Planeta OpenAlt

Výstava 8-bit – počítače a hry 80. a 90-tych rokov

06.
prosince
Fero Volár
Výstava 8-bit – počítače a hry 80. a 90-tych rokov

Slovenské centrum dizajnu (SCD) pripravilo výstavu 8-bit, ktorá mapuje formovanie komunity fanúšikov prvých osobných počítačov a s nimi spojených digitálnych hier v období 80. a 90-tych rokov 20. storočia na Slovensku.

Výstava 8-bit – počítače a hry 80. a 90-tych rokov

Ide o online výstavu na webe scd.sk/hry a predstavujeme vybrané hry a ich tvorcov, ukážky najpopulárnejších osobných počítačov domácej výroby 80. rokov, ale aj rozhovory s pamätníkmi, či dobové reportáže Slovenskej televízie, vrátane relácie, v ktorej o popularizáciu výpočtovej techniky medzi mládežou usiloval aj Jaro Filip.

Odporúčam najmä ak si chcete zaspomínať a online formát je do tejto situácie viac ako vhodný.

NemoMobile na GS290

05.
prosince
Jozef Mlich
Protože Erik nachystal obraz pro Nemomobile, tak jsem se vrhnul na další experiment s GigaSet GS290. Rád bych popsal přesný návod, ale není to tak jednoduché jak by se mohlo zdát. Navíc si nejsem uplně jistý počátečními podmínkami, protože halium spoléhá na to, že v telefonu zůstanou části Androidu. Výchozí stav Když se něco pokazí … Continue reading "NemoMobile na GS290"

Tlaková petrolejová lampa (petrolejka) Optimus 300

04.
prosince
Franta Kučera

Petrolejky, které běžně potkáváme na půdách a v kůlnách, jsou většinou buď vojenské Feuerhand (a jejich následovníci jako Meva), případně pokojové lampy jako z písničky Dáme si do bytu (1958). Tyhle lampy mají knot, hoří žlutým plamenem a kromě světla a tepla produkují občas nějaké ty saze. Vedle těchto jednoduchých petrolejek existují ale i technicky vyspělejší tlakové lampy, které svítí jasnějším světlem. Na jednu takovou se dnes podíváme.

petrolejová lampa Optimus 300 – rozsvícená v zahradě za denního světla

Je už čas na Raspberry Pi cluster?

03.
prosince
Tomáš Crhonek

Před pár týdny jsem objevil Youtube kanál Jeffa Geerlinga, vyšlo na něm motivační video a ta myšlenka mi nedá spát. Navíc dnes je k disposici RPi4 s 8GB RAM. Nastal čas si postavit a postupně rozšiřovat Raspberry Pi cluster? Jaké to má výhody a jaké nevýhody? Pojďme se na to podívat.

Výchozí stav a zkušenosti

Doma provozuji dva domácí servříky. Jeden na Linuxu, druhý na FreeBSD. Jsou to moje staré desktopové desky ve velké bedně. Každý komp má 32GB paměti a 6HDD (většinou již 4TB). Jeden je AMD FX-8350, druhý je Intel-5.

Dle množství disků lze jistě vydedukovat, že primárním účelem je uložení dat, lidově řečeno NAS. Ano, to je pravda, ale pouze z části. Rád se hrabu v různých FS, zkouším různá nastavení storage, btrfs, zfs, mdadm apod. Pro mé čtenáře jistě nic nového. Poskytování samba a NFS share je pouze malou součástí služeb.

Na obou strojích mi běží několik kontejnerů. Na linuxu používám nspawn, na freebsd jaily. V kontejnerech mi běží věci jako mx server, dns server, Gitea pro správu repositářů, BackupPC pro zálohování, weby, databáze vývojové, databáze pro mé výtvory a tak dále. Celkem 18 jednoúčelových kontejnerů. Jejich počet se neustále mění, udělat nový kontejner pro odzkoušení něčeho nového je otázkou pár minut.

Mám to poloautomatizované pomocí ansible. Zatím nemám a ani vlastně nechci mít vyřešen celý životní cyklus kontejneru pomocí ansible – rád se dotýkám toho co dělám, rád píšu příkazy na terminál, rád si napíšu btrfs sub snap template new_machine a tak dále. Něco chci mít manuální. Každopádně, naspawnovat nový stroj a pustit na něm ansible pro konfiguraci dle nějakých rolí je otázka minut.

Výhody stávajícího řešení

  • Vysoký výkon CPU – tohle je relativní, ale 8x core FX8350 není stále vůbec k zahození. Kompilace čehokoliv je na počkání. Pro běžně zpracovávaná data je to OK. FFmpeg pro překódování videa lze dát do fronty. Stejně to nepotřebuju hned (a pokud ano, pustím to na desktopu).
  • Vysoký diskový výkon – 600MB/s na ZFS nad 6xHDD. Potřebu nízké latence pro databáze lze řešit na systémovém SSD (malá kapacita, vysoké IOPS).
  • Velká dostupná paměť – 32GB není až tak moc, ale je to k disposici libovolnému procesu – toto bude zásadní rozdíl u clusteru nad RPi.
  • Je to pc amd64 architektura (x86-64).

Nevýhody stávajícího řešení

  • Prakticky nulová redundance. Kdyby mi teď chcípl FreeBSD server, bude jej těžké rychle nahradit (s cenou a dostupností komponent). Byl by to zkrátka problém.
  • Velká spotřeba. Linux server jsem vypnul, u FreeBSD přemýšlím. Provoz jednoho desktopového serveru je cca 400Kč měsíčně. Příkon kolem 120W. Některé služby jsem přesunul na hosting v Německu. Cena 3EUR měsíčně (75Kč, jako náhrada za 400Kč). V minulém článku jsem popsal další možnosti úspory a využití energie.

Cluster nad Raspberry Pi

O tomhle se ví roky, spousta lidí si to staví. Já měl několik zásadních výhrad:

  • Malá kapacita RAM. Na 1GB se toho moc nevleze. Proces vyžadující více paměti zde prostě není možné spustit.
  • Divné síťové připojení – síťovka na interní USB sběrnici, sdílená s ostatními zařízeními.
  • Pomalé CPU.
  • Nepřítomnost SATA konektoru, praktická nemožnost připojit disk.

Tohle se postupně mění. Pro mě je gamechanger Rpi4 s 8GB RAM. Na 8GB lze pustit už i náročný proces zpracovávající hodně dat. Už to není jen 1GB, kde fakt nevím, co chcete provozovat (ale nesoudím). Paměť máme vyřešenu.

Výkon CPU. Tohle vždy bude záležet na typu úlohy. Já od serveru tohoto typu neočekávám výsledek hned. I pro ty PC jsem si napsal jednoduchou frontu, kam strčím třeba 5000 jobů a ono si to jede vlastním tempem, protože jeden ten job běží i minuty. Na 8 jádře potom 8 současně. Stejně to jede přes noc. Tohle se u Rpi clusteru nemění. Výkon jednoho jádra není oslňující, ale pokud jich bude k disposici 24 (6x rpi) nebo 48? To už je jiná, že jo. A díky velikosti paměti se klidně 4 procesy na jedno rpi vlezou. 2GB RAM per tento proces je ok. CPU máme vyřešeno.

Síťovka už je normální 1GbE. Síťování máme vyřešeno.

Připojení disků. Stále problém, stále nemáme sata. Už máme konečně USB-3, ale pro dlouhodobé připojení disků to není úplně vhodné. Tohle je potřeba dořešit.

Architektura aarch64. Nevidím problém, v repositářích je vše potřebné. Golang lze přeložit pro aarch64. Vyřešeno.

Řízení clusteru

Tady vidím příležitost se naučit něco nového. Vytváření jednotlivých kontejnerů (typu nspawn, případně jiné technologie, i té, kterou nemám rád) pomocí ansible je vyřešeno, ansible používám pár let. Ale jak řídit 6 nebo 12 node? Ano, šlo by si na to napsat ansible playbooky a dělat to poloautomaticky. Ale to neřeší automatické nasazení, balancing kontejnerů napříč clusterem apod. Tady si nechám poradit (Kubernetes?).

Návrh, výhody a nevýhody

Dospěl jsem k následujícímu návrhu:

  • Na počátku 4 nebo 6 strojů. Cena přijatelná, redundance velmi dobrá. Snadná možnost postupného rozšíření až na cílových 12.
  • Proč 12 – mám 12 datových disků. Představa je mít u každého rpi jeden datový disk. Každý node by měl k disposici vlastní disk. Jednak pro svoje interní data a druhak jako share pro sdílení souborů.
  • Na strojích by běželo x kontejnerů pro různé činnosti.

Výhody

  • Obrovská redundance. Při výpadku jedné desky z třeba z osmi se nic neděje. Její kontejnery se spustí někde jinde. Náhrada takové desky je potom jednoduchá a není potřeba na ní nijak zvlášť spěchat. Jen se tím sníží výkon clusteru. Čím více bude strojů, tím menší problém to bude.
  • Snadné rozšiřování v čase. Není třeba vše pořídit hned. Stejně tak výměna za nový model bude rozložena v čase. Klidně dvě desky za rok. Dle situace.
  • Obrovský (relativně) celkový výkon. 12 strojů poskytuje 48 arm cores, 96GB paměti, 12 disků. Jobů ke zpracování mám hodně (tísíce každý týden), každý z nich jede pár minut. Tady se masivní paralelizace vyloženě nabízí. Fronta pro spouštění jobů je již vyřešená. Vlastní řešení v golangu + postgresql jako centrální db. Zatím to není OSS, dělám na tom (tj. tak, když to není open hned od počátku a zpětně řešíte nepořádek v modulech, konečně mě k tomu golang dokopal). Je to jednoduchá atomická fronta postavená kolem SELECT FOR UPDATE SKIP LOCKED.
  • Malá velikost – lze mít hodně krabiček klidně jen na polici.
  • Malá spotřeba.

Nevýhody a nevyřešené věci

  • Nedořešené napojení disků a vůbec problematika storage. Exportovat 12x samba share sice jde, ale není to moc uživatelsky přívětivé. Tady by to chtělo najít cluster storage s nějakou redundancí (ne vyloženě celé kopie, ale něco jako raid-6 – 10 disků, 2 paritní, s možností dynamické změny počtu strojů).
  • Malá paměť pro jeden proces. 96GB RAM celého clusteru je krásné číslo, ale pro jeden proces je k disposici maximálně 8GB. Občas narazím i na strop 32GB. S tímto je potřeba počítat a hold některé věci dělat jen na desktopu.
  • Malý výkon pro jeden proces. Je to prostě RPi, že jo. ARM 4 jádra. Na drtivou většinu věcí dobrý, ale na render komplexní scény v POV-Ray nebo konverze videa ffmpeg do h265 to asi není.

Fyzický vzhled příliš neřeším. V první iteraci to bude prostě položené na poličce. Není to žádný problém. Borec z odkazovaného videa řešil estetický vjem a řešil i takové drobnosti jako nevzhledné externí napájení – lze řešit POE switchem. Mě tohle opravdu netrápí. Tohle se bude řešit až ve chvíli, kdy se to ukáže jako života schopné.

Prosím diskutujte

Máte s tímto zkušenosti? Provozujete něco takového, ať již jen pro zábavu, nebo jako zcela vážně provozovanou věc? Jak to spravujete? Máte automatické řízení rozložení zátěže? Automatické spuštění kontejnerů v případě výpadku uzlu? Je to života schopné řešení? Stačí výkon a dostupná paměť? Spousta otázek. :-)

Wikimedia ČR učí seniory psát Wikipedii a hledá patrony projektu

03.
prosince
Wikimedia ČR

Wikipedie je tvořena výhradně dobrovolníky. Díky programu Senioři píší Wikipedii spolku Wikimedia ČR mezi ně každý rok přibydou desítky seniorů. Letos se na bezplatných kurzech učilo psát Wikipedii 100 seniorů, aby jich příští rok své místo v digitálním světě našlo 150, potřebuje spolek asi 30 pravidelných dárců.

Senioři mají díky svým celoživotním zkušenostem a znalostem v kombinaci s dostatkem času velký potenciál Wikipedii obohatit a rozšířit o spoustu užitečného obsahu. Bezplatnými kurzy psaní Wikipedie projektu prošlo úspěšně už více než 500 seniorů, přesto je podíl wikipedistů seniorského věku stále malý.

Co nejširší spektrum tvůrců Wikipedie je jedním z cílů, které si Wikimedia ČR, oficiální česká pobočka nadace Wikimedia, klade. Na Wikipedii kromě seniorů chybí třeba také ženy. Na jednu ženskou editorku na Wikipedii připadá téměř pět mužů.

Ti nejzapálenější z absolventů seniorských kurzů napsali o tématech, která je zajímají, stovky článků. Ať už se soustředí na sport, historii, architekturu nebo něco jiného, jedno je spojuje. Wikipedie jim dává jim pocit sounáležitosti, potřebnosti, koníček a mají radost z odkazu, který za sebou zanechávají.

Proniknout do editování Wikipedie nemusí být pro lidi seniorského věku snadné, ale díky přístupu lektorů ve většině případů vytrvají.

„Lektor byl velmi sympatický mladý muž, byl s námi starými velmi trpělivý, laskavý a myslím, že velkou měrou přispěl k tomu, že jsem to hned na začátku nevzdala,“ říká absolventka kurzu Helena, wikipedistickým jménem Zorka Sojka. Na kontě už má přes 270 článků, především o karlovarských tématech.

„Díky tomu, že jsem psala Wikipedii, jsem minulý lockdown prožila vlasně bez nerváku. Pravda je, že jsem byla zavřená doma, ale v té době jsem napsala opravdu hodně článků a moc mě to těšilo,“ dodává seniorka.

I proto chce spolek příští rok zdarma naučit psát Wikipedii o 50 seniorů více než letos a aby se mu to podařilo, tak podle slov jeho fundraiserky Natálie Schejbalové potřebuje alespoň 30 pravidelných dárců.

„Myslíme si, že životem nabyté zkušenosti a znalosti seniorů by měly najít své uplatnění na Wikipedii. Že je to jedna z cest, jak seniory propojit s mladou generací a zabránit jejich izolaci. Pokud nám v tom fandíte, budeme moc rádi, když nám přispějete na sbírku na Darujme, která poběží do 15. ledna,“ vysvětluje Schejbalová.

Kontakt pro média:
Natálie Schejbalová
PR a fundraising
Wikimedia Česká republika
natalie.schejbalova@wikimedia.cz

Ilustrační fotografie vám rádi zašleme na vyžádání.

O spolku Wikimedia ČR

Jsme Wikimedia Česká republika – nevládní organizace, česká pobočka nadace Wikimedia, která pečuje o projekty Wikimedia po celém světě. Od roku 2008 podporujeme v Česku rozvoj Wikimedia projektů: Wikipedie, Wikimedia Commons, Wikidat a jejich sesterských projektů.

Náhledový obrázek Záběr ze seniorského Wikiměsta Týn nad Vltavou, Autor Jan Beránek, CC-BY-SA 3.0

The post Wikimedia ČR učí seniory psát Wikipedii a hledá patrony projektu first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Weekly #187 - Kotless, JetBrains Fleet, K8up, Miroslav Zikmund

03.
prosince
Fero Volár

Technológie

UX & Service design

Social media & marketing

Startupy & biznis

Spoločnosť

Kniha týždňa

Timothy Samara - Grafický design

Weekly #187 - Kotless, JetBrains Fleet, K8up, Miroslav Zikmund

Weekly #187 - Kotless, JetBrains Fleet, K8up, Miroslav Zikmund

Vtipná a vyčerpávající příručka, která obsahuje mnoho tipů a příkladů z oblasti grafického designu. Podává srozumitelný a komplexní opis základních zásad typografie, používání barev a postupů, které vedou k tomu, aby všechny dané prvky tvořily celek. Kromě informací o pravidlech a postupech přináší i návody, jak pravidla porušovat bez kompromitujících reakcí, aby bylo výsledné dílo ještě kreativnější.

Sleduj ma na goodreads.com/FeroVolar

Grantisté programu Stronger Roots se setkali, aby sdíleli zkušenosti, jak vytvářet silné komunity

02.
prosince
Nadace OSF

Od počátku programu Stronger Roots shromažďujeme v Nadaci OSF příklady úspěšných metod, jak vytvářet komunity příznivců a upevňovat vztahy s veřejností. Nezastupitelnou součástí programu jsou setkání, na kterých zástupci podpořených organizací vzájemně sdílejí své zkušenosti, radí se a inspirují. Závěrečná schůzka grantistů prvního běhu programu se uskutečnila 24. listopadu. Vzhledem k pandemické situaci se část účastníků sešla osobně a část online.

Zástupci podpořených organizací si předávali praktické poznatky o tom, jak se postupně utvářel vztah s jejich mentory, v čem je posunul a obohatil, ve kterých oblastech nejvíce ocenili expertní konzultace a jak se jim osvědčila praxe s posilováním komunity příznivců. Otevřeně mezi sebou probírali své úspěchy i slepé uličky. Setkání se zúčastnili i někteří mentoři programu: předsedkyně správní rady Nadace OSF Martina Břeňová,  poradce Prague Civil Society Centre Igor Blaževič, lektor a facilitátor Marek Vozka, ředitelka komunikace v Direct People Daniela Velová a programová ředitelka Nadace OSF Barbora Hořavová. 

Možnost vyměňovat si vzájemně zkušenosti ohodnotili všichni účastníci jako jeden z největších plusů programu Stronger Roots. ‚‚Možnost sdílení dobrého i zlého napříč neziskovým sektorem je koncept, který tu chyběl. Je důležité se inspirovat a podporovat. Je dobré, že se neziskovky stále a společně zlepšují, a mohou tak pomoci více lidem,‘‘ uvedla například Beáta Matheová z Organizace pro pomoc uprchlíkům.

S ohledem na současná epidemiologická opatření byla akce rozdělena do dvou částí. Na osobní dopolední setkání v centru HubHub v Praze přišli zástupci z organizací Pěšky městem, INEX-SDA, Hnutí Brontosaurus a Otevřeno, z.s. Následné odpolední schůzky přes ZOOM se zúčastnili grantisté z AutoMatu, Fokus Labe, Organizace pro pomoc uprchlíkům, Rodiny v centru, IQ Roma Servis, Magdalény, Oživení, ČSOP Vlašim, PROTEBE live a Agentury pro rozvoj Broumovska. Podpořené organizace jsou pestré nejen svými tématy, ale i délkou působení na české neziskové scéně.

 

‚‚Po téměř 50 letech fungování pro nás bylo prospěšné se zastavit a zhodnotit, v jaké fázi cesty se nacházíme a kam se chceme posunout, co již příliš nabobtnalo a je potřeba zjednodušit. Následné bližší propojení s příznivci a úspěšná fundraisingová kampaň nám dodaly pozitivní energii a potřebnou dynamiku,‘‘shrnul své hodnocení programu Stronger Roots ředitel Hnutí Brontosaurus Dalimil Toman.

Zásadním tématem sdílení byla i zpětná vazba pro program Stronger Roots, který byl měl odstartovat své druhé kolo v druhé polovině příštího roku. ‚‚Program Stronger Roots dokazuje, že gró je vně organizací, v jejich okruhu podporovatelů. Neziskové organizace potřebují být součástí komunit, pracovat s vícezdrojovým financováním, dávat i brát. Společně tvoříme podstatu občanské společnosti,‘‘ uvedla předsedkyně správní rady Nadace OSF a mentorka Martina Břeňová.

 

Fotokredit: Kristýna Svobodová

 

The post Grantisté programu Stronger Roots se setkali, aby sdíleli zkušenosti, jak vytvářet silné komunity appeared first on Nadace OSF.

Vítáme v týmu novou posilu na pozici koordinátorky vzdělávacích programů Zuzanu Dorážkovou

02.
prosince
Wikimedia ČR

Koordinátorkou vzdělávacích programů bude nově Zuzana Dorážková. Zuzka na této pozici nahradí po více než dvou a půl letech naši milou Lenku Kučerovou, která se vydává rozšířit si kariérní obzory do start-upu.

Zuzka aktuálně studuje Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a nejvíce ji prozatím oslovilo zdravotnické právo. Ve volném čase se věnuje zejména činnostem neformálního vzdělávání mládeže, kdy v rámci své neziskovky pořádá nejrůznější akce pro děti jako jsou výlety, workshopy, kroužky a příměstské i pobytové tábory. Nejen proto jsme přesvědčeni, že v našem týmu bude na pozici koordinátorky vzdělávacích programů brzy jako ryba ve vodě.

Vzdělávání ji provází celým životem, a tak v práci se studenty a seniory vidí obrovský smysl. Když má volnou chvilku, ráda ráda vaří, peče, jde si zaběhat nebo vyrazí na dlouhou procházku.

Věříme, že bude pro náš tým stejnou oporou, jako byla Lenka, a doufáme, že se jí u nás bude líbit!

File: Zuzana Dorážková.jpg, Lenka Kucerova (WMCZ), CC-BY-SA-4.0

 

The post Vítáme v týmu novou posilu na pozici koordinátorky vzdělávacích programů Zuzanu Dorážkovou first appeared on Wikimedia ČR - blog.

NetMonitor díky nástroji Sonar přinese přesnější měření stráveného času

NetMonitor díky nástroji Sonar přinese přesnější měření stráveného času tereza.tumova@… Čt, 12/02/2021 - 12:53
Tisková zpráva

 

Praha 2. prosince 2021 – Sdružení pro internetový rozvoj se průběžně snaží projekt NetMonitor vylepšovat, aby odpovídal aktuálnímu vývoji v oblasti online konzumace obsahu a také požadavkům těch, kteří s daty z projektu pracují. Aktuálním vylepšením dojde v NetMonitoru k metodické změně v měření stráveného času díky novému přesnějšímu nástroji Sonar. Tato změna bude zavedena od 1. 1. 2022.

Sonar je založen na inovativním přístupu s cílem poskytnout dodatečnou informaci o aktivitě po celou dobu, po kterou je stránka otevřena, a přitom představuje minimální zátěž na síťovou infrastrukturu. Sonar přesněji měří čas strávený uživateli na webových stránkách a lépe zachycuje čas strávený čas na stránkách s „dlouhým“ obsahem.

Vylepšení projektu Netmonitor pomocí Sonaru přináší reálnější pohled na způsob konzumace obsahu webových stránek, což bude vidět především u provozovatelů s audio a videoobsahem. Jedná se o změnu, která lépe popíše chování uživatelů v online prostředí,” komentoval zavedení metodické změny Michal Hanák, předseda výkonné rady SPIR.

Zatímco doposud byl čas strávený na stránkách měřen tak, že po 30 minutách neaktivity bylo započítávání přerušeno, Sonar zohlední veškerý aktivní strávený čas a data tak budou přesnější. Metodologická změna zabrání také možnosti prodlužovat strávený čas a návštěvy uměle pomocí automatického obnovení stránky.

#12 - Najdeme díky elektronovým mikroskopům lék na Parkinsona?

„Když pečete bábovku a dáte do ní moc rozinek, může vám prasknout. Stejné je to i s materiálem. Když máte mnoho nečistot na jednom místě, může prasknout – třeba křídlo letadla. Nečistoty ale můžou být tak zákeřné, že mají rozměry desítek atomů. My je umíme díky elektronovým mikroskopům najít, zobrazit, pochopit a vymyslet, jak materiál vyrobit nepoškozený, abychom si mohli bezpečně a v klidu do toho letadla sednout.“

Před necelými sto lety spatřil světlo světa první elektronový mikroskop. Zatímco optický mikroskop ukazoval stěží buňku, technologická novinka dokázala jít na úroveň atomů. Šlo o stejný upgrade, jako byste vyměnili starou televizi za obrazovku s rozlišením 4K, díky kterému vidíte i nedokonalosti pleti herce v seriálu. Když absolvent strojní fakulty VUT Ondřej Sháněl před lety nastupoval do Thermo Fisher Scientific, nevěřil, že se ještě na poli elektronových mikroskopů dá moc vymýšlet. Dnes tyto superstroje umožňují vyrábět mikročipy, ale také třeba pozorovat mutující koronaviry nebo buňky napadené Parkinsonovou či Alzheimerovou chorobou. Nikde jinde na světě se nevyrábí takové množství elektronových mikroskopů jako v Brně.

Retro mobil s linuxom

Tento príspevok venujem spomienke na mobilné zariadenie, ktoré v čase uvedenia na trh vzbudilo aj zopár kontroverzií. Vyzeralo ako mobil, no bolo navrhnuté s niektorými prvkami, ktoré sa hodia viac pre tablet. V recenziách mu bola vyčítaná väčšia hmotnosť a to, že ho vraj nie je možné ovládať pomocou jednej… Číst dále

Jak šetřit za energie – vážně míněné rady od nerda

01.
prosince
Tomáš Crhonek

Jak říká Zdeněk Pohlreich, změnit myšlení nic nestojí. V tomto článku chci ukázat několik způsobů změny myšlení, díky kterému můžete ušetřit podstatnou částku za energie, možná i za disky a další hw.

Energie je jenom jedna

Energie má mnoho forem, ale jedná se o stále stejnou veličinu. Máme elektrickou energii, tepelnou energii, pohybovou a tak dále. Je podstatné si uvědomit, že energie nevzniká ani nezaniká. Jen mění formu.

Pro pohodlí domova nás nejvíce zajímají dvě energie. Teplená a elektrická. Lidé mají rádi tepelnou pohodu a vyžadují regulaci teploty okolí kolem 20°C. Když je nám moc horko, není to dobře, stejně jako když je nám zima. Někdo rád o pár stupňů více, někdo méně.

Zdroj tepla může být různý. Kamna na tuhá či tekutá paliva, dálkové vytápění, elektrický přímotop. Přímotop spotřebovává elektrickou energii a hřeje. Což je jistě fajn, ale co kdybychom za stejnou energii dostali i něco užitečného? Jsme nerdi ne?

Tento článek vychází z mé životní situace, tedy bydlení v bytě v panelovém domě. Pro jiná obydlí se může zkušenost lišit.

Využijte energii vícekrát

4kWh spotřebované v přímotopu a 4kWh spotřebované v PC je tatáž energie. Stojí stejně korun. Jenže, pokud to spotřebujeme v PC, můžeme krom tepla získat nějaký užitečný výsledek. Například renderovaný obrázek z nějakého 3D modelačního programu. Nebo zkonvertované video z kamery. Nebo kus výpočtu nějakého léku nebo proteinu. Nebo vyzkoumat část fyziky v nitru hvězdy. Cokoliv. Zaplatíme za to stejně (cena x energie), ale kromě tepla získáme i něco navíc. I kdyby to měla být čistá zábava v podobě hraní hry, stále je to něco navíc.

Já konvertuji videa do formátu h265. Výsledkem je menší soubor, takže nemusím kupovat disky. Taky občas něco, jen tak pro radost, vymodeluju v Blenderu a on ten obrázek v cycles přece jen pár hodin zabere. Můj počítač má spotřebu na maximální zátěž kolem 350W. 4h*350W = 1400Wh tepla. To je hodně. Tohle ve skutečnosti stačí na to, aby mi začalo být v pokoji teplo a musel jsem otevřít okno. I v zimě. Ústřední topení jsem od nastěhování nezapnul.

Což má bohužel ten důsledek, že za topení bez spotřeby platím vlastně víc, protože jsem údajně parazit, co se nechá vytápět od sousedů. Jen nevím, jak to mám udělat, abych tady neměl neustále horko (24°C a více) a nemusel stále větrat.

Rozložte to v čase

Je kravina dělat náročné výpočty v létě, kdy je problém uchladit jak sebe, tak i PC. Pokud to lze odložit, je rozumné to odložit na zimu. Výpočtem se provede užitečná práce a ztrátové teplo poslouží jako zdroj ohřevu vzduchu v bytě.

Takto odkládám zpracování videí. Konverze z formátu videa, ve kterém bylo pořízeno do finálního h265, nemusí proběhnout hned teď. I v původním formátu jej lze přehrát. Není tedy kam spěchat, komfort to nijak nesníží. (Toto je podstatné, spousta lidí má šetření spojeno se snížením komfortu. Není tomu tak.) Tato videa ukládám do škatulky „TODO-Až bude zima“. A konverzi skutečně spouštím až je zima. Nikoliv uprostřed července. Takto mám připraveno několik TB videí na prosinec, leden a únor.

Navíc lze takto ušetřit i za nové disky. Plánované rozšíření pole ze 6x4TB disky na něco většího (třeba 12x4TB) už díky konverzi na h265 již několik let odkládám. Ano, několik let. Ušetřil jsem za disky v hodnotě přibližně 25tis. korun. Například vysokoškolské přednášky lze velmi dobře komprimovat (protože scéna je více méně statická) a h265 umí statické scény opravdu velmi dobře (asi největší extrém byla konverze 8GB videa s přednáškou do cca 100MB – u běžných hraných videí je běžné dosáhnout snížení velikost na 1/3 bez ztráty kvality, takto jsem skutečně z 9TB dat udělal méně než 3TB, za několik let).

Pozor na ohřev vody

Voda jako materiál má největší měrnou tepelnou kapacitu, na ohřev vody o 1°C je potřeba nejvíce energie, než pro ohřev stejného množství jiné běžné látky (například kovy se zahřejí velmi snadno, jejich tepelná kapacita je malá).

To znamená dvě věci. Pokud chci ohřát vodu, je k tomu potřeba spousta energie. Proto je dobré ohřívat pouze nutné množství vody a pouze na takovou teplotu, jakou potřebujeme. Možná se chytáte za hlavu, ale denně vidím, jak někdo vaří plnou rychlovarnou konvici (1.5l vody) jen proto, aby si zalil 300ml šálek s čajem. Tohle je plýtvání. Dnes se prodávají konvice, které umí ohřát vodu třeba jen na 70°C, což pro některé nápoje stačí.

A druhá věc je, že když už mám teplou vodu, tak je zbytečné ji vylít, pokud současně potřebuji něco jiného ohřát. (Ano, praktičnost konkrétního řešení vždy záleží na situaci a ne, nejsem magor, abych hledal každou watt sekundu.)

Jak to vychází cenově

Elektřina je levná. V tomto období je to jistě odvážné tvrzení, ale elektřina je levná. Platím cca 5Kč/kWh konečná cena se vším všudy. (Pozor na triky „cena za silovou složku apod.“ Vždy by vás měla zajímat konečná cena.)

Moje platby za elektřinu jsou 1500Kč měsíčně. Na elektřině vařím, svítím a tak dále. A topím. Běží mi tu několik počítačů (mimo dalších zařízení), které mají nějakou spotřebu. U jednoho vychází spotřeba na 400Kč za měsíc (příkon lehce přes 100W). To je veškeré trvalé vytápění. Více nepotřebuju. Ve skutečnosti jej přes léto vypínám. V zimně naopak nahodím na herním desktopu nějaké to počítání videa. Na ústřední topení netřeba sáhnout. Je trvale 10+ let vypnuté.

Ve skutečnosti není zcela vypnuté, termohlavice je nastavena na rosný bod, což je velmi důležité, protože určitě nechcete, aby vám kondenzovala voda – to ale v mém případě ani omylem nehrozí.

Je mi zima, co mám dělat

V první řadě je třeba hledat úniky tepla. Nechat vyměnit těsnění v oknech stojí přibližně stejně, jako jedna měsíční platba za teplo z ústředního topení, pokud teplo masivně uniká. Ano, otočit hlavicí na ústředním topení je jistě jednodušší, ale také nejdražší.

Výměna starých oken je sice finančně náročnější, ale návratnost takové investice na snížené platbě za teplo může být kolem tří let.

V zimě je potřeba větrat. Větrat je nutno intenzivně a krátce. Otevřít okno dokořán, během 5 minut nechat vyměnit vzduch a potom zavřít. Vzduch v místnosti se velmi rychle (do půlhodiny) ohřeje na původní teplotu – měřil jsem to sondou, ochlazení vzduchu v místnosti na 9°C a během 20minut bez jakéhokoliv vytápění zpět na 21°C. Je kontraproduktivní zapínat topení „aby se to rychle ohřálo“. Ne, ohřeje se to stejně rychle od stěn a od nábytku v pokoji.

Změna poskytovatele

Pokud je nutné opravdu šetřit každou korunu, lze se zamyslet nad tím, jestli danou službu nemít u jiného poskytovatele. Nebudu zde psát podrobnosti, to možná někdy jindy, ale cca půl roku jsem doma provozoval službu, kterou jsem měl před tím na hostingu. Provozovatel daného hostingu provoz ukončil (a díky moc za perfektní služby poskytované minulých 10 let, byla to skvělá spolupráce), já jsem službu převedl na server doma. Cenovka opět cca 400Kč měsíčně (prostě starý desktop, instalace linuxu, ony ty desktopový základní desky v idle žerou všechny stejně). Nechal jsem to být, nechtělo se mi to řešit. Potom vlastně úplnou náhodou mi jeden známý doporučit hosting v Německu. Tak jsem to tam na zkoušku přesunul. Místo 400Kč za elektřinu platím cca 3EUR měsíčně za hosting. cca 75Kč. 325Kč za měsíc ušetřeno. (Ano, parametry nelze zcela srovnávat, disková kapacita je úplně jinde, ale na dané služby to více než stačí – zatím je to jen několik měsíců, takže na zkušenosti je brzo, ale jsem velmi spokojen a snad si to nepokazí) Ale o tomhle někdy jindy, tady nemusíme zabíhat do technických podrobností a popisovat anabáze s českými poskytovateli.

Shrnutí na závěr

Tyto rady jsou pro mně, jak se hezky česky říká, no-brainer. Nic na tom není. Vždy mi bylo líto elektřiny, která se jen tak bez využití ohmickým ohřevem přeměnila na teplo v přímotopu (u dědy v domku). Už jako malý geek jsem si říkal, že kdyby tam byl procesor, tak to může počítat třeba něco z projektu BOINC. Teplo by to dodalo stejně a ještě by se něco spočítalo.

Takhle to vlastně dělám celý život. Proč zapínat libovolný zdroj tepla, pokud mám počítač?

Změnou poskytovatele čehokoliv můžu mít lepší služby za levnější cenu.

Teď v aktuální krizi cen energií (nebudu se tvářit, že se mě to netýká) jsem pouhou změnou několika služeb a způsobu jejich používání snížil spotřebu elektřiny na polovinu a bez většího snížení komfortu bych ještě 30% dal. Nevím, kam až vyrostou platby za elektřinu a z toho, co zatím poslal můj dlouhodobý dodavatel ČEZ obavy nemám a zatím to vypadá, že změnou nastavení služeb jsem snížil spotřebu o více než je plánované navýšení ceny, ale nepředbíhejme – tohle bude potřeba zanalyzovat až zpětně.

Vždy je dobré se zamyslet nad tím, jestli kromě tepla nemůžu také něco užitečného spočítat. Proto, až vám příště bude zima, nesahejte na topení. Zkuste se nejprve podívat na seznam projektů pro domácí počítání, třeba na ten BOINC a podpořte výkonem svého stroje užitečný projekt. Třeba hledání nových léků.

Omlazení starého ThinkPadu

01.
prosince
Jiří Eischmann

Když je člověk už druhým rokem zavřený kvůli současné celosvětové situaci doma, musí si najít koníčky, které jdou dělat doma. Já jsem se rozhodl, že si trochu posunu hranice, co se týče schopnosti opravit si elektroniku vlastními silami. V rámci toho jsem se rozhodl trochu upgradovat svůj 7 let starý ThinkPad.

Lenovo ThinkPad X240 jsem vyfasoval jako pracovní notebook v roce 2014. Od začátku jsem k němu měl takový ambivalentní vztah. Na jednu stranu jsem obdivoval výbornou výdrž na baterii. V offline režimu jsem už tenkrát byl schopný se dostat na 16 hodin provozu. Dostal jsem ho čerstvě před GUADECem ve Štrasburku a tam ho nemusel několik dní nabíjet. Stejně tak má pevné šasi, které perfektně drží i po 7 letech. Taky klávesnice mi vyhovovala víc než ty předchozí na ThinkPadech a vlastně to je asi nejlepší klávesnice, kterou jsem na notebooku kdy měl. Na druhou stranu má ale hrozný displej (malé rozlišení, špatné podání barev, špatné pozorovací úhly) a ještě horší touchpad bez tlačítek.

Každopádně i po těch letech zastával dobře roli soukromého notebooku, i když už to po pořízení stolního počítače nebyl primární domácí stroj. S ohledem na udržitelnost jsem se posunul z potřeby mít to nejnovější co nejdřív do pozice, kdy dál používám to, co už mám, pokud to stále plní svoji funkci, takže úplně nesdílím takovéto „Před 3 měsíci jsem si koupil Macbook s M1, ale teď vyšel Macbook s M1 Pro, je to boží, hned objednávám!“. X240 mi i nadále vyhovuje a dalších několik let může. Kéž by se ale daly odstranit jeho nevýhody. A proč je vlastně nezkusit odstranit?

Původní disk jsem vyměnil za větší a rychlejší SSD hned po odkupu notebooku od firmy. Původní disk putoval do ještě staršího mamčina notebooku T400s (který má mimochodem už 11 let a pořád slouží). Uvadající baterii jsem vyřešil už před časem a očividně jsem měl štěstí, protože ač je neoriginální, má dostatečnou kapacitu a chová se dobře. To z mých zkušeností není u neoriginálních baterií samozřejmost. Většinou to skončilo podstatně nižší výdrží a životností. Dnes už se spíš přikláním k nákupu originálních, ač jsou za násobky cen těch neoriginálních.

U touchpadu bych nejraději přešel na to, co mám v pracovním Dell XPS 13, protože ten je tak dobrý, že ho nemám problém používat místo myši. Ale zase tak flexibilní to není. Nicméně jsem zjistil, že následující modely X250, X260…, které mají zpátky touchpad s tlačítky, mají stejné rozměry touchpadu, takže lze pořídit touchpad pro ně a vyměnit jen v X240 za ten beztlačítkový, který hodně velký krok mimo od Lenova. Výměna je snadná. Touchpad je totiž jen přilepený slabým lepidlem, takže stačilo vyloupnout, odpojit, zapojit nový a zamáčknout nazpátek.

A když to šlo s touchpadem, možná by to mohlo jít i s displejem, říkal jsem si. A taky že jo. Zjistil jsem, že modely X240 až X280 mají stejný rozměr displeje a stejné zapojení přes 30pinové EDP a že se pro ně prodává displej pod označením LP125WF2-SPB2, který je FullHD (původní 768p) a má podstatně lepší barvy a pozorovací úhly než původní displej u X240. Samotná výměna je taky jednoduchá: odcvaknete plastový rám, odpojíte displej, zapojíte nový a rám zacvaknete. Problém nastal v posledním kroku. Jemné plastové klipy už po 7 letech nebyly úplně ve formě a tři z nich se zlomily, takže na horní straně rámu nebylo co zacvaknout a rám tam nedoléhá. Tady ty plastové zacvakávací věci jsou vždy velká loterie. Zlaté vše, co se dělá přes šroubky. Mám možnost to tam přichytit lepidlem, páskou, případně koupit nový rám, který vyjde na cca 300 Kč.

Nicméně displej je fakt gamechanger. FullHD na 12,5 palcích dělá pěkných 176 DPI. Ostrost je podstatně lepší. Barvy taky. Měl jsem trochu dilema, jaké nastavit ve Fedoře škálování. Na 100 % je všechno docela malé. Na 200 % zase všechno extrémně velké. Zapnul jsem tedy neceločíselné škálování a nejlépe vycházelo 125 %. Toto doškálování na neceločíselný násobek se provádí zmenšováním bitmap oken, což produkuje neostré výsledky. Na to jsem dost citlivý. Nakonec jsem si uvědomil, že jde škálovat i samotné písmo, takže jsem nechal celkové škálování na 100 % a zvětšil písmo 1,15x. Tím jsem dosáhl požadovaného výsledku a konečně mám po letech na X240 výborný obraz.

Trochu zamrzí, že u X240 nejde upgradovat RAM na víc než 8 GB. Na rozdíl od XPS 13 to nemá paměť připájenou k základní desce, ale klasický slot. Nicméně víc jak 8 GB v něm to nezvládne. Na druhou stranu si říkám, že když je schopný Apple i dnes prodávat nové Macbooky jen s 8 GB a navíc bez možnosti upgradu, mít na starším notebooku stejně velkou paměť není taková tragédie. Nakonec na běžné věci to pořád stačí a na cokoliv náročnějšího mám desktop.

Wifi adaptér už taky nevyměním. Je sice ve standardním PCIe slotu, ale notebook spolupracuje pouze s adaptéry, které jsou uvedené v (poměrně krátkém) seznamu v BIOSu. Takové omezení nemá třeba Dell. Ve starším XPS 13, které má žena, byl Qualcomm Atheros, který v Fedoře sice fungoval, ale ne ideálně. Byly třeba problémy s připojením síti po probuzení. Tak jsem jej vyměnil za Intel AX200. Nejenže všechny problémy přestaly, ale ještě má navíc podporu pro nejnovější Wifi 6. To taky není špatný upgrade u 4 roky starého notebooku. 🙂

Gitlab plný projektů!

29.
listopadu
Radioklub OK1RAJ
Řadu našich radioklubových projektů najdete v RAJlabu na našem gitu. Mezi nimi také již několikrát vylepšenou verzi vánočního stromečku: https://git.ok1kvk.cz/RAJlab?sort=latest_activity_desc

Přešel jsem na Mac… zase

28.
listopadu
Jiří Zima
Kdo sleduje můj Twitter, ten už to ví. Několik následujících měsíců budu s mírnými přestávkami pracovat na Apple MacBook Air M1. Je to test, který na sobě provádím jednou za čas, abych byl v obraze, jak si notebooky od Apple a zejména jejich operační systém stojí v porovnání s konkurencí. Pro mě Macy nejsou nic zas tak exotického. Setkávám […]

Rozhovor: Jak novelizace zákona o veřejném zdravotním pojištění pomůže lidem se vzácným onemocněním?

26.
listopadu
Nadace OSF

Pacienti se vzácným onemocněním budou mít lepší přístup k potřebným lékům! Prezident ČR koncem letošního září podepsal novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která usnadní schvalování léků na vzácná onemocnění… ČAVO – Česká asociace pro vzácná onemocnění a Klub nemocných cystickou fibrózou na nezbytnost úpravy zákonodárce dlouhodobě upozorňovaly a mají velkou zásluhu na tom, že to klaplo – gratulujeme! Jsme hrdí, že s nimi můžeme spolupracovat v rámci Advokační akademie nadačního fondu Abakus, kde jim poskytujeme odborné konzultace a posilujeme jejich dovednosti v oblasti advokační práce.

V ČAVO a Klubu nemocných cystickou fibrózou jste usilovali o novelizaci zákona o veřejném zdravotním pojištění, která se povedla stihnout před volbami. Co konkrétně se změní pro pacienty se vzácným onemocněním? 

Ta novela byla rozsáhlá a jen část se týkala vyloženě pacientů se vzácným onemocněním. V podstatě jde o to, že dle novely se od 1.1. 2022 budou moci tito pacienti snáze dostat k lékům, které potřebují. Především pak bude tento proces poprvé nastaven systémově. 

Další podstatnou změnou je, že pacientské organizace hájící zájmy pacientů se vzácným  onemocněním se budou moct účastnit správního procesu řízení posuzování léků a následně i jejich schvalování, v ČR zcela poprvé!

Co přesně to v praxi znamená? Jakou změnu to přinese?

Konkrétně to bude tak, že od podání žádosti farmaceutické společnosti o úhradu léku na vzácné onemocnění (tzv. orphan, odvozeno od anglického slova “sirotek”) na Státní ústav pro kontrolu léčiv by mělo uběhnout pouze něco málo přes čtvrt roku, aby lék mohl být předepisován odborníky v centrech pro vzácná onemocnění. Orphany se tak budou moct dostat do systému trvalých úhrad poprvé systémovým způsobem. 

Proč bylo třeba měnit legislativu? V čem spočíval problém, který jste se rozhodli řešit? 

Léky pro vzácná onemocnění jsou velmi nákladné a dosavadní legislativa neumožnila schválit do trvalé úhrady léčivý přípravek překračující tzv. ochotu platit, která je stanovena přibližně na 1,2 mil Kč na pacienta za rok. To znamená, že pacienti se mohli ke svým lékům (pokud vůbec lék na konkrétní diagnózu existoval), dostat pouze “na výjimku”, přes tzv. §16, kdy se musí dokázat, že lék je jedinou možností léčby pro daného pacienta. 

To skutečně nezní jako systémové řešení.

Ano, je to velmi nesystémové řešení a navíc velmi individuální, protože o úhradě rozhoduje revizní lékař. Celý tento proces byl pro pacienty velmi stresující, pro odborníky, ale i pojišťovny pak administrativně náročný. Navíc se stávalo, že například u dvou pacientů se stejnou diagnózou a ve stejném zdravotním stavu jeden léčbu dostal, druhý nikoli. To je velmi frustrující vidět umírat pacienty a vědět, že u nás je k dispozici lék, ale pojišťovna ho například nechce uhradit. Bylo nutné tento způsob nahradit legislativně jasným postupem. To si spolu s námi uvědomovali odborníci, ministerstvo zdravotnictví i pojišťovny. 

Můžete prosím popsat průběh vaší advokační kampaně? Co jste udělali pro prosazení nedávno schválené legislativy?

Na začátku jsme si prošli školením, to bylo hodně užitečné. A pak se nás ujali v rámci získané podpory v programu Advokační akademie nadačního fondu Abakus konzultanti z Advokačního fóra Nadace OSF, se kterými jsme začali důsledně zpracovávat postup a strategii. Vyspecifikovat si problém, ujasnit si cíl, vyjmenovat klíčové hráče, stanovit si úkoly. Když jsme si ujasnili hlavní kroky a novela zákona byla odeslána do Poslanecké sněmovny z Vlády ČR, začali jsme kontaktovat politiky a vysvětlovat jim, co chceme změnit a proč je to pro nás důležité. Napsali jsme spoustu dopisů poslancům a senátorům, s těmi nejdůležitějšími, tedy se všemi zástupci poslaneckých klubů i klíčovými lidmi ve Výboru pro zdravotnictví v Poslanecké sněmovně, jsme se potkávali. Radili jsme se před každým jednáním Výboru a před projednáváním daného čtení ve sněmovně, stejně jako později při jednání v Senátu ČR. A své žádosti o schválení novely jsme zasílali opakovaně a neúnavně, ale vždy v souvislosti a v reakci na příslušná jednání. Pacienti na přípravě novely pracovali dva roky a o to jsme se opřeli. 

Co byly podle vás klíčové momenty v kampani?

Určitě to bylo vrácení novely Senátem zpět do Poslanecké sněmovny. To byla výzva a pro nás nepříjemná situace, protože jsme se obávali, že Poslanecká sněmovna již nestačí před volbami novelu projednat a schválit. Před tím jsme se sešli s předsedou Senátu i předsedou Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu, ale nepovedlo se nám je přesvědčit, aby novelu schválili bez připomínek. Toto osobní jednání však bylo klíčové, protože jsme si dokázali navzájem vysvětlit důvody svého konání. Tehdy jsme se skutečně obávali, že se novela před volbami nestihne dostat na program Sněmovny. Velmi si ceníme následného postoje pana Vystrčila, předsedy Senátu, který opravdu dodržel vše, co nám na jednání slíbil, a osobně pak v Poslanecké sněmovně apeloval na poslance k přijetí verze vrácené Senátem, právě i s ohledem na potřeby lidí se vzácným onemocněním. Důležité však také bylo, že jsme byli v kontaktu s poslanci a členy Výboru pro zdravotnictví PS po celou dobu a podařilo se nám vysvětlit a obhájit nutnost prosazení daného paragrafu, který se týkal vzácných onemocnění a celé novely v tomto (minulém) volebním období.

Je ještě nějaký rys vaší kampaně, který považujete za zásadní?

Ještě je jedna podstatná věc na celé kampani, bez které by naše snažení bylo komplikovanější. Již při přípravě novely se totiž podařilo najít se všemi stakeholdery (pacienty, odborníky, Státním ústavem pro kontrolu léčiv, Ministerstvem zdravotnictví, pojišťovnami i zástupci farmaceutického průmyslu) kompromis a společně jsme navrhli formulaci bodů do novely. To, že byla od počátku shoda na potřebě legislativní změny i na jejím znění, se ukázalo jako zásadní a nezpochybnitelný prvek naší kampaně.

Co je nyní před Vámi? 

V současné době vznikají metodiky pro účast v první hodnotící fázi (realizuje Státní ústav pro kontrolu léčiv) a k účasti v poradním orgánu ministra zdravotnictví. Zde navíc Ministerstvo zdravotnictví připravuje Statut a Jednací řád tohoto orgánu. Úkolem ČAVO nyní je vznik těchto materiálů sledovat, připomínkovat a následně zajistit proškolení našich členů. Navíc, až budou všechny materiály a podklady vyjasněné, zpracujeme pro naše členy vlastní metodiku a postupy, které budou řešit právě účast pacientské organizace v daném správním řízení. Úkolem Klubu nemocných cystickou fibrózou bude připravit se podle této metodiky na prosazení úhrady léků a doložit, jak se změní díky léku kvalita života pacienta i celé rodiny. Před námi všemi je velká zodpovědnost obstát v tomto novém legislativním procesu. 

Co pro vás bylo v kampani nejtěžší? 

Nejtěžší bylo, když jsme si prožili nějakou nepříjemnou zkušenost, kdy se k nám zrovna oslovení lidé chovali nevybíravě. V té chvíli si říkáte, že to nemáte zapotřebí poslouchat, ale díky podpoře našich konzultantů v Advokační akademii jsme vytrvali a pokračovali dál v kampani. Je důležité naučit se nebrat některé názorové nesoulady osobně. Stále jsme si připomínali, že to, co děláme, je moc důležité pro mnoho rodin a lidí, kteří tuto změnu potřebují a nemohou již dále čekat. 

Co vás naopak bavilo? 

Bavilo nás odhalovat, jak legislativní systém funguje, jak probíhají jednání ve Sněmovně a Senátu, co je na nich rozdílného a co je naopak spojuje. Naše častá setkání s konzultanty z Advokačního fóra Nadace OSF byla vždy nabitá pozitivní energií, entuziasmem a podporou. Je opravdu radost s takovými lidmi pracovat. A ze všeho nejvíc mě na tom baví to, že jsme si potvrdili, že demokracie u nás funguje a že hlas lidu je vyslyšen. Jinými slovy, když opravdu věříte, že toužená změna je správná a dobrá, pak její prosazování u zákonodárců je o to jednodušší. 

Co jste se v rámci kampaně naučili? 

Jak funguje systém schvalování zákonů. Naučili jsme se být důslední a vytrvalí. Už se umíme k tomu, co chceme sdělit, vyjádřit jasně, věcně a hlavně stručně. To je důležité.

Od konce loňského roku jste na své kampani spolupracovali s konzultanty Advokačního fóra Nadace OSF. Jak tato spolupráce v rámci Advokační akademie nadačního fondu Abakus probíhala a co vám přinesla? 

Protože jsme do Advokační akademie vstoupili, když už naše kampaň probíhala, museli jsme s týmem konzultantů hned naskočit do rozjetého vlaku a jet naplno až do podepsání zákona panem prezidentem. Konzultace probíhaly většinou online, plánovaně, ale bylo i období, kdy jsme s kolegy volali o pomoc a radu urgentně a k tomu nám sloužila whatsappová skupina. Velmi oceňujeme schopnost našich konzultantů vždy reagovat. I když jsme někdy měli pocit, že již více nelze učinit, s nimi jsme vždy našli další cesty a možnosti. To byl velký přínos a pro nás obrovská zkušenost. 

Česká asociace pro vzácná onemocnění (ČAVO) a Klub nemocných cystickou fibrózou se účastní Advokační akademie nadačního fondu Abakus, jejímž odborným partnerem je Advokační fórum Nadace OSF

 

René Břečťan

René je již jedenáct let aktivním členem PARENT PROJECT, z.s.  Do spolku jej převedla diagnóza syna s Duchennovou svalovou dystrofii. Změnilo to život jeho i celé rodiny. Zkušenosti ostatních rodin pro ně byly neocenitelným přínosem. Zároveň však cítil, že pokud se má docílit skutečných změn, je potřeba systémového přístupu a společného postupu v oblasti zlepšení kvality života pacientů se vzácným onemocněním. Po roce od vzniku České asociace pro vzácná onemocnění (ČAVO) se zapojil i do rozvoje této organizace. Jak říká „ když na něčem pracujete s přesvědčením a máte jasno, kam chcete dojít, podaří se to.“  ČAVO stojí především za legislativními změnami ve prospěch pacientů se vzácnými onemocněními, které se podařilo prosadit v rámci novely z č 48/1997 Sb. Ale cesta byla dlouhá a trvalé zvyšování povědomí o problematice vzácných onemocnění, podpora pacientů, vzdělávání mediků, spolupráce a vzdělávání odborníků, práce v odborných komisích i spolupráce s Ministerstvem zdravotnictví přináší své ovoce. „A hodně práce nás v ČAVO nyní čeká,“ jak René se svými kolegyněmi doplňují. 

Simona Zábranská 

Simona má dceru s cystickou fibrózou. Nejprve ve snaze získat informace o nemoci a potkat se s jinými rodiči začala využívat služeb pacientské organizace Klub nemocných cystickou fibrózou (Klub CF). Posléze se začala do činnosti zapojovat i jako dobrovolnice a v současné době již pracuje jako ředitelka a předsedkyně Klubu CF. Pro pacienty má pacientská organizace velký smysl, protože pacienty a jejich rodiny nejen finančně podporuje, ale v poslední době je stále důležitější hájení jejich zájmů. V letošním roce se právě díky advokační práci Klubu CF podařilo zajistit nákladnou léčbu pro pacienty s cystickou fibrózou. Je to i ve světovém měřítku mimořádný úspěch, protože se řadíme k 11 zemím světa, kde je léčba pro takové pacienty k dispozici. Nyní spolu s kolegy v ČAVO pracuje na nové metodice úhrady léků na vzácná onemocnění, která umožní, aby se k pacientům léky dostaly systémově a rychleji. 

Anna Arellanesová 

Anna do světa vzácných onemocnění vstoupila s oznámením diagnózy své dcery. Zapojila se do činnosti Klubu nemocných cystickou fibrózou a sama zde našla to, co pacientské organizace svým členům poskytují – možnost sdílet zkušenosti s dalšími rodinami, podporu, pochopení. Jak říká: „Nebyli jsme v tom sami a mohli jsme se kdykoliv na někoho obrátit o radu. To je zvláště u vzácných onemocnění opravdu velikou výhodou.“ V roce 2012 tak stála u zrodu ČAVO (České asociace pro vzácná onemocnění), jejímž zakládajícím členem byl i Klub nemocných cystickou fibrózou. O devět let později se Anna raduje, že se organizaci daří nejen zviditelňovat téma vzácných onemocnění, ale zlepšovat podmínky pro pacienty zaváděním systémových změn v legislativě. Ať už se jedná o samotnou definici pojmu „vzácné onemocnění“ nebo o nedávno přijatou novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, slibující včasný a koncepční vstup léků na vzácná onemocnění do úhrad a také vznik národní sítě center vysoce specializované péče o vzácná onemocnění.

The post Rozhovor: Jak novelizace zákona o veřejném zdravotním pojištění pomůže lidem se vzácným onemocněním? appeared first on Nadace OSF.

Weekly #186 - PHP 8.1, PHP Foundation, GoDaddy, Gluster 10, Wireshark 3.6

26.
listopadu
Fero Volár

Technológie

UX & Service design

Social media & marketing

Startupy & biznis

Spoločnosť

Kniha týždňa

Peter Gärtner a Ďuro Balogh - Radostná správa

Weekly #186 - PHP 8.1, PHP Foundation, GoDaddy, Gluster 10, Wireshark 3.6

Weekly #186 - PHP 8.1, PHP Foundation, GoDaddy, Gluster 10, Wireshark 3.6

Radostná správa je druhá a zároveň posledná autorská hra, ktorú stihli Lasica so Satinským uviesť koncom 60. rokov v bratislavskom Divadle na korze. S nastupujúcou normalizáciou prišiel zákaz, nútený odchod z divadla či snaha vymazať dvojicu z archívov a najmä z pamäti ľudí. O tom, že sa napokon podaril pravý opak, svedčí aj tento komiksový príbeh, ktorý mapuje zrod, začiatky a vrcholné tvorivé roky Lasicu a Satinského v časoch, ktoré humoru veľmi nepriali.

Sleduj ma na goodreads.com/FeroVolar

Seznamte se s porotou Czech Wiki Photo 2021

25.
listopadu
Wikimedia ČR

Do soutěže Czech Wiki Photo přihlásili letos amatérští i profesionální fotografové přes 300 fotek. To je skoro čtyřikrát více než vloni! V soutěži o nejlepší svobodnou fotku nahranou na Wikimedia Commons bude letos tedy mnohem větší konkurence než kdy dřív. Pojďte se seznámit s těmi, kdo o vítězích rozhodnou, porotkyní a dvěma porotci – skvělými fotografy.

Edita Bízová

Edita Bízová je mezinárodně oceňovaná fotografka, která byla letos ve finále Sony world photography awards, FEP, dříve získala Malta international photo award, ocenění FAPA a další. Role porotkyně jí není cizí, fotografie hodnotí například ve Švédské národní fotografické soutěži.

Foto: Edita Bízová

„Při hodnocení je pro mě důležitá jak technická kvalita a zpracování fotky, tak i celkový dojem, který ve mně zanechá. Když ve mně probudí touhu koukat se na ni o chvíli déle, upřednostním ji. Soutěže ve fotografii jsou pro nás fotografy prostor pro růst. Ať už je vyhráváme, nebo ne, můžeme se díky nim učit a zlepšovat. Inspirovat se od ostatních, zkusit to příště znovu a sledovat zlepšení“

Jakub Fryš

Jakub Fryš je zkušeným wiki-fotografem specializujícím se na přírodu, který již na Wikimedia Commons nahrává skvělé fotky mnoho let. Mezi fotky, které jsou podle něj komunitou nejpozitivněji hodnocené, patří jeho fotky kanadské krajiny. Podle jeho slov ho těší především vědomí, že jeho sdílené snímky vídají i díky Wikipedii tisíce lidí z celého světa. Jeho fotografie byly použity například v článku Centra pro klimatologickou simulaci při NASA nebo na webu vietnamského Ministerstva přírodních zdrojů a životního prostředí.

„Zatímco na technické stránce věci nebývá při hodnocení problém najít shodu (jde konec konců o zákony optiky, a tedy objektivní kritéria), u estetické části je pohled každého fotografa již velmi individuální. Přitom právě na estetice fotky často záleží více. Krásné fotce prominete občas nějaký technický prohřešek, ale technicky dokonalé fotce bez nápadu život nevdechnete.

File:Castle Mountain.jpg, Autor: Jakub Fryš, CC-BY-SA-4.0

„Účast v Czech Wiki Photo má smysl hned z několika důvodů. Z principu jde o otevřenou soutěž pro jakéhokoliv fotografa bez rozdílu věku či zkušeností. Účastníkům nabízí jedinečnou šanci podělit se s ostatními o krásy naší země s možností ocenění a účasti fyzických snímků širších finalistů na výstavě pořádané českou Wikipedií.
Přesto si myslím, že odměnou nejvyšší by měla být radost se sdílením výsledků vaší práce s ostatními.

Jan Rybář

Jsme moc rádi, že se opět do poroty vrací i Jan Rybář, český novinář, fotograf a autor několika knih. Téměř 13 let pracoval jako reportér zahraničního oddělení MF DNES. Nyní vede vlastní kreativní agenturu Amaze a řídí web o fotografování Fotoguru.cz V roce 2004 vyhrál hlavní cenu v soutěži Czech Press Photo za fotografii Bolest Beslanu, kterou pořídil v kavkazském Beslanu.

Afghánistán 2002, foto: Jan Rybář

„V této soutěži jsou už z definice kritéria přece jen trochu jiná. Nehledáme jen skvělou fotku, tedy tu, která zaznamenává emoce, atmosféru, krásno. Hledáme fotku, která navíc dává smysl v kontextu Wikipedie – tedy je cenná pro komunitu ‚svobodného obsahu. Svět je plný fotografických soutěží, tahle je ale výjimečná: podporuje právě ty autory, kteří přispívají k šíření fotek se svobodnou licencí. I jejich díla jako takové. To je samo o sobě hodně zajímavé a důležité. Navíc se ukazuje, že ta ‚užitečnost komunitě‘ se rozhodně nevylučuje s tím, aby šlo o fotky obecně dobré a skvělé.

Moc se těšíme na to, které z letošních fotek porotcům nejvíce učarují. Brzy spustíme také hlasování o cenu veřejnost, kterého se budete moci zúčastnit i vy. Sledujte náš web nebo Facebook pro více informací.

The post Seznamte se s porotou Czech Wiki Photo 2021 first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Vemzu si jednu klamlivú reklamu

25.
listopadu
Fero Volár
Vemzu si jednu klamlivú reklamu

Black friday. Black friday everywhere. E-shopy do toho šlapú čo to dá. Aj keď predpovede sú, že rekordy dosiahnuté nebudú. Čo ma ale neprestáva udivovať, že firmy stále baví chovať sa – poviem to slušne – neeticky.

Nemilo ma prekvapilo, že Vemzu ma lákalo na „Najstrašidelnejšie až -60% ZĽAVY.“ Strašidelné na tom je, že ani jeden produkt promovaný cez Facebook Carousel ads nie je v akejkoľvek zľave.

Vemzu si jednu klamlivú reklamu

Skontroloval som to na Heureke. Aj keď tá zase rada v Instagram reklamách promuje rôzne produkty za veľmi divné ceny. Napríklad fotka dronu, alebo kamery za veľmi podozrivo nízku cenu. A potom zistíte, že to je cena za barériu alebo nejakú krytku.

Fakt nerozumiem, že to tie spoločnosti baví.

Nadace OSF ocenila nejlepší nekomerční aplikace a představila cesty pro digitální transformaci státu

24.
listopadu
Nadace OSF

Nadace OSF uspořádala druhý ročník akce s názvem Civic Tech Open, která je zaměřena na propojení občana s technologiemi a informacemi. Hlavní příspěvek přednesl Michal Pěchouček, technický ředitel Avastu. Nadace OSF ocenila nejlepší nekomerční aplikace IX. ročníku soutěže Společně otevíráme data a představila nově vzniklou občanskou platformu Společně a digitálně s jejími doporučeními pro novou vládu v oblasti digitalizace. Akce se uskutečnila 23. listopadu v Centru současného umění DOX.

(více…)

The post Nadace OSF ocenila nejlepší nekomerční aplikace a představila cesty pro digitální transformaci státu appeared first on Nadace OSF.

Výuka programování bez počítačů

22.
listopadu
Luboš Račanský

Na kroužku programování se věnuju i aktivitám bez počítače. Chtěl bych tady na jednom místě shrnout, co jsem vyzkoušel a co se mi osvědčilo. Rozcestník původně vznikl jako přednáška pro ne-konferenci jOpenSpace. Záznam bude zveřejněn později, ale já osobně mám rád i textovou podobu.

Úvod

Děti celkem umí s tablety a mobily. S počítačem a myší je to horší. Pro mladší je výzva i zadat heslo k počítači a pak do adresního řádku přepsat code.org/join. Počítače nám tedy někdy hází klacky pod nohy. Když se chci soustředit na vysvětlení konkrétní problematiky, sáhnu po aktivitě bez počítače. Obvykle na začátku hodiny zhruba na deset minut.

Nebojte, nebudu se věnovat děrným štítkům. Ač z pohledu dětí pamatuju hodně, tak tohle už ne.

Aktivity

Převody soustav

Základní znalostí, kterou později využijete i pro složitější témata, je samozřejmě převod mezi dvojkovou a desítkovou soustavou (poprvé a ne naposledy se odkazuji na projekt CS Unplugged od novozélandská University of Canterbury). Pro děti ze škol, kde se učí matematika podle Hejného metody, se nejedná o žádnou novinku. Hned v tom viděly pohádkovou zemi Biland, kde se platí A groši a B groši.

Opakování a vzory

Elementární schopností programátora je rozpoznávání opakovaní a vzorů. Ono se vám to asi nezdá, když vzory vidíte všude, ale je to velký skok v abstrakci, místo krok krok krok psát opakuj 3x krok. U pokročilých programátorů je zase problém s pochopením, že duplicita je mnohem levnější než nesprávná abstrakce, ale držme se při zemi. To je jako s pravidly fotografování - nejdřív se je musíte nadrtit a pak je (máte-li patřičný kreativní důvod) teprve můžete začít porušovat.

Vezměte cokoliv barevného, čeho máte doma hodně, a připravte řady, které budou mít za úkol doplnit.

Hledejte materiály pro výuku vzorů v matematice.

Hodiny jsou skvělý příklad nejen na modulo. Nepříjemně mě překvapila doplňující úloha, jak moc jim dal zabrat převod mezi analogovým a digitálním formátem.

O IQ testech si můžete myslet cokoliv, ale je to výborná studnice úloh na opakování a vzory. Děti mají tendenci řešení tipovat, proto se jich ptám, proč zvolily právě danou možnost. Navíc ostatní pokouším, zda souhlasí nebo jsou naopak proti.

Ladění

Máme krásně hnusné slovo debuggování, vlastně ladění. Identifikace chyby v kódu je jedna z nejobtížnějších činností. Bloková schémata můžete rozebrat i na papíře. Připravil jsem si rozhodovací schéma, vzal hrací karty a nechal je krokovat.

Nebo mějme bludiště…

…spolu s nabídkou možností, ze kterých mají vybrat správné řešení.

Případně sáhněte po šachovnici. Představivosti se meze nekladou.

Datové struktury a algoritmy

Dostáváme se ke komplikovanějším tématům.

Vysvětlíme si, že počítače jsou sice (zatím) hloupé a dělají jen to, co jim řekneme, ale není nutné si ukládat každý pixel zvlášť, že můžeme využít základní komprese. Naklikejte si vlastní obrázek.

Podobně funguje i komprese textu (využil jsem anglického originálu, jako cvičení v cizím jazyce dobrý).

Nemyslete si, že hrajeme poker nebo vykládáme pasiáns, ale karty jsou vhodný nástroj, protože jsou po ruce. Využil jsem je i pro demonstraci kódování pro detekci a korekci chyb.

Analogicky to funguje s kontrolní číslicí čárového kódu.

Obligátní t̶ř̶í̶d̶ě̶n̶í̶ řazení. Diagram můžete křídou nakreslit na hřiště nebo fixou na prostěradlo, děti pak reprezentují jednotlivá čísla a navzájem se s̶e̶t̶ř̶í̶d̶í̶ seřadí.

Kryptografii pravděpodobně uvedete na Caesarově šifře.

Teorii grafů předvedeme na obci Blátov.

Bobřík informatiky nově umožňuje připravovat si vlastní sady testových otázek.

Elektronika

Sice jsem absolvoval FEL ČVUT, ale ohledně elektroniky se necítím silný v kramflecích. Proto kudy chodím, doporučuji knihu Martina Malého - Hradla, volty, jednočipy.

Existují elektrotechnické stavebnice jako Boffin či různé čínské klony, pro které jsem si připravil polovodiče v kroužku programování.

Lze demonstrovat, jak funguje mechanický počítač Turing Tumble.

Měkké dovednosti

Z konference učIT jinak jsem si odnesl úlohu stavění domečku, je to taková alternace na tichou poštu. V trojici byl jeden stavitel, jeden posel (který nemohl stavět, model neviděl) a jeden pozorovatel (na druhé straně místnosti, mluvil s poslem, viděl model). Měli za úkol postavit domeček podle vzoru, přičemž cílem cvičení bylo ukázat, jak obtížná je komunikace.

Závěr

Metodicky se mi osvědčilo zařazovat aktivity bez počítače. Dovolí vám to soustředit se pouze na potřebnou látku a nerozptylovat se technikou. Rovněž pro dynamiku hodiny je vhodné střídat aktivity. Rozhodně nemusíte vymýšlet nic vlastního, materiálů existuje nepřeberné množství, stačí je pouze vyhledat, nastudovat a případně mírně adaptovat. Samotné CS Unplugged by vám mělo vystačit na dost dlouho.

Související

Francouzská elektromobilita 90. let a přestavby (+video)

21.
listopadu
Jiří Zima
Moje kratochvíle v podobě nezištného zájmu o elektromobilitu se posunula na novou úroveň, když mi minulý týden vyšel velmi technický článek o starých elektromobilech z Francie v časopisu Svět Motorů. Jenže papír nepojme všechno a v rámci mého obcházení nadšenců jsem občas zapnul kameru. Když jsem teď některé záznamy procházel, došel jsem k závěru, že by byla velká škoda něco […]

Weekly #185 - AlmaLinux 8.5, LXD 4.20, Lighthouse 9.0, Windows 11 SE

19.
listopadu
Fero Volár

Technológie

UX & Service design

Social media & marketing

Startupy & biznis

Spoločnosť

Kniha týždňa

Milan Kundera - Nevedomosť

Weekly #185 - AlmaLinux 8.5, LXD 4.20, Lighthouse 9.0, Windows 11 SE

Weekly #185 - AlmaLinux 8.5, LXD 4.20, Lighthouse 9.0, Windows 11 SE

Melancholik Milan Kundera sa v nesentimentálnom ľúbostnom románe Nevedomosť aspoň v myšlienkach a pocitoch vracia do Československa, ktoré voľakedy musel opustiť. Irena po ruskej okupácii v roku 1968 emigrovala do Francúzska. Josef sa rozhodol o rok neskôr pre ten istý krok, no vybral si Dánsko. Po dvadsiatich rokoch sa náhodne stretnú na letisku v Paríži, obidvaja letia do Prahy na krátku návštevu. Aké bude ich stretnutie? Čo ich čaká v niekdajšej domovine? Cesta vedie do minulosti, k starým priateľom, rodine, na miesta, ktoré mali kedysi radi, no už ich takmer nespoznávajú. Vedeli by sa tu ešte cítiť ako doma? A kde je ich skutočný domov?

Sleduj ma na goodreads.com/FeroVolar

SPIR uspořádal pro europoslance workshop, aby varoval před některými pozměňovacími návrhy k DSA

SPIR uspořádal pro europoslance workshop, aby varoval před některými pozměňovacími návrhy k DSA tereza.tumova@… Út, 11/16/2021 - 15:35
Tisková zpráva

Praha 16. listopadu 2021 – Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) se snaží korigovat dopady nově vznikající regulace internetového prostředí v EU na český trh. Proto uspořádalo pro české a slovenské zástupce Evropského parlamentu již druhý workshop, na kterém členové sdružení představili europoslancům konkrétní příklady dopadu regulací na české podniky

Na půdě Evropského parlamentu (EP) se aktuálně projednává návrh Evropské komise známý pod názvem Akt o digitálních službách (Digital Services Act, DSA). DSA má za cíl zlepšit mechanismy, na jejichž základě se odstraňuje nezákonný obsah a umožnit silnější veřejný dohled nad online platformami, zejména nad těmi, které oslovují více než 10 % obyvatel EU. V souvislosti s některými kompromisními pozměňovacími návrhy EP hrozí tuzemským firmám neúměrný růst nákladů na zajištění nových povinností.

Setkání se zúčastnila také místopředsedkyně Evropského parlamentu a stínová zpravodajka DSA Dita Charanzová /RENEW/. Členové SPIR upozornili zejména na hrozbu rozšíření systému pro stížnosti (čl. 17) a možnosti mimosoudního řešení (čl. 18) na kohokoliv, kdo z nějakého důvodu podal provozovateli stížnost, třebaže se ho rozhodnutí provozovatele nijak netýká. Taková změna by vedla ke skokovému nárůstu stížností. SPIR se také vymezil vůči návrhům zákazu cílené reklamy, neboť je tato oblast již dostatečně pokryta legislativami GDPR a ePrivacy, nevyřeší problém dezinformací a poškodí konkurenceschopnost evropských digitálních podniků. 

SPIR bude i nadále pokračovat v dialogu s Evropskými institucemi a cení si otevřenosti vůči tuzemskému digitálnímu průmyslu. Dle původního plánu měl Evropský parlament ukončit projednávání DSA v průběhu prosince, nicméně vzhledem k aktuálnímu zpoždění se SPIR aktivně připravuje na možné projednávání tohoto aktu v rámci českého předsednictví Radě EU.

 

 

Nic moc univerzální USB-C dokovací stanice i-tec

14.
listopadu
Jiří Zima
USB-C už mám doma na celé řadě notebooků a už delší dobu jsem přemýšlel, že by se mi doma hodil univerzální USB-C dok. Původně jsem si chtěl jen koupit další napájecí zdroj s konektorem USB-C, ale nějak se stalo, že jsem odešel s touto dokynou, ke které je adaptér přibalen. Kupování podobných no-name zařízení má vždy […]

Ohodnotili jste přednášky z OpenAltu 2021?

13.
listopadu
OpenAlt z.s.

Moc jsme doufali, že dokážeme letošní konferenci uspořádat naživo, a že loňský rok zůstane výjimkou. Bohužel byla čísla neúprosná a během prázdnin bylo nad slunce jasné, že pořádat v listopadu velkou akci pro několik set lidí by byl nezodpovědný risk. Proto jsme se už v létě rozhodli zopakovat jednou osvědčený online formát.

Tags: 

Letošní Wikiměsto se koná v Třeboni! Po roční pauze dorazí wikipedisté do Jižních Čech

12.
listopadu
Wikimedia ČR

Již o tomto víkendu by několik tvůrců české Wikipedie mělo navštívit jihočeskou Třeboň. Pod záštitou starosty města, PaeDr. Jana Váni a ve spolupráci s Městskou knihovnou v Třeboni budou dobrovolníci psát nové články o městě. Na místě budou mít k dispozici všechny zdroje. Fotografický tým potom zajistí dle Wikidat dokumentaci všeho potřebného po městě a okolí.

Letos padla volba na jihočeskou Třeboň. Wikiměsto se zde mělo uskutečnit již loni, nicméně bylo kvůli pandemii koronaviru odloženo na neurčito. Mezitím se konalo i seniorské Wikiměsto v Týně nad Vltavou. Volba Třeboně byla jasná – město má ohromné historické dědictví – ať už v podobě různých historických osob, kulturních památek (chráněné jsou téměř všechny domy v historickém jádru města) nebo řemesel. Ve srovnání s řadou obdobně velkých měst v celém kraji statisticky vyniká. A nejen podle dat… jen těch rybníků okolo města! A přírodních památek! To vše vypadá krásně – na Wikipedii jsou ale v tomto směru spíše bílá místa (červené odkazy) než encyklopedický text.

Rozhodli jsme se to proto změnit. Wikiměsto začne v pátek odpoledne kulturním programem. Naši dobrovolní editoři a fotografové navštíví místní vodárenskou věž s galerií, místní muzeum v radniční věži a divadlo. V sobotu potom v městské knihovně v Třeboni usednou k tvorbě článků týkajících se samotného města. Paní ředitelka knihovny Vlasta Petrová nám přislíbila přístup k hodnotné literatuře. Publikace nabídlo zapůjčit i místní informační centrum. Večer si potom ukážeme v centru města jak se dělá noční focení. Co se nestihne napsat v sobotu dokončíme ještě v neděli dopoledne.

Očekáváme, že akce pomůže kompletně proměnit přítomnost Třeboně na české Wikipedii. Vnímáme ji jako vzájemně prospěšnou – Wikipedie získá na místě nové články z tak široké oblasti, jakou je místopis a město Třeboň jistě ocení, že o něm bude více na jednom z nejnavštěvovanějších webů současnosti. Na tuto skutečnost koneckonců poukázal deník The Guardian.

Wikiměsto je „stálicí“ aktivit spolku Wikimedia Česká republika už poměrně dlouho. Příběh začal v Přibyslavi v roce 2014, od té doby jsme pokračovali obdobnými akcemi v Hustopečích, Mariánských lázních, Litovli, Kopřivnici a Litomyšli. Akce je financována z komunitních minigrantů spolkem Wikimedia Česká republika.

The post Letošní Wikiměsto se koná v Třeboni! Po roční pauze dorazí wikipedisté do Jižních Čech first appeared on Wikimedia ČR - blog.