Planeta OpenAltPřevodníků mezi číselnými soustavami HEX, DEC a BIN je všude spousta. Některý umí tohle, jiný tamto, tenhle má všude reklamy a nedá se na stránce vyznat. Už toho bylo dost – vytvořil jsem si vlastní, který umí všechno, co potřebuju. Můj převodník mezi číselnými soustavami má spoustu výhod, které určitě oceníte i vy, i když jsem si ho společně s Perplexity navrhl pro mou osobní potřebu.
Po úspěšném pilotním roce české výzvy Filmy na Wikipedii přichází spolek Wikimedia Česká republika s novou mezinárodní iniciativou – Wiki Loves Film, která míří do celého východoevropského regionu. Během léta se účastníci zapojí do psaní a úprav článků i nahrávání fotografií na největší encyklopedii světa – Wikipedii.
Výzva a soutěž Wiki Loves Film má jednoduchý cíl – zapojit a motivovat komunitu wikipedistů a wikipedistek, nováčků i zkušených, aby se během léta věnovali filmové tematice na Wikipedii. Ať už půjde o psaní článků o filmech, seriálech, osobnostech či historických milnících kinematografie, nebo o nahrávání archivních fotografií z filmového prostředí, filmových studií či festivalů – zapojit se může každý, kdo chce rozšířit obsah největší světové encyklopedie.
Výzva potrvá od 1. července do 31. srpna 2025 a vůbec poprvé proběhne v mezinárodním měřítku. Zapojí se do ní jednotlivci i spolky z Česka, Slovenska, Polska, Chorvatska, Severní Makedonie či Arménie. Účastníci a účastnice pro obohacení Wikipedie přirozeně využijí také letní filmové festivaly – Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech, Nowe Horyzonty ve Vratislavi, Letní filmovou školu v Uherském Hradišti nebo festival v Sarajevu.
„Wiki Loves Film je nová výzva, a já jsem vděčná, že se zařadila mezi existující témata, kterým se věnujeme – ženy, vědu a historii Československa. Ukazuje tak, že komunita Wikipedie je pestrá a má rozmanité zájmy. Věřím, že vznikne řada nových kvalitních článků, fotografií i videí,“ zmiňuje Klára Joklová, výkonná ředitelka spolku Wikimedia ČR.
Již v roce 2024 se do výzvy zapojili partneři z řad festivalů, distributorů i producentů. „Jsme rádi, že i v letošním roce se můžeme spolehnout na partnery, jako je společnost Film Europe a Edison Film Hub s jejich VOD portálem Edisonline. Právě ti poskytují řadu cen pro vítěze soutěže a nejaktivnější přispěvatele,“ uvádí hlavní lektor Wikimedia ČR Pavel Bednařík.
Jako součást spolupráce jsme připravili encyklopedický článek na české Wikipedii, k filmu Cizí jazyk (Langue étrangère), který měl českou premiéru 19. června. „O hollywoodských filmech, tvůrcích a tvůrkyních se toho na Wikipedii dočtete hodně. Ale kvalitní, zejména nová evropská kinematografie – včetně té české – tolik pozornosti nemá. A právě to chceme změnit,“ dodává Bednařík.
Pro snadnější orientaci vytvořil spolek Wikimedia ČR projektovou stránku dostupnou na webu film.wikimedia.cz (její mezinárodní verze je k dispozici na této stránce).
Součástí servisu pro české wikipedisty a wikipedistky je také seznam požadovaných článků, které mohou vytvořit a zdokonalovat. Začátečníci i zájemci z řad veřejnosti mohou využít konzultací a online poradny, které jim usnadní první kroky. Během léta navíc proběhne několik tematicky zaměřených akcí – jak online, tak naživo – jejichž cílem je soustředit energii a čas komunity a motivovat přispěvatele k systematické práci na filmových článcích.
Akce probíhá za podpory Wikimedia CEE Hub.
Více informací o všech akcích na stránce film.wikimedia.cz.
Pavel Bednařík
Hlavní lektor Wikimedia ČR a manažer Programů pro partnerství
pavel.bednarik@wikimedia.cz
+420 605 844 090
Kontakt pro novináře:
Hynek Kaplan
Komunikace a péče o dárce
hynek.kaplan@wikimedia.cz
+420 605 039 405
Foto: Alexandra Grulichová – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Při 3D tisku je správná adheze první vrstvy klíčová pro úspěšný výtisk. Každý materiál však vyžaduje trochu jiný přístup. Podložka – její typ a čistota – má extrémní vliv na přilnavost modelu k podložce, ale občas je prostě nutné použít nějaký lak, který přilnavost vylepší a výtisk tak drží na podložce. Václav Blaschke přišel s malým srovnáním adhezivních pomocníků – 3D laků (článek je od…
Po městě jezdím na kole běžně. Do práce to je pro mě nejlepší způsob dopravy. S autem často nezaparkuju a MHD trvá déle. Co když ale nemá člověk kolo zrovna u sebe nebo je v cizím městě? Poprvé jsem vyzkoušel sdílená kola a byl příjemně překvapený. Prázdniny se nezadržitelně blíží! Máte už plány, co s dětmi? Dovolená, prarodiče si je jistě vaše děti užijí také. Jak dětem smysluplně vyplnit jejich volný čas a zároveň jim ukázat něco nového? Co takhle příměstský tábor nebo Robotábor? Make More, který stojí za výstavami Maker Faire, připravil příměstský tábor a Robotábor ve spojení s ČVÚT. Maker tábor Dvakrát v Praze po třech…
Zveme Vás na šestý letošní sraz spolku OpenAlt.
Tentokrát se sejdeme v Red Hat Labu na FI MUNI na adrese Botanická 68A v pátek 20. června v 18:00 nebo online na meet.vpsfree.cz/OpenAlt.
Red Hat Lab se nachází v pátém patře CERIT Science Park, místnost S505. Při vstupu hlavním vchodem se vydáte doprava po schodech, nebo můžete využít výtahy. Pokud se ztratíte, nebojte a volejte +420602797774, nebo pište na konferenčním kanálu.
Na sraz tentokrát plánujeme prodiskutovat přípravu listopadové konference a uvítáme každou pomocnou ruku. Neodmítneme však ani spontánní lightning talk.
Děkujeme společnosti Red Hat za možnost využití prostor Red Hat Labu!
We invite you to the sixth meeting of the OpenAlt association this year. This time we will meet at the Red Hat Lab at FI MUNI at Botanická 68A on Friday, June 20 at 6:00 PM or online at meet.vpsfree.cz/OpenAlt.
The Red Hat Lab is located on the fifth floor of CERIT Science Park, room S505. When entering through the main entrance, take the stairs to the right, or you can use the elevators. If you get lost, don’t worry and call +420602797774, or write to the conference channel.
At this meeting, we plan to discuss the preparation of the November conference and we’ll welcome any help. However, we will not refuse a spontaneous lightning talk either.
Thank you to Red Hat for the opportunity to use the Red Hat Lab space!
Určitě jste si všimli, že web chiptron.cz právě prošel velkými změnami. Stojím za nimi já, Vláďa Smitka z agentury LYNT. Webům se věnuji už přes 20 let a jsem poměrně aktivní ve WordPress komunitě. Když se Chiptron na sítích ptal, zda by měl přejít na WordPress, nebo na něco jiného, tak jsem se za WP samozřejmě hned přimlouval, protože považuji WordPress za ideální řešení pro tento typ webu.
O víkendu 7. a 8. června se Kongresové centrum Praha zaplnilo roboty – konal se zde 20. ročník Robotického dne. Neměli jste čas se zastavit, ale chtěli byste alespoň nakouknout jaké to tam bylo?
Na každého se dostane ©Dalibor Bear Rescue ©Lukáš K. Stavebnice BitBeam ©Tomáš R. MiniSumo ©Tomáš R. Prostě šestikolka 😉 ©Václav [...]Genesis – tak se jmenuje výuková platforma, která si klade (stejně jako spousta dalších podobných platforem) za cíl zpřístupnit výuku programování do škol, technických kroužkou a mezi začátečníky. Neřešíte hardware – moduly s jednotným pinoutem a velikostí 22x22mm zapojíte do základní desky, a celé to řídíte z vývojové desky s ESP32-S3 od firmy Espressif. Projekt momentálně nelze zakoupit…
3D tisk je u dětí vděčný dárek – ke dni dětí, narozeninám, svátkům, na dětský tábor, jako dárek kamarádovi/kamarádce nebo prostě jen tak. Modelů je všude spousta a jeden lepší než druhý. Já vybral ty, které vítězí u mých dětí a dětí kamarádů. Upozornění: 3D tištěné modely nepatří do rukou dětem, které zkouší svět ochutnáváním. Myslete i na to, že nešetrným zacházením se může kus modelu…
Jsou to už dva měsíce, co jsem dovezl naše první elektroauto z Německa. Obligátní test v podobě cesty do Chorvatska jsem s ním neabsolvoval, ale i tak jsem za tu dobu načerpal docela dost poznatků. Jaký je reálný dojezd a stačí v praxi? Jak funguje nabíjení na veřejných nabíječkách a jak naopak doma v kombinaci s fotovoltaikou? Jak se s elektroautem jezdí a jaké jsou jeho skutečné náklady? Na to se pokusím v článku odpovědět. Osmý ročník soutěže a výzvy Měsíc žen na Wikipedii proběhl od 1. března do 8. dubna 2025. Díky této iniciativě, kterou již poosmé pořádal spolek Wikimedia Česká republika, se 80 editorům a editorkám podařilo upravit celkem 496 článků, z nichž 303 bylo nově založeno.
Projekt každoročně připomíná, že spolutvořit Wikipedii může každý – včetně úplných nováčků. Letos jsme se díky výzvě sešli čtyřikrát: na editatonu Ženy jižních Čech na Wikipedii, komentované procházce po Olšanských hřbitovech MDŽ: S křížkem po funuse, hlavním editatonu v Praze Ženy na Wikipedii a na ostravském editatonu Ženy ve stínu s Karlem Pavlicou.
Editaton Ženy jižních Čech na Wikipedii Foto: Libor Staněk, CC BY 4.0, via Wikimedia Commons„Měsíc žen na Wikipedii je pro nás každoročně připomínkou toho, jak zásadní roli hraje rozmanitost nejen v obsahu Wikipedie, ale i mezi jejími tvůrci. Výsledky letošního ročníku ukazují, že díky propojení zkušené komunity, nováčků i odborných partnerů se daří zviditelňovat důležité osobnosti a příběhy, které by jinak mohly zůstat opomenuty. I díky takovým výzvám se Wikipedia stává reprezentativnějším zdrojem vědění.“
— Klára Joklová, výkonná ředitelka Wikimedia ČR.
Libor Staněk, CC BY 4.0, via Wikimedia CommonsCílem výzvy je jednak motivovat více žen k editování Wikipedie a jednak zvětšit objem biografií a souvisejících článků, které o ženách a s nimi spojených tématech pojednávají. V současnosti se na české Wikipedii nachází 128 tisíc biografií mužů a jen 29 tisíc biografií žen. Nepoměr je také v rozložení editorů. Pouze 1 z 10 dobrovolných editujících je žena. Do psaní článků se mohl v rámci výzvy zapojit kdokoliv – buď online z pohodlí svého domova, nebo přijít na některou z našich akcí, kde byli nejen úplným nováčkům k ruce naši zkušení lektoři a lektorky.
Účastníci a účastnice výzvy mohli vyhrát některou z cen, které do soutěže věnovala Audioteka.cz, nakladatelství wo-men a nakladatelství Albatros. Výzva se konala za mediální podpory časopisu Heroine.
Blanka Brůnová, významná česká oftalmoložkaKaždá z 496 editací, které během letošního Měsíce žen na Wikipedii vznikly, je jedním konkrétním důvodem, proč má tahle výzva smysl. Každý nově vytvořený či rozšířený článek představuje jeden příběh – příběh ženy, jejíž život a přínos by jinak mohl zůstat opomenut. Díky zapojení 80 editujících se podařilo založit 303 nových článků a dalších 193 výrazně upravit. Společně tak pomáháme psát encyklopedii, která je úplnější a otevřenější pro každého.
Díky výzvě vznikla řada kvalitních článků zaměřených na významné ženy a témata s nimi spojená. Mezi nejzajímavější osobnosti z oblasti vědy a zdravotnictví patří Blanka Brůnová, významná česká oftalmoložka, která spolupracovala s Otto Wichterlem a podílela se na vývoji měkkých kontaktních čoček, a Raja Žádníková, lékařka a přeživší holokaustu, která po válce působila jako pediatrička a výrazně se angažovala také v divadelní pedagogice.
Silné zastoupení měly také ženy z oblasti umění a kultury. Zdenka Rusová, česká grafička a kreslířka žijící v Norsku, se stala první profesorkou grafiky a první rektorkou vysoké umělecké školy ve Skandinávii. Miloslava Vrbová-Štefková se věnovala figurální malbě a zátiší a její obrazy často zachycovaly baletní scény. Pozornost si zaslouží i bulharská básnířka a překladatelka Dora Gabe, která přinesla bulharským čtenářům poezii mnoha světových autorů. Umělecký svět doplňuje také Gwynne Gilford, americká herečka známá z filmů a seriálů 70. a 80. let, která později pracovala jako psychoterapeutka.
Z oblasti občanské společnosti a dokumentární tvorby vyniká Krystyna Krauze – polsko-česká dokumentaristka, scenáristka a překladatelka, která se během 80. let angažovala v Polsko-československé solidaritě. Významným příspěvkem do výzvy byl také článek o Jitce Králikové Rychnovské, trenérce tchaj-ťi a čchi-kungu, která získala zlatou medaili na mezinárodní soutěži v Číně a věnuje se výuce tradičních čínských cvičení v Česku.
Hlavní editaton výzvy Ženy na Wikipedii 2025 se uskutečnil tradičně v Praze – tentokrát 18. března v sídle Wikimedia ČR ve Světě Hub. Tato událost nabídla jedinečnou příležitost setkat se s dalšími lidmi, kteří chtějí přispět k větší rovnováze na Wikipedii. Účastníci si mohli vyzkoušet editování v inspirativní atmosféře, kde se potkávají zkušené editorky, začátečníci i podporovatelé této výzvy.
Akce byla otevřená všem, ať už chtěli napsat svůj první článek, rozšířit stávající obsah, nebo se jen seznámit s editováním a zjistit, jak mohou přispět. V onlinu jsme uvítali další účastníky, například účastníky brněnského Wikiklubu.
„Myslím si, že ženy i muži jsou schopní pisatelé úplně stejně a Wikipedie nebrání tomu, aby nás bylo 50/50″
— Lenka Holá, účastnice editatonu, studentka FF UK a účastnice odborné praxe
Wikipedista a slammer Anatol Svahilec provedl zájemce zákoutími Olšanských hřbitovů a představil jim známé i méně známé hroby významných českých žen, o kterých sám často psal do Wikipedie. S křížkem po funuse proto, že jsme se na Olšanských hřbitovech sešli v neděli deváté května den po mezinárodním dni žen. Účastníci navštívili například místo posledního spočinutí české modní návrhářky Hany Podolské, překladatelky a jediné nositelky československého ocenění Bílého lva Anny Auředníčkové, česko-americké feministky a novinářky Josefy Humpalové-Zemanové, socioložky Jiřiny Šiklové nebo autorky kuchařky Marie Janků-Sandtnerové. Mohli se tak seznámit se jmény možná někdy zapomenutých, přesto pro vývoj české společnosti významných osobností.
První a zároveň největší editaton letošní výzvy proběhl v sobotu 8. března 2025 ve Vědecké knihovně v Českých Budějovicích pod názvem Ženy jižních Čech na Wikipedii. Akce se konala ve spolupráci s budějovickým Wikiklubem a Evropským hlavním městem kultury České Budějovice 2028 v rámci projektu Womenpedia, který přinese na Wikipedii významné ženské osobnosti z jižních Čech. Na místě se sešla pestrá skupina editorů a editorek – od studentek Jihočeské univerzity až po zkušené wiki-seniorky a seniory, kteří společně tvořili inspirativní mezigenerační tým.
Poslední akcí výzvy byl editaton Ženy na Wikipedii v Americkém centru v Olomouci. Součástí akce byla také přednáška sociologa Martina Fafejty Ženská práva jsou i mužská práva.
Virtuální medaileVšechny účastníky a účastnice výzvy jsme ocenili virtuální „medailí“ (uživatelským vyznamenáním vytvořeným právě pro tuto událost). Navíc pro prvních 100 účastnic a účastníků výzvy Měsíc žen na Wikipedii poskytl partner soutěže Audioteka měsíční vstup do svého Audiotéka klubu, což znamená přes 1 500 titulů k poslechu bezplatně v rámci předplatného a 20 % slevu na tisíce dalších audioknih.
Mezi 10 vítězů a vítězek rozdělila porota ve složení wikipedistka JanaJin a akademik Mgr. Karel Pavlica, Ph.D věcné ceny. Kdo mezi ně patří? Podívejte se do tabulky níže.
| Nejaktivnější | Karelkam | 72 příspěvků |
| Bazi | 46 příspěvků | |
| Svajcr | 34 příspěvků | |
| Nováčkové | Juryhavelka | |
| Joskri | ||
| Vylosovaní* | Hanz.97 | |
| Naďa Čel | ||
| Cena poroty | Mojmir Churavy | Zajímavé a rozsáhlé články Jitka Králiková Rychnovská, Blanka Brůnová a Raja Žádníková. |
| Markri~cswiki | Kvalitní články Krystyna Krauze a Dora Gabe. | |
| Meloun1212 | Řada zajímavých kvalitních článků, např. Gwynne Gilford, Zdenka Rusová nebo Miloslava Vrbová-Štefková. | |
| *losování proběhlo na webu RandomPicker, protokol je k dispozici zde | ||
Děkujeme našim partnerům i všem, kdo se do letošní výzvy zapojili. Vítězům gratulujeme. Těšíme se opět za rok!
V průběhu celého roku je aktivní skupina Ženy na Wikipedii na Facebooku. Budeme moc rádi, pokud se do ní přidáte a budete zde sdílet zkušenosti, navzájem si radit s editováním, sdílet články o významných ženách nebo tipy na články chybějící. Zajímá nás, co editorky a editoři na Wikipedii zažívají a jak toto prostředí dál kultivovat. Zapojte se také! Pojďme vytvořit skupinu lidí, která ženy na Wikipedii vítá.
Dalibor Mráz – Webvalley / CERNA.AI
10. 6. 2025 – úterý
Zkušenosti z vývoje AI nástrojů pro firmy ze Silicon Valley a případová studie RAG aplikace výzkumného modelu pro Oxygen Biotech. Jak podporuje rozvoj umělé inteligence Moravskoslezský kraj?
Kdo by neznal výrobce plošných spojů JLCPCB – výroba od pěti kusů DPS, v běžné technologii za 2 USD do velikosti až 100x100mm. To nemá (cenovou) konkurenci. JLCPCB do toho chce šlápnout ještě více a razantně snižuje cenu poštovného pro varianty DHL Express, EuroPacket a Global Standard Direct Line. Poštovné od 1.5 USD – což by měla být cena točeného piva Sta….
Hledáme kolegu či kolegyni do týmu rozvoje na pozici koordinátora/ky digitálního obsahu. Pokud je práce s textem vaší silnou stránkou a bez sociálních sítí si neumíte představit ani minutu, přidejte se k nám!
Serial Monitor je integrovaný nástroj v prostředí Arduino IDE, určený pro vývoj a ladění aplikací na mikrokontrolérech jako ATmega, SAMD, STM32, ESP8266 nebo ESP32. Tradičně je pro sériovou komunikaci potřeba externí software typu PuTTY nebo YAT, což může být neefektivní, zvlášť při rychlém testování nebo ladění embedded projektů. Proto jsme ve spolupráci s Perplexity vyvinuli webovou…
Největší událost, kde se sejdou stovky lidí na několikadenní údálosti, v Česku ještě nebyla. FAB25 – událost, příležitost, kde se můžete potkat s inspirujícími lidmi – inovátory, vědci, tvůrci a odborníky v oblasti digitální výroby, otevřených technologií a udržitelnosti, aby společně sdíleli know-how, inspirovali se a navazovali nové spolupráce. FAB25 tak funguje jako živá laboratoř inovací…
Desítky miniaturních FPV dronů zdecimovaly strategické letectvo Ruska – to jste si už asi všichni přečetli. Ale víte, co v těch FPV dronech bylo za hardware? Orange Pi Zero 2W našel využití právě v těchto dronech. Krátký recap: Ukrajinská tajná služba SBU naplánovala akci, která se zapíše do dějin. Pomocí kontejnerů na kamionech převezla z Ukrajiny do Ruska desítky malých FPV dronů s…
Miro Hrončok je dlouholetým významným přispěvatelem do Fedory, zvláště v oblasti Pythonu. Léta byl členem technické komise FESCo, ale tentokrát se rozhodl ucházet o křeslo v nejvyšším orgánu projektu - Fedora Council. Mezi sedmi kandidáty, kteří se ucházeli o dvě křesla, nakonec získal nejvíce hlasů - 1089. Česká komunita má tak po delší době opět zástupce v nejvyšším orgánu Fedory.
Kromě Fedora Councilu se konaly volby také do FESCo a Mindshare Committee, ale ani v jedněch nekandidoval člověk z české komunity. Ve FESCo je česko-slovenská komunita zastoupena Tomášem Hrčkou, který bude své křeslo obhajovat za půl roku.
Ve dnech 15.–18. května 2025 se Praha proměnila v pulzující centrum mladé energie, otevřeného dialogu a sdílení nápadů – hostila totiž historicky první Wikimedia Youth Conference, mezinárodní setkání mladých Wikimediánů z celého světa. Tato akce neměla v hnutí obdoby: byla navržena od mladých lidí pro mladé, s důrazem na to, aby zazněly jejich hlasy, zkušenosti i vize jejich zapojení.
Konferenci inicioval a zorganizoval spolek Wikimedia Česká republika v čele s výkonnou ředitelkou a hlavní organizátorkou akce Klárou Joklovou a ve spolupráci s CEE Hubem – regionální platformou pro střední a východní Evropu. Ten na akci zastupovala koordinátorka Barbara Klen. Akce od začátku měla velice širokou podporu a o její realizaci se zasloužila i CEE Youth Group, která od jara 2023, díky podpoře CEE Hubu, funguje jako neformální seskupení, které propojuje mladé wikimediány z regionu. Právě tato iniciativa inspirovala ambici rozšířit zkušenosti ze CEE regionu na globální úroveň a spojit tak další neformální seskupení wiki-mladých, jako jsou Wikivibrance či mladí z německy mluvící komunity.
Richard Sekerak (WMCZ), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia CommonsKonference přivítala 83 mladých lidí ve věku 18–26 let, kteří se aktivně zapojují do projektů jako Wikipedie, Wikidata nebo Wikimedia Commons. Jejich cíl byl společný: sdílet zkušenosti, učit se jeden od druhého a spoluvytvářet prostředí, v němž mladá generace může v hnutí Wikimedia nejen působit, ale skutečně ovlivňovat jeho směřování.
Celkové téma konference znělo: „How to attract young people to Wikipedia?“ Tato otázka rámovala celý program a prolínala se všemi diskusními bloky, skupinovou prací i individuálními výstupy. Vycházela z předpokladu, že mladí lidé dnes hrají v ekosystému svobodného sdílení znalostí zásadní roli – a že pro dlouhodobou udržitelnost Wikimedia projektů je klíčové jejich zapojení nejen jako editorů, ale i jako budoucích lídrů.
Konference si kladla tři hlavní cíle:
Richard Sekerak (WMCZ), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia CommonsTémata, jimiž se účastníci během tří dnů zabývali, zahrnovala mimo jiné:
Konference nebyla pojatá jako frontální série přednášek – naopak. Účastníci pracovali a společně diskutovali v malých skupinách, zapojovali se do facilitovaných diskusí, sdíleli osobní příběhy i lokálně osvědčené strategie. Každý z nich měl na závěr konference možnost sestavit si vlastní akční plán – soubor konkrétních kroků, jak nově získané poznatky a inspiraci přetavit do praxe ve své komunitě.
Alexandra Grulichová, CC BY 4.0, via Wikimedia CommonsUž samotný zájem o účast jasně ukázal, že téma mládeže ve Wikimedia hnutí silně rezonuje. O stipendium na konferenci požádalo celkem 223 mladých lidí z 90 zemí, přičemž uchazeči a uchazečky reprezentovali 108 národností. Téměř 42 % žádostí přišlo od žen (93 žadatelek) a průměrný věk uchazečů byl 23,3 let.
Tento široký a pestrý zájem ukazuje, že mladí lidé z různých regionů a kulturních kontextů mají chuť aktivně přispívat do projektů Wikimedia – a zároveň hledají příležitosti, jak se propojit, učit se navzájem a posilovat své komunity.
Výběrový proces byl navržen tak, aby co nejvíce zohlednil spravedlivé regionální zastoupení i rozmanitost zkušeností. Podmínkou byla organizační zkušenost a zejména organizační potenciál do budoucna. Jedním z cílů akce totiž byla podpora a budování budoucích lídrů hnutí. I proto jsme žádali jednotlivé pobočky či uživatelské skupiny a další individuální leadery o vytipování nejlepších reprezentantů jejich komunit. Výsledkem byl vyvážený výběr 83 mladých wikimediánů z celého světa – jak z etablovaných komunit, tak z méně zastoupených regionů.
Richard Sekerak (WMCZ), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia CommonsV prvním kroku vybrala 13 členná mezinárodní stipendijní komise z původních 223 uchazečů a uchazeček o stipendium 80 mladých z více než 50 zemí světa. Komise měla za primární cíl férové geografické zastoupení, přičemž se zohledňovala i genderová a jazyková rovnováha, různorodost zkušeností a šíře komunitního zastoupení, jednoduše celková pestrost hlasů. Dle plánu připadlo 40 stipendií na region střední a východní Evropy (CEE) a 40 dalších bylo rovnoměrně rozděleno mezi zbylých 7 Wikimedia regionů.
Alexandra Grulichová, CC BY 4.0, via Wikimedia CommonsI přes pečlivou organizaci a intenzivní podporu každého stipendist se však ne všem podařilo do Prahy dorazit. 15 vybraných účastníků a účastnic nakonec nezískalo vízum či povolení vycestovat – především z regionů s omezeným diplomatickým zastoupením nebo složitou vízovou procedurou. Jejich absence byla v rámci chybějících hlasů citelná a znovu otevřela otázku dostupnosti mezinárodních Wikimedia akcí pro mladé lidi ze všech částí světa. Organizátoři se snažili maximum míst využít pro jiné účastníky. Na druhou stranu se nám, i díky opakovaným žádostem, podařilo vízovou bitvu na několika územích vyhrát. Oproti plánu jsme nakonec umožnili i online účast těm, kteří nakonec přijet nemohli, naráželi jsme ovšem v praxi zejména na obtížnost časových posunů.
Z částí poboček jsme vyjednali podporu jejich reprezentantů, zejména ze západní Evropy či okolních zemí, ti pak získali buď částečnou podporu či náklady plně hradila vysílací komunita/pobočka.
Konečné číslo 83 mladých účastníků a účastnic včeně dobrovolníků a dobrovolnic, 76 řádných účastníků a účastnic, 4 částeční stipendisté a stipendistky, 6 samoplátců a samoplátkyň.
Z regionálního hlediska bylo finální složení účastníků a účastnic konference následující (mimo online hosty a včetně WMF hostů):
| Region | Počet účastníků |
| CEE (Střední a východní Evropa) | 38 |
| NWE (Severní a západní Evropa) | 8 |
| ESEAP (Asie a Pacifik) | 8 |
| LATAM (Latinská Amerika) | 8 |
| MENA (Blízký východ a severní Afrika) | 4 |
| SSA (subsaharská Afrika) | 3 |
| SASIA (Jižní Asie) | 3 |
| NA (North America) | 4 |
Toto rozložení ukazuje, že i přes překážky má Wikimedia hnutí potenciál propojit mladé lidi napříč kontinenty – a že se daří vytvářet síť mladých aktivních lidí, která je skutečně globální. Zároveň se ukazuje, že bychom měli nabídnout ještě cílenější podporu těm, které limituje vízová povinnost.
Podporu akci poskytlo 13 vybraných hostů. Šlo zejména o zástupce a zástupkyně Wikimedia Foundation, kteří jsou tématu konference profesně nejblíže, a zástupce a zástupkyně CEE Hubu, Wikimedia Austria a Wikimedia Deutchland. Ti všichni s účastníky a účastnicemi sdíleli své cenné know-how v rámci skills-market, či aktivně podpořili vybrané části programu či produkce. Poděkování patří také dobrovolníkům.
Richard Sekerak (WMCZ), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia CommonsProgram nebyl postaven na klasickém „call for papers“. Účastníci a účastnice byli už v průběhu příprav na konferenci vedeni k tomu, aby přinášeli své vlastní zkušenosti a pohledy – a aby je sdíleli s ostatními. Před konferencí obdrželi zadání k reflexi, kterou mohli prodiskutovat i se svými komunitami. Do Prahy tak přijeli připraveni – nejen tematicky, ale i mentálně.
Alexandra Grulichová, CC BY 4.0, via Wikimedia CommonsPrvní den se všichni účastníci a účastnice představili pomocí vizuální prezentace – tzv. WikiAvataru – jednoduchého plakátu s prvky sebeidentifikace, motivace a přínosu komunitě. Tento formát prolomil ledy a pomohl nastavit atmosféru otevřenosti a důvěry.
Hlavním formátem konference byly diskusní skupiny facilitované peer-lead týmem ze CEE Youth. Tito mladí facilitátoři prošli přípravou již v listopadu 2024 na předkonferenčním CEE Youth Meetingu v Praze. Spolu s organizačním týmem vytvořili strukturovaný, ale přirozený prostor pro hluboké debaty.
Celkem fungovalo:
Richard Sekerak (WMCZ), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia CommonsDiskuse se řídily jasně definovanými otázkami, které účastníkům a účastnicím pomáhaly přemýšlet kriticky, emočně i prakticky. Celý prostor byl koncipován tak, aby všichni dostali slovo – bez ohledu na jazyk, zkušenosti či sebevědomí. K tomu napomáhaly i jemné facilitační techniky – například gesto zvednuté ruky, které ztišilo místnost a umožnilo krátkou reflexi. Tato metoda se stala symbolem respektu a vědomé pozornosti.
Richard Sekerak (WMCZ), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia CommonsPo celou dobu byl program podpořen interaktivní platformou Slido (slovenský start-up), přes kterou mohli účastníci přes své telefony:
Každý účastník a každá účastnice měli k dispozici tzv. „My journal“ – osobní pracovní dokument, který ho provázel celým programem. Obsahoval prostor pro poznámky, reflexe a průběžné plánování. Na konci konference z něj vznikl individuální plán na 6–12 měsíců, v němž si každý účastník definoval:
Po skončení konference účastníci a účastnice neodjížděli jen s dojmy, ale s konkrétním nástrojem pro další práci. Organizátoři zároveň deklarovali, že v následujících měsících vznikne systém podpory pro realizaci těchto plánů – a že se bude pracovat na síti vzájemného sdílení a podpory mezi mladými Wikimediány napříč regiony.
Jedna z účastnických reflexí to vystihla slovy:
„Tohle nebyly jen konverzace – byly to hluboké, strukturované rozhovory, které nás vedly k zamyšlení, naslouchání a otevřenosti.“
Konference však nebyla jen o práci. Významnou součástí programu byla i socializace a budování vztahů, které jsou pro komunitní práci klíčové. Mladí Wikimediáni spolu trávili volný čas na procházkách Prahou, společných volnočasových aktivitách, hraní deskových her nebo třeba při sledování finále Eurovision Song Contest.Tyto neformální momenty pomohly prohloubit důvěru, přirozeně navazovat přátelství a vytvořit sítě spolupráce, které mohou přetrvat dlouho po skončení samotné akce. Vznikla tak komunita, která není postavená jen na společném zájmu, ale i na sdíleném zážitku a vzájemném respektu.
Richard Sekerak (WMCZ), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia CommonsRichard Sekerak (WMCZ), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia CommonsDíky pečlivě facilitovaným diskusím se během tří dnů nashromáždilo obrovské množství podnětů, sdílených zkušeností i konkrétních návrhů. Účastníci a účastnice odpovídali na řadu otázek zaměřených na jejich roli v komunitě, potřeby, které vnímají, i způsoby, jak by hnutí Wikimedia mělo mladé podporovat. Z těchto výstupů se dají vyčíst čtyři hlavní roviny doporučení:
Účastníci a účastnice se shodovali, že jedním z klíčových předpokladů dlouhodobého zapojení je péče o vlastní pohodu a udržitelnost:
Z hlediska konkrétního přínosu komunitě zmiňovali:
Alexandra Grulichová, CC BY 4.0, via Wikimedia CommonsMnozí účastníci a účastnice již ve svých komunitách působí jako organizátoři či organizátorky. Z jejich pohledu by měly lokální skupiny:
Zároveň se ukázalo, že mladí organizátoři a organizátorky často potřebují podporu ve formě jednoduchých nástrojů – přehledných dashboardů, šablon pro komunikaci nebo přístup k dobré praxi.
RRichard Sekerak (WMCZ), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Alexandra Grulichová,C BY 4.0, via Wikimedia CommonsDoporučení vůči širšímu hnutí byla obzvlášť silná a konkrétní. Účastníci a účastnice apelovali na potřebu:
Zazněl také návrh na „rebranding“ – posílit pozitivní vnímání Wikipedie mezi mladými skrze vizuální styl, merchandise a kampaně.
Účastníci a účastnice sdíleli konkrétní návyky a postupy, které jim pomáhají zvládat tlak a předcházet vyhoření:
Tyto výstupy nejsou jen reflexí jednoho setkání. Jsou to hlasy mladých lidí napříč kontinenty, kteří vědí, co potřebují – a mají konkrétní návrhy, jak to realizovat. Pro podobčky, Wikimedia Foundation i další aktéry v hnutí mohou sloužit jako důležitý podklad pro další strategii práce s mládeží.
Wikimedia Youth Conference 2025 v Praze nebyla jen událostí – byla milníkem. Ukázala, že mladí lidé z různých koutů světa sdílejí společnou vizi: otevřené, přístupné a udržitelné Wikimedia hnutí, kde je jejich hlas slyšet a brán vážně.
Během tří dnů se setkali desítky mladých editorů, organizátorů, technických nadšenců i obhájců svobodného sdílení znalostí. Navzájem se učili, naslouchali si a společně hledali cesty, jak zapojit více svých vrstevníků – a jak tuto energii přetavit ve skutečné změny.
Konference také ukázala, jak cenná je mezigenerační důvěra: když hnutí vytvoří prostor, kde mladí lidé nejsou jen „pozváni“, ale jsou skutečně spolutvůrci agendy, vzniká prostředí, které je živé, bezpečné a plné potenciálu.
Výstupy z diskusí přinášejí konkrétní doporučení: od péče o pohodu, přes mentoring a komunitní podporu, až po strukturální změny v rozhodování a financování. Nejsou to jen nápady – jsou to návrhy kroků, které lze uskutečnit. A účastníci konference se k nim aktivně hlásí.
Praha 2025 tak nebyla cílem. Byla začátkem nové kapitoly – pro mladé Wikimediány, pro jejich komunity i pro celé globální hnutí.
V podpoře mladých Wikimediánů chceme pokračovat i nadále. Naší ambicí je, aby jejich zapojení nebylo výjimkou, ale samozřejmou součástí Wikimedia hnutí. Zaměříme se na posilování regionální podpory, například skrze spolupráci s nově vznikajícími regionálními huby.
Zároveň budeme individuálně podporovat účastníky a účastnice konference – v jejich konkrétních wiki-cílech i v růstu směrem k budoucímu lídrovství. Mnohé spolupráce vznikly už během samotného setkání a organicky se rozvíjejí dál. Účastníci a účastnice si mezi sebou vytvořili přirozenou síť kontaktů a vzájemné podpory, která má potenciál přerůst v trvalé partnerství a společné projekty.
Konference v Praze tak nebyla jen událostí – byla impulzem k dlouhodobému pohybu.
Richard Sekerak (WMCZ), CC BY-SA 4.0, via Wikimedia CommonsTak jako každý měsíc, i v květnu je tu nová epizoda speciálu podcastu ALEF SecurityCast. Najdete ji na YouTube a na Spotify a podíváme se v ní na atribuci útoku na Ministerstvo zahraničních věcí skupině APT31, zájem společnosti Meta využívat uživatelská data pro trénování AI, zvyšující se počty ClickFix útoků, zásah proti infostealeru Lumma i řadu dalších aktuálních témat…
Na portálu Root.cz byl dnes publikován můj nový příspěvek do seriálu Postřehy z bezpečnosti, v němž se podíváme na obvinění Číny z kybernetického útoku na Ministerstvo zahraničních věcí, uzákonění povinnosti hlásit výkupné placené ransomwarovým skupinám v Austrálii, nebo novinky na poli botnetů…
I am the author of the patch that adds partial support for the Pioneer DJ DJM-250MK2 in the Linux kernel. The MIDI and PCM output (from computer to the sound card) work.
It is almost five years since I added the kernel driver for DJM-250MK2. Now I have here a new mixer: Pioneer DJ DJM-V10 and it deserves a kernel driver too.
This beast makes the DJM-250MK2 look like a child's toy. V10 is a flagship mixer that includes USB audio interface with 12 input channels and 12 output channels (6 stereo in each direction). This plethora of channels and two headphone outputs make it ideal for playing in pairs, where one can play while the other prepares the next track on the same mixer. Now also with GNU/Linux.
Kolegové ze společnosti Cyber Rangers mě nedávno pozvali do svého podcastu Cyb3r Club. V rámci natáčení jsme měli možnost pohovořit o problémech, které provází blue teamy, o požadavcích na juniory v kyberbezpečnosti, o testování detekčních mechanismů i o řadě dalších souvisejících (i nesouvisejících) témat. Záznam, který byl dnes publikován, najdete v případě zájmu na kanálu Cyber Rangers na YouTube nebo níže…
Tisková zpráva Praha, 29. května 2025 – Předsedou předsednictva Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) byl již posedmé zvolen Michal Hanák ze společnosti MAFRA. Posty místopředsedů budou opět zastávat Michal Feix za Seznam.cz a Martin Picek ze společnosti GroupM. Staronové vedení SPIR zvolila výkonná rada vzešlá z květnové valné hromady. V roce 2025 čeká předsednictvo SPIR řada...
„Dřevěné fasády v horkých letních dnech dosahují až čtyřiceti stupňů celsia. Ty keramické čím tmavší tím víc, tam jdeme až k padesáti stupňům celsia. Pokud bude černá, tak může jít ještě klidně o deset stupňů víc. Co se týče vegetace, povrchy nepřesahují třicet pět stupňů celsia, spíš se drží do těch třiceti.“
Rozpálené centrum města v létě láká maximálně k tomu si koupit zmrzlinu a nasednout na nejbližší autobus směr koupaliště. Mnoho z nás ale v centrech žije nebo pracuje a odborníci proto hledají způsoby, jak v horkých dnech městu a jeho obyvatelům ulevit. Příroda přitom svoje mechanismy už dávno má – rostliny dokážou díky fotosyntéze ochlazovat nejen sebe samotné, ale i prostor kolem nich. Můžou mít navíc mnoho podob – od pestrobarevného ptačího zobu přes stálezelený břečťan až po skalničky. Zelení osázené fasády se ale ne všude hodí a jejich stavba má taky svoje úskalí – ať jde o brouky nebo vlhkou omítku. Patří rostliny na historické domy? Pomůže ochlazení města balkónový truhlík s muškáty? Proč nemáme na náměstích víc stromů? O vegetačních fasádách se v podcastu rozpovídal Jan Vystrčil z Fakulty stavební VUT.
Jiří Eischmann 
Josef Jebavý 
Komunita Linux Mint CZ&SK 
OpenAlt z.s. 
Česká komunita MojeFedora.cz 
Jozef Mlich