Donedávna jsme podléhali klamu, že nepřítelem pro “Svět, Jak Ho Známe” (tj. pro systém, ve kterém žijeme a máme ho s výhradama rádi, rozhodně radši, než jiné systémy) jsou různí “vlastenci”, “orteláčci”, “konvičky” a “slušní lidé”, navíc podporovaní z Ruska.

Tyhle obskurní party chtějí bránit to, co si myslí, že mají a že má cenu, ačkoli se o výběru těch věcí a o způsobech obrany můžeme domnívat, že jsou bizarní, obskurní, až blbé. My si o nich myslíme, že jsou jednoduší, ale věříme, že dialogem a pozitivním příkladem překonáme nedorozumění.

Oni nás nemají rádi, protože tuší, že si o nich myslíme, že jsou hloupí… Bohužel z jejich úhlu pohledu jim taky splýváme s takovým tím davem nalevo. Ti jimi taky pohrdají, jsou velmi pro multikulturalismus a proti těm hodnotám, co si domobranci hodlají domobránit.

Jenže, moji milí…

Náš problém nejsou orteláčci, flaztenci a jiní “stopimigracaci”. Těm se jedná o to jejich. Naším problémem je dav nalevo, kterému se nejedná o to jejich, ale o to naše. Oni nechtějí bránit svoje (zatím svoje nemají), oni chtějí hlavně zničit to naše, protože to je (jak nám opakují) špatné! Tak špatné, že i když to zlepšíme, tak to bude pořád špatné, protože to je špatné od základů!

Jsou v tom mnohem efektivnější než ortelové. Ti jsou ve své vypjatosti spíš směšní, tihle jsou zaťatí a odhodlaní — však komunistické heslo “nemáme co ztratit, jen svoje okovy” jedou furt.

Chvíli jsme si možná mysleli, že když nechceme xenofobii a primitivismus, že vlastně jsme s nimi na jedné lodi. Nejsme, nebyli jsme a nebudeme: jsme třídní nepřítel, jsme “privilegovaní narozením”, cokoli uděláme, uděláme špatně, a někdo zleva nám to vždycky rád oznámí.

Nejsou hloupí, proto dokážou narušit řád mnohem efektivněji než parta domobranců. Zatímco intelektově nízkovoltážní flaztenec pořvává v autě, mává pěstí a obchází řeporyjskou pamětní desku, takže se občané, svolaní obecním rozhlasem, mohou přijít podívat na jeho vystoupení, levý aktivista, leftivista, píše do novin velmi kultivovaným stylem, obsypává to cizími slovy, cituje kapacity, anebo popřípadě velmi autoritativně říká, jak věci jsou a jak mají být (totiž tak, jak to říká) a co je špatně (my a to zřízení, co máme rádi).

Photo by Maria Oswalt on Unsplash

Jejich nejsilnějšími zbraněmi jsou elokventnost a schopnost agendasettingu.

První zbraň je výmluvnost. Levý aktivista či aktivistka vás uargumentuje, či spíš uštěká, protože zatímco vy se snažíte, abyste náhodou nebyli příliš kategoričtí, snažíte se třeba věci nahlížet z více úhlů, za každým tvrzením říkáte “za konkrétních podmínek”, “pokud je mi známo”, “nejčastěji”, “podle výzkumů” a tak dál, leftivista vám oznámí, že cokoli, co se mu z vašich argumentů nelíbí, je tím, že vy (ano, vy osobně!) jste misogyn, šovinista, xenofob, rasista nebo cokoli podobného, což tedy dokazuje, že se mýlíte. Q. E. D.

Používají takzvanou mateřskou argumentaci: “Proč to tak je? Protože jsem to řekla!” Diskusní tchořovina par excellance, proti které není racionální obrany. Například vám řekne, že jste privilegovaní. Necítíte se tak? No, ale jste, a denně využíváte svých privilegií! Je to tak, protože jsme to řekli, a řekli jsme to proto, že to tak je! A vy, protože jste v jádru nekonfliktní člověk, začnete přemýšlet nikoli o tom, z jakého titulu bere nějaká píča tu drzost vám něco takového vůbec říkat, ale defenzivně mudrujete o tom, jestli byste se neměli zbavit něčeho, co pro vás vybojovali vaši předci, protože to je vaše nezasloužené privilegium!

Co na to ale chcete říct? Správná odpověď je “však ty jsi taky privilegovaný a zajištěný spratek spořádaných rodičů ze západu, který má díky tomu nenáviděnému systému materiální zajištění i svobodu dělat a říkat cokoli, tak se netvař, že jsi sežral Gándhího prostěradlo, ty tupé koště!”

Ne, neřeknete na to nic a postavíte se do obranné pozice. Jakmile na ně zkusíte totéž, tak si vás dají jako rozcvičku v demagogii: to vy nálepkujete, hovoříte ad hominem, zkrátka vás obviní ze všeho, co dělají, a obratem se postaví do role “jémine, jémine, podívejte se, jak na mne zle a hnusně útočí”.

“Ale vždyť to je pravda,” říkáte si — a zapomínáte na to podstatné: Třídní boj a zničení kapitalismu je pro leftivistu nejvyšší cíl, a k jeho dosažení lze fašisty (to jsme v jejich slovníku my) podvést, klamat, osočit z čehokoli…

A tak vám budou do očí tvrdit, že to neříkají, nebo že jste si vykonstruoval protivníka, se kterým bojujete. Možná i meme udělají, jak bojujete se svou fikcí levičáka. Budou vám tvrdit, že nikde nikdo nechce, třeba, zrušit kapitalismus, a když vytáhnete citace, řeknou, že to není podstata toho konkrétního hnutí. Nazvou vás primitivním antikomunistou. Pak paranoikem, co všude vidí spiknutí. Budou vypadat velmi důvěryhodně, jen drobné, opravdu drobné detaily prozradí, že něco nesedí.

Navíc vždy vystartují jako první, takže vaše reakce bude vždycky slabší, pomalejší, vynucená, a i když si hozené bláto a plivnutou slinu utřete, budete vždy ti ohození a poplivaní. A pokud se jim postavíte nějak intenzivněji, mají na to osvědčené postupy difamace… Jednotlivec totiž není překážka.

Druhá zbraň, agendasetting, s tím souvisí. Abyste mohli být první, musíte být ti, kteří o věci začnou mluvit. Jakmile začínáte, tak určujete, co do tématu patří a co ne.

Metody agendasettingu jsou stále stejné: najednou se vynoří téma, zdánlivě odnikud, a celá scéna ho začne řešit. Máte pocit, že to téma rezonuje velmi silně. Stejně jako si dezinformační servery přebírají jednu zprávu navzájem, a tím ji zesilují a zvyšují její reputaci (“tohle už jsem někde zahlédl”), tak i tady se téma protočí v pěti nezávislých kulturních revue, pak se o tom mluví na workshopech v autonomních kulturních centrech, no a nakonec to dostanou mainstreamová média z několika směrů:

• Welcome pack v podobě “přeloženého článku od odbornice XYZ z americké univerzity, která hovoří o…”
• Shame pack v podobě “celý svět hovoří o …, zatímco česká (zaprděná a provinční) média mlčí!”
• FOMO pack, nejčastěji “Společnost PQ také reaguje na světové téma číslo jedna, totiž …, takže se rozhodla připojit k hnutí This Week Better People Support Our Move!” A novinář, hledající podrobnosti o Světovém Tématu, narazí jak na stříbrném podnosu na Welcome pack.

A jakmile se z takzvaného tématu číslo 1 stane opravdové téma číslo 1, má leftivista vyhráno! Díky obrovské probuzené mase, která přijala problém i řešení (a řešení je vždycky, to si všimněte, nutnost omezit nějakou svobodu, pokrok nebo pohodlí), se najednou společnost cítí provinile. (O tomhle se orteláčkům ani nesní…)

Jakmile se společnost cítí provinile, začne se trestat a kát, protože se bojí, že kdo nepůjde cestou veřejného pokání, na toho zaútočí. Všimli jste si? Veřejné přihlašování se k čemusi nebo distancování od čehosi, veřejné přísliby, sypání si popelů na hlavy, bojkoty těch, co neudělali totéž, tohle všechno… Z historie víme, že sto veřejných příslibů, přihlášení a distancování kvůli klidu nakonec vždycky skončí stejně. Žádný komunista totiž neušetřil továrníka, i kdyby buržoust rozdal svůj majetek odborářům, kolportoval Marxovy spisy a chodil dělníkům vařit!

Však jen řekni, že jsi s námi, dej to najevo, a necháme tě! Už nás jdou miliony, tak si uvědom, že když budeš proti, uvláčíme tě. Pro tebe to bude problém, protože ty nechceš být vláčen a zabývat se štěkajícím davem, ty chceš klid. Ale pro nás to je brnkačka, protože my chceme tvůj klid rušit! Tak nám přitakej, nebo se na tebe zaměříme.

Do rozkolísané společnosti se pak snadno imputují myšlenky na omezení práv, omezení svobod, změnu systému — tedy jejich slovníkem “vylepšení systému” v zájmu větší spravedlnosti pro utlačované a zmenšení rozdílů ve společnosti…

Photo by Tania Malréchauffé on Unsplash

Demokracie je v dlouhodobém horizontu evolučně výhodná, ale krátkodobě je naprosto bezmocná proti cílené demagogii. Zkrátka když se někdo rozhodne využít všech demokratických možností a svobod k tomu, aby ldemokracii zrušil a nahradil třeba “vědeckou spravedlností”, podaří se mu to.

Leftivismus je reálné nebezpečí pro status quo, mnohem větší než flaztenci. Vy i já jsme, pravděpodobně, lidi, kteří nejsou konzervativní ani nechtějí zabetonovat stav, jaký je právě teď. Jenom máme, aspoň tedy já, jinou představu o vývoji: postupnými kroky, vždy důsledně vyvážené přínosy, rizika, povinnosti a svobody.

Já vím, to slovo svoboda, kdekdo si jím vytírá kušnu a posmívá se, že kdo chce svobodu, tak ve skutečnosti chce beztrestnost pro svoje řádění, ale to je jen manipulace ve snaze diskvalifikovat celou diskusi.

Photo by elCarito on Unsplash

Kašlete na boj s národoveckou frontou. Je naprosto minoritní. Mnohem zásadnější je reálně destabilizující partyzánská fronta leftivistů.

Jeden každý z nás nemá šanci je zastavit nebo zabrzdit, navíc vám hrozí nebezpečí reálných škod, kterým se stěží brání stejným způsobem (však zkuste leftivistovi zničit kariéru). Jediné řešení je v důsledné ignoraci. Ignorujte jejich témata, jejich výzvy, nešiřte je, nediskutujte o nich, nesdílejte jejich výzvy, blokujte je…

Zcela vážně. Můžete se od hlavy po paty popsat heslama, půl dne klečet na levém koleni, půl dne na pravém, bičovat se za otrokářství, ale je to úplně jedno, protože dnes nejde o otrokářství. Nejde ani o černé, ani o bílé, ani o indiány, ale ani o ženy, ani o klima — jde o to zničit západní styl života a model demokracie. Vy jste jen pěšáci v téhle hře.

Až bude za námi ten další velký průser, ohlédneme se a uvidíme, kdo nadšeně uvěřil karlínským klukům řeči o spravedlivé společnosti, kdo pomáhal budovat nový, lepší svět, kdo podepisoval dopisy, žádající tresty pro fašistické zrádce, kdo se podílel třeba jen tím, že chodil agitovat pro vznik JZD…

A pak jim to všem odpustíme, protože jsme hrozně spravedliví kokoti!

Před třemi lety jsem si jako pracovní počítač pořídil Dell XPS 13 a pochvaloval si, jak funguje s Linuxem. Jedná se o model, který je pro Dell takovou výkladní skříní podpory Linuxu. Nyní se mi do rukou dostal zbrusu nový letošní model XPS 13. Jaké s něj mám první dojmy, v čem je jiný v porovnání s tři roky starým modelem a jak na něm běží Linux?

Nedávno jsme oznámili spolupráci s Lenovem, které se chystá předinstalovávat Fedoru na vybrané modely Thinkpadů. To ale neznamená, že bychom přestali spolupracovat s Dellem. Pořád s ním úzce spolupracujeme ve vývoji hardwarové podpory, certifikaci jejich modelů pro RHEL a jejich vývojáři se také dost zajímají o to, jak na jejich noteboocích běží Fedora.

Když mi vypršela záruka na XPS 13 z roku 2017, zvažoval jsem původně nákup nového X1 Carbonu, na kterém má být k dispozici právě Fedora. Ale v té době ještě nebyl k dispozici a zaváděcí ceny v USA byly opravdu vysoké. Rozhodl jsem se tedy zůstat u XPS 13 a objednat letošní model. U nás v týmu to je rozdělené víceméně na půl. Někdo má Thinkpada, někdo XPS.

Notebook dorazil v elegantní černé krabici, na které se dočtete, že byla z 25 % vyrobena z recyklátu plastu vyloveného z moře. Kromě samotného notebooku je v balení ještě nabíječka, redukce z USB-C na USB-A a jednoduchý návod, který převážně odkazuje na webové stránky s podporou včetně té pro uživatele Linuxu.

Stejně jako u tři roky starého modelu má nabíječka výkon 45 W, ale Dellu se ji podařilo zmenšit na 2/3, takže je příjemně malá. Podporuje standard Power Delivery,  můžete s ní tedy nabíjet další zařízení včetně mobilu. Redukce na klasické USB je potřeba, protože nové XPS 13 je opravdu minimalistické, co se týče konektorů. Nabízí jen dva USB-C/Thunderbolt konektory, jack na sluchátka a čtečku microSD karet.

Důvod je ten, že oproti modelu z roku 2017, je tělo ještě o kus tenčí, takže klasické USB už by se do něj vůbec nevešlo. Mě osobně to moc nelimituje. Málokdy zapojuji něco do notebooku a když už ano, mám v batohu malý adaptér, který má HDMI, VGA, USB-A a ethernet.

Tělo působí ještě prémiovějším dojmem. Ubylo plastu (po stranách) a přibylo kovu. Zlepšil se touchpad a hlavně se zlepšila klávesnice. Ne, že by ta v tři roky starém modelu byla vyloženě špatná, ale že by se mi na ní psalo vyloženě dobře říct také nemůžu. Jednotlivé klávesy se na můj vkus trochu viklaly. Nová klávesnice je větší, má větší klávesy, které působí stabilněji. Nevím, jestli u tohoto modelu Dell využívá svůj nový koncept založený na magnetech nebo se jedná klasický mechanismus, ale zlepšení to je citelné. Snad jen velikost a rozložení kláves se šipkami je takové zvláštní.

Co mě na novém XPS 13 lákalo nejvíc, byl displej. Už u předchozího modelu, který jsem měl, byl displej výborný. Rozlišení 3200×1800, výborné podání barev a využití prostoru (po třech stranách minimální rámečky). Letošní model jde ale dál. Redukuje pruh pod displejem na minimální okraj a místo prázdného místa přidává výšku displeje. Nesl jsem nelibě, když před 10 lety nastal trend displejů s poměrem 16:9. Výrobci argumentovali, že je to lepší poměr pro sledování filmů, ale skutečným důvodem bylo to, že při stejné úhlopříčce mohli dělat menší displeje. No a nový Dell se vrací k poměru 16:10! S rozlišením 3840×2400, což dělá na notebooku těžko uvěřitelné DPI 338 (model z roku 2017 měl DPI 276). Rozdíl v rozlišení už je těžko poznatelný, ale prostor na výšku navíc, je super.

2017 vs 2020

Plocha displeje je znatelně větší, přitom tělo notebooku menší (zhruba o půl cm na šírku a o jeden cm na délku). Těžko budete na trhu hledat notebook s lépe využitou plochou víka. A to se ještě Dellu podařilo do horního tenkého rámečku dostat webkameru a čidlo na intenzitu světla (pro automatické nastavení podsvícení). U předchozího modelu byla webkamera umístěná pod displejem a zabírala člověka zespodu, což patřilo mezi nejčastější výtky.

Nové XPS 13 obsahuje desátou generaci Intel Core, konkrétně procesor i7-1065G7. Oproti modelu z roku 2017, který měl pouze dvoujádrový procesor, má ten letošní čtyřjádrový. To už by mohlo posloužit i náročnějším vývojářům. Můj notebook má 16 GB RAM, což je stejně jako u předchozího, ale nově Dell nabízí až 32 GB. To je u ultrabooků pořád docela výjimka a mělo by to opět stačit i těm nejnáročnějším uživatelům (pokud zrovna nevyvíjí třeba SAP Hana). Velikost disku je 1 TB, což mi ze všech parametrů přijde pro moje potřeby nejvíc naddimenzované. Už předchozích 512 GB jsem nedokázal naplno využít.

Kapacita baterie je 52 Wh a při běžném kancelářském provozu s WiFi z ní dostanu nějakých 8-10 hodin s výchozími volbami ve Fedoře a bez žádných optimalizací. S nimi se můžete dostat přes 10 hodin. Výdrž je tedy podobná jako u modelu z roku 2017. Na základě toho odhaduji, že varianta s FullHD displejem, který má nižší spotřebu, se může dostat až někde k 15 hodinám.

A jak nové XPS 13 funguje s Fedorou? Jedná se o řadu, u které se Dell dlouhodobě snaží, aby výborně fungovala s Linuxem, takže jsem nečekal žádné problémy. Vše funguje bez problémů až tedy na dvě věci:

• čtečka otisků prstů od Goodixu, kterou Dell už několik let osazuje do svých notebooků, pořád nemá ovladač pro Linux a není ani jasné, jestli někdy bude mít, takže otiskem si Fedoru na XPS 13 prostě neodemknete. V tomto má navrch Lenovo, které dokázalo donutit Synaptic, aby pro jejich čtečky ovladače do Linuxu dostalo.
• notebook se nevypíná. Systém se ukončí, ale notebook dál běží s černou obrazovkou. Je potřeba ho ukončit přidržením „power“ tlačítka. Údajně se tato chyba objevila s aktualizací na firmware 1.0.7, já mám 1.0.11. A zmizela s aktualizací kernelu na verzi 5.6.11. Já mám 5.6.19 a 5.7.6 a problém u mě pořád přetrvává.

Musím říct, že po hardwarové stránce je letošní XPS 13 opravdu špičkový stroj ve své kategorii. Už s modelem z roku 2017 jsem byl hodně spokojený a u letošního modelu jsou prakticky všechny drobnosti, které mi na předchozí generaci vadily, vyřešené. Zvlášť displej je fantastický – velikost vůči velikosti těla, 16:10, rozlišení, barvy… Dalo by se říct, že tuto řadu dotáhli téměř k dokonalosti. Co se týče podpory Linuxu, tak zamrzí nefungující tečka otisků prstů. Lenovo se seriózní podporou Linuxu teprve začalo a fungující čtečku už má, Dell si to nebyl schopný zajistit ani za ty roky. Že se notebook nevypíná, považuji za momentální chybu, která se snad brzo vyřeší. Jeden kolega v týmu přišel z Dellu a dal mi kontakty na lidi, kteří v Dellu podporu Linuxu řeší, tak je plánuju s tímto problémem kontaktovat.

Technológie

• Elevator.js fixes those awkward "scroll to top" moments the old fashioned way
• Is WebP really better than JPEG?
• Nginx UI
• An Overview of Scroll Technologies
• Instant PHP quality checks from your console
• curl ec2.shop
• Introducing Amazon Honeycode – Build Web & Mobile Apps Without Writing Code
• PHP 8.0.0 Alpha 1
• Pkg.go.dev is open source
• Linux sysadmins want to know: Where did my disk space go?
• Put your bash code in functions
• Flatseal is a graphical utility to review and modify basic permissions from your Flatpak applications
• aviary.sh - minimal distributed configuration management in bash
• Announcing Perl 7
• PostgreSQL Anonymization On Demand
• How maintenance windows affect your error budget — SRE tips

UX & Service design

• Set of Design Thinking Tools and Methods
• Understanding customer feedback: Why it matters who is saying what
• [Product Management 101: The Value Gap](Product Management 101: The Value Gap?ref=alian.info)
• The 5 Biggest Pains in Website Maintenance
• A Complete Guide to Dark Mode on the Web
• Be Like Water – A Guiding Principle for Consumer Product

Social media & marketing

• 7 best practices for highly relevant email automation
• $0 Marketing Budget? Here Are 10 Creative Ways To Land Clients
• Facebook testuje tmavý režim mobilní aplikace
• Algoritmus Facebooku nově upřednostní původní zpravodajství pocházející z transparentních webů
• 7 kroků k aktualizované a čisté databázi kontaktů
• Facebook zavádí statistiky u komentářů
• Jak funguje reklamní systém na Facebooku?
• Jak vytvořit vlastní podcast – kompletní proces produkce podcastů
• 9 Onboarding Email Templates to Engage New Users

Startupy & biznis

• How to Raise a Seed Round
• Startup-Investor Matching Tool
• 16 Questions for Selling in COVID-19
• Are Our Management Theories Outdated?
• How will the startups created in 2020 be different than startups built before?

Spoločnosť

• I Was Isolated for a Year in Antarctica—Here’s What Surprised Me Most When I Came Back
• The GNU Project is Bleeding Into Microsoft
• Government Bans 59 mobile apps which are prejudicial to sovereignty and integrity of India, defence of India, security of state and public order
• Aj vaša dovolenka na Slovensku môže byť data-driven

Kniha týždňa

Japonsko

Či už plánujete svoje prvé dobrodružstvo, alebo spomínate na jedinečný výlet svojho života, kniha Japonsko vám má čo ponúknuť – je totiž oslavou všetkého japonského a výpravou po tejto úchvatnej krajine. Objavte mestá zaplavené neónmi i nehostinné ostrovy, starodávne tradície aj prekvapivú modernosť. Zistite, čím je japonská kultúra jedinečná, kde ju môžete zažiť na vlastnej koži a ako si popritom osvojiť niečo z múdrosti tejto vzdialenej, exotickej krajiny.

Sleduj ma na goodreads.com/FeroVolar

Pomerne veľa balíčkov v systéme Ubuntu požaduje tzdata ako svoju závislosť. Je to niečo na čom sa môže zaseknúť váš Dockerfile, keď zostavujete Docker image. Spôsobov ako sa s tým dá vysporiadať je viacero, ja preferujem tieto dva.

Prvý potláča interakciu pri tvorbe image pre všetky inštalované balíčky. Čiže v Dockerfile nastavíte

ENV DEBIAN_FRONTEND=noninteractive

Druhý spôsob zase nastaví správnu časovú zónu

ENV TZ=Europe/Bratislava
RUN ln -snf /usr/share/zoneinfo/$TZ /etc/localtime && echo $TZ > /etc/timezone

Výber, prípadne kombináciu nechávam na vás podľa potreby.

Leto je konečne tu. Po dlhšom čase som zašiel cez víkend navštíviť svoju rodinu. Pri večerných debatách mi na českých televíznych staniciach neunikla reklama na Heuréku.cz. Bola asi v každom reklamnom bloku.

Reklama beží v dvoch formátoch v TV a podľa videní na YouTube aj sponzorovaná tam. Prvá má názov Léto v Česku a dobe písania článku mala 1,7 milióna zobrazení. Tá druhá sa volá Využívejte Košík a doťahovala sa na 2,5 milióna zobrazení.

Mňa práve v tej TV zaujali domény (predsa len pracovná „úchylka“), ktoré mali reprezentovať asi e-shopy. Môžem len špekulovať prečo boli práve použité tie čo vybrali, každopádne som rýchlo zistil, že väčšina z nich je voľná na registráciu. Najlákavejšie sú samozrejme tie s najnižšou cenou, ktorá sa používa ako príklad.

Takže som sa „hackol“ do reklamy, tak že som si zaregistroval doménu nejlevnejsi-eshop.cz z reklamy Léto v Česku.

Čo som získal? Asi kampaň s veľmi relatívnym dosahom pre neexistujúci e-shop. Predsa len tie domény sú len taká podprahová informácia. Milión zobrazení na YouTube a asi aj TV. Opäť bullshit, ako keď kupujete reklamu za cenníkové ceny v TV alebo na portáloch. Samozrejme preklikovosť bude minimálna. Ale dobrá historka k pivu.

Ale čo keby som bol konkurencia a takto by som sa pochválil s takýmto promom? Dobrý trolling.

A poučenie? Vidím tu rovno dve – nepodceňujte to čo hovoríte, najmä ak vás to stojí veľa peňazí aby ste to povedali. A náklady na doménu sú smiešne. No a to druhé je skôr také filozofické. Heuréka žaluje Google, za znevýhodnenie v jeho reklamnom/vyhľadávacom systéme. Ako teraz k tomu prídu e-shopy, ktoré na Heuréke sú ale v reklame sa neobjavili? Necítia sa znevýhodnené?

Inak niektoré domény z reklamy sú ešte voľné.

V kroužku programování se snažím prvních deset minut věnovat nějaké aktivitě bez počítače. Jsou znalosti, na kterých byly počítače postavené a které by bylo vhodné znát. Mezi ně podle mě patří například binární kód případně povědomí o polovodičích. Těm jsme se zatím nevěnovali. Předesílám, že nejsme kroužek elektrotechniky a pájení a že děti jsou převážně z prvního stupně. Předpokládám od čtenářů povšechní vědomosti elektrotechniky. Nebudu zabíhat do detailů, spíš chci představit rámec, jak jsem téma polovodičů uchopil. Samotnou aktivitu jsem rozdělil do několika hodin.

Teorie

Jedním z hledisek, podle kterých můžeme na látky pohlížet, je rozdělení na vodiče, nevodiče (izolanty) a polovodiče. Vodičem je například kov, jelikož obsahuje volné elektrony, které vedou elektrický proud. Nevodič je například plast. Děti položily zajímavou otázku, jak je to s vodou (bez přidané soly a volných iontů je to mizerní vodič, ale s napětím ze zásuvky už je to nebezpečné). A pak jsou tu ony polovodiče, které vedou elektrický proud jen někdy, za určitých podmínek. Jedná se například o křemík.

P-N přechod jsem si nechal pro sebe, nebylo cílem je zahltit či dokonce odradit. Opět připomínám, že se mi osvědčila Usborne - Dětská encyklopedie vědy a techniky, ale můžete ukázat obrázky podle svého uvážení.

Stavebnice

U nás na škole je mezi dětmi populární stavebnice Boffin. Co jsem měl tu možnost vidět, jedná se o velmi povedenou stavebnici. Jediné co bych jí vytknul, je cena. Chápu, že neplatíte nominální cenu součástek, nýbrž vývoj a didaktickou podporu, přesto jsem svým dětem hledat alternativu. I proto, že Boffin mají ve škole.

Na AliExpressu jsem hledal klíčové slovo STEM (Science, technology, engineering, and mathematics) a našel tuhle stavebnici. Návod samozřejmě není v češtině (za mě výhoda), ale je to s Boffinem dokonce kompatibilní. Pro potřeby tohoto cvičení jsem ovšem potřeboval Boffin, jelikož ta čínská stavebnice tranzistor neobsahuje.

Dioda

Nejjednodušším polovodičem je dioda, která vede (stejnosměrný) proud pouze jedním směrem. Zapojení byste stejně ukazovali asi na nějakém světle, tudíž si můžeme dovolit sáhnout po speciálním (ale hojném) typu diody a to LED (Light-Emitting Diode) neboli světelné diodě (můžete slyšet označení LED dioda, ale puristé by to odmítli jako pleonasmus).

Ukázka je velmi snadná. Zapojení žárovky nezáleží na orientaci dílu, zato u světelné diody ano.

Když jsem fotografie kroužku sdílel v komunitě lektorů, dostalo se mi připomínek, jak to, že je dioda zapojená na přímo na 3 V. Vlastně mě to ani nenapadlo, tak nějak jsem automaticky čekal, že rezistor je součástí. A taky že ano, viz snímek z rozborky. A co teď didakticky s tím? Jak jsem uvedl v úvodu, nejsme kroužek elektrotechniky, tak mě to netrápí. Díl by asi mohl obsahovat schématickou značku diody i rezistoru, ale pro přehlednost asi vynechali. Možná by to bylo i matoucí. Myslím si, že ideálním řešením by byla schématická značka podle skutečného zapojení a součástka viditelná i bez rozebírání.

Tranzistor

Úvod předchozí hodiny jsem věnoval diodě a teď je tedy řada na tranzistoru. Jedná se o další polovodičovou součástku, spínač spínaný napětím. Je vhodné si nejprve sestavit obvod s klasickým spínačem a pak ho nahradit tranzistorem.

Tranzistor se používá i v zesilovačích. To je vhodné pro zajímavost zmínit, ale my se této oblasti věnovat nebudeme. Nicméně souvislost tu přeci jen nějaká je a to, že pro spínání nám stačí velmi malý proud, což si ukážeme na úloze rozsvícení LED prstem, který jsem vzal v knize Hradla, volty, jednočipy (Martin Malý), kapitola 7.2

Zdroj: Hradla, volty, jednočipy (Martin Malý)

ty dvě kolečka vlevo symbolizují dvě dotykové, které budeme prstem spojovat … Zkuste se dotknout – a co? Nesvítí, že? A když ty plošky spojíte třeba hřebíkem, tak to funguje.

Zdroj: Hradla, volty, jednočipy (Martin Malý)

„Malý proud“ teče z kladného pólu téže baterie do senzoru, tam protéká vaším prstem, zpátky do druhého pólu senzoru, odtamtud do báze tranzistoru, a přes emitor ven a do baterie.

Pozor! Pokyn pro vyučující: Mluvíme tu o malém proudu, což je zajištěno právě odporem prstu. Připojíte-li emitor na přímo, poteče proud převážně touto větví, jelikož LED má předřazený rezistor. Vytvořili byste tak spojení na krátko a hrozilo by, že součástku nenávratně poškodíte.

Vyobrazené zapojení využívá tranzistor NPN. PNP by se spínal záporným napětím. Podrobnosti jsou nad rámec tohoto článku a doporučuji případně nahlédnout do odkazované literatury.

Relé

Tady jsem trochu cestoval v prostoru a čase. Relé není polovodič a předcházelo tranzistorům. Na hodině jsem nezvládl ukázat, jelikož vypukla krize s virem Covid-19. Hledal jsem součástku, kde by bylo vidět do střev. Na AliExpressu jsem nenašel nic lepšího než tohle. Potíž je, že vyžaduje napětí 12 V, což je víc než s čím běžně pracuje Boffin. Aby si člověk přibalil trafo.

V zásobě mám nápad, že relé věnuji celou hodinu a prostě si ho vlastnoručně vyrobíme. Ale jak říkám, zatím to není vyzkoušené.

Závěr

Děti mají celkem jasnou představu, co je to vodič a izolant. Snadno přijmou i téma polovodičů. Což se ukázalo na hodině, kdy už jsme se chtěli věnovat tranzistorům, byly schopné spolužákům, kteří minule chyběli, diodu vysvětlit sami. Bez praktické ukázky by to bylo teoretizování k ničemu. Děti práce se stavebnicí baví.

Související

• Hradla, volty, jednočipy (Martin Malý)

V pátek 26. června proběhla členská schůze v restauraci U Balbínů v Praze. Následující článek shrnuje to podstatné, ze shrnutí, kterého se ujal Pavel Šnajdr.

Co se událo v roce 2019

V roce 2019 jsme prakticky nerostli, protože na naší infrastruktuře s OpenVZ nefungoval Docker. Lidi dnes nechtějí adminovat servery, chtějí mít vše na jedno kliknutí. Začali jsme ale přecházet na vpsAdminOS, kde už s Dockerem není problém.

Příjmy v loňském roce činily 6,8 milionů korun a výdaje 6,7 milionů korun. Snažíme se to nepřehánět s výdajovou stránkou, abychom měli rezervu. Stejně tak netlačíme na členy se splatností, protože současná situace je složitá. Výdaje jsme vloni snížili o konference, na kterých jsme omezili účast.

Podívejte se na aktuální fotky ze serverovny a obrázky z členské schůze. Můžete si také stáhnout audio nahrávku z členské schůze.

Spolek splácí půjčku jeden milion korun od jednoho z členů, doplaceno bychom měli mít v říjnu 2021. Koupili jsme za to tři nové servery. Nekupujeme nové servery, ale bazarové, dává nám to větší smysl. Zatím vyčkáváme, jak se vyvine trh, jestli bude dávat smysl do budoucna kupovat AMD nebo ARM.

Stále platí, že se chceme přiblížit k živnostenskému oprávnění, registraci k DPH a certifikaci. Chceme firemní zákazníky účtovat lépe, aby si nás mohli dávat do nákladů, což v případě členských poplatků nemůžou. Dáváme dohromady účetnictví, po předchozím účetním zůstala spousta problémů. Už se blížíme do finále. Není rozhodně v plánu zakládat servisní organizaci a komercionalizovat se, spolek zůstává stále nás všech a tak to zůstane.

Oznámili jsme, že každý člen dostane jen jednu IPv4 adresu. Nechystáme se k žádným dramatickým krokům, nebudeme odebírat adresy současným členům a k něčemu podobnému budeme nuceni zřejmě až v roce 2024. Chceme si do té doby zvyknout na proxy, protože to bude časem cesta, jak se připojit ke starému IPv4 světu. Nechceme z adres dělat obchodní artikl, ale chceme dát šanci novým členům získat v budoucnu adresu.

V loňském roce se podařilo připravit plugin pro Terraform, který umožňuje jednoduše konfigurovat a udržovat infrastrukturu, dále vznikla podpora pro dvoufaktorovou autentizaci s TOTP. Postupně jsme část infrastruktury převedli do NixOS. Není to zdaleka všechno, ale co máme na NixOS, to máme zveřejněné na GitHubu.

Díky tomu jsme zinventarizovali náš hardware, všechny informace jsou na naší knowledge base. Máme také 10GE páteřní síť a nové hraniční routery od Dellu.

V Praze už máme v datacentru tři racky, do samostatného racku jsme přesunuli backup server a NAS. Získali jsme tak místo pro switche ve dvou hlavních racích, k tomu třetímu vedeme jen kabeláž.

Velkým projektem je vývoj vpsAdminOS, což je náš vlastní operační systém pro provoz kontejnerové infrastruktury. Dnes je to jeden z nejlepších způsobů, jak provozovat kontejnery. V kontejnerech už podporujeme LXD, Docker, NFS, Ceph a kernel message buffer (dmesg).

Máme vlastní patche: 49 v linuxovém jádře, 14 v ZFS a 5 v LXC. Nezvládáme je ale dostat do upstreamu, chybí nám testy, bez kterých nám to nikdo nepřijme.Potřebujeme oslovit lidi, kteří se chtějí naučit něco nového, aby nám s vývojem pomohli.

Plány na rok 2020 a dál

Původně jsme chtěli pracovat také na novém rozhraní pro vpsAdmin, ale to vyžaduje nějakého šikovného člověka, který chce dělat uživatelské rozhraní v JavaScriptu. Letos chceme pracovat na zmíněném živnostenském oprávnění, certifikaci a DPH.

Chceme se tím přiblížit ke cloudovému přístupu: když chci něco rychle spustit, chci to udělat okamžitě bez schvalování a dalších problémů. Technicky je to řešitelné, ale musíme to udělat čistě z hlediska finančního úřadu.

Postupně dolaďujeme vpsAdminOS a migrujeme z OpenVZ. Postupně s přidáváním dalších členů přicházíme na různé problémy v jádře a řešíme je za pochodu. Dnes máme čtyři produkční servery, na kterých už běží ostré VPS. Chceme mít přemigrováno do konce roku 2021. Z uživatelského hlediska se po migraci zvýší verze jádra a NFS se připojuje uvnitř VPS a ne z vpsAdminu.

Technológie

• Easily generate .docx files with JS
• Web Scraping in 5 Minutes with Python & Excel
• An intro to Go for non-Go developers
• 5 Myths About Jamstack
• GDPR guide for developers
• Time to upgrade your monitor
• A beautiful, fully open-source, tunneling service - written in pure PHP
• What happens when you update your DNS?
• Rsync 3.2
• The problem with Git flow
• The End of OS X
• Welcoming Safari to the WebExtensions Community
• macOS Big Sur Preview
• Apple introduces macOS Big Sur with a beautiful new design
• Uber Open-Sources Tool to Automatically Clean Up Stale Code
• Containers the hard way: Gocker: A mini Docker written in Go
• Planning on using AWS Step Functions? Think again
• A Basic CI/CD Pipeline for Serverless Apps

UX & Service design

• 11 Habits of Highly Successful Product Owners
• Why Figma Wins
• Onboarding is dead, here comes "Noboarding"
• On racism and sexism in branding, user interface, and tech

Social media & marketing

• A crowdsourced database of cold email templates
• Safari now blocks Google Analytics on sites, new Privacy Report feature shows
• 3 Awesome Digital Marketing Strategies to Boost Your Web Presence
• Instagram testuje dvojitý feed Stories
• YouTube představil nové reklamní formáty Video action campaigns
• 9 Tools/Tips For Generating Epic Content
• Jak založit Business Manager a proč je dobré ho používat
• Instagram reklamu půjde vytvořit i bez propojení s Facebook účtem

Startupy & biznis

• How To Build An Inbound Marketing Machine with Dylan Hey
• Optimizations as a company of one
• ARM Mac Impact On Intel
• Building a Business Continuity Plan

Spoločnosť

• Po stopách kocoura Mikeše. Kraj Josefa Lady vás vrátí do dětských let
• Pražská Španělská synagoga prochází rekonstrukcí
• Tolkien’s mythic plan for England
• My dream dating app has been banned by Apple

Kniha týždňa

Marek Jurkovič, Vladimíra Čavojová a Ivan Brezina - Prečo ľudia veria nezmyslom

História pri ceste za poznaním je bohatá na ľudské omyly. Keď však hovoríme o postfaktuálnej dobe, hovoríme o tom, že badať ústup záujmu o pravdu. Nepodložené presvedčenia sa dnes šíria rýchlejšie ako kedysi a kým ich niekto uvedie na správnu mieru, škoda je už dávno napáchaná. Navyše aj dávno vyvrátené nepravdy sa k nám neustále vracajú zo záhrobia, ako napríklad presvedčenie o plochosti Zeme. Trend ignorovania pravdy má mnoho prejavov, tím slovenských psychológov v tejto publikácii uvádza desiatky príkladov a hľadá cestu, ako v ľuďoch prebudiť kritické myslenie.

Sleduj ma na goodreads.com/FeroVolar

Celý týždeň ma na Facebooku naháňajú platené reklamy, ktoré sa tvária ako od Google. A ponúkajú kupóny na stovky eúr na reklamu v sieti AdWords. Tá bola premenovaná u Google na Ads. Snažia sa imitovať grafiku reklamnej siete Google alebo ju priamo používajú.

Už som nahlásil niekoľko takýchto reklám, zatiaľ bezvýsledne. Našťastie prehliadače ako Google Chrome weby na ktoré kampane smerujú označuje ako nebezpečné a dôvodom je phishing.

Záhadou je ako pri kontrolách Facebooku niečo takéto prejde. Z vlastnej skúsenosti viem, že rokmi overeným profilom nepovolí reklamu za úplné banality, alebo úplne odstaví profil. A takáto reklama pre stránku, ktorá neexistuje ešte ani 24 hodín je povolená.

Alibaba Cloud organizuje v dňoch 8. a 9. júla 2020 online konferenciu s názvom Academy Day zameranú na región EMEA (Europe, Middle East and Africa). Počas dvojdňovej konferencie budu predstavené posledné novinky z portfólia Alibaba Cloud.

Prvý deň je program zameraný na sieťové technológie, Cloud Native riešenia a automatizáciu s nástrojmi ako Terraform a Helm. Druhý deň budu predstavené databázové a AI technológie, riešenia pre Hybrid Cloud a bezpečnosť.

Online podujatia Alibaba Cloud Academy Day EMEA sa môžete zúčastniť bezplatne, stačí sa zaregistrovať. Zároveň môžete získať produkty a služby v rámci trialu na otestovanie.

Rozmohl se nám tu takový nešvar… Lidé velice často píšou na sociální sítě taková slova…

Vlastně ne, tohle by mi vadilo nejmíň. Tohle na mysli nemám. Já si všiml jiných slov:

• “Odstraň si z přátel X. Y.! Lajkuje Okamuru a proruské stránky…”
• “Máš v přátelích Q. Q., který sdílí hoaxy. Pokud si ho neodděláš, budu tě muset zablokovat.”

Chápete to? Jednoho dne vám váš známý na Facebooku, a co známý — klidně i dlouholetý kamarád, napíše, že se díval do vašeho seznamu kontaktů, a že tam máte závadovou osobu. Ergo jste tak trošku závadově načichlí i vy. A on se se závadovými osobami nekamarádí, on je potírá, a bude tedy zapotřebí eliminovat i vás, pokud teda své pomýlení okamžitě nenapravíte.

Máte vlastně velké štěstí, že máte za kamaráda právě jeho, že vám to aspoň řekl, protože kdybyste to nebyli vy, tak by vás bez mrknutí oka zablokoval, odfrendil, a možná i nahlásil… To máte radost, že máte šanci se napravit, že přišlo jen mírné varování, že?

A teď si můžete vybrat: Buď chcete patřit mezi nezávadné lidi, takže sednete, proberete své kontakty jednoho po druhém, prokádrujete si je, jestli jejich smýšlení a lajky jsou v souladu s linií nezávadnosti, a pokud ne, kliknete na “Odebrat z přátel”.

Anebo dotyčnému odpovíte, že je mu rajcenkrecht kulové do toho, s kým vy se stýkáte, že život je takovej a lidi různí a že vám nevadí lidi chytří ani méně chytří, lidi levicoví, pravicoví, že se snesete s každým, a jediný člověk, kterého nesnesete, je nějakej zvadlej čurák, kterej vám hodlá diktovat, koho máte mít, kurva, na Fejsbuku v přátelích! A pak ho pošlete ke všem čertům.

Photo by Jon Tyson on Unsplash

Prej se to začalo dít čím dál častěji. Některé oběti strážců čistoty myšlení to docela těžko nesou, nevědí, jak na to reagovat, ptají se, jestli se s tím někdo setkal — a dozvídají se, že ano.

Je to ironie, že? Zrovna na té straně, která furt hlásala, že nejsme jako oni, se najednou objevují bojovníci tak zapálení, že se chovají přesně jako oni.

Aby bylo jasno: Babiš je zhouba pro národního ducha, Zeman je kandidát na damnatio memoriae, Okamura politický hochštapler, komunisti filiálka Moskvy v parlamentu, proruský aktivisti dílem idioti s užitečností pohříchu spornou, dílem naivní oběti resentimentů — na tom se tu, myslím, plusmínus shodneme.

Neshodneme se možná na tom dalším, totiž že do stejné party patří něco, čemu se docela neprávem říká moderní levice, ve skutečnosti lidi, kterým se nejedná ani o sociální smír, ani o lepší život, ale hlavně a především o boj proti kapitalismu.

Helejte, myslím, že ani zelené, ani lidskoprávní, ani genderové ani žádné jiné podobné hnutí, označované jako levicové, není v základu proti kapitalismu. Chce něco zlepšovat, něco měnit. Ale velmi rychle se k tomu namotají — a možná jsem zaujatý, ale mám pocit, že to jsou pořád titíž — lidé, kteří docela rychle převezmou agendu, zradikalizují ji, odhalí příčinu problému (ta je vždy stejná: kapitalismus) a začnou proti tomu bojovat. Bronštejn — Trockij se v hrobě směje, až se za cepín popadá, se vsadím.

Photo by Florian Olivo on Unsplash

Ono je to s tím bojem proti kapitalismu takové furt na jedno brdo. Vždycky to začne tím, že kapitalismus je fuj, nesvobodný, potlačuje lidská práva ve prospěch vrstvy nejbohatších, a to je potřeba vyvrátit, ukončit, zrušit, zastavit, zničit!

Po fázi 1 následuje fáze 2, totiž nový spravedlivý svět. Jenže je tam takový jeden systémový háček: lidi. Co s těmi, kteří nechtějí nový spravedlivý svět? Nechat je v klidu, ať si pindají a kverulují? To ne, to dělá kapitalismus, a podívejte se, jak se mu to vymstilo. Takové lidi je potřeba převychovat… A sežeru vlastní klobouk, jestli převýchova člověka prostého v člověka nového neznamená systémově jediné: policejní stát, fízlovskou společnost, ideologický dozor a eliminaci závadových.

Ideologický dozor patří k základním pilířům celého toho svinského hnutí. Při dostatečné míře indoktrinace se vždy sami přihlásí lidé, kteří začnou kontrolovat smýšlení ostatních. Nejdřív je začnou upozorňovat na to, že se tohle nemá a tamto nemá a toto by se říkat nemělo a “víš, já ti rozumím, já s tebou souhlasím, ale kdyby se to říkalo, tak by to oni proti nám použili, tak radši… víš jak…”

Pak se z dobrých rad a upozornění stanou dobře míněná doporučení, a z nich plynule takové soft verze veřejných tribunálů, před kterými se budete obhajovat.

Zrovna včera jsem našel naprosto ryzí a krystalicky zářivý příklad: FF UK se připojí k uctění památky Milady Horákové. OK. Některé instituce vyvěsily plakáty, navržené spolkem Dekomunizace, FF UK vyvěsí černý prápor a připravuje nějaké rozsáhlejší připomenutí. OK.

Však o co jde?! Jde o uctění památky Milady Horákové, ne? Svobodomyslné ženy, zavražděné komunistickým režimem. Tak snad je na každém, jakou formu zvolí — jestli postojí se skloněnou hlavou, zapálí svíčku, vyvěsí prapor, napíše článek, nebo třeba bude plakat, trhaje si roucha…

A vidíte, vono ne! FFUK dostává po čuni (z moravského “čuňa”, to není narážka na doménu cuni.cz) za to, že nevyvěsila stejný plakát. A celá tahle pseudokauza se řeší, až tak, že FFUK musí vydávat vyjádření, v celém kontextu neskutečně ponižující:

Filozofická fakulta UK samozřejmě odsuzuje justiční vraždu Milady Horákové spáchanou komunistickým režimem a všechny další zločiny komunismu. Filozofická fakulta UK se samozřejmě plně hlásí k tomu, že komunistický režim v Československu byl „zločinný, nelegitimní a je zavrženíhodný“ a že „Komunistická strana Československa byla organizací zločinnou a zavrženíhodnou obdobně jako další organizace založené na její ideologii“ (viz zákon o protiprávnosti komunistického režimu).

Photo by Tom Pumford on Unsplash

Filosofická fakulta musí vysvětlovat, proč si dovolila zvolit vlastní způsob uctění památky, a musí jako úlitbu ideologickému dozoru z lidu zdůraznit, že samozřejmě odsuzuje… atd.

Jo, přesně tak. Organizátor akce s tím nemá žádný problém, jen kádrováci, kteří se předhánějí v pravověrnosti, spustili zase shitstorm, vyzývají FFUK, ať vyvodí důsledky, žádají vysvětlení…

Tohle je teď největší problém: vypráskat samozvané strážce čistoty přesvědčení tam, kam patří! Důsledně je tam posílat, důsledně jim oponovat, a především: nesklánět se před jejich požadavkem “obhajte se, že smýšlíte správně!” Každý ústupek těmhle kádrovákům je jen posílí.

Je to těžký o to víc, že jsou vlastně naši.

RSS vnímam ako absolutne nadčasový formát a v tomto videu vám prezdradím prečo. Zároveň zistíte, že ho potrebujete aj vy ak vás zaujíma čo sa deje. A prečo je RSS dôležité aj pre tvorcov webov. Nahradili sociálne siete formár RSS, alebo má ešte zmysel?

Technológie

• Running Awk in parallel to process 256M records
• Bootstrap 5 alpha
• I replaced my MacBook Pro with a Raspberry Pi 4 8GB for a Day
• Multi-Master Replication Solutions for PostgreSQL
• Async Python is not faster
• pyinfra automates infrastructure super fast at massive scale
• Introducing the new MongoDB Shell
• Announcing MongoDB 4.4 and MongoDB Cloud
• 7 ways to improve Node.js performance at scale
• A Complete Introduction to Node Buffers
• Web Security 101: Cross-Site Scripting (XSS) Attacks
• Log Monitoring and Alerting with Grafana Loki
• 5 ways to boost your Kubernetes knowledge
• Introducing the new Serverless LAMP stack
• 4 Benefits of Going Serverless
• Loodse becomes Kubermatic and open-sources Kubernetes automation platform
• Kubernetes by the numbers, in 2020: 12 stats to see
• Hard lessons learned about Kubernetes garbage collection

UX & Service design

• Guide Into Types of UI Copy for Mobile and Web Interfaces
• How to choose the best method of usability testing
• Is Dark Mode Such A Good Idea?
• Your First 30 Days as a Product Manager
• A Comprehensive Guide to Notification Design
• What is Developer Experience (DX)?

Social media & marketing

• Marketplace se otevírá firmám a jejich produktům
• Instagram testuje dvojitý feed pro Stories
• 10 tipov, ako zvýšiť predaj cez sociálne siete v B2C aj v B2B segmente
• Facebook upřesnil, jak funguje jeho reklamní systém

Startupy & biznis

• 10 Lessons From The Great Recession, The Crisis That Saved My Startup
• The “Verticalization” of Zoom
• How to Scale Globally as a Niche Startup
• The 20 Best B2B Landing Page Examples of 2020
• Useful Tools for Online Entrepreneurs
• When Is the Best Time to Make a Cold Call?

Spoločnosť

• The Art of Being Alone
• Internet Archive Will End Its Program for Free E-Books
• Why Are There So Many Humans?
• Finally, I Closed My LinkedIn
• Churchill byl nekriticky heroizován, jeho obraz teď dostane na frak, říká historik

Kniha týždňa

Karolína Pauknerová - Krajina mezi pamětí a zapomínáním

Kniha Karolíny Pauknerové odhaluje variabilitu způsobů, jak se paměť stává součástí krajiny, sedimentuje v ní, reprodukuje se i mizí. Na několika příkladech – okolí příbramské silnice, vzpomínání na zaniklé osídlení v pohraničí, megalitické stavby v jižních Čechách – představuje krajinu jako proces, který je spoluutvářen pamětí stejně jako zapomínáním. Být v krajině s sebou nese přemýšlení o paměti, ponoření se do uplynulého času, zakoušení jeho stop i jejich absencí. Bez tohoto ponoření není možné porozumět ani krajině, ani paměti v ní ukryté.

Sleduj ma na goodreads.com/FeroVolar

Určite aj vy máte weby, ktorým nevenujete tú najvyššiu pozornosť a dennu starostlivosť. Je dobré sa im ale venovať aspoň pár krát do roka a vyťažiť z nich tak maximum. Môžete to ponať ako jarné upratovanie na webe.

Spoločnosť F5, ktorá stojí za webserverom NGINX preň oznámila Technology Preview s integráciou QUIC a HTTP/3. Znamená to prípravu na príchod nového štandardu aj pre tento server.

HTTP/2 tu je už 5 rokov a berieme ho skoro ako štandard, no nie všetok webový traffic sa naň presunul. Z pohľadu výkonu pri ňom je najviac revolučné spracovávanie viacerých HTTP požiadaviek naraz.

HTTP/3 je postavený na transportnom protokole QUIC, ktorý namiesto TCP používa UDP. QUIC má priniesť ešte väčší výkon, dostupnosť a a bezpečnosť. Dôvodom je povinnosť používania TLS, ktorý napríklad striktne HTTP/2 nevyžaduje ale výrobcovia prehliadačov na ňom trvajú.

Treba ale povedať, že QUIC je v štádiu návrhu a momentálne je možné testovať ho a dávať spätnú väzbu.

Na strane klienta sa pri použití HTTP/3 nič nemení pri zadávaní URL, podpora v prehliadačoch ako Google Chrome a Mozilla Firefox je už od minulého roka. Treba ju ale povoliť manuálne.

Ale späť k NGINX – bol spustený repozitár s experimentálnou podporou QUIC+HTTP/3. Ako modul http_v3_module si môžete otestovať na quic.nginx.org.