelníček? Co měli nejradši Pol Pot, Idi Amin, Milton Obote? Na čem si pochutnávali Fidel Castro, Saddám Husajn či Enver Hodža? A kdo byli lidé, kteří byli diktátorům denně nablízku a snažili se je udržovat jídlem v dobrém rozmaru? Autor vyhledal osobní kuchaře diktátorů, aby vyslechl příběh jejich života a dozvěděl se, co měli pod pokličkami hrnců, když se řešil osud země nebo světa. Ovlivnili svým kuchařským uměním chod dějin? Jejich osudy odpovídají na mnohé otázky, a zároveň tak autor kreslí intimní portréty diktátorů v domácím prostředí. Navíc kuchaři prozrazují recepty na oblíbené pokrmy svých zaměstnavatelů, podle nichž si může uvařit i čtenář.

Sleduj ma na goodreads.com/FeroVolar

Mozilla.cz hledá posily do redakce

Český komunitní web Mozilla.cz hledá nové redaktor(k)y. Pomozte nám psát pravidelné zprávičky o novinkách ve Firefoxu a buďte vůbec první, kdo se o nich dozví a vyzkouší si je.

Mozilla.cz, tento web se samostatnou historií skoro 12 let, hledá nové člen(k)y redakce, co pomohou s psaním pravidelných zpráviček o novinkách ve Firefoxu a dalších projektech Mozilly. Máme napojení na globální komunitu Mozilly i její zaměstnance, se kterými je možné si veřejně dostupné informace ještě ověřit nebo doplnit.

Jako web spravovaný komunitou dobrovolníků vám nabízíme hlavně zkušenosti z přispívání a případně vedení podobného projektu a přístup k technicky zajímavým tématům z vývoje velkého open-source projektu. Pocit, když se váš článek podaří vydat jako první v Evropě nebo České republice, je nepopsatelný. Kromě obsahu webu se angažujeme také v českých překladech a testování, a pravidelně se účastníme konferencí jako LinuxDays, InstallFest a OpenAlt, kde se můžete potkat s mnoha osobnostmi z české open-source scény.

Pokud vás tato příležitost zajímá, ať jste nadšený student či studentka, nebo ostřílený profesionál, napište nám e-mailem nebo do skupiny na Matrixu.

Recenzia Xiaomi Mi Smart LED Desk Lamp Pro | VLOG #92

03.
června
Fero Volár
Recenzia Xiaomi Mi Smart LED Desk Lamp Pro | VLOG #92

Stolová lampa Xiaomi Mi Smart LED Desk Lamp Pro je za mňa výrobok, ktorý ma milo prekvapil a rád by som sa s vami podelil o skúsenosti z jej používania. Jej vyrobená v bielom prevedení a jej telo je z hliníkovej zliatiny. Napája sa cez adaptér priamo z elektrickej siete. Nájdete na nej len jeden ovládací prvok - otočné tlačidlo, pomocou ktorého sa dá meniť intenzita a teplota farieb.

Čo ale z lampy Xiaomi Mi Smart LED Desk Lamp Pro robí chytré zariadenie je prepojenie s domácimi asistentmi ako Google Assistant, Amazon Alexa, alebo Apple HomeKit. Xiaomi dodáva aj vlastnú mobilnú aplikáciu Mi Home, pomocou ktorej si môžete vytvoriť rôzne profily osvetlenia - napríklad na prácu, alebo čítanie. Viac informácii nájdete vo videu.

Starší verze Firefoxu mohou přestat přehrávat chráněná videa

Pro přehrávání videí chráněných pomocí technologie DRM používá Firefox modul Widevine od Googlu. Ten nyní aktualizuje své soukromé klíče, což může ovlivnit starší verze Firefoxu.

Po změně šifrovacích klíčů nemusí být starší verze Firefoxu schopné videa chráněná DRM dešifrovat, a tedy ani přehrát. Typicky se to projeví u filmů ve službách jako je Netflix, Amazon Prime apod. „Postižené“ tím jsou verze Firefoxu 87 a 78.9 ESR a starší. Stávající stabilní verze 88 a ESR 78.10, které vyšly v půlce dubna, tím postiženy nebudou, stejně jako ty, které vyjdou dnes.

Řešením je tedy nainstalovat aktualizaci, kterou vám případně starší verze Firefoxu při pokusu přehrát video chráněné DRM sama nabídne. Podrobnosti najdete v článku na serveru podpory.

Pridanie SWAP súbora na Ubuntu 20.04 LTS

01.
června
Fero Volár
Pridanie SWAP súbora na Ubuntu 20.04 LTS

Swap je priestor na disku do ktorého si systém začne ukladať dáta, keď je plná RAM. Samozrejme už toto je indikácia, že operačnej pamäte potrebujete viacej. Dokonca veľa aplikácii používanie swap partície alebo súboru neodporúča. Príkladom môže byť Kubernetes.

Treba mať na pamäti, že predsa len disk je výrazne pomalejšia pamäť ako tá operačná. Aj preto ju málokedy vidíte na virtuálnych serveroch. V niektorých prípadoch, ale môže ísť o možnosť ako čiastočne boostnuť výkon než bude RAM navýšená.

Ukážeme si ako vytvoriť swap súbor v Ubuntu 20.04 LTS a nastaviť ho ako prezistentný. Pre konfiguráciu budeme potrebovať práva na úrovni root-a.

Aký veľký súbor ale budeme potrebovať? To práve závisí od veľkosti RAM:

  • OS s menej ako 2 GB RAM = dvojnásobné množstvo RAM
  • OS s 2 až 8 GB RAM = rovnaká veľkosť ako množstvo RAM
  • OS s viac ako 8 GB RAM = minimálne 4 GB

Veľkosť RAM zistíte príkazom free -g, kde kapacita bude v gigabajtoch. Či sa už swap používa vám napovie rovnaký príkaz, alebo swapon --show. V mojom prípade ideme vytvoriť 2 GB súbor.

sudo fallocate -l 2G /swap

Nastavíme práva len na čítanie pre vlastníka.

sudo chmod 600 /swap

Vytvoríme/naformátujeme swap v súbore.

sudo mkswap /swap

Aktivujeme swap.

sudo swapon /swap

Skontrolujeme nastavenie.

swapon --show

Ak chcete swap nastaviť ako perzistentný, teda že bude dostupný aj po reštarte operačného systému, tak je nutné do súboru /etc/fstab riadok

/swap swap swap defaults 0 0

V prípade, že swap a teda aj súbor už nebudete potrebovať je nutné najprv ho vypnúť príkazom sudo swapoff -v /swap, odstrániť ho zo súbora fstab a nakoniec zmazať príkazom sudo rm /swap.

Novinky ve stabilní verzi Firefoxu 89

Zítra se Firefox začne postupně aktualizovat na verzi 89, kterou Mozilla označuje interně také jako MR1. Asi si všimnete nového vzhledu Proton, ale to nebude vše, co nabídne.

V článku o Protonu jsem ještě zapomněl zmínit, že kromě vlastních dialogů (místo nativních systémových) by měl Firefox začít používat i vlastní ovládací prvky formulářů (tlačítka, rozbalovací nabídky apod.) s cílem zrychlit jejich načítání a zajistit konzistentní vykreslování a chování CSS na všech platformách.

Vlastní modální dialogyVlastní modální dialogy

Pro uživatele macOS se objeví ve stabilní verzi první změny zlepšující integraci se systémem. Dočkáte se „pružného dorazu“ posouvání stránek, které indikuje dosažení jejího začátku/konce, jak můžete být zvyklí odjinud, a také podpory gesta pro zvětšení/přiblížení stránky poklepáním na touchpad nebo Magic Mouse. Nativních nabídek, nativního režimu celé obrazovky, a lepšího podání barev na některých monitorech.

Pro všechny platformy se kromě vzhledu zlepší ochrana proti sledování. Běžný režim blokování cookies bude o něco přísnější a zlepší se kompatibilita na stránkách, kde Firefox nějaký obsah zablokuje. Některé stránky se navíc mohly po zablokování některých sledovacích prvků načítat velmi pomalu, což zítřejší aktualizace také řeší.

Pro všechny uživatele by měla být také zapnutá podpora protokolů HTTP/3 a QUIC, které zrychlí načítání stránek ze serverů, které je podporují, byť to zatím ještě není příliš rozšířené. Další menší změny budou v podpoře zobrazování PDF, na kterém se průběžně pracuje, a samozřejmě pro vývojáře v podpoře nových API.

Mozilla bude aktualizaci uvolňovat průběžně během několika dní. Pokud by vám ji Firefox nenabídl nebo jste při ní narazili na problémy, přečtěte si prosím článek nápovědy „Aktualizace Firefoxu“.

Noční verze obsahuje offline překladač cizích jazyků

Před týdnem jsme zmiňovali překladač Bergamot, který doznal dalších vylepšení a postupně se blíží skutečně použitelnému řešení. gHacks o víkendu upozornil, že se překladač dostal přímo do nočních sestaveních.

Bergamot je pořád experimentem. Díky tomu, že už ale umí stahovat jazyková data na vyžádání, integrovala ho Mozilla přímo do nočních sestaveních. Pro jeho aktivaci otevřete editor předvoleb a přepněte extensions.translations.disabled na false. Pokud pak navštívíte stránku ve španělštině, nebo estonštině (vyzkoušeno na Wikipedii), Firefox zobrazí lištu s nabídkou překladu. Jako cílové jazyky zatím umí kromě zmiňovaných ještě angličtinu a němčinu.

Překlad španělské Wikipedie ve Firefoxu NightlyBergamot v nočních sestaveních Firefoxu

Zdroj: ghacks.net

Generování kódu z OpenAPI specifikace

Minule jsem se věnoval Úskalí API se zaměřením na binární kompatibilitu a tvorbu rozšíření. API se přidržme, tentokrát jakožto rozhraní mezi komponentami v podobě webových služeb. Budeme mluvit o RESTu, OpenAPI specifikaci, proč nejdřív popisovat API a proč a jak generovat kód (s přiloženým příkladem).

Nejdřív API

Pohodlný způsob je něco naimplementovat a pak si nechat popis API vygenerovat. Osobně jsem zastáncem přístupu API first, tedy nejdřív sepsat API a pak teprve začít implementovat. Zdánlivě nás to zdrží v počátku, ale celkově by nám to mohlo pomoc v tom, že implementaci nebudeme pracně několikrát přepisovat. Ale hlavně jde o to, že se konzument a producent API dohodnout na kontraktu, kterým spolu hodlají komunikovat a oba můžou začít pracovat nezávisle. Jak byste u generovaného API kontrolovali a popisovali změny, jak uhlídáte zpětnou kompatibilitu?

Proč generovat kód

Nejdřív tedy napíšeme specifikaci. A pak ji přepíšeme do kódu. V tom snadno uděláte chybu (vyzkoušeno za vás). Jistě, jsou nějaké nástroje jako Dredd nebo mít baterii automatizovaných testů v Newman (Postman), které vám s tím můžou pomoci. S chybnou implementací je potíž, protože klienti někdy napíší svoji aplikaci podle chování serveru. Co ale změníte, abyste narovnali skutečnost, implementaci nebo specifikaci API? Co je kontrakt, vůči kterému držíte zpětnou kompatibilitu?

Webové služby

Pamětníci vědí, že REST není jediný způsob, jak realizovat webové služby. Existuje ještě SOAP s popisem v podobě WSDL. Kromě toho, že je REST v módě, tak může mít menší nároky na (de)serializaci (JSON versus XML) a umožňuje využití HTTP cache. Tady mám potřebu ventilovat svoje zklamání, mám totiž dojem, že ani po letech, kdy tu s námi REST je, nedosahují nástroje pro generování kódu takové vyspělosti, na kterou jsme byli zvyklí ze světa SOAP (nebo už si to špatně pamatuju?). Například k dnešnímu dni má openapi-generator otevřených téměř 2200 issues.

Proč OpenAPI

Proč OpenAPI? Jedná se o formát, který udržuje široký výbor, což je jistá záruka stability (a možné riziko neflexibility). Ano, jsem předpojatý, ale poté co Oracle koupil českou firmu Apiary (jinak klukům samozřejmě blahopřeju), tak jsem jejich API Blueprint škrtl ze svého výběru.

V rámci lepší organizace doporučuji organizovat OpenAPI specifikaci do více yaml souborů. Na jednu stranu to prodlužuje konfiguraci generátoru, ale na druhou stranu nám to umožňuje generovaný kód rozdělit do java balíčků. Může se stát, že konzument API chce soubor jediný, nebo že chcete vygenerovat jedinou html dokumentační stránku (příklad slévání více souborů si necháme někdy na příště).

Příklad generování z OpenAPI

Mým cílem je vygenerovat DTO objekty, přibalit je do jar souboru, který byste pak použili jako závislost. Ukázat organizaci OpenAPI specifikaci do více yaml souborů a jak vyřešit to, aby se některé DTO objekty negenerovaly do více balíčků. V neposlední řadě ukazuji, jak použít sdílené knihovny DTO objektů. Záleží na vaší situaci, ale dokážu si představit, že by jste například chtěli v celé platformě sdílet způsob stránkování nebo formát chybových hlášek.

Modelová situace je značně vyumělkovaná. V praxi byste třeba kvůli výkonu nevraceli celý navázaný objekt $.pet.owner, ale jen jeho identifikátor $.pet.ownerId. Pro ukázku sdíleného DTO objektu jsem zvolil adresu. Doufám, že je to ve prospěch čitelnosti.

Níže vidíte útržek konfigurace maven pluginu. Celý příklad najdete na githubu.

<plugin>
    <groupId>org.openapitools</groupId>
    <artifactId>openapi-generator-maven-plugin</artifactId>
    <version>5.1.0</version>
    <configuration>
        <generatorName>jaxrs-spec</generatorName>
        <modelNameSuffix>Dto</modelNameSuffix>
        <generateApis>false</generateApis>
        <generateModelDocumentation>false</generateModelDocumentation>
        <generateSupportingFiles>false</generateSupportingFiles>
        <generateModelTests>false</generateModelTests>
        <configOptions>
            <hideGenerationTimestamp>true</hideGenerationTimestamp>
            <useBeanValidation>false</useBeanValidation>
            <!-- default value is src/main/java -->
            <sourceFolder>java</sourceFolder>
        </configOptions>
    </configuration>

    <executions>

        <execution>
            <id>generate-users</id>
            <goals>
                <goal>generate</goal>
            </goals>
            <configuration>
                <inputSpec>${basedir}/openapi/users.yaml</inputSpec>
                <modelPackage>cz.zvestov.blog.example.dto.user</modelPackage>
                <importMappings>
                    <importMapping>Address=cz.zvestov.blog.example.common.domain.AddressDto</importMapping>
                </importMappings>
            </configuration>
        </execution>

        <execution>
            <id>generate-pets</id>
            <goals>
                <goal>generate</goal>
            </goals>
            <configuration>
                <inputSpec>${basedir}/openapi/pets.yaml</inputSpec>
                <modelPackage>cz.zvestov.blog.example.dto.pet</modelPackage>
                <importMappings>
                    <importMapping>User=cz.zvestov.blog.example.dto.user.UserDto</importMapping>
                </importMappings>
            </configuration>
        </execution>

    </executions>
</plugin>

V rámci konfigurace je potřeba vybrat vhodný generátor

Generátory se dělí na klientské a serverové (a ne vždy je to zřejmé jen z názvu). Dle pozorování (a nakonec pochopitelně) klientské pro odpovědi negenerují settery. Chtěl jsem generovat pouze DTO pro server, sáhl jsem tedy po serverovém a co nejvíce technologicky agnostickém jaxrs-spec.

Dále je potřeba změnit výchozí hodnotu sourceFolder, což zajistí, aby se do jar souboru dostaly vygenerované třídy (najdete je v adresáři target/generated-sources/openapi/java). Jsem proti tomu, aby se generované třídy verzovaly v git repozitáři. Kde je pak zdroj pravdy, když se to rozjede vůči specifikaci API? Výsledný jar soubor si samozřejmě publikujte do maven repozitáře, ať ho někdo může použít jako závislost. Uznávám, dopouštíme se tady ústupku, protože v jednom git repozitáři máme OpenAPI specifikaci i konfiguraci generátoru, ale zjednoduší nám to práci, protože se v rámci buildu nemusíme starat o stahování specifikace. Pakliže se přidržíme toho, že vygenerovaný kód neverzujeme v gitu, tak s tím dokážu žít.

Je potřeba definovat tolik execution, kolik máte OpenAPI specifikací. To nám ale umožní pro každý soubor vybrat vlastní java balíček.

Povšimněte si konfigurace

<importMapping>User=cz.zvestov.blog.example.dto.user.UserDto</importMapping>

Specifikace pets.yaml odkazuje na schéma User ze souboru users.yaml, což je validní postup, ale vedlo by to ke generování dvou UserDto tříd, byť v jiném balíčku.

Obdobně zafunguje

<importMapping>Address=cz.zvestov.blog.example.common.domain.AddressDto</importMapping>

kde jsem chtěl ukázat použití sdíleného kódu. Třída se vezme ze závislosti a negeneruje se. Aby se vám podařilo projekt jednoduše sestavit, simuloval jsem závislost jako maven modul. V praxi by se nejspíš jednalo o samostatný projekt.

Pozorný čtenář si v příkladu všimne optional závislostí jackson-annotations, swagger-annotations a jakarta.annotation-api. Jedná o dokumentační anotace použité ve vygenerovaných DTO třídách. Pro sestavení jar souboru jsou potřeba, ale pakliže vygenerovaný kód použijete jako závislost, tak už je na classpath nepotřebujete (pokud je nechcete v runtime využívat přes reflexi).

Celý příklad najdete na githubu.

Závěr

Zastávám přístup API first. Kód doporučuji generovat (ale neverzovat v gitu). Nástroje pro to jsou, ale člověk se trochu natrápí. Výsledný artefakt je k publikování do maven repozitáře a použití jako závislost.

Weekly #160 - HAProxy 2.4, Sublime Text 4, Google Fuchsia, SEO, PAVRD, Vendure 1.0

28.
května
Fero Volár

Technológie

UX & Service design

Social media & marketing

Startupy & biznis

Spoločnosť

Kniha týždňa

Rory Sutherland - Alchymie

Weekly #160 - HAProxy 2.4, Sublime Text 4, Google Fuchsia, SEO, PAVRD, Vendure 1.0

Weekly #160 - HAProxy 2.4, Sublime Text 4, Google Fuchsia, SEO, PAVRD, Vendure 1.0

Jak vyrobit zázrak? Legenda reklamního světa Rory Sutherland vás přesvědčí, že řešení problémů musíte hledat tam, kde nikdo jiný – ve sférách zdánlivé iracionality. Jen zde totiž najdete skutečné motivy rozhodnutí vašich zákazníků, kolegů a lidí obecně. I těch vlastních, ač si to málokdo z nás dokáže přiznat. Porozumění tomu, co ovlivňuje naše chování, jak vytvořit důvěru ve značku, co je signalizace, jak využít placebo efekt a proč konečně aplikovat poznatky behaviorální psychologie nejen v reklamním, ale v jakémkoliv byznysu, vám Sutherland předá stylem nejzábavnějšího a nejbystřejšího společníka na večírku. Budete se dokonce těšit i na poznámky pod čarou. Ale hlavně získáte odvahu vyzkoušet své nejlepší nesmyslné nápady protěžované racionalitě navzdory. Protože dávají smysl.

Sleduj ma na goodreads.com/FeroVolar

#8 - Znamená umělá kyčel konec aktivního života?

„Známé ortopedické heslo zní: V mládí se šetři a na stáří sportuj. Lidé se dožívají průměrně vyššího věku a chtějí být i tehdy aktivní. Nicméně to jde proti tomu, že artróza přijde a s vyšším věkem je pravděpodobnější. Globálně počet implantací roste. Smyslem je, aby mohl člověk žít i s náhradou rozumným způsobem.“ 

Máte zubní implantát, umělé koleno, nebo jen nosíte kontaktní čočky? Všechny tyto pomůcky, které nám umožňují fungovat, když zdraví selže, jsou pořád jen náhradou a pro tělo cizím elementem. Aby klouby nevrzaly a čočky nedřely rohovku, je nutné je mazat a zvlhčovat kapkami. Kdyby šly bolesti kolene vyřešit francovkou, nemusela by existovat biotribologie, tedy obor, který zkoumá tření v lidském těle a vymýšlí, jak život s umělými klouby zkvalitnit. Na Fakultě strojního inženýrství se technickému oboru s přesahem do medicíny věnuje Martin Vrbka. S kolegy sestrojuje přístroje, které simulují třeba mrkající lidské oko. Na závěr připojuje i pár rad, jak se ideálně umělým kloubům úplně vyhnout a prožít život pokud možno bez bolesti.

Připravte svůj web na HTTPS-only

Prohlížeče začínají používat zabezpečený protokol HTTPS jako výchozí a stejně by k němu měli přistupovat i správci serverů a autoři obsahu webových stránek. V tomto článku se snažím vysvětlit proč a jak s tím začít.

Proč HTTPS?

Protokol HTTP (bez „S“ na konci) přenáší data webových stránek v čitelné podobě. To znamená, že jakékoliv zařízení, přes nebo kolem kterého potečou data mezi serverem a počítačem návštěvníka, si je může přečíst. Krádež přihlašovacích údajů nebo už aktivního přihlášení přes HTTP je velmi snadná.

Takto čitelně posílaný obsah může kdokoliv po cestě dokonce změnit. HTTP tedy není bezpečné ani pro obyčejné blogy, pokud vám záleží na tom, aby si návštěvníci opravdu přečetli to, co jste tam napsali, odkazy a tlačítka fungovala tak, jak jste zamýšleli, nebo aby stránka návštěvníky rovnou nepřesměrovala úplně jinam.

HTTP je jako dopis nebo pohled poslaný poštou. Nikdy nevíte, kdo si ho přečetl, nebo co s ním cestou mohl provést.

Tyto problémy řeší HTTPS (s „S“ na konci), které přidává šifrování. Posílaný obsah je šifrovaný tak, aby mu rozuměly jenom server a počítač návštěvníka, takže ho nejde po cestě přečíst. Zároveň ho nejde změnit, protože se to při pokusu o dešifrování hned pozná. Navíc je dostupné, takže už není moc důvodů, proč u HTTP zůstávat.

HTTPS jako výchozí

Autoři webových prohlížečů si tato rizika uvědomují a postupně HTTPS více prosazují. Za pomoci Mozilly vznikla certifikační autorita Let’s Encrypt, která vydává certifikáty potřebné pro nastavení HTTPS zadarmo a automatizovaně, takže je zdarma a „na kliknutí“ mohou nabízet i webhostingy.

Prohlížeče taky „tlačí“ na vás jako autory stránek a správce serverů, abyste si HTTPS opravdu nastavili. Třeba tím, že ho začínají používat jako výchozí. Pokud do adresního řádku napíše uživatel pouze doménu bez protokolu (např. jenom firefox.cz místo http://firefox.cz), Google Chrome stránku načte právě přes HTTPS. Firefox zase uživatelům nabízí režim Pouze HTTPS, kdy se pokusí o automatické přesměrování na HTTPS, a v případě nezdaru zobrazí varování.

varování v režimu Pouze HTTPS

Protokol HTTPS už několik let není jenom pro banky a prohlížeče i uživatelé ho chtějí všude, a vy byste měli taky.

Přesměrování na HTTPS

Jako první si ověřte, že váš web HTTPS podporuje. Adresu svého webu zadejte do adresního řádku včetně tohoto protokolu, tedy např. https://firefox.cz. Pokud HTTPS nemáte vůbec zprovozněné, stránky se nenačítají správně, nebo se dokonce přesměrovávají zpět na variantu s http://, nemá cenu začít přesměrováváním návštěvníků.

Pokud ale všechno funguje, je přesměrování docela jednoduché. Pozor ale na pořadí přesměrování. Na hodně stránkách narážím na to, že jako první přidávají do adresy www a až potom se starají o přesměrování na HTTPS. Nebo je pořadí správně, ale při přidání www do adresy zase použijí původní nezabezpečený protokol HTTP. To způsobí zobrazování varovných hlášek v režimu Pouze HTTPS, zabrání správnému fungování pokročilého HSTS (o něm níže), zpomalí načítání stránky a celkově degraduje bezpečnost. Níže uvedené příklady s tím počítají a jako první vždy přesměrovávají na HTTPS, jak by to mělo všude být, a až přes něj řeší případné přidání www.

Přesměrování je nejuniverzálnější nastavit rovnou na webserveru. Pokud s tím nemáte zkušenosti, pošlete odkaz na tento článek správci svého serveru nebo podpoře webhostingu, a určitě vám s tím pomohou.

Toto je ukázka z konfiguračního souboru .htaccess pro webserver Apache, a tento soubor můžete upravit sami. Správné pořadí přesměrování zajišťují direktivy RewriteCond.

###
# nejprve přesměrování na HTTPS
###
<IfModule mod_rewrite.c>
	RewriteEngine On
	RewriteCond %{HTTPS} off
	RewriteRule ^(.*)$ https://%{HTTP_HOST}%{REQUEST_URI} [L,R=301]
</IfModule>

###
# až potom přidání www
###
<IfModule mod_rewrite.c>
	RewriteEngine On
	RewriteCond %{HTTPS} on
	RewriteCond %{HTTP_HOST} !^www\.
	RewriteRule ^(.*)$ https://www.%{HTTP_HOST}%{REQUEST_URI} [L,R=301]
</IfModule>

Pro také velmi oblíbený webserver Nginx musí změnu udělat správce serveru, ale není to o moc složitější. Správné pořadí přesměrování je zajištěné samostatnými bloky server { } pro varianty s/bez HTTPS a www.

server {
  listen       80;
  listen       [::]:80;
  server_name  firefox.cz www.firefox.cz;
  return 301   https://$host$request_uri; # nejprve přesměrování na HTTPS
}

server {
  listen       443 ssl http2;
  listen       [::]:443 ssl http2;
  server_name  firefox.cz;
  ...
  return       301 https://www.firefox.cz$request_uri; # až potom přidání www
}

server {
  listen       443 ssl http2;
  listen       [::]:443 ssl http2;
  server_name  www.firefox.cz;
  ...
}

HSTS = přesměrování na HTTPS pro pokročilé

Drobný nedostatek postupu uvedeného výše spočívá v tom, že nezabezpečené HTTP pořád funguje a teoreticky se dá odposlechnout a změnit i ono přesměrování na HTTPS. Pomocí HSTS je prohlížeč serverem informován, že je daný web potřeba vždy navštěvovat zabezpečeně přes HTTPS a vyžadovat platný certifikát. Prohlížeč už pak nezabezpečené HTTP pro daný web nepoužije, a to ani kdyby uživatel do adresního řádku přímo napsal http://firefox.cz, a v případě chyby v nastavení zabezpečeného HTTPS ani uživateli nedovolí zobrazené varování obejít.

Pozor na to, že HSTS v kombinaci s nesprávně nastaveným HTTPS může web návštěvníkům úplně znepřístupnit. Proto si předem pečlivě přečtěte článek MDN Web Docs, kde se dozvíte technické podrobnosti, a ideálně vše vyzkoušejte na nějakém nedůležitém nebo testovací webu. Po zapnutí už efektivně nemusí jít HSTS vypnout.

Pro webserver Apache stačí ho souboru .htaccess doplnit

<IfModule mod_headers.c>
	Header always set Strict-Transport-Security "max-age=86400" "expr=%{HTTPS} == 'on'"
</IfModule>

Konfiguraci serveru Nginx bude opět muset upravit správce, a to tak, že do posledních dvou bloků server { } z předchozího příkladu doplní jediný řádek

add_header  Strict-Transport-Security "max-age=86400" always;

max-age prohlížeči říká, jak dlouho (ve vteřinách) si má informaci pamatovat a tedy jak dlouho se má HTTP obloukem vyhýbat. Hodnota 86400 odpovídá jednomu dni, ale pro ostrý provoz se doporučuje nastavit alespoň na jeden rok, tedy 31536000. Abyste mohli HSTS plně využít, např. v kombinaci s přidáním do seznamu hstspreload.org, je kromě dostatečného max-age potřeba dodržet i výše uvedené pořadí přesměrování, tedy nejdříve na HTTPS a až potom cokoliv dalšího. A už nikdy zpátky na HTTP.

Pár rad na závěr

Jestli už máte HTTPS na webu zapnuté, určitě vyzkoušejte, že na něm všechno funguje, a nakonec nastavte i zmiňované přesměrování, byť třeba bez HSTS. Vaši návštěvníci i webové vyhledávače vám poděkují. Já už stránky, kde HTTPS nefunguje, většinou hnedka opouštím.

Bezpečnost svých stránek můžete posunout ještě o dál zapnutím dalších mechanismů, se kterými vám pomůže:

  • Mozilla Observatory – sken bezpečnostních hlaviček, který pro vás spustí i některé další včetně oblíbeného Qualys SSL Labs
  • Generátor SSL konfigurace – pro webservery Apache, nginx a 17 dalších serverů a služeb
  • nápověda webhostingu – Jestli využíváte služby webhostingu, určitě se podívejte do jejich nápovědy.
  • školení – Nechci dělat reklamu konkrétnímu kurzu, ale pokud do vyhledávače zadáte „školení HTTPS/Apache/nginx“, určitě najdete takový kurz, kde si všechno hezky vyzkoušíte.

Prečo Apple pokazil Podcasty?

27.
května
Fero Volár
Prečo Apple pokazil Podcasty?

To, že Apple produkty mám rád netreba veľmi rozoberať. Preto som veľmi sklamaný z aktualizácie, ktorá prišla s iOS 14.5, iPadOS 14.5 a macOS Big Sur 11.3. Marketingovo najviac komunikovaná zmena bolo predplatné pre podcasty v ďalšej minoritnej verzii, to ale teraz nechajme bokom.

Chýbajúce epizódy

Nová aplikácia Podcasty nemá možnosť zobraziť si všetky dostupné. V starých systémoch ste mali samostatnú položku Epizódy. V nej ste našli všetko, čo ste ešte nepočuli alebo máte čiastočne vypočuté. Takýto prehľad už nie je k dispozícii a v Knižnici si viete pozrieť maximálne mesiac staré epizódy. Položka Stiahnuté tak isto nič nerieši, lebo sa ľahko stane, že si sa vám pustí niečo, čo ste už počuli. Jediným riešením je nájsť si reláciu a v nej epizódy, čo pri desiatkach odoberaných relácii je problém.

Synchronizácia

Synchronizácia nefunguje. Ak ste boli zvyknutý, že ste si začali podcast počúvať na jenom zariadení a dokončili na inom, tak s týmto mám problém. Tak isto po vypočutí sa mi epizóda neoznačí všade ako vypočutá a musím si ich tak medzi Macbookom, iPhone a iPadom označovať manuálne. Meh.

Vymazanie

Občas sa hodilo vymazať počuté epizódy manuálne, najmä na zariadeniach kde ste bojovali o každý gigabajt úložiska. Teraz je možné epizódu označiť ak vypočutú a aplikácia Podcasty ju vymaže kedy uzná za vhodnú.

Informácia o dĺžke

Podcasty počúvam väčšinou keď sa niekde presúvam, alebo čakám. Epizódu si preto vyberám podľa dĺžky. Tú sa teraz dozviete až keď si ju spustíte a zobrazí sa vám zostávajúci čas.

Pevne dúfam, že dizajnéri v Apple sa uvedomia a vrátia aspoň prehľad epizód a fixnu synchronizáciu. Na fórach, kde sa ľudia na tieto zmeny sťažujú som sa dočítal, že Apple teraz viac ciely na nových konzumentov podcastov. A že ľudia majú ešte väčšie problémy so synchronizáciou, kedy musia stovky alebo tisíce epizód označovať manuálne ako počuté.

Počkám si ešte, ako to dopadne. Ak nie dobre, tak zdá sa že budem musieť hľadať náhradu. Bude to koniec jednej etapy, lebo svoj prvý iPod som kupoval práve kvôli podcastom.

WikiCite: Jak propojujeme data o české vědě

26.
května
Wikimedia ČR

Knihovnické databáze versus různé databáze vědeckých prací: v podstatě dva oddělené světy, přitom plní velmi podobnou funkci a měly by spolu čile komunikovat. Malý krůček směrem k lepší integraci těchto databází jsme učinili v posledních měsících v rámci projektu ORCID for the Czech National Library, který byl podpořen z grantu WikiCite E-scholarship nadace Wikimedia a realizoval ho sehraný tým ve složení Jiří Sedláček, Ben Skála a Vojtěch Dostál.

Ne, že bychom vědecká bibliografická data ignorovali zcela. Wikidata jsou z velké části tvořena právě položkami výzkumníků a jejich odborných článků a celá řada z nich je české provenience. Velkým krokem kupředu bylo rozhodnutí Národní knihovny České republiky evidovat ve svých autoritních záznamech odkazy na databázi ORCID, což je pravděpodobně nejdůležitější databáze vědců a jejich publikačních výstupů. Tyto odkazy samozřejmě přebíráme a propojujeme tak postupně položky s odkazem na ORCID s položkami s odkazem do Národní knihovny. Jenže těchto spojení mezi ORCID a NK je poměrně málo a přibývají jen pomalu. A jelikož jak data z Báze národních autorit, tak ORCID jsou dostupná pod licencí CC-0, která umožňuje jejich využití ve Wikidatech (a kdekoliv jinde), rozhodnutí něco s tím udělat bylo nasnadě.

Průzkum terénu

Prvním důležitým krokem bylo poznat výchozí situaci. Dobrým měřítkem je třeba počet propojení mezi Bází národních autorit a ORCIDem. Ještě v roce 2019 bylo těchto propojení pouze asi 1000, po první vlně propojování na konci stejného roku asi 3000. V dubnu 2021 už jsme byli na čísle 8000, což ukazuje rychlost, jakou práce ve Wikidatech postupuje. Odhadem polovina těchto záznamů patří vědcům působícím v Česku.

Nicméně jen v Informačním systému Výzkumu, vývoje a inovací nalezneme více než 11000 záznamů autorů (tzv. tvůrců), z čehož je vidět, že práce ještě zdaleka není u konce. Právě tento vládní informační systém jsme se rozhodli vzít jako výchozí zdroj českých vědců. Důležité je, že IS VaVaI kromě vlastních identifikátorů (vedidk IDs) obsahuje i odkazy na nejpoužívanější vědecké databáze, jako je ORCID. Ze spojení dat z IS VaVaI a ORCID jsme tak získali poměrně značný datový balík, s nímž se dalo dále pracovat.

Přehled nejčastějších identifikátorů, které jsou uvedeny v položkách českých vědců – otevřít na nové kartě

Propojování dvou databází – jak na to?

Máme-li dvě databáze, o nichž víme, že některé záznamy v jedné z nich patří osobám, které jsou zastoupené i v druhé z databází, pak stačí jen najít cestu, jak přiřadit odpovídající záznamy k sobě. To platí i pro ORCID (resp. IS VaVaI) na straně jedné a Wikidata (resp. Národní autority) na straně druhé. Situaci ovšem v tomto případě komplikuje fakt, že databáze si vzájemně „neuznávají“ své identifikátory a v záznamech jedné databáze nenajdeme identifikátory druhé z nich. Výjimkou jsou Národní autority, které uvádí v některých případech ID ORCID, jenže tyto odkazy jsme už před časem vytěžili a nyní přibývají nové jen pomalu.

Nezbývá tak nic jiného, než párovat na základě jmen osob. Výhoda je, že na straně ORCIDu díky českému informačnímu systému VaVaI můžeme omezit hledání jen na české vědce, resp. vědce působící v ČR. Tyto vědce jsme nejprve porovnali s existujícími záznamy ve Wikidatech. Pomocí tzv. rekonciliace v nástroji OpenRefine jsme získali „stejnojmenné“ kandidáty ke spárování téměř pro každého českého badatele. Vyřadili jsme rovnou ty, kteří měli více než 4 „hity“ – osoby jako „Jan Novák“ by se nám kontrolovaly jen velmi těžko. Také jsme vyřadili ty, kteří se dle Wikidat narodili nebo zemřeli před mnoha lety (to ještě ORCID nebyl a zemřelým se zpravidla nepřiděluje), a dále všechny návrhy badatelů, které už ve Wikidatech někde své unikátní ORCID číslo mají. Tím jsme dostali asi 3300 relevantních návrhů a manuální kontrolou všech těchto návrhů jsme z nich 1756 vyhodnotili jako odlišné osoby, zatímco 1576 záznamů sedělo. U těch z druhé skupiny jsme tedy následně provedli import ORCID identifikátorů do příslušných položek ve Wikidatech (příklad).

Témata článků, jež jsou publikovaná českými vědci (jak je vidět, databáze importovaných článků zatím není reprezentativní) – otevřít na nové kartě

Poslední krok byl pokusit se spárovat české vědce, které ještě ve Wikidatech nemají žádný záznam. Na jednu stranu jsme dali osoby z Báze národních jmenných autorit a na stranu druhou opět české vědce s ORCIDem a záznamem v systému VaVaI. Opět jsme mohli seznam nabízených spárování okrájet o osoby, které už svůj záznam ve Wikidatech mají, a zbylo 9154 návrhů. Na ně opět nastoupila v podstatě ruční práce – automatizovat se dala jen malá frakce záznamů a většinou bylo nutné kontrolovat, zda popisek v Bázi národních jmenných autorit sedí s publikacemi, které jsou pro danou osoby vedeny v informačním systému VaVaI či v ORCIDu. Dosud se takto podařilo spárovat jen 1326 záznamů a všechny se dočkaly nové položky, která obsahuje základní dostupné údaje o osobě a identifikátory Národní knihovny a ORCIDu (příklad).

Kam dál

Ačkoliv na Wikidatech pracujeme velmi často s daty české Národní knihovny, tento projekt je první vlaštovka na poli práce s českými vědeckými bibliografickými daty. Navázaný kontakt se správci databáze VaVaI (kteří mimochodem projevili velkou vstřícnost a pochopení pro naše potřeby) bude zužitkován do budoucna i v rámci aktivit spolku Wikimedia Česká republika. V rámci WikiCite iniciativ by bylo logické postupně od autorů přistoupit také k položkám odborných časopisů (nejen českých), a posléze k položkám publikací. Jak periodika, tak konkrétní publikace mají vlastní záznamy v obou databázích, které jsme v tomto projektu používali – IS VaVaI a Souborný katalog NK.

Kdokoliv může přiložit ruku k dílu s párováním záznamů Národní knihovny se záznamy ORCID či VaVaI. K dispozici je exportovaný projekt OpenRefine s návrhy spárování, které k datu ukončení tohoto projektu dosud nebyly prověřeny.

The post WikiCite: Jak propojujeme data o české vědě first appeared on Wikimedia ČR - blog.